Ekonomika (ekonomie) životního prostředí Jana Soukopová eco1 Ekologie a ekonomie n? ¡PARTNEŘI ¡nebo ¡NEPŘÁTELÉ ¡? ¡ http://libcom.org/files/images/library/neoliberalism.gif Ekologie a ekonomie nStejný základ – eko (z řečtiny - oikos = dům, obydlí) ¡Ekonomie (oikos + nomos =správa) nzkoumá jak rozdělit omezené zdroje, aby byly uspokojeny neomezené potřeby existujících ekonomických subjektů ¡Ekologie (oikos + logos = věda) nzkoumá vztah organismů a jejich prostředí a vztah organismů navzájem. Ochrana životního prostředí nDůvody ochrany životního prostředí ¡idealistické pojetí: „dílo Boží“ ¡materialistické pojetí: funkce životního prostředí nzdroj všech vstupů nodkladiště a „absorbátor“ všech výstupů jen v určitém rozsahu, čase, prostoru ¡„příznivé“ životní prostředí jako sociální standard (udržitelný rozvoj) n Udržitelný rozvoj nTakový ekonomicky, sociálně i technologicky možný rozvoj, při němž každá generace uspokojuje své potřeby tak, že při tom neohrožuje možnosti budoucích generací uspokojovat své potřeby. n3 pilíře ¡Ekologický ¡Sociální ¡Ekonomický http://www.therightplanet.com/wp-content/uploads/2012/08/sustainable-development.jpg http://www.rice.re/image/logoriceaf.jpg Zásady UR npropojení základních oblastí života (3 pilíře) ndlouhodobá perspektiva nkapacita životního prostředí je omezená npředběžná opatrnost nprevence nkvalita života nsociální spravedlnost nzohlednění vztahu lokální - globální nvnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost ndemokratické procesy http://www.presseurop.eu/files/Chappatte_Rio.jpg propojení základních oblastí života - ekonomické, sociální a životního prostředí; řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní dlouhodobá perspektiva - každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat kapacita životního prostředí je omezená - nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu předběžná opatrnost - důsledky některých našich činností nejsou vždy známé, neboť naše poznání zákonitostí fungujících v životním prostředí je stále ještě na nízkém stupni, a proto je na místě být opatrní prevence - je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství zdrojů (časových, finančních i lidských) kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další, lidé mají přirozené právo na kvalitní život sociální spravedlnost - příležitosti i zodpovědnost by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje; proto je až do jejího odstranění naše odpovědnost společná, ale diferencovaná. Sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje se přikládá stále větší význam. zohlednění vztahu lokální - globální - činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni - vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit (a naopak) vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (či rovnosti práv)- máme morální povinnost zabezpečit právo všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost demokratické procesy - zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci ŽP a ekonomika nživotní prostředí poskytuje: ¡vstupy pro ekonomickou činnost – obnovitelné i neobnovitelné přírodní zdroje (rostliny, zvířata, paliva, nerostné suroviny); ¡místo realizaci ekonomiky (pro průmysl, zemědělství, služby i obytná sídla); ¡místo pro zbytkové látky z výroby a spotřeby (emise, odpady, teplo, hluk); ¡spotřební materiální i imateriální statky (vodu, čistý vzduch, estetické hodnoty). ¡ ŽP jako veřejný statek nDobrý stav ŽP – předpoklad existence člověka nŽP – z pohledu e. teorie = čistě veřejný statek ¡jedince nelze vyloučit ze