Environmentální ekonomie Vztah ekonomie a ŽP Ekonomie vs. životní prostředí lTrh – tendence podcenění (respektive riziko neocenění) volných statků –Všeobecně dostupné statky lOvzduší, sluneční záření apod. –Není zde tlak na zachování kvality –Nerivalitní spotřeba – marginální náklady dalších uživatelů jsou nulové x náklady na poskytování těchto statků nulové nejsou Přírodní zdroje lDle začlenění do tržních mechanismů –Ekonomické – výrobní faktory nebo přímo zdroje vstupující do spotřeby –Neekonomické – ostatní lDle možností čerpání –Obnovitelné –Neobnovitelné l Ekonomické přírodní zdroje lDle užitné hodnoty –Bonita půdy, obsah užitečné složky v ložiscích nerostných surovin, kvalita zdroje pitné vody lDle funkce –Lesy – hospodářské, ochranné a zvláštní lDle hospodářského významu –Nerostné suroviny lBilanční lNebilanční – nesplňují technickoekonomická kritéria těžby Oceňování přírodních zdrojů lPůda –Renta –1. pol. 19. stol. lVýnos vlastníka VF s fixní tj. zcela neelastickou nabídkou lDavid Ricardo lSuroviny –Kapitalizovaná hodnota čistého zisku lIntegrace oceňování –Tržního (Užitná hodnota) –Mimotržního (znehodnocování ŽP) l Způsoby znehodnocování ŽP lOdběr látek z ekosystémů –První regulační opatření už ve středověku (lesy) lVnášení látek a energií do ekosystémů –Odpady lKvantita lKvalita lOstatní způsoby znehodnocování –Těžba, stavební činnost – devastace území a likvidace původních ekosystémů Oceňování škod na ŽP lŠkody –Ekonomické škody lFinančně vyjádřitelné –Nemocnost pracovních sil lKompenzační (dodatkové) náklady lObvykle „ex-post“ náklady nutné na odstranění nebo zmírnění škod na ŽP lAle i náklady „vyhnutí se“ nepříznivým důsledkům znečištění –Mimoekonomické škody lFinančně nevyjádřitelné l„ex-ante“ náklady na zamezení znečištění ŽP – investice na ochranu ŽP lEkonomické škody + investice do ŽP = ekologická zátěž ekonomického procesu Statický model optima znečišťování životního prostředí Mikroekonomické optimum kvality životního prostředí Mikroekonomické optimum kvality životního prostředí lŠ subj škoda, kterou působí daný subjekt negativním vlivem na životní prostředí sám sobě lŠ spol škoda, kterou působí daný subjekt negativním vlivem na životní prostředí společnosti lNZ subj náklady na zamezení škody hrazené subjektem lS subj ekologická zátěž daného subjektu lS spol ekologická zátěž daného subjektu se zahrnutím jím způsobených externalit lSm subj minimální ekologická zátěž daného subjektu lSm spol minimální ekologická zátěž daného subjektu se zahrnutím jím způsobených externalit lE opt.subj ekonomicky optimální (negativní) vliv daného subjektu na životní prostředí z pohledu dotyčného subjektu lE opt. spol ekonomicky optimální (negativní) vliv daného subjektu na životní prostředí ze společenského pohledu l Fáze vztahu ekonomiky a ŽP lPre-environmentální lEnvironmentální probuzení společnosti lDiskuse o ekologické politice lRealizace parciálních opatření ekologické politiky lSystémově koncipovaná ekologická politika Ukazatele blahobytu lHDP? lHDP per capita? lNEW? –Net Economic Welfare - Čistý ekonomický blahobyt lVolný čas lŠedá ekonomika lŠkody na ŽP lHDI? lEkonomie štěstí – ukazatele spokojenosti obyvatel? Dlouhé období lMakroekonomická politika jednostranně preferující materiální statky je dlouhodobě nákladnější Ekonomika a ŽP l→↑Ochrana ŽP –↑↓ hospodářský růst –↑↓ zaměstnanost –↑ cenová hladina –↑růst nákladů exportních oborů → ↓ platební bilance – Příklady metod oceňování přírodních statků lKontingentní metody –Metoda ochoty platit –Metoda přijímat kompenzace lMetoda hedonických cen –Trh nemovitostí –Trh práce lMetoda cestovních nákladů lMetoda defenzivního chování –Averting Behaviour Method lMetoda výrobních faktorů lMetoda substitučních trhů Teorie hodnot environmentálních statků lPřímá užitná hodnota lNepřímá užitná hodnota Teorie hodnoty, environmentální statky, existenční hodnota lPohledy –užší výnosově-nákladový přístup lvýnosy a náklady spojené se spotřebou zboží a služeb mohou být brány v úvahu (Nelson, Weikard) –přístup kontingentního hodnocení lzájmy všech jedinců společnosti zakomponovány do procesu společenského rozhodování (Kopp, Aldred) –přístup občanské volby lrozdíl mezi spotřebitelským a občanským přístupem (Quiggin, Common) CELKOVÁ HODNOTA ·NEUŽITNÁ ·PASIVNÍ – UŽITNÁ ·EXISTENČNÍ (v širším pojetí) UŽITNÁ NEPŘÍMÉ UŽITÍ PŘÍMÉ UŽITÍ ·VNITŘNÍ ·EXISTENČNÍ (v užším pojetí) HODNOTA ODKAZU (v širším pojetí) ·PSYCHICKÁ spotřeba ·DELEGOVANÁ spotřeba OPČNÍ HODNOTA HODNOTA ODKAZU (v užším pojetí) ALTRUISMUS (v užším pojetí) SPRÁVCOVSTVÍ ALTURISMUS (v širším pojetí) EXISTENČNÍ HODNOTA (podle Attfielda) Odhady ekonomických škod na ŽP lStavové pojetí –Rozdíl celkové hodnoty dílčích složek v neznehodnoceném a ve znehodnoceném stavu lTokové pojetí –Naturální jednotky –Peněžní jednotky –CBA lFaktor času (NPV apod.) l Ekologické indikátory lIndikátory využitelné pro hodnocení kapacity životního prostředí –Intenzita a dynamika populačního tlaku lIndikátory umožňující začlenění ekologických aspektů do odvětvových politik lIndikátory umožňující inkorporaci environmentálních aspektů prostřednictvím „zeleného účetnictví“ Indikátory využitelné pro hodnocení kapacity životního prostředí lHustota obyvatelstva lSídelní struktura lDemografická reprodukce lÚroveň sociálního a zdravotního zabezpečení lVyužití půdy lTěžba nerostných surovin Indikátory umožňující začlenění ekologických aspektů do odvětvových politik lÚroveň ekologické stability krajiny lStruktura produkce a spotřeby energetických zdrojů lObjem a struktura plynných emisí lÚroveň znečišťování povrchových a podzemních vod Indikátory umožňující inkorporaci environmentálních aspektů prostřednictvím „zeleného účetnictví“ lCílem –Zobrazit environmentální zatížení přímo v účetních rozvahách a výkazech