Příprava na zkoušky odborné
způsobilosti na finančních trzích
Principy a fungováníPrincipy a fungování
finančního trhu, teorie financí
1 P i i f á í fi č íh t h1. Principy a fungování finančního trhu,
teorie financí
 Finanční trh, definice, úloha, význam
Struktura finančního trhu primární trh sekundární trh peněžní trh Struktura finančního trhu – primární trh, sekundární trh, peněžní trh,
kapitálový trh, akciový trh, dluhopisový trh, trh finančních derivátů,
národní trh, zahraniční trh
Ú Účastníci finančního trhu – emitenti, investoři, finanční
zprostředkovatelé
 Vývojové trendy na světových finančních trzích Vývojové trendy na světových finančních trzích
 Základy teorie financí – hodnota peněz v čase, výnos, riziko
a likvidita, základy finanční ekonomie
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 2
Model ekonomického systému
 v ekonomice existují dva sektory – domácnosti a podniky
domácnosti vlastníci všech zdrojů které dodávají podnikům- domácnosti – vlastníci všech zdrojů, které dodávají podnikům
- podniky – produkují zboží a služby, které dodávají domácnostem
 uzavřená ekonomika
 v ekonomice neexistuje vládní sektor (tzn. vládní příjmy a výdaje)
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 3
Model ekonomického systému
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 4
Finanční systém
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 5
Struktura ekonomického systému
 Sektor domácností
Podnikový sektor Podnikový sektor
 Peněžní sektor (velké banka – wholesale banks)
 Finanční sektor (finanční instituce bez velkých bank)( ý )
 Vládní sektor
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 6
Finanční trh
 Primární úspory přebytkových subjektů ekonomiky (věřitelů, jejich
běžný důchod je větší než běžná spotřeba) k deficitním jednotkámběžný důchod je větší než běžná spotřeba) k deficitním jednotkám
(dlužníkům, jejich běžná spotřeba je větší než běžný důchod)
 Hlavní úkol finančního systému – alokovat volné finanční prostředky
d ř b k ý h bj k ů k bj k ů d fi i íod přebytkových subjektů k subjektům deficitním
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 7
Funkce finančního systému (I)
 Depozitní – shromažďování úspor všech přebytkových subjektů
ekonomického systémuekonomického systému
 Úvěrová – navazuje na depozitní, jde o samotné využití
shromážděných finančních prostředků, zdroje financování investic
ř b d fi i í h bj k ůa spotřeby deficitních subjektů
 Platební – zajišťuje realizaci plateb
 Likviditní – zajišťuje aby majitel různých druhů finančních aktiv je Likviditní zajišťuje, aby majitel různých druhů finančních aktiv je
mohl kdykoliv přeměnit na finančním trhu na hotovostní peníze
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 8
Funkce finančního systému (II)
 Zajištění bohatství – zajišťuje uchování hodnoty investovaných
finančních prostředků a zabezpečení jejich zhodnocování (respfinančních prostředků a zabezpečení jejich zhodnocování (resp.
zhodnocení minimálně stejně vysoké jako je v dané době míra inflace)
 Zajištění rizika – různé finanční nástroje umožňují investorovi, aby se
i iál í i iků ji il“ ( jiš ě í d i á )proti potenciálním rizikům „pojistil“ (pojištění, deriváty…)
 Politická – umožňuje provádění mnoha vládních záměrů hospodářské
politiky – emise státních dluhopisů, pokladničních poukázekp y p , p p
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 9
Účastníci finančního systému
 Deficitní a přebytkové subjekty ekonomiky (resp. emitenti a investoři)
Finanční zprostředkovatelé Finanční zprostředkovatelé
 Orgány ochrany a regulace finančního trhu
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 10
Přímé, polopřímé a nepřímé financování
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 11
Přímé financování
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 12
Přímé financování
 Bez finančních zprostředkovatelů
Přímou cestou pouze prostřednictvím finančního trhu Přímou cestou – pouze prostřednictvím finančního trhu
 Obchod přímo mezi deficitním a přebytkovým subjektem
 Závazek dlužníka bývá zpravidla potvrzen dokumentem, kterýý p p , ý
představuje věřitelův nárok na budoucí důchod nebo majetek dlužníka
a zároveň jeho závazek tento nárok splnit
 Většinou vysoké transakční náklady spojené s vyhledáváním Většinou vysoké transakční náklady – spojené s vyhledáváním
věřitelů, kteří by si dané primární cenné papíry zakoupili
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 13
Polopřímé financování
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 14
Polopřímé financování
 Pomocí finančních zprostředkovatelů, kteří obchodují na cizí účet
Lze očekávat pokles transakčních nákladů Lze očekávat pokles transakčních nákladů
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 15
Nepřímé financování
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 16
Nepřímé financování
 Pomocí finančních zprostředkovatelů, kteří obchodují na vlastní účet
Finanční zprostředkovatelé přijímají primární cenné papíry a emitují Finanční zprostředkovatelé přijímají primární cenné papíry a emitují
sekundární cenné papíry
 Snížení transakčních nákladů a rizika spojeného s primárními cennými
papíry
 Zpravidla provádí institucionální investoři – tzn. investiční a depozitní
instituceinstituce
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 17
Finanční zprostředkovatelé
 Zabezpečují vztah mezi věřiteli a dlužníky (zabezpečují tok cenných
papírů pohledávek a závazků)papírů, pohledávek a závazků)
 Uskutečňují samotné obchody s pohledávkami a závazky, ale také
u sebe kumulují informace o finančních potřebách podnikatelských
bj k ůsubjektů.
