Kultura
Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.
3/12/2014
 Různé definice pojmu „kultura“
 Dělení kultury
 Kulturní procesy, instituce a produkty
 Členění kulturních činností
 Efektivnost v odvětví kultury
 Ekonomické a sociální přínosy kultury
 Masmédia a jejich budoucnost
2
 „Naučím Vás říkat větu – JÁ NEVÍM“
(Karl R. Popper)
 Pády paradigmat
 = základní myšlenka postmodernismu
 Tzn. dualitu myšlení a vysvětlování
 Zájem zkoumat věci z různých pohledů, věd,
snaha o komunikaci sociálních, společenských a
přírodních věd
 Proto i různé, nejednotné chápání pojmu
„kultura“
3
 Cicero – zušlechťování polí (cultura agri) –
dovednost zaměřená k maximálnímu užitku a
zisku
- v přeneseném smyslu se pojem zušlechťování
uplatnil i při úvahách o člověku a pěstování jeho dobrých
vlastností.
 I. Kant – O domnělém počátku lidských dějin
- Kultura je výrazem podřízení se určitému
kultu, vzoru, ideálu. Úsilí směřuje k jiným cílům, než jsou
cíle spjaté s požadavky okamžiku.
4
 Kultura je naučená
 Kultura jako nebiologická adaptace člověka jako
biologického druhu, kde se setkáváme s:
 Artefakty – věci a znaky, svědčící o tom, že jsme se
adaptovali
 Kulturní regulativy – chování se podle norem
 Ideje a komplexy idejí – pohádky, mýty, teorie
 Symboly kultury jsou základem důvěry v to, že
tento svět není jediným světem, ve kterém se
člověk pohybuje.
5
1. Hodnotící pojetí
 bere v úvahu jen pozitivní hodnoty, jako je
umění, humanizující člověka
2. Globální (antropologické) pojetí
 vše, co člověk vytvořil neinstinktivní cestou
(tzv. kumulativním chováním x chování v
kruhu, člověk x šimpanz) – obyčeje
3. Dedukcionistická pojetí
 různé individuální, aplikované přístupy, např.
organizační kultura, kultura bydlení, politická
kultura, atp.
6
 Biologický
determinismus (sdílejí
i zvířata):
 Stav osobnosti
 Endokrinní systém
 CNS
 Geny
 Vegetativní systém
 Kulturní vzorce
(typické pro člověka):
 Obyčeje (ne/slušné)
 Mravy (ne/mravné)
 Zákony (ne/zákonné)
 Tabu (ne/přirozené)
 Při jejich nedodržení se
počítá se sankcemi
7
 „Kultura musí být považována za soubor
distinktivních duchovních a hmotných,
intelektuálních i citových rysů, které
charakterizují společnost nebo společenskou
skupinu, kultura zahrnuje vedle umění a
písemnictví také způsoby života, způsoby
soužití, hodnotové systémy, tradice a
přesvědčení“
8
 kulturní procesy
 tvorba
 produkce
 zprostředkování a distribuce
 spotřeba
 ochrana a udržování kulturních hodnot
 kulturní instituce
 místo realizace kulturních procesů a produkce kulturních
produktů
 kulturní produkty
 tj. realizace kulturních statků a služeb
9
 Umění je důležitou součástí lidského života a kultury,
spoluvytváří naši identitu a podílí se na tvorbě
společností uznávaných a respektovaných hodnot.
 Umění je považováno za sílu, jež život člověka i
společnosti proměňuje, přináší nové ideje, podněty a
způsoby myšlení o nás samotných i o společnosti, ve
které žijeme, a utváří nové příležitosti pro další
osobní i společenský rozvoj.
 Umění vytváří naše kulturní dědictví. Je považováno
za vzácný statek, charakterizovaný talentem,
kreativitou a osobnostními předpoklady, a jako
takové je chráněno, uchováváno a je podporován
jeho rozvoj.
(Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013, pro zájemce
článek
http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialnidruzstvo/archiv/online/2013/14-2013/kulturni-politika
)
10
 prezentována Radě ministrů kultury EK
 zavádí dva pojmy, „jež pomáhají přesněji měřit
ekonomický a společenský dopad kultury“:
 „kulturní průmysly/odvětví“
 neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné
zboží a služby, jež jsou konzumovány na místě.
 průmyslová odvětví, která produkují kulturní produkty
určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu
(například knihy, film, zvukové nahrávky).
