Teorie státu a byrokracie 1. blok Stát nWeber: Stát je takové lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe (a to s úspěchem) monopol legitimního fyzického násilí nJellinek: definuje stát jeho prvky (znaky), ke kterým zařazuje státní území, obyvatelstvo, které toto území obývá (státní národ) a státní moc Moc nWeber: možnost prosadit svou vlastní vůli uvnitř nějakého sociálního vztahu i navzdory odporu nMoc je omezením svobody jednotlivce za účelem reprodukce skupiny (společnosti). Teoretické koncepce vymezující pojem „moc“ 1/2 ndefinice behaviorální, podle kterých je moc zvláštním typem jednání, spočívajícího v možnosti modifikace chování jiných lidí (moc jako schopnost určovat chování jiných), ndefinice teleologické, podle kterých je moc naplňováním jistých cílů, ndefinice instrumentální, chápající moc jako možnost použití zvláštních prostředků, především násilí, n Teoretické koncepce vymezující pojem „moc“ 2/2 ndefinice strukturální, vymezující moc jako jistý druh vztahů mezi ovládanými a vládnoucími, ndefinice moci ztotožňující moc s vlivem na jiné, nkonfliktní definice moci, které spatřují v moci možnost přijímat rozhodnutí, regulující rozdělování statků v konfliktních situacích. Veřejná moc nVeřejnou mocí rozumíme řídící systém skupiny lidí (společnosti) relativně nezávislým (suverénním) na mocenských systémech jiných skupin. nDruhem veřejné moci, veřejnou mocí ve společnosti organizované ve formě státu, je státní moc. n Teorie role státu 1/4 nPluralismus: §Zdůrazňuje význam omezení a nátlaku na stát vykonávaném různými zájmovými skupinami. §Veřejná politika odrazem preferencí zájmových skupin. Každá ze zájmových skupina má jistý podíl na moci, tento podíl ale není rozdělen rovnoměrně. §Na pluralismus navazuje např. teorie veřejné volby nebo teorie vládního (volebního) cyklu. Teorie role státu 2/4 nElitářství: nUrčující vliv má malá, dobře organizovaná, skupina, která ve svých rukou kumuluje moc. nKlasická forma elitářství je založena na ovládnutí klíčových ekonomických zdrojů a vojenském dobývání. nV moderním pojetí je vliv této elity založen na obsazení klíčových pozic ve veřejných institucích a soukromých firmách. Teorie role státu 3/4 nMarxismus: nHlavní důraz je kladen na vliv ekonomických zájmů na politické činnosti. nStát zde nepůsobí neutrálně jako nástroj pro vládnoucí třídu (teoreticky pracující masy). nStátní moc lze použít proti těm, kteří se systémem nesouhlasí. Teorie role státu 4/4 nKorporativismus: nPodle této teorie jsou relativně silné a uzavřené skupiny, které jsou včleněny do vládního systému (odbory, svazy zaměstnavatelů,…). Tyto skupiny si navzájem nekonkurují, členství v těchto skupinách je povinné. n Selhání nTrhu nStátu Selhání trhu ekonomický pohled n nExistence veřejných statků nExternality nNedokonalá konkurence nInformační asymetrie n Selhání trhu při uplatnění jiných kritérií než kritéria ekonomické efektivnosti §Zmenšení nerovností v rozdělování statků §Zachování institucionálních hodnot §Lidská důstojnost §Kultivace a uplatnění lidského potenciálu §Udržitelný způsob života Selhání státu nSelhání totalitních systémů nSelhání přímé demokracie nSelhání typická pro výkon správy nSelhání vlastní decentralizovaným soustavám nSelhání reprezentativní demokracie n Selhání totalitárních politických systémů §nedostatečná schopnost autokorekce §potlačení tvořivého potenciálu lidí n Selhání přímé demokracie §úskalí referenda – problém s formulací otázky v referendu, aby byla současně srozumitelná, nenávodná a zároveň plně vystihovala podstatu problému; §nevýrazná většina vítězí nad vyhraněnou menšinou – většina může mít opačný názor k problému, který se jí nedotýká než vyhraněná menšina, které se věc přímo dotýká. Selhání