Metody hodnocení a vyjadřování
ekonomických a sociálních výkonů
a přínosů odvětví kultury
Přednáška EKKU Simona Škarabelová
www.econ.muni.cz
Tematické okruhy
 Dokončení z minula:
 Dotační systémy vybraných měst v ČR
 Diskuse – Ekonomické a sociální přínosy kultury
 Využitelnost ekonomických nástrojů měření
efektivity funkce veřejně dotované kultury
 v oblasti kultury
 CBA - Multiplikační efekty dotací do kultury
 SROI analýza
 Zhodnocení současného politického programu v
oblasti kultury – Žít Brno
EKKU podzim 2014 2
www.econ.muni.cz
Dotační systémy - víceleté
www.econ.muni.cz
PRAHA
 První začaly s cílenou transformací
 Grantový systém
 Dvouleté až čtyřleté granty
 Jednoleté granty
 Hodnotící komise odborníků
 15 členů komise (14 odborníků + 1 zastupitel)
 Posuzované oblasti
 Dosavadní činnost žadatele/kreditbilita
 Kvalita předloženého projektu
 Posouzení rozpočtu projektu/činnosti
4
www.econ.muni.cz
5
www.econ.muni.cz
PLZEŇ
Dotace z rozpočtu Odboru kultury MMP
v r. 2012(údaje v tis. Kč)
6
www.econ.muni.cz
BRNO: Výdaje na kapitolu Kultura
7
www.econ.muni.cz
BRNO
Rozpočet města Brna 2013 výdaje (v mil. Kč) 10 796
KULTURA vč.OKD, médií,církví 925
8,6 % u
výdajů
KULTURA bez OKD, médií, církví 801
Nezřizovaná kultura - dotace 12,3
Zřizovaná kultura PO
NDB 279
MDB 166
CED 31
DRadost 17
Filharmonie Brno 65
Dům umění 14,5
MMB 42
KJM 46
Hvězdárna 8
Zoo 35
TIC 36
Památky 10
Zřizovaná celkem 749,5
Celkem KULTURA (PO + spolky) 761,8
Rozdíl K(rozpočetObce) - K (Bvčíslech) 39,2
8
www.econ.muni.cz
BRNO: Nový, tříletý dotační systém
 Od října 2013
 Jednoleté dotace
 Tříleté dotace
 Nezávislé, odborné hodnotící komise
 Konečné slovo – zastupitelstvo (ale zohlednilo
rozhodnutí odborné hodnotící komise)
9
www.econ.muni.cz
Ekonomické a sociální přínosy
kultury I:
 Přímé příjmy vynaložené spotřebiteli na kulturní
zboží a služby.
 Nepřímé výnosy ze souvisejících služeb a
ekonomických činností (tzv. multiplikační
efekt).
 Vytváření pracovních míst a dopad na
zaměstnanost.
 Nepřímé ekonomické dopady v podobě
budování identity a image daného místa.
Vytváření zájmu o dané prostředí a zvyšování
atraktivity lokality pro investory.
 Budování sociálního kapitálu – sebevědomí,
vlastní identita, sociální soudržnost komunit, aj.
EKKU podzim 2014 10
www.econ.muni.cz
Ekonomické a sociální přínosy
kultury II:
 Budování lidského kapitálu:
 Participace na kultuře jako faktor vzdělání a růstu
produktivity pracovní síly. Vytváření zásoby
kvalifikované a kreativní pracovní síly a z toho
plynoucí rozvoj ekonomických odvětví.
 Produktivita práce v „kreativních oborech“ s
„kulturní“ složkou je nesmírně vysoká a je
tahounem růstu produktivity ekonomiky jako
celku, kulturní průmysl je jedním z primárních
zdrojů inovací pro jiné oblasti.
EKKU podzim 2014 11
www.econ.muni.cz
Ekonomické a sociální přínosy
kultury III:
 Dle The Arts and Public Purpose, 1997
definovány 4 hlavní veřejné účely kultury:
 Napomáhá definovat národní identitu.
 Přispívá ke kvalitě života a ekonomické
prosperitě.
 Napomáhá utváření vzdělaného a uvědomělého
občana.
