Segmentace pracovního trhu – dlouhodobá nezaměstnanost Segmentace trhu práce Segmentace pracovníků • •Teorie duálního trhu •Primární x sekundární trh práce •Formální x Neformální •Interní x Externí (rozdělení na základě administrativních pravidel organizace) •Insider – outsider theory (institucionální ekonomické teorie trhu práce) •Náklady na obrat pracovní síly (bariéry přechodu) •Heterogenita a diferenciace prací (požadavků na pracovní místo) •Heterogenita a diferenciace pracovníků (teorie lidského kapitálu) Regionální rozdíly •Rozdíly v míře nezaměstnanosti •Odlišná struktura nezaměstnaných Segregace a diskriminace postižených osob •Nahromadění sociálního rizika na trhu práce – riziko propouštění, riziko delší délky nezaměstnanosti •Fixní neměnné charakteristiky – podle věku, pohlaví, rasy, apod. •Diferenciace profesních kategorií • • Strategie marginalizovaných osob •Snaha proniknout na primární trh, nebo přijetí pozice na sekundárním trhu, popř. na neformálním v kombinaci se sociálními dávkami •Strategie směřující mimo trh práce – klient sociálního státu, strategie jiných aktivit (bezdomovectví, šedá ekonomika..) • Dlouhodobě nezaměstnaní •Způsoby měření dlouhodobé nezaměstnanosti (podíl, míra, ČSÚ, MPSV) •Pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných •Podíl stále vysoký… •Důvody poklesu: realizace projektů ESF, odchod do důchodu, opatření (pomoc v hmotné nouzi, životní existenční minimum), zpřísnění podmínek pro evidenci •Nyní nárůst! Dlouhodobá nezaměstnanost •Ztráta pracovního místa na období přesahující určitou časovou hranici – delší jak 12 měsíců (dle metodiky ILO) •Nebo podle přechodu z podpory v nezaměstnanosti na dávky hmotné nouze (5 – 6 měsíců) – dle MPSV •Přetrvávající U – delší jak 24 měsíců Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti •30-tá léta 20. stol. – velká hospodářská krize • •70-tá a 80-tá léta 20. stol. – hospodářská krize • •90-tá léta 20. stol. – nástupnické státy bývalého východního bloku • •Současnost ? Marienthal – klasická studie masové U •30-tá léta 20. stol. – rozsáhlá ilustrace důsledků dlouhodobé U: • -Plíživá rezignace -Finanční úpadek -Změny osobnosti -Rodinné konflikty -Omezení sociálních kontaktů 70. léta – fenomén nové U •Přestává platit kauzalita mezi vývojem U a hospodářským cyklem •U přetrvává i v dobách ekonomické expanze •= růst na výdajové straně rozpočtu •První ropný šok – embargo na vývoz ropy kartelem OPEC •Druhý ropný šok – iránská revoluce + válka s Irákem • 90. léta – „nezaměstnanost jako nový životní styl“ •Preference života nezaměstnaných na sociálních dávkách před vstupem na trh práce a životem z vlastní práce • •Vysoký nárůst dlouhodobé a přetrvávající nezaměstnanosti • Masová U •Zasahuje více než 10 – 20% ekonomicky aktivního obyvatelstva • Deprivace ze ztráty zaměstnání •Cíle, Status, Sociální kontakty, Strukturu našeho života, času •Vzdělání – příprava na zaměstnání, Volný čas – regenerace pro další práci v zaměstnání • •Freud (1963) •„práce je pouto, které nás váže k realitě. Jestliže nemáme povinnost ráno vstát a jít do práce, pak se ocitáme v nebezpečí, že nás ovládnou fantazie a emoce“. • •Robertson (1987) •„ i když bezprostředním efektem nezaměstnanosti je pokles příjmů, je pro nezaměstnaného nejbolestivější ztráta vlastní ceny v očích okolí“. (sociální smrt) • Náklady nezaměstnanosti – individuální •Životní úroveň •Absolutní deprivace (existenční ohrožení) a relativní deprivace (psychické strádání způsobené vyloučením z konzumu) Strategie řešení nezaměstnanosti •Od welfare k workfare •„Ten, kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, kdo nepracuje“ •„Ten, kdo se snaží, se musí mít •lépe než ten, kdo je pasivní“ •„Rychleji vyřešit •životní situaci se vyplatí“. Děkuji Vám za pozornost Úkol na seminář (14.10.) • • Vaším úkolem je připravit návrh reformy politiky zaměstnanosti ČR s cílem zvýšit flexibilitu pracovního trhu a současně zlepšit (nebo alespoň nezhoršit) úroveň zabezpečení zaměstnanců a žadatelů o práci (tzv. princip flexicurity). • Vymezte, v čem je z tohoto hlediska současný systém nevyhovující. Doporučte, politikou které země či zemí bychom se mohli nejspíše inspirovat. Jaké problémy českého pracovního trhu by zavedení tohoto konceptu mohlo pomoci vyřešit a naopak, jaká rizika jsou s implementací flexicurity spojena? Posuďte, do jaké míry by bylo vhodné příslušný koncept v současné době do českých podmínek implementovat. Zhodnoťte dopady takové reformy na veřejné rozpočty.