Ladislav Blažek Rozhodování II PS 2015/16 Příklad typické úlohy Rozhodovatel a riziko Příklad typické úlohy: Výstavba budovy fakulty D – Definování cíle Budova sloužící vysokoškolské výuce v oblasti společenských věd. Počet studentů - plocha a počet učeben - počet učitelů – plocha a počet pracoven - počet ostatních zaměstnanců – plocha a počet .. - ostatní plochy (knihovna, studovny, chodby, respiria, občerstvení, toalety, parkování, sklady, technická zařízení atd. Dispoziční řešení, komunikace, bezpečnost, estetika Energetická náročnost (osvětlení, vytápění, klimatizace aj.) atd., atd. G – Generování variant Pro jednotlivé varianty je stanoveno technické řešení a náklady (investiční, provozní) H – Hodnocení variant Vícekriteriální hodnocení za podmínek jistoty. Pro jednotlivá kritéria jsou stanoveny -závazné hodnoty (závazná řešení) -horní limity (nepřekročitelné) -dolní limity (nepodkročitelné) - řešení - limit - rámec Vybrána bude varianta a)s největším užitkem b)s nejnižšími náklady c)s nejpříznivějším podílem nákladů a užitku d)s nejpříznivějším podílem nákladů a užitku, která nepřekročí limit nákladů 100 0 50 % 0 50 100 Kč velikost vkladu 25 75 25 75 Výhra = 100 Kč Hra: Jsou dvě obálky, v jedné je 100 Kč, ve druhé nikoliv. Pravděpodobnost výběru obálky se stokorunou je 50 %. Je vyhlášena dražba o možnost vybrat si jednu z obálek. Vyvolávací cena je 10 Kč. Cena se postupně zvyšuje. Ten hráč, který má negativní vztah k riziku, do hry vloží méně než 50 Kč. Rozhodovatel a riziko 100 0 50 % 0 50 100 Kč velikost vkladu 25 75 25 75 Výhra = 100 Kč Hra: Jsou dvě obálky, v jedné je 100 Kč, ve druhé nikoliv. Pravděpodobnost výběru obálky se stokorunou je 50 %. Je vyhlášena dražba o možnost vybrat si jednu z obálek. Vyvolávací cena je 10 Kč. Cena se postupně zvyšuje. Ten hráč, který má negativní vztah k riziku, do hry vloží méně než 50 Kč. Ten hráč, který má neutrální vztah k riziku vloží maximálně 50 Kč. 100 0 50 % 0 50 100 Kč velikost vkladu 25 75 25 75 Výhra = 100 Kč Hra: Jsou dvě obálky, v jedné je 100 Kč, ve druhé nikoliv. Pravděpodobnost výběru obálky se stokorunou je 50 %. Je vyhlášena dražba o možnost vybrat si jednu z obálek. Vyvolávací cena je 10 Kč. Cena se postupně zvyšuje. Ten hráč, který má negativní vztah k riziku, do hry vloží méně než 50 Kč. Ten hráč, který má neutrální vztah k riziku vloží maximálně 50 Kč. Ten hráč, který má pozitivní vztah k riziku vloží více než 50 Kč (ale méně než 100 Kč). Jistotní ekvivalent 100 0 50 % 0 50 100 Kč velikost vkladu Neutrální vztah k riziku 25 75 25 75 V3: 2 x 100 2 x 0 xo= 50 100 0 50 % 0 50 100 Kč velikost vkladu Neutrální vztah k riziku 25 75 25 75 V3: 2 x 100 2 x 0 xo= 50 V4: 1 x 100 3 x 0 xo= 25 100 0 50 % 0 50 100 Kč velikost vkladu Neutrální vztah k riziku 25 75 25 75 V2: 3 x 100 1 x 0 xo = 75 V3: 2 x 100 2 x 0 xo= 50 V4: 1 x 100 3 x 0 xo= 25 100 0 50 % 0 50 100 Kč velikost vkladu Neutrální vztah k riziku 25 75 25 75 V1: 4 x 100 xo = 100 V2: 3 x 100 1 x 0 xo = 75 V3: 2 x 100 2 x 0 xo= 50 V4: 1 x 100 3 x 0 xo= 25 V5: 4 x 0 xo= 0 vybírám si z nabídky V1 až V5 Jsou 4 obálky, je 5 variant jejich obsahu: V1 v každé 100 Kč V2 ve třech 100 Kč, v jedné 0 Kč atd. 100 0 50 % 0 50 100 Kč velikost vkladu Neutrální vztah k riziku 25 75 25 75 V1: 4 x 100 xo = 100 V2: 3 x 100 1 x 0 xo = 75 V3: 2 x 100 2 x 0 xo= 50 V4: 1 x 100 3 x 0 xo= 25 V5: 4 x 0 xo= 0 Jsou 4 obálky, je 5 variant jejich obsahu: V1 v každé 100 Kč V2 ve třech 