typická pro výkon správy §nízká efektivita a malá přizpůsobivost byrokratických aparátů §odcizení státní byrokracie jejímu poslání n Selhání vlastní decentralizovaným soustavám §složitost řízení v decentralizovaných soustavách správy – příjímání rozhodnutí bude složitější a pomalejší; §ohrožení veřejných zájmů prosazováním zájmů skupinových – pokud jsou decentralizované složky ovládány místními zájmovými skupinami, pak se schopnost státu prosadit ucelenou politiku výrazně oslabuje; §fiskální externality – místní decizoři (rozhodovatelé) mohou mít tendenci ignorovat řešení problémů, které se negativně dotýkají vyššího celku. Selhání reprezentativní demokracie 1/2 §volební paradox – podmínky kdy volební systém vzhledem k preferencím voličů selhává (výběrem volebního systému lze výrazně ovlivnit celkové výsledky politických stran i pořadí kandidátů); §„balíčky“ preferencí – existuje několik, pro voliče významných, politických agend a může vyhrát i kandidát, který nezískal většinovou podporu ani v jedné agendě, pokud se mu podaří uspokojit jednotlivé skupiny voličů v těch agendách, které je nejvíce tíží; §odcizení zvolených reprezentantů zájmům voličů – kontrola zvolených zástupců ze strany voličů je obtížná, někdy nemožná; n Selhání reprezentativní demokracie 2/2 §vliv organizovaných zájmů (lobby) - silné skupiny jsou schopny si prosadit lepší podmínky na náklady celé společnosti; §omezený časový horizont - většina politických rozhodnutí se děje pouze v horizontu jednoho volebního období, proto existuje riziko, že krátkodobý prospěch je upřednostněn i s vědomím dlouhodobé ztráty; §vliv masmédií – hromadné sdělovací prostředky mají silnou moc ovlivnit různé skupiny obyvatel a tím i ovlivnit preference jednotlivých stran. n Teorie byrokracie nVážně ji musíme mít? Byrokratický aparát lze obecně charakterizovat §specializace činností; §obecné charakteristiky výkonu funkcí a z toho vyplývající zaměnitelnost úředníků; §problémy, procedury a řešení jsou kategorizovány; §relativní stabilita struktury funkcí; §organizace se stává do určité míry účelem o sobě; §vázanost na určitý typ úkonu; §administrativní reforma je nekonečná: neexistuje optimální řešení organizační struktury. n Ideální model byrokracie dle Webera nneosobní strukturou moci; nrozhodnutí jsou činěna na základě formalizovaných obecných pravidel; nexistuje definovaná hierarchie pravomoci a odpovědnosti; nsvobodným výběrem kandidátů do úřadu, založeným na kritériu výkonu v souladu se specifickými pravidly odměňování, založených na jasném kontraktu; nžádný z úředníků nevlastní majetek, s nímž operuje; nexistuje disciplína a kontrola ve výkonu úřadu. n Teorie byrokracie podle Niskanena nZkoumání byrokracie nKonstrukční otázky (jak definovat úřad, co byrokrat maximalizuje..) nBehaviorální (co se s chováním stane,když…) nNormativní (co lze doporučit…) Zájmy byrokrata nPlat nNepeněžní požitky úřadu nReputace, status, moc nRozsah kompetencí a možnost delegace praktických činností jinam Zjištění nSnaha maximalizovat rozpočet nPodle ranné Niskanenovy teorie tato snaha vede za určitých podmínek až k dvojnásobném výstupu než jaký by byl optimální Kritika Niskanena nByrokrat chce kariérně uspět, proto může v krátkodobém horizontu i usilovat o snížení rozpočtu nMigue, Belanger – koncept diskrečního rozpočtu (tj. rozdíl celkovým rozpočtem a rozpočtem nutným k zajištěním funkcí, které sponzor požaduje) nRozpočet je spíše vyjádřením zájmu úřadu a je základem vztahu mezi sponzorující institucí a úřadem n Nepovinné zpestření nPotůček – Nejen trh nPotůček – Veřejná politika kpt. 4 nHampl, M.: Teorie byrokracie v pojetí Williama A. Niskanena. Politická ekonomie, VŠE Praha 1/2001. nHolländer - Základy všeobecné státovědy