Mezinárodní zdanění
Ing. Hana Jurajdová, Ph.D.


Kontakt:
•
•Mailové spojení:
–hanaj@econ.muni.cz
–jurajdova@trialog-brno.cz
•
•Telefonické spojení:
–723 570 151
16. září 2013
2

Obsah předmětu:
•Pojmy, orientace v problematice (úvod do předmětu)
•Fyzické osoby
•Právnické osoby
•Daňové systémy vybraných zemí
•Harmonizace daňových systémů zemí EU
•Daňové ráje
•Daňové systémy zemí mimo EU
16. září 2013
3

Zakončení předmětu:
•
•Písemná a ústní zkouška
•Dobrovolné zpracování daňového systému vybrané země (mimo země zpracované ve skriptech)
–
–
16. září 2013
4

Zdroje ke studiu:
•V ISu skripta
•V Isu budou prezentace, popř. texty
•Další literatura
•
•Co bude třeba:
–Kalkulačku
–Daňové přiznání fyzických osob
–Daňové přiznání právnických osob
•
16. září 2013
5

Úvod do problematiky mezinárodního zdanění
1.
•1. Daňová rezidence
•2. Vnitrostátní a mezinárodní dvojí zdanění
•3. Právní a ekonomické dvojí zdanění
16. září 2013
6

1. Daňová rezidence
•Daňová příslušnost ke státu
–a) věcná = vztah mezi státem a předmětem zdanění
–b) osobní – samotný vztah fyzické nebo právnické osoby ke konkrétnímu státu
16. září 2013
7

1. Daňová rezidence
•Neztotožňovat pojmy daňová příslušnost a státní občanství (příslušnost)
•Rozsah osobní daňové povinnosti je dán vnitrostátním daňovým předpisem. Daňová povinnost může být
co do rozsahu omezena pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území daného státu nebo na zdroji
příjmů nezáleží, a daňová povinnost je tak neomezená.
•
16. září 2013
8

 1. Daňová rezidence
• Z hlediska mezinárodního zdanění je důležité vymezení tzv. daňové rezidence. Určuje se jednak
podle
1.zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) nebo
2.podle mezinárodní smlouvy, kterou je ČR vázána.
•
•Kritéria pro rezidenství jsou stanovena v § 2 ZDP a umožňují rozlišit 2 dva typy daňových
poplatníků, a to:
•
1)poplatník s neomezenou daňovou povinností, tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje jak
na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (daňový
tuzemec, rezident);
2)poplatník s omezenou daňovou povinností, tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje pouze
na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR (daňový cizozemec, nonrezident).
16. září 2013
9

 1. Daňová rezidence
• Poplatníkem s neomezenou daňovou povinností je:
•fyzická osoba, která na území ČR:
–má bydliště, nebo
–se zde obvykle zdržuje;
•právnická osoba, která má na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa
místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“).
•
• Poplatníky s omezenou daňovou povinností jsou:
•fyzické osoby, které na území ČR:
–nemají bydliště;
–obvykle se nezdržují;
–zdržují se méně než 183 dní v roce;
–zdržují se pouze z důvodu studia či léčení (i když se na území ČR obvykle zdržují);
16. září 2013
10

 1. Daňová rezidence
• Poplatníky s omezenou daňovou povinností jsou:
•fyzické osoby, které jsou podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění považovány za
daňové cizozemce (i když splňují jedno z kritérií pro daňového tuzemce);
•právnické osoby, které na území ČR nemají sídlo (nebo místo svého vedení).
•
• Vnitrostátní daňové zákony jednotlivých smluvních států definují sice obsah pojmu „daňová
rezidence“, ale s ohledem na skutečnost, že jedna osoba se může stát z hlediska vymezení tohoto
pojmu rezidentem 2 nebo více zemí, pak je třeba uplatnit pro účely správné aplikace vymezení
rezidenta podle mezinárodní smlouvy! (Čl. 4 – rezident).
16. září 2013
11

 1. Daňová rezidence
•
• Ve smlouvách o zamezení mezinárodního dvojího zdanění je uplatněn pojem „rezident smluvního
státu“. Zpravidla jde o osobu, která podle předpisů tohoto státu je podrobena v tomto státě zdanění
z důvodu svého bydliště, trvalého pobytu, místa vedení nebo jakéhokoli podobného kritéria. Tento
výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodů příjmu
ze zdrojů v tomto státě nebo majetku tam umístěného.
•
16. září 2013
12

