pozadi4 FILANTROPIE 2. tutoriál Od almužen k sociáílnímu pojištění (str 98, Chudáci, žebráci a vaganti) Geremek 33 pozadi4 •Chudoba – dříve nedostatek podílu na moci, nyní nedostatek hmotného bohatství •Do r. 1500 – hlavní roli osobní formy svépomoci a almužnictví •Po r. 1500 odklon od osobních vztahů k abstraktnějším formám sociálních vztahů, k řešením právně fixovaným (viz Samaritánovo dilema a jeho řešení) Nejznámějším dobrodincem Janova byl patriot Francesco Vivaldi, který viděl, jakou zátěž pro Janov znamená jeho dluh, navršený válkami a nucenými půjčkami. dal v roce 1371 90 podílů (L 9.000), aby z vypláceného úroku vykupovala další podíly z Compera pacis (L 975,143 s3d11). Jeho dlouhodobé řešení bylo blízko úspěchu v roce 1454, kdy platby úroků získali 921.790 s3d11 – 100krát víc, než byl původní dar. Vivaldi umřel v roce 1395, takže nemohl vidět ovoce svého mimořádného daru. Občané města mu ale po roce 1467 postavili sochu na náměstí sv. Jiří, v témže roce, kdy jeho nadace definitivně vykoupila (a tedy i splatila) všechny podíly compera pacis. Dárcovství se rozmohlo natolik, že v roce 1597 držely fondy na splacení dluhu 28% všech podílů SG a hrozilo, že celý dluh převezmou v průběhu jedné generace. Situace byla o to těžší, že dalších 40% podílů bylo ve vlastnictví náboženských nadací, které na prodeji neměli zájem . Fondy na umoření dluhu byly však, tak jako všechno v Janově, soukromou záležitostí a neměly tedy moc nutit náboženské nadace, aby své podíly prodaly. Nevyhnutelným důsledkem bylo neúprosná omezení oběhu podílů vzestup cen podílů.V roce 1582 klesl výnos pod 3%, mezi roky 1603-1625 nebyl průměrný výnos větší jak 1,5%. V té době to bylo 12% z celkového veřejného dluhu. Free nation str 98. Jeho příklad strhl řadu dalších, kteří přispěli nejen na úhradu dluhu, ale také na dobročinné účely, jimž věnovali výnosy z podílů – na kostely, špitály a univerzity. Z toho vyplynulo i formalizování sochařských prací. Do daru ve výši 25.000 byl dárce odměněn jednoduchou deskou. Darem do 50.000 si vysloužil bustu, darem do 100.000 získal malou sochu a darem nad 100.000 lir získal sochu v životní velikosti umístěnou ve sněmovní místnosti syndikátu. pozadi4 Půjčka jako dobročinnost •Zákaz úroku – půjčka jako mutuum • •Zisk z půjčky se neodvíjel z úroku, ale od různých mezních užitků. • •Postupné rozdělení pravidel pro obchod a pravidel pro soužití pospolitosti •tj. statky určené ke spotřebě nemohou být půjčovány na úrok, statky určené k užívání mohou být spojeny s formou renty • •Mutuum x foenus x foenus nauticum • Damnum emergens - sdílené tiziko, úrok jako odměna možný cambium - směna, půjčka v jedné měně, splatnost v jiné v kurzu výhodném pro věřitele poena detentori - když se zpozdila splátka, byl možný poplatek z prodlení pignus - výnos ze zastavené půdy plynul věřiteli. úrokové stropy v Gubiu součástí smlouvy s městem. pozadi4 •Od. 12. století rozvoj obchodu •Mutuum x damnum emergens x cambium x poena detentori x pignus (mort-gage) •Koncept nákladů obětovaných příležitosti, tzv. lucrum cessans • •Úrok dovolen u obchodních transakcí při sdíleném riziku (podíl na zisku) nebo u monte communale (půjčky nucené a splátky opožděné) • •Florentské catasto (1427) – 78% toskánských rolnických rodin si půjčilo od jiných křesťanů, pouze 22% domácností si půjčilo u židovských peněžníků • •Drobné půjčky – 45 – 