titl EN (EKONOMIKA) VZDĚLÁVANÍ EVSE 05. 11. 2014 gabriela.vacekova@econ.muni.cz Obsah přednášky * Vzdělávání jako veřejně poskytovaný statek * Význam vzdělávání (ekonomické a společenské přínosy) * Lidský a sociální kapitál * Vzdělávací systém v ČR * Řízení a financování v regionálním školství * Vysoké školství v ČR Ekonomika a ekonomie vzdělávání * Ekonomika vzdělávání - součást společenské reality, předmět zkoumání ekonomie vzdělávání * * Ekonomie vzdělávání - vědní obor a vědecká teorie – zabývá se zejména: • * financováním vzdělávání * efektivností a návratností prostředků vynakládaných na vzdělávání * vztahy mezi vzděláním a uplatněním na trhu práce * * A. Smith - vzdělávání jako investice přinášející zisk v budoucnosti * vědní obor od 60. let 20. stol – formulace teorie lidského kapitálu Vzdělávání jako veřejně poskytovaný statek * Veřejné statky * PGs jako jeden z případů selhávání trhu …-> vláda by měla vytvořit optimální podmínky pro produkci a zabezpečování PGs * institucionální kritérium dělení statků • - Jak jsou produkovány a financovány? * statky tržní a netržní / polotržní * ekonomické kritérium – podle charakteru spotřeby * statky veřejné – smíšené – soukromé * Čisté veřejné statky (PPGs) * nerivalita & nevylučitelnost –+ nedělitelnost Vzdělávání jako veřejně poskytovaný statek * Veřejné vs. veřejně poskytované statky – způsob alokace vs. objektivní vlastnosti statku * veřejně poskytované statky – nenulové MC spojené se zvýšeným počtem spotřebitelů * vzdělávání nemá podstatu PPG (snadnost vyloučení + MC poskytování ≠ 0) * základní vzdělávání = „statek pod ochranou“ (=PPG) * VŠ vzdělávání – vyloučení možné (na základě úrovně znalostí) • •à Proč by vzdělávání mělo být financováno a poskytováno veřejně? Proč nelze zavést čistý trh ve vzdělávání? * * nedokonalost kapitálového trhu * * asymetrické informace * * externality * * možnost vzniku monopolu • •+ právo na vzdělání (LZPS) • •povinná školní docházka – tzv. statek pod ochranou (vynucená spotřeba) • Lidský kapitál * Co rozumíme pod pojmem lidský kapitál? * „znalosti, schopnosti, dovednosti (včetně zdravotních a fyzických schopností) získané prostřednictvím školního a dalšího vzdělávání, sportovních a podobných aktivit, rodinnou výchovou apod., kterými disponují jednotliví členové společnosti.“ (G. Becker) * OECD: „znalosti, dovednosti, schopnosti a vlastnosti jedince usnadňující vytváření osobního, sociálního a ekonomického blaha“ * …souhrn znalostí a dovedností člověka, které získal studiem (v rámci vzdělávacího procesu), dalším vzděláváním a praxí * význam LK – již v 18. stol. (A. Smith) * Teorie LK rozpracována ve 2. pol. 20. stol * investice do vzdělávání à vyšší budoucí příjem & produktivita * odložení spotřeby (příjmu) ve prospěch studia à zvýšení celoživotního příjmu Společenské a individuální výnosy z LK * jedinec rozhodující se o dalším studiu provádí CBA variant pokračovat ve studiu / zapojit se do prac. procesu àindividuální míra návratnosti investic do vzdělávání •výpočet pomocí NPV a IRR (s pomocí diskontní míry porovnáváme náklady a výnosy v čase) – tzv. investiční přístup * druhou možností tzv. ekonometrický přístup (ekonometrie pracovního trhu, Mincer) * „CBA“ společnosti: investovat do vzdělání svých členů / nechat náklady na jednotlivcích * obě míry návratnosti předmětem analýz OECD – Education at a Glance * vyšší úroveň vzdělání à benefity pro jedince i společnost (rovněž náklady / úsilí na obou stranách) Individuální a spol. náklady a výnosy ze vzdělání Individuální Společenské Náklady Přímé Výdaje do vzdělávání přímé (výdaje za učebnice, studijní materiály, apod.) Přímé Výdaje do vzdělávacího systému Nepřímé Ušlá mzda, čas strávený výukou Nepřímé Ušlé příjmy na daních Výnosy Přímé Vyšší příjem Přímé Vyšší daňové příjmy Nepřímé Vyšší statut, nižší riziko nezaměstnanosti Nepřímé Nižší výdaje na sociální dávky Lepší zdravotní stav, nižší kriminalita, ekonomický růst Zdroj: Páleníková (2013) - READER Efektivnost poskytování vzdělávání vs. rovnost při jeho poskytování * efektivnost - snaha určit optimální množství vzdělávání -> maximalizace společ. užitku * potřeba specifikovat C&B vzdělávání * rovnost (spravedlivost) – LZPS, čl. 33: “ 1.Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. 2.Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. 3.Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu. 4.Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.“ •…LZPS definuje vzdělávání jako PG – nutnost zpřístupnit všem občanům bez ohledu na soc. problémy Efektivnost poskytování vzdělávání vs. rovnost při jeho poskytování Zdroj: Benčo (2002), s. 68 Ekonomické a sociální výstupy vzdělávání Soukromé Veřejné Peněžní Výdělek, příjem, bohatství Produktivita Daňové výnosy Náklady na sociální transfery Náklady na zdravotní péči Ekonomické Nepeněžní Zdravotní stav Životní spokojenost Sociální soudržnost Důvěra Fungující demokracie Politická stabilita Sociální Zdroj: Řezáčová (2013) - READER Jak vzdělávání ovlivňuje „mimoekonomicky“? * faktory ovlivnitelné vzděláváním a mající potenciál ovlivnit jednotlivé domény našeho života: * vlastní sebehodnocení, orientaci na budoucnost, schopnost vypořádávat se s problémy, postoje a hodnoty, komunikační schopnosti, pracovní trh, příjem a bohatství (Schuller et al., 2000) * * lidský kapitál a sociální kapitál –= síť vazeb s druhými lidmi, hodnoty a normy • Vzdělávací systém v ČR 1.Základní principy a legislativa * Listina základních práv a svobod – čl. 33 * Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) * Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách * * Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů * Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů * Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením * Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání Struktura vzdělávací soustavy v ČR (I) Zdroj: Veselý, A. (2006) vs60.JPG Struktura vzdělávací soustavy v ČR (II) •Předškolní vzdělávání (ISCED 0) * zpravidla děti 3-6 let * není součástí PŠD (jako ve většině evr. zemí) * realizuje se v MŠ – zřizovatelem většinou obec (svazek obcí) * od 2005 se MŠ řadí mezi školy * poslední rok docházky musí být bezplatný a umožněn všem dětem • •Povinná školní docházka (ISCED 1 + 2) * délka stanovena školským zákonem (9 let) * ZŠ + víceletá gymnázia a konzervatoře * od 6+ let, konec v 9. roce (povinnost školní docházky končí dovršením věku 17 let) * zákonný zástupce: povinnost přihlásit dítě ke školní docházce * obec povinna vytvářet podmínky pro plnění PŠD * praktické a speciální školy (základní vzdělání vs. základy vzdělání) * Struktura vzdělávací soustavy v ČR (III) •Střední vzdělávání (ISCED 3) * uskutečňuje se na středních školách * střední vzdělání dosahované po 1-2 letech studia (poskytují odborné školy, učiliště či praktické školy, ISCED 2C) * střední vzdělání s výučním listem (poskytují odborná učiliště, ISCED 3C) * střední vzdělání s maturitou (střední odborné školy či učiliště, gymnázia, ISCED 3A) * programy všeobecného vzdělávání (gymnázia + lycea) a programy odborného vzdělávání (SŠ, SOU) * v ČR poměrně hodně odborně zaměřené * •Postsekundární neterciární vzdělávání (ISCED 4) * především nástavbové studium * organizuje se na SŠ Struktura vzdělávací soustavy v ČR (III) •Terciární vzdělávání (ISCED 5 + 6) * VOŠ poskytují vyšší odborné