100 Kč, v jedné 0 Kč atd. 100 0 50 % 0 5 10 mil. Kč velikost vkladu Neutrální vztah k riziku Pozitivní vztah k riziku 25 75 2,5 7,5 100 0 50 % 0 5 10 mil. Kč velikost vkladu Negativní vztah k riziku Neutrální vztah k riziku Pozitivní vztah k riziku 25 75 2,5 7,5 Optimista je ochoten vložit více než pesimista. PROČ? 100 0 50 % 0 5 10 mil. Kč velikost vkladu Negativní vztah k riziku Neutrální vztah k riziku Pozitivní vztah k riziku 50 25 75 75 2,5 7,5 Protože pravděpodobnost úspěchu není objektivně dána, nebo jí rozhodovatel nevěří. 100 0 50 % 0 5 10 mil. Kč velikost vkladu Negativní vztah k riziku Neutrální vztah k riziku Pozitivní vztah k riziku 50 25 75 75 25 50 2,5 7,5 100 0 50 % 0 5 10 mil. Kč velikost vkladu Negativní vztah k riziku Neutrální vztah k riziku Pozitivní vztah k riziku Tzv. osobnostní křivka. S výší vkladu klesá chuť riskovat Objektivní a subjektivní pravděpodobnost Objektivní (statistická) pravděpodobnost je využitelná při rozhodování všude tam, kde podmínky, které platily v minulosti a určovaly výskyt jevu, jehož statistickou pravděpodobnost známe, budou platit i v budoucnosti. Oblasti využití: •Investor při posuzování variant strojních systémů, je-li statisticky vyhodnocena jejich poruchovost. •Pojišťovna při úvahách o výši pojistného u havarijního pojištění automobilů. Důležitou podmínkou však je, že musí jít o větší počet opakovaných rozhodnutí. Manažer však ve většině případů a)nerozhoduje opakovaně b)nemá k dispozici objektivní pravděpodobnost existence scénářů budoucnosti, resp. nezná jejich úplnou varietu c) Subjektivní pravděpodobnost jsme nuceni využívat tam, kde objektivní pravděpodobnost není k dispozici. Pearson v roce 1900 hodil 24000 krát mincí. Orel padl 12012 krát. Vztah rozhodovatele k riziku má subjektivní povahu. Je dán: a)osobností a zkušenostmi rozhodovatele, b)charakterem rozhodovací úlohy, c)situací, ve které je rozhodovací problém řešen. Jeden a tentýž rozhodovatel se může projevovat za jedné situace jako hazardér, v jiné jako člověk velmi opatrný. Vztah k riziku je podmíněn velmi složitými, obtížně analyzovatelnými myšlenkovými procesy. Lea, S. E., Tarpy, R. M., Webley, P. Psychologie ekonomického chování Ve hře je řada faktorů: ü Vnímání pravděpodobnosti (zejména při rozhodování pod časovým tlakem). ü Výše vkladu (malý vklad – pozitivní vztah k riziku, velký vklad – negativní vztah k riziku, tzv. osobnostní křivka). ü Ofenzivní strategie s pozitivním vztahem k riziku versus defenzivní strategie s negativním vztahem k riziku („nemohu si dovolit neriskovat“ versus „nemohu si dovolit riskovat“). ü Rozdíl mezi hodnotou sledovaného kritéria a z něho plynoucím užitkem („moje peníze“ a „cizí peníze“ – „agent“ a „principál“). ü Sociální prostředí, ve kterém rozhodování probíhá. ü Svébytný užitek z podstoupení značného rizika („adrenalin“). Co vytáhnu? 1. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 2. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 3. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 4. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 5. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 6. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 7. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 8. tah: černé jablko černá labuť černý pátek na newyorské burze sedm let tučných a sedm hubených Taleb, Nasim, N. Černá labuť. Taleb, Nasim, N. Zrádná nahodilost. Hallinan, Joseph, T. Proč děláme chyby Ze starého zákona je znám příběh o Josefovi, který vyložil faraonovi jeho sen, ve kterém vystoupilo z Nilu sedm tučných a sedm hubených krav. Hubené krávy pozřely ty tučné a stejně tak sedm prázdných klasů pohltilo sedm klasů plných. Tato podobenství znamenala sedm tučných a úrodných let, po kterých přijde sedm let hubených a hladových. Farao dal na Josefovu radu postavit sýpky, do kterých uložil přebytky z období hojnosti, použil je v letech neúrody, a zachránil tak Egypt. Co vytáhnu? 1. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 2. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 3. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 4. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 5. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 6. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 7. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 8. tah: černé jablko poznání o tom co bylo v klobouku co ještě je v klobouku Postupné vytváření představy o řádu, který v klobouku panuje. kvalitativní a kvantitativní analýza Co vytáhnu? 1. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 2. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 3. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 4. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 5. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 6. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 7. tah: zlaté jablko Co vytáhnu teď? 8. tah: černé jablko poznání o tom co bylo v klobouku co ještě je v klobouku Postupné vytváření představy o řádu, který v klobouku panuje. kvalitativní a kvantitativní analýza entropie podmínky nejistoty podmínky rizika zlaté : černé = 7 : 1 Při prvním výběru: Dokážu předem do jisté míry stanovit, co v klobouku není. Při prvním výběru získávám dílčí informaci, co klobouku bylo. To mne může vést ke dvěma, v podstatě protichůdným představám o obsahu: 1. To co jsem vytáhnul při prvním výběru vytáhnu se značnou pravděpodobností i při druhém výběru. Představa o homogenitě. Interpretace – prodej zboží: Optimistická predikce: Prodal jsem zboží poprvé, prodám i podruhé. Pesimistická predikce: Neprodal jsem. Tady není zájem, příště to bude stejné. Interpretace – výnos z akcií: Optimistická predikce: Výnos z akcií v daném roce byl 20 %, proč by v následujícím roce nemohl být přibližně stejný? Pesimistická predikce: Akcie tohoto podniku nenesou a neponesou ani v budoucnu. 2. Není příliš pravděpodobné, že to, co jsem vytáhnul při prvním výběru vytáhnu i při druhém výběru. Představa o heterogenitě. Interpretace – prodej zboží: Pesimistická predikce: Měl jsem štěstí a prodal jsem, podruhé to už asi nevyjde. Optimistická predikce: Měl jsem smůlu a neprodal jsem, ale příští rok to určitě vyjde. Interpretace – výnos z akcií Pesimistická predikce: Výnos z akcií byl mimořádně vysoký, to se v příštím roce asi nebude opakovat. Optimistická predikce: Když byl letos výnos z akcií mizerný, příští rok musí být lepší. Při druhém výběru Pokud vytáhnu totéž, bude posílena představa o homogenitě. Pokud vytáhnu něco jiného, bude posílena představa o heterogenitě. Indukce, jako metoda poznávání budoucnosti Jde o analýzu co největšího množství případů chování určitého objektu. Sledovat a analyzovat vztahy mezi těmito jednotlivostmi. Cestou zobecnění hledat určitá pravidla. Tato pravidla mohou být a priori předpokládaná – tvorba hypotéz. Máme tendenci zobecňovat a rozpoznávat