Výsledky účtu kultury ČR za rok 2012
Praha 2014
Český statistický úřad Národní informační a poradenské
středisko pro kulturu
Zpracoval:
Odbor statistik rozvoje společnosti ČSÚ
Centrum informací a statistik kultury NIPOS
Kontaktní osoba:
Ing. PhDr. Jaroslav Novák, CSc. tel: + 420 274052931
E-mail: jaroslav.novak@czso.cz
3
Obsah
1. ÚVOD ...................................................................................................................................................... 4
1.1. VYMEZENÍ A ČLENĚNÍ SEKTORU KULTURY..........................................................................................................5
1.2. ZDROJE DAT A SOUVISEJÍCÍ PROBLÉMY .............................................................................................................8
2. HOSPODAŘENÍ KULTURNÍCH INSTITUCÍ V ROCE 2012.............................................................................. 9
2.1. ZDROJE FINANCOVÁNÍ KULTURY......................................................................................................... 9
2.2. MIKROEKONOMICKÝ POHLED ......................................................................................................................11
2.3. MAKROEKONOMICKÝ POHLED .....................................................................................................................13
3. ZÁVĚR.....................................................................................................................................................14
4. POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA:............................................................................................................16
5. TABULKOVÁ PŘÍLOHA.............................................................................................................................17
4
1. ÚVOD
Satelitní účet kultury ČR (dále také „účet kultury“) byl, v návaznosti na úkol vyplývající
z usnesení vlády ČR č. 1452 z roku 2008, poprvé zpracován v ověřovacím provedení za
referenční rok 20091
. V průběhu sestavování účtu i v rámci hodnocení jeho výsledků za tento
rok a za léta následující se ukázalo, že některé předpoklady a záměry obsažené v původním
metodickém manuálu k účtu nemohou být zcela naplněny, resp. musí být poopraveny2
.
Změny se týkaly zejména vymezení rozsahu sektoru kultury. S ohledem na složitost
a různorodost kulturních aktivit byly řešeny otázky zahrnutí navazujících produkčních etap
tvorby kulturních statků (např. nakladatelské a vydavatelské činnosti) a také
maloobchodních činností (např. prodej knih, starožitností atd.).
Pro prvé ověřovací sestavení kulturního účtu za rok 2009 byl sektor kultury vymezen
v rámci dohody zainteresovaných institucí (MK ČR resp. NIPOS a ČSÚ). Na podzim roku 2011
byl však ukončen projekt ESSnet Culture organizovaný Eurostatem, jehož úkolem - mimo jiné
- bylo jednotné vymezení sektoru kultury v rámci celé EU. Výsledky výše uvedeného projektu
byly zapracovány do novelizované metodiky sestavení kulturního účtu a staly se
východiskem pro sestavení účtu za rok 2010 a následující léta.
Co se změn – v porovnání s původním pojetím kulturního účtu za rok 2009 – týče, byl
sektor kultury rozšířen o některé maloobchodní činnosti (NACE 47.63, 78 a 79),
překladatelské a tlumočnické služby (NACE 74.30), pronájem videokazet a disků (NACE
77.22) a umělecké vzdělávání (NACE 85.52). Nutno dodat, že některé maloobchodní aktivity
(NACE 47.78 a 79) se však vztahují ke kultuře jen částečně a odpovídající data je proto
nezbytné složitými postupy kvantifikovat (resp. částečně i odhadovat).
Další odlišnosti oproti prvému ověřovacímu zpracování účtu spočívaly v rozsahu a kvalitě
zjištěných dat. Pomocí dodatečných zjišťování (např. v uměleckých řemeslech, archivech,
designu či v cirkusech) se stále rozšiřuje okruh respondentů, jejichž data jsou k sestavení
kulturního účtu využita. Svůj význam pro kvalitu dat měla také skutečnost, že si respondenti
postupně začali zvykat na vykazování ekonomických údajů, které byly do statistických šetření
zavedeny teprve v roce 2009.
Jak je z výše uvedeného patrné, srovnávání výsledků účtů kultury v časové řadě je
prozatím velmi problematické. Zejména data za referenční rok 2009, která vycházejí
z užšího vymezení sektoru kultury, nejsou s daty za pozdější roční období v přijatelné míře
porovnatelná. Tuto skutečnost je třeba mít při práci s uvedenými údaji a zejména s jejich
časovými řadami vždy na paměti.
1 viz. Výsledky účtu kultury ČR za rok 2009, ČSÚ a NIPOS, Praha 2011
2
viz. Systém účtů kultury, NIPOS, Praha 2014
5
1.1. Vymezení a členění sektoru kultury
Před vlastním zjišťováním a hodnocením ekonomického rozměru kultury je nutné jasně
určit rozsah a strukturu objektu, který je předmětem našeho zájmu. Nejdříve je třeba odlišit
jeho vymezení z pohledu věcného od vymezení průřezového charakteru, které vychází
z účelu resp. funkce a z průběhu dějů v čase. V prvém případě lze hovořit o jednotlivých
oblastech či sférách, poskytovatelích, kulturních a kreativních sektorech kultury a ve druhém
o tzv. kulturním cyklu.
V souladu s dostupnými mezinárodními dokumenty (EUROSTAT, UNESCO, OECD)
rozlišujeme tyto kulturní oblasti či odvětví označené „O 11 – O 19“ (s uvedením CZ - NACE):
- kulturní dědictví - O.11 (91.01, 02, 03, 47.78, 79)
- interpretační (scénické) umění - O.12 (90.01, 02, 04)
- vizuální (výtvarné) umění a řemesla - O.13 (74.10, 20, 90.03, část sekce C)
- periodický a neperiodický tisk - O.14 (58.11,13, 63.91, 74.30, 47.61, 62)
- audiovizuální a interaktivní média - O15 (58.21, 59.11, 12, 13, 14, 20, 60.10, 20,
47.63, 77.22)
- architektura – O 16 (71.11)
- reklama – O17 (73.11)
- umělecké vzdělávání – O 18 (85.52)
- správa kultury vč. její podpory – O19 (84.11 - část, 12 - část, 94.99.2)
Z praktických důvodů, souvisejících s problémy se získáním a členěním potřebných dat, je
nutné výše uvedené oblasti doplnit o další blíže neurčenou oblast či oblasti, kterou budeme
nazývat „neznámá oblast “.
V rámci jednotlivých oblastí rozeznáváme kulturní činnosti (představují či
zprostředkovávají kulturní projevy) jako např. činnost muzeí a galerií a dále kulturní služby či
statky (např. konzervace a archivace v rámci muzeí či originály zvukových nahrávek).
Nositele uvedených kulturních činností, popř. služeb či statků, lze také souhrnně označit za
poskytovatele kulturních statků a služeb (dále také „poskytovatele“). Mezi ně patří např.
muzea, knihovny, divadla, rozhlas či televize. Nutno dodat, že jejich počet je do značné míry
dán pragmatickými důvody spočívajícími v dosažitelnosti statistických dat (zejména cestou
statistických zjišťování). Jinými slovy řečeno to znamená, že data o některých významných
kulturních aktivitách (např. archeologických nalezištích, uměleckých řemeslech, činnosti
spisovatelů, malířů či sochařů apod.) v současné době nejsou zcela či z velké části k dispozici.
V souladu se zaměřením prováděných statistických šetření v kultuře (KULT) přiřazujeme
stávající institucionálně vymezené poskytovatele (respondenty šetření) k obsahově
vymezeným kulturním oblastem (odvětvím) tj. O.11 – O.19, takto :
- historická památka - (O.11)
- muzeum a galerie - (O.11)
- archiv - (O.11)
6
- knihovna - (O 11)
- divadlo - ( O.12)
- koncertní sál - ( O.12)
- kulturní domy – (O.12)
- výstavní sál - (O.13)
- nakladatelství/vydavatelství - (O.14)
- výrobci a distributoři audiovizuálních děl - (O.15)
- rozhlas - (O.15)
- televize - (O.15)
- školy uměleckého vzdělávání – ( O.18)
- organizace ochrany aut.práv - (O.19)
- ostatní poskytovatelé - ( O.11 - O.19)
Jak je z uvedeného členění patrné, např. ve velmi významné oblasti architektonických
činností (O.16) se zatím žádný jednoznačně vymezený poskytovatel - z důvodu nedostatku
odpovídajících dat získávaných statistickými šetřeními - nenachází. Obvykle je rozsah
kulturních oblastí širší než činnosti poskytovatelů, kteří do nich jsou zařazeni. Poskytovatelé
jsou tak svým způsobem vybranými (statisticky zvlášť sledovanými) reprezentanty
jednotlivých oblastí, kteří však vyčerpávajícím způsobem celou oblast nepokrývají.
