}
}Stručně o vztahu státu a politických stran
}
}Financování politických stran
}
}Stranické a volební systémy
}
}
}
}

}
}
}Počátkem 20. st. se strany a stranické systémy staly politickým výrazem sociálních a jiných
konfliktů, jimiž žila společnost kolem nich.

}
}Vznik: petice alespoň 1tis. občanů
}Registrace: MV
}Zánik: provedením výmazu z registru
}Zrušení strany: vlastním rozhodnutím, rozhodnutím soudu
}Pozastavení činností: rozhodnutím soudu

}(1) Strany a hnutí podléhají registraci podle tohoto zákona.
}(2) Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby.
}(3) Členem strany a hnutí může být občan starší 18 let, může být však členem pouze jedné strany
nebo hnutí.

}
}Ministerstvo vnitra
} Rejstřík PSH jako veřejný seznam je veden Ministerstvem vnitra od 1. ledna 2001 na základě § 9
zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění
pozdějších předpisů.
}http://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/SearchResult.aspx?search=all
◦2011: 139 „aktivních“ PSH
◦2012: 151 „aktivních“ PSH
◦2015: 205 „aktivních“ PSH
◦
}Registr ekonomických subjektů
} RES je vedený Českým statistickým úřadem (ČSÚ) podle §20 zákona č.89/1995 Sb., o státní
statistické službě, je v rozsahu stanoveném tímto zákonem veřejným seznamem. Zápis do registru má
pouze evidenční význam.
◦ http://registry.czso.cz/irsw/ Vyhledávání přes IČO, název.
◦
}Registr ekonomických subjektů (ARES aplikace MF)
◦ http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz
◦Právní forma 711 (PSH)
}
}
}Údaje se nutně  přesně neshodují!

•Teoreticky oddělený: PSH x stát
–§ 5 (424/1991)
(1) Strany a hnutí jsou odděleny od státu. Nesmějí vykonávat funkce státních orgánů ani tyto orgány
nahrazovat. Nesmějí řídit státní orgány ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich členy.
•Prakticky:
–Zástupci nejúspěšnějších PSH tvoří moc zákonodárnou a ovlivňují, tvoří moc exekutivní (hrozba
ovlivnění i moci soudní).
–Tím, že zvolení zástupci ovlivňují „pravidla hry“ mohou je ovlivnit i ve svůj prospěch (omezení
konkurence).

}
}Svobodná soutěž politických stran je jedním ze základních pilířů demokratického státu.
}Nicméně mají-li být politické strany schopny řádně fungovat, musí mít dostatek finančních
prostředků pro své činnosti.
}

•Podpora rovných šancí (př. příspěvek na úhradu volebních nákladů)
–Protiargument: nechťstranu platí ti, kt. s ní sympatizují
•Ochrana před korupcí (př. příspěvek podle počtu získaných mandátů)
–Lze vyvážit pokušení z přijetí „korupčních“ peněž státním příspěvkem?
–Musí-li si strany získat peníze samy…svojí činností, spíše jí to posílí (sepjetí členů)

}Rovnost
}Svoboda
}Veřejná kontrola
}
}Má-li být systém financování PSH spravedlivý, transparentní a neomezující, je nutné, aby byly výše
uvedené principy ve vzájemné rovnováze.
Zdroj: Outlý, 2003

přímé financování
nepřímé financování
veřejné zdroje
·příspěvek na úhradu volebních nákladů
·příspěvek na činnost PSH
·bezplatné poskytování vysílacího času v médiích před volbami
·placení provozu poslaneckých či senátorských kanceláří
·
soukromé zdroje
·členské příspěvky
·finanční dary
·vlastní podnikatelská činnost stran
·ostatní (pronájem a prodej nemovitostí, úroky, půjčky, úvěry)
·dary ve formě služeb či hmotných statků
·prodej služeb či hmotných statků za ceny nižší než obvyklé
·dobrovolnická služba
•

}A. Příspěvek na úhradu volebních nákladů za volby do Poslanecké sněmovny
} Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 procenta z
celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč.
}B. Příspěvek na úhradu volebních nákladů za volby do Evropského Parlamentu
} Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1 % z
celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč.

