12. POPULAČNÍ STÁRNUTÍ A DUCHODOVÁ REFORMA 12.1. POPULAČNÍ STÁRNUTÍ 3 Populační hrozba n nPopulace stárnou → podíl starých osob poroste → pracujících bude méně a méně → náklady na penze se zvýší → politická síla starých vzroste. n nZÁVĚR: Je potřeba s tím něco udělat! 4 Populační stárnutí nPopulační stárnutí je definováno jako změna věkové skladby populace s posuny ve prospěch starších věkových skupin. nPokud vyjdeme ze základního věkového členění populace na tři věkové skupiny: dětské (věk 0-14 let), dospělé (15-64 let) a seniorské (65+ let), potom proces populačního stárnutí způsobuje růst podílu seniorské věkové skupiny na úkor produktivní a dětské. nPopulační stárnutí ve vyspělých zemích je způsobeno jednak poklesem porodnosti, který snižuje podíl dětí v populaci a dále prodlužováním délky života, které zvyšuje zastoupení starších věkových skupin v populaci. 5 Intenzita populačního stárnutí nK měření intenzity populačního stárnutí se používají dva způsoby. První metodou je měření podílu seniorů k ostatním věkovým skupinám. Druhou možností je měření pomocí mediánu věku populace. n nPopulace s vysokými hodnotami těchto ukazatelů je stará, společnost s rostoucími hodnotami těchto ukazatelů je potom stárnoucí. ČR (1): Střední délka života v letech Naděje dožití ve věku 65+ (1990 → 2007): M: 11,66 → 15,11 Ž: 15,33 → 18,52 C: 13,71 → 17,02 Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR ČR (2): Počty narozených dětí 15+ (2008) 15+ (2008) 15+ (1990) 65+ (1990) 65+ (2008) Zdroj dat: ČSÚ Úhrnná plodnost ČR = počet živě narozených dětí na jednu ženu ve věku 15-49 let ČR (3): Prognóza 65+/15-64 •Je to problém? 9 Věková skladba ČR: 1945; 1975; 2000 Zdroj: Český statistický úřad Věková skladba obyvatelstva v roce 2000 Věková skladba obyvatelstva 1945 Věková skladba obyvatelstva v roce 1975 10 Věková skladba ČR: 2008; 2030; 2050 Věková skladba obyvatelstva v roce 2008 Strom života: Věková skladba obyvatelstva v roce 2050 Strom života: Věková skladba obyvatelstva v roce 2030 Zdroj: Český statistický úřad ČR (4): Věková skladba1990-2008 Věková skladba obyvatelstva v roce 1990 Věková skladba obyvatelstva v roce 2008 12,6% 66,3% 21,1% 14,9% 71,0% 14,1% Animované grafy: http://www.czso.cz/animgraf/projekce_1950_2101/index.htm ČR: Věková skladba (%) Teze: Populace stárnou → podíl starých osob poroste → pracujících bude méně a méně → náklady na penze se zvýší → politická síla starých vzroste. ZÁVĚR: Je potřeba s tím něco udělat! • Antiteze: Populace vyspělých zemí stárnou již 150 let → Růst počtu starých osob je částečně kompenzován poklesem počtu mladých → Větší ekonomický problém než stárnutí populace představuje střídání silných a slabých osob v populaci → Příčinou problémů důchodových systémů je nepřizpůsobení jejich nastavení dynamickému demografickému vývoji. Populační „hrozba“ (2) 12.2. DUCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ Penzijní „hrozba“ nPopulace stárnou → je to vážný ekonomický problém → průběžný důchodový systém se dostane do velkých problémů → jeho dlouhodobé financování je neudržitelné → řešením je podpora soukromého fondového důchodového pojištění. Hypotéza životního cyklu nHypotéza životního cyklu implikuje, že úspory systematicky oscilují v průběhu životního cyklu Úspory Rozpouštění úspor Počátek penze Konec života Spotřeba Důchod Kč Bohatství Zdroj: Mankiw (2008) Důchodové pojištění npojištění proti riziku, že budu starý a bez příjmu nalternativně: