Alokační neefektivnost a tržní selhání
Teorie Second best, Paretovská a Kaldor-Hicksova efektivnost. Veřejné statky a klubové statky


MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
2
Osnova
nSelhání trhu v „klasickém“ smyslu (Pareto) jako argument pro státní zásah
nTeorie „Druhý nejlepší“ (Second best)
nEfektivnost (Pareto, Kaldor-Hicks)
n
nNashova rovnováha
n
nJiné důvody pro státní zásah – kolektivní volbu – garance vlastnických práv a koordinace
individuálních akcí

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
3
Selhání trhu
ntrh = decentralizovaná rozhodnutí realizovaná pomocí tržního mechanismu vedou k Paretovsky
optimální alokaci zdrojů
nselhání trhu=selhání efektivnosti (Paretovské, „first best“)
n
n

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
4
Příčiny selhání trhu
1.preference nejsou konvexní (÷MC, AC)
2.subjekty nejsou konkurující si „price-takeři“
3.nezpoplatněné externality z důvodu
–nedostatku vlastnických práv
–společné produkce
–společné spotřeby
4.Neexistence trhu
–negativní výběr
–morální hazard

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
5
Náprava selhání vládou
npomocí donucení přinutit uvažovat společenské náklady/přínosy
nvládní politika není nezbytně nutná pro alokaci zdrojů, ale je zdrojem informací, které subjektům
chybějí ke „správnému“ rozhodnutí

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
6
Teorie „Second best“ (1)
nExistují trhy, kde „náprava tržních selhání“ vládou není úspěšná (Pareto efektivní)
nNemožnost dosáhnout „First best“ na jednom dílčím trhu, vede k nesmyslnosti snahy po této
efektivnosti na ostatních trzích

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
7
Teorie „Second best“ (2)
nLipsey, Lancaster (1956)
n„Jestliže jedno z Paretovských optim není dosažitelné, ostatní (ačkoli dosažitelné) nejsou
žádoucí.“
n
nNeexistuje způsob jak porovnat „Second best“ stavy ve smyslu Paretovské efektivnosti

Teorie „Second best“ (3)
nV některých případech je first-best řešení nemožné (optimální politika)
n
n„best“ nesmí být nepřítelem „good“
n
nProto normativní analýza může místo first-best stavu uvažovat second best
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
8

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
9
Koncept efektivnosti
nNormativní kritérium pro poměřování různých stavů, výsledků politik
nOdkazuje na ekonomii blahobytu
n
nTři základní přístupy
–Paretovská efektivnost
–Kaldor-Hicksova efektivnost
–Společenská funkce blahobytu

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
10
Efektivnost
n
nVychází z utilitarismu
n
n=> Posoudit důsledky různých politik na blahobyt společnosti
n
nWelfare economics

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
11
Paretovská efektivnost
nDva odlišné pojmy
n
nParetovské zlepšení
–Jakým způsobem je výsledná alokace dosažena (historický princip)
nParetovské optimum
–Jaký je výsledek (bez ohledu na cestu k jeho dosažení)

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
12
Paretovská efektivnost (2)
nVýhody
nNepoměřuje užitek jednotlivce (pouze jednomyslnost při zlepšení)
n
nNevýhody
nNení dosažitelné
nMožnost vydírání menšinou

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
13
Kaldor -  Hicksův princip
nStav je K-H efektivní, pokud ti, kdo získávají poté co kompenzují ty, kdo ztrácí, mají z politiky
přínos
n
nJistá forma cost-benefit analýzy
n
nK-H princip nevyžaduje, aby ke kompenzaci skutečně došlo

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
14
Kaldor-Hicksův princip (2)
nProblémy
nMěření užitku
–Ordinální užitek (transitivita preferencí)
–Kardinální užitek (různá báze různých lidí)
–
nNemorální obětování nevinných lidí
n
nScitovsky paradox

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
15
Společenská funkce blahobytu
n(Bergson-Samuelson)
nAgregace funkcí užitků všech členů společnosti
nVolba mezi situacemi, které všechny splňují podmínku Paretovské efektivnosti
n
nSWF: W=(U1, U2,…, Un)

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
16
Společenská funkce blahobytu (2)
nTypy společenské funkce blahobytu
nUtilitaristická (Bentham)
–Stejná váha preferencí všech jednotlivců
nMax-min (Rawls)
–Max blahobytuómax nízkopříjmových osob
n„Střední forma“
–Blíží se max-min (opět nejchudší), ale není podmínkou