Tedy o skutečně „propadlém hlasu“ můžeme mluvit jen v případě stran, které nezískaly ve volbách 1,5
%. Mohou z toho dodatečně hradit výdaje za volební kampaň.

}C. Příspěvek na činnost
} zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát.
}Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do
Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí
ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje.
}Příspěvek na mandát poslance nebo senátora od roku 2011 činí ročně 855 000 Kč a na mandát člena
zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hl.m. Prahy činí ročně 237 500 Kč.

U stálého příspěvku je strop 10 milionů.
Pozor příspěvek na mandát nijak nesouvisí s platem ani

Pro aktuální přehled příspěvků ze státního rozpočtu vyplacených PSH
v roce 2014
•
•
•Viz
•http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/financovani-politickych-stran/prispevky-ze-statnih
o-rozpoctu-uhrazene-11146
•
•

Uvést v relaci ke státnímu rozpočtu, stát přiděluje stranám (v podobě příspěvku na činnost) zhruba
půl miliardy ročně (o nějž se podělily 24 subjekty vč. za volby do EP)

} Francouzský politický sociolog M. Duverger v 50. letech 20. století rozdělil stranické systémy
jednoduše podle počtu stran:
}
} 1. systémy s jednou stranou – monopartijní
} Jedná se o nedemokratické režimy.
}
} 2. systémy se dvěma stranami – bipartijní
} V systému spolu soutěží dvě velké strany, které se v časovém intervalu střídají u vlády.
}
} 3. vicestranické systémy – multipartijní

}další francouzský politolog, navazoval na Duvergera
-soustředil se výhradně na soutěživé systémy
-doplnil typologii o faktor velikosti (volební síly) politické strany
}
}1. Bipartismus, typický příklad Velká Británie (dříve), USA
}2. Systém dvě a půl strany: jedná se o bipartismus doplněný o tzv. pivotální (neboli „půltou“)
stranu ("jazýček na vahách"), např. svobodní demokraté FDP v Německu.
}3. multipartismus s dominující stranou: jedna strana dosahuje pravidelně přes 40 procent hlasů, je
soustavně vládní stranou, zpravidla ale nemá absolutní většinu (Itálie, skandinávské země)
}4. multipartismus bez dominující strany
}
} Přesné kritérium jak rozlišit malé a velké strany neexistuje. Irský politolog Peter Mair považuje
za velké strany ty, které získávají soustavně přes 15 procent hlasů, ostatní jsou malé strany.

Sartoriho základní typologie stranických systémů:
I. SYSTÉMY JEDNÉ POLIT. STRANY
a)systém jedné strany
b)systém s hegemonní stranou
nesoutěživé
(nedemokratické)
II. MULTIPARTIJNÍ STRANICKÉ SYSTÉMY
• systém predominantní strany
• dvoustranické systémy (bipartismus)
• umírněný multipartismus
• extrémní či polarizovaný multipartismus
(Pramen: Cabada-Kubát, 2002)

Source: Czech Statistical Office
turnout
76%
turnout
74%
turnout
58%
turnout
64%
turnout
63%
turnout
59%


 Volby*, volební systémy


}Volby (def.): nástroj obsazování úřadu n. funkce výběrem, který provádí k tomu určený soubor lidí.
}
1)Které úřady či funkce se volbou obsazují?
2)Kdo má aktivní volební právo?
} -dobrovolné vs. povinné hlasování
3)Jak se hlasuje (tradice tajného hlasování)
4)Jak se volby provádějí – volební systémy
5)
}
}
}
}
}

}
}Nábor politiků
}Sestavování vlád – někde přímo, někde „jen“ ovlivňují sestavování vlád
}Zajišťování reprezentativnosti
}Ovlivňování politické linie (ze škály alternativ)
}Výchova voličů (podněcují zájem veřejnosti)
}Legitimizování a posilování elit

}Základní členění volebních systémů na dvě skupiny:
}
} I. Většinové volební systémy
}
}II.Poměrné volební systémy
}
} „Kritériem je to, zda se hlasy na mandáty přepočítávají v poměru nebo nikoli“ (Sartori, 2001)