spotřeby (nevylučitelnost) ¡užitek se spotřeby jedince nesnižuje užitek ostatních (nerivalita) http://cleanfuelforthought.files.wordpress.com/2011/11/sun_public_good-11.gif?w=510 Čistý veřejný statek je statek, který charakterizují následující vlastnosti: nerivalita (neboli nedělitelnost spotřeby - všichni potenciální spotřebitelé spotřebovávají tento statek společně a úroveň spotřeby jednoho spotřebitele nesnižuje spotřebu dalšího spotřebitele. Čistý veřejný statek je k dispozici každému spotřebiteli ve svém úhrnu, což je příčinou toho, že nelze vyloučit z jeho spotřeby a tím je jeho spotřeba nerivalitní) , nevylučitelnost ze spotřeby (někdy je nevylučitelnost ze spotřeby čistého veřejného statku zapříčiněna technickou nemožností rozdělení jeho spotřeby mezi jednotlivými spotřebiteli (např. veřejné osvětlení). Někdy je vylučitelnost ze spotřeby technicky realizovatelná, vyloučení je však vždy neefektivní, neboť spotřeba jednoho spotřebitele nesnižuje spotřebu dalších spotřebitelů a proto mezní náklady na spotřebu tohoto statku jsou nulové). Problém znečištění ŽP nenvironmentální statky stávají nedostatkovými a mezi Þ začíná konkurence a rivalita ¡ŽP ¡charakter smíšených statků Þ nezbytná role státu ¡stát nahrazuje pomyslnou neviditelnou ruku trhu, tzv. „viditelnou rukou státu“ a snaží se o dosažení optimálního stavu ¡STÁTEM GARANTOVANÁ OCHRANA ŽP n Ekonomické vlastnosti statků typu ŽP njednotlivci nejsou schopni docenit užitek (často užitek nelze přesně určit) nexistují externality nnení zde konkurence na straně poptávky (substituce mezi statky také není možná) ninformovanost veřejnosti je problematická ntrh je nedokonalý, deformovaný. n Externality nTržní ekonomika (čili lidská aktivita) obvykle produkuje kromě chtěných (záměrně vyráběných) statků také nechtěně (neúmyslně) tzv. vnější efekty neboli externality. K tomu obecně dochází tehdy, když výroba nebo spotřeba některých subjektů způsobuje nedobrovolné (nezamýšlené) náklady nebo přínosy jiným subjektům. nTyto náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž ti, kteří tyto náklady způsobují, nebo ti, kteří tyto přínosy získávají, za to platí. Trh neregistruje tyto vedlejší efekty výroby nebo spotřeby zejména proto, že chybí odpovídající cenové signály, které by vnější, externí náklady odrážely. Příčiny problémů ŽP nrůst světové populace npřekotná urbanizace nprudký hospodářský růst ntechnologické změny zatěžující životní prostředí (fosfáty, freony,…) – souvislost s ekonomikou!!!! npředimenzované spotřební vzorce chování člověka ¡ Důležité charakteristiky externalit nExternality jsou: ¡nechtěně produkované jako vedlejší efekty ¡přenášeny (jejich dopady) na jiné subjekty a to ve formě nužitku (přínosů) nebo nújmy (nákladů) ¡vyjmuty z trhu – nikdo za ně nikomu neplatí (nebo platí jen částečně) n Druhy externalit v ŽP nPodle dopadu nNegativní externality ¡určitá aktivita jednoho subjektu přináší újmu jiným subjektům. Náklady s touto externalitou spojené hradí někdo jiný než původce škody (vypouštění zdraví poškozujících látek při výrobě do ovzduší, vody, apod.). ¡ http://myweb.rollins.edu/jsiry/externalities.gif Druhy externalit v ŽP nPodle dopadu : nPozitivní externality ¡určitá aktivita jednoho subjektu přináší užitek i jiným subjektům. K tomuto vnějšímu efektu dochází mimo trh - ostatní subjekty za tento užitek neplatí (např. včelař a sadař, majitel lesa a houbaři). ¡ Druhy externalit v ŽP nPodle dopadu : nSmíšené externality ¡Některé statky však produkují jak pozitivní, tak negativní externality. ¡Příklad: nVzrostlý ovocný strom na