pojištění proti riziku, že umřu příliš pozdě J nvliv nejistoty při odhadu celoživotních příjmů a data (vlastního) úmrtí n n Co je cílem důchodového systému? n1. Individuální cíle na) Vyhlazování spotřeby nb) Pojištění n2. Kolektivní cíle na) Snižování chudoby ve stáří nb) Přerozdělování n Zdroj: N. Barr – P. Diamond (2008): Reforming Pensions. Mezigenerační přerozdělování nK dosahování kolektivních cílů je potřeba státní systém (možnost donucení) a společenský konsenzus pro mezigenerační přerozdělování (legitimita systému) Historie nDůchodové systémy vznikaly ve vyspělých zemích na konci 19. a na počátku 20. století – Německo (1889); Anglie (1910); Československo (1924) nPříčinou byl růst starých osob (ve městech) bez příjmu a bez rodiny. nPo 2. světové válce → eskalace výdajů na důchodové systémy ve vyspělých zemích nVyšší výdaje na důchody vedou k vyšším odvodům z mezd → je příčinnou demografie nebo hospodářská politika? Vyhlazování spotřeby: Věkový profil Mezd Spotřeby Zdroj: Lee-Lee-Mason (2006): Charting The Economic Life Cycle NBER WP 12379 Pojištění nVe světě dokonalých informací by racionální jednotlivci během svého produktivního věku uspořili na dokonale fungujících kapitálových trzích právě tolik, kolik by chtěli utratit ve stáří nV reálném světě jednotlivci nemají dokonalé informace, především nevědí, jak dlouho budou žít → měli by se pojistit nJak by měl ale takový pojistný systém vypadat? n Zdroj: N. Barr – P. Diamond (2008): Reforming Pensions. 12.3. PRUBĚŽNÝ x FONDOVÝ SYSTÉM PAYG x Fondový systém nPAYG → systém financování, kdy důchody současných penzistů jsou financovány z daní (pojištění) současných zaměstnaných nFondový → odvedené pojištění se akumuluje ve fondu, z kterého jsou potom vypláceny důchody Státní x soukromý nStátní systém může být jak PAYG, tak fondový. nSoukromý systém může být fondový. Soukromý PAYG systém = letadlo. nJe efektivnější státní nebo soukromý důchodový systém? Povinné (průběžné) státní nebo dobrovolné (fondové) soukromé? (1) Úvaha na zelené louce n1) Chci realizovat kolektivní cíle? (boj s chudobou, přerozdělování) n2) Věřím, že mám ve společnosti dlouhodobě racionální spotřebitele (riziko podspoření), fungující kapitálové trhy (dojde ke zhodnocení vkladů?) a vynutitelné kontrakty (riziko defraudací)? n3) Existuje riziko státní sanace neúspěšných penzijních fondů? n4) Existuje vhodné institucionální prostředí a informovanost spotřebitelů pro implementaci? n5) Zajímají mě náklady systému? n q q q q Povinné (průběžné)státní nebo dobrovolné (fondové) soukromé? (2) Úvaha v ČR (2014) nCo se začne dít, pokud budu do průběžného veřejného (nezásluhového, povinného) českého systému implementovat prvky soukromého fondového (ne)zásluhového, (ne)povinného?) systému: n1) Měly by začít růst důchody (nebo klesat sazba DP) mužů a klesat důchody (nebo růst sazba DP) žen → věk odchodu do důchodu u žen by měl být výrazně vyšší než u mužů n2) Mělo by začít docházet k výrazné diferenciaci důchodů oběma směry → jak budu řešit ty důchodce, kteří mi spadnou pod životní minimum? n3) Jak vyřeším náklady přechodu → oslabuji (pomocí opt out) finanční základnu existujícího průběžného systému → systém bude kontaminován nároky z průběžného systému ještě desítky let 1) 1) q q q Design důchodových systémů: nJak se zajistit na stáří? nUschovat současnou produkci nVybudovat si nárok na budoucí produkci n nJak si vybudovat nárok na budoucí produkci? §Zaplacené příspěvky