1 Nestátní neziskové organizace a jejich vliv v ochraně životního prostředí Ing. Jakub Dostál 26. 11. 2013 http://people.hofstra.edu/geotrans/eng/ch8en/conc8en/ch8c1en.html https://is.muni.cz/auth/th/27564/esf_m/DP_Mullerova_is.pdf Nestátní neziskové organizace * Strukturálně – operacionální definice (Salamon, Anheier): * Institucionalizované * Soukromé * Neziskové * Samosprávné a nezávislé * Dobrovolné * 2 NNO, definice Rady vlády pro NNO * občanská sdružení a jejich organizační jednotky (spolky, svazy, kluby) - podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů * obecně prospěšné společnosti – podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech * nadace – podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech * nadační fondy - podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech * církevní právnické osoby - podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech * Plným názvem Právnická osoba založená registrovanou církví a náboženskou společností a evidovaná podle zákona 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Oficiální kratší název je Evidovaná právnická osoba. * 3 Dobrovolnictví * Nepanuje zcela shoda na jednotné definici dobrovolnictví Frič, Pospíšilová a kol. (2010: 9) * V různých definicích můžeme nalézt minimálně tři společné prvky, a sice že dobrovolnictví: * je nepovinné * bez nároku na odměnu * ve prospěch ostatních. * Méně častým, ale stále frekventovaným prvkem, je podle nich organizovanost. Dekker a Halman (2003) • 4 Definice ILO * Salamon, Sokolowski a Haddock, (2011:225) přinášejí definici dobrovolnictví, která vznikla pro účely měření hodnoty dobrovolnictví ve spolupráci s Mezinárodní organizací práci (ILO) a světovými experty na dobrovolnictví a statistiku. Definici převzal i manuál ILO k měření dobrovolnické práce. * Podle uvedené definice je dobrovolnictví tedy: „neplacená nepovinná práce, vykonávaná jak skrze určitou organizaci, tak přímo, mimo vlastní domácnost či rodinu dobrovolníků.“ 5 Zákon 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě * je důležitý proto, že stát vymezil podmínky, za jakých bude dobrovolnictví, podporovat. * Na druhou stranu tento zákon nepokrývá značnou část dobrovolnictví a je třeba ho takto chápat. * § 2 (1) Dobrovolnickou službou je činnost, při níž dobrovolník poskytuje (mj.): * b) pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí... 6 Neziskový sektor v enviromentální oblasti * Ochrana životního prostředí a přírodních hodnot je vymáhána zákony a zajišťována činností státu a za tímto účelem jím zřízených organizací (více či méně) všude ve světě * Důvodem je především ochrana zdraví obyvatel, zajištění tzv. ekosystémových služeb, ochrana přírody a krajiny pro možnost rekreace obyvatel a zachování přírodního dědictví pro další generace. * Stát nikde na světě nemá dostatek prostředků pro zajištění veškeré nutné péče o životní prostředí a kromě zákonů využívá různá spojenectví a podporu jak firemního sektoru, tak především spolupráci s neziskovými organizacemi (MŽP ČR 2011) 7 Neziskový sektor v enviromentální oblasti II * Ochrana životního prostředí tvoří veřejností často nejvíce vnímanou oblast činnosti NNO. * NNO zřejmě nejvíce plní funkci stabilizačního prvku demokracie. * Tvoří pestrou mozaiku co do velikosti, organizační struktury, profesionality, zdrojů financování a zejména zaměření svého působení. * Působnost organizací je značně rozmanitá od přímé ochrany přírody, krajiny a životního prostředí – prostřednictvím přímé terénní práce nebo snahou ovlivňovat záměry obcí, krajů i státu v oblasti životního prostředí (Kepáková 2004). 