Hodnocení PZ - programy ESF - mezinárodní srovnání Státní zásahy •Důvody intervencí: tržní selhání, nespravedlnost na trhu práce • 4. základní důvody •Nerovnovážná tržní síla – slabá vyjednávací pozice pracovníků •Diskriminace •Nedokonalá informovanost •Nedostatečné pojištění proti riziku •Efektivnost versus spravedlnost Instituce na trhu práce •Legislativní ochrana zaměstnanosti •Mzdové vyjednávání •Daňové zatížení práce •Minimální mzda •Systém sociálních příspěvků •Aktivní politika trhu práce •3 základní dopady: zvýšení nezaměstnanosti, změna povahy nezaměstnanosti, vliv na mzdy Hodnocení APZ •Hodnocení cílů APZ a přiměřenost nástrojů k stanoveným cílům •Hodnocení účinnosti programů APZ – do jaké míry účinky programů naplňují stanovené cíle •Hodnocení implementace programů aktivní politiky trhu práce • Proces tvorby veřejné politiky •Definování problému •Formulace politiky – konstrukce alternativ řešení •Řešení problému – výběr preferované alternativy •Policy design – výběr nástrojů a poskytovatele •Implementace a monitoring •Evaluace • Měření výkonu • •Nákladová efektivnost – vyjadřuje vztah mezi výstupy a vstupy programu, měří se náklady na jednotku výkonu. •Účelnost – míra dosažení očekávaných výsledků, je nejvýznamnějším prvkem hodnoty financí ve veřejném sektoru •Hospodárnost – představuje dosažení odpovídající kvality a kvantity finančních, lidských a hmotných zdrojů v požadovaném čase při co nejnižších nákladech. (měření výstupů a jejich porovnání s normami či standardy) •Soulad s legislativou •Kvalita služeb • Hodnocení APZ a vyjádření jejich dopadů •Účinnost: míra dosažení předem stanovených cílů (např. míra úspěšnosti rekvalifikovaných uchazečů, CBA) •Efektivnost: poměr vynaložených prostředků na realizaci programu (minimalizace vstupů přináší pozitivní výstupy: efektivnost Paretovského optima) Účinky aktivní politiky trhu práce •Může generovat efektivnější proces hledání pracovního místa vylepšením schopností uchazečů, nebo zvýšení efektivnosti hledání prostřednictvím služeb zaměstnanosti •Může zvýšit produktivitu pracovní síly v důsledku rekvalifikací •Udržení části uchazečů na trhu práce – vyšší konkurence při hledání pracovního místa •Přímá tvorba pracovních míst •Může snižovat neužitečnost nezaměstnaných – zaměstnání těžko umístitelných uchazečů Možné efekty programů Poluncová, 2010 Užitky a náklady rekvalifikačních programů Poluncová, 2010 Faktory, které ovlivňují kvalitu výstupů realizovaných nástrojů APZ •Dostatečný rozsah aktivních opatření •Vhodná struktura aktivních opatření •Vhodná cílenost aktivních opatření •Dostatečná kvalita aktivních opatření Fay (1996): kritéria hodnocení APZ •Dopad na blahobyt účastníka: bylo nalezeno vhodné pracovní místo? •Dopad na zvýšení blahobytu společnosti: čistý efekt programu •Efektivnost programu: účelnost vynaložených prostředků Způsoby hodnocení APZ: přístup různých autorů •Kritérium relevance/cílenosti •Kritérium efektivnosti a hospodárnosti •Kritérium účinnosti •Kritérium udržitelnosti •Kritérium účelnosti •Kritérium dosahu/vlivu Efekt na hledání pracovního místa •Zaměstnanci se mohou rychleji adaptovat na novou strukturu poptávky po práci – eliminace strukturální nezaměstnanosti •Aktivnější hledání práce •Zvyšování zaměstnatelnosti uchazečů •Čistý efekt ovlivňuje