 Snaží se sladit zájmy zapůjčovatelů, kteří dávají přednost
krátkodobému zapůjčení svých finančních prostředků, a vypůjčovatelů,p j ý p , yp j ,
kteří naopak dávají přednost tomu, půjčit si finanční prostředky na co
nejdelší dobu.
 Při této činnosti si samozřejmě musí hlídat svou likviditu Při této činnosti si samozřejmě musí hlídat svou likviditu.
 Zabezpečují transformaci aktiv, rizika, splatnosti a likvidity,
transakčních nákladů.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 18
Transformace aktiv
 Hlavní úloha finančních zprostředkovatelů
Extrémně riziková aktiva jsou transformována do bezpečných aktiv Extrémně riziková aktiva jsou transformována do bezpečných aktiv
primárních věřitelů
 Dlouhodobá pasiva jsou transformována do aktiv, která mohou být
rychle přeměněna v likviditu
 Vysoké náklady přímého obchodování mezi koncovými dlužníky jsou
transformovány do nízkých nákladů dosažených zprostředkovatelskoutransformovány do nízkých nákladů dosažených zprostředkovatelskou
činností
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 19
Transformace rizika
 Riziko je absolutní součástí finančních trhů (neexistuje dokonalá
jistota)jistota)
 Finanční zprostředkovatelé mají možnost snížit celkové riziko dvěma
základními způsoby:
- rozprostřením rizika mezi více subjektů - tzv. spreading
sdružením rizik tzn vytvořením portfolia různých aktiv (aktiv- sdružením rizik, tzn. vytvořením portfolia různých aktiv (aktiv
s různou mírou výnosu a rizika, která vyvažují změny) – tzv. pooling
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 20
Transformace splatnosti a likvidity aktiv
 Transformace splatnosti a likvidity aktiv, která jsou méně likvidní než
emitovaná pasiva:emitovaná pasiva:
- strukturováním splatností jednotlivých aktiv
- garancemi v odkupu části pasiv zprostředkovatelů
- rozsahem a rozšířením finančních operací
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 21
Transformace transakčních nákladů
 Transformace transakčních nákladů díky:
počtu obchodů- počtu obchodů,
- standardizaci instrumentů,
- redukci informačních nákladů,,
- specializaci na určité trhy,
- daňově efektivním instrumentům.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 22
Finanční zprostředkovatelé - dělení
 Univerzální finanční zprostředkovatelé
dealer- dealer
- broker
 Specializovaní finanční zprostředkovatelé
- arbitražéři
- zajišťovací specialisté
- spekulanti
tvůrci trhu- tvůrci trhu
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 23
U i ál í ( i li í) fi č íUniverzální (nespecializovaní) finanční
zprostředkovatelé
 Z hlediska charakteru operace:
- dealer – obchoduje svým jménem na vlastní účet a rizikodealer obchoduje svým jménem na vlastní účet a riziko
- broker – může jednat vlastním jménem, nicméně vždy na cizí účet
a riziko
 Hlavní skupiny univerzálních zprostředkovatelů z hlediska institucí:
- depozitní instituce (banky, spořitelny, úvěrová družstva)
- smluvní instituce (pojišťovny, penzijní fondy…)
- investiční instituce (investiční společnosti…)
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 24
B k í fi č í tř dk t léBankovní finanční zprostředkovatelé
Investiční a komerční bankovnictví
 Investiční bankovnictví – transakce, které jsou prováděny s cennými papíry,
finančními deriváty a ostatními instrumenty privátních finančních trhů.