8 Činnost NNO v enviromentální oblasti * Je velmi různorodá a zahrnuje nejrůznější činnosti * Péče o poraněné živočichy * Odborný monitoring výskytu ohrožených druhů živočichů a rostlin * Zajištění informovanosti veřejnosti o možnostech používání ekologicky šetrných výrobků * Environmentální vzdělávaní * Účast ve správních řízeních * Ovlivňování politických procesů v oblasti životního prostředí * Pomoc při zvládání přírodních katastrof * Značení turistických tras * 9 NS v oblasti ochrany životního prostředí – světový kontext * Green10 (Zelená desítka) * BirdLife International * The Climate Action Network * Evropská environmentální kancelář (European Environmental Bureau) * Friends of the Earth Europe * 10 Green10 (Zelená desítka) * neformální uskupení desíti největších evropských ekologických NNO * Cca 20 milionů členů * zastoupení v Bruselu * komentují vývoj politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje EU * připravuje společná stanoviska, tiskové zprávy apod. * Do činnosti evropských sítí jsou také začleněny české organizace 11 Zelená desítka a její partneři v ČR * Birdlife International - Česká Společnost Ornitologická * Climate Action Network Europe - Centrum pro dopravu a energetiku * European Environmental Bureau - Zelený kruh, Společnost pro udržitelný život, Ústav pro ekopolitiku, Ekologický právní servis, Ekologické Centrum Toulcův dvůr * European Federation for Transport and Environment - Český a Slovenský dopravní klub, Centrum pro dopravu a energetiku * European Public Health Alliance * International Friends of Nature - Přátelé přírody ČR * Friends of the Earth Europe - Hnutí DUHA * Greenpeace Europe - Greenpeace ČR * WWF - European Policy Office * CEE Bankwatch Network - Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA 12 BirdLife International * celosvětové sdružení NNO pro ochranu ptactva a přírody, * sdružuje 4000 pracovníků a 2,5 milionů členů po celém světě. * Cílem „BirdLife International” je: * ochrana ptačích druhů, míst jejich výskytu a biotopů. * ochrana a zlepšování životní prostředí a zvyšování kvality lidského života. * Českým partnerem je „Česká Společnost Ornitologická” založená v roce 1926, která v současné době čítá okolo 2000 členů.11 13 Kampaně a programy BirdLife International * „Významná ptačí území” - program k identifikaci prioritních lokalit pro ochranu ptáků na celém světě a zajištění jejich odpovídající ochrany a péče. * území jsou vybírána podle standardních vědeckých kritérií a jejich síť napomáhá dlouhodobému udržení populací volně žijících druhů ptactva. * „Save the Albatross”- kampaň na záchranu mořských ptačích druhů. * „Saving Sumatra´s Rainforest”- kampaň na záchranu deštných pralesů na Sumatře ohrožené nekontrolovaným kácením a těžbou dřeva. * „Farming for Life”-cílem kampaně jsou významné změny hospodaření v zemědělství, které je jedním z největších zdrojů negativních vlivů na krajinu a potažmo i biodiverzitu. * * 14 The Climate Action Network * nevládní nezisková organizace pro koordinaci činností environmentálních skupin v Evropě zaměřujících se na problematiku změny klimatu * celosvětová síť NNO (přes 365) spolupracujících při ochraně klimatu Země. * Českým partnerem je „Centrum pro dopravu a energetiku”- NNO fungující od roku 2000 zaměřena na dopravní a energetickou politiku a legislativu. * 15 Cíl the Climate Action Network Europe: * podpořit vládu, soukromý sektor a jednotlivé individuální aktivity ve snaze snížit antropogenní emise skleníkových plynů (změna klimatu) * monitorovat a podporovat realizaci politických záměrů a opatření týkajících se ochrany klimatu v Evropě. * podněcovat spolupráci NNO s cílem zlepšit současnou situaci. * 16 Aktivity The Climate Action Network Europe – zaměření na: * požadavky Mezinárodní úmluvy OSN o změně klimatu a závazky vyplývající z ratifikace Kjótského protokolu. * Evropský program ke změně klimatu, prioritní aktivity a politiky pro dosažení cílů Kjótského protokolu. * obchodování s emisemi v rámci EU. * rozvoj a podporu širšího využívání alternativních zdrojů energie. * liberalizaci trhu s plynem a elektřinou. * spolupráci s evropskými