vzdělání (ISCED 5B) ukončené absolutoriem (titul DiS.). * VŠ poskytují vzdělání v bakalářských, magisterských (oba ISCED 5A) a doktorských programech (ISCED 6) * prezenční, nebo distanční forma (případě v kombinaci) * •Další školy a školská zařízení * Školy nespadající do klasifikace ISCED (ZUŠ, JŠ s právem státní jazykové zkoušky) * * Školská zařízení (zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, zařízení školního stravování, školská účelová zařízení…) * • Správa v regionálním školství * Co (všechno) znamená regionální školství? Øveškeré školství s výjimkou VŠ Øškolství v úpravě školským zákonem Øpreprimární vzdělávání až terciární ve VOŠ Øškoly + školská zařízení * státní správa (MŠMT, ČŠI, KÚ v přenesené působnosti) a samospráva (obce, kraje, KÚ v samostatné působnosti) * ČR: vysoká míra decentralizace ve školství + velká autonomie škol Řízení na centrální úrovni * státním institucím je dovoleno pouze to, co zákon výslovně stanovuje (x soukromé právo) * Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy * dle školského zákona „…řídí výkon státní správy ve školství v rozsahu stanoveném tímto zákonem a odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy“ •à nástroje vymezené školským zákonem * školský rejstřík * systém financování školské soustavy * ČŠI * systém vzdělávacích programů a dlouhodobých záměrů * právní předpisy Nižší úrovně správy 1.státní správa * krajský úřad – obdobné kompetence na území kraje jako MŠMT (dlouhodobý záměr, vedení školského rejstříku, přerozdělování fin. prostředků školám) * obecní úřad obce s rozšířenou působností, úřad MČ * ředitel školy – rozhoduje o právech a povinnostech v rámci státní správy (dle § 165 ŠZ) – přijetí žáka do školy, odklad PŠD, vyloučení žáka… Nižší úrovně správy 2.samospráva * územně samosprávné celky– významné pravomoci v oblasti školství * obce – zajišťují pro děti s trvalým bydlištěm na jejich území podmínky pro plnění povinné školní docházky & podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky * plní roli zřizovatele škol – kompetence vůči nim * obec nemá možnost ovlivňovat obsah vzdělávání, vzdělávací proces ani vzdělávací nabídku škol – ALE! (1) jmenuje a odvolává ředitele školy a (2) má zástupce ve školské radě * kraje – obdobné kompetence vůči SŠ a VOŠ + odpovídají za vzdělávání dětí se zdravotním postižením, za jazykové, základní umělecké a zájmové vzdělávání a za výkon ústavní výchovy * Nižší úrovně správy * školská rada (ŠR) * od r. 2005 ZŠ, SŠ, VOŠ povinnost zřizovat ŠR * zástupci rodičů (1/3), pedagogů (1/3), zřizovatele (1/3) * od r. 2012 může ŠR navrhnout odvolání ředitele * schvaluje výroční zprávu, školní řád + pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků * často pouze formální činnost * řízení školy * vysoká míra autonomie, ředitel nemá „nadřízeného“ – rozhoduje v širokém spektru případů (zároveň nese přímou odpovědnost!) * ředitelé Financování regionálního školství v ČR * legislativní úprava: * školský zákon * zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením * zákon o pedagogických pracovnících * vyhláška o krajských normativech * vzdělávání bezplatné s výjimkou MŠ a VOŠ * školství v ČR financováno v rozhodující míře z veřejných rozpočtů (dále hospodářská činnost, nebo čerpání prostředků z mezinárodních projektů) * výdaje na školství cca 10 % státního rozpočtu ČR (65 % kapitoly MŠMT tvoří výdaje na regionální školství) * z veřejných rozpočtů financovány školy a škol. zařízení zřízené MŠMT, církvemi, obcemi (svazky obcí) + kraji (kromě JŠ s právem SJZ, výchovná a ubytovacích zařízení) Financování regionálního školství v ČR * od r. 1992 normativní financování * normativ = stanovený