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
17
Bentham
Rawls
Střední forma
Společenská funkce blahobytu (3)

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
18
Maxmin koncept SWF (Rawls)
nLidé činí rozhodnutí za závojem nevědomosti
nNevědí kdo jsou a kým budou
nMají nechuť k riziku (risk averse)
n
n=>Pak přistoupí na následující dohodu:
nKaždému je dostupné stejné množství svobod
nOpatření směřují k tomu, aby bylo maximalizováno bohatství nejchudšího
nWeakest-link princip
n

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
19
Nashova efektivnost
nNash (1949)
nNa rozdíl od ostatních preference nejsou dané (volba strategie)
nStav, kdy (predikovaná) strategie hráče je nejlepší odpovědí na (predikované) stretegie ostatních
nObvykle není jediná (efektivní a neefektivní Nashovy rovnováhy)

Pojem veřejný statek
n„Spotřeba takového statku každým jednotlivcem nevede k umenšení spotřeby daného statku ze strany
jiného jednotlivce“. (Samuelson, 1954)
nVeřejný vs veřejně poskytovaný
nDefiniční vlastnosti
–Společná spotřeba (nerivalita)
–Nemožnost vyloučení
n
20
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Čistý veřejný statek
nstatek, který musí být poskytován všem členům společnosti ve stejném množství (Mueller, 2003)
n
nObsahuje v sobě možnost forced riding
n
nPublic good vs public bad
–
21
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Dělení statků (Musgrave)
Vyloučení je možné
Vyloučení není možné
Je společná spotřeba
Klubový statek
Veřejný statek
Není společná spotřeba
Soukromý statek
Společný
22
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Nerivalita ve spotřebě
nVyplývá z nedělitelnosti
nSouvisí s možností společné spotřeby
nJe statek nerivalitní, i když je spotřebováván jedním člověkem?
nNerivalita není dichotomní
nPřetížení
–
23
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Nevyloučitelnost ze spotřeby
nTechnické obtíže, resp. vysoké náklady
nZávislá na aktuální technologii
nNení dichotomní vlastností
nFree-riding, easy riding, forced riding
n
24
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Jev černého pasažéra
nPoprvé David Hume (1740)
n
nVězňovo dilema vs Chicken game (viz dále)
n
nSpojován s velikostí skupiny (M.Olson, 1971)
n
25
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Trojí přístup k pojmu „veřejný statek“
n
nSamuelson, Musgrave
n
nCoase
n
nBuchanan
26
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Samuelsonův přístup
nP. Samuelson (1954)
n
nDvě definiční vlastnosti VS
n
nExistence čistých veřejných statků je argument pro veřejný zásah
n
nHledá objektivní vlastnosti statků, které je předurčují pro veřejné poskytování
27
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Samuelsonův přístup - problémy
nMetodologický
–Vychází z welfare economics
nSémantický
–název předjímá normativní soud
nPraktický
–existuje celá řada VS poskytovaných soukromě a naopak
nHospodářsko-politický
28
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Coase
nR. Coase
nTransakční náklady-TN (náklady spojené s používáním cenového mechanismu)
n
nVeřejné poskytování všude tam, kde jsou TN vyšší než náklady netržního poskytování (např. obrana,
soudy, policie)
n
nNelze apriori rozhodnout, co bude poskytováno veřejně a co soukromě
–=> Nutno počkat na přirozený vznik
29
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Coase (2)
nNeexistuje selhání trhu
n
nPouze se nám některé jeho výsledky líbí více a jiné méně
n
nProblém – nejsou tedy VS ty, které mají vysoké transakční náklady?
30
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Buchanan, Niskanen
nPodstatná je role nabídky VS
–Jakmile se VS jednou začne veřejně poskytovat, již to prakticky nejde zvrátit
–
nPoskytování VS je rozhodnutí lidí – výsledek kolektivní volby
n
nNeex tržní selhání (viz Coase)
31
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Jiný pohled na VS
nStandardní pohled sleduje jen poptávkovou stranu.
nPro poskytování VS je podstatná i nabídka (společenská technologie produkce).
nCelková produkce VS nemusí vždy být výsledkem příspěvků jednotlivců, tj.
§
n
32
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Typy veřejných statků
nNa základě variantních mechanismů poskytování VS rozlišujeme statky typu:
n
nVězňovo dilema
n
nNejslabší článek (Weakest-point)
n
nDobrovolnický (Best-shot)
–
33
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Vězňovo dilema
Osoba B
Nepřispět
Přispět
Nepřispět
0 ; 0
2 ; -1
Přispět
-1 ; 2
1 ; 1
(1)
(2)
(4)
(3)
Př. Příspěvek na charitu, národní obrana, …
34
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Nejslabší článek
Osoba B
Nepřispět
Přispět
Nepřispět
0 ; 0
0 ; -1
Přispět
-1 ; 0
1 ; 1
(1)
(2)
(4)
(3)
Příklad: Protipovodňové hráze
35
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Best shot (volunteer-type PG)
Osoba B
Nepřispět
Přispět
Nepřispět
0 ; 0
2 ; 1
Přispět
1 ; 2
1 ; 1
(1)
(2)
(4)
(3)
Příklad: Protiraketová obrana, terorista v letadle
36
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Z uvedeného vyplývá, že …
nNe vždy znamená existence veřejného statku free-riding jako dominantní strategii
nV případě weakest point statků lze očekávat soukromé efektivní poskytování (free-riding není
možné)
nBest-shot model vede k masivnímu černému pasažérství (které může být efektivní…!)
37
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Klubové statky
Vyloučení je možné
Vyloučení není možné
Je společná spotřeba
Klubový statek
Veřejný statek
Není společná spotřeba
Soukromý statek
Společný
38
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