environmentálními NNO. 17 O Evropská environmentální kancelář”(European Environmental Bureau) * federace NNO zabývajících se ekologickými tématy a ochranou přírody. * má 143 členských organizací v 31 zemích. * Cílem je: * chránit a zlepšovat životní prostředí v Evropě a umožnit občanům účast při rozhodovacích procesech. * monitorovat vývoj politiky životního prostředí v EU. * zastupovat své členy při rozhovorech s Evropskou Komisí, Evropským Parlamentem a Radou EU. * zviditelňovat ekologická témata v EU. * podporovat spolupráci mezi členskými organizacemi a evropskými institucemi se snahou zlepšovat životní prostředí v Evropě. * * 18 Evropská environmentální kancelář - partneři * Partnery EEB v České republice jsou: * Společnost pro trvale udržitelný život * Ekologické Centrum Toulcův dvůr * Ústav pro Ekopolitiku * Zelený kruh * Ekologický právní servis. 19 Evropská environmentální kancelář - aktivity * * Aktivity „EEB” jsou zaměřeny na oblasti: * Zemědělství * Biodiverzita * Chemická politika * Klimatické změny a energetika * Naplňování politiky ŽP * EU a zapojení nových členských zemí * Ekologická finanční reforma * Ekologická zodpovědnost * Trvale udržitelný rozvoj * Turismus * Transparentnost a účast veřejnosti * Odpady * * 20 Friends of the Earth Europe (FoEE) * sdružuje více než 30 NNO v jednotlivých zemích a přibližně 1000 místních poboček v různých městech a obcích Evropy. * je tvořena evropskými členy globální federace ekologických organizací Friends of the Earth International. * vznik v roce 1985 21 Friends of the Earth Europe II. * Prosazují * snížení znečištění * ochranu zdraví před toxickými chemikáliemi * lepší péči o krajinu * rozšiřování občanských práv, podporu demokracie a rovnoprávnost. * Českým zástupcem FoEE je Hnutí DUHA, ekologická NNO, která vznikla v roce 1989. * 22 Enviromentální dobrovolnictví v ČR * Podobně jako v jiných evropských zemích dlouholetá tradice * Práce pro ochranu přírody byla v době socialismu mnohdy jednou z mála možností, jak se mohli lidé realizovat. * Navíc ohrožení přírody a znečišťování životního prostředí byly veřejností vnímány jako jedny z nejpalčivějších problémů společnosti (MŽP ČR 2011) • 23 Enviromentální neziskový sektor v ČR * Po roce 1989 dochází v ČR k velkému rozvoji ekologických NNO. * Ke konci 90. let se NNO postupně profesionalizují, byť jim v tom brání nedostatek finančních prostředků. * Odliv financí je patrný především po roce 2000, kdy končí většina programů zahraniční pomoci. * Na druhou stranu docházelo k mírnému navyšování prostředků pro granty NNO na Ministerstvu životního prostředí (až do roku 2010) * existují nové možnosti z různých fondů Evropské unie (vzhledem ke komplikovanosti zpracování žádostí jsou ovšem dostupné jen pro ty největší organizace). 24 Financování enviromentálních NNO * Snahy snížení závislosti na veřejných financích a grantech nadací vedly k posílení jednak individuálního fundraisingu a jednak fundraisingu korporátního. * Individuální fundraisingové kampaně jsou vedeny zejména velkými síťovými organizacemi, ze získaných zdrojů pak benefitují ale i regionální pobočky. 25 Způsoby financování enviromentálních NNO * Jedná se zejména o: * „direkt dialog“ kampaně (v roce 2004 organizovaní dvěma organizacemi zejména v Praze, v roce 2009 devíti organizacemi už i v okresních městech), * využití dárcovských SMS (z environmentálních témat fungují nejlépe živelné katastrofy) * veřejné sbírky (z environmentálních je nejúspěšnější celostátní sbírka ČSOP Místo pro přírodu). * Přesto pro většinu organizací zůstává dominantní projektové financování z veřejných zdrojů. * 26 Důvody angažování se veřejnosti v ochraně životního prostředí * Zejména dva důvody: * Je jim sympatický předmět ochrany (rostliny, krajina, živočichové) * Brání narušení životního prostředí. * V současnosti jsou veřejností velmi pozitivně vnímány např.: * činnost stanic pro poraněné živočichy (Národní síť záchranných stanic), výsadba stromů (Nadace Partnerství, ČSOP), * brigády pro mladé lidi (Akce příroda Hnutí Brontosaurus) * péče o cenné pozemky (pozemkové spolky). 