Cholera for Sale in New York! ■ http://www.youtube.com/watch?v=TtOQda0aKlc Fundraising Fundraising □ Vymezení fundraisingu □ Aktivity fundraisingu □ (plánování, administrativa, komunikace) □ Zdroje financování NS dle charakteru, geografickéhc vymezení, institucionálního původu, způsobu získán □ Postup a měření úspěšnosti Fundraising " Friend raising " " Fun raising 1. Z pohledu managmentu 2. Z pohledu ceny v marketing mixu 3. Z pohledu komunikace v MM Fundraising ■ hledání, získávání a pěstování zdrojů, resp. řízení a správa zdrojů, které mají pomoci především neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostředků, dosáhnout stanovených cílů a naplnit poslání organizace. ■ zahrnuje různé metody a postupy, jak získat finanční a jiné prostředky na činnost neziskovým organizací. ■ Management zdrojů Fundraising - Cena v marketingu ■ ...jde o určení rozumného poměru mezi cenou, kterou zaplatí uživatel, a cenou, kterou zaplatí donátor. ■ Do jaké míry je smysluplná častá snaha NNO přesunout veškeré financování na stranu donátorů??? ■ ...lze za cenu v obecné rovině považovat spíše „centrálně stanovené společenské hodnoty než hodnotu pro zákazníka" (Janečková,Vaštíková, 2001) Aktivity fundraisingu plánování: vytváření fUndraisingového plánu, spolupráce s ekonomem na přípravě rozpočtů a sledování jejich plnění, příprava komunikace s dárci, pravidelné vyhodnocování fundrasingových činností a plánu, podílení se na strategickém plánování a vedení organizace; administrativu: vedení evidence spojené s realizací projektů, správa databází dárců a kontaktů, zpracování průběžných a závěrečných zpráv, příprava podkladů pro jednání správní rady, ale také spolupráce na vytváření nových projektů (žádosti o udělení grantů a dotací); komunikaci: reprezentace organizace, komunikace se stávajícími i potenciálními dárci, žádání o dar popř. spolupráci, vytváření a distribuce fimdraisingových materiálů (nabídky, prezentace, informace ad.). Kdo by se měl fundraisingu věnovat? •Správní rada, představenstvo •Ředitel •Profesionální fundraiser •Dobrovolník •Konzultant fundraisingu Kdo by se měl fundraisingu věnovat? stav v 2004 (spiralis výzkum 455 NO) ■ Fundraising v malých NO je zabezpečován vedením organizace, správní rady, představenstva ■ S růstem velikosti NO přesun výkonu fundraisingu na jiné osoby (fundraisery) ■ 1/3 NO měla fundraisera ■ U velkých NO zaměstnanci u menších NO dobrovolníci Očekávání NO a praxe ze zahraničí ■ Neziskové organizace od fundraisera očekávají, že bude stratégem a manažerem fundraisingu, výkonnou silou pro realizaci fundraisingu v celém jeho rozsahu a pečlivým úředníkem. ■ Podle zkušeností zahraničí je fundraiser manažerem, který vede dobrovolníky, zaměstnance, členy správní rady, členy sdružení atd., nikoliv člověkem, který sám peníze získává. ■ Fundraiser je manažera fundraisingu Dovednosti fixndraisera ■ Silná osobnost ■ Zápal pro věc - „věřit z celého srdce" ■ Schopnost požádat -„peníze nejsou tabu" ■ Přesvědčivost - působivá argumentů ■ Sebedůvěra - „nemám se za co stydět, neomlouvám se" ■ Pravdomluvnost ■ Sociální dovednosti -„práce s lidmi" ■ Organizační dovednosti ■ Kontakty a schopnosti ■ Pohotovost - „nepromarnit žádnou příležitost ■ Vytrvalost - „nevzdávat se" Osoba fundraisera ■ interní fundraiser, který pracuje přímo v organizaci (člen správní rady, vedoucí organizace, někdo z top managementu, specializovaný zaměstnanec, či dobrovolník/ příznivec organizace) ■ externí, najímaný fundraiser popř. konzultant, který je smluvně zavázán klientovi (organizaci). Help the oma -Frankfurt diakonie ■ http://vimeo.com/11330566 Kdo všechno může být objekt ňmdrasingu? Zdroje NO ■ Podle charakteru (finanční x nefinanční) ■ Podle geografického původu zdroje (domáci x zahraniční) ■ Původ prostředků organizace (interní x externí - veřejné a soukromé) ■ Dle kritéria způsobu nabytí (přímé x nepřímé) Původ prostředků organizace může být: ■ z interních zdrojů organizace, neboli zdroj z vlastní činnosti; ■ z externích zdrojů, kde podporujícím subjektem jsou: □veřejné zdroje - veřejná správa; □ individuální zdroje - jednotlivci; □soukromé zdroje - soukromé právnické osoby (nadace a nadační fondy, podnikatelské subjekty, živnostníci). . .z vlastní činnosti hospodářská činnost □ příjmy z reklamy, □ z pronájmu, □ tržby z prodeje statků a služeb). členské příspěvky příjmy z pořádání loterií, aukcí, her, burz apod. z veřejných zdrojů Státní rozpočet Státní fondy Krajské rozpočty Rozpočty nižších USC - (obcí) Fond vysočiny apod. Fondy EU Norský fond, Visegrádský fond, apod. Nadační investiční fond ■ Dotace - dotační řízení □ Resortní politiky □ Státní dotační politika vůči NNO a další meziresortní politiky ■ Zakázky (faktury, licence, koncese) - veřejné zakázky ■ Daňové úlevy ■ Slevy a osvobození od poplatků, pronájmů, apod. ■ Ze zákona (příspěvky Církvím a náboženských společnostem, politickým stranám, normativy apod. další oborové prostředky) z neveřejných zdrojů ■ Fyzické osoby ■ Živnostníci ■ Právnické osoby - a.s., s.r.o apod. ■ Právnické osoby nepodnikatelské - nadace a nadační fondy ■ Dary - financí, věcí, informací, know how, času (dobrovolníci), ■ Granty ■ Sponzoring a partnerství Fakta o vývoji filantropie ■ Viz samostatná prezentace (samostudiu Dárcovství Tři stupně ve vztahu žádosti NO k dárci (sponzorovi): ■ nezisková organizace mu nemůže nabídnout nic -volí tedy formu prosby, protože očekává čistý dar, ■ může nabídnout určitou protihodnotu, ale podstatně nižší - volí proto vztah „kvazipartnerství", kdy např. prodává lístek na dobročinný koncert za přemrštěnou cenu, přičemž to ví i kupující, který se na koncert možná ani nedostaví, ■ nabízí srovnatelnou protihodnotu - vede tedy obchodní jednání, aby získala např. placený inzerát do sponzorované knihy. Dárcovství ■ Firemní dárcovství ■ Individuální dárcovství Dary mohou mít podobu ■ Finanční pomoci ■ Věcné pomoci ■ Lidského zdroje ■ Know how a informací Proč lidé dávají peníze? ■ Kolik korun byste tento rok dali? ■ Na jaké účely tento dar vynaložíte? ■ Je nějaká konkrétní organizace, které byste chtěl(a) svůj dar dát? ■ Věděl(a) jste určitě, do jaké činnosti chcete své peníze investovat? ■ Vázal(a) jste své darovací úmysly na nějakou konkrétní osobu? ■ Bylo pro vaše rozhodování důležité, že máte v některé organizaci své přátele a známé, kterým důvěřujete? Členové NO uvádějí nejčastěji jako svou motivaci k dávání: ■ pocit užitečnosti, ■ radost z dávání, ■ osobní uspokojení, ■ chuť pomoci jiným, ■ snahu vyřešit problém. Obecně lidé dávají peníze: ■ jestliže k tomu mají významný a neodkladný důvod, ■ jsou osobně zainteresovaní na výsledku podpořené činnosti, ■ vidí ostatní, jak přispívají na tutéž činnost svým časem a penězi, ■ vědí, že jim bude neodkladně poděkováno ■ že budou viditelně spojováni s úspěchem projektu, Obecně lidé dávají peníze ■ že budou pravidelně informováni o rozvoji organizace, ■ vědi přesně, na co budou jejich penize použity a že budou využity rozumně a šetrně, ■ naplněni společných cilů, ■ že podpořená organizace je prosycená nadšenim a optimismem a že jistě ziská potřebné finance i od ostatních. Obecně lidé dávají peníze: ■ Marketingové účely (reklama dárce nebo jeho produktu, apod.) ■ Širší podnikové cíle (zlepšení postoje veřejnosti, distribuce jinak těžko použitelných výrobků, získání loajálního postoje ze strany NO, snížení daňového základu, apod.) ■ Negativní motivy (pocit moci, praní špinavých peněz) ■ Motiv víry (Atmosféra altruismu, spasení, pomoc bližnímu svému) Co víme o individuálních dárcích? ■ Průměrný roční dar se pohybuje kolem 2 % ročního