mém pozemku, přesahující na sousedův pozemek, n nnegativní externalita pozitivní externalita nznečištění pozemku v letním období spadaným listím příjemný stín n ovoce http://media.novinky.cz/283/212830-top_foto1-uj124.jpg?1300050002 Zdroj: Robert Holman, Ekonomie, C.H.Beck, 2005 Možnost řešení dopadu negativních externalit v ŽP ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ Internalizace externalit Internalizace externalit nHistoricky nejstarší, a z pohledu ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí klíčový, koncept internalizace externalit vypracoval ve 30. letech minulého století anglický ekonom Arthur Cecil Pigou (1877–1959). nZákladní myšlenka: ¡„Pokud se z důvodu existence externích efektů nerovnají soukromé a společenské náklady průmyslové produkce, potom může stát tento rozdíl eliminovat zavedením daně na příslušné aktivity. Sazba daně by měla být určena tak, aby se původní příliš vysoké množství produkce snížilo na optimální úroveň“ ¡PROBLÉMY nINFORMACE (NUTNOST ZNÁT VÝŠI EXTERNÍCH NÁKLADŮ ) nNutnost identifikovat PŮVODCE DANÉ EXTERNALITY! nČasto jsou využívány i v případech, kdy by při nastavení urč. podmínek internalizace externalit mohla proběhnout tržním řešením Internalizace externalit nproces, v rámci něhož se prosazuje snaha o promítnutí nákladů vznikajících v důsledku působení negativních externalit do interních (vnitřních) nákladů jejich původce. nJednoduše řečeno: ¡internalizace externalit představuje snahu o to, aby znečišťovatel za své znečištění zaplatil (resp. pocítil ekonomickou či jinou újmu) ¡! ZNEČIŠŤOVATEL PLATÍ ! n Příklad nPředstavme si, že by uhelná elektrárna vyráběla 1 MWh elektrické energie s interními náklady 1 000 Kč (nákup suroviny, mzdy, doprava, odpisy, atd.). Navíc by však produkce každé MWh způsobovala společnosti náklady (vůči elektrárně externí) ve výši 2 000 Kč (např. zvýšené výdaje veřejnosti za léky). Jednu MWh prodává elektrárna spotřebitelům za 3 000 Kč. nPokud nedochází k internalizaci externalit, uvažuje elektrárna pouze interní náklady a každou MWh tedy prodává se ziskem 2 000 Kč. Výroba by se jevila rentabilní a tedy výhodná. nPokud by se však společnosti (resp. státu) podařilo nechat elektrárnu zaplatit i externí náklady (internalizovat externalitu), pak by již byly náklady shodné s prodejní cenou a elektrárna by nevykazovala žádný zisk. nNyní by již hodnocení výroby nevypadalo tak dobře a elektrárna by musela přijmout opatření, která by v ideálním případě vedla k omezení negativní externality a tudíž snížení externích nákladů (např. na polovinu). Tím by se zvýšil zisk firmy (1 000 Kč za každou MWh) a snížily by se i negativní dopady činnosti podniku na ŽP. nElektrárna by tedy byla ekonomicky motivovaná na snížení negativních dopadů své výroby na ŽP. Ve své podstatě zde můžeme vidět problém nejen ekonomický či ekologický, ale i morální. Firma v uvedeném příkladu se ráda „podělila“ o úhradu celkových nákladů spojených s výrobou s jinými subjekty, avšak už se s nimi „nepodělila“ o tržby z prodeje svého produktu. Takové jednání je možné chápat jako podvodné a nemorální. V ideálním případě by se například skrze legislativní nástroje dalo vytvořit prostředí, kdy toto jednání bude i protizákonné. Ekonomické aspekty znehodnocení ŽP nEkonomická škoda za znehodnocování ŽP představuje ekonomické efekty působené různým ekonomickým subjektům (domácnostem, firmám, státu) ¡Výše škody je přímo závislá na stupni znehodnocování ŽP ¡Ekonomická škoda představuje ztráty spojené se snížením hektarových výnosů ve znečišťovaných územích, ztráty z