Za údaje o ostatních poskytovatelích se považují zjišťovaná data o činnosti v těch
kulturních oblastech, které nelze jednoznačně přiřadit k předcházejícím poskytovatelům
(např. maloobchodní prodej knih, starožitností, uměleckých předmětů, tvorba hudebních
nahrávek, služby designu, aktivity zpravodajských agentur, správní činnosti ministerstva
kultury a jím řízených institucí atd.).
Z podobných důvodů jako v případě oblastí – tj. nemožnosti věrohodného rozčlenění
souhrnných dat - je nutné předpokládat i tzv. „neznámého poskytovatele“. V této souvislosti
je patrné, že postupné snižování významu (váhy) dat uvedených za neznámou oblast či
neznámého poskytovatele v relaci k celkovým údajům za kulturu by mělo být projevem
zdokonalování účtu kultury jako takového. To je však velmi obtížný a dlouhodobý úkol
související zejména s možnostmi rozšiřování a prohlubování statistického výkaznictví
(finanční možnosti a pracovní kapacity statistických pracovišť, ochota respondentů, snahy
o snižování jejich administrativní zátěže apod.).
Jak je z výše uvedeného zřejmé, členění poskytovatelů kulturních služeb, které je do
značné míry ovlivněno možnostmi získání potřebných dat za danou sféru kulturních aktivit,
se bude se změnami ve statistickém zjišťování v čase měnit.
Lze použít i jiné členění sektoru kultury než je výše uvedené, které můžeme označit za
výchozí či základní. Tak např. kulturní oblasti lze seskupit do čtyř tzv. sfér. Každá z nich
odráží rozhodující příbuzné rysy několika oblastí. Za takovou skupinu příbuzných oblastí lze
považovat sféru kulturního (hmotného a nehmotného) dědictví, kam patří např. památky,
archeologická naleziště, muzea a galerie, archivy a knihovny, dále sféru živé originální
umělecké tvorby (např. interpretační a výtvarné umění, umělecká řemesla, design,
7
architektura, reklama) a sféru kulturních medií (např. film, televize, rozhlas, vydávání
software a tisk). Čtvrtou sféru – ač ne ryze kulturní - by mohly tvořit správní (režijní) činnosti
(včetně ochrany autorských práv a podpory kultury), které jsou i s kulturou – jako s každou
jinou oblastí lidských aktivit - neoddělitelně spojeny a dále umělecké vzdělávání.
Samozřejmě, nemalý význam mají i jiná členění kulturního sektoru. Evropská Komise
člení kulturu v zásadě na kulturní sektor a kreativní sektor. Prvý tvoří oblast tradičního
umění (výtvarné a interpretační umění, kulturní dědictví) a oblast kulturních průmyslů (film
a video, televize a rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk), druhý – kreativní sektor tvoří
oblast kreativních průmyslů (design, architektura a reklamní průmysl) a oblast příbuzných
odvětví (výroba PC, přehrávačů apod.). Jak dále uvidíme, toto členění má mimo jiné nemalý
význam z pohledu uplatňování tržních vztahů v kultuře a v této souvislosti rozdílných
ekonomických výsledků kulturních oblastí.
V souvislosti s vymezením kultury z pohledu účelu či času hovoříme o druhém rozměru
kultury - kulturním cyklu. Ten představuje souhrn fází či etap členících kulturu (resp. její
oblasti) na tvorbu či produkci, uchovávání hodnot, šíření kulturních služeb a statků, obchod
s nimi, vzdělávání a spotřebu kulturní produkce. Průřezový charakter pojetí kulturního cyklu
svým způsobem sektor kultury jako takový překračuje a zasahuje také do jiných odvětví či
sfér lidských aktivit (např. vzdělávání, obchod).
Co se týče faktoru času, lze mezi kulturním cyklem a kulturními sférami (skupinami
oblastí) nalézt určité styčné body. Zatímco cyklus lze připodobnit k momentálnímu řezu
právě probíhajícími kulturními aktivitami, tak sféry člení kulturu z dlouhodobého pohledu.
S určitou mírou zobecnění lze říci, že kulturní dědictví vychází z minulosti, živá tvorba
produkující kulturní služby a statky spotřebovávané v daném čase a na daném místě se váže
na přítomnost a média rozšiřující zmíněné služby a statky směřují do budoucnosti.
Lze také říci, že výše uvedené čtyři sféry zároveň představují základní etapy kulturního
cyklu (uchovávání kulturních hodnot, jejich tvorba, šíření kulturních služeb a statků,
umělecké vzdělávání a související správní činnosti).
Jak ukázaly již výsledky prvého zpracování kulturního účtu za rok 2009, z ekonomického
pohledu se vine silná dělící čára mezi tzv. „tradičními“ a „novými“ kulturními obory či
odvětvími. Mezi prvými lze uvést na čelném místě celou sféru kulturního dědictví a dále část
živé originální umělecké tvory (divadlo, soubory, festivaly, výstavní sály a kulturní domy
a režijní činnosti v kultuře). Tyto aktivity v zásadě nejsou finančně soběstačné a směřuje
k nim 50 - 60 % veřejných výdajů na kulturu. Naopak tomu je v případě pořizování zvukových
nahrávek, televizního a rozhlasového vysílání, výroby a distribuce audiovizuálních děl, tvorby
videoher, tisku, architektonických, návrhářských a reklamních činností.
K otázce členění sektoru kultury je třeba dodat, že může být různorodé. Pro jeho
odpovídající postižení je podstatné získat potřebná data za co nejnižší části celku, kterým je
kulturní sektor jako takový, tj. za jednotlivé oblasti či poskytovatele kulturních služeb. S jejich
využitím lze uspokojit informační potřeby spojené s různým členěním kulturního sektoru.
8
1.2. Zdroje dat a související problémy
K sestavení účtu kultury se využívají různorodá data z administrativních zdrojů i ze
statistických zjišťování. Do prvé skupiny patří v prvé řadě údaje z veřejných rozpočtů (státní
rozpočet a místní rozpočty), které jsou získávány od MF ČR. Také sem patří dostupné údaje
na internetu, obsahující data o některých poskytovatelích kulturních služeb.
Druhou skupinu tvoří zejména data získaná šetřením v domácnostech (cestou
tzv. rodinných účtů) a dále statistickým zjišťováním přímo u kulturních subjektů (pod
označením KULT, popř. KULT- MK). Šetření v domácnostech provádí ČSÚ, který šetří také
držitele licencí rozhlasového a televizního vysílání. Data od naprosté většiny dalších
kulturních subjektů (poskytovatelů) sbírá pomocí výše zmíněného šetření (KULT- MK) NIPOS.
Některá data (zejména o zpravodajských agenturách, činnosti architektů, fotografické
činnosti a činnosti reklamních agentur, maloobchodu atd.) jsou získávána v rámci šetření
tzv. podnikové statistiky ČSÚ. Ze statistického zjišťování tohoto úřadu (NI 1-01) jsou
získávána také data o neziskových institucích (včetně organizací ochrany autorských práv).
Pro potřeby sestavení účtu se využívají i různé doplňkové zdroje informací. Údaje
o zaměstnanosti a mzdách jsou částečně k dispozici z výběrového šetření pracovních sil a ze
statistiky práce a mezd. Obě zjišťování provádí ČSÚ, který také dodává makroekonomická
data z národního účetnictví (zejména ve formě matice dodávek a užití).
Údaje o archivech má k dispozici MV ČR, některé informace o kinech Unie filmových
distributorů atd.
Konečně informace o některých kulturních subjektech a aktivitách nezahrnutých do
pravidelných statistických šetření jsou zjišťována pomocí jednorázových dotazníkových
šetření NIPOS a IU-DÚ u vybraných respondentů (cirkusy, design, videohry, umělecká
řemesla, amatérské umění atd.).
Nutno dodat, že se na mapě statistického sledování sektoru kultury najdou ještě “bílá
místa”. Některé činnosti prozatím nejsou statistickým zjišťováním pokryty (např.
archeologická naleziště), zatímco jiné jsou pokryty jen částečně (např. umělecká řemesla).
