1
1. ÚVOD


POLITICKÁ EKONOMIE
2


3
Úvod
nHlavní otázka:
n„Jak politika ovlivňuje (makro)ekonomiku“
n
n
n

4
Ekonom a politik
nEkonom vymýšlí optimální politiky v idealizovaném světě. nPolitik tyto politiky realizuje v
nedokonalém světě dělby moci, neúplných informací a konfliktních zájmů.

5
Ekonomie a politika
nEkonomie = studium využití vzácných zdrojů, majících alternativní využití
nPolitika = proces utváření kolektivní volby
nPolitická ekonomie = jak politika ovlivňuje ekonomické volby
n
nSkutečné politiky jsou často výrazně odlišné od „optimálních“ politik.

6
Historický vývoj
nKlasická škola politické ekonomie: politika součástí ekonomie → ekonomie = politická ekonomie
nNeoklasická ekonomie: odtržení ekonomie a politologie → ekonomie abstrahuje od politických a
institucionálních faktorů → co nejde formalizovat není předmětem ekonomie
nNová politická ekonomie → návrat politické ekonomie do „mainstreamu“ ekonomie

7
Co je obsahem nové politické ekonomie?
nStaré víno v nových lahvích
nNové prostředky (modely, formalizace)
nHlavní témata (časová nekonzistence, volební cyklus, redistribuce, faktory růstu)

8
Konflikt zájmů
nJednotlivci mají v politicko-ekonomickém procesu odlišné preference. nTyto rozdíly pak vedou ke
konfliktu zájmů mezi jednotlivci i skupinami.
n
n

9
„Optimální“ politika
nEkonomie: studium optimálního využití vzácných zdrojů → jakmile je optimální politika nalezena,
bude i implementována
nPolitická ekonomie: skutečné politiky se často liší od optimálních díky politickým omezením →
konflikty zájmů a nutnost činit kolektivní volbu při existenci těchto konfliktů

Přínos politické ekonomie
nPozitivní analýza: Jak mohou politická omezení vysvětlit volbu politik (a jejich ekonomických
důsledků), pokud se liší od optimálních politik nNormativní analýza: Pokud vezmeme v úvahu
existující politické limity, jak mohou být formulovány politiky a vytvářeny instituce, aby
docházelo k nejlepším možným ekonomickým výsledkům.
-

Příklady…
1)Politicko-ekonomický cyklus – vláda vytváří politiky s cílem maximalizace hlasů ve volbách a
nikoliv s cílem maximalizaci blahobytu.
2)Zastavení hyperinflace vyžaduje snížení rozpočtového deficitu, rychlost jeho snižování je
determinována politickým rozpočtovým procesem a nikoliv náklady hyperinflace
3)Rychlost transformace v jednotlivých postkomunistických zemích byla determinována intenzitou
účinné politické opozice významných zájmových skupin a nikoliv potřebností reforem.
4)
n
11

12
Disciplíny
nPolitical economics = jak politika ovlivňuje ekonomické volby nPublic economics = ekonomie
veřejného sektoru nPublic choice = jakým způsobem probíhá veřejná volba (kolektivní rozhodování)

13
Heterogenita zájmů
nDůležitá pro vysvětlení aplikace suboptimálních politik v hospodářsko-politické praxi
nEx ante heterogenita: rozdíly v náhledech na to, jak má být politika prováděna
nEx post heterogenita: rozdíly v náhledech nato, jak mají být přínosy politik rozdělovány
n

14
Politická ekonomie rozhodování
nKonflikt nad tím, jak vyřešit problém kolektivní spotřeby, když jednotlivci mají odlišné zájmy
nNeexistuje žádný společenský plánovač, ale politický proces, který musí vyřešit konflikt odlišných
zájmů nTo má výrazné ekonomické důsledky, protože výsledné politiky mohou být silně odkloněny od
Pareto optimality.