příjmu dárce. ■ Toto procento se snižuje s narůstajícím příjmem dárce. ■ Relativní roční výše daru se naopak zvyšuje s věkem dárce. ■ Lidé žijící v manželství mají tendence dávat více nežli svobodní. ■ Členové různých NO a lidé věřící dávají v průměru více nežli lidé, kteří nejsou členy nějaké NO nebo jsou bez vyznání. ■ Lidé, kteří někdy dobrovolně pomáhali v nějaké NO, dávají více než ti, kteří dobrovolných prací neúčastní. Hledáme své dárce Ač se to nezdá, potencionální dárci se vyskytují všude. Jde však o to, je správně vytipovat, oslovit a následně s nimi dále komunikovat. Tradiční okruhy dárců: ■ mají vyhrazené prostředky na dobročinnou činnost a poskytují je neziskovým organizacím - nadace, orgány veřejné správy, případně některé podniky. ■ nemají vymezené prostředky na dané cíle, ale v případě, že je zaujmou, poskytnou je -podnikatelé a podniky, obchodní společnosti, banky, individuální dárci, příznivci, členové, veřejnost. Další vhodné členění je na ty, kteří: ■ jsou dárci potencionální - domníváme se, že nám mohli poskytnout podporu, ■ dávají poprvé, ■ dali již v minulosti. Dříve než oslovíme vybraného dárce, je dobré si ujasnit následující otázky: ■ je vůbec solventní? ■ jaké širší marketingové cíle sleduje? ■ do čeho chce dlouhodobě investovat? ■ nachází v dobré situaci, aby se u něj prosadila myšlenka altruismu? Seznam dárců: ■ Kdo z těch, které znáte, poskytne příspěvek vaší organizaci, i když to třeba bude méně, než kolik byste potřebovali nebo očekávali? ■ Kteří jedinci nebo organizace mají zájem na tom, aby vaše organizace byla úspěšná a kteří, pokud je vhodně oslovíte, budou ochotni vás podpořit? ■ Kdo nebo která organizace by vás podpořili, ale pouze když byste jim věnovali velkou pozornost a nejprve byste je pečlivě a dlouhodobě na dárcovství připravovali? Dříve než oslovíme vybraného dárce, je dobré si ujasnit následující otázky: ■ je vůbec solventní? ■ jaké širší marketingové cíle sleduje? ■ do čeho chce dlouhodobě investovat? ■ nachází v dobré situaci, aby se u něj prosadila myšlenka altruismu? Plánování fundraisingu a měření efektivnosti Plánování fundraisingu ■ Dlouhodobý proces ■ Věnovat se mu by měla 1/3 objemu činností neziskové organizace ■ Spiralis 2004 □ Pouze třetina NO zpracovává plán fundraisingu, □ skoro polovina rozvíjí nebo promýšlí alespoň určitou strategii. Plánování fundraisingu: 1. definovat poslání organizace - stručně, jasně, výstižně, aby s ním byl srozuměn každý člen organizace a uměl ho reprodukovat, 2. určit konkrétních a měřitelných cílů - dárci bude jasné, že jsou dosažitelné, vědět co po dárcích chceme a jak mohou pomoci. 3. vypracovat realizační a časový plán aktivit, na základě čehož se zpracuje roční rozpočet, 4. ověřit, zda naše organizace skutečně reaguje na potřeby ve společnosti, místo organizace na trhu 5. uvažovat o zapojení dobrovolníků do fundraisingových akcí, Plánování fundraisingu: 5. vybrat pro danou situaci nej vhodnější fundraisingové metody, 6. sestavit seznamu možných zdrojů, 7. specifikovat okruh dárců, 8. Žádat o podporu/získávat dárce 9. Poděkovat mu do 48 hodin od příspěvku ío. informovat dárce o použití jeho daru, li. snažit se o obnovení a/nebo zvýšení daru Měření efektivnosti fundraisingu v ■ Čistý příjem □ Částka, kterou jste - po odečtení všech nákladů na fundraising -skutečně získali ■ Návratnost investic □ Poměr mezi získaným příjmem a náklady na jeho získání ■ Procento odpovědí - návratnost □ Procentuální podíl těch, kteří zareagují, z počtu lidí, které jste oslovili ■ Průměrný příspěvek □ Částka, kterou v průměru přispěje každý dárce ■ Náklady na získání dárce □ Náklady vynaložené na získání nového dárce/průměrná celková hodnota dárce, tj. odhad celkové částky, kterou vám dárce daruje za celou dobu, kdy bude organizaci podporovat.