nTeorie soukromé filantropie (Becker,1974)
nPodmínky
nPředpoklad veřejnosti (charita je VS)
nMaximalizace užitku
nNashova rovnováha (příspěvky ostatních jsou dané)
nUžitková funkce
Charita jako VS
39
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Charita jako VS
V dostatečně velké skupině vnímá jedinec svůj příspěvek jako málo podstatný
n
ostatní výpadek jeho příspěvků snadno kompenzují
Racionální volba černého pasažérství
40
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Charita jako VS
nKritika modelu
–Závisí na splnění všech tří podmínek (uvolnění libovolné z nich vede k efektivní míře poskytování)
–Reálná data závěry modelu nepotvrzují
–Vnímání charity jako „povinnosti“
–Podmíněná spolupráce
–
41
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Nečistý altruismus (1)
nAndreoni (1990)
n
nMotivy dárcovství:
–Čistý altruismus (zisk z užitku obdarovaného)
–Warm glow (užitek z aktu daru)
–Společenská smlouva (existence dohody bránící černému pasažérství)
–
42
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Nečistý altruismus (2)
nUžitková funkce:
n
nMíra altruismu
n
n
a)čistý altruista -
b)čistý sobec -
c)nečistý altruista -
–
n
43
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Nečistý altruismus - závěr
n„Přerozdělení důchodů bude mít na objem vybraných prostředků na charitativní účely pozitivní
(negativní, resp. žádný) vliv tehdy, když příjemce zvýšeného (přerozděleného) důchodu bude více
(méně, resp. stejně) altruistický než ten, který důchod ztrácí.“ Andreoni (1990)
n
nSpolečná produkce soukromého a veřejného statku (Cornes, Sandler, 1994)
–
44
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Klubové statky (prameny)
nJames Buchanan (1965)
nSnaha o definici širokého spektra ekonomických statků mezi extrémy ČSS a ČVS
nPochopení vztahů mezi charakteristikou statku a společenstvím, které statek spotřebovává
n
nCharles Tiebout (1956)
nZjistit, zda skutečné preference jednotlivců mohou být odvozovány z mobility spotřebitele/voliče
mezi lokacemi se specifickými způsoby/objemy poskytování VS
45
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Buchanan – teorie klubů
nKlub je organizací, která poskytuje sdílený kolektivní (veřejný) statek exkluzivně svým členům
nProstředky na poskytování VS jsou získávány např. z členských poplatků, atd.
–Je otázka, do jaké míry mohou/mají být tyto poplatky diskriminující
46
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Klubový statek
nspolečná nabídka
n
nmožnost vyloučení
n
nexistuje efekt přetížení, statek je tedy nerivalitní ve spotřebě jen do určitého počtu
spotřebitelů.
n
47
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Rozdíl mezi klubovým a veřejným statkem
nDobrovolnost
n
nOmezená velikost klubu
n
nExistence nečlenů
n
nMechanismus vyloučení
n
nZpůsob dosažení optima
48
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Základní model klubového statku
nFunkce užitku, který získavá člen klubu:
n Ui = u(s, n)
n
nkde s je velikost klubu
(ve smyslu poskytovaného množství klubového statku, např. počet tenisových kurtů)
n
nn – počet členů klubu
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
49