 „kreativní průmysly/odvětví“ - kultura se
stává tvůrčí investicí do produkce
„nekulturního“ zboží. Patří sem takové aktivity
jako design, architektura a reklama.
11
12
 Příčinou ekonomických obtíží kultury je její tradiční řazení mezi
ekonomicky neproduktivní oblasti, v nichž jsou neefektivně
využívány veřejné zdroje, navíc za často nespravedlivých
podmínek.
 Je totiž jen málo oblastí, v nichž jsou ekonomické zdroje
vytvořené většinou občanů skutečně využívány často
nepočetnými skupinami, jak je tomu právě v odvětví kultury.
 Přesto se postupně rozvinul kulturní průmysl a trh kulturního
zboží a služeb, ve kterém vedle sebe začaly koexistovat tržní i
mimotržní vrstvy kulturního života.
 To přispělo k uvědomění ekonomického rozměru a k poznání, že
jde o produktivní systém, jehož efekty mají často povahu
externalit (jednotlivec si odnáší z kulturních akcí různé zážitky,
které ho určitým způsobem motivují nebo ovlivňují a to jak
pozitivně, tak negativně, apod.), a že stojí do značné míry mimo
trh, ale zároveň jsou na trhu - alespoň v jeho ideální podobě stále
přítomny.
13
 Hledání výkonnostních ukazatelů
 Nutné jako kritérium rozdělování peněz z
veřejných rozpočtů
 Nutné kvůli vzájemnému srovnávání
 Ukazatele absolutní x relativní
 Počet zaměstnanců, počet diváků, počet
představení, …
 Náklady na jednoho návštěvníka, poměr
veřejného příspěvku k vlastním příjmům
organizace, …
14
 Počet vlastních představení celkem
 Procento návštěvnosti
 Procento soběstačnosti (vlastní výnosy + další
zdroje/ neinvestiční náklady)
 Podíl veřejných rozpočtů na průměrné
hodnotě vstupenky v korunách celkem
 Jaké ukazatele byste zvolili pro hodnocení
divadel?
15
16
17
 Přímé příjmy vynaložené spotřebiteli na kulturní
zboží a služby.
 Nepřímé výnosy ze souvisejících služeb a
ekonomických činností (tzv. multiplikační efekt).
 Vytváření pracovních míst a dopad na
zaměstnanost.
 Nepřímé ekonomické dopady v podobě budování
identity a image daného místa. Vytváření zájmu
o dané prostředí a zvyšování atraktivity lokality
pro investory.
 Budování sociálního kapitálu – sebevědomí,
vlastní identita, sociální soudržnost komunit, aj.
18
 Budování lidského kapitálu:
 Participace na kultuře jako faktor vzdělání a
růstu produktivity pracovní síly. Vytváření zásoby
kvalifikované a kreativní pracovní síly a z toho
plynoucí rozvoj ekonomických odvětví.
 Produktivita práce v „kreativních oborech“ s
„kulturní“ složkou je nesmírně vysoká a je
tahounem růstu produktivity ekonomiky jako
celku, kulturní průmysl je jedním z primárních
zdrojů inovací pro jiné oblasti.
19
 Dle The Arts and Public Purpose, 1997
definovány 4 hlavní veřejné účely kultury:
 Napomáhá definovat národní identitu,
 Přispívá ke kvalitě života a ekonomické
prosperitě.
 Napomáhá utváření vzdělaného a uvědomělého
občana.
 Zvyšuje kvalitu individuálního života.