 Zvyšuje kvalitu individuálního života.
EKKU podzim 2014 12
www.econ.muni.cz
Kulturní turistika:
 Cestování zaměřené na prožitek kulturních
prostředí, zahrnujících i krajinu, výtvarná a
performativní umění, životní styly, tradice,
hodnoty a události.
 Je pohybem osob ke kulturním atrakcím mimo
jejich trvalé místo pobytu, se záměrem získat
nové informace a prožitky k uspokojení jejich
kulturních potřeb.
EKKU podzim 2014 13
www.econ.muni.cz
Důvody návštěvy ČR cizinci
 Historická města (72,8 %)
 Poznávání života a mentality země (66 %)
 Hrady a zámky (64,4 %)
 Krajina a příroda (62,1 %)
 Kontakty s lidmi (60,3 %)
 Příležitost k zábavě (58,4 %)
 Kulturní nabídka (52,8 %)
 Česká kuchyně (41,5 %)
EKKU podzim 2014 14
www.econ.muni.cz
Shrnutí: ekonomické dopady lze definovat jako
dopady na zvýšení následujících ukazatelů:
 na celkovou produkci (obrat) ekonomiky,
 na hrubou přidanou hodnotu, resp. hrubý
domácí produkt,
 na výběr daní, a tím zvýšení příjmu do státní,
případně krajské či městské pokladny,
 zvýšení běžného úctu platební bilance (v
případě zahraničního cestovního ruchu).
EKKU podzim 2014 15
www.econ.muni.cz
Sumary: Jako ukazatele sociální nebo socioekonomické,
na které má kultura a kulturní
cestovní ruch vliv a které je možné statisticky
měřit, můžeme označit
 zaměstnanost (tvorbu pracovních míst),
 příjmy zaměstnanců (resp. pracovníků),
potažmo obyvatel destinace.
EKKU podzim 2014 16
www.econ.muni.cz
Využitelnost ekonomických nástrojů měření
efektivity v oblasti kultury
 Analýza nákladů a užitků (cost – benefit
analysis, CBA)
 Analýza efektivnosti nákladů (cost –
efectiveness analysis, CEA)
 Analýza užitečnosti nákladů (cost – utility
analysis, CUA)
 Analýza minimalizace nákladů (cost
minimizing analysis, CMA)
 Analýza nákladů (expense analysis)
EKKU podzim 2014 17
www.econ.muni.cz
Analýza (společenských) nákladů a užitků
(cost – benefit analysis, CBA)
 spočívá v ocenění užitků, které přináší hodnocená instituce v
poměru k nákladům, které byly na tuto činnost vynaloženy (a
tedy potažmo i k poskytnuté finanční podpoře z prostředků
veřejného rozpočtu).
 Problém - oceňování užitků probíhá výhradně v peněžních
jednotkách.
 Ty - ve většině případů skutečně obtížně ocenitelné a měřitelné.
 dáno samotnou povahou těchto produktů (nehmotnost) + samotný
užitek kulturních statků a služeb je multidimenzionální a zahrnuje v
sobě kromě samotné služby i další užitné efekty (např. multiplikace,
dopady, externality)
 přistupuje se k metodě odhadu ceny a doporučuje se i hledání
tržní ceny tohoto produktu či služby).
 tržní cena produktu nebo substitutu nebo odhad částky, kterou by
spotřebitelé byli ochotni za tuto službu či produkt dát. V oblasti kultury a
umění se přistupuje nejčastěji právě k metodě odhadu ceny, ale častěji pouze
k výčtu kulturních produktů, které hodnocená instituce vyprodukovala v
určitém časovém období.
 společenské B+C - jsou kalkulovány navíc i nepřímé přínosy a náklady.EKKU podzim 2014 18
www.econ.muni.cz
Analýza efektivnosti nákladů (cost –
efectiveness analysis, CEA)
 poskytované služby hodnoceny prostřednictvím
posuzování efektivnosti vynaložených nákladů.
 Výstupy - hodnoceny ne na základě ceny, ale
ve fyzikálních či naturálních jednotkách.
 Tato metoda není v oblasti kultury a umění tak
široce využitelná, protože ve své podstatě
nezahrnuje společenské náklady, i když také
kalkuluje se společenskými dopady.