ří i í b h d l í ř dk l ké b h dPatří sem emisní obchody, vlastní a zprostředkovatelské obchody s
investičními instrumenty, depotní obchody, majetková správa, mergers and
acquisition.
Především zprostředkovatelské obchody na účet svých zákazníků. Hlavní zdrojPředevším zprostředkovatelské obchody na účet svých zákazníků. Hlavní zdroj
zisku – zprostředkovatelská provize, popř. rozdíl mezi nákupním a prodejním
kurzem.
K č í b k i t í ř lád jí b h d l í úč i ik hl í Komerční bankovnictví – převládají obchody na vlastní účet a riziko, hlavní
zdroj zisku tvoří úroková marže mezi aktivními úrokovými a pasivními
úrokovými obchody.
* USA – r. 1933 – Glass-Steagall Act
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 25
Nebankovní finanční zprostředkovatelé
 Firmy cenných papírů
 Investiční, podílové a penzijní fondy
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 26
Specializovaní finanční zprostředkovatelé
 arbitražéři
zajišťovací specialisté zajišťovací specialisté
 spekulanti
 tvůrci trhu
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 27
Tvůrci trhu (T/T)
 Zprostředkovatelé, kteří nakupují a prodávají určená aktiva na svůj
vlastní účet (komitenti) a provádí opakované stanovení ceny (kótování)vlastní účet (komitenti) a provádí opakované stanovení ceny (kótování)
vymezených finančních aktiv
 Na svých účtech drží dostatečnou zásobu finančních aktiv (např.
ý h í ů) j ji hž bj ě í ( š j / iž j ) ákcenných papírů), jejichž objem se mění (zvyšuje/snižuje) nákupem
a prodejem aktiv
 Výnosy pro tvůrce trhu plynou z rozdílu mezi cenami:ý y p p y
- poptávky (bid) – kótovaná, prodejní cena aktiv
- nabídky (offer, ask) – požadovaná, nabízená cena aktiv
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 28
Arbitražéři
 Teorie efektivních trhů: finanční trh je dokonalým trhem, kde ceny
finančních aktiv vyjadřují jejich skutečnou hodnotu X arbitrážfinančních aktiv vyjadřují jejich skutečnou hodnotu X arbitráž
 Arbitráž na odlišných trzích v jednom časovém okamžiku
 Arbitráž na jednom trhu v odlišném čase
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 29
* Parita kupní síly a parita úrokových měr
 Parita kupní síly (tzv. zákon jedné ceny) – trh zboží
zboží ve dvou zemích má mít stejnou hodnotu s tím že rozdíl je pouzezboží ve dvou zemích má mít stejnou hodnotu s tím, že rozdíl je pouze
v měně, ve které je hodnota vyjádřena
 Parita úrokových měr – trh peněz
prostředky investované v jedné zemi vynáší stejně jako prostředky
investované v jiné zemiinvestované v jiné zemi
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 30
Arbitráž na odlišných trzích v jednom časovém okamžiku
 ceny stejných finančních aktiv na různých trzích v daném okamžiku by
měly být podle teorie efektivních trhů shodnéměly být podle teorie efektivních trhů shodné
 arbitražéři se snaží nalézt existující cenové rozdíly a dosáhnout
nákupem a prodejem daných finančních aktiv (cenných papírů,
d i á ů ě ú k ý h b) ýderivátů, měn, úrokových sazeb) výnosu
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 31
Arbitráž na jednom trhu v odlišném čase
 Arbitražér vychází ze svého výpočtu spravedlivé (objektivní, fundamentální)
ceny daného finančního aktiva a tzv. arbitrážního pásma, které si stanovíy p ,
kolem vypočítané spravedlivé ceny podle výše transakčních nákladů
 Pokud se tržní cena finančního aktiva pohybuje v tomto pásmu, arbitražér nic
nepodniká.nepodniká.
 Pokud však tržní cena klesne pod dolní hranici arbitrážního pásma, je to pro
arbitražéra pokyn k nákupu daného aktiva, protože předpokládá, že dané
aktivum je na trhu podhodnocené (jeho cena je nižší než fundamentální cena)aktivum je na trhu podhodnocené (jeho cena je nižší než fundamentální cena)
a existuje vyšší pravděpodobnost jejího růstu.