řád. Máme tendenci vnímat nikoli reálný svět, ale jeho model. Máme tendenci věřit tomu, že pravidla, která platila v minulosti budou platit i v budoucnosti. Extrapolace časových řad Extrapolace časových řad retrospektiva predikce Extrapolace časových řad retrospektiva predikce Extrapolace časových řad retrospektiva predikce Nečekaný globální válečný konflikt první světová válka Nečekané změny v globální ekonomice ropnesoky První světová válka (1914 – 1918) byl globální válečný konflikt. Zasáhla Evropu, Afriku a Asii. Probíhala též ve světových oceánech. Bezprostřední záminkou se stal atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Během jednoho měsíce se Evropa ocitla ve válečném konfliktu. Válka propukla mezi dvěma koalicemi: mocnostmi Dohody (Francie, UK a Rusko, později Itálie, USA a další) a Ústředními mocnostmi (Německo, Rakousko-Uhersko, později Osmanská říše a Bulharsko). Bylo postupně zmobilizováno 60 milionů vojáků. Válka skončila vítězstvím Dohody. Zahynulo v ní cca 10 milionů lidí. První ropný šok začal na podzim roku 1973, když OPEC záměrně snížila těžbu ropy. Cena stoupla ze 3 USD za barel na 5 USD a v následném roce na 12 USD. Skončilo dlouhotrvající období poválečné prosperity. Druhý ropný šok nastal po Iránské revoluci v roce 1979, kdy nový islámský režim začal vyvážet méně ropy než dříve. Za třetí ropný šok je možno považovat skokové, nicméně krátkodobé zvýšení ceny ropy po invazi Iráku do Kuvajtu. Následují další velké výkyvy. Zatím nejvyšší cena ropy, více než 140 USD za barel, byla dosažena v červenci 2008. Poptávka po vojenské výstroji a zbraních: Baťa vydělal, Škoda prodělal. Poptávka po automobilech s vysokou spotřebou bude klesat. Poptávka po automobilech s nízkou spotřebou poroste. logo 800px-Nokia_HQ 313px-Nokia_wordmark_svg Enron Corporation byla americká energetická společnost se sídlem v městě Houston. Před vyhlášením bankrotu v lednu 2002 zaměstnávala přes 22 tisíc zaměstnanců a byla jedna z vedoucích světových společností podnikajících v oblasti dodávek elektřiny, zemního plynu a komunikací. Od 90. let její akcie zaznamenávaly stabilní, neustálý růst a Enron byl vzorem moderní silné společnosti. Z původních cca 10 mld USD aktiv dosáhla v roce 2000 hodnotu 111 miliard USD. Časopis Fortune ji šestkrát za sebou jmenoval „nejinovativnější společností Ameriky“. Ke konci roku 2001 se ale v účetnictví společnosti našla zásadní pochybení. 25. ledna 2002 společnost oznámila bankrot, zaměstnanci byli propuštěni. Hodnota akcií společnosti, do kterých investovaly tisíce lidí, spadla z 90 USD na 50 centů. Nokia je nadnárodní společnost se sídlem ve finském Espoo. Nokia byla největším světovým výrobcem mobilních telefonů v letech 1998 – 2012. V posledních pěti letech ale její podíl na trhu významné poklesl, což je z větší části způsobeno zvyšujícím se prodejem smartphonů, především Apple iPhone a zařízení využívajících operační systém Android od Googlu. V důsledku toho se cena akcií Nokie propadla z 40 USD za akcii v roce 2007 na 3 USD v roce 2012. Nečekané změny na úrovni nadnárodních společností Poptávka po výrobcích společnosti Apple roste na úkor poptávky po výrobcích spol. Nokia. Extrapolace časových řad ? Nejde však jen o obavy z nepříznivého vývoje. Je třeba být připraven na příležitost. Extrapolace časových řad ? Život je spjat s rizikem. Můžeme ho jen snižovat, ale ne odstranit. Kdyby riziko nebylo? Život by byl nudný. A to přece nechceme.