nižší produktivity pracovníků v hlučném prostředí, nižší kvalita bydlení v oblastech se zhoršeným ŽP ¡Znehodnocení ŽP vyžaduje dodatečné náklady vynakládané různými ekonomickými subjekty na dodatečné odstranění nebo zmírnění negativních důsledků znehodnocování ŽP (zvýšené náklady na léčbu obyvatel, náklady na likvidaci ekologických havárií aj.) Znehodnocení ŽP – ekonomické aspekty n Stupeň znehodnocování ŽP Ekonomická škoda ze znehodnocování ŽP Výše škody Ekonomické aspekty znehodnocení ŽP nJiná kategorie - náklady, které vedou ke zmírnění negativních důsledků, ale příčiny vlastního znehodnocování neodstraňují (preventivní náklady, ochranné prostředky) ¡Uvedené ztráty nejsou obsaženy v tradičních ekonomických veličinách zachycující produkci a spotřebu na mikro- i makro-úrovni nNa mikroekonomické úrovni je třeba rozlišit: ¡škody, které svým negativním vlivem působí daný ekonomický subjekt sám sobě, ¡škody působené jiným ek. subjektům (snížení estetické kvality rekreačního území, škody na zemědělské a lesní produkci aj.) Náklady na ochranu ŽP nnáklady na zamezení znehodnocování ŽP figurují proti ekonomickým škodám ¡Jsou vynakládány různými subjekty na odstranění nebo zmírnění samotných příčin znehodnocování ŽP (náklady na odsiřovací zařízení, zavedení lepší technologie pro redukci emisí, čištění odpadních vod aj.) ¡Čím více těchto nákladů je vynaloženo, tím nižší je stupeň znehodnocení ŽP a naopak n Peněžní jednotky Náklady na zamezení znehodnocování ŽP Stupeň znehodnocování ŽP Ekonomické optimum kvality ŽP n Peněžní jednotky Náklady na zamezení Stupeň znehodnocování ŽP Ekonomická škoda Minimální ekologická zátěž ekonomiky Ekonomické optimum kvality ŽP Náklady na zamezení a náklady na vyhnutí se nrozdíl mezi náklady na zamezení a náklady na vyhnutí se! ¡Náklady na zamezení jsou vynakládány na likvidaci či snížení určitého faktoru životního prostředí (např. stavba čističky v podniku kvůli snížení vypouštěných škodlivých látek do řeky). ¡Náklady na vyhnutí se jsou náklady na ochranu daného prvku před účinky tohoto faktoru a jsou součástí ekonomických škod ze znehodnocování životního prostředí (např. program na prevenci před chorobami ze znečištěné vody). Rozdíl mezi náklady na zamezení a náklady na vyhnutí se n Politika a ochrana životního prostředí nZnečištění ŽP - environmentální statky stávají nedostatkovými Þ konkurence a rivalita Þ nezbytná role státu ¡STÁTEM GARANTOVANÁ OCHRANA ŽP ¡ Hledání ekonomického optima kvality ŽP ¡ ¡STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ¡Státní politika životního prostředí ČR ¡(2012 – 2020) n Politika životního prostředí nPrincipy nPrincip integrace politik nPrincip prevence nPrincip předběžné opatrnosti nPrincip „Znečišťovatel platí“ nPrincip nákladové efektivnosti nZvyšování povědomí veřejnosti o otázkách životního prostředí nPrincip mezinárodní odpovědnosti Nástroje politiky životního prostředí nNormativní (administrativně-právní) ¡ZÁKAZY, PŘÍKAZY, POVOLENÍ nEkonomicko-tržní nástroje ¡nástroje negativní stimulace – poplatky, sankce, popř. daně ¡nástroje pozitivní stimulace – různé formy podpory nInformační n Trh, vlastnická práva a vládní regulace nProblémy: ¡Problém černého pasažéra ¡Problém vládních selhání nÚčinná struktura vlastnických práv má 4 charakteristiky 1)Univerzalita (všechny zdroje soukromé) 2)Exkluzivita (všechny užitky patří vlastníkovi) 3)Převoditelnost 4)Vymahatelnost (vlastnická práva by měla být zabezpečena proti neopr. přivlastnění aj.) Organizace x zájmové skupiny nOrganizace x zájmové skupiny ¡Ziskového sektoru ¡Neziskového