15
EKONOMICKÉ MODELY PRO ANALÝZU POLITIKY


16
16
Politická ekonomie
nPolitická ekonomie = jak politická podstata kolektivní volby ovlivňuje (makro)ekonomické výsledky.
n
n
n
n
2. Ekonomický model
3. Politický proces
4.-6. Časová nekonzistence
7. Politicko-ekonomický cyklus
8. Přerozdělování
9.-10. Aplikace

17
17
Modely
1.Pán a správce (principal-agent)
2.Model překrývajících se generací (overlapping generations model)
3.
n
n

18
1. PÁN A SPRÁVCE


19
19
Model pán a správce
              (principal-agent)
nDelegace rozhodovacích pravomocí na politiky s odlišnými preferencemi je charakteristická pro
většinu kolektivních rozhodnutí
n
nVe velkých skupinách musí být rozhodování zastupitelské → dochází tak k delegaci rozhodovacích
pravomocí z voličů na politiky  →   Politici ovšem nemají ohledně politik stejné preference jako
voliči  →  Protože politiky provádějí politici, podoba politik závisí na jejich preferencích a na
pobídkách, které mají od voličů.

20
20
Příklady vztahu „pán → správce“
nvoliči → poslanci
nposlanci → vláda
npacient → lékař
nvkladatel → banka
nzaměstnavatel → zaměstnanec
n
n

21
21
Podstata problému „pána a správce“
-prostředí nedokonalých informací
-správce jedná z pověření pána
-rozdílné zájmy správce a pána
n
n→ správce nebude poskytovat klíčové informace pánovi, pokud k tomu není nějakým způsobem motivován
(mzda, transfery, volby)
n→ motivovat správce může být nákladné, proto výsledné řešení může být suboptimální oproti situaci
s dokonalými informacemi
n→ vztah mezi pánem a správcem je nastavován pánem, který chce maximalizovat vlastní užitek
n

22
APLIKACE


23
23
Aplikace modelu pán a správce: Model oceňování vládních služeb
n-  Fudenberg-Tirole (1991)
-
-Problém, jak stanovit výši individuálního zdanění, když jsou charakteristiky jednotlivce neznámy →
vláda zvolí nelineární daňové schéma, aby z jednotlivců získala maximum.
-V tomto případě si může jednotlivec zvolit, zda bude participovat nebo nikoliv
n
nHlavní závěr: Vláda obětuje část efektivity za účelem dobývání renty

24
24
Předpoklady modelu (1): Vláda
nPředpokládejme, že vláda („principal“) musí financovat své služby prodejem statku, který produkuje
za konstantní mezní náklad w, spotřebitelům („agents“). nVláda preferuje více čistého příjmu G než
méně. Prodává množství vládního statku y občanům za celkovou částku Ƭ

25
25
Předpoklady modelu (2): Spotřebitelé
nUžitková funkce spotřebitele:
nΩ(y,Ƭ,θ) = θu(y) – Ƭ
nu(y)…..známá jak spotřebiteli, tak vládě
nθ……..známá pouze spotřebiteli
n
nDva typy spotřebitelů (high x low θ)
nČetnost θL …q    Četnost θH ….. 1-q
nθH > θL > 0
n

26
26
Rozhodování vlády (1)
§Vláda nabízí y za Ƭ(y)
§Spotřebitel může přijmout nebo odmítnout
§Pokud by vláda znala θ potom by zvolila
n   Ƭ0 = θu(y0), aby získala veškerý přebytek spotřebitele → y0 by vláda odvodila z maximalizace G
= θu(y)-wy → θu’(y0) = w
§
n

27
27
Rozhodování vlády (2)
n…vláda ovšem nezná typ spotřebitele. Proto nabízí dva typy daňových sazeb a vládních služeb:
a)pro θH ….(ƬH; yH)
b)pro θL ….(ƬL; yL)
n
nCílem je maximalizovat očekávaný čistý příjem vlády, což je:
nEG = q(ƬL – wyL) + (1-q)(ƬH – wyH)
n
n
n
n
n

