Svoboda, individualismus a veřejný sektor
n Úvod do teorie veřejné volby: v čem byla nová?
n Individualisticko demokratický model,
n Vliv institucí na výsledek fiskální volby.
n Fiskální iluze

Dva přístupy:
nFiskální proces může být uceleně interpretován a analyzován v tradičním modelu vládnoucí třídy či
politického “establishmentu”.
nVeřejná volba je naopak o analýze v rámci individualisticko demokratického modelu.

Buchanan:
n„Ortodoxní teorie veřejných financích vedle velkorysé dávky idealistických demokratických norem
odráží jakousi neurčitou kombinaci těchto dvou přístupů…“

model vládnoucí třídy:
nnezajímá mne, odkud se berou pravidla, jsou dána, resp. na vůli jednotlivců nezávislá
nvolič volí maximálně tak odborníka, svého zástupce, který za něj rozhoduje (klasický principal x
agent vztah)
nto se skutečně v reálném životě může objevovat - příklad zdravotní péče:

příklad zdravotní péče
nTím, že si zvolí lékaře, vlastně jednotlivec volí někoho, koho považuje za kvalifikovanějšího než
je on sám, a zmocní ho proto k tomu, aby místo něj rozhodoval.
nJednotlivec tak ovšem činí proto, že konečné kritérium, dobré zdraví, je chápáno oběma stranami
stejně a lze jej měřit pomocí objektivních měřítek.
nLze srovnávat zdravotnictví s politikou?

Jsme ochotni zvolit “odborníka”, který bude za nás rozhodovat?
nzásadním rozdílem se zdá být fakt, že neexistuje odsouhlasené a objektivní kritérium, kterým by se
vláda řídila nebo měla řídit.
nObvykle nejsme ochotni připustit, aby zvolení političtí “lídři” rozhodovali za nás, s výjimkou
omezených případů, neboť se sami mezi sebou ostře rozcházíme v názoru, jak by se mělo rozhodnout.
(Válečná tyranie…)
[USEMAP]

Tradiční přístup
nVeřejné finance, jako subdisciplína klasické, neoklasické i keynesiánské politické ekonomie,
spočívají primárně v analýze účinků fiskálních institucí na chování jednotlivců a skupin v
soukromovlastnické ekonomice.
nDaně a státní výdaje, jak jednotlivě tak ve svém úhrnu, byly zkoumány co do jejich  vlivu na
jednání osob, domácností, podniků a jiných dobrovolných organizací.
nVliv zdanění příjmu jednotlivce na jeho volbu mezi prací a volným časem, účinky zdanění podniků na
efektivitu jejich řízení, apod.
n

Co chybělo před vznikem PCh:
nJeden důležitý aspekt chyběl. Chování jednotlivce ve veřejné sféře jeho aktivit dostatečně
zkoumáno nebylo, ačkoliv zde jde v konečném důsledku rovněž  o volby individuální, bez ohledu na
rozhodovací pravidla.
n... analýza, která by osvětlila a prozkoumala rozhodovací proces jednotlivce založený na posouzení
nákladů a užitků jako kdyby prováděl specifickou volbu, se zdá býti nezbytným výchozím bodem.
n„Doposud (60.léta) se ekonomové věnovali poměrně málo vysvětlení individuálního chování v procesu
kolektivního rozhodování.“ Buchanan
n

Veřejná volba - předmět
nProcesy, prostřednictvím kterých se uplatňují a kombinují individuální, racionální, užitek
maximalizující volby, až vytvoří výsledné kolektivní rozhodnutí.
nIndividualisticko-demokratický model
MCj02821780000[1] MCj03118140000[1]

INDIVIDUÁLNÍ RACIONALITA VE FISKÁLNÍ VOLBĚ
nInformovanost ?!
nnedokonalá
noptimum mezi náklady na dodatečné informace a pravděpodobné ztráty z chybného rozhodnutí
n„optimální hladina investic“ do vyhledávání informací a analýz
n„racionální neznalost“
n„fiskální iluze“ vs. předpoklad racionality ve smyslu maximalizace užitku