K čemu je univerzita – učiliště vs. čistá věda – různé předměty - v tomto předmětu ne mechanické opakování, ale úvahy a základy vědecké práce. Ptejte se nahlas Začít výzkumem pozadi4 FILANTROPIE ZIMNÍ SEMESTR 2014 Studenti vychází z mylné filosofie, že se stačí naučit skripta. Není tomu tak; je třeba číst, a to co nejvíce. Minimálně však literaturu v otázkách. NEPÍŠE SE SEMINÁRNÍ PRÁCE, PROTO JE NUTNO ALESPOŇ ČÍST pozadi4 Základní informace •Vyučující: František Svoboda •Kontakt: fsvoboda@mail.muni.cz •Podmínky absolvování: • - četba(!) a promýšlení doporučené literatury • - ústní zkouška • •Literatura: –Studijní materiál Tři archetypy sociální politiky –DSO Filantropie – • • pozadi4 pozadi4 VIRIBUS UNITIS Spojenými silami Jednotliví členové kolonie mají své místo a své povinnosti - sběr potravy, boj, reprodukci. Ze zoidů (gasterozoid, dyktylozoid, gonozoid) Všichni jsou odvozeni od kompletního mnohobuněčného organismu, ale žádný z nich nemůže žít sám. Každá z buněk jakéhokoliv organismu je soběstačná a zároveň závislá na celku. Každý tvor je kolektivem miliard kooperujících buněk. Hlenky - asi deset tisíc améb, které se v příznivém okamžiku seskupáí, z kupky se pddělí utvar slimáččí a rozzlézá se do nových lovišť. Pokud nejsou úspěšné, vytvoří sombrero, na vrcholku spory (80.000) které se rozletí ve větru v naději, že se někde uchytí. Hlenky jsou konfederace samostatrných buněk, jež mohou žít samostatně nebo vytvářet mnohobuněčné organismy. Mitochondrie, drobné bakterie uvolňující energii, se před 7-8 miliony let vzdaly samostatnosti a přestěhovaly se za pohodlným životem do buněk našich předků. Geny mohou fungovat v malých týmech o 50 genech (viry), většina však vytváří větší chromozomy o tisicovkách genů. Týmy genů vytváří chromozomy, týmy chromozomů genomy, týmy genomů vytvářejí buňky, týmy buněk vytváří složitější buňky, ty spolu vytváří těla a týmy těl vytváří kolonie. I buňky jsou kolektivy pozadi4 “Viribus unitis“ •Měchýřovka portugalská –Kolonie nebo jedinec? • • •Každý existující organismus je kolektivem •Hlenky – samostatné buňky nebo mnohobuněčný tvor •Buňky – pravděpodobně důsledek symbiózy mezi bakteriemi (mitochondrie) • b5a060cb3a_61572093_o2 Tyto dvě pravidla lze ověřit i u jednoduchých společenství buněk - řasa váleč - vrstvy víceméně soběstačných, avšak kooperujících buněk. Čím jsou váleči větší, tím pravděpodobnější je u nich dělba práce, specializace některých buněk na rozmnožování. Dělba práce se rovněž prohlubuje s růstem počtu mezibuněčných spojů. U válečů rodu Merillispheara buňky postrádají vzájemné spoje (chybí komunikace, jimiž by si mohly vyměňovat chemické látky. Takové spoje má váleč rodu Euvolvox, takže může investovat více zdrojů do specializovaných reproduktivních buněk, takže i rychleji rostou. Mravenci, termiti a včely jsou tím specializovanější, čím více se vzdálily od jednoduchého lovecko-sběračského modelu. Mravenci pěstují houby místo obilí a mšice místo krav. Sociální hmyz je však mnohem univerzálnější co do chuti k jídlu.Larva brouka či motýla se často živí jen jednou rostlinou a jsou na ní závislí. Vosičky jsou často designovány na jeden konkrétní druh kořisti. Oproti tomu mravenci sežerou na co přijdou a při občasných výpadech termitů často sní i menší savce a hady. Včely navštěvují všechny květy, termiti žerou všechno dřevo. Mrevenci jsou početnější než brouci, ale brouci se dělí do více druhů. Příklad s bílými krvinkami, sledujícími vlastní zájem a růst. I když jsme vedeni sob pozadi4 Dělba práce •Každá z buněk plní v rámci celku specifický úkol •Díky “dělbě práce“ je lidské tělo víc než suma jednotlivých částí •Podobně je na tom i lidská společnost (Adam Smith a špendlíky) –Dělba práce se prohlubuje s velikostí trhu –Na trzích stejné velikosti je dělba práce dokonalejší tam, kde je dokonalejší doprava a komunikace •Specializace na úrovni jedinců umožňuje generalizaci na úrovni kolonie •Život není hrou s nulovým součtem (i nekooperativní směny mohou mít dva vítěze) •I když jsme vedeni sobeckými ambicemi, můžeme prospět sobě i druhým. Hostadter - 20 lidí v kabinkách, každý před sebou tlačítko. Pokud nikdo nezmáčkne po dobu 10 minut, dostanou všichni 1 000 USD. Pokud někdo nevydrží a zmáčkne dříve, dostane pouze on 100 USD Hofstadter ael de facto vylučuje kooperaci. Pokud zvolíme jiný model, který kooperaci umožňuje (Vernon Smith, výsledky jsou velmi potěšitelné. Metafora pro všechno zlo spojované sekonomickou posedlostí individuálním ziskem. Pokud