Ani v případě zahrnutí daných kulturních aktivit do statistického zjišťování však není získání
potřebných údajů snadné. Základní překážkou je vysoká míra neodpovědí (nonrespons) a to
zejména v případě ekonomických údajů, které jsou pro sestavení kulturního účtu nezbytnou
podmínkou.
Získáním dat však problémy nekončí. Je třeba se vypořádat s problem souvisejícími
s klasifikacemi (NACE, COICOP, ISCO ). Údaje o kulturních činnostech jsou velmi často
zahrnuty v agregovaných položkách s jinými aktivitami. V případech kdy tomu tak není, bývá
z úsporných důvodů výběrový soubor šetření nedostatečně velký na to, aby bylo možno
získat a dopočítávat výsledky v potřebném jemném členění (např. na čtyři místa NACE).
9
Jednou věcí je získat data (velmi často ne zcela úplná a „čistá“, popř. v jiném než
potřebném členění) a druhou získat je v potřebném či přijatelném časovém termínu. Data
o veřejných výdajích jsou k dispozici zhruba pět měsíců, údaje o výdajích domácností osm
a o podnicích či neziskových institucích až dvanáct měsíců po referenčním období. Podobné
to je s dopočtenými údaji sbíranými od kulturních subjektů (poskytovatelů). Nejpozději jsou
dosažitelná data ze systému národního účetnictví (více než rok po referenčním období),
která jsou navíc postupně zpřesňována.
Samozřejmě, nemalé rozdíly jsou i v kvalitě informací. Vysokou věrohodnost lze
předpokládat u dat týkajících se veřejných výdajů na kulturu, která vycházejí z čerpání
státního rozpočtu. Problematičtější v tomto směru jsou všechny údaje zjištěné statistickým
šetřením, ať už v domácnostech (rodinné účty), tak zejména specializovanými šetřeními
v kulturních subjektech (výběrová statistická šetření KULT prováděná NIPOS a ČSÚ), dalšími
šetřeními ČSÚ v podnicích a šetřeními doplňkovými. Kvalita těchto dat je ovlivněna všemi
problematickými okolnostmi, počínaje úplností základního souboru respondentů, metodami
sestavení výběrového souboru, mírou neodpovědí, úrovní dopočtů apod.
V rámci řešení úlohy založené na různorodých zdrojích informací se lze ztěží vyhnout
rozhodnutí o tom, která data – v případě kontradikce – lze považovat za spolehlivější
a prvořadá a která za méně významná či odvozená. V souvislosti s účtem kultury by do prvé
skupiny měla patřit bezesporu data o veřejných výdajích na kulturu, vycházející z čerpání
státního rozpočtu. Mezi dalšími datovými zdroji by měl také náležet jistý stupeň preference
údajům ze systému národního účetnictví, které procházejí řadou bilančních úprav a navíc
„zapadají do mozaiky“ makroekonomických ukazatelů sestavovaných dle detailně
propracovaných pravidel v souladu s jednotnou mezinárodní metodikou (např. upravená
data ze šetření rodinných účtů).
2. Hospodaření kulturních institucí v roce 2012
2.1. Zdroje financování kultury
Celková výše finančních zdrojů vstupujících do sektoru kultury dosáhla v roce 2012 více
než 236,1 mld. Kč.3
(viz. tab. č. 1 v příloze). V porovnání s rokem předcházejícím to bylo
o 1,1 mld. Kč (o 0,5%) méně.
Co se původu finančních zdrojů týče, největší část jich pochází z oblasti finančních
a nefinančních podniků (dále také “podniky”), na druhém místě jsou domácnosti, na třetím
veřejné rozpočty, dále neziskové instituce a na posledním místě je mezinárodní prostředí.
V jednotlivých oblastech (odvětvích) kultury je obrázek podílů zdrojů financování
poněkud odlišný. Zatímco v kulturním dědictví, interpretačním umění, uměleckém
3
V souladu s výše zmíněným manuálem se použitými zdroji rozumí veškeré provozní příjmy (snížené o
zaplacené daně), investiční dotace, přijaté úvěry a půjčky (bez splacených), dary apod. získané institucemi
s převažujícími kulturními aktivitami získané během referenčního roku.
10
vzdělávání a v činnostech správního chrakteru jsou rozhodující veřejné rozpočty (až s 56 %
podílem), v tržně orientovaných odvětvích (výtvarné umění, tisk, média, architektura,
reklama) to jsou zdroje podniků a domácností.
Jak ukazuje následující tabulka, ve tříleté časové řadě (2010 - 2012) jsou patrné tendence
růstu podílu domácností na celkových zdrojích a naopak poklesu podílu podniků. Veřejné
a ostatní zdroje v zásadě stagnují. S ohledem na poměrně nízkou absolutní úroveň, jsou
výkyvy podílů ostatních zdrojů velmi vysoké.
podíly v %
Původ zdroje 2010 2011 2012
Index
2012/11
v %
Index
2012/10
v %
Veřejné rozpočty 13,5 14,6 14,5 99,3 107,4
Domácnosti 16,8 17,2 19,3 112,2 114,8
Podniky 66,7 65,9 62,2 94,4 93.3
Neziskové instituce 2,8 1,2 3,2 266,7 114,3
Ostatní svět 0,2 1,1 0,8 72,7 400,0
Z veřejných rozpočtů bylo v roce 2012 věnováno na kulturu 34,3 mld Kč tj. o 417mil. Kč
(o 1,2%) méně než v roce předcházejícím. Tato částka představuje konsolidované provozní
a investiční výdaje organizačních složek státu, územních samosprávných celků a státních
mimorozpočtových fondů (kultury a pro podporu a rozvoj české kinematografie) na bázi
pokladního plnění.
Z celkové výše výdajů bylo více než 28,2 mld. Kč určeno na provozní účely a necelých
6,1 mld. Kč na investice. Z pohledu úrovně veřejných zdrojů bylo nejvíce - jak provozních, tak
i investičních prostředků - vydáno na kulturu z obecních a městských rozpočtů (více než
52 %) a to zejména do oblasti kulturního dědictví, interpretačního umění a uměleckého
vzdělávání.
Celková částka věnovaná kultuře v roce 2012 představovala 2,16 % veřejných rozpočtů
(v roce 2011 to bylo 2,17%).
Nepřímou pomoc státu kultuře je nemožné kvantifikovat, mimo jiné i proto, že její část
může přicházet i prostřednictvím výdajů domácností a podniků (snížení základu daně
v případě daru kulturní instituci).
Výdaje domácností na kulturu v roce 2012 dosáhly 45,5 mld. Kč, což je o 4,7 mld. Kč více
než v předcházejícím roce a směřovaly nejvíce do sféry médií a tisku (televize, rozhlas, kino,
knihy a tisk atd.) a to ve výši 29,9 mld. Kč, to představuje podíl 65,7 %. Mnohem méně
prostředků domácnosti vydaly v oblasti kulturního dědictví, živé umělecké tvorby
(interpretační a výtvarné umění) a uměleckého vzdělávání. Výdaje domácností na kulturu
11
mají nejčastěji podobu vstupného, koncesionářských poplatků, jiných poplatků za služby,
úhrad školného, zápisného a úhrad nákupů zboží kulturní povahy (knihy, časopisy, obrazy,
starožitnosti atd.).
Podíl výdajů domácností na kulturu na celkových čistých peněžních výdajích domácností
dosáhl zhruba tří procent.
V rámci ostatních zdrojů financování kultury (téměř dvoutřetinový podíl na celkových
zdrojích) mají nejvýznamnější postavení finanční a nefinanční podniky (146,8 mld. Kč), dále
nevládní neziskové instituce (7,6 mld. Kč). Zdrojem doplňkového charakteru byly prostředky
ze zahraničí (1,9 mld. Kč). V porovnání s předcházejícím rokem byly ostatní zdroje o více než
5 mld. Kč (3,3 %) nižší.
Co se týče jejich rozdělení do jednotlivých oblastí, směřovaly zejména do reklamy
(65,4 mld. Kč), médií (30,8 mld. Kč) a tisku (26,7 mld. Kč). Na druhé straně mnohem méně do
tradičních kulturních odvětví, ve kterých tradičně převažuje účast zdrojů veřejných.
Uplatnění různorodých zdrojů v rozdílných kulturních oblastech je odrazem rozdílné
úrovně rozvoje tržních vztahů v kulturním sektoru. Zatímco se veřejné zdroje nejvíce
angažují v oblasti kulturního dědictví, uměleckého vzdělávání, interpretačního umění
a správy, tak domácnosti a zejména podniky v oblastech tisku, audiovize, reklamy
a architektury.