jednotkový neinvestiční výdaj na žáka * republikové a krajské normativy * většina neinvestičních výdajů (x část poskytována účelově + investiční výdaje) * limit objemu mzdových prostředků a limity pro počet zaměstnanců * financování soukromých škol se řídí zákonem č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením * PO zapsaná ve školském rejstříku (vyjma JŠ s právem SJZ) může zažádat o dotaci ze SR * Republikové a krajské normativy * stanovuje MŠMT jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok • Věková kategorie NIV CELKEM Kč/žáka MP celkem vč. odvodů Kč/žáka ONIV celkem Kč/žáka Zam. Z. /1000ž 3 - 5 let 39 235 38 735 500 127,612 6 - 14 let 50 423 49 338 1 085 129,591 15 - 18 let 58 313 57 243 1 070 144,429 19 - 21 let 49 755 49 055 700 127,612 KZÚV 239 179 236 679 2 500 693,459 Tab. Republikové normativy na rok 2014 Zdroj: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/republikove-normativy-skol-a-skolsky ch-zarizeni-zrizovanych-5 Republikové a krajské normativy (II) * na základě RN přidělovány finance krajům podle počtu výkonů– školám prostředky dále přerozdělovány na základě krajských normativů (stanovuje KÚ) * KÚ vychází zejména z (dle § 161 ŠZ) * dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji; * RVP nebo akreditovaných vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání; * rozsahu přímé činnosti vyučovací, výchovné, speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické * naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a ŠZ àpromítne se priorita kraje v oblasti VP + náročnost daného studia •konstrukce se řídí vyhláškou MŠMT Výdaje SR do reg. školství Běžné výdaje celkem Mzdové prostředky Odvody Ostatní běžné výdaje Počet zaměst-nanců v tis. Kč v tis. Kč v tis. Kč v tis. Kč Výdaje RgŠ celkem: 86 567 439 58 871 083 20 599 703 7 096 653 215 482 Přímé výdaje RgŠ: 84 444 774 57 538 182 20 132 859 6 773 733 211 147 - zřizované ÚSC 79 234 584 57 538 182 20 132 859 1 563 543 211 147 - soukromé 4 028 000 4 028 000 - církevní 1 182 190 1 182 190 Přímé výdaje PŘO 2 122 665 1 332 901 466 844 322 920 4 335 Tab. Kvantifikace a struktura rozpočtu běžných výdajů ve výdajovém bloku regionálního školství včetně běžných výdajů na PŘO na rok 2014 Zdroj: www.msmt.cz/uploads/47408_13_rozpis_RgS_2014.doc Mezinárodní srovnání * nejčastěji podíl celkových výdajů na vzdělávání / HDP * OECD Education at a Glance 2013 * preprimární vzdělávání cca 1/10 celk. výdajů na vzdělávání (cca 0,6 % HDP) * primární + sekundární + postsekundární vzdělávání 2/3 celk. výdajů (prům. OECD 3,9 % HDP; ČR 2,8 %) * NZ a Norsko více než 5 % HDP * v r. 2010 země OECD prům. 6,5 % HDP do vzdělávání (6,3 % VV, 0,2 % SV); ČR pouze 4,7 % HDP * Dánsko, Island.. více než 7 % HDP * roční výdaje na žáka/studenta 9313 USD (ČR cca 2/3) Mezinárodní srovnání (II) Obr. Celkové výdaje na neterciární vzdělávání Zdroj: http://www.oecd.org/edu/eag2013%20%28eng%29--FINAL%2020%20June%202013.pdf ČR: 2,8 % HDP EU 21: 3,9 % HDP Mezinárodní srovnání (III) Stupeň vzdělávání PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRIMÁRNÍ, SEKUNDÁRNÍ A POSTSEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Zdroje financování/ Země Veřejné Soukromé Celkem Veřejné Soukromé Celkem Průměr OECD 0,47 0,08 0,58 3,7 0,3 4,0 Průměr EU 21 0,56 0,06 0,61 3,7 0,2 3,9 Česká republika 0,47 0,04 0,51 2,6 0,3 2,8 Tab. Výdaje na vzdělávací instituce jako % HDP podle zdrojů (veřejné, soukromé) a podle stupně vzdělávání (2010) Zdroj: Páleníková (2013) - READER Terciární vzdělávání v ČR * VŠ (úr. 6-8 v ISCED 2011) a VOŠ (úr. 5) * * k 31. 12. 