50% (Gubio) • Dobročinné instituce, jež užívaly svého kapitálu k drobným půjčkám nejchudším vrstvám, nalezneme také ve starověkém Římě . Císař Augustus vytvořil na počátku své vlády fond z majetku zabaveného zločincům, z něhož měly být proti zástavě poskytovány půjčky chudým ve výši poloviny hodnoty zastavené věci. Podobnou instituci vytvořil také Tiberius, rovněž římský císař Alexandr Severus půjčoval bezúročně chudým na nákup půdy . S pádem římské říše však peněžní ekonomika a s ní i tento druh dobročinných aktivit mizí. První doklady o zřizování fondů, určených k poskytování bezúročných půjček, máme ze starověkých Atén. Tam existovaly tzv. eranos, instituce vzájemné pomoci, které se na sklonku 5. století př. Kr. vyvinula v úvěrové instituce. Původně se jednalo o veřejnou hostinu, jejíž náklady byly rozloženy na členy pospolitosti buď tak, že každý účastník něco přinesl, nebo střídáním hostitelů. Později se pod stejným názvem (eranos) začali poskytovat i peněžní půjčky. Asociace vzájemné podpory eranistai půjčovala svým členům bezúročně peníze, jako způsob vyjádření vzájemné solidarity, měly však i řadu dalších funkcí. Připravenost přispět do těchto fondů byla u athénských soudů uváděna jako příklad občanské ctnosti a příklad dobročinnosti, neschopnost splácet byla známkou úpadku. Tento typ půjček dovoluje i Platón ve své Ústavě (915E), neumožňuje však vymáhání dluhu u soudu, neboť se jedná o dobročinnost. Půjčky eranos (eranos-credit) jsou totiž plodem přátelství, do kterého by soudy neměly zasahovat. Nicméně The strong obligation to lend was matched by a reciprocal obligation to repay as soon as possible . Přestože většina dochovaných příkladů půjček eranos zahrnuje bohatší občany, existují náznaky, že tato instituce poskytovala půjčky všem vrstvám athénské společnosti, od jejích špiček až k otrokům Další doklady o existenci tohoto typu peněžních fondů objevuje až v 15. století v Itálii pod názvem monte di pietà. Význam slova monte pochází z latinského mons, čili hora, v italštině v přeneseném významu značí velké množství, v tomto významu velké množství kapitálu. Prudentius (384-410) použil toto slovo k označení součtu almužen. K velkému rozmachu užívání pojmu monte pro určité typy veřejných fondů však dochází až ve vrcholném středověku. Prvními monte byly tzv. monte communale, fondy, které financovaly veřejný dluh. Obyvatelé města mohli v těchto fondech spořit a financovat veřejné výdaje výměnou za vyplácený úrok, což měla být pro italské obce cesta, jak se vyrovnat s rostoucími výdaji vlády. První fond tohoto typu vznikl v polovině 12. stol. v Benátkách pod názvem Mons profanus. Jeho účelem bylo vyrovnání schodků veřejných výdajů vzniklých v důsledku válek mezi papežem Alexandrem III. a Friedrichem Barbarossou . V Benátkách byly peníze, nutné k financování veřejných výdajů, získávány pomocí nucených půjček nesoucích úrok 5%, který se později stal standardem pro každá benátský státní dluh . Stejný účel měla i městské monte v Janově (vznik kolem roku 1300) a ve Florencii (1345). Název mons nesly také některé podílnické společnosti ve středověku, např. Mons aluminarius, sdružující kapitál potřebný k vytěžení ložisek ledku v Tolfě. Pod stejným názvem operovaly i některé pojišťovací společnosti. Ve Florencii existovala také tzv. Monte delle doti, kam otcové střádaly na věno svých dcer, rovněž za mírné