efekt uzamčení • Efekt na velikost pracovní síly •Nezaměstnanost – negativní individuální a společenské efekty – vytěsnění z trhu práce •Snaha o udržení pracovní síly na trhu – nižší mzdy – vyšší zaměstnanost •Efekt vyšší konkurence na trhu práce •Insideři (zaměstnaní a krátkodobě nezaměstnaní) x outsideři – nižší mzdy – vyšší zaměstnanost •Zvýšení efektu – vhodná cílenost programů •Včasné intervence – výhoda nižší mrtvá váha + nižší náklady na programy APZ • Mrtvá váha a substituční efekt •Mrtvá váha – odhady – zvyšuje se od víc znevýhodněných skupin (50 %) směrem k umístěných uchazečům z méně znevýhodněných skupin (60 – 80 %) (Sirovátka, 2003) •Substituční efekt - výška 9 % (cílené rekvalifikace) – 80 % (mzdové dotace). Může být i cílem - redistribuce zaměstnaneckých příležitostí (směrem k znevýhodněným skupinám) Ostatní efekty •Efekt na produktivitu práce - Negativní efekt nezaměstnanosti na produktivitu práce •Efekt zjištění skutečného zájmu o práce – APZ pomáhá odhalit vůli nezaměstnaného skutečně pracovat •Daňové efekty – zvýšení daňového základu a redukce nákladů na PZ – umožňuje snížení daňové sazby Které programy přinášejí vyšší efekty? •Americká studie National evaluation of Welfare – to-work Strategies •Dlouhodobé efekty 11 programů na účastníky a jejich děti, vzorek 40 000 osamělých rodičů, efekty krátkodobé pomoci při hledání místa + programy zaměřené na vzdělávání •Programy zaměřené na vzdělávání nepřinesly vyšší ekonomické užitky v porovnání s programy zaměřenými na nalezení zaměstnání •„Mixovaný přístup, který v sobě zahrnuje hledání zaměstnání spolu s poskytováním vzdělávání může být nejefektivnější“. •Vedlejší efekty – počet uzavřených manželství, porodnost, lepší struktura domácností •X Programy nebyly schopné výrazně zlepšit finanční situaci jednotlivců. • Švýcarský výzkum •Programy 3 kategorií: a) rekvalifikační a vzdělávací kurzy, b) zaměstnanecké programy, c) zaměstnání s dočasnou mzdovou dotací •19 307 nezaměstnaných, efekty sledovány 15 měsíců • •ako najúčinnejšie (z pohľadu štúdie) sa javí zamestnanie s dočasnou mzdovou dotáciou, ktorý prekonal všetky ostatné sledované programy. Ich zisk sa pohybuje medzi 6 % až 22 % oproti iným programom, t.j. populácia, ktorá sa zúčastňuje ostatných programov APTP má pribliţne o 6 % – 22 % niţšiu pravdepodobnosť sa zamestnať jeden rok po skončení programu v porovnaní s nástrojom dočasnej mzdovej dotácie zamestnania. Okrem toho, táto schéma bola jediná, ktorá vykázala vyššie efekty v porovnaní s neúčastníkmi o 6 % (t.j. vyššia pravdepodobnosť nájdenia zamestnania pri účasti v programoch APTP sa potvrdila len u zamestnania s dočasnou mzdovou dotáciou a to o 6%). (Gerfin – Lechner, 2000) • Rok 2012 v číslech •V roce 2012 bylo vytvořeno celkem 12 758 míst na VPP (z toho 5 166 v rámci národních prostředků a 7 592 v rámci ESF) a na nich umístěno 12 833 uchazečů o zaměstnání, což je o 8 489 méně než za stejné období předchozího roku. •SÚPM úřady práce přispěly na zřízení nebo vyhrazení 11 457 pracovních míst (z toho 7 869 v rámci národních prostředků a 3 588 v rámci prostředků ESF) a na tato místa umístily 11 380 uchazečů o zaměstnání, což je o 2 030 méně než ve stejném období předchozího roku. Projekty financované z ESF •OP LZZ, programovací období 2007 – 2013 •Globální cíl: „zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“ • Prioritní osa 1: Adaptabilita •1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnost podniků •Projekty: •„Školení je šance“ •Výzva 94: vzdělávání zaměstnanců a vytváření vnitropodnikových systémů vzdělávání •Výzva 92: EDUCA III. •„Vzdělávejte se pro růst“: zpracovatelských průmysl, zásobování vodou, stavebnictví, velkoobchod a maloobchod, ubytování, stravování, pohostinství, zdravotní a sociální péče •„Vzdělávejte se v cestovním ruchu“: příjemce CzechTourism – zvýšení zaměstnatelnosti pracovníků ve službách cestovního ruchu •„Vzdělávejte se pro stabilitu“: udržení zaměstnanosti v podnicích postiženým negativním vývojem ekonomiky: odborný rozvoj zaměstnanců • Prioritní osa 1: Adaptabilita •„Vzdělávejte se pro růst! - regiony“: určeno pro ÚP, předloženo 13 projektů – rok 2013: „vzdělávejte se pro růst! – regiony II“ •Výzva A5: národní individuální projekt zaměřený na vzdělávání zaměstnanců – osob se zdravotním postižením: určeno rpo Fond dalšího vzdělávání •Regionální individuální projekty – RESTART: cílem je podchycení zaměstnanců před rozvázáním pracovního poměru z organizačních důvodů •Předkládání grantových projektů: podchycení zaměstnanců podniků, které prochází strukturálními změnami Prioritní osa 2: Aktivní politiky trhu práce •„Vzdělávejte se po růst! – Veřejně prospěšné práce“ •„Vzdělávejte se po růst! – rekvalifikace“ •„Vzdělávejte se po růst! – pracovní příležitosti“ •„vzdělávání uchazečů o zaměstnání v oblasti socioekonomických kompetencí (SEKO)“: příjemce – Fond dalšího vzdělávání •ÚP předkládá regionální individuální projekty (RIP): podpora různého typu motivačních aktivit, poradenství, přípravu na rekvalifikace, rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání •„Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání“: příjemce Fond dalšího vzdělávání, ukončena 31.8.2015 •vyhlášeny čtyři výzvy na GP: příjemci – vzdělávací a poradenské instituce Prioritní osa 3: Sociální integrace a rovné příležitosti •Pět výzev na GP, nejčastější aktivity: •Motivační kurzy, pracovní diagnostika, vzdělávací kurzy, rekvalifikace, poradenství, odborná praxe, místa na zkoušku, zprostředkování zaměstnání, tvorba pracovních míst •Výzva 61 pro příjemce: MO, MV, Probační a mediační služba: •Začleňování válečných veteránů do civilního života s důrazem na uplatnění na trhu práce (MO) •Per Aspera (PMS) – podpora zaměstnávání OZP ve struktuře PMS •Asistent prevence kriminality (MV) Mezinárodní srovnání - 2012 •Celková míra zaměstnanosti v EU: 68,5% (pokles Řecko, Španělsko, Portugalsko, Kypr) •ČR: 71,9% (70,9% - 2011) – nárůst také pobaltské republiky, Malta, Maďarsko Mezinárodní srovnání • • Mezinárodní srovnání – 2012 Míra nezaměstnanosti •EU: 10,5% (růst oproti roku 2011: 9,7%) •ČR: 7,0% ( růst oproti roku 2011: 6,7%) •Nejvyšší MN: (Řecko, Španělsko – více jak 24% •EU: MN žen rostoucí tendenci – ČR pokles • Závěry srovnání •ČR vykazuje vyšší hodnoty než průměr EU 27 u míry zaměstnanosti všech kategorií sledovaných ve Strategii 2020 – zaostává ve využívání kratší pracovní doby – především u žen •MN mladých a dlouhodobě U je pod průměrem EU 27 •O třetinu vyšší než je průměr EU 27 je U osob s nízkou kvalifikací (o více jak 1/3 vyšší) Děkuji za pozornost J