EKKU podzim 2014 19
www.econ.muni.cz
Analýza užitečnosti nákladů (cost – utility
analysis, CUA)
 veřejné služby hodnoceny na základě
užitečnosti svých výstupů pro jednotlivce nebo
celou společnost.
 užitečnost je vyjadřována přímo uživateli, kteří
mají možnost vyjádřit, jaké pro ně plyne ze
spotřeby daného statku či služby uspokojení.
 je možné postihnout i kvalitu výsledné služby.
 I z tohoto důvodu se zde opět setkáváme s
využitím naturálních jednotek.
EKKU podzim 2014 20
www.econ.muni.cz
Analýza minimalizace nákladů (cost
minimizing analysis, CMA)
 posuzování podle kritéria nejnižších nákladů.
 poměrně málo využitelná v oblasti kultury a umění
 nezahrnuje v sobě hodnocení přínosů poskytování daných
služeb a statků
 generalizuje všechny výstupy a nekalkuluje tak s možnými
odlišnostmi.
 Nicméně užitky daných služeb jsou zde stanoveny
dopředu jako určitý standard, kterého musí být dosaženo
a na základě této premisy jsou už posuzovány jen
náklady.
 hojně využívaná například při posuzování veřejných zakázek
ve veřejném sektoru, kdy jediným kritériem při tomto
výběru je právě nejnižší cena ( např. dynamický nákupní
systém MU).
EKKU podzim 2014 21
www.econ.muni.cz
Analýza nákladů (expense analysis)
 Kvantitativní analýza, která má spojitost s
finančními ukazateli (Kotler, Scheffová)
 výhradně zaměřena na ekonomické ukazatele. Prostřednictvím
tohoto postupu se vyhodnocuje rozdíl mezi rozpočtem a
skutečnými náklady, což je pro všechny instituce zcela běžným
úkonem. Zhodnocení finančních ukazatelů je přirozenou
součástí tohoto procesu.
 V rámci využití této metody možné 2 výsledky:
 pozitivní rozdíl mezi rozpočtem a náklady, tj. aktuální výdaje jsou
menší než plánované. Tento výsledek může poukazovat na malou
výkonnost organizace, ale může také ukazovat na to, že instituce
dosáhla významných finančních úspor například zvýšením své
efektivity.
 negativní rozdíl, jenž může naproti tomu poukazovat na příliš velká
vydání nebo i na menší aktuální příjmy, než jaké byly očekávány.
EKKU podzim 2014 22
www.econ.muni.cz
Další využitelné metody
 Nástroje řízení kvality
 Mezi nejpoužívanější metody řízení jakosti patří
CAF, EFQM, TQM a další.
 Specifikem těchto metod je, že v popředí kritérií
hodnocení je zaměření se na uspokojení potřeb
zákazníka, jako jedna z nejdůležitějších součástí
hodnocení kvality.
 Balanced Scorecard
EKKU podzim 2014 23
www.econ.muni.cz
Nástroje řízení kvality - základ
 Mezi nejrozšířenější patří soubor ukazatelů – indikátorů
hodnotících jednotlivé oblasti kvality služeb, který by měl
být „SMART“
 specifický (Specific),
 měřitelný (Measurable),
 dosažitelný (Achievable),
 relevantní, reálný (Realistic),
 vztahující se k určitému časovému období, termínovaný (Timed).
 především v personální oblasti, k řízení lidí, lze jej použít
k řízení projektů za účelem dosažení měřitelných výsledků,
konkrétně stanovených cílů.
 Tento náhled na práci nejen s lidskými zdroji při řízení
pracovních týmů podporuje koncept projektového řízení
kulturních organizací a aktivit.
 Využíván v oblasti grantů a dotační politiky.
EKKU podzim 2014 24
www.econ.muni.cz
Balanced Scorecard – systém vyvážných
ukazatelů výkonnosti podniku (Kaplan a Norton)
 zahrnuje i jiné než finanční ukazatele a tím se snaží
zmírnit slabiny měření výkonnosti pouze na základě
těchto údajů.