úrokové zhodnocení, zajištěné opět díky investicím do veřejného dluhu . pozadi4 Historie dobročinných fondů •Eranos ve starověkých Aténách • •Císař Augustus (31 př. Kr. – 14 po Kr.) – fond z majetku zabaveného zločincům na půjčky za zástavu • •Monte • Nejznámějším dobrodincem Janova byl patriot Francesco Vivaldi, který viděl, jakou zátěž pro Janov znamená jeho dluh, navršený válkami a nucenými půjčkami. dal v roce 1371 90 podílů (L 9.000), aby z vypláceného úroku vykupovala další podíly z Compera pacis (L 975,143 s3d11). Jeho dlouhodobé řešení bylo blízko úspěchu v roce 1454, kdy platby úroků získali 921.790 s3d11 – 100krát víc, než byl původní dar. Vivaldi umřel v roce 1395, takže nemohl vidět ovoce svého mimořádného daru. Občané města mu ale po roce 1467 postavili sochu na náměstí sv. Jiří, v témže roce, kdy jeho nadace definitivně vykoupila (a tedy i splatila) všechny podíly compera pacis. Dárcovství se rozmohlo natolik, že v roce 1597 držely fondy na splacení dluhu 28% všech podílů SG a hrozilo, že celý dluh převezmou v průběhu jedné generace. Situace byla o to těžší, že dalších 40% podílů bylo ve vlastnictví náboženských nadací, které na prodeji neměli zájem . Fondy na umoření dluhu byly však, tak jako všechno v Janově, soukromou záležitostí a neměly tedy moc nutit náboženské nadace, aby své podíly prodaly. Nevyhnutelným důsledkem bylo neúprosná omezení oběhu podílů vzestup cen podílů.V roce 1582 klesl výnos pod 3%, mezi roky 1603-1625 nebyl průměrný výnos větší jak 1,5%. V té době to bylo 12% z celkového veřejného dluhu. Free nation str 98. Jeho příklad strhl řadu dalších, kteří přispěli nejen na úhradu dluhu, ale také na dobročinné účely, jimž věnovali výnosy z podílů – na kostely, špitály a univerzity. Z toho vyplynulo i formalizování sochařských prací. Do daru ve výši 25.000 byl dárce odměněn jednoduchou deskou. Darem do 50.000 si vysloužil bustu, darem do 100.000 získal malou sochu a darem nad 100.000 lir získal sochu v životní velikosti umístěnou ve sněmovní místnosti syndikátu. pozadi4 Monte di pietà – půjčka jako dobročinnost • •Kořen evropského drobného bankovnictví • •Cílem „půjčovat chudým osobám s tak nízkým úrokem, jak je to jen možné“ • •Zastavárny, půjčující na mírný úrok • •Belgie, Francie, Portugalsko, Mexiko • •André Breton, Michelangelo, Savonarola, Adam Smith • Nejznámějším dobrodincem Janova byl patriot Francesco Vivaldi, který viděl, jakou zátěž pro Janov znamená jeho dluh, navršený válkami a nucenými půjčkami. dal v roce 1371 90 podílů (L 9.000), aby z vypláceného úroku vykupovala další podíly z Compera pacis (L 975,143 s3d11). Jeho dlouhodobé řešení bylo blízko úspěchu v roce 1454, kdy platby úroků získali 921.790 s3d11 – 100krát víc, než byl původní dar. Vivaldi umřel v roce 1395, takže nemohl vidět ovoce svého mimořádného daru. Občané města mu ale po roce 1467 postavili sochu na náměstí sv. Jiří, v témže roce, kdy jeho nadace definitivně vykoupila (a tedy i splatila) všechny podíly compera pacis. Dárcovství se rozmohlo natolik, že v roce 1597 držely fondy na splacení dluhu 28% všech podílů SG a hrozilo, že celý dluh převezmou v průběhu jedné generace. Situace byla o to těžší, že dalších 40% podílů bylo ve vlastnictví náboženských nadací, které na prodeji neměli zájem . Fondy na umoření dluhu byly však, tak jako všechno v Janově, soukromou záležitostí a neměly tedy moc nutit