1 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová2  Sociální přínos umění pro rozvoj jednotlivců i komunit byl prosazován hnutím „The Community Arts Movement“ již od roku 1960. Nicméně - většina z těchto aktivit byla neoficiálních a potýkala se s nedostatečnou argumentací prezentovaných myšlenek.  Od začátku roku 1980 se ve Velké Británii umělecké a kulturní aktivity stávaly častějším jevem – byly zakomponovány do programů na obnovu měst. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová3  Pojem použit poprvé Adornem a Horkheimerem ve 30tých a 40tých letech 20. století.  Použit jako kritický hlas v souvislosti s masovou zábavou, resp. zábavním průmyslem  Označením „kultura“ tehdy chápána tzv. „high culture“  Oba sociologové (stejně jako další – Marcuse, Enzensberer, Williamse) se obávali vlivu masmédií na demokratickou společnost  Publikace Institutu politických studií „The Economic Importance of the Arts in Britain“ (Myerscough,1988) ukázala, prostřednictvím teorie multiplikátoru, že přímé výdaje na umění generují další výdaje v jiných sektorech ekonomiky, což rozšiřuje bohatství a vytváření pracovních míst, a města se tak stávajíc přitažlivější pro občany i firmy.  Díky tomu se sektor kultury stal uznávaným, významným, s rostoucí přidanou hodnotou, se schopností regenerovat městské části, malá města a regiony. Nové pojmy:  kreativní města  kreativní klastry Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 4  Koncept kulturních průmyslů byl modifikován francouzskou sociologickou školou (autoři Morin, Huet, Miege)koncem 60tých let 20.století  Jde tedy o posun od pojmu „kulturní průmysl“ k pojmu v množném čísle „kulturní průmysly“  Zdůvodnění – množné číslo je více komplexní:  Rádio a televize, resp. vysílání veřejné služby je odlišné od knižního vydavatelství a to je odlišné od hudebního vydavatelství Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 5  Průlom příspěvkem „The Cultural Industries Sector: its definition and character from secondary sources on employment and trade, Britain 1984-91“ (Pratt,1997)  Argumentují tím, že kulturní průmysly významně ovlivňují objem obchodu  a odhadují, že zaměstnávají 4,5 % z pracujících v produktivním věku v Británii (a to v roce 1991).  Politikové pod vlivem těchto zjištění začínají tvrdit, že kulturní průmysly mohou účinně přispět k:  tvorbě bohatství,  neviditelnému exportu a  zaměstnanosti. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová6  Poprvé použito v roce 1994 v Austrálii  Poté v roce 1997 ve Velké Británii New Labor Party Tonyho Blaira založila „Komando kreativních průmyslů“ (Creative Industries Task Force)  To přispělo k tomu, že v roce 1997 byl sektor kreativních průmyslů uznán nadnárodními organizacemi jako jsou Evropská komise, Světová banka, národní a regionální vlády hlavní silou v rychle se měnící globální ekonomice  nová, resp. kreativní ekonomika Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 7 Culture Creativity Intellectual Property Wealth The Creative Economy Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 8  Má v sobě  Ekonomické, politické, sociální, kulturní a technologická témata  Nachází se na křižovatce mezi uměním, podnikáním a technologiemi.  Je unikátní v tom, že v sobě obsahuje nevyčerpatelný zdroj – lidskou kreativitu  Building the creative economy: An interview with Richard Florida:  https://www.youtube.com/watch?v=iyryTaLLhRE Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 9 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 10  Byla publikována institutem politických studií – (Policy Studies Institut)  Autorem byl Selwood (2001)  Ukázala, že:  v období 1995-1999 rostla v sektoru kultury zaměstnanost mnohem rychleji než v ekonomice, jako celku  Tedy byla zaznamenána rostoucí koncentrace kulturních povolání a průmyslů/odvětví. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 11  Tradiční kreativní umění/Core creative arts  literatura + hudba + divadlo a malířství  Další tradiční kult./kreat. průmysly/Other core cultural industries  film + muzea + knihovny  Širší kulturní průmysly/Wider cultural industries  památková péče + knižní vydavatelství + audio nahrávky + televize + radio + video - a PC hry  Související kreativní průmysly/Related creative industries  reklama + architektura + design + móda  Zbytek ekonomiky Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová12  Kreativita  schopnost vytvářet smysluplné nové formy  je v současnosti rozhodujícím zdrojem konkurenční výhody  Tradiční kreativní třída/Core of the Creative Class  výzkumníci, rozvojoví inženýři, architekti, designéři, pedagogové, umělci, hudebníci  Kreativní profesionálové/Creative Professionals  pracující v oblastech obchodu, financí, práva, zdravotnictví aj. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 14  televize + rádio  filmový průmysl  obsahové aspekty kreativity v internetovém průmyslu  Hudební průmysl (vydavatelství)  nakladatelství (knih a on-line textů)  video- and PC hry/digitální hry  reklama a marketing Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová15  Velká Británie  Singapore  UNESCO/Evropská komise Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová16  Kreativní průmysly jsou ty průmysly/ta odvětví, které/á:  jsou založeny/a na kreativitě, schopnostech a talentu jednotlivce,  mají potenciál k vytvoření bohatství a zaměstnanosti prostřednictvím rozvoje duševního vlastnictví. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová17  Vychází z definice Velké Británie  Ty/ta průmysly/odvětví, které/á jsou inspirovány/a kulturní a uměleckou kreativitou a mají potenciál vytvářet ekonomickou hodnotu prostřednictvím vytváření a využívání duševního vlastnictví.  Do kreativních průmyslů/odvětví patří:  reklama, architektura, obchod s uměním a starožitnostmi, počítačové a video hry,řemesla, design,módní návrhářství, film a video, hudba, dovadlo, nakladatelství, software, televize, rádio. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová18  Kulturní průmysly se odkazují na průmysly/odvětví poskytující a šířící kulturní statky a služby.  Kulturními činnostmi, statky a službami se rozumějí takové činnosti, statky a služby, které v době, kdy jsou produkovány a/nebo spotřebovávány, zprostředkovávají kulturní hodnoty, a to bez ohledu na komerční hodnotu, kterou mohou mít. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová19  prezentována Radě ministrů kultury Evr.Komise  zavádí dva pojmy, „jež pomáhají přesněji měřit ekonomický a společenský dopad kultury“:  „kulturní průmysly/odvětví“ - neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, jež jsou konzumovány na místě. Dále se jedná o průmyslová odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (například knihy, film, zvukové nahrávky).  „kreativní průmysly/tvůrčí odvětví“ - kultura se stává tvůrčí investicí do produkce „nekulturního“ zboží. Patří sem takové aktivity jako design, architektura a reklama. Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová20 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 21  ČSÚ – Satelitní účet kultury 2009, 2010, 2011, 2012  Institut umění – Divadelní ústav:  Kulturní a kreativní průmysly v České republice (Eva Žáková a kol.)  Kreativní průmysly – příležitost pro novou ekonomiku (Martin Cikánek)  Kulturní a kreativní průmysly v Německu - Národohospodářský význam, struktura a způsob podpory kulturních a kreativních odvětví (Marcel Kraus)  Kreativní průmysl v Rakousku (Marcel Kraus)  Workshopy Kreativní Evropa, apod.  