hrají v jednom kole dva partneři, mají jedinou možnost, podrazit spoluhráče. To věděli už Flood s Dresherem , nechali hrát Armena Alchiana a Johna Williamse hru o malé peněžní částky 100krát za sebou - v 60% případů kooperovali. pozadi4 Vězňovo dilema •Formalizace M. Flood a M. Dresher z RAND •Idealizovaný popis konfliktu mezi individuálními a kolektivními zájmy •Důvod, proč se ekonomii říká „smutná věda“ • •Život nemá jedno kolo http://www.warrenphotographic.co.uk/photography/cats/00955.jpg Které měli sehrát 200 kol proti všem ostatním programům, samy proti sobě a proti náhodně vybranám programům. Na konci soutěže byly programy vyhodnoceny podle počtu získaných bodů. Nejúspěšnější byly "hodné programy" tit-fot-tat - půjčka za oplátku - v prvním kole spolupracuje a v každém dalším kole se chová tak, jak se k němu zachoval protihráč. Ve druhé soutěži se sešlo 60 programů, ale jediným vítězem se překvapivě stala opět Tit-for-tat. Za úspěch Půjčky za oplátku může její vstřícnost, oplácení, schopnost odpouštět a čitelnost. Chová se vstřícně, takže se nedostává do zbytečných konfliktů. Podrazy oplácí, zároveň dokáe odpouštět, takže může obnovit vzájemnou spolupráci. Čitelnost motivuje protihráče k dlouhodobé spolupráci. software se rozmnožuje a bojuje o životní prostorna monitoru počítače. Neúspěšné programy se posouvaly k okrajům monitoru, nejschopnější programy se držely ve středovém poli. Nejprve podrazáci vyhubili dobromyslné, krok s nimi držela jen půjčka za oplátku. Pak však podrazáci vyhubili sami sebe navzíjem a pole ovládl Tit-for -tat pozadi4 Vězňovo dilema II. •Lidé se při této hře pokoušeli o spolupráci,tedy o ´logicky´chybnou taktiku •„Ukazuje se, že průměrní hráči nejsou strategicky dost nadaní, aby přišli na to, že nekooperativní strategie je jedinou logicky opodstatněnou variantou“ •V 70. letech nechali hru Vězňovo dilema hrát počítače, které však měli také ´iracionální´ sklon kooperovat. •1979 – R. Axelrod – soutěž programů •Vítězem nejjednodušší program Tit-for-tat •Druhá soutěž, jejímž cílem bylo nalézt program, který by porazil Tit-for-tat. •Boj všech programů proti sobě – simulace přírodního výběru • • Upíři vykousnou ranku a z ní pijí krav. Někdy se ale nenatrefí na vhodné zvíře nebo nemohou pít a vrací se z výpravy hladoví. Starým upírům se to stane jednou za deset nocí, zelenáčům v jednom případě ze tří. Ovšem již 60 hodin bez obživy vystavuje upíra nebezpečí smrti hladem. Proto upíři pijí více a hladovým něco stravy vyvrhnou. Na jednom stanovisšti nejsou upíři příliš geneticky spříznění, nejedná se tedy o rodinnou reciprocitu. Dožívají se ale 18 let a pobývají na jednom stanovišti. Hrají spolu půjčku za oplátku - kdo daroval v minulosti, je obdarován původním příjemcem. Kdo se odmítl rozdělit, bude odmítnut. Grooming - vzájemná péče o srst, zejména na břiše. Je-li upír napit k prasknutí. pozná se to a podvodníci jsou záhy odhaleni. Velké ryby i dravci se do korálových útesů zajíždějí nechat očistit malými rybami a korýši od parazitů. Některé ryby i změní barvu, aby dali najevo svůj úmysl. Mnoho ryb tráví i čističů tolik času, jako při hledání potravy. Čisticí ryby to mají často jako jediný zdroj potravy, čast omají specifické zbarvení i chování, které na ně upozorňuje klienty. Čisticí ryby se prohánějí klientům v ústech a zahrávají si se smrtí; když chce klient vycouvat, začne vysílat signály a čističi se vzdálí. O síle instinktů těchto ryb svědčí ryby, která žila 6 let v akváriu a byla zvyklá sežrat každou rybu, která se jí hodila, ale na přítomnost čističe reagovala otevřením úst a skřelí a to i přesto, že neměla žádné parazity. Proč je ryby nesežerou? Zachování čističe je z hlediska dlouhodobé budoucnosti důležitější než krátkodobý prospěch z rychlého sousta. Odstraníme-li z korálu čističe, sníží se celkový počet ryb a s rchlým šířením parazitů U příležitostných a náhodných styků nelze očekávat, že si začnou oplácet stejným. Sicílie, skotské pohraničí 16. století, starověké Řecko či současná Amazonie. Půjčka za oplátku není univerzální všelék Přírodní výběr se postaral, abychom profitovali z naeho života sociálních tvorů. Ve světě zvířat je ale půjčky za oplátku velmi málo - upíči, korálové útesy, něco u delfínů a opic a lidoopů, ale to je dost slabé. pozadi4 Spolupráce •Lidé, zvířata i programy mají tendenci spolupracovat, neboť je to evolučně úspěšná strategie •Hledání Tit-for-tat ve světě zvířat –Upíři z Kostariky –´čisticí stanice´ korálových útesů •Podmínkou