náboženské nadace, aby své podíly prodaly. Nevyhnutelným důsledkem bylo neúprosná omezení oběhu podílů vzestup cen podílů.V roce 1582 klesl výnos pod 3%, mezi roky 1603-1625 nebyl průměrný výnos větší jak 1,5%. V té době to bylo 12% z celkového veřejného dluhu. Free nation str 98. Jeho příklad strhl řadu dalších, kteří přispěli nejen na úhradu dluhu, ale také na dobročinné účely, jimž věnovali výnosy z podílů – na kostely, špitály a univerzity. Z toho vyplynulo i formalizování sochařských prací. Do daru ve výši 25.000 byl dárce odměněn jednoduchou deskou. Darem do 50.000 si vysloužil bustu, darem do 100.000 získal malou sochu a darem nad 100.000 lir získal sochu v životní velikosti umístěnou ve sněmovní místnosti syndikátu. pozadi4 Janov – dobročinnost z lásky k vlasti •Městská republika zmítaná dluhy •Vznik instituce San Giorgio •Podílníky i dobročinné instituce •Soukromí dobrodinci věnovali své podíly na úhradu dluhu •Francesco Vivaldi – za svůj přínos získal sochu •Četní následníci • pozadi4 Labore nutrior, labore plector Adam a Eva Posvěcující charakter má práce také v Benediktově řeholi a je součástí zbožného života. V kapitole 48 je psáno: Idleness is the enemy of the soul; and therefore the brethren ought to be employed in manual labor at certain times, at others, in devout reading.... then are they monks in truth, if they live by the work of their hands, as did also our forefathers and the Apostles . „Zahálka je nepřítel duše. Proto mají být bratři v určité hodiny zaměstnáni tělesnou prací, v jiné hodiny zase svatým čtením. ... Vždyť právě tehdy jsou skutečnými mnichy, když žijí z práce svých rukou jako naši Otcové a apoštolové“. Heslo benediktinského řádu Ora et labora postavilo práci na roveň modlitbě, což se v následujících stoletích významně odrazilo na hospodářském rozvoji Evropy. Díky práci řeholníků řídících se touto řeholí byla zúrodněna dosud nevyužívaná půda, díky husté síti klášterů se mohly velmi snadno a rychle šířit nové technologie a vědomosti. „These [Cistercian] monasteries were the most economically effective units that had ever existed in Europe, and perhaps in the world, before that time. Uznání práce a z toho plynoucí rozvoj tvořivosti vedl mezi 10. a 13. stoletím k tomu, co Jean Gimpel nazval průmyslovou revolucí středověku a co (podle kritiků weberovského konceptu protestantské etiky vedoucí ke kapitalismu) umožnilo rozvoj kapitalismu či jeho hlavních metod ještě před reformací . Práce v tomto období měla důležitou, nikoliv však dominantní roli v životě společnosti. Práce i chudoba měly svůj posvátný rozměr. Této skutečnosti odpovídalo i dobové pojetí dobročinnosti. Dobročinnost období středověku nikdy nezamýšlela odstranit nebo vyřešit společenské problémy. Středověká společnost neznala žádnou společenskou teorii chudoby a neusilovala o změny ve společenském řádu. Středověcí lidé přijímali biblickou myšlenku, že chudí budou na světě stále. Osobní úmysly, od nichž se odvíjely impulsy pro středověkou dobročinnost (spása duše, imperativ péče o rodinu, příbuzné a bližní) převažovaly nad společenským rozměrem dobročinnosti. pozadi4 Imperativ práce a prevence zahálky •Hesiodos – Práce a dny •Perikles – Program veřejných prací • •Práce – labor – travail - arabeit •Starý zákon – podíl chudých, sabatická léta •Nový zákon – „Nechce-li někdo pracovat, ať také nejí“ •Benediktova