Univerzita Tomáše Bati:  Doc. Jitka Kloudová – Fakulta managementu a ekonomiky Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová22 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová23  Od roku 2009 – užší vymezení kultury  Od roku 2010  širší vymezení kultury na základě doporučení Eurostatu  Totožné ve všech zemích EU  Rozšíření o:  maloobchodní činnosti (prodej módy, řemesel,aj. )  překladatelské a tlumočnické služby  pronájem audio a video nosičů  umělecké vzdělávání Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 24  Kulturní dědictví  Interpretační (scénické) umění  Vizuální (výtvarné) umění a řemesla  Periodický a neperiodický tisk  Audiovizuální a interaktivní média  Architektura  Reklama  Umělecké vzdělávání  Správa kultury vč. její podpory  Neznámá oblast – blíže neurčená oblast Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 25 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 26  Historické památky  Muzea a galerie  Archivy  Knihovny  Divadla  Koncertní sály  Kulturní domy  Výstavní sály  Nakladatelství, vydavatelství  Výrobci a distrib.audioviz.děl  Rozhlas  Televize  Umělecké školy  Ochr. svazy autorské  Ostatní poskytovatelé (prodej knih, starožitností, tvorba hudebních nahrávek, činnosti MK ČR, aj) Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 27 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 28  Veřejné rozpočty (stát, kraje, obce)  Šetření v domácnostech  Statistické zjišťování u kulturních subjektů (NIPOS)  Z šetření podnikových statistik  Z šetření o neziskovém sektoru  Problémy  Dopočty  Časový nesoulad  Nedodání zdrojů  Kvalita informací Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 29 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 30  Celkem více než 236,1 mld. Kč  Původ zdrojů  Finanční a nefinanční podniky (nevíce)  Domácnosti (2.místo)  Veřejné rozpočty (3. místo)  Neziskové instituce (4. místo)  Mezinárodní prostředí (poslední)  Převažující typ zdrojů dle odvětví  Veřejné zdroje (až 56% podíl) – kult.děd., interpret.umění, um. vzdělávání, správa kultury  Zdroje podniků a domácností – výt.umění, tisk,média, architektura, reklama Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 31 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 32  Mírná tendence růstu podílu domácností na celkových zdrojích a naopak pokles podílu podniků  Veřejné zdroje (ve 2012)více méně stagnují  Představují 2,16 % z celkových veřejných rozpočtů  V roce 34,3 mld Kč na kulturu  Z toho více než 28,2mld Kč na provoz  Z toho 6,1 mld Kč na investice  Z toho více jak 52 % z městských a obecních rozpočtů Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 33  Výdaje domácností (ve 2012)  45,5 mld. Kč  Z toho až 66 % do oblasti médií a tisku  dále mají podobu vstupného, poplatků za služby, školné, aj.  Podíl výdajů domácností na kulturu na celkových výdajích domácností je cca 3 %  0statní zdroje  ze 2/3 finanční a nefinanční podniky (146,8 mld. Kč)  Neziskové organizace (7,9 mld Kč)  Zahraniční zdroje – doplňkové (1,9 mld Kč) Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 34 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 35  Dvě sféry  Tradiční umění (veřejné zdroje)  Kreativní a kulturní průmysly (soběstačnost 100 %)  Zaměstnanost  90 tis pracovníků (z toho 80 tis přepočteno na úvazky, zbytek dobrovolníci)  + 45 tis OSVČ  Celkem pracujících cca 150 tis  Průměrná hrubá měsíční mzda  Zavádějící – 24 982 Kč (o 0,5 % nižší než celost.průměr)  Tradiční odv. (17 tis Kč) až 45 % zaměstnanců x KaKP (35 tis) Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 36  Spíše odhady, než přesné kalkulace  Objem HDP v kultuře – 55,1 mld Kč, což je 1,43 % z celkového HDP  Objem produkce v kulturním sektoru dosáhl 210,9 mld Kč, což je 2,16 % na celostátní produkci  Úroveň hrubé přidané hodnoty (HPH) je 82,2 mld Kč, což je 2,38 % z celkové HPH vytvořené v ekonomice Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 37  Výdaje místních vlád > ústředních vlád  Výdaje podniků > domácnosti > NNO  Vládní sektor podporuje nejvíce oblast  Kulturní dědictví  Umělecké vzdělávání  Interpretační/scénická umění  Soukromý sektor investuje nejvíce do oblasti  Reklama  Audiovize/film + Tisk  Periodický tisk  EU podporuje nejvíce oblast  kulturní dědictví, architekturu a interpret.umění Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 38 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 39 Ekonomika kultury, podzim 2014 Simona Škarabelová 40