půjčky za oplátku jsou stabilní a dlouhodobé vztahy. –Francouzsko-německá fronta I. světové války –Slabé stránky Tit-for-tat – krevní msta, ve světě zvířat je jí málo •Reciprocita může být instinktivní •R. Axelrod rozbil představu, že racionální reakcí Vězňova dilematu je být zlý Odpouští ojedinělé chyby, (zhruba ve řetině případů přehlédne zradu, pokud se neopakuje, Pokud by odpouštěla všechny neopakované zrady jako Dvě půjčky za oplátku, dostala by se do potíží. Díky náhodnému odpouštění se zhruba třetinovou pravděpodobností dokáže prolomit cyklus vzájemné msty a zároveň zůstává imunní vůči trvalým podvodníkům. Rozšíří se na úkor Půjčky za oplátku, která náhodně chybuje. Půjčka tak dláždí cestu ještě dobromyslnější strategii. pozadi4 •Půjčku za oplátku ohrožují omyly - náhodná chyba dvou kooperujících programů vede ke spirále trestajících se strategií • •Komplikovanější turnaj, v němž se vše řídilo různými pravděpodobnostmi – strategie náhodně chybovaly nebo měnily své taktiky. Systém se však mohl učit tak, že si pamatoval zlepšení a upouštěl od neúspěšných taktik. •Vítězem Generous-Tit-for-tat •V modelu s dominující Generous pak může prosperovat i ´primitivní´strategie Vždy spolupracuj. Nestane se vítězem, ale udrží se při životě. Spolu s ní však vstane i strategie Vždy podváděj. •Hra neměla stabilní závěr Programy si pamatovaly nejen poslední tah protihráče, ale i svou reakci a řídily se podle ní. Vyhráváš-zůstaň-prohráváš-prchej - princip vhodný pro výchovu psů i dětí - neměnit každodenní chování, dokud nenastane průšvih - PSy i děti vychováváme s předpokladem, že budou pokračovat v činnostech, ze které je odměňujeme, a zanechají aktivit, za které je trestáme. Později vznikla ještě daqlší varianta, kdy už hráči nehráli simultánně. Ani u upírů se neposkytují reciproční služby současně. V takovém světě se vyvinula strategie Přísná, ale spravedlivá - odměňuje spolupráci, obnovuje spolupráci po vzájemné zradě a naivky trestá dalšími podrazy pozadi4 •Sigmund & Nowak, 1992 – soutěž na hradě Rosenburg v řešení vězeňského dilematu •Vylepšení paměti • •Strategie Simpleton (Prosťáček) – ve světě ovládaném Tit-for-tat tuto strategii porazí a stane se neprůstřelným •Simpleton zahajuje spolupráci, oplácí dobré dobrým, trestá za chyby, ale vrací se ke spolupráci. Padne-li na Vždy spolupracuj, už se jí nepustí, takže omezí Vždy podváděj • •Ve světě, kde se programy učily, se Simpleton přizpůsobil tak, že Vždy podváděj nedokázal ohrozit jeho převahu. Dosáhl skutečné evoluční stability. •Uvážlivá velkorysost se ještě více vyplácí při asynchronních hrách. Nechal půlhodiny cizí lidi v místnosti a pak se jich dotazoval, kdo by podle jejich mínění ve Vězňově dilematu podrážel a kdo spolupracoval. Dotazovaní měli významně lepší odhad, něž by odpovídalo náhodě. Altruistu nepoznáme jen retrospopektivně, ale jsme schopni ho vytipovat předem. žijí dlouho a mají dlouhou paměť Patrně část mozku zvaná neokortex - upíři ho mají největší ze všech netopýrů a jjeich sociální vztahy jsou nejsložitější. Musí si pamatovat, kdo jim oplatil a kdo jim odmítl, komu dluží a kdo dluží jim. Typický počet členů lovecko-sběračské tlupy, počet jmen v adresáři, počet vojáků v rotě, ideální počet dělníků v továrně (dle managerů) Lidské emoce jsou po celém světě univerzálně rozpoznatelné - zlost, strach, nechuť přezíravost, štěstí). Snadno rozpoznatelné emoce umožňují hladké fungování společnosti. pozadi4 Komu věřit? •U primátů a šelem platí přímá úměra mezi velikostí mozků a početností sociálních skupin. •Lidé obvykle žijí ve skupinách o 150 členech. •Robert Frank a experiment s odhadem lidí • •Vězňovo dilema jsou schopni nejlépe řešit lidé a jsou nejlepší na světě v recipročním altruismu Dlouhodobé párové svazky nejsou kulturními konstrukty naší společnosti, ale univerzálním znakem lidského druhu. Páry se dělí o získanou stravu – muž o ulovené maso, žena o nasbírané bobule – díky tomu je pak strava vyvážená I ve skandinávských zemích, kde pracuje 80% žen, pracuje polovina zaměstnané populace na pracovišti, kde 90% zaměstnanců tvoří jedno pohlaví Spojíte-li lov a sběr, máte slušné živobytí, a velký a společenský savanový opičák získá nový životní prostor. Pták - laločník huia - samec měl krátký a silný zobák, kterým rozrušil hnijící kmeny stromů, zobáky samic štíhlejší a zahnuté, samice jimi pártraly v dutinách a štěrbinách. Obě pohlaví spolupracovala, i jejich dělba práce závisela na manželství. Říká se, že tento pták zemřel, když