řehole (kol. 529?) – Ora et labora • • • pozadi4 Tři příklady reforem městské chudinské péče •Paříž – povinná chudinská daň a testování vhodnosti příjemců • •Benátky – dočasná daň, decentralizovaný systém pomoci, vypovídání žebráků z města • •Ypres – decentralizovaný systém s dobrovolnými příspěvky pod kontrolou městské samosprávy pozadi4 Poor Law a pracovní domy •Poor Law (1531) – povinnost starat se o chudé přechází na municipální orgány • •Hlavním prostředkem realizace domy nápravy a pracovní domy, první z nich stál v Bridewellu • •Kritika foucaultovské narace – pracovní domy nebyly nástroji nové sociální marginalizace, ale spíše projevem starého vládního paternalismu •(Harrington: Escape from the Great Confinement) • •I velké osoby dobročinnosti 17. století věnovaly své síly a majetek rozvoji pracovních domů jako prospěšné instituci pro pomoc chudým, • •Thomas Firmin (1632 – 1697) • • • pozadi4 Merkantelistická doktrína •Soustava doporučení pro hospodářskou politiku státu •Doktrína obchodní bilance –Obchodní ochranářství –Specifická struktura vývozu a dovozu –Mzdy, populace a spotřeba – sv. Maur - relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou pozadi4 •Myšlenka nulového součtu • •Podpora růstu populace, nízkých mezd a nízké spotřeby • •Bohatý stát chudých lidí Zde William Petty Někdy Teorie a Pojednání chápány jako odporující si, nebo vývojově odlišné, ale ve skutečnosti nové vydání Mravních citů vyšlo po pozadi4 Imperativ práce dnes -Veřejně prospěšné práce - -Společensky účelná pracovní místa - -Rekvalifikace - - Zde William Petty Někdy Teorie a Pojednání chápány jako odporující si, nebo vývojově odlišné, ale ve skutečnosti nové vydání Mravních citů vyšlo po pozadi4 •Děkuji za pozornost. Zde William Petty Někdy Teorie a Pojednání chápány jako odporující si, nebo vývojově odlišné, ale ve skutečnosti nové vydání Mravních citů vyšlo po pozadi4 • Zde William Petty Někdy Teorie a Pojednání chápány jako odporující si, nebo vývojově odlišné, ale ve skutečnosti nové vydání Mravních citů vyšlo po pozadi4 Dvě tváře Adama Smithe? •Teorie mravních citů vs. Pojednání o podstatě a původu • -Základem lidského jednání tíhnutí k reciprocitě -Směny společenské (osobní) a směny tržní (neosobní) -(resp. rozvinutí scholastické tradice dvou typů spravedlnosti – komutativní a distributivní) Práce – labor – travail - arabeit Zde William Petty Někdy Teorie a Pojednání chápány jako odporující si, nebo vývojově odlišné, ale ve skutečnosti nové vydání Mravních citů vyšlo po Starší systémy stavěly soc. politiku jako systém v první řadě citu, filantropie kladla na první místo rozum (racionalismus osvícenství). pozadi4 Adam Smith •Teorie mravních citů vs. Pojednání o podstatě a původu • •Systémy, z nichž princip schvalování je odvozen od sebelásky •Systémy, které činí principem schvalování rozum •Systémy, z které činí principem schvalování cit pozadi4 Vznik moderní filantropie •Charita – tišení bolesti • x •Filantropie – léčba nemoci • •Moderní filantropie se rodí v Londýně v okamžiku, kdy občansky smýšlející jednotlivci přejali pro dobročinné účely akciovou společnost –Akademie –Čtenářské společnosti –Obecně prospěšné společnosti Dohoda, že budou poslouchat zákony vydané vůdci, které si sami zvolí (1620). Až do roku 1691 byla vláda kolonie založna na Mayflowerské smlouvě - základ americké demokracie pozadi4 American