Rovnováha klubu ve čtyřech kvadrantech
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
50

Buchananův model klubu
nnalézt optimální řešení založené na kombinaci optimální velikosti klubu (optimálního počtu členů)
a optimálního množství poskytovaného klubového statku
n
n
n
nklubový statek má poskytovat ta „vládní“ úroveň, která z něj má největší užitek
(hypotéza užitku)
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
51

Pro klubové statky platí, že
1.Obecně: je Pareto-efektivní mít takovou velikost klubu, která minimalizuje náklady na člena
2.Pokusy diskriminovat v poplatcích/cenách se nevyplácejí; doporučen princip „daň z hlavy“, jinak
bohatí členové odcházejí
§Obecně nerovná pravidla plodí nestabilní rovnováhu
52
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Tieboutova teorie
nRámec pro teorii klubů; předpoklad nekonečného počtu jednotlivců dobrovolně vytvářejících kluby
různé velikosti
nV Tieboutově modelu mohou jednotlivci „volit nohama“ (vote with their feet) – měnit lokalitu podle
svých preferencí ve vztahu k VS
53
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Tiebout – předpoklady modelu
nspotřebitelé/voliči jsou dokonale mobilní
nJsou dokonale informováni o rozdílech v příjmech a výdajích v jednotlivých regionech
n
n Tyto předpoklady vlastně znamenají absenci problémů přesídlení vyplývajících z (ne)zaměstnanosti,
dostupnosti bydlení, dostupnosti vzdělání, atd.
–Plus předpoklad velkého množství alternativních lokalit …
n
54
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Tiebout - další předpoklady
nDokonalá informovanost voličů
nExistence optimálně velké komunity pro všechny typy služeb
nLokality pod optimem své velikosti přitahují nové obyvatele
nLokality nad optimem se obyvatelů „zbavují“
55
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Námitky proti klasickému Tieboutově modelu
n
nMueller: noví obyvatelé mohou způsobit přetížení  - noví členové přinášejí náklady vyšší než
užitky - negativní externalita
–Obecný Tieboutův model neprodukuje Pareto-optimální výstupy
–
nHomogenita komunit (starší vs mladší lidé s různými preferencemi)
56
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

Literatura k tématu
nHAMPL, M.: Trojí přístup k veřejným statkům. Finance a úvěr. č. 51, 2/2001, str. 111-125
nBUCHANAN An Economic Theory of Clubs. Economica, Vol. 32, No. 125 (Feb., 1965), pp. 1-14
nTIEBOUT, C., A Pure Theory of Local Expenditures. The Journal of Political Economy. 64(5):416-24,
1956.
nMUELLER, D. Public Choice III.
nHILLMAN, A. L. Public Finance and Public Policy
nCULLIS, JONES Public Finance and Public Choice. 2nd ed. Oxford : Oxford University Press, 1998.
n
ntak trochu jiný klub – wikipedia
–www.firstmonday.org/issues/issue8_12/ciffolilli/
57
MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)

MPV_VEVO – 3. přednáška (Jiří Špalek)
58
Literatura k tématu
nBOADWAY, R., BRUCE, N. Welfare Economics.
nBulíř, A. Oceňování veřejných statků a teorie druhého nejlepšího (Finance a úvěr, 1991)
nQi Zhou, The Evolution of Efficiency Principle: From Utilitarianism to Wealth Maximization (článek
k problematice Kaldor-Hicksovy a Paretovy efektivnosti)
nDrlík, P. Ekonomie blahobytu a její současný význam pro ekonomickou teorii (Diplomová práce)
nKonvalina, V. Koncept efektivnosti v ekonomii blahobytu (Pareto, Kaldor Hicks, Nash) (Bakalářská
práce)
nMUELLER, D. Public Choice III.
nHILLMAN, A. L. Public Finance and Public Policy