20
 Od roku 2009 – užší vymezení kultury (jen
tradiční)
 Od roku 2010 (+ kulturní a kreativní
průmysly)
 širší vymezení kultury na základě doporučení
Eurostatu
 Totožné ve všech zemích EU
 Rozšíření o:
 maloobchodní činnosti (prodej módy, řemesel,aj. )
 překladatelské a tlumočnické služby
 pronájem audio a video nosičů
 umělecké vzdělávání
21
 Celkem více než 236,1 mld. Kč
 Původ zdrojů
 Finanční a nefinanční podniky (nevíce)
 Domácnosti (2.místo)
 Veřejné rozpočty (3. místo)
 Neziskové instituce (4. místo)
 Mezinárodní prostředí (poslední)
 Převažující typ zdrojů dle odvětví
 Veřejné zdroje (až 56% podíl) – kult.děd.,
interpret.umění, um. vzdělávání, správa kultury
 Zdroje podniků a domácností – výt.umění,
tisk,média, architektura, reklama
22
23
 Mírná tendence růstu podílu domácností na
celkových zdrojích a naopak pokles podílu
podniků
 Veřejné zdroje (ve 2012)více méně stagnují
 Představují 2,16 % z celkových veřejných
rozpočtů
 V roce 34,3 mld Kč na kulturu
 Z toho více než 28,2mld Kč na provoz
 Z toho 6,1 mld Kč na investice
 Z toho více jak 52 % z městských a obecních
rozpočtů
24
 Výdaje domácností (ve 2012)
 45,5 mld. Kč
 Z toho až 66 % do oblasti médií a tisku
 dále mají podobu vstupného, poplatků za služby,
školné, aj.
 Podíl výdajů domácností na kulturu na celkových
výdajích domácností je cca 3 %
 0statní zdroje
 ze 2/3 finanční a nefinanční podniky (146,8 mld.
Kč)
 Neziskové organizace (7,9 mld Kč)
 Zahraniční zdroje – doplňkové (1,9 mld Kč)
25
26
 Dvě sféry
 Tradiční umění (veřejné zdroje)
 Kreativní a kulturní průmysly (soběstačnost 100 %)
 Zaměstnanost
 90 tis pracovníků (z toho 80 tis přepočteno na
úvazky, zbytek dobrovolníci)
 + 45 tis OSVČ
 Celkem pracujících cca 150 tis
 Průměrná hrubá měsíční mzda
 Zavádějící – 24 982 Kč (o 0,5 % nižší než
celost.průměr)
 Tradiční odv. (17 tis Kč) až 45 % zaměstnanců x
KaKP (35 tis)
27
 Spíše odhady, než přesné kalkulace
 Objem HDP v kultuře – 55,1 mld Kč, což je
1,43 % z celkového HDP
 Objem produkce v kulturním sektoru dosáhl
210,9 mld Kč, což je 2,16 % na celostátní
produkci
 Úroveň hrubé přidané hodnoty (HPH) je 82,2
mld Kč, což je 2,38 % z celkové HPH
vytvořené v ekonomice
28
 Výdaje místních vlád > ústředních vlád
 Výdaje podniků > domácnosti > NNO
 Vládní sektor podporuje nejvíce oblast
 Kulturní dědictví
 Umělecké vzdělávání
 Interpretační/scénická umění
 Soukromý sektor investuje nejvíce do oblasti
 Reklama
 Audiovize/film + Tisk
 Periodický tisk
 EU podporuje nejvíce oblast
 kulturní dědictví, architekturu a interpret.umění
29
 masová média
 hromadné sdělovací prostředky
 prostředky komunikace, které jsou
schopny oslovit velký počet lidí na
velké ploše v jednom okamžiku
 dělíme na subsystémy televize,
rozhlasu, tisku, nových médií internetu
(sociálních sítí)
30
Osvětová
Vzdělávací
Výchovná
Regulační
Kulturní
Zábavní
Informační
 Nastolování témat
 Analyzování témat
 Televize
 Rozhlas
 Tisk
 Internet
31
 http://zpravy.idnes.cz/propagan
da-v-izraelsko-palestinskem-
konfliktu-fre-
/zahranicni.aspx?c=A140730_161
912_zahranicni_zt
 "Na útěk před
raketami jen
okamžik, ukazuje
Izrael"
 https://www.yout
ube.com/watch?v=
waSPsI9-
ge8&feature=playe
r_embedded
32
 Fame Daddy –
Celebrity Sperm
Donor Service
 http://famedaddy.