do průběžného systému §Akumulace úspor n n→ Klíčový význam budoucího výstupu a legitimity budoucích nároků vůči němu § § § Mýty o důchodovém pojištění (1) n1) Fondový systém vyřeší demografické problémy n→ populační stárnutí snižuje produkt n→ pokles produktu + akumulace úspor n→ inflace n n2) Předfinancovat důchodový systém lze pouze pomocí soukromých fondů n→ vytvořit rezervy lze dopředu i v rámci veřejného PAYG n n3) Fondový systém zvyšuje ekonomický růst n→ vyšší úspory = vyšší ekonomický růst n→ platí pouze v období budování systému, ne pokud je již zralý n→ možná vzájemná substituce úspor n→ je míra úspor nízká? n N. Barr (2002): Reforming Pensions: myths, truths and policy choices Mýty o důchodovém pojištění (2) n4) Fondový systém snižuje veřejné výdaje na penze n→ dlouhodobě možná ano, krátkodobě je naopak zvyšuje n→ odvody pojištěnců do nového pilíře chybí ve veřejném systému n→ povozní náklady fondových systémů jsou větší než veřejného PAYG n→ pokud je systém finančně neudržitelný, je potřeba ho fiskálně vyrovnat, privatizace tady moc nepomůže n n5) Zaplacení vnitřního dluhu je vhodným řešením n→ vysoký implicitní dluh přítomný v PAYG důchodových systémech n→ cca 100% - 300 HDP n→ je splácení tohoto dluhu dobrou politikou? n n6) Fondový systém lépe motivuje k práci n→ distorzní efekty PAYG motivující k předčasným odchodům z trhu práce n→ nabídka práce závisí na nastavení penzijního systému, ať už je soukromý nebo veřejný n n N. Barr (2002): Reforming Pensions: myths, truths and policy choices Mýty o důchodovém pojištění (3) n7) Fondový systém diverzifikuje riziko n→ diverzifikace rizik (makroekonomických, demografických) n→ další rizika (manažerské, investiční) n n8) Větší možnost volby v penzích je žádoucí n→ jsou jednotlivci dobře informováni a schopni učinit kvalifikovanou volbu? n n9) Fondový systém je výhodnější pokud r>w n→ ovšem pouze pokud se jedná o rozhodování na zelené louce, ne v případě přechodu od jednoho systému k druhému (náklady přechodu) n n10) Soukromý fondový systém zbaví vládu starosti o penze n n n n N. Barr (2002): Reforming Pensions: myths, truths and policy choices Shrnutí debaty n1) Nejdůležitější je efektivní vláda a ekonomický růst n2) Diskuse ohledně PAYG a fondového jsou až podružné n3) Dobrá penzijní schémata mnohou mít mnoho podob n4) Existuje problém ve financování penzí, ovšem ne krize n Zdroj: N. Barr – P. Diamond (2008): Reforming Pensions. 12.4. DUCHODOVA REFORMA Účetní rovnováha PAYG důchodového systému n nPŘÍJMY = VÝDAJE nt ● Nw ● w = Nb ● B n n nt = daňová sazba placená zaměstnavatelem i zaměstnancem n (payroll tax rate paid by employers and employees) nNw = počet pojištěných osob (přispěvovatelů) v daném roce n ( number of covered workers employed in a year) nw = průměrná mzda pojištěnce během roku n (average wages of covered workers during the year) nNb =počet důchodců pobírajících dávky (number of retirees receiving benefits) nB = průměrný důchod (average benefits paid to retirees) n nt = (Nb/Nw) ● (B/w) Možnosti hospodářské politiky qNb → zvyšování věku odchodu do důchodu qNw → zvýšení míry zaměstnanosti (ER) qN15-64 → propopulační politika??? qB/W → další snižování náhradového poměru??? qNbB/GDP → ponechat růst??? Možnosti reformy a)Nedělat nic b)Parametrická reforma c)Systémová reforma Drobná komplikace…. n..