2.2. Mikroekonomický pohled
Tabulky č. 3 a 4 uvedené v příloze umožňují hodnotit základní ekonomické ukazatele
z výkazů zisku a ztrát kulturních subjektů získané z ročních zjišťování podnikového charakteru
(výkazy P 5 – 01, NI a KULT). Je třeba dodat, že podniky jsou v rámci těchto šetření
zařazovány do jednotlivých odvětví či oborů dle zásady převažující části tržeb a tak jejich
veškeré tržby nemusí nutně pocházet z aktivit kulturního charakteru. Na druhé straně nejsou
zahrnuty podniky, které mohou provozovat i kulturní činnosti, avšak převažující část jejich
tržeb pochází z aktivit ne-kulturních. Cenou za úplnější pohled, který tak získáváme, je nižší
přesnost (resp. „odvětvová“ jemnost či čistota) zjištěných dat.
Jak ukazují tab. č. 3, 4 a 10 hospodaření sektoru kultury skončilo v roce 2012 kladným
hospodářským výsledkem ve výši přesahující 12,1 mld. Kč. Tato částka zhruba odpovídá
ziskové marži (zisk po zdanění dělený tržbami) ve výši 4,9 % (tj. o 0,6 p.b. méně než v roce
2011).
Hospodaření jednotlivých oblastí kultury a poskytovatelů kulturních služeb je tradičně
velmi nevyrovnané. Zatímco v kulturním dědictví bylo dosaženo nemalé ztráty (zejména
archivy a knihovnami), jiná odvětví byla značně zisková (reklama, média, tisk). Podle stupně
ekonomické soběstačnosti (relace mezi tržbami za vlastní výkony a celkovými výdaji) lze
v rámci sektoru kultury odlišit dvě rozdílné sféry hospodaření. Do prvé patří oblasti
12
tradičního umění orientovaného spíše na publikum a návštěvnost, pro které je
nepostradatelná finanční podpora z veřejných zdrojů (kulturní dědictví, divadla, soubory,
festivaly atd.) a do druhé – orientované na trh – lze zařadit sféru kreativních aktivit (reklama,
architektura, design), média a tisk se stupněm soběstačnosti přesahujícím 100 % (při celkové
úrovni za sektor ve výši 84,9 % tj. o 4,2 p.b. nižší v porovnání s rokem 2011).
Tabulka č. 7 obsahuje údaje o zaměstnanosti a mzdách v kultuře. V roce 2012 v ní
pracovalo zhruba 90 tis. pracovníků, z toho necelých 80 tis zaměstnanců (přepočtený stav)
a zbytek dobrovolníků bez nároku na odměnu. Nad tento počet lze zřejmě předpokládat
dalších několik tisíc osob pracujících v resortu na základě dohod o pracovní činnosti či
v postavení osoby samostatně výdělečně činné. Pokud bychom přepočetli výši vykázaných
ostatních osobních výdajů v kultuře pomocí průměrných mezd podle daných oblastí,
dojdeme k počtu dalších cca 15 500 pracovníků zapojených na základě dohod (přepočtených
na plnou pracovní dobu). Z výsledku různých statistických zjišťování lze odhadovat, že
v kultuře dále působí cca 45 tis. OSVČ (majitelů). Celkem by tedy bylo možné odhadnout
počet osob pracujících v kultuře zhruba na 150 tis. (zaměstnanců, dobrovolníků, pracovníků
na dohody a OSVČ). Tento počet samozřejmě nezahrnuje pracovníky zabývající se kulturními
aktivitami v ne - kulturních organizacích.
Průměrná hrubá měsíční mzda v kultuře dosáhla 24 982 Kč a byla o 130 Kč (o 0,5%) nižší
než v celostátním měřítku. Zejména v případě kultury platí, že průměry mají velmi nízkou
vypovídací schopnost. Samozřejmě, že i do oblasti mezd se promítají podstatné rozdíly
v úrovni hospodaření dvou odlišných sfér sektoru kultury – tradičních odvětví na straně
jedné a médií, tisku a kreativních oborů na straně druhé (viz tab. č. 10). Zatímco v kulturním
dědictví nedosáhla průměrná měsíční mzda ani 17 tis. Kč, tak v reklamě, tisku či
v architektuře to bylo více než 27 tis. Kč a v oblasti audiovizuální a interaktivní techniky více
než 35 tis. Kč. Celkově platí, že více než 45 % zaměstnanců v sektoru kultury pracuje
v odvětvích s nižší než celostátní průměrnou mzdou.
Rozdílné ekonomické podmínky a výsledky mají svůj odraz také v investiční aktivitě. Při
průměrné intenzitě investic v přepočtu 130 tis. Kč na zaměstnance v celém kulturním
sektoru, to bylo v oborech tradičního umění jen 70,8 tis. Kč., v kreativních průmyslech 175,5
tis. Kč a v kulturních průmyslech (tisk a média) až 190 tis. Kč. (viz tab. č. 10).
Pohled na hospodaření sektoru lze částečně doplnit daty o vývozu a dovozu kulturního
zboží a služeb (viz tab. č. 9 a), b) a c)). V zahraničním obchodu se zbožím a službami
kulturního charakteru bylo dasaženo – podobně jako v předcházejících letech – kladného
salda (7,6 mld. Kč). V této souvislosti je však třeba dodat, že uvedené údaje neodrážejí celý
rozsah obchodní výměny v oblasti kultury (příslušná šetření jsou výběrová).
13
2.3. Makroekonomický pohled
Charakteristiku úrovně hospodaření kultury jako celku i jejích jednotlivých částí zcela
přirozeně provází otázka místa a váhy tohoto sektoru v ekonomice. Při hledání odpovědi je
třeba využít údajů a metod národního účetnictví.
S ohledem na disponibilní data o sektoru kultury se jeví jako nejvhodnější pro vyčíslení
makroekonomických ukazatelů výrobní (odvětvová) metoda výpočtu hrubého domácího
produktu (HDP). Podle ní se tento ukazatel rovná součtu hrubé přidané hodnoty zjištěné
odpočtem mezispotřeby od hodnoty produkce (HPH) a čistých daní, tj. daní z daného odvětví
snížených o dotace poskytnuté tomuto odvětví.
Vstupní data do propočtu by měla vycházet z údajů národního účetnictví, zejména pak
z tabulek dodávek a užití. Tyto údaje představují svým způsobem optimální informační
soustavu co do své komplexnosti, konzistence a mezinárodní srovnatelnosti. Uvedené
přednosti jsou však vykoupeny vysokou pracností a z pohledu uživatelů dat dlouhou dobou
čekání na (postupně upřesňované) výsledky.
Nutno dodat, že na základě těchto údajů lze makroekonomické ukazatele sektoru
kultury spíše odhadovat než přesně kalkulovat. Je tomu tak zejména pro – z našeho
pohledu - nevhodné členění dat v tabulkách dodávek a užití pouze do úrovně oddílů (na
2 místa NACE), zatímco jsou kulturní aktivity často až na úrovni tříd (4 místa NACE). Jedním
příkladem za všechny mohou být architektonické činnosti v tabulkách dodávek a užití, které
zahrnují celý oddíl 71 CZ-NACE. Za součást kulturního sektoru je však považována pouze třída
71.11. Data odpovídající kulturním aktivitám je nutno získávat složitým postupem s využitím
znalosti různých vztahů – např. v úrovni produktivity práce mezi třídami či podílu spotřeby
materiálu, energie a služeb na výnosech atd. - mezi údaji zjištěnými v rámci statistických
šetření (podniková šetření, KULT, NI).
Z předběžných údajů obsažených v tabulkách dodávek a užití byla propočtena váha
kulturního sektoru na celkové produkci ČR v roce 2011 v rozsahu 2,23 % (216,2 mld. Kč) a na
hrubé přidané hodnotě v úrovni 2,42 % (83,9 mld. Kč).