 Pokud však tržní cena překročí horní hranici arbitrážního pásma, je to pro
arbitražéra pokyn pro prodej daného finančního aktiva neboť existuje vyššíarbitražéra pokyn pro prodej daného finančního aktiva, neboť existuje vyšší
pravděpodobnost brzkého poklesu tržní ceny (aktivum je nadhodnocenné)
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 32
Arbitráž na jednom trhu v odlišném čase
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 33
Zajišťovatelé
 Vyvažují současná i budoucí potenciální rizika uzavřenými pozicemi
(* uzavřená pozice = rovnost aktiv a pasiv) tzn tím že slaďují aktiva( uzavřená pozice rovnost aktiv a pasiv), tzn. tím, že slaďují aktiva
a pasiva
 V současnosti se pro zajišťování operací na finančních trzích používají
čí dál í fi č í d i á k é žň jí j d é ě jiš ě íčím dál více finanční deriváty, které umožňují na jedné straně zajištění
proti vysokému riziku a na druhé straně také spekulace a arbitráže.
Zajišťovatelé se prostřednictvím nich snaží redukovat či úplně
eliminovat riziko poklesu cen a výnosnosti svých aktiv vzestupem cen
termínových kontraktů (finančních derivátů).
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 34
Spekulanti
 Vyhledávají riziko (na rozdíl od zajišťovatelů)
 Riziko vyhledávají proto, aby na něm profitovali (využívají příznivé tržníy j p , y p ( y j p
pohyby).
 Při své činnosti (na rozdíl od zajišťovatelů) využívají a udržují otevřené
pozice, a to zpravidla po krátkou dobu, neboť většinou obchodují
s vypůjčenými finančními prostředky.
 Jejich obchodování je založeno na předpovědích budoucího vývoje
na finančních trzích.
 Spekulanti nakupují v očekávání vzestupu cen kupovaných aktiv. Jejich
obchody se během obchodního dne neustále mění ve velmi krátkých
intervalech.
Disk to ano otá ko je da jso po iti ní či negati ní so částí finančního Diskutovanou otázkou je, zda jsou pozitivní či negativní součástí finančního
trhu. Lze říci, že klady převyšují zápory, protože spekulanti zejména udržují
likviditu a jsou také dobrými partnery zajišťovatelů (vstupují totiž
do opačných pozic).
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 35
p ý p )
O á h l fi č íhOrgány ochrany a regulace finančního
systému (I)
 Finanční trh je velmi dynamickým a neustále se měnícím (volatilním)
trhem který zprostředkovává toky velkých objemů finančních hodnottrhem, který zprostředkovává toky velkých objemů finančních hodnot.
Pokud by se finanční trh dostal do nestability, mohla by tato situace
způsobit silné ohrožení celého národního hospodářství, a to nejen
v teritoriálním ale také ve světovém měřítku Existuje spoustav teritoriálním, ale také ve světovém měřítku. Existuje spousta
možností, jak narušit nutnou stabilitu finančního trhu:
- zneužívání důvěrných informací (tzv. insider informace),
- poskytování mylných nebo záměrně neúplných informací,
- zvýhodňování subjektů mimoekonomickými cestami,
b h d á í fi č í h í h kd j j ji h l k l- obchodování na finančních trzích, kde je jejich regulace a kontrola
slabší, než je tomu ve vyspělých ekonomikách,
- různé způsoby praní špinavých peněz apod.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 36
p y p p ý p p
O á h l fi č íhOrgány ochrany a regulace finančního
systému (II)
 Proto bylo nutné vytvořit instituce regulace, dohledu a kontroly
finančních trhůfinančních trhů.
 Cílem těchto institucí je zabezpečení stability finančních trhů a s tím
související zabezpečení transparentnosti a důvěryhodnosti finančních
hů ké h i ůtrhů a také ochrany investorů.
 V České republice dohled nad kapitálovým trhem vykonává Česká
národní banka.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 37
Finanční trh
- na finančním trhu se soustřeďuje nabídka a poptávka peněz a kapitálu
- jedná se o souhrn finančních instrumentů, institucí a subjektů, které
realizují finanční operacerealizují finanční operace
- finanční trh je místem, kde díky nabídce a poptávce vzniká cenaj , y p p
finančního aktiva
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 38
Vlastnosti finančního trhu
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 39
Vlastnosti finančního trhu
 Šířka finančního trhu
Hloubka finančního trhu Hloubka finančního trhu
 Pružnost finančního trhu
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 40
Šířka finančního trhu
 závisí na množství obchodovaných aktiv. Pokud se obchoduje s velkým
množstvím finančních aktiv potom lze o trhu říci že je široký Pokud semnožstvím finančních aktiv, potom lze o trhu říci, že je široký. Pokud se
na trhu obchoduje s malým počtem finančních aktiv, pak o trhu říkáme,
že je úzký.