sektoru ¡ ¡Veřejného sektoru ¡Soukromého sektoru ¡ Ziskový sektor v ochraně ŽP n Zástupci Eko-průmyslu ¡CZ-NACE n38.32-Úprava odpadů k dalšímu využití, kromě demontáže vraků, strojů a zařízení n36.00-Shromažďování, úprava a rozvod vody n46.77-Velkoobchod s odpadem a šrotem n37.00-Činnosti související s odpadními vodami n38.11-Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných n38.12-Shromažďování a sběr nebezpečných odpadů n38.21-Odstraňování odpadů, kromě nebezpečných n38.22-Odstraňování nebezpečných odpadů n38.32-Úprava odpadů k dalšímu využití, kromě demontáže vraků, strojů a zařízení n38.31-Demontáž vraků a vyřazených strojů a zařízení pro účely recyklace n39.00-Sanace a jiné činnosti související s odpady Eko-inovace nAkční plán pro ekologické inovace (EcoAP) nFóra n nECO-WEB http://www.ecoweb.info/ ¡Příklady nŠetrnější vytápění (peletky, štěpka, topoly, integrované systémy vytápění, aj.) nŠetrnější doprava (hybridní pohony, CNG technologie, aj.) nSONY http://www.sony.cz/hub/eco/ekologicke-produkty/inovace n n Neziskový sektor v ochraně ŽP nsubjekty veřejného sektoru, kterými jsou: ¡Ministerstvo životního prostředí; ¡obce; ¡kraje; ¡Fondy (Státní fond životního prostředí); ¡Veřejné instituce (CENIA, Česká inspekce životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny, veřejné neziskové organizace aj. ) nnestátní (soukromé) neziskové organizace a nobčané (domácnosti). Organizace veřejného sektoru nMŽP … zajišťuje: zajišťuje: nZAJIŠŤUJE NAPŘ.: nochranu přirozené akumulace vod; nochranu ovzduší; nochranu zemědělského půdního fondu; nodpadové hospodářství; nochranu přírody a krajiny; nekologický dohled nad těžbou; nochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod; nstátní ekologickou politiku; nposuzování vlivů činností a jejich důsledků na ŽP, včetně těch, které přesahují hranice státu. Organizace veřejného sektoru nKraje ¡prognózy, koncepce a strategie ¡mimo to také: nvymezují a hodnotí regionální systém ekologické stability; nvydávají závazné stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a hospodářských osnov; nrozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích; nzajišťují záchranné programy ohrožených zvláště chráněných rostlin a živočichů; nvykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny; nspolupracující s ostatními úřady a orgány na zajišťování ekologické výchovy a vzdělání a nuplatňují stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny. Organizace veřejného sektoru nObce njsou odpovědné za odpadové hospodářství obce; njsou odpovědné za kvalitu vod v obci; nvymezují a hodnotí místní systém ekologické stability; nvykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny; nukládají pokuty za přestupky a protiprávní jednání; nuplatňují stanoviska k územním plánům, regulačním plánům. NNO http://www.zelenykruh.cz/cz/ (28) n n n n n Občan a jeho role v ochraně a tvorbě ŽP n? Role ? ¡VELKÁ ¡Možnosti dané Aarhurskou úmluvou nZpřístupňování informací o ŽP veřejnosti nAktivní účast veřejnosti v rozhodovacích procesech, týkajících se ŽP nZajištění právní ochrany v záležitostech ŽP n Občan a jeho role v ochraně a tvorbě ŽP nZapojení občana formou ¡účasti na rozhodování správních úřadů ¡účasti na tvorbě aktu správního práva ¡účasti na tvorbě strategických dokumentů ¡zapojení do posuzování vlivu na ŽP (EIA, SEA) Stav ŽP v ČR n2 publikace o stavu ŽP v ČR ¡Zpráva o stavu ŽP (vydává MŽP spolu s CENIA) ¡Státní ročenka ŽP (vydává MŽP spolu s CENIA) ¡Úkol: 1.Kde je najdete? 2.Která obsahuje komplexnější informace? n n nDěkuji za pozornost nJ n eco1