Pomocí upřesněných údajů lze tato data poopravit resp. mírně snížit. Podíl kulturního
sektoru na celkové produkci lze odhadovat na 2,20 % (215,4 mld. Kč), jeho podíl na HPH ve
výši 2,33% (80,4 mld. Kč) a na HDP v úrovni 1,4% (53,1 mld. Kč). Poměrně nižší úroveň HDP
v porovnání s HPH je dána nízkou úrovní daní vztahujících se ke kuturnímu sektoru a naopak
vysokou úrovní přijatých provozních dotací. Snížení HPH oproti roku 2010 bylo ovlivněno
jednak relativním nárůstem mezispotřeby a dále celkovým snížením ekonomického výkonu
sektoru kultury.
Z předběžných dat lze za rok 2012 předpokládat (odhadovat), že objem produkce
v kulturním sektoru dosáhl 210,9 mld. Kč (2,16 % na celostátní produkci) a úroveň HPH
14
82,2 mld. Kč (tj. 2,38 % z celkové HPH vytvořené v ekonomice). Objem HDP vytvořeného
v kultuře lze odhadovat v úrovni 55,1 mld. Kč (1,43 % z celkového HDP). Výchozí předběžné
údaje budou dale zpřesňovány a výše uvedený odhad se zřejmě mírně pozmění.
3. Závěr
Nutno dodat, že ač se kulturní účet za období 2012 zpracovává již po čtvrté, lze
považovat ověření metodických přístupů za téměř stejně významné jako hledání věcných
výsledků. S ohledem na rozšíření sektoru kultury, jeho úplnějšího postižení statistickým
zjišťováním i částečné uplatnění pozměněných metodických přístupů, jsme stále ještě na
počátku vznikající časové řady, a proto ještě není zcela možné s jistotou porovnávat
a hodnotit dynamiku úrovně jednotlivých ukazatelů. Bez ohledu na tuto skutečnost však
i toto zpracování kulturního účtu ukázalo, že některé významné poznatky o kulturním
sektoru se v zásadě potvrzují (např. postavení jednotlivých oblastí v rámci sektoru, počty
zaměstnanců atd.).
Základní otázkou, na kterou by měl dát účet kultury odpověď, je původ, rozsah a užití
finančních zdrojů v sektoru kultury. Z administrativních dat bylo zjištěno, že veřejný sektor
se podílí na příjmech kulturních subjektů částkou 34,3 mld. Kč (tj. 14, 5%) s tím, že tyto
prostředky plynou zejména do oblasti kulturního dědictví, živé umělecké tvorby a do
uměleckého vzdělávání. Podle šetření v domácnostech dosáhly výdaje směřující z rodinných
rozpočtů do kultury, zejména do oblasti médií a živé tvorby, 45,5 mld. Kč (tj. 19,3 %
celkových zdrojů). Na rozdíl od zdrojů pocházejících z domácností se zdroje vytvořené
v podnicích (146,8 mld. Kč tj. 62 % z celkových) snížily. Tato skutečnost spolu se současným
poklesem zdrojů z mezinárodního prostředí výrazně ovlivnila celkový meziroční pokles
rozsahu disponibilních zdrojů (provozního i investičního charakteru) v kuturním sektoru
(o 1,1 mld. Kč, tj. o necelé 0,5% ).
Opět se potvrdilo, že se jednotlivé kulturní oblasti významně liší stupněm uplatnění
tržních principů a v této souvislosti také úrovní hospodaření, s tím související výší
průměrných mezd, investiční aktivitou atd. Případné prohlubování této diferenciace bude
zřejmě záviset na technickém rozvoji na straně jedné a rozsahem podpory neziskových
aktivit (kulturní dědictví a část živé tvorby) z veřejných zdrojů na straně druhé.
Problematické ekonomické výsledky výše jmenovaných kulturních oblastí by bylo možné
přisuzovat i omezeným možnostem finančních ukazatelů pro vyjádření rozsahu a kvality
výkonu některých činností (např. péče o kulturní dědictví, vzdělávací činnost kulturních
institucí, působení kultury a jejích hodnot na jedince i společnost). V této souvislosti je proto
na místě doplnit ekonomické ukazatele naturálními, z nichž se jako nejvhodnější se pro
svou komplexnost jeví ukazatel počtu návštěvníků. Nutno dodat, že i celková návštěvnost
kulturních institucí se v porovnání s rokem 2011 mírně snížila (viz. tab. č. 13).
15
Horší hospodářské výsledky v porovnání s předcházejícím rokem dokládá i pokles
ukazatelů stupně soběstačnosti a ziskové marže ( o 4,2 a 0,6 proc. bodu – viz tab. č. 10).
V makroukazatelích se porovnání se zpřesněnými údaji za rok 2011 nejeví tak nepříznivě.
Při mírném poklesu produkce (o 2,1 %) klesla ještě hlouběji mezispotřeba (o 4,7 %) a hrubá
přidaná hodnota tak o 2,2 % vzrostla.
Jak se ukazuje, váha či podíl sektoru kultury na ekonomice jako celku v několika
významných ukazatelích osciluje kolem 2 %.
Veřejné zdroje věnované kultuře představují 2,16 % celkových konsolidovaných výdajů
veřejných rozpočtů, podíl výdajů domácností na kulturu k celkovým výdajům domácností
dosahuje 3% a počet zaměstnanců v sektoru kultury zhruba 2 % z celkového počtu
zaměstnanců v ekonomice. Konečně předběžně odhadované podíly produkce a hrubé
přidané hodnoty v kultuře mírně přesahují dvouprocentní úroveň (2,16 % a 2,38 %), zatímco
odhadovaný hrubý domácí produkt kultury svou výší zůstává pod touto úrovní (1,43 %
celostátního ukazatele).
Pokud bychom přidali na pomyslnou misku vah neměřitelnou část výkonů
a společenského dosahu sektoru kultury, byl by jeho podíl jistě mnohem vyšší. To, co nelze
finančně vyjádřit je však mimo naše možnosti. Je třeba se zabývat tím, co dokážeme ovlivnit
a provádět opatření - zejména v oblasti statistických zjišťování – která nám umožní postupně
zvyšovat rozsah kulturních aktivit zahrnutých do satelitního kulturního účtu a naopak
snižovat stupeň jeho nepřesnosti.
16
4. Použité zdroje a literatura:
Systém účtů kultury. Praha, NIPOS 2011
Výsledky účtu kultury ČR za rok 2011. Praha, ČSÚ 2013 (Práce a sociální analýzy, E- 3318 -13)
Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010. Praha, NIPOS 2011
ESSnet on Culture statistics 2009 –2011, Task Force 1 : Framework and definitions
(Final Report 2011)
National report on public expenditure, Eries, 2004
The Economy of Culture, studie KEA European Affairs pro Evropskou komisi, (2006)
Statistická zjišťování ČSÚ a NIPOS a administrativní zdroje dat MF, MV, ČSSZ a Unie filmových
distributorů a různá doplňková zjišťování provedená IU-DÚ a NIPOS
Tabulky dodávek a užití ČSÚ za rok 2011 a 2012
Klasifikace ekonomických činností ( CZ-NACE). Praha, ČSÚ 2008
17
5. Tabulková příloha
Tabulka 1 Zdroje financování kultury podle kulturních oblastí v roce 2012..................................................................................19
Tabulka 2 Umístění finančních zdrojů podle kultur. oblastí a poskytovatelů kultur. služeb v roce 2012.......................................20
Tabulka 3 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle kulturních oblastí v roce 2012.....................................................................21
Tabulka 4 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle poskytovatelů kulturních služeb v roce 2012...............................................22
Tabulka 5 Makroekonomické ukazatele podle kulturních oblastí v roce 2012 (odhad) ...............................................................23
Tabulka 6 Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2012 (sl. 3 - 5 odhad)......................................................24
Tabulka 7 Zaměstnanost a mzdy v kultuře v roce 2012 ..............................................................................................................25
Tabulka 8 Zdroje a rozsah investic kulturního sektoru v roce 2012.............................................................................................26
Tabulka 9a Zahraniční obchod se zbožím kulturního sektoru v roce 2012 ..................................................................................27
Tabulka 9b Zahraniční obchod se službami kulturního sektoru v roce 2012 ...............................................................................28
Tabulka 9c Zahraniční obchod se zbožím a službami kulturního sektoru v roce 2012.................................................................29
Tabulka 10 Analytická tabulka základních ukazatelů sektoru kultury za rok 2012 .......................................................................30
Tabulka 11 Časové řady vybraných ukazatelů sektoru kultury....................................................................................................31
Tabulka 12 Počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb v roce 2012 .................................................................................32
Tabulka 13 Relativní vyjádření výkonu poskytovatelů kult. služeb v natur. ukazatelích v roce 2012...........................................33
18
19
Tabulka 1 Zdroje financování kultury podle kulturních oblastí v roce 2012
v tis. Kč
OBLAST
Ústřední
vládní
instituce
Místní
vládní
instituce
Veřejný
sektor
celkem
Přímé
výdaje
domácností
Nefinanční a
finanční
podniky
1)
Nevládní
neziskové
instituce
1)
Soukromý
sektor
celkem
Evropské
strukturální
fondy
Jiné
mezinárodní
instituce
Ostatní
svět
celkem
ZDROJE
CELKEM
Kulturní dědictví 3 724 868 9 672 892 13 397 760 3 062 635 6 816 222 236 284 10 115 141 177 346 31 672 209 018 23 721 919
Interpretační umění 928 972 4 523 667 5 452 639 1 850 296 2 327 229 88 858 4 266 383 21 838 21 739 43 577 9 762 599
Výtvarné umění 23 439 47 799 71 238 637 439 5 918 642 3 629 6 559 710 1 595 7 136 8 731 6 639 679
Periodický
a neperiodický tisk
28 040 23 240 51 280 12 127 000 23 375 825 3 323 35 506 148 82 82 35 557 510
Audiovizuální
a interaktivní technika
274 468 977 322 1 251 790 17 830 655 23 854 012 5 317 012 47 001 679 13 283 1 586 837 1 600 120 49 853 589
Architektura . . . . 18 547 258 1 805 18 549 063 73 729 . 73 729 18 622 792
Reklama . . . 127 394 65 430 363 . 65 557 757 . . . 65 557 757
Umělecké vzdělávání 10 828 7 181 928 7 192 756 1 345 000 . . 1 345 000 2 246 . 2 246 8 540 002
Správa 2 359 129 23 898 2 383 027 56 344 499 892 1 975 338 2 531 574 . . . 4 914 601
Neznámá oblast 419 875 4 100 720 4 520 595 8 420 236 – – 8 420 236 – – – 12 940 831
CELKEM 7 769 619 26 551 466 34 321 085 45 456 999 146 769 443 7 626 249 199 852 691 290 119 1 647 384 1 937 503 236 111 279
1
Celkové příjmy jsou sníženy o příjmy z veřejného sektoru, domácností, mezinárodního prostředí, zaplacené daně a zvýšeny (sníženy) o změnu stavu úvěrů apod.