com
 https://www.yout
ube.com/watch?v=
upkt6dahvJA
 Prezentace Info
Baden TV:
 www.infobaden.cz
 Nový záměr -
prostřednictvím
crowfundingu sehnat
zdroje pro natáčení zpráv:
 https://www.start
ovac.cz/projekty/i
nfobaden-tv/
33
média jsou tak mocnou silou
v ovlivňování veřejného mínění, že by
měla být využita k prospěchu co
největšího množství lidí (tzn.
k prospěchu, nikoli pro uspokojení
nebo pro zvětšení možnosti výběru)
stát jako majitel frekvenčního a
kmitočtového spektra sice jeho část
může pronajímat formou licencí
soukromým subjektům, neměl by se
však vzdávat zodpovědnosti za něj.
34
 Platba inzerenty - médium obchoduje
s předpokládanou pozorností svých cílových
skupin/posluchačů – prodává reklamní časy,
nabízí sponzoring apod.
 Platba daní - obvyklý způsob financování
státních médií (např. Lotyšsko: 60 % zdrojů ze
státního rozpočtu + zbytek reklama)
 Platba koncesionářským poplatkem - způsob
financování veřejnoprávních médií (ČR, Francie)
 Platba přímá – „placená televize“ nebo rozhlas
(kabelové televize, videotéky, kanály – HBO)
 Platba prostřednictvím daru – týká se zpravidla
malých televizních či rozhlasových stanic
vysílajících pro menšiny, např. náboženských
kanálů apod.
35
 rozlišujeme:
 masmédia na komerční bázi
 masmédia na nekomerční bázi
 média veřejné služby,
 tj. veřejnoprávní média
 public broadcast media
36
Koexistence veřejnoprávních a
soukromých provozovatelů na základě
státem udělených a kontrolovaných
vysílacích licencí
Licence uděluje Rada České republiky
pro rozhlasové a televizní vysílání
 A to na základě zák. č. 231/2001 Sb. O
provozování rozhlasového a televizního
vysílání
 http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.j
sp?idBiblio=51457&nr=231~2F2001&rpp=15#l
ocal-content
37
mají publikum vychovávat, informovat,
ale také bavit,
musí sloužit rozdílnému vkusu,
intelektuálnímu i lidovějšímu,
mají pokrývat svými službami celou zemi
a pokud to technologie dovoluje, nabízet
přijatelnou kvalitu příjmu,
jsou povinny vytvářet programy pro
menšiny (regionální, etnické, jazykové,
náboženské i generační).
38
oddělená regulace veřejnoprávní a
soukromé televize (včetně kabelové a
satelitní) – Itálie, UK, Dánsko, Německo
systém s hlavním regulačním orgánem
jehož pravomoc se vztahuje na
veřejnoprávní i soukromou televizi Francie,
Kanada, Švédsko, Finsko, ČR (Rada
pro rozhlasové a televizní vysílání)
jediný regulační orgán s pravomocemi v
oblasti veřejnoprávní televize, soukromé
televize a telekomunikací - USA
39
 udělování licencí (pro komerční provozovatele)
 regulace programové skladby (domácí a
zahraniční tvorba, vlastní vs. koupená)
 kvóty pro nezávislou tvorbu (pod vlivem EU,
míjí se účinkem..)
 programová náplň (vysílání pro menšiny, sex a
násilí, vkus a slušnost, právo na aktuální a
vyvážené zpravodajství)
 reklama a sponzorování (doba a obsah)
 omezení vlastnických podílů (jako obrana
proti soukromému monopolu)
40
 Cíl – zajistit rovné a volné
konkurenční podmínky na evropském
trhu výroby a distribuce pořadů a
zaručit svobodnou činnost všem
subjektům podnikajícím v odvětví.
 Obsah:
 programové kvóty
 reklama a sponzorování
 ochrana dětí a mladistvých
 právo na odpověď
41
Česká televize
 zák. č. 483/1991 Sb. + novelou č.
39/2001 Sb.
Český rozhlas
 zák.č.484/91 + novela č. 192/2002 Sb.
Česká tisková kancelář
 zák. č. 517/1992 Sb.