… pokud již byl někde PAYG zaveden, první generace dostala oběd zdarma (získala dávky, neodváděla pojistné). Poslední generace tento oběd zdarma zaplatí (odvede pojistné, nedostane dávky) nPokud se některá generace rozhodne změnit PAYG systém na fondový stává se poslední generací PAYG… Fixní x pružná délka odchodu do důchodu. n„Problém“ stárnutí populace vzniká v situaci, kdy se neustále posouvá hranice průměrného věku dožití, ale hranice pro definici stáří (65 let) se nemění. nV souvislosti s penzijním systémem pak problém nastává, pokud na prodlužující se délku dožití adekvátně nereaguje věk odchodu do důchodu. Příklad: Německo n„Německý systém důchodového pojištění začal jako plně fondový systém s povinným věkem odchodu do důchodu 70 let, kdy očekávaná délka dožití u mužů byla méně jak 45 let. V současnosti je očekávaná délka dožití pro muže více jak 75 let, ale průměrný věk odchodu do důchodu je méně než 60 let a ještě méně ve Východním Německu.“ n (Boersch-Supan, Wilke 2004, p.4). n n ČR: Demografičtí a skuteční důchodci Počet osob starších 65 let: (tis. osob) Počet starobních důchodců: (tis. osob) Zdroj dat: ČSÚ, VÚPSV Co je problém? nPředstavuje tedy pro současné evropské PAYG systémy problém stárnutí populace nebo neochota/neschopnost/nemožnost tvůrců hospodářské politiky přizpůsobit věk odchodu do důchodu měnící se demografii? 12.5. SOUVISLOSTI Jaké jsou další možnosti? nPokud nejsem ochoten/schopen zvyšovat věk odchodu do penze, co mohu udělat: 1)zvyšovat daně, soc. pojištění, zadlužení 2)snižovat průměrný důchod 3)zásadně reformovat 4) Jak drahý je český penzijní systém? Riziko chudoby ve stáří Principy sociální politiky ČR n1) Univerzální (pokrývá celou populaci v široké škále sociálních rizik) n2) Rovnostářská (dávky jsou nivelizovány s malým zohledněním odvedeného pojistného či daní) n nDůsledky: oJe relativně efektivní (v sociálním významu – velmi nízký podíl lidí ohrožených chudobou) oJe relativně levná (nízký podíl sociálních výdajů na HDP v mezinárodním srovnání) oJe silně nezásluhová (velmi slabá vazba mezi příspěvky a dávkami) Co znamená zásadně reformovat? nPokud přijmeme tezi, že v současných PAYG penzijních systémech je politicky velmi obtížné (a nákladné) prosadit žádoucí zvyšování věkové hranice, potom….. n…..může být politicky zajímavé začít pracovat s tezí „je nutné provést penzijní reformu“ a zamlžit tak reálné dopady reformy na konkrétní skupiny obyvatel/voličů Proč tedy zásadní reformu? n→ protože musíme bojovat s důsledky stárnutí populace n……nebo n→ nejsme schopni/ochotni posunovat věkovou hranici v PAYG n….. nebo n→ jiné důvody… Další důvody pro implementaci 1)Zásluhovost 2)Diverzifikace 3)Rozvoj FT Zásluhovost nJe faktem, že v současné podobě je penzijní systém ČR extrémně přerozdělující a nezásluhový → právě proto je relativně levný a sociálně účinný (brání chudobě při relativně nízkých nákladech) nPosilování funkce zásluhovosti znamená buď menší sociální účinnost (vyšší chudoba) nebo zdražení systému. Diverzifikace - Tři pilíře Světové Banky nSummary: Systems providing financial security for the old are under increasing strain throughout the world. Changing demographics have led to an increased proportion of old people in the general population. Traditional means of support for the old, such as extended families, are weakening. Meanwhile, formal systems, such as government-backed pensions, have proven unstable. n nThis book, the first comprehensive and global examination of old age security, addresses such issues. It identifies three functions of old age