jste mu zabili druha nebo družku, bohužewl to nwlzw potvrdit, protože vyhynul 1907. Muži lépe vrhají různé předměty, jsou masožravější, dávají přednost velkým jídlům před častými přesnídávkami, jsou lepší ve čtení map, orientaci v bludištích či mentální rotaci objektů, což potřebuje lovec, aby zabil zvíře a vrátil se domů. Ženy jsou více upovídané, lepší pozorovací talent, jsou pečlivější a přičinlivější - vlastnosti vhodné pro sběr drobné potravy. pozadi4 Kooperace •Prakticky ve všech lidských společnostech si samci i samice monopolizují své partnery. • Dělba práce mezi mužem a ženou se vyskytuje ve všech lidských společnostech. •Není vyloučeno, že lov a sběr na nás zanechal stopy. 9 Křesel, do osmé od kraje posazen pokusný subjekt. Na jedné čtvrtce jedna čára, na druhé tři různě dlouhé čáry, lišící se o 2 place. Experimentátor se pak ptal lidí, jak dlouhá je. Sedm lidí odpovědělo špatně dle domluvy, osmý se ve 12 případech z 18 nechal zmást a odpověděl špatně, a ještě tvrdil, že ho ostatní neovlivnili. Smysl univerzitního vzdělání je naučit se kriticky myslet. Nikdo to nemá - všichni už to mají. pozadi4 Konformismus •Solomon Asch a test s čarami •Nevysvětlený fenomén •Hypotéza informační kaskády –Každý, kdo se rozhoduje, má dvě možnosti •Vlastní úsudek •Úsudek ostatních pozadi4 Spravedlnost •Ultimátní hra – Adam dostane 100 liber a má se rozdělit s druhým hráčem v poměru, který uzná za vhodný. •Výsledek? •Paretovské optimum? • •Hra s testem vzdělanosti a Diktátorská hra • •„Místo budování sociálních institucí omezující naše sobectví bychom možná udělali lépe , kdybychom našim institucím umožnili rozvíjet naše ctnosti“ Zoolog Matt Ridley Maso se získává společným úsilím. lidé loví kooperativně, proto se dělí Druhá možnost - při lovu rozhoduje také štěstí - 40 % mužů kmene Acé nepřinese z lovu nic, naopak žena, která přinese málo palmového škrobu, bya pouze líná. Dělení se o kořist je pak variantou sdílení rizika, aniž by se snížila celková nabídka. Dárkové zboží odolává recesím a krizím - proto se výrobci ledniček a sporáků přeorientovali na kávovary a topinkovače. pozadi4 Dar •Člověk je zvyklý dělit se o maso •Odtud (snad) instituce daru • •Dar uvnitř rodiny nemusí být oplacen ve stejné míře, mimo rodinu musí být hodnota daru zachována • •Jsme schopni posuzovat reciproční vztahy, jsme vybaveni pro analýzu zisku a ztrát plynoucích z každého mezilidského vztahu pozadi4 Člověk jako kalkulátor sociálních kontraktů •Wasonův test • • • • • • •Které karty otočit, abyste ověřili hypotézu, že když je na jedné straně karty samohláska, je na druhé straně karty sudá číslice? • A B 1 2 To něco odhaluje Wasonův výběrový test, psychologická hra ukazující, co všechno musí být splněno, aby člověk dokázal vyřešit triviální úkol. Představte si, že vám patří hospoda a musíte zkontrolovat, zda se vám tam neopíjejí mladiství. Sedí tam čtyři lidé: starý chlap pije bůhvíco, puberťák pije bůhvíco, člověk neznámého věku pije vodu a člověk neznámého věku pije vodku. Co půjdete zkontrolovat? Každý chápe, že puberťáka, co pije, a pijáka vodky, kolik mu je. A teď jiný úkol: máte čtyři karty, každá má na líci písmeno a na rubu číslici, na stole leží tak, že vidíte A, B, 1 a 2. Které karty otočit, abyste ověřili hypotézu, že když je na líci samohláska, je na rubu sudá číslice? Nevíte? Nevadí, tohle nedokáže skoro nikdo. Někdo otočí kartu A (špatně), a někdo karty A a 2 (taky špatně). Správně je A a 1. Ti nejbystřejší si jistě všimli, že oba úkoly jsou z formálnělogického hlediska totožné. (Pro jistotu: v hospodě jsme testovali hypotézu „když alkohol, tak zletilost“, proto kontrolujeme „alkohol“ a „nezletilost“.) pozadi4 • •Představte si, že vám patří hospoda a musíte zkontrolovat, zda se vám tam neopíjejí mladiství. Sedí tam čtyři lidé: starý chlap pije bůhvíco, puberťák pije bůhvíco, člověk neznámého věku pije vodu a člověk neznámého věku pije vodku. Koho půjdete zkontrolovat? pozadi4 • • •Od biologických předpokladů reciprocity k institucím dobročinnosti pozadi4 Adam Smith •Teorie mravních citů vs. Pojednání o podstatě a původu • -Základem lidského jednání tíhnutí k reciprocitě -Směny společenské (osobní) a směny tržní (neosobní) -(resp. rozvinutí scholastické tradice dvou typů spravedlnosti – komutativní a distributivní) • pozadi4 Reciprocita •Pozitivní – vznikla v nukleární rodině, kde jednodušší detekování a potrestání černého pasažéra. Rodinná reciprocita je dále rozšířena na kmen a dále • •Negativní • –Obojí