Volebními systémy rozumíme pravidla a mechanismy, pomoci nichž se ve volbách na základě počtu hlasů
rozdělují mandáty mezi politické strany či kandidáty. Volebních systémů existuje v nejrůznějších
podobách celá řada. SNAD NEJČASTĚJI SE SETKÁVÁME S DĚLENÍM NA VĚTŠINOVÉ A POMĚRNÉ. Toto dělení
slouží především k porozumění principiálním rozdílům

§Volby probíhají  v menších, jednomandátových volebních obvodech.
§Volby probíhají v tolika volebních obvodech, kolik míst se obsazuje
v zastupitelském sboru.
}Jsou historicky starší.
}Běžně se rozlišují dvě podskupiny:
}
}a) Relativně většinové volební systémy
} Jsou založeny na principu „vítěz bere vše“ („first past the post“). V rámci jednomandátových
volebních obvodů kandidují jednotlivci (nezávislí nebo nominováni politickými stranami), stačí
prostá většina hlasů.
} Př. USA, Velká Británie, Nový Zéland, Kanada
}
}b) Absolutně většinové volební systémy
} Podmínkou pro vítězství je zisk
} nadpoloviční většiny hlasů.
} Př. Volby do Senátu PČR,
} prezidentské volby ve Francii, aj.
obvody.gif

VVS je založen, jak už nese jeho název, na jednoduchém kritériu: mandát získá ten z kandidátů,který
dostal nejvíce hlasů.
a)Či také systém relativní většiny
   Většina  postačující ke zvolení je v tomto případě často fiktivní, protože zvolený zástupce
reprezentuje z hlediska odevzdaných hlasů menšinu celkového počtu voličů.
b)Naplnění tohoto požadavku se v případě, kdy žádný z kandidátů požadovanou většinu nezískal,
docílí dalším kolem voleb. Do něj mohou např. postoupit dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola
(a kdy v druhém kole dále pak postačuje i relativní většina). Ale možné jsou i další varianty.
Pro volební výsledky docilované VS je ve všech jeho variantách  nesmírně významná tzv. VOLEBNÍ
GEOMETRIE, tj. stanovení hranic volebních obvodů a počtu voličů v něm.
Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni v 81 volebních obvodech

}- princip poměrného zastoupení
}- volba v rámci systému listinných kandidátek
}- přítomnost volební klauzule
}- určující je metodika přepočtu hlasu na mandáty (celkově náročnější na počítání)
}Rozlišujeme 2 způsoby výběru poslanců:
-Systém volební listiny (ve většině zemí kontinentální Evropy)
-Systém jednoho přenosného hlasu („irský systém“)
Založené na principu vícemandátových volebních obvodů.

Pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsou volebními obvody samosprávné
kraje.

}
1)Velikost volebního obvodu
2)Matematický přepočet hlasů na mandáty
3)Uzavírací klauzule (kvórum)
4)Počet a charakter skrutinií (volebních obvodů)
}
}
}
}
}
Zdroj: Lebeda, 2008

}
1)Velikost poslanecké sněmovny: 200. Počet mandátů (velikost volebního obvodu) není předem znám,
záleží na volební účasti.
2)Rozhodující formule: D´Hondt.
3)5%-ní klauzule (byla navýšena klauzule pro vícečlenné koalice).
4)Počet a obvodů: 14. Volební kraje korespondují se 14 samosprávnými kraji.
}
}
}
}
}
Zdroj: Lebeda, 2008

}
}
}Přečtěte článek:
}Daniel Prokop: Úvod do praktické sociologie: Sny o většinovém systému.
}
}Dostupné:
}http://www.novinky.cz/kultura/salon/352397-uvod-do-prakticke-sociologie-sny-o-vetsinovem-systemu.h
tml
}
}
}

}Chytilek, R., J. Šedo (eds.): Volební systémy. Vyd. 4., Praha: Portál, 2009.
}Lebeda, T.: Volební systémy poměrného zastoupení. Mechanismy, proporcionalita a politické
konsekvence. Praha: Karolinum, 2008.
}Sartori, G.: Srovnávací ústavní inženýrství. Praha: Slon, 2001.
}Vodička, K., Cabada, L.: Politický systém České republiky. Praha: Portál, 2003, 2007, 2011.