 1. Daňová rezidence
•
• V případě, že nastane situace, že fyzická osoba je podle daného vymezení rezidentem obou
smluvních států, určí se její postavení následujícím způsobem:
•
1)předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt;
jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho
státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů);
2)jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo
jestliže osoba nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem toho
státu, ve kterém se obvykle zdržuje;
16. září 2013
13

 1. Daňová rezidence
3)jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je
rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem;
4)jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné
úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou.
•
• U právnické osoby (jiné osoby než fyzické) se předpokládá, že je rezidentem pouze toho státu,
v němž se nachází místo jejího skutečného (hlavního) vedení. V případě pochybností upraví příslušné
úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou.
16. září 2013
14

1. Daňová rezidence
•Shrnutí:
•1. dle ZDP
–A) Fyzické osoby
–B) Právnické osoby
•2. v souladu s mezinárodními smlouvami
–A) fyzické osoby
–B) právnické osoby
16. září 2013
15

 2. Vnitrostátní a mezinárodní dvojí zdanění
–
– Dvojí zdanění znamená, že objekt daně (příjem nebo majetek), který je předmětem daně, je podruhé
(opakovaně) zdaněn stejnou daní (např. daní z příjmů).
–
– Ke dvojímu zdanění téhož objektu daně může dojít v rámci jednoho státu nebo v rámci několika
státu (minimálně 2 států). Proto rozlišujeme:
–
1)vnitrostátní dvojí zdanění
2)mezinárodní dvojí zdanění
16. září 2013
16

 2. Vnitrostátní a mezinárodní dvojí zdanění
–
–
– Vnitrostátní dvojí zdanění vzniká uvnitř jednoho státu a umožňují jej jeho daňové předpisy. V ČR
je to např. zdanění podílu na zisku obchodní společnosti (poprvé je zdaněn základ daně právnické
osoby, podruhé pak ze zisku po zdanění jsou zdaněny podíly na zisku).
–
– Mezinárodní dvojí zdanění vzniká tehdy, jestliže fyzická nebo právnická osoba, která je
rezidentem jednoho státu, pobírá zdanitelné příjmy v jiném státě. Pak se může stát, že její příjem
podléhá zdanění v obou státech (jednou z titulu rezidentství a podruhé z titulu zdroje příjmu).
16. září 2013
17

 3. Právní a ekonomické dvojí zdanění
– Mezinárodní dvojí zdanění má 2 podoby, které vyplývají z definice OECD, a to:
–
1)právní dvojí zdanění
2)ekonomické dvojí zdanění.
–
– Právní dvojí zdanění je charakterizováno jako vymáhání srovnatelných daní ze stejného předmětu
zdanění a za stejné období ve 2 nebo více daňových jurisdikcích (zemích), a to od  od jednoho
(téhož) daňového poplatníka (podle definice OECD). Zpravidla se jedná o případy, kdy jeden stát
zdaní příjmy z titulu jejich zdroje na svém území a druhý stát pak zdaní celosvětové příjmy (příjmy
z tuzemska a ze zahraničí) z důvodu, že daňový subjekt je podle vnitrostátních předpisů daného
státu jeho rezidentem.
16. září 2013
18

 3. Právní a ekonomické dvojí zdanění
–
–
– Ekonomické dvojí zdanění vzniká tehdy, když různé státy uvalují daň na různé poplatníky, ale na
základu stejného předmětu zdanění. Především se jedná o případy, kdy daňový úřad zdaní stejnou
formu důchodu (zisk, příjem) u dvou nebo více daňových subjektů. Např. při platbě mezi 2
nadnárodními společnostmi, kdy jurisdikce platícího podniku pohlíží na platbu jako platbu
kapitálovou (bez možnosti uplatnit ji jako daňový náklad) a daňová jurisdikce, která zdaňuje
příjemce této platby, ji považuje za zdanitelný licenční poplatek.
16. září 2013
19

 3. Právní a ekonomické dvojí zdanění
– Stejně jako v rámci vnitrostátního zdanění existují i v rámci mezinárodního zdanění tzv. daňové
úniky (tax evasion). Termínem „daňový únik“ lze označit situaci, kdy subjekt daně (poplatník daně
nebo plátce daně) nesplní daňovou povinnost podle zákona nebo mezinárodní smlouvy o zamezení
dvojího zdanění. Jde tedy o porušení zákona nebo jiné právní normy.
–
– Nejčastěji se jedná o:
–zatajování příjmů;
–nesprávné stanovení základu daně (často i vlivem účetnictví, které neposkytuje tzv. věrný obraz);
–uplatňování nákladů, které nejsou daňovými náklady a manipulace s nimi;
–manipulace s převodními cenami (transfer pricing).
16. září 2013
20