 čtyři ukazatele výkonnosti podniku, v rámci kterých jsou
vymezena měřítka a kritéria výkonnosti:
 finanční perspektiva - jakých finančních výsledků by měla organizace
dosáhnout, aby uspokojila ty, kteří činnost organizace podporují.
 perspektiva zákazníka - co musí svým zákazníkům nabídnout k tomu,
aby na trhu uspěla. (obě - výsledky, kterých má být dosaženo)
 perspektiva vnitřních procesů - jak to v organizaci funguje a zda je
produkce statků a služeb v souladu s přáním zákazníka (návštěvníka) a zda přinese i
požadované finanční výsledky.
 perspektiva růstu a inovací – např. školení a vzdělávání zaměstnanců,
organizační kultura, pracovní prostředí a samozřejmě znalosti (obě - prostředky
k dosažení definovaných výsledků).
EKKU podzim 2014 25
www.econ.muni.cz
Limity metod řízení jakosti
 Představují totiž určitou náročnost na jejich aplikaci a vyžadují
byrokratickou disciplínu při systematickém sledování.
 malé organizace + tvůrčí umělecké soubory, které nejenže
takovéto metody řízení nemusí přijmout, ale z oprávněných
důvodů mohou způsobit právě pokles kvality poskytovaných
služeb.
 riziko spočívá také v osobních vztazích a zaujetí u malých
pracovních týmů, které může formálnost demotivovat stejně
tak, jak ubíjí uměleckou kreativitu např. v živém a výtvarném
umění.
 o kvalitě scénické produkce rozhodují více manažerské výkony
ekonomického nebo technického náměstka ředitele, než
vlastních souborů a jejich uměleckých šéfů
 A jaký silnější vztah než mezi umělcem a jeho divákem by mohly vytvořit uvedené
nástroje řízení jakosti orientované na téhož zákazníka?
EKKU podzim 2014 26
www.econ.muni.cz
27
Multiplikační efekty - Teoretická východiska
 Analýza na straně poptávky
 Alternativní přístup – zakladatel Myerscough,
studie „The Economic Importance of the Arts in
Britain“, 1988
 Nejen v oblasti kultury (např. Praha – návratnost
olympijských her)
 oprávněně odmítán
 multiplikační efekt lze uplatnit v každém
odvětví ekonomiky
 část metodiky vůbec multiplikací není viz dále
EKKU podzim 2014
www.econ.muni.cz
28
Hypotézy výzkumu v Brně, 2007:
 Divadlem vyvolané externí vlivy na
hospodářství, a přímé i zprostředkované daňové
odvody, převyšující komunální subvence.
 3 dílčí hypotézy:
 Divadlo – návštěvníci: Návštěvníci divadel
vydávají peníze nejen za vstupenku, ale i za další
externí výdaje.
 Divadlo – divadlo: Divadlo jako zaměstnavatel
odvání za své zaměstnance soc. a zdravotní pojištění
+ platí stravenky + daň z příjmů.
 Divadlo - dodavatelé: Divadlo dává vydělat
dodavatelům (standardní a specifičtí).
EKKU podzim 2014
www.econ.muni.cz
29
Finanční toky při analýze multiplikačních
efektů v divadle
EKKU podzim 2014
www.econ.muni.cz
30
Metodika výzkumu v Brně (2007)
 3 oslovená divadla – ND + MDB + CED
 Divadlo – Návštěvník: primární sběr dat - při
popisu externích efektů byla použita
klasifikace na:
 externí efekty „přímé“ (základní + rozšířené)
 daňové odvody z přímých externích výdajů
 Divadlo – Divadlo + Divadlo – Dodavatelé:
sekundární sběr dat – dotazování na
ekonomickém odd. divadla
 externí efekty „nepřímé“
EKKU podzim 2014
www.econ.muni.cz
31
Dotazníky pro abonenty:
Národní
divadlo v Brně
(ND) – 3 scény
Městské
divadlo Brno
(MDB) – 2 scény
Centrum
experimentál.