 závisí na okruhu různých skupin investorů, kteří nakupují a prodávají
finanční aktiva
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 41
 Široký finanční trh
- dostatečné množství nabízených a poptávaných finančních aktivý p p ý
- velký počet obchodů – čím je trh širší, tím má i větší likviditu
- nízká volatilita cen
- nízké rizikonízké riziko
 Úzký finanční trh
- malý počet nabídek a poptávekmalý počet nabídek a poptávek
- malý počet obchodů
- nižší (nízká) likvidita
- vysoká volatilita cen- vysoká volatilita cen
- vyšší (vysoké) riziko
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 42
Hloubka finančního trhu
 závisí na nabídkových a poptávkových cenách. Pokud je na trhu velký
rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou pakrozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou, pak
o takovém trhu říkáme, že je mělký. Pokud se ceny od sebe příliš
neliší, jedná se o trh hluboký.
 závisí na počtu objednávek na nákup daného finančního aktiva a na
počtu objednávek k prodeji finančního aktiva.p j p j
 závisí na rozdílech v cenách za sebou realizovaných jednotlivých
obchodů.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 43
 Hluboký finanční trh
- dostatečná elasticita poptávky a nabídky
- malý spread (rozpětí) mezi nabídkou a poptávkou
- velký počet nabídek a poptávek
- vysoká likvidita
 Mělký finanční trh
- nízká elasticita poptávky a nabídky
ký d i bídk tá k- vysoký spread mezi nabídkou a poptávkou
- malý počet nabídek a poptávek (málo se obchoduje)
- nízká likvidita
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 44
Pružnost finančního trhu
 Pružnost (elasticita) trhu znamená, že se tok (množství) nabídek
a poptávek se změnou ceny nezměnía poptávek se změnou ceny nezmění.
 Pokud změna cen finančních aktiv sníží množství nabídek a poptávek
na trhu, dojde k růstu zásoby finančních aktiv (cenných papírů)
lé i k ů éh ě ía posléze i k růstu cenového rozpětí.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 45
Kritéria a členění finančních trhů (I)
 Dle formy obchodu
- fyzické trhy s reálnou alokací produktu (např. futures, opce)fy y p ( p , p )
- přímé, elektronické trhy bez přítomnosti produktů
 Dle doby obchodu Dle doby obchodu
- kontinuální, stále probíhající trhy (akcie, dluhopisy…)
- aukční, svolávací trhy (call markets) v určitém čase (opce…)
 Dle splatnosti produktu
- peněžní trh (money market) – splatnost finančních aktiv do 1 roku
k i ál ý h ( i l k ) l fi č í h k i d lší ž 1- kapitálový trh (capital market) – splatnost finančních aktiv delší než 1
rok
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 46
Kritéria a členění finančních trhů (II)
 Z hlediska teritoriálního umístění
národní trhy instrumenty domácích emitentů podle pravidel a- národní trhy – instrumenty domácích emitentů, podle pravidel a
podmínek místního trhu
- zahraniční trhy – finanční instrumenty zahraničních emitentů,
instrumenty denominovány v měně země, ve které jsou obchodovány,
obchody probíhají podle pravidel a podmínek místního trhu
- eurotrhy – obchody s eurofinančními instrumenty – instrumentyeurotrhy obchody s eurofinančními instrumenty instrumenty
emitovány a obchodovány v zahraničí v jiné měně než měna země, kde
jsou předmětem obchodů
 Dle trendu
- býčí trhy
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 47
býčí trhy
- medvědí trhy
Kritéria a členění finančních trhů (II)
 Dle charakteru instrumentu (dle obsahu)
- dluhové trhy s úvěry, půjčkami a dluhovými cennými papíryy y, p j ý ý p p y
- akciové trhy – cenné papíry s teoreticky nekonečnou dobou splatnosti
(akcie)
- komoditní trhy jako trhy s cennými kovy (zlato, stříbro…)y j y ý y ( , )
- devizové (měnové) trhy – obchody nejen s měnou, ale i dluhové, akciové
a komoditní trhy v cizích měnách
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 48
Kritéria a členění finančních trhů (III)
Členění finančních trhů podle aktivace finančních prostředků
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 49
Primární trhy (I)
Primární trhy jsou trhy s novými emisemi cenných papírů. Emitent
cenného papíru (deficitní subjekt) zde získává volné finančnícenného papíru (deficitní subjekt) zde získává volné finanční
prostředky. Přípravu a provedení emisního obchodu včetně jeho
následného zajištění a podpory provádí buď emitent sám (vlastní
emise) nebo využívá služeb investiční banky nebo obchodníkaemise) nebo využívá služeb investiční banky nebo obchodníka
s cennými papíry (cizí emise).