financial security programs–redistribution, saving, and insurance. It evaluates the policy options for meeting these functions using two criteria: their impact on the aged and their impact on the economy as a whole. The study suggests that financial security for the old and economic growth would be better served if governments relied on three systems. These are: n 1. A publicly managed system with mandatory participation and the limited goal of reducing poverty among the old n 2. A privately managed mandatory savings system n 3. A voluntary savings system. n nThese three systems would ensure against the many risks of old age. The study concludes that a combination of different income security policies is more effective than any single approach and that all countries should begin planning for their aging populations now. WorldBank (1994): Averting the Old Age Crisis – Policies to Protect the Old and Promote Growth Rozvoj finančních trhů nCui bono? → obrovský potenciální trh důchodového pojištění. Roční pojistné cca 300 mld. CZK. Politická ekonomie důchodových reforem n„Stárnutí je využíváno jako neutrální, ne-ideologický a apolitický podtext pro legitimizaci redukcí ve veřejných a obzvláště sociálních výdajích. Předpoklad “příliš mnoho starých lidí“ implikuje nutnost potřeby a urgence reformy důchodového zabezpečení.“ (Mullan 2000, p. 93) n n Nejen důchody, ale i zdravotnictví… Zdroj: VÚPSV Důchodci n„Průměrný věk starobního důchodce: 70 let. Průměrný věk invalidního důchodce: 57 let.“ MPSV n n„Odhaduje se, že až polovina z ročních nákladů na zdravotnictví se spotřebuje na léčení těch, kteří ten rok zemřou“ I. Možný n n Důchodci (starobní + invalidní) 2.700 Děti a studenti 2.300 Zaměstnaní 5.000 Nezaměstnaní 320 Ostatní 100 CELKEM 10.420 Tabulka: Populace ČR 08 (tis.osob) Pracovat či nepracovat? . 0 Míra zaměstnanosti 55-64 (%) Employment rates for age group 15-24 Míra zaměstnanosti 15-24 (%) Zdroj: OECD Factbook 2009 12.6. ZÁVĚR Komu se vyplatí populačně strašit? 1)Finanční skupiny, banky, pojišťovny 2)Analytici, média 3)Akademici, mezinárodní organizace n nDvě interpretace nI1: Stárnutí je problém → Penzijní systém bude ve velkých problémech → Zásadní reforma nutná! nI2: Stárnutí je normální → Průběžný důchodový systém je OK → Je potřeba přizpůsobit jeho nastavení 1) 1) Délka života a věk odchodu do důchodu nNěmecký systém důchodového pojištění začal jako systém s povinným věkem odchodu do důchodu 70 let, kdy očekávaná délka dožití u mužů byla méně jak 45 let. nV současnosti je očekávaná délka dožití pro muže více jak 75 let, ale průměrný věk odchodu do důchodu je méně než 60 let a ještě méně ve Východním Německu. n (Boersch-Supan, Wilke 2004, p.4) n n n„Stárnutí je využíváno jako neutrální, ne-ideologický a apolitický podtext pro legitimizaci redukcí ve veřejných a obzvláště sociálních výdajích. nPředpoklad “příliš mnoho starých lidí“ implikuje nutnost potřeby a urgence reformy důchodového zabezpečení.“ n (Mullan 2000, p. 93) n Populační stárnutí a ekonomický růst nPopulační stárnutí ve vyspělých zemích probíhá již dvě století, které byly obdobím bezprecedentního hospodářského růstu a rozvoje sociálních systémů. n nStárnutí nehrozí zlikvidovat současné důchodové a zdravotní systémy, pouze vynucuje změnu jejich současného nastavení. q nŽivotní úroveň budoucích generací bude daleko víc ovlivněna: q tempem dlouhodobého růstu q mírou pracovní participace n……………….. než tempem stárnutí.