20
Tabulka 2 Umístění finančních zdrojů podle kultur. oblastí a poskytovatelů kultur. služeb v roce 2012
v tis. Kč
OBLAST
Historické
památky
Muzeum
a galerie
Divadla
Kulturní
domy
Hudební
soubory
Výstavní
sály
Knihovny Archivy Rozhlas Televize
Org.
ochrany
autor.
práv
Školy
uměl.
vzděl.
Ostatní
poskyto-
vatelé
CELKEM
Kulturní dědictví 2 260 692 4 355 554 x x x x 2 765 985 866 235 x x x x 13 474 453 23 721 919
Interpretační umění x x 4 742 175 2 814 526 1 225 769 x x x x x x x 980 129 9 762 599
Výtvarné umění x x x x x 237 167 x x x x x x 6 402 512 6 639 679
Výrobci a distributoři
audioviz. děl
x x x x x x x x 4 962 125 22 449 476 x x 22 441 988 49 853 589
Umělecké vzdělávání x x x x x x x x x x 8 540 002 x 8 540 002
Správa a podpora
kulturní činnosti
x x x x x x x x x x 967 681 x 3 946 920 4 914 601
Neznámá oblast x x x x x x x x x x x x 132678890 132 678 890
CELKEM 2 260 692 4 355 554 4 742 175 2 814 526 1 225 769 237 167 2 765 985 866 235 4 962 125 22 449 476 967 681 8 540 002 179 923 892 236 111 279
21
Tabulka 3 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle kulturních oblastí v roce 2012
v tis. Kč
OBLAST
Příjmy (výnosy)
celkem
z toho:
tržby za vlastní výkony
Výdaje (náklady)
celkem
v tom Rozdíl
příjmů
(výnosů)
a výdajů
(nákladů)
spotřeba
materiálu,
energie, zboží
a služeb
osobní
náklady
ostatní
výdaje
(náklady)
Kulturní dědictví 16 485 796 8 603 451 16 967 282 10 206 049 5 633 642 1 127 591 -481 486
Interpretační umění 9 772 738 3 580 212 9 598 549 3 780 576 4 246 546 1 571 427 174 189
Výtvarné umění 6 661 253 6 385 963 5 655 002 3 457 358 804 823 1 392 821 1 006 251
Periodický a neperiodický
tisk
42 671 923 40 864 662 40 439 861 29 684 528 6 406 694 4 348 639 2 232 062
Audiovizuální
a interaktivní média
46 122 782 32 001 147 42 322 796 26 056 838 4 004 577 12 261 381 3 799 986
Architektura 19 088 441 17 933 733 17 619 198 11 784 331 3 164 488 2 670 379 1 469 243
Reklama 66 200 646 62 738 904 62 433 143 50 515 998 6 427 036 5 490 109 3 767 503
Umělecké vzdělávání 847 010 619 603 723 172 387 538 244 730 90 904 123 838
Správa a podpora
kulturní činnosti
10 120 320 2 041 294 10 090 631 1 804 562 1 200 343 7 085 726 29 689
CELKEM 217 970 909 174 768 969 205 849 634 137 677 778 32 132 879 36 038 977 12 121 275
22
Tabulka 4 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle poskytovatelů kulturních služeb v roce 2012
v tis. Kč
POSKYTOVATEL
Příjmy (výnosy)
celkem
z toho:
tržby za vlastní
výkony
Výdaje (náklady)
celkem
v tom
Rozdíl příjmů
(výnosů)
a výdajů
(nákladů)
spotřeba
materiálu,
energie, zboží
a služeb
osobní náklady
ostatní výdaje
(náklady)
Historické památky 2 298 937 1 541 136 2 264 504 897 325 678 756 688 423 34 433
Muzea a galerie 4 367 642 759 059 4 354 819 1 515 527 1 990 657 848 635 12 823
Archivy 871 107 102 979 1 424 943 502 027 852 160 70 756 -553 836
Knihovny 2 769 845 214 363 2 829 077 861 153 1 708 328 259 596 -59 232
Divadla 4 756 947 1 573 999 4 797 447 1 423 044 2 385 287 989 116 -40 500
Hudební soubory 1 231 899 423 855 1 278 784 501 240 594 165 183 379 -46 885
Festivaly 873 016 322 354 864 028 516 950 299 413 47 665 8 988
Cirkusy 77 234 64 960 75 418 31 946 12 035 31 437 1 816
Kulturní domy 2 833 642 1 195 047 2 582 872 1 307 396 955 646 319 830 250 770
Výstavní sály 238 007 122 947 270 289 160 352 85 387 24 550 -32 282
Rozhlas 5 033 731 3 386 500 3 747 500 2 077 453 1 014 425 655 622 1 286 231
Televize 23 485 752 12 213 458 22 016 774 10 545 228 1 558 525 9 913 021 1 468 978
Ostatní poskytovatelé 169 133 150 152 848 312 159 343 179 117 338 137 19 998 095 22 006 947 9 789 971
CELKEM 217 970 909 174 768 969 205 849 634 137 677 778 32 132 879 36 038 977 12 121 275
23
Tabulka 5 Makroekonomické ukazatele podle kulturních oblastí v roce 2012 (odhad)
v tis. Kč b.c.
OBLAST
Produkce
v zákl. cenách
Mezispotřeba
v kup.cenách
Hrubá
přidaná hodnota
Podíl jednotlivých oblastí
na celkové hrubé přidané
hodnotě v %
Kulturní dědictví 13 078 457 5 427 039 7 651 418 9,3
Interpretační umění 12 901 947 5 577 427 7 324 520 8,9
Výtvarné umění 6 902 696 4 331 035 2 571 661 3,1
Periodický a neperiodický tisk 35 897 892 22 895 050 13 002 842 15,8
Audiovizuální a interaktivní média 45 340 009 25 714 579 19 625 430 23,9
Architektura 19 521 402 12 979 837 6 541 565 8,0
Reklama 61 731 415 46 611 205 15 120 210 18,4
Umělecké vzdělávání 7 290 627 1 768 214 5 522 413 6,7
Správa a podpora kult. činnosti 8 220 610 3 349 252 4 871 358 5,9
CELKEM 210 885 055 128 653 638 82 231 417 100,0
24
Tabulka 6 Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2012 (sl. 3 - 5 odhad)
v tis. Kč
SEKTOR OBLAST
PŘÍJMY
(VÝNOSY)
CELKEM
VÝDAJE
(NÁKLADY)
CELKEM
HODNOTA
PRODUKCE
(v mil. Kč)
1)
MEZI-
SPOTŘEBA
(v mil. Kč)
1)
HRUBÁ
PŘIDANÁ
HODNOTA
(v mil. Kč)
1)
POČET
ZAMĚSTN.