27 Důvody angažování se veřejnosti v ochraně životního prostředí II * Existuje a vzniká ale také řada NNO, které reagují na různé investiční záměry a brání zhoršení životního prostředí v místě, kde žijí. * Nejčastěji z důvodu: * zvýšení hluku a znečištění ovzduší (např. z automobilové dopravy) * narušení a poškození přírody a krajiny (stavba přehrad, regulace toků, výstavba větrných a solárních elektráren), které jsou částí veřejnosti vnímány negativně. * Další důvod – lidé chtějí někam patřit, realizovat se, přispět něčemu „užitečnému“ 28 Jak se zapojit * Databáze dobrovolnictví dobrovolnik.cz * Informace na webu 29 Výzkum Dobrovolnictví a finanční zdroje ekologických NNO v ČR (2011) * Nadace Partnerství ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody * Dotazníkové šetření mezi environmentálními NNO * Data od 80 environmentálních NNO z oblasti dobrovolnictví a financování těchto organizací. * 30 Výzkum Dobrovolnictví a finanční zdroje ekologických NNO v ČR II. * Celková hodnota dobrovolnické práce: 21–22 miliony Kč za rok 2010. * Ve zkoumaných (80) NNO pracuje přes 2 500 dobrovolníků, z nichž 16 % pravidelně každý měsíc * Ze všech organizací, které se účastnily dotazníkového šetření, jich 34 (42 %) nemá žádné zaměstnance a činnost je vykonávána pouze dobrovolnicky. * Dobrovolníci se v environmentálních organizacích nejvíce podílejí na činnostech souvisejících s ochranou přírody, ekologickým vzděláváním dětí a mládeže a poradenstvím a osvětou. * 31 * 32 Oblasti činnosti práce dobrovolníků v ekologických NNO Zdroj: Dobrovolnictví a finanční zdroje ekologických neziskových organizací, s. 1 (2011) * 33 Zdroj: Dobrovolnictví a finanční zdroje ekologických neziskových organizací, s. 1 (2011) Zdroj: Dobrovolnictví a finanční zdroje ekologických neziskových organizací, s. 2 (2011) Objem příjmů ekologických neziskových organizací Výzkum Dobrovolnictví a finanční zdroje ekologických NNO v ČR III * Průměrná enviromentální NNO v ČR má svůj rozpočet z 53 % krytý z veřejných rozpočtů (státní zdroje, kraje, obce, EU). * Průměrně až 22 % příjmů organizací pochází ze zdrojů státního rozpočtu a státních fondů. * 40 % NNO vůbec nemá příjmy z těchto zdrojů českého státu. * 34 35 Zdroje příjmů environmentálních organizací Zdroj: Dobrovolnictví a finanční zdroje ekologických neziskových organizací, s. 3 (2011) •Děkuji za pozornost! 36 Reference * Frič, P., Vzorce a hodnoty dobrovolnictví, VŠE, Praha * Škarabelová, S. Když se řekne nezisková organizace * Kepáková, K., Neziskový sektor před vstupem do Evropské unie. Vývoj, kapacita a směřování českých NNO zaměřených na oblast životního prostředí a udržitelného rozvoje. Nadace Partnerství, Brno, 2004. * Dobrovolnictví a finanční zdroje ekologických neziskových organizací. 2011. * Ministerstvo životního prostředí – nestátní neziskové organizace http://www.mzp.cz/cz/nevladni_a_neziskove_organizace * Mezinárodní NNO v environmentální oblasti http://www.zelenykruh.cz/cz/eu-centrum/zelena-desitka/ * Dobrovolnik.cz Dobrovolnictví v ekologii http://www.dobrovolnik.cz/oblasti-dobrovolnictvi/dobrovolnictvi-v-ekologii/ * Gulbrandsen, Lars H., and Steinar Andresen. "NGO influence in the implementation of the Kyoto Protocol: Compliance, flexibility mechanisms, and sinks." Global Environmental Politics 4.4 (2004): 54-75. * Betsill, Michele M., and Elisabeth Corell. "NGO influence in international environmental negotiations: a framework for analysis." Global Environmental Politics 1.4 (2001): 65-85. * Bohmelt, Tobias, and Carola Betzold. "The Impact of NGOs in International Environmental Negotiations: Do NGOs Induce Stronger Environmental Commitments?." (2010). • 37