Závěr:
•
•Zorientovat se v pojmech
•Zopakovat daňový systém ČR s ohledem na daň z příjmů
•Zopakovat i pojistné, tj. na sociální a zdravotní zabezpečení
•Příště téma: Opatření k zamezení dvojího zdanění
16. září 2013
21

Opakování rezidenství
•Nejprve si podívejte, jak je rezidenství upraveno
–Dle zákona o daních z příjmů
–Dle mezinárodních smluv
22

Příklady určení rezidenství dle ZDP
•Pan A byl ve zdaňovacím období (kalendářním roce) osobou s bydlištěm v zahraničí (nesmluvní stát),
kde měl bydliště do 25.5. Pak se s celou svojí rodinou přestěhoval do České republiky, neboť zde
získal dobře placené místo. V zahraničí si ponechal dosavadní byt, který pronajal, a v České
republice bydlí v pronajatém bytě. Jeho úmyslem je zůstat v České republice několik let za
předpokladu, že si zde udrží dobře placené místo. Proto se s ním přestěhovala i jeho rodina, děti
začaly v České republice chodit do školy.
23

Příklady určení rezidenství dle ZDP
•
•Pan B je osobou s bydlištěm v zahraničí (nesmluvní stát) a v kalendářním roce se osobně zdržoval v
České republice od 15.3. do 20.11. s několika přestávkami celkem 195 dnů. V listopadu odjel a v
daném roce se již do České republiky nevrátil.
•
•
24

Příklady určení rezidenství dle ZDP
•Pan C je osobu s bydlištěm v zahraničí (nesmluvní stát) a ve zdaňovacím období pobýval na různých
místech v České republice od 10.2. do 15.9. celkem 195 dnů. Do České republiky se vrátil 31.10.,
kdy se sem přestěhoval s celou svojí rodinou.
•
•
•Pan D je osobou s bydlištěm v zahraničí (nesmluvní stát) a ve zdaňovacím období pobýval v České
republice v období od 2.2. do 30.5. pouze 90 dnů. Pak odjel a vrátil se do České republiky až
31.8., kdy se sem přestěhoval. Ve zdaňovacím období strávil v České republice celkem 200 dnů.
25

Příklady určení rezidenství dle ZDP
•Společnost T, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej zboží, má své sídlo registrované v
Panamě. V  Panamě společnost otevřela kancelář, kde zástupce společnosti vyřizuje telefonické
hovory a zprostředkovává zákazníkům kontakt na odpovědné soby společnosti, které se zdržují v České
republice. Tato společnost v ČR zřídila stálou provozovnu a většinu svých obchodů řídí
prostřednictvím osob fyzicky se zdržující v této stálé provozovně. Fakturace sice prochází přes
sídlo v Panamě, ale osoby, které společnost řídí, pracují a také bydlí v České republice.
•
•.
•
26

Příklady určení rezidenství v souladu s mezinárodními smlouvami
•Pan E je osobou s bydlištěm v Německu, kde žije jeho manželka a děti. Ve zdaňovacím období pobýval
v ČR déle než 183 dnů a podle českého zákona o daních z příjmů by podle délky pobytu měl být
považován za rezidenta ČR. Současně je však podle německých daňových přepisů považován za rezidenta
Německa, a to z titulu svého bydliště.
•
27

Příklady určení rezidenství v souladu s mezinárodními smlouvami
•Pan F je osobou s bydlištěm ve SR a ve zdaňovacím období se osobně zdržoval na různých místech v
ČR od 15.3. do 20.11. s několika přestávkami celkem 195 dnů. V listopadu odjel a ve zdaňovacím
období se již do ČR nevrátil.
•
28

Příklady určení rezidenství v souladu s mezinárodními smlouvami
•Pan G je osobou s bydlištěm v Německu a ve zdaňovacím období pobýval na různých místech v ČR od
10.2. do 15.9. celkem 195 dnů. Do ČR se vrátil 31.10., kdy se sem přestěhoval s celou svojí
rodinou.
•
•
•Pan H je osobu s bydlištěm v Německu a ve zdaňovacím období pobýval v ČR v období od 2.2. do 30.5.
pouze 90 dnů. Pak odjel a vrátil se do ČR až 31.8., kdy se sem přestěhoval. Celkem ve zdaňovacím
období strávil v ČR 200 dnů.
•
29

Děkuji za pozornost
J