divadla (CED) –
3 scény
osloveno 2 700 3 500 Prostřednictvím
www stránek
CEDu, tedy
plošně (nejsou
abonenti)
odpovědělo 550 521 70
Návratnost v
procentech
20,4 % 14,9 % x
EKKU podzim 2014
www.econ.muni.cz
32
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Kč
Program Občerstvení Doprava Hlídání dětí Kadeřník % Kosmetika
%
Manikúra % Ostatní
Výdaje abonentů
ND MDB CED
EKKU podzim 2014
www.econ.muni.cz
33
Zjištění:
EKKU podzim 2014
www.econ.muni.cz
EKKU podzim 2014 34
Zjištění/závěry:
 Externí efekty přímé:
 1 Kč vložená do vstupenky (průměr tří divadel),
vygeneruje v průměru 1,57 Kč na jiné vedlejší
výdaje.
 Na daňových odvodech z přímých externích výdajů
získají veřejné rozpočty průměrně 15,23 Kč,
což znamená cca 7,8 % z průměrné ceny
vstupenky
 Externí efekty nepřímé:
 Divadla vracejí do veřejných rozpočtů v průměru
50% získané dotace.
www.econ.muni.cz
EKKU podzim 2014 35
Výsledky dosavadních výzkumů
 Zahraniční výzkumy
 Porýní - Vestfálsko,
 Vídeň,
 Švýcarsko
 Výzkumy realizované v ČR
 Marketingová latoratoř Ostrava, 1997 – sběr ve
městech Ostrava, Olomouc, Šumperk and Plzeň
 ESF MU, 2007
 Potvrzení faktu:
 Divadla peníze nejen stojí, ale i generují.
www.econ.muni.cz
36
Slabá místa výzkumu v Brně:
 nízkou návratnost dotazníků v CED u
vyčíslování přímých multiplikačních efektů,
 u multiplikačních efektů divadel jako výrobních
institucí pak využívání tzv. minimalizačního
klíče stejně jako sledování ekonomických
ukazatelů v jenom roce.
 řazení povinných daňových odvodů do
multiplikačního efektu.
 Metodicky nezpochybnitelný multiplikační efekt
je pouze přímý multiplikační efekt návštěvníků
divadel. Ten lze však uplatnit v každém jiném
odvětví NH.
EKKU podzim 2014
www.econ.muni.cz
Tereza Raabová: Multiplikační efekty kulturních
odvětví v české ekonomice
 Analyzuje různé druhy multiplikátorů
 Ve spolupráci s ČSÚ a kanadským ministerstvem kultury
vytváří model pro výpočet ekonomických dopadu českých
kulturních a uměleckých organizací , eventuálně dalších
organizací a událostí, které lákají návštěvníky.(podmínka
přeshraničního přesahu kulturního projektu!)
EKKU podzim 2014 37
www.econ.muni.cz
Vstupní data
1. podrobná struktura a výše výdajů sledované
organizace/události
2. struktura a výše výdajů návštěvníků této
organizace.
 Na základe těchto dat model spočítá dopady
organizace na zvýšení produkce, hrubé přidané
hodnoty, mzdových příjmů a pracovních míst v
České republice.
 Počítá se s vývojem certifikované metodiky i
pro malé organizace…
 Více viz dokument pro Samostudium…
EKKU podzim 2014 38
www.econ.muni.cz
SROI analýza
 Metoda měření sociální dopadů „social impact“
 Řadu let využívána jako metoda k měření
výkonu a efektivnosti organizace
 Vychází z CBA analýzy a social accounting
 Její podstatou je SROI matice – měří
 Sociální
 Ekologické dopady projektů ve vztahu k jejich
nákladům
 Ekonomické
 Má svá omezení ve zhmotnění „nevyčíslitelného“
EKKU podzim 2014 39
www.econ.muni.cz
SROI – východiska: zrealizované aktivity
EKKU podzim 2014 40
www.econ.muni.cz
SROI – východiska: nezrealizované aktivity
EKKU podzim 2014 41
www.econ.muni.cz
SROI – matice dopadů (rozšířeno Ch.Schober, O. Rauscher)
EKKU podzim 2014 42
www.econ.muni.cz
Základní logika SROI analýzy
EKKU podzim 2014 43
www.econ.muni.cz
Zhodnoťte politický program ŽB pro kulturu –
použili byste některé z popsaných metod?
