Cíle a postupy empirického výzkumu
•
•
•
•
•
•„Žádná statistika není lepší než její surovina.“
•(Swoboda, 1977:133)
18.9.2014

Volba a formulace
výzkumného problému


Na začátku výzkumu se musíme rozhodnout:
•Co chceme zjistit – jaký bude účel a co bude cíl výzkumu?
•Musíme se rozhodnout, jaký typ informací/dat  nás bude zajímat (kvalitativní x kvantifikovatelné)
?
•Jak budeme data získávat?
•Jak budeme data analyzovat?
•
•
Punch, K.F., 2008

 MODEL EMPIRICKÉ VĚDY



LOGIKA POZNÁVACÍHO PROCESU V KVANTITATIVNÍM A KVALITATIVNÍM VÝZKUMU
DEDUKCE
INDUKCE
Teorie
▼
Hypotézy
▼
Pozorování
▼
Přijaté/zamítnuté hypotézy
Pozorování
▼
Nalezené pravidelnosti
▼
Předběžné závěry
▼
Teorie
KVANTITATIVNÍ PŘÍSTUP
(paradigma)
KVALITATIVNÍ PŘÍSTUP
(paradigma)
viz Disman (2009, str. 77)

Testování vs. porozumění
Kvantitativní
Kvalitativní
cílem
je testování hypotéz
cílem
je formulace, vytvoření teorie (hypotéz)
deduktivní logika
induktivní logika
omezený rozsah informace o mnoha jednotkách/jedincích
mnoho informace o malém počtu jednotek/jedinců
redukce reality na proměnné a sledované vztahy mezi nimi
redukce počtu sledovaných jedinců/jednotek

Základní podstata kvantitativního výzkumu:
•SOCIÁLNÍ  REALITA  JE  REDUKOVÁNA  NA  SOUBOR  STATISTICKY  OVĚŘITELNÝCH VZTAHŮ MEZI PROMĚNNÝMI.
Metoda experimentální
Metoda neexperimentální
tzv. zkoumání přirozených skupin

Hl. zásady kvantitativního výzkumu:
•Vědecká průkaznost výsledků výzkumu spočívá v logicky správném a metodologicky „čistém“ designu
výzkumu.
•Design nemohou nahradit ani sebepůsobivější statistické operace.
•Výpovědi o realitě nejsou realitou samotnou!
•
Mareš, Rabušic, 2006

Rozlišujeme:
•Téma resp. předmět výzkumu
•Výzkumný problém, zúžení předmětu na některé jeho významné aspekty, tedy co chceme zjistit?
•Výzkumná otázka (cíl) - konkrétní otázka na kt. hledáme prostřednictvím výzkumu odpověď.
•Hypotézy
•
•
•
•
Mareš, Rabušic, 2006

Zadání
— Představte si, že před zavedením školného si vás MŠMT pověřilo, abyste výzkumem zjistili postoje
těch osob, kterých se to nejvíc dotkne, tedy studentů, resp. jejich rodin. Ministerstvo bude
nejvíce zajímat, jak se postoje studentů ke školnému budou lišit:
—Podle socio-ekonomického postavení rodiny dotazovaných
—Podle představ respondentů o sociální spravedlnosti
—Podle dalších relevantních kritérií, které mohou mít vliv na postoje ke školnému (ministerstvo zde
spoléhá na vaši odbornou erudici).

Úkol na další hodinu (na 2.10.)
—1. Přečtěte si první kapitolu z:
— Babbie, E.: The Practise of Social Research. Cengage Learning, Wadsworth 2010, 2007. Vybraný
rozsah: str. 3-30.
— Kniha je dostupná v knihovně ESF.
—2. Připravte si krátkou ukázku výzkumného problému na základě Vašich vlastních příkladů empirické
práce (buď plánované diplomky či již minulých závěrečných prací)
a to ve struktuře, jak je uvedeno na snímku č. 3.

Doporučená literatura
•Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 2009 (či starší vydání).
•Punch, K.F.: Základy kvantitativního šetření. Portál, Praha 2008.
•Surynek, A., Komárková, R., Kašparová, E.:
• Základy sociologického výzkumu. Management Press, Praha 2001.
•Šanderová, J.: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro
začátečníky. Slon, Praha 2005.
•
•
•