28
Omezující podmínky
n(1)  IRL:  θLu(yL) – ƬL ≥ 0
n(2)  IRH:  θHu(yH) – ƬH ≥ 0
n(3)  ICL: θLu(yL) – ƬL ≥ θLu(yH) - ƬH
n(4)  ICH: θHu(yH) – ƬH ≥ θHu(yL) - ƬL
n
n(1) a (2)… podmínky individuální racionality (IR), jednotlivec bude participovat, pokud je na tom
při participaci alespoň tak dobře, jako při neparticipaci.  n(3) a (4)… podmínky kompatibility
nabídek (IC), zajišťující, aby si jednotlivci vybírali nabídku určenou pro ně.
n
nVláda hledá takové daňové schéma, aby maximalizovala svůj očekávaný čistý příjem (EG) ale musí
vzít v úvahu tyto 4 omezující podmínky.
n
28

29
Řešení (1)
n(1)  IRL:  θLu(yL) – ƬL ≥ 0                   (2)  IRH:  θHu(yH) – ƬH ≥ 0
n(3)  ICL: θLu(yL) – ƬL ≥ θLu(yH) - ƬH    (4)  ICH: θHu(yH) – ƬH ≥ θHu(yL) - ƬL
n
n
nPouze (1) a (4) jsou závazné. Pokud platí (1) a (4) platí také (2). Pokud zkombinujeme (1), (4) a
θH>θL, dostaneme:
n
nθHu(yH) – ƬH ≥ θHu(yL) - ƬL ≥ θLu(yL) – ƬL ≥ 0
n
nTyp θH získává větší přebytek z konzumace y než získává typ θL. Typ θL ve skutečnosti nezískává
přebytek žádný.
n
n
29

30
Indiferenční křivky
30
yL
yH
ƬH
typ θL
typ θH
O
ƬL
Optimální design:
1)θL ponechán indiferentní mezi účastí a neúčastí
2)θH ponechán indiferentní mezi svým designem a designem pro θL
3)

31
31
Optimální design
n1) Množství vládních služeb nakupovaných spotřebitelem s vysokým θH splňuje standartní podmínku
optimality rovnosti mezního užitku spotřeby rovné meznímu nákladu nabídky nabízeného zboží.
n2) Množství nakupovaných vládních služeb spotřebitele s nízkým θL naopak tuto podmínku optimality
nesplňuje. Je suboptimální.
n3) Vláda musí snížit spotřebu spotřebitele s nízkým θL aby odradila spotřebitele θH od podvádění a
konzumace yL
n
nDůsledek: Vláda obětuje část efektivity za účelem dobývání renty

32
Princip odhalení
n- V rámci předchozího příkladu vláda vlastně vyzývá jednotlivce, aby volbou svého balíčku (Ƭ*; y*)
odhalili svůj typ θ*. -Alternativně by vláda mohla přímo vyzvat jednotlivce, aby nejdříve odhalili
svůj typ θ* a potom jim přidělit balíček (Ƭ*; y*) -Podmínky ICH a ICL zabezpečují, že agenti svůj
typ odhalí pravdivě. Alokace tak bude identická jako v předchozí hře. -Princip odhalení je
důležitý, pokud se budeme zabývat složitějšími hrami.
n
-
-
-
32

33
33
Mnoho pánů (common agency)
-Důležitý podtyp problému pán-správce
-Několik pánů se snaží ovlivnit jednoho správce (mnoho voličů volí jednoho zastupitele) -Důsledek:
prudce klesá možnost kontroly správce

34
Aplikace v politické ekonomii
nAplikace modelu pán-správce zdůrazňuje vliv asymetrických informací mezi pánem a správcem na
ekonomické výsledky. nRovnováha v modelu pána a správce v situaci nedokonalých informací je
charakteristická neefektivitou ve srovnání se situací úplných informací.

35
35
Využití v hospodářské politice
-asymetrické informace v hospodářské politice (správce je informován lépe)
-konfliktní zájmy pána a správce (voličů a politiků)
-pán kontroluje správce,ale ve světě nedokonalých a asymetrických informací pouze nedokonale
-v politice správce (politik) je nejen delegován pány (voliči), ale musí mít také jejich podporu →
může provádět silně neoptimální politiky

36
2. MODEL PŘEKRÝVAJÍCÝCH SE GENERACÍ (OLG)


37
37
Model překrývajících se generací (Overlapping generations model - OLG)
-Model překrývajících se generací s kapitálovou akumulací
-Samuelson (1958); Diamond (1965)
-Význam modelu: užitečný pro analýzu hospodářské politiky prováděné ve více obdobích

38
38
Předpoklady modelu
-Jednotlivci žijí po dvě období a pak zemřou
-V každém období se narodí nová generace → v každém období se populace skládá pouze ze dvou
generací, těch co se narodili na počátku tohoto období (současní mladí – young (Y)) a těch, kteří
se narodili na počátku minulého období (současní staří – old (O)).
-Jedinec pracuje když je mladý a obdrží mzdu w (nabídka práce je neelastická vůči mzdě)
n
n
-

39
Značení
nt……současnost
nt+1...budoucnost
ny……mladí (young)
no……staří (old)
nrt+1….úroková míra
nw…..mzda
nc…..spotřeba
ns…..úspory
nu…..užitek

40
Rozpočtové omezení mladých
40
n

Mladí se musí rozhodnout jak velkou část své mzdy použijí na spotřebu a jak velkou část uspoří

41
Rozpočtové omezení starých
41
n

Když je jednotlivec starý (v období t+1), nepracuje a spotřebuje všechny své úspory (jak jistinu,
tak úroky). Úroková sazba rt+1 je úroková sazba mezi obdobími t a t+1

42
Užitková funkce spotřebitele
Jednotlivec narozený v čase t volí spotřebu v obou obdobích tak, aby maximalizoval celoživotní
užitek (nejistota neexistuje), vzhledem k oběma rozpočtovým omezením.

43
Produkční funkce
n               Yt = F(Kt, Nt)
n
nProdukce Yt v čase t závisí na celkovém kapitálu Kt a celkové pracovní síle Nt (což je množství
mladých v čase t). Produkční funkce je rostoucí, vykazuje klesající mezní produkt pro K i N a má
konstantní výnosy z rozsahu.
n
n
43

44
Kapitál (1)
nKapitál se používá v produkci v čase t+1 a je determinován v čase t. nPro zjednodušení
předpokládejme nulovou amortizaci kapitálu → po produkci v čase t je    Yt + Kt k dispozici pro
současnou spotřebu nebo pro kapitál pro výrobu v dalším období.
n
n
n
44

45
Kapitál (2)
nAgregátní produkční omezení této ekonomiky tudíž můžeme zapsat jako:
n
nF(Kt, Nt) + Kt = Ct + Kt+1
n
nCt je agregátní spotřeba obou generací.
nProdukt je rozdělen mezi agregátní spotřebu a čisté investice (Kt+1 – Kt), což jsou současně i
hrubé investice, protože jsme zavedli předpoklad nulové depreciace.
n
n
n
45

46
Spotřeba
n
n
Agregátní spotřeba je suma spotřeby každé generace:
Ni…počet lidí v generaci i

47
Populační růst
nPředpokládejme, že populace roste tempem n, potom populace v libovolných dvou datech jsou
determinovány:
n
n                     Nt+1 = (1+n)Nt
n
n

48
Kapitál (3)
nDisponibilní kapitál k produkci v čase t+1 jsou agregátní úspory v čase t:
nKt+1 = Nts(wt, rt+1)
n
nTato rovnice představuje nabídkovou stranu kapitálového trhu. Poptávkovou stranu na trhu kapitálu
představují podnikatelé, kteří poptávají kapitál dokud se úroková míra rt+1 nerovná meznímu
produktu kapitálu

Literatura
nA. Drazen:  Chapter 1: What Is a Political Economy? Chapter 2: Economic Models for Political
Analysis.