(PŘEPOČ.)
v os.
VÝDAJE NA
INVESTICE
EXPORT
ZBOŽÍ
A SLUŽEB
IMPORT
ZBOŽÍ
A SLUŽEB
POČET
PRÁVNICKÝCH
A FYZICKÝCH
OSOB
NACE
a b 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
KULTURNÍ
SEKTOR
Kulturní dědictví 16 485 796 16 967 282 13 078 5 427 7 651 17 664 1 737 970 81 060 330 931 6 225 91.01, 02, 03, 47.78, 79 2)
Scénická umění 9 772 738 9 598 549 12 902 5 577 7 325 12 478 410 116 127 750 330 357 5 717 90.01,02,04
Výtvarná umění
3)
3 747 714 3 131 919 3 931 2 354 1 577 1 347 178 143 250 750 134 013 6 745 74.20,90.03
Kulturní a uměl.
vzdělávání
847 010 723 172 7 291 1 768 5 523 467 22 988 x x 1 255 85.52
Uměl. řemesla 561 330 552 960 568 385 183 1 230 . 5 762 836 3 753 715 1 000 odd.14,15,16,23,25,31,32,43 (část)
Sektor celkem 31 414 588 30 973 882 37 770 15 511 22 259 33 186 2 349 217 6 222 396 4 549 016 20 942 –
KULTURNÍ
PRŮMYSLY
Film a video 14 572 857 14 072 571 16 207 9 925 6 282 1 528 1 150 674 11 530 210 8 353 387 1 179 59.11,12,13,14, 77.22, 47.63 (část)
Hudba 1 908 833 1 610 024 2 208 1 522 686 307 52 846 934 784 1 613 419 2 870 59.20, 47.63 (část) 2)
Rozhlas 5 033 731 3 747 632 4 541 2 006 2 535 1 809 67 685 1 208 9 305 60 60.10
Televize 23 485 752 22 016 774 21 187 11 787 9 400 4 358 1 707 904 153 299 420 419 120 60.20
Knihy a tisk 42 671 923 40 439 861 35 898 22 895 13 003 13 794 1 270 496 8 507 509 5 775 387 36 100 58.11,13,14,63.91,74.30,47.61,62
2)
Videohry 1 121 609 875 795 1 197 476 721 736 29 218 . . 28 58.21
Sektor celkem 88 794 705 82 762 657 81 238 48 611 32 627 22 532 4 278 823 21 127 010 16 171 917 40 357 –
KREATIVNÍ
PRŮMYSLY
Architektura 19 088 441 17 619 198 19 521 12 980 6 541 7 117 1 348 983 254 900 111 087 3 508 71.11
Reklama 66 200 646 62 433 143 61 731 46 611 15 120 13 277 2 271 303 11 810 365 10 976 939 5 625 73.11
Design 2 352 209 1 970 123 2 404 1 592 812 660 74 456 196 612 187 368 1 315 74.10
Sektor celkem 87 641 296 82 022 464 83 656 61 183 22 473 21 054 3 694 742 12 261 877 11 275 394 10 448 –
Správa a podpora kult. činnosti 10 120 320 10 090 631 8 221 3 349 4 872 3 013 45 749 . . 770 84.11,12 (část), 94.99.2
KULTURA CELKEM 217 970 909 205 849 634 210 885 128 654 82 231 79 785 10 368 531 39 611 283 31 996 327 72 517 –
1
odhad na základě vlastních propočtů z údajů národního účetnictví
2
údaje za maloobchod se vztahují jen ke sloupcům 1 až 6
3
bez designu a um. řemesel
25
Tabulka 7 Zaměstnanost a mzdy v kultuře v roce 2012
POSKYTOVATEL
Povolání
kulturního
charakteru
prováděné
v organizaci
s převažující
kulturní
činností
Povolání "ne-
kulturního"
charakteru
prováděné
v organizaci
s převažující
kulturní
činností
Povolání
kulturního
charakteru
prováděné
v organizaci
s převažující
jinou než
kulturní
činností
Dobrovolníci
Neznámý
charakter
povolání
CELKEM
Počet
zaměstnanců
celkem
Mzdy v tis. Kč
Průměrná
mzda v Kč
Historická památka 482 . . 1 787 1 491 1 973 460 501 19 450
Muzeum a galerie 2 714 . . 1 764 3 147 5 861 1 386 496 19 714
Archiv . . . . 2 421 2 421 616 188 21 210
Knihovna 4 618 . . 1 689 769 5 387 1 197 134 18 519
Divadlo 3 047 . . 2 631 4 234 7 281 1 670 106 19 115
Výstavní sál . . . 448 252 252 51 061 16 885
Kulturní dům 1 442 . . 1 712 1 507 2 949 633 784 17 910
Nakladatelství/vydavatelství 7 312 . . . 6 427 13 740 4 170 562 25 295
Film a video . . . . 1 528 1 528 567 156 30 931
Rozhlas 899 . . . 910 1 809 996 384 45 899
Televize 3 525 . . . 833 4 358 2 234 086 42 720
Organizace ochrany
autorských práv
. . . . 277 277 113 156 34 042
Ostatní poskytovatelé . . . 31 949 31 949 9 821 651 25 618
CELKEM 24 040 . . 10 031 55 745 79 785 23 918 265 24 982
26
Tabulka 8 Zdroje a rozsah investic kulturního sektoru v roce 2012
v tis. Kč
POSKYTOVATEL
Investice
v kulturním
sektoru
Zdroje investic Z celkových investic
státní ze zahraničí z toho: EU vlastní a jiné hmotný majetek nehmotný majetek
Historická památka 187 070 65 930 49 661 41 655 71 479 179 163 7 907
Muzeum a galerie 597 976 461 932 83 061 63 250 52 983 576 413 21 563
Archiv 57 005 37 139 . . 19 866 55 523 1 482
Knihovna 730 665 629 853 6 236 6 236 94 576 606 147 124 518
Divadlo 180 408 54 565 212 120 125 631 175 281 5 127
Koncertní sál (soubory
a festivaly)
5 802 1 514 215 . 4 073 3 962 1 840
Kulturní domy 204 901 199 502 5 399 2 781 0 196 304 8 597
Výstavní sál 5 898 1 168 . . 4 730 5 686 212
Rozhlas 67 685 . . 67 685 52 758 14 927
Televize 1 707 904 786 . . 1 707 118 996 559 711 345
Ostatní poskytovatelé 6 623 217 4 644 917 17 685 17 685 1 960 615 4 408 515 2 214 702
CELKEM 10 368 531 6 097 306 162 469 131 727 4 108 756 7 256 311 3 112 220
27
Tabulka 9a Zahraniční obchod se zbožím kulturního sektoru v roce 2012
v tis. Kč
KULTURNÍ OBLAST
G e o g r a f i c k é č l e n ě n í
EU USA OSTATNÍ SVĚT CELKEM
VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ SALDO
Kulturní dědictví 23 025 285 680 11 439 25 126 46 424 13 400 80 888 324 206 -243 318
Interpretační
umění
. . . . . . . . .
Výtvarné umění 1 707 631 2 272 795 285 337 144 196 3 825 393 1 336 724 5 818 361 3 753 715 2 064 646
Periodický
a neperiodický
tisk
7 184 120 4 316 675 23 149 98 514 829 049 518 606 8 036 318 4 933 795 3 102 523
Audiovizuální
a interaktivní
technika
7 603 921 2 362 362 240 205 586 497 892 373 3 617 187 8 736 499 6 566 046 2 170 453
Architektura . . . . . . . . .
Reklama . . . . . . . . .
Umělecké
vzdělávání
. . . . . . . . .
Správa . . . . . . . . .