 (zák. č. 46/2000 Sb. tiskový zákon – i pro
soukromý tisk)
42
 6 kanálů šířených digitálně:
 (ČT1, ČT1, ČT24, ČT4 Sport, ČT Junior a
ČT Art)
 Programovou skladbou
 Pokrytím (v HD rozlišení)
 24 hodinovým vysíláním
43
 8 celoplošných stanic (digitálně
šířených)
 Radiožurnál Praha,
 Vltava, Radio Plus,
 Radion D-dur, Radio Wawe,
 Radio Jazz +
 + 13 regionálních stanic
 + zahraniční vysílání ČRo
 + Radio Retro (Znovu 89),
44
Rada České televize
 Kodex ČT
 Etický panel ČT
Rada Českého rozhlasu
Rada České republiky pro rozhlasové
a televizní vysílání
Parlamentní komise pro sdělovací
prostředky
45
prožívají etapu vývoje,
pro niž je příznačná vysoká míra
závislosti na jejich tržní úspěšnosti,
tedy na schopnosti generovat zisk.
46
Komodifikací médií - média se stále více a
více sama stávají zbožím
Komercionalizací médií - Důsledky této
skutečnosti jsou stejné - mediální produkty
(zpravodajství, publicistika, komentáře či
zábava) jsou svým charakterem stále více
podřízeny tomu, aby byly tržně úspěšné.
47
 Má tři hlavní rysy:
1. krize identity - k čemu vlastně jsou?
2. krize organizace - proč jsou tak
obrovská?
3. krize financování - proč mají mít
zaručený příjem z poplatků?
 Situace v ČR – hodnocení prof. Jiráka (viz
článek k samostudiu)
48
 Růst zájmu o seriál (oproti klasické
kinematografii)
 Nezájem o klasické vysílací schéma
 Možnost sledovat oblíbené pořady na
médiu, které je právě po ruce
 Počítač
 Tablet
 Telefon
49
 Internetové videotéky, které umožňují
přehrát daný pořad na jakémkoli
počítači s webovým prohlížečem
 USA - Netflix
 ČR – iVysílání ČT + Voyo (Nova)
 Ve světě se – zvláště u mladých lidí projevuje
ochota platit za filmy a
seriály, nikoli však klasickým televizím
50
 Oslabení vlivu kabelových televizí HBO
vlivem výše uvedeného má vlastní
filmotéku GO (funguje i v ČR)
 Kabelové TV jsou tak často na půl
cesty: divák si může určit pořad i čas
vysílání, ale k tomu musí na prvním
místě platit za tradiční kabelový
program (ale z toho vlastní tvorba,
často seriály )
 Internetové videotéky (Netflix) začínají
vytvářet vlastní díla (House of Cards)
51
 Televizní stanice mají stále převahu
 Využívají jí tak, že prodávají „internetové
konkurenci“ práva k vlastním dílům s
výrazným zpožděním
 Tím podporují pirátského stahování (z
úložišť)
 Jak televizní stanice, tak internetové
videotéky sledují pirátské žebříčky –
sondují s jejich pomocí, jaká díla se
vyplatí koupit
52
 Netflix je přesvědčen, že jeho služba
pomáhá nelegální stahování omezit – od
doby, kdy vstoupil na kanadský trh,
poklesl zájem o hlavní zdroj pirátského
obsahu o polovinu
 Bude ochota platit za internetové
videotéky???
 Průzkum mezi uživateli servedu Edna.cz
existuje určitá ochota platit za obsah
(místo pirátského stahování) i v ČR – např.
seriály by si mohla kupovat necelá
polovina lidí, kteří se na ně chtějí dívat.
53
 zajímavý vývoj, na jehož konci se nová
média etablují, najdou vhodný obchodní
model a platformu pro nastolování témat,
zatímco tradiční média zaniknou (respektive
se transformují).
 Každopádně nás čeká určitý ústup od
masovosti a nástup osobnějšího pojetí médií
s větší segmentací.
 Zdroje
 crowfunding??? Viz InfoBaden
 družstvo??? Viz Kulturní noviny www.kulturni-
noviny.cz
54
 Jakou vidíte budoucnost médií
obecně?
 Médií veřejné služby?
 Médií soukromých – kabelových TV?
 Jak na vás působí současná česká
média?
 Ubráníme se mediální manipulaci?
Jak?
55