way •Amerika prochází ve zkráceném cyklu tím, čím kontinentální Evropa •Mezi prvními osadníky puritáni z Anglie, založili osadu Plymouth (1620) a jeho okolí (1629) •John Winthrop a „Město na kopci“ • pozadi4 Americká tradice charity •John Winthrop – náboženský vůdce • •Massachusetts Bay Company v roli vlády •Dobročinnost probíhala v rámci komunity –Individuální osobní péče hmotného charakteru –Výpomoc v rámci komunity (sirotci, staří lidé) –Vliv kontinentální tradice – disciplína, místní x cizí, zasloužilí x nezasloužilí •S růstoucím vlivem obchodního étosu (po polovině 18. století) posun ve vnímání charity od všeobecné bratrské lásky k almužnictví pozadi4 Znovuobjevení prevence zahálky •20. a 30. léta 19. století poznamenána turbulentním rozvojem raného kapitalismu •Narušování homogenních komunit, růst počtu nezaměstnaných strach z chudých •Chudoba začala být považována za důsledek lehkomyslnosti a neřesti •Tradiční problém měl tradiční řešení – vytěsnění chudých mimo komunitu, do pracovních domů a chudobinců pozadi4 Americká tradice filantropie •Benjamin Franklin (1706-1790) – „Nejlepší službou Bohu je činit dobro člověku“ • •Ujal se vytváření společností zaměřených na obecné blaho • •Usiloval o odstranění chudoby tak, že pomáhal chudým, aby si pomohli sami • pozadi4 Velká dobročinná hnutí 1. pol. 19. stol. •„Dobročinnost souvisí se sebezdokonalováním“ • •Rozšíření myšlenky příchodu Posledního soudu –Millennialismus • •Odmítnutí nauky o predestinaci – jednotlivec nyní mohl radikálně změnit (nejen) svůj osud • •Východiska pro dvě velká společenská hnutí – Hnutí za abstinenci a hnutí za zrušení otroctví pozadi4 Hnutí za abstinenci •Skutečný sociální problém •Hnutí přesvědčovalo prostřednictvím racionálních argumentů, nikoliv prostřednictvím zákonné prohibice (až na pokus v 60. letech) •Cestující lektoři, knihy, písně, divadelní představení •Abstinence vynucována na pracovištích – zaměstnavateli, později i odboráři Na konci dvacátých let vedle morálních arguámentů a zveličování nedostatků otrokářství se objevil i nový argument - otrokářství bylo líčeno jako neefektivní ekonomický systém, kazící pracovní sílu, vede k pokřivenému investováníbrzdí technologický pokrok, a kazí urbanizaci. Otroctví bylo popisováno jako ekonomicky neefektivní. pozadi4 Hnutí za zrušení otroctví •Kolonialisté • •Abolicionisté • •Nutnost zrušení otroctví, ekonomicky dobře etablovaného, prostřednictvím politické akce pozadi4 Po občanské válce (po 1865) •První „moderní“ válka – zabíjení na dálku, neosobní a mechanické • •Větší role vlády během války a rozsáhlá korupce vedly k rozšíření negativních postojů k vládním akcím • •Role vlády zredukována na udržování práva, rozvoj společnosti měl zajistit soukromý sektor pozadi4 Vznik nadací a „vědecká“ dobročinnost •Impulsem rozvoje soukromé dobročinnosti reakce na rozšíření popularity sociálního darwinismu, která se stala ideologií kapitalismu volné soutěže • •Ekonomice vládly trusty, oblasti dobročinnosti dominovaly velké nadace • •Vědecká dobročinnost vyžadovala vyšetření příčin nouze, poradenství a důkladnou kontrolu, případně snahu o preventivní předcházení vzniku nouze • pozadi4 Významné postavy americké filantropie přelomu 19. a 20. stol. • •Olivia Sage (Russel Sage Fundation) • •John D. Rockefeller • •Andrew Carnegie pozadi4 Olivia Sage (1828-1918) •Přechod od osobní dobročinnosti