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 50
Primární trhy (II)
Primární trh s cennými papíry může mít podobu:
- primárního veřejného trhu – emise je nabízena široké
investorské veřejnosti formou veřejné nabídky, volného prodeje nebo
tendru, přičemž je emise schvalována nebo registrována regulatorním
á ( ý d j i f í i k éhorgánem (cenný zdroj informací pro investory – prospekt cenného
papíru). Jedná se o tzv. veřejnou emisi.
i á íh ř j éh t h é í bí- primárního neveřejného trhu – cenné papíry nabízeny pouze
předem vymezené skupině investorů, kteří jsou obeznámeni se situací
emitenta, a proto zpravidla není požadováno vyhotovení prospektu
cenného papíru Prvotní majitelé zpravidla drží cenný papír po celoucenného papíru. Prvotní majitelé zpravidla drží cenný papír po celou
dobu jeho životnosti, a proto nepožadují, aby byl cenný papír
obchodován na organizovaných trzích. Jedná se o tzv. soukromou
emisi (nižší náklady než veřejná).
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 51
Sekundární trhy (I)
- Sekundární trhy jsou trhy s již emitovanými produkty (cennými
papíry). Transakce nevytvářejí pohledávky za prvotními dlužníky a
obchod se uskutečňuje pouze mezi investory. Jde o trh se „starými“
finančními instrumenty, které se pohybují od jednoho investora key, p y j j
druhému. Emitent cenného papíru na tomto trhu již nezískává žádné
další volné finanční prostředky. Typickým příkladem je burza, která
zajišťuje likviditu cenného papíruzajišťuje likviditu cenného papíru.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 52
Sekundární trhy II
Sekundární trhy lze dělit:
- veřejný sekundární trh – organizovaný (burza neboj ý g ý (
mimoburzovní trh) nebo neorganizovaný trh (např. OTC – obchody
přes přepážku nebo obchody s licencovaným obchodníkem s cennými
papíry, který může prodávat a nakupovat cenné papíry z a do svého
portfolia)portfolia)
- neveřejný sekundární trh – individuálně dohodnuté prodeje či
nákupy cenných papírů přímo mezi potenciálními zájemci o nákup anákupy cenných papírů přímo mezi potenciálními zájemci o nákup a
vlastníky určitých cenných papírů za dohodnutou cenu a v
dohodnutém objemu. Transakce uzavírány buď přímo mezi
prodávajícím a nakupujícím nebo pomocí zprostředkovatele.p j p j p p
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 53
Primární a sekundární trhy
- Každý sekundární trh má trh primární, primární trh však nemusí mít
trh sekundární.
Primární a sekundární trhy jsou promptní i termínované- Primární a sekundární trhy jsou promptní i termínované.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 54
Efektivnost finančních trhů
 Efektivnost finančních trhů je velmi důležitým faktorem při jejich
analýze.
 Rozlišujeme:
- alokační efektivnost – vyžaduje, aby volné finanční prostředky byly
přesunuty k té deficitní jednotce, která nabídne nejvyšší rizikově
čiš ě ý ý j šší h d í l ž ý h ř dků řiočištěný výnos, tzn. nejvyšší zhodnocení vložených prostředků při
respektování rizika
- informační efektivnost – je posuzována ve vztahu k rychlosti a
adekvátnosti reakce kurzů instrumentů (např cenných papírů) naadekvátnosti reakce kurzů instrumentů (např. cenných papírů) na
novou, neočekávanou informaci. Za informačně efektivní je
považován trh, kde kurzy instrumentů téměř okamžitě (skokově,
prudce) reagují na novou, neočekávanou informaci.p ) g j ,
- operační efektivnost – je dosažena, jsou-li volné finanční prostředky
od přebytkových jednotek k jednotkám deficitním alokovány s
minimálními transakčními náklady.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 55
Formy informační efektivnosti (v rámci teorie efektivních trhů)
 Slabá forma efektivnosti – aktuální kurz obsahuje všechny historické
informaceinformace
 Středně silná forma efektivnosti – aktuální kurz obsahuje historické
a současné veřejné informace
 Silná forma efektivnosti – kurz vyjadřuje veřejné i neveřejné
informace
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 56
Finanční rizika (I)
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 57
Finanční rizika (II)
 Úvěrové riziko – riziko na straně věřitele, který se obává, že dlužník
nedostojí svým závazkům podle podmínek kontraktu
 Tržní riziko – souvisí s pohybem cen na finančních trzích
 Riziko likvidity
- riziko tržní likvidity – v době, kdy chce obchodník s cennými papíryy , y ý p p y
vybrané cenné papíry prodat, nikdo o ně nemá zájem
- riziko cash-flow – riziko momentální platební neschopnosti (výpadku
v cash-flow) obchodníka s cennými papíry
 Operační riziko – je spojeno se všemi obchody, jedná se o lidské
chyby, podvody, výpadky či nedostatky informačních systémů
 Právní riziko – riziko možné ztráty z investice v důsledku právní
di l i k kneprosaditelnosti kontraktu
 Inflační riziko, Podnikatelské riziko…
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 58
„Magický trojúhelník“ investování (I)
VýnosRiziko VýnosRiziko
Likvidita
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 59
„Magický trojúhelník“ investování (II)
 Tři prvky magického trojúhelníku (výnos, riziko a likvidita) vytváří
určitý rovnovážný stav při hodnocení jednotlivých investičníchurčitý rovnovážný stav při hodnocení jednotlivých investičních
alternativ.