typ najdeme i u zvířat • •Reciprocita je společným základem směn tržních i společenských •Kulturní podoby reciprocity jsou rozmanité, princip reciprocity je univerzální • • není kooperativní a dosahuje efektivnosti - maximalizace přebytku spotřebitele a přebytek výrobce. Přebytek je bohatstvím vytvořeným nekooperativní směnou na trhu. pozadi4 Neosobní tržní směna • – Efektivnost společenských směn je postavena na reciprocitě pozadi4 Kooperativní společenská směna • – pozadi4 Ekonomika daru •Počátky směny •Systém totálních závazků: –Povinnost dary oplácet –Povinnost dary přijímat –Povinnost dary dávat •Totální závazek soutěživého typu = tzv. potlač • •Nemesis • •Almužna Comtovo chápání altruismu se blíží křesťanskému pojetí nesobeckého jednání. Jde o povinnost, která slouží k naplnění vyššího cíle. Comte zavádí pojem altruismus v rámci svého záměru na proměnu společnosti. Cílem je dosáhnout rozumného společenského řádu, aby bylo možné dosáhnout prospěchu celého lidstva, prospěchu tzv. velké bytosti. Nejde o prospěch jednotlivce, skupiny či státu, ale o veškeré lidstvo. Aby se tak mohlo stát, musí lidé učinit altruismus principem svého jednání. Jsme povinováni upřednostňovat zájmy druhých před vlastními. Otázku po vzniku altruismu si však Comte neklade. S novými řády u vědě a v politice zavedeno bude nové náboženství. Cit náboženský temení z nejhlubší touhy lidského srdce, věděti sebe v harmonickém spojení se všemi členy lidstva, s minulými i budoucími (náboženství bezbohé). Nejvyšší bytosti jest zde lidstvo samo, le Grand-Etre; jemu věnována úcta i služba (kultus), jížto vIastní cíl samého náboženství, společenská jednota lidského plemene, blíživě se zjednává (náboženství lidskosti či humanity). Ze všech lidí však nejpravěji repraesentují lidstvo velcí mužové. I lze mluviti o positivním náboženství jakožto o uctění geniův a dobrodinců lidstva. Do podrobna stanoví [Comte] modlitby, svátosti, slavnosti, obřady a potřeby tohoto nového náboženství, jakož i hierarchii, jížto v čele stojí kněz nejvyšší, velekněz (le Grand-Prêtre) humanity; jeho sídlem bude Paříž, metropola positivního náboženství. Mravouka obsažena jest v nejvyšší zásadě: žíti pro druhého (pour autrui). Jí dává [Comte] jméno altruismus, jakožto protivu egoismu. Především žij každý pro druhé, což mu opatří úctu jich, jakožto odměnu jedině možnou za konání dobrých skutků. pozadi4 Základní pojmy •Patronát •Mecenát •Sponzoring •Charita •Altruismus •Filantropie • pozadi4 • • 02aoBaldachýn_1 pozadi4 • • 04Avčely pozadi4 • • 04ještěrka pozadi4 Základní pojmy •Patronát •Mecenát •Sponzoring •Charita •Altruismus •Filantropie • pozadi4 Základní pojmy •Patronát •Mecenát •Sponzoring •Charita •Altruismus •Filantropie • pozadi4 • • 06_Ralf_Schumacher_579713 pozadi4 • • pozadi4 Základní pojmy •Patronát •Mecenát •Sponzoring •Charita •Altruismus •Filantropie • pozadi4 Antické kořeny filantropie •Prométheus – první filantrop • philanthropos x philanthropa •Dobročinnost v praxi – Asklépiovy chrámy •Zrod institucí mecenátu – leitúrgie a epidoseis •Pojetí chudoby a bohatství v antickém světě –Penia x Ptochia – –„Obory, jimž se říká řemeslné, nemají dobrou pověst a právem mají také ve městech malou vážnost. … Při těchto zaměstnáních nemají lidé vůbec čas věnovat se přátelům a veřejnému životu, takže pak platí za špatné přátele a špatné obránce vlasti.“ Xenofon •Eranos – Tyto principy fungují dodnes pozadi4 Židovské kořeny filantropie •Radikálně odlišný přístup k chudobě •Východiskem texty Tóry •Dvojí forma dobročinnosti –Organizovaná –Individuální •Cedaka - dobročinnost ve smyslu spravedlnosti a oboustranné povinnosti • – pozadi4 Maimonides (1135 – 1204) •8. Dávat zdráhavě, s nechutí •7. Dávat radostně, avšak méně, než je člověk schopen •6. Dávat poté, co byl požádán •5. Dávat aniž by byl požádán •4. Dávat neznámému příjemci, který zná Vás •3. Dávat někomu, koho znáte, a kdo zná vás •2. Dávat nepoznán neznámému příjemci •1. Pomáhat potřebným osobám stát se samostatnými, ať už prostřednictvím darů, půjček nebo poskytnutím práce. Chudá vdova, Nepoctivý správce, Milosrdný Samaritán, x Jidáš - první socialista pozadi4 Křesťanské kořeny filantropie •„Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?“ •„Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.« To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: »Miluj svého bližního jako sám sebe.« Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“ •Podobenství o nepoctivém správci • • pozadi4 Láska •Storge – rodinná láska •Filia - přátelství •Eros – láska mezi mužem a ženou •Agape – duchovní láska • • pozadi4 Organizovaná dobročinnost •Řím – dědictví antiky •Biskupství – sv. Blažej –„Je ostudou, že žádný Žid nežebrá, a že bezbožní Galilejci se starají nejen o své chudé, ale i o naše.“ (Julián Apostat, dopisy Arsaciovi, kol. 360 po. Kr.) •Kláštery •Panovník •Špitály •Dobročinné korporace • • pozadi4 Sankt Gallen, kol. 820 • • • st-gall-ground-plan pozadi4 Dvě interpretace dobročinnosti ve vrcholném středověku • •Model evangelní (evangelical model) • •Model výlučný (discriminating model) Tato proměna zbožnosti souvisela s alespoň částečným vynětím městských obyvatel z absolutní vázanosti na přírodních podmínkách a cyklech zemědělské společnosti a také šíření gramotnosti. Teprve v této situaci se ukázala možnost prohlubování křesťanského přesvědčení, spočívajícího v oproštění se od přežívajících reliktů předkřesťanských postojů a názorů, a v individualizaci zbožnosti. S tím souvisel také požadavek na její morální projevy v běžném životě. Odrazem těchto změn je vznik a rychlý rozvoj nově žebravých řeholních řádů, františkánů a dominikánů. Venkovská a městská bída - geremek 59 pozadi4 Evangelní model • •Touha po návratu k apoštolskému životu • •Charita zakotvená v rodinném životě • •Dobročinnost podmínkou spásy V převážně negramotné středověké společnosti hrálo figurální výtvarné umění úlohu komunikačního prostředku. Trvalá přítomnost, emocionální působivost, zejména při doprovázení kazatelem a schopnost nést více významových rovin vyhovuje středověké mentalitě. Obrazy se týkaly nejzákladnějších otázek života středověkého člověka - jeho starosti o spásu duše své i blízkých. Pravdivost náboženského obsahu tedy byla nezbytná, stejně jako srozumitelnost. pozadi4 Popularizace doktríny • •„Scriptura laicorum literatura est.“ –Vitraje, fasády, fresky, tympanony chrámů •Kázání •Penitenciáře V převážně negramotné středověké společnosti hrálo figurální výtvarné umění úlohu komunikačního prostředku. Trvalá přítomnost, emocionální působivost, zejména při doprovázení kazatelem a schopnost nést více významových rovin vyhovuje středověké mentalitě. Obrazy se týkaly nejzákladnějších otázek života středověkého člověka - jeho starosti o spásu duše své i blízkých. Pravdivost náboženského obsahu tedy byla nezbytná, stejně jako srozumitelnost. pozadi4 Saint-Foy, Conques (počátek 12. stol.) DSC_0234a pozadi4 sain_foy pozadi4 • DSC_0237 pozadi4 • DSC_0239 pozadi4 Model rozdílného zacházení (diskriminující) •Od ½ 12. století, model zformovali tzv. kanonisté •Rufinus: – hierarchie lásky –Přiměřenost almužny •Spor o „nezasluhující“ chudé –Počátky rozlišování mezi hospitalitas (sociální péče) a libertas (almužnictví) •Otázka odpovědnosti za péči o chudé – pozadi4 Charitativní praxe ve vrcholném středověku •První náznaky proměn ve společnosti –Od 2. ½ 12. stol. velká vlna odkazů špitálům namísto klášterům –Růst počtu institucí, jejichž primárním úkolem nebyla bohoslužba, ale služba lidem(avšak zcela v křesťanském duchu) – –Dobročinnost korporací –Špitály –Monte di Pieta Ospedale degli Innocenti (zahájení stavby 1419) První instituce tohoto druhu v Evropě, určená k péči o sirotky a k péči o opuštěné děti, která jim měla zároveň poskytnout vyučení se v řemesle. Péčí o děti byla už v r. 1294 pověřena bohatá gilda obchodníků s hedvábím. V roce 1419 se tato organizace rozhodla postavit zařízení VÝHRADNĚ pro děti Většina špitálů vycházela ze stavebního roz¨vrhu kláštera, nechyběla kaple (chiesa) nebo dormitář (abituro). Obvyklý byl rajsý dvůr (dvůr obklopený krytou chodbou. Na rozdíl o d uzavřeného kláštera však špitál vyžýadoval možnost pokrýt větší provoz pacientů, hostů a zaměstnanců. Proto vznikla funkční lodgie, z níž byl možný vstup do kterékoliv části budovy Ospedale je více než milníkem v architektuře, je to instituce, která nepřerušeně poskytuje péči o děti až dodnes. pozadi4 ospedal1 pozadi4 Libervagatorum Proměny středověké dobročinnosti •Příčiny teologické –Luteráni –Reformovaní protestanti • •Příčiny hospodářské –Růst cen potravin –Pokles mezd – – •Proměňují se postoje společnosti k chudobě •Obecní správa přebírá kontrolu nad dobročinnými institucemi •Roste důraz na kontrolu zdrojů a přiměřenost jejich rozdělování • pozadi4 Evropská populace1000_2000 • pozadi4 Cena obilí • pozadi4 Index mezd a potravin Od almužen k sociáílnímu pojištění (str 98, Chudáci, žebráci a vaganti) Geremek 33 pozadi4 •Chudoba – dříve nedostatek podílu na moci, nyní nedostatek hmotného bohatství •Do r. 1500 – hlavní roli osobní formy svépomoci a almužnictví •Po r. 1500 odklon od osobních vztahů k abstraktnějším formám sociálních vztahů, k řešením právně fixovaným (viz Samaritánovo dilema a jeho řešení) Nejznámějším dobrodincem Janova byl patriot Francesco Vivaldi, který viděl, jakou zátěž pro Janov znamená jeho dluh, navršený válkami a nucenými půjčkami. dal v roce 1371 90 podílů (L 9.000), aby z vypláceného úroku vykupovala další podíly z Compera pacis (L 975,143 s3d11). Jeho dlouhodobé řešení bylo blízko úspěchu v roce 1454, kdy platby úroků získali 921.790 s3d11 – 100krát víc, než byl původní dar. Vivaldi umřel v roce 1395, takže nemohl vidět ovoce svého mimořádného daru. Občané města mu ale po roce 1467 postavili sochu na náměstí sv. Jiří, v témže roce, kdy jeho nadace definitivně vykoupila (a tedy i splatila) všechny podíly compera pacis. Dárcovství se rozmohlo natolik, že v roce 1597 držely fondy na splacení dluhu 28% všech podílů SG a hrozilo, že celý dluh převezmou v průběhu jedné generace. Situace byla o to těžší, že dalších 40% podílů bylo ve vlastnictví náboženských nadací, které na prodeji neměli zájem . Fondy na umoření dluhu byly však, tak jako všechno v Janově, soukromou záležitostí a neměly tedy moc nutit náboženské nadace, aby své podíly prodaly. Nevyhnutelným důsledkem bylo neúprosná omezení oběhu podílů vzestup cen podílů.V roce 1582 klesl výnos pod 3%, mezi roky 1603-1625 nebyl průměrný výnos větší jak 1,5%. V té době to bylo 12% z celkového veřejného dluhu. Free nation str 98. Jeho příklad strhl řadu dalších, kteří přispěli nejen na úhradu dluhu, ale také na dobročinné účely, jimž věnovali výnosy z podílů – na kostely, špitály a univerzity. Z toho vyplynulo i formalizování sochařských prací. Do daru ve výši 25.000 byl dárce odměněn jednoduchou deskou. Darem do 50.000 si vysloužil bustu, darem do 100.000 získal malou sochu a darem nad 100.000 lir získal sochu v životní velikosti umístěnou ve sněmovní místnosti syndikátu. pozadi4 Janov – dobročinnost z lásky k vlasti •Městská republika zmítaná dluhy •Vznik instituce San Giorgio •Podílníky i dobročinné instituce •Soukromí dobrodinci věnovali své podíly na úhradu dluhu •Francesco Vivaldi – za svůj přínos získal sochu •Četní následníci • pozadi4 Dar jako investice • pozadi4 Vznik moderní filantropie •Charita – tišení bolesti • x •Filantropie – léčba nemoci • •Moderní filantropie se rodí v Londýně v okamžiku, kdy občansky smýšlející jednotlivci přejali pro dobročinné účely akciovou společnost –Akademie –Čtenářské společnosti –Obecně prospěšné společnosti pozadi4 Po občanské válce (po 1865) •První „moderní“ válka – zabíjení na dálku, neosobní a mechanické • •Větší role vlády během války a rozsáhlá korupce vedly k rozšíření negativních postojů k vládním akcím • •Role vlády zredukována na udržování práva, rozvoj společnosti měl zajistit soukromý sektor pozadi4 Vznik nadací a „vědecká“ dobročinnost •Impulsem rozvoje soukromé dobročinnosti reakce na rozšíření popularity sociálního darwinismu, která se stala ideologií kapitalismu volné soutěže • •Ekonomice vládly trusty, oblasti dobročinnosti dominovaly velké nadace • •Vědecká dobročinnost vyžadovala vyšetření příčin nouze, poradenství a důkladnou kontrolu, případně snahu o preventivní předcházení vzniku nouze • –Dar má umožnit příjemci samostatnost, a proto –Musí být udělen nejprve nejnadějnějším, nikoliv nejpotřebnějším • • pozadi4 Významné postavy americké filantropie přelomu 19. a 20. stol. • •Olivia Sage (Russel Sage Fundation) • •John D. Rockefeller • •Andrew Carnegie pozadi4 Olivia Sage (1828-1918) •Přechod od osobní dobročinnosti k organizované •Po smrti manžela množství žádostí o pomoc – přesměrovala je na dobročinnou organizaci Charity Organization Society, aby žádosti prověřovali a vyřizovali •Systematicky podporovala vzdělávání žen, vlastenecké aktivity a akce na ochranu zvířat •V roce 1907 založila Russel Sage Foundation pro „zlepšení společenských a životních podmínek v USA“ •Tato nadace zavedla definitivní profesionalizaci sociálních pracovníků • pozadi4 John D. Rockefeller (1839-1937) •Baptista, celý život odváděl desátek •Nejlepší investice jeho života v roce 1861 •V době občanské války obchod s masem a solí, později s naftou, v r. 1870 slučuje své aktivity do Standard Oil company s kapitálem 1 milión dolarů •Vede konkurenční boje •Roku 1902 se rozhoduje věnovat podstatnou část svého