k organizované •Po smrti manžela množství žádostí o pomoc – přesměrovala je na dobročinnou organizaci Charity Organization Society, aby žádosti prověřovali a vyřizovali •Systematicky podporovala vzdělávání žen, vlastenecké aktivity a akce na ochranu zvířat •V roce 1907 založila Russel Sage Foundation pro „zlepšení společenských a životních podmínek v USA“ •Tato nadace zavedla definitivní profesionalizaci sociálních pracovníků • pozadi4 John D. Rockefeller (1839-1937) •Baptista, celý život odváděl desátek •Nejlepší investice jeho života v roce 1861 •V době občanské války obchod s masem a solí, později s naftou, v r. 1870 slučuje své aktivity do Standard Oil company s kapitálem 1 milión dolarů •Vede konkurenční boje •Roku 1902 se rozhoduje věnovat podstatnou část svého jmění na dobročinné účely (různé nadace a ústavy, sloučené později do Rockefellerovi nadace) •„Pomáhat nejnadějnějším, ne nejpotřebnějším“ pozadi4 Andrew Carnegie (1835-1919) •Začal jako údržbář strojů ve 13 letech •Ve 30 letech již obchoduje s naftou, železem a cennými papíry • •Esej „Evangelium bohatství“ •„Hromadění bohatství těmi, kteří mají schopnost a energii ho tvořit, znamená pro lidstvo nikoliv zlo, ale dobro“ … „Člověk, který umírá jako boháč, umírá v hanbě“. • •Doporučení bohatým, jak vydávat peníze Občanské sbory ochránců přírody PSráva pro veřejně prospěšné práce - federální - přes zimu Po ní správa pro podporu zaměstnanosti - miliony pracovních míst, miliardové náklady. pozadi4 „Nový úděl“ F.D. Roosevelta (30. léta 20. století) •Nové rozdělení hranic mezi státními a soukromými aktivitami •Veřejně prospěšné práce •Minimální mzda •Zákon o sociálním zabezpečení –Vytvoření penzijního fondu –Programy podpory v nezaměstnanosti •Vytěsňovací efekt pozadi4 pozadi4 Pomoc rozvojovým zemím • •Ekologové nemohou přijímat peníze od firem znečišťujících životní prostředí Relativní rozdělení darů Chutě se mění Dary na náboženské účely rostou každoročně, protože se však celkový objem darů zvyšuje, jejich relativní podíl na celkovém objemu klesá. Významně rostou odkyzy nadacím Položit otázku, proč lidé dávají? (pocit užitečnosti, radost z dávání, naplnění společných cílů, osobní uspokojení, snaha vyřešit problém) Dávání je radost. Lidé to dělají proto, že jim to dává dobrý pocit, společenskou vážnost nebo jim to ulehčuje svědomí (nějaké útlocitné povahy). Nebo - důležité - jim to umožňuje vyjádřit jejich morální hodnoty a přesvědčení. Chceme-li od někoho něco získat, musíme vycházet z jeho potřeb. Lidé rádi dávají peníze na : - něco konkrétního a důležitého - něco, co cítí, že je také jejich - rádi (bohužel) vidí výsledky co nejdříve - jsou potěšení, když jsou oceněni pozadi4 Rozdělení příjmů neziskového sektoru v USA (2004) Religion Gifts to foundations Environment/animals International affairs Health Human services Public-society benefit Arts, culture, & humanities Education pozadi4 Diskuse – proč (ne-)souhlasíte s následujícími tvrzeními •Je nevhodné užívat soukromé fondy k ovlivňování veřejné politiky •Aktivity nadací zasahují do demokratických procesů •Peníze nadací jsou „krvavé“a tudíž se jedná o pokrytecký způsob podlézání veřejnosti ve snaze napravit obraz loupeživých podnikatelů •Boháči zakládající nadace by udělali lépe, kdyby dávali vyšší mzdy pracujícím •Ekologové nemohou přijímat peníze od firem znečišťujících životní prostředí