Brněnský kulturní život je nezničitelný, ale nemá smysl ověřovat to
špatným financováním. Logičtější struktura peněz vkládaných do
živé, a to nejen městem zřizované kultury může z Brna udělat
město, ve kterém nebude ani odkaz Leoše Janáčka působit jako
nepatřičná historická výjimka.
 Navrhujeme provést finanční audity příspěvkových organizací včetně
namodelování příkladů jejich provozu a na základě výsledků stanovit
dlouhodobé směrování oficiální politiky v oblasti městem zřizované
kultury. Ta dnes neexistuje. Naším cílem je stabilizace v oblasti kultury
a odstranění nejistoty zcela se vylučující s kvalitní tvůrčí prací.
 Rozdělíme kapitoly rozpočtu na živou kulturu a památkovou péči, aniž
by se dotace na živou kulturu snížila. Zasadíme se o motivaci kulturních
institucí k co nejlepšímu hospodaření s důrazem na maximální efektivitu
vynaložených prostředků. Z pozice města budeme aktivně nabízet
pomoc při snižování provozních nákladů.
EKKU podzim 2014 44
www.econ.muni.cz
 Prosadíme víceleté financování kulturních projektů. Tím umožníme
kulturním institucím, festivalům i nezávislým kulturním subjektům
naplánovat nejen dramaturgický plán na několik let dopředu. Prostředky
ve smysluplné výši budou přidělovány odbornou komisí s minimálním
zastoupením politiků.
 Podpoříme kulturu jako významný vývozní artikl Brna a budeme
prosazovat větší spolupráci s partnerskými městy v rámci recipročních
programů.
 Kultura je nezbytná pro identifikaci obyvatel s městem a jeho historií.
Budeme hledat nové způsoby, jak vazby k místu posílit: například
využití staveb z dob rozmachu textilního a strojírenského průmyslu
(brownfields) jako kulturních a společenských center, připomínky
multikulturality předválečného Brna apod.
 Péče o odkaz Leoše Janáčka musí nabýt moderní podobu, včetně
důstojné multimediální webové prezentace, která přiblíží tohoto autora
nejen turistům, ale především samotným Brňanům.
 Zavedeme jednotný celobrněnský kalendář všech kulturních,
společenských a sportovních akcí fungující na platformě Metropolitního
informačního systému.
EKKU podzim 2014 45
www.econ.muni.cz
 Zajistíme důstojné podmínky, v první řadě platové, pro zaměstnance
městských uměleckých organizací, aby kvalitní umělci z Brna
neodcházeli.
 Budeme iniciovat úpravy zřizovacích listin příspěvkových organizací ve
spolupráci s těmito organizacemi tak, aby mohl být maximálně využit
jejich potenciál.
 Odstraníme byrokratické překážky ze strany města směrem k oživení
veřejného prostoru profesionálním i amatérským „pouličním“ uměním.
 Podpoříme výstavbu nového koncertního sálu kapacitně odpovídajícího
velikosti města.
 Podpoříme rozvoj knihoven jako center kulturního a společenského dění
v městských částech.
 Vrátíme TIC statut městské kulturní agentury, jejíž povinností je mimo
jiné propagovat veškerou brněnskou kulturu – byť třeba jen odkazy na
kvalitní brněnské kulturní weby.
 See more at: http://chcu.zitbrno.cz/program/zit-brno-
2014/#sthash.qrJOXoEh.dpuf
EKKU podzim 2014 46
www.econ.muni.cz
BRNO
Rozpočet města Brna 2013 výdaje
(v mil. Kč, zaokrouhleno) 10 796
KULTURA vč.OKD, médií,církví 925
8,6 % u
výdajů
KULTURA bez OKD, médií, církví 801
Nezřizovaná kultura - dotace 12,3
Zřizovaná kultura PO
NDB 279
MDB 166
CED 31
DRadost 17
Filharmonie Brno 65
Dům umění 14,5
MMB 42
KJM 46
Hvězdárna 8
Zoo 35
TIC 36
Památky 10
Zřizovaná celkem 749,5
Celkem KULTURA (PO + spolky) 761,8
Rozdíl K(rozpočetObce) - K (Bo-včíslech) 39,2
47