CELKEM 16 518 697 9 237 512 560 130 854 333 5 593 239 5 485 917 22 672 066 15 577 762 7 094 304
28
Tabulka 9b Zahraniční obchod se službami kulturního sektoru v roce 2012
v tis. Kč
KULTURNÍ OBLAST
G e o g r a f i c k é č l e n ě n í
EU USA OSTATNÍ SVĚT CELKEM
VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ SALDO
Kulturní dědictví 172 6 650 . 32 . 43 172 6 725 -6 553
Interpretační umění 62 992 160 394 8 658 177 347 56 100 42 616 127 750 330 357 -202 607
Výtvarné umění 267 039 265 454 37 556 22 689 87 242 33 238 391 837 321 381 70 456
Periodický
a neperiodický tisk
442 845 241 133 14 844 20 388 13 502 580 071 471 191 841 592 -370 401
Audiovizuální
a interaktivní technika
3 173 802 2 408 402 118 706 845 757 590 494 576 325 3 888 002 3 830 484 52 518
Architektura 215 964 101 647 1 081 4 305 37 855 5 135 254 900 111 087 143 813
Reklama 10 451 721 8 458 019 318 913 103 438 1 039 731 2 415 482 11 810 365 10 976 939 833 426
Umělecké vzdělávání . . . . . . . . .
Správa . . . . . . . . .
CELKEM 14 614 535 11 641 699 499 758 1 123 956 1 824 924 3 652 910 16 939 217 16 418 565 520 652
29
Tabulka 9c Zahraniční obchod se zbožím a službami kulturního sektoru v roce 2012
v tis. Kč
KULTURNÍ OBLAST
G e o g r a f i c k é č l e n ě n í
EU USA OSTATNÍ SVĚT CELKEM
VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ SALDO
Kulturní dědictví 23 197 292 330 11 439 25 158 46 424 13 443 81 060 330 931 -249 871
Interpretační umění 62 992 160 394 8 658 127 347 56 100 42 616 127 750 230 357 -202 607
Výtvarné umění 1 974 670 2 538 249 322 893 166 885 3 912 635 1 369 962 6 210 198 4 075 096 2 135 102
Periodický a neperiodický
tisk
7 626 965 4 557 808 37 993 118 902 842 551 1 098 677 8 507 509 5 775 387 2 732 122
Audiovizuální
a interaktivní technika
10 777 723 4 770 764 358 911 1 432 254 1 482 867 4 193 512 12 619 501 10 396 530 2 222 971
Architektura 215 964 101 647 1 081 4 305 37 855 5 135 254 900 111 087 143 813
Reklama 10 451 721 8 458 019 318 913 103 438 1 039 731 2 415 482 11 810 365 10 976 939 833 426
Umělecké vzdělávání . . . . . . . . .
Správa . . . . . . . . .
CELKEM 31 133 232 20 879 211 1 059 888 1 978 289 7 418 163 9 138 827 39 611 283 31 996 327 7 614 956
30
Tabulka 10 Analytická tabulka základních ukazatelů sektoru kultury za rok 2012
v tis. Kč, v %
OBLAST
SEKTOR
VEŘEJNÉ ZDROJE ÚROVEŇ HOSPODAŘENÍ
HRUBÁ PŘIDANÁ
HODNOTA
ZAMĚSTNANCI MZDY INVESTICE
v tis. Kč
podíl na
sektoru
v %
stupeň
soběstačnosti
v %
zisková
marže v %
v mil. Kč
podíl na
sektoru
v %
počet
podíl na
sektoru
v %
průměrná
měsíční
mzda
v Kč
index
k prům.
mzdě
sektoru
v tis. Kč
podíl krytý
dotacemi
a granty v %
Kulturní dědictví 13 397 760 39,0 50,7 x 7 651 9,3 17 664 22,1 16 752 67,1 1 737 970 76,7
Interpretační umění 5 452 639 15,9 37,3 1,4 7 325 8,9 12 478 15,6 18 913 75,7 410 116 100,0
Výtvarné umění 71 238 0,2 113,3 10,2 2 572 3,1 3 237 4,1 15 645 62,6 252 599 6,8
Periodický a neperiodický tisk 51 280 0,1 101,1 4,6 13 003 15,8 13 794 17,3 27 533 110,2 1 270 496 0,2
Audiovizuální a interaktivní
technika
1 251 790 3,7 75,6 7,2 19 625 23,9 8 738 11,0 35 217 141,0 3 008 327 35,7
Architektura . x 101,8 6,8 6 542 8,0 7 117 8,9 27 017 108,1 1 348 983 1,6
Reklama . x 100,5 5,0 15 120 18,4 13 277 16,6 27 855 111,5 2 271 303 0,0
Umělecké vzdělávání 7 192 756 21,0 85,7 14,1 5 522 6,7 467 0,6 25 679 102,8 22 988 10,8
Správa a podpora kult. činnosti
a neznámá oblast
6 903 622 20,1 x x 4 871 5,9 3 013 3,8 24 032 96,2 45 749 18,2
C E L K E M 34 321 085 100,0 84,9 4,9 82 231 100,0 79 785 100,0 24 982 100,0 10 368 531 27,8
vtom
kulturní sektor 26 098 521 76,0 54,9 1,1 22 258 27,1 33 186 41,6 18 541 74,2 2 349 217 75,8
kulturní průmysly 1 303 070 3,8 88,0 5,9 32 628 39,7 22 532 28,2 30 513 122,1 4 278 823 25,1
kreativní průmysl 15 872 0,0 101,0 5,6 22 474 27,3 21 054 26,4 27 282 109,2 3 694 742 0,6
správa a podpora kult. činnosti 2 383 027 6,9 20,2 0,1 4 871 5,9 3 013 3,8 24 032 96,2 45 749 18,2
31
Tabulka 11 Časové řady vybraných ukazatelů sektoru kultury
v mil. Kč
UKAZATEL 2010 2011 2012 Index 2011/10 Index 2012/11 Index 2012/10
Veřejné zdroje celkem 36 283 34 739 34 322 0,96 0,99 0,95
Náklady celkem 219 816 204 341 205 850 0,93 1,01 0,94
Výnosy celkem 229 110 216 212 217 971 0,94 1,01 0,95
Stupeň soběstačnosti v % 87,1 89,1 84,9 1,02 0,95 0,97
Počet zaměstnanců v os. 87 018 81 521 79 785 0,94 0,98 0,92
Průměrná hrubá měs. mzda v Kč 24 406 24 704 24 982 1,01 1,01 1,02
Investice v mil. Kč 13 748 11 416 10 369 0,83 0,91 0,75
Hrubá přid.hodnota v mld. Kč
1)
86.1 80,4 82,2 0,93 1,02 0,95
Hrubý dom. produkt v mld. Kč
1)
59,5 53,1 55,1 0,89 1,04 0,93
1
odhad, za rok 2012 z předběžných dat.
32
Tabulka 12 Počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb v roce 2012
POSKYTOVATEL
Kulturní podniky
a instituce celkem
v tom
státní soukromé ostatní
Památkové objekty zpřístupněné za
vstupné
295 190 59 46
Muzea a galerie (muzea výtvarných
umění)
502 398 58 46
Výstavní síně 289 96 119 74
Knihovny (veřejné) 5 401 5 401 - Divadla
153 39 43 71
Hudební tělesa 194 36 27 131
Rozhlas 60 1 47 12
Televize 120 1 107 12
Festivaly 417 125 88 204
Kulturní domy 488 424 35 29
Vydavatelé neper.a period. tisku 718 20 642 56
Celkem 8 637 6 731 1 225 681
33
Tabulka 13 Relativní vyjádření výkonu poskytovatelů kult. služeb v natur. ukazatelích v roce 2012
POSKYTOVATEL
Počet návštěv kulturních zařízení
na 10 tis. osob
Počet vydaných titulů
na 10 tis. osob
Počet vysílacích hodin
na 1 držitele vys. licence
Index 2012/2011
v %
Historické památky 11 063 x x 95,4
Muzea a galerie 9 113 x x 95,5
Výstavní sály 1 904 x x 86,5
Knihovny 23 120 x x 101
Kina 10 640 x x 103,5
Divadla 6 945 x x 97,1
Koncertní sály
(soubory a festivaly)
2 227 x x 96,8
Nakladatelství a vydavatelství x 29 x x
Rozhlas x x 21 014 135,6
Televize x x 9 671 102,9
Kulturní domy 8 082 x x 104,7
CELKEM 73 094 29 30 685 99,2 1)
1
zahrnuje pouze návštěvnost