jmění na dobročinné účely (různé nadace a ústavy, sloučené později do Rockefellerovi nadace) •„Pomáhat nejnadějnějším, ne nejpotřebnějším“ pozadi4 Andrew Carnegie (1835-1919) •Začal jako údržbář strojů ve 13 letech •Ve 30 letech již obchoduje s naftou, železem a cennými papíry • •Esej „Evangelium bohatství“ •„Hromadění bohatství těmi, kteří mají schopnost a energii ho tvořit, znamená pro lidstvo nikoliv zlo, ale dobro“ … „Člověk, který umírá jako boháč, umírá v hanbě“. • •Doporučení bohatým, jak vydávat peníze Občanské sbory ochránců přírody PSráva pro veřejně prospěšné práce - federální - přes zimu Po ní správa pro podporu zaměstnanosti - miliony pracovních míst, miliardové náklady. pozadi4 „Nový úděl“ F.D. Roosevelta (30. léta 20. století) •Nové rozdělení hranic mezi státními a soukromými aktivitami •Veřejně prospěšné práce •Minimální mzda •Zákon o sociálním zabezpečení –Vytvoření penzijního fondu –Programy podpory v nezaměstnanosti •Vytěsňovací efekt pozadi4 pozadi4 •Dar jako problém pozadi4 Samaritánovo dilema •James Buchanan (znáte z veřejných financí) •Pomáhat někomu znamená podlamovat jeho motivaci pracovat • • •Pomáhat či nepomáhat? pozadi4 Samaritánovo dilema II. •V modelu jsou dva hráči, A a B. A představuje možného Samaritána, jehož preference jsou nastaveny tak, že chce pomáhat druhému hráči hry, který je v nouzi. Samaritán má dvě volby: •A1 – nepomáhat •A2 – pomáhat, což znamená dát hráči B jako dar 30 $ •B představuje protihráče, potenciálního obdarovaného. I on má dvě možnosti jednání: •B1 – pracovat •B2 – nepracovat pozadi4 Samaritánovo dilema •A1 – nepomáhat •A2 – pomáhat, což znamená dát hráči B jako dar 30 $ •B1 – pracovat •B2 – nepracovat pozadi4 Samaritánovo dilema •Je řešením hra s postupnými tahy? •Zde začíná hráč A samaritan3 pozadi4 Samaritánovo dilema •Zde začíná hráč B Samaritan4 pozadi4 Hra vedená prostřednictvím agenta •Hrací varianty hráčů jsou tyto: •c = nabídnutí smlouvy •~c = nenabídnutí smlouvy •a = přijetí smlouvy •~a = nepřijetí smlouvy •w = pracovat •~w = nepracovat •h = pomáhat •~h = nepomáhat •p = zaplatit agentovi •~p = nezaplatit agentovi samaritan5 pozadi4 Sociální stát jako Samaritán •Kritika Charlese Murrayho – kniha „Příliš mnoho dobra“ • •Tři zákony sociálních programů –Zákon nedokonalé selekce –Zákon nezamýšlených odměn –Zákon čisté škody pozadi4 •Doporučení –Lidé reagují na pobídku a odstrašení –Lidé nejsou ve své podstatě pracovití a mravní. –Lidé musí nést odpovědnost za své činy. pozadi4 Děkuji za pozornost • pozadi4 Struktura kurzu •I. Blok – základní pojmy, ekonomie daru, antické a židovsko-křesťanské kořeny filantropie, křesťanské paradigma dobročinnosti, dobročinné instituce středověku, chudoba jako ctnost, Samaritánovo dilema a jeho řešení •II. Blok – proměny dobročinnosti v ranném novověku, emancipace světských institucí a jejich reforma, rozvoj municipální péče o chudé, chudoba jako Boží trest, pracovní domy a prevence zahálky; patronát, mecenát a trh s uměním v období baroka Vykládat dějiny myšlenek je obtížné, proto čas od času vložím obrázek, aby ilustroval změny v myšlení či reality. pozadi4 •III. Blok – dobročinnost v úvahách klasiků ekonomického myšlení, sociální darwinismus, vznik velkých nadací v USA; vznik sociálního státu v Evropě a dopady na evropskou podobu filantropie; dějiny filantropie v českých zemích •IV. Blok - současnost filantropie v ČR a v USA, meze a možnosti filantropie, morální aspekty fundraisingu pozadi4 Ekonomie daru –Od daru k trhu – –Od daru k dani – –Od daru k sociálnímu zabezpečení – –Dar jako signál Samaritánovo dilema •James Buchanan (znáte z veřejných financí) •Pomáhat někomu znamená podlamovat jeho motivaci pracovat • • •Pomáhat či nepomáhat? • Samaritánovo dilema •V modelu jsou dva hráči, A a B. A představuje možného Samaritána, jehož preference jsou nastaveny tak, že chce pomáhat druhému hráči hry, který je v nouzi. Samaritán má dvě volby: •A1 – nepomáhat •A2 – pomáhat, což znamená dát hráči B jako dar 30 $ •B představuje protihráče, potenciálního obdarovaného. I on má dvě možnosti jednání: •B1 – pracovat •B2 – nepracovat • A1 – nepomáhat A2 – pomáhat, což znamená dát hráči B jako dar 30 $ B1 – pracovat B2 – nepracovat samaritan5 Hra vedená prostřednictvím agenta •Hrací varianty hráčů jsou tyto: •c = nabídnutí smlouvy •~c = nenabídnutí smlouvy •a = přijetí smlouvy •~a = nepřijetí smlouvy •w = pracovat •~w = nepracovat •h = pomáhat •~h = nepomáhat •p = zaplatit agentovi •~p = nezaplatit agentovi •