2012 celkem 72 VŠ (zdroj ČSÚ) * 26 veřejných vysokých škol (téměř 334 tis. studentů) * 44 soukromých vysokých škol (přes 48 tis. studentů) * 2 státní VŠ: Policejní akademie ČR v Praze a Univerzita obrany (Brno) * Terciární vzdělávání v ČR * Vysokoškolské (ISCED 5A a ISCED 6) a vyšší odborné (ISCED 5B) * Legislativní rámec: * Školský zákon (VOŠ) a zákon o VŠ * Vnitřní předpisy (VŠ) – povinně 8 vnitřních předpisů pro každou VŠ •(Statut, Volební a jednací řád akademického senátu, Vnitřní mzdový předpis, Jednací řád vědecké rady, Řád výběrového řízení, Studijní a zkušební řád, Stipendijní řád, Disciplinární řád) * Třístupňová struktura vysokoškolského vzdělávání (novela z r. 2001, v praxi od 2004) * Bc. (ISCED 5A) * Mgr. (ISCED 5A) * Ph.D. (ISCED 6) * Samospráva vysokých škol * VŠ se řídí vlastními vnitřními předpisy * zaručení akademických svobod a práv (zákon o VŠ) * svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků, svoboda výuky, právo učit se, právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány, právo používat akademické insignie a konat akademické obřady * nepřípustnost zakládání a organizování činnosti politických stran a politických hnutí * rozdílné pojetí samosprávy pro SoVŠ a VVŠ Financování * VOŠ financovány dle ŠZ, podíl studentů na nákladech * Hospodaření VŠ dle ZoVŠ * Státní vysoké školy financované ze státního rozpočtu - kapitoly MO (UO) a MV (PA) * MO a MV určují výši poplatků * Veřejné VŠ financovány vícezdrojově * prostředky ze SR – kolem 70 % příjmů * poplatky spojené se studiem * výnosy z majetku, výnosy hlavní a doplňkové činnosti * příjmy z darů a dědictví * rozpočet VVŠ sestavován jako vyrovnaný * kontrolu hospodaření VVŠ provádí MŠMT * Financování VVŠ ze státního rozpočtu * prostředky na výdaje běžné a kapitálové * prostředky poskytovány formou příspěvků * na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (zůstatek převoditelný do dalšího roku) * nebo dotací (nepřevoditelné) * na rozvoj vysoké školy, příp. na ubytování a stravování * objem prostředků každoročně stanovován zákonem o státním rozpočtu * VŠ financovány převážně na základě svých výkonů * určovány výší normativů (ročních jednotkových nákladů na studium určitého studijního programu) a počtem studujících Rozpis rozpočtu vysokých škol * rozpis rozpočtu VŠ na rok 2014 - vychází ze zákona o SR ČR na rok 2014 * kapitola 333 MŠMT (pro rok 2014 celkem 137 301 156 tis. Kč) * ukazatel VŠ ve výši 21 770 802 tis. Kč ( v 2013: 21 803 802 tis. Kč) * 1 863 530 tis. Kč na programové financování (loni 1 995 030 tis. Kč ) * 19 907 272 tis. Kč na běžné činnosti VŠ (loni 19 808 772 tis. Kč) * Mezinárodní srovnání (EaG 2013) •Obr. Výdaje do terciárního vzdělávání jako % HDP (2010) Zdroj: Education at a Glance, 2013, s. 184 ČR: 1,2 % HDP EU 21: 1,5 % HDP Poplatky * na VVŠ možno stanovit: * poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením * nejvýše 20 % základu vypočteného MŠMT (aktuálně 500 - 600 Kč) • (základ = 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta ze základního normativu) * poplatky spojené se studiem (týkají se studentů, kteří překračují standardní dobu studia nebo studují postupně více studijních programů) * nejméně 1,5 násobek základu za každých započatých 6 měsíců při překročení o rok * další studium - za každý další započatý jeden rok nejvýše základ (neplatí pro souběžné studium) * * školné / zápisné na VVŠ? * Finanční podpora studentů * sociální dávky (přídavek na dítě, ev. sociální příplatek) do 26 let * zdravotní pojištění hrazené státem (do 26 let) * daňové úlevy * sleva na dopravu * sociální stipendium (od r. 2006) * dotované stravování * ubytovací stipendium (VŠ) * stipendia ze stipendijního fondu (prospěchová…) * doktorandská stipendia Děkuji za pozornost!