 Ideální investiční instrument by vykazoval nejvyšší výnosnost, nejnižší
riziko a nejvyšší likviditu ve vztahu k alternativním investičním
instrumentům.
 Na normálně fungujících finančních trzích však existuje výměna mezi
č ká ý ý i ik lik idi I i í bočekávaným výnosem, rizikem a likviditou. Investor si musí vybrat
a preferovat určitý cíl z „magického trojúhelníku“ investování.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 60
Prvky magického trojúhelníku (I)
 Výnos
- je souhrnem veškerých příjmů, které investor získá z realizované investice.
ř j d ě i d é i ik lik idi i l i- přestavuje odměnu investora za podstoupené riziko a nelikviditu v souvislosti s
investicí, a proto s růstem rizika a nelikvidity požaduje racionálně jednající investor
vyšší výnos.
- cílem většiny investorů je maximalizovat výnos ve vztahu k podstoupenému riziku a
lik iditě Vý j ti i t á í d ě li i i tič íhlikviditě. Výnos je motivem pro investování a odměnou za realizaci investičního
procesu.
- očekávaný výnos X historický výnos
- reálný výnos X nominální výnos
- výnos X výnosnost
- reálná výnosová míra X nominální výnosová míra
 Riziko
- riziko je možné při investování definovat jako nebezpečí, že investor nedosáhne
očekávaného výnosu
- stupeň nejistoty spojený s investiční činností investora. Je chápáno jako nebezpečí
odchýlení skutečné výnosové míry od výnosové míry očekávané.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 61
Prvky magického trojúhelníku (II)
 Likvidita
schopnost přeměny investičního instrumentu na disponibilní finanční- schopnost přeměny investičního instrumentu na disponibilní finanční
prostředky při vynaložení minimálních časových i finančních nákladů.
Likvidita přestavuje důležité investiční rozhodovací kritérium
iinvestora.
- standardní metody pro zvýšení likvidity investičních instrumentů
- Going PublicGoing Public
- volba formy akcií
- rozšiřování neveřejných informací
- jmenovitá hodnota investičních instrumentů
- kotace na organizovaných trzích
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 62
 Investor zvažuje:
- očekávaný výnos (Y) určitého finančního instrumentu vzhledemočekávaný výnos (Y) určitého finančního instrumentu vzhledem
k jiným alternativním investičním rozhodnutím (očekávanou
výnosovou míru lze spočítat pomocí střední hodnoty náhodné veličiny)
očekávaná likvidita (L) vzhledem k likviditě alternativních- očekávaná likvidita (L) vzhledem k likviditě alternativních
instrumentů
- očekávané riziko (R) vzhledem k riziku alternativních instrumentů
 Z výše uvedených hledisek vyplývá, že finanční aktiva jsou
determinována:
- výnosem, rizikem a likviditou jednotlivých finančních aktiv
- časovou hodnotou peněz (dnešní aktuální hodnotou – PV, budoucí
očekávanou hodnotou – FV a dobou splatnosti – T)
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 63
V p )
VýnosRiziko VýnosRiziko
LikviditaZdanění
Spekulační doba (daňový test) – ČR – 6 měsíců
• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném zněnízákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění
§ 4 Osvobození od daně (daň z příjmu fyzických osob)
„w) příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem
těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců a dále příjmy z podílutěchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu
připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi
nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Osvobození se
vztahuje pouze na osoby, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo
hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem
cenných papírů 5 %. … Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných
papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od
ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a na příjmy zukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a na příjmy z
kapitálového majetku. …“
Výnosy investičních instrumentů
 Očekávaný výnos investičního instrumentu obsahuje dvě složky:
- důchodový výnos - tok důchodů ve formě úroků, dividend z titulu
vlastnictví aktiva
- kapitálový výnos - zisk (ztráta), který je určen rozdílem mezi kupní
cenou aktiva a jeho tržní cenou (za kterou byl instrument prodán nebocenou aktiva a jeho tržní cenou (za kterou byl instrument prodán nebo
může být prodán)
* I k á ké dl hé i i
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 65
* Investor v krátké a dlouhé pozici
Vztah výnosu a rizika investice
 Obecně platí, že investoři na finančních trzích mají averzi k riziku
a preferují instrumenty s nižším rizikem vzhledem k očekávanému
ý Rů i ik iž j á k fi č í k i ( d )výnosu. Růst rizika snižuje poptávku po finančním aktivu (tendence).
 Princip kvantifikace rizika investičního instrumentu vychází
z komparace odchylek jednotlivých očekávaných výnosů od průměrné
očekávané výnosové míry Formální vyjádření využívá statistickéočekávané výnosové míry. Formální vyjádření využívá statistické
metody (směrodatnou odchylku a rozptyl).
 Směrodatná odchylka () je odhadem pravděpodobného odchýlení
skutečného výnosu vzhledem k výnosu očekávanému S růstemskutečného výnosu vzhledem k výnosu očekávanému. S růstem
směrodatné odchylky roste riziko dosažení očekávaného výnosu.
* Riziko výnos a diverzifikaceRiziko, výnos a diverzifikace
** Bezriziková výnosová míra
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 66
Vztah výnosu a likvidity
 Investiční instrumenty, jednotlivé druhy a skupiny aktiv mají rozdílnou
likviditu Likvidita vyjadřuje schopnost přeměny finančních aktivlikviditu. Likvidita vyjadřuje schopnost přeměny finančních aktiv
na disponibilní finanční prostředky. Přeměna je determinována časovými
a finančními náklady.
I ři i á í é ě lik id í h í h ž d j dů d Investor při investování na méně likvidních trzích požaduje z důvodu
vyšších transakčních nákladů vyšší výnos v dlouhém čase.
 S růstem likvidity finančních aktiv roste poptávka a dochází k růstu ceny.y p p y
Hodnota likvidity má tudíž důležité implikace pro podnikatelské subjekty,
neboť s jejím růstem dochází k redukci nákladů na získání kapitálu.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 67
Trendy na světových finančních trzích
1. Restrukturalizace finančních institucí (konsolidace – fúze, akvizice; finanční
supermarkety, silná marketingová orientace, tlak na úsporu nákladů)
2. Sekuritizace (primární, sekundární)(p , )
3. Vznik finančních inovací
4. Internacionalizace a globalizace finančních trhů
5. Institucionalizace investorů
6 Intelektualizace operací6. Intelektualizace operací
7. Integrace finančních trhů
8. Reforma burzovních systémů
9. Deregulaceg
10. Pokles zprostředkování (desintermediace)
11. Centralizace regionálních burz
12. Vzájemná spolupráce národních burz a vytváření burzovních aliancí
13 Vznik nových finančních center a zvyšování jejich významu13. Vznik nových finančních center a zvyšování jejich významu
14. Diference finančně přebytkových a deficitních subjektů
15. Rizikovost obchodů ve světovém měřítku
…
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 68
Literatura
 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích. Praha : ASPI, 2007. ISBN 978-80-
7357-297-6. s. 15 – 33, 582 - 602.
 Distanční studijní opora (DSO) Fuchs, D.: Finanční trhy. Brno : ESF MU, 2004.
ISBN 80-210-3526-9. s. 13 – 34.
Jíl k J Fi č í t h P h G d 1997 ISBN 80 7169 453 3 Jílek, J.: Finanční trhy. Praha : Grada, 1997. ISBN 80-7169-453-3.
s. 15 - 73.
 Musílek, P.: Trhy cenných papírů. Praha : Ekopress, 2002. ISBN
80 86119 55 6 21 46 125 138 211 24280-86119-55-6. s. 21 – 46, 125 – 138, 211 – 242.
 Revenda, Z. a kol.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha : Managment Press,
1996. ISBN 80-85943-06-9. s. 91 – 110, 159 – 165, 189 – 203.
 Kolektiv autorů: Zkoušky odborné způsobilosti na kapitálových trzích : 2000
otázek pro makléře, investory a poradce. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2009.
ISBN 978-80-251-2164-1. s. 1 – 20.
G.Oškrdalová: Příprava na zkoušky odborné způsobilosti na finančních trzích 69
 zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění