Kultura Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. podzim 2015 žRůzné definice pojmu „kultura“ žDělení kultury žKulturní procesy, instituce a produkty žČlenění kulturních činností žEfektivnost v odvětví kultury žEkonomické a sociální přínosy kultury žKulturní turistika žMasmédia a jejich budoucnost žŠirší, antropologické= vše, co z náš číní bytosti lidské (nebiologická adaptace člověka jako biologického druhu, vzniká tím, že žijeme ve společnosti a socializujeme se, přejímáme tradice, hodnotové vzorce, zvyky) ž žUžší, jako součást národního hospodářství = ta část národního hospodářství, kde vznikají kulturní produkty a služby ž„Kultura musí být považována za soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, kultura zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení“ žkulturní procesy ¡tvorba ¡produkce ¡zprostředkování a distribuce ¡spotřeba ¡ochrana a udržování kulturních hodnot žkulturní instituce ¡Místo realizace kulturních procesů a produkce kulturních produktů žkulturní produkty ¡Tj. realizace kulturních statků a služeb žUmění je důležitou součástí lidského života a kultury, spoluvytváří naši identitu a podílí se na tvorbě společností uznávaných a respektovaných hodnot. Umění je považováno za sílu, jež život člověka i společnosti proměňuje, přináší nové ideje, podněty a způsoby myšlení o nás samotných i o společnosti, ve které žijeme, a utváří nové příležitosti pro další osobní i společenský rozvoj. žUmění vytváří naše kulturní dědictví. Je považováno za vzácný statek, charakterizovaný talentem, kreativitou a osobnostními předpoklady, a jako takové je chráněno, uchováváno a je podporován jeho rozvoj. ž (Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013) Kritérium Rozdělení Charakter vlastnictví a způsob rozhodování veřejný (municipální) sektor soukromý ziskový sektor soukromý neziskový sektor Způsob financování statky privátní čistě veřejné statky smíšené veřejné statky Oblasti kultury a jejich obory umění (dramatické, literární, výtvarné, hudební) ochrana kulturních hodnot (muzejnictví, památková péče) kulturně výchovná činnost odborný management odvětví žprezentována Radě ministrů kultury Evr.Komise žzavádí dva pojmy, „jež pomáhají přesněji měřit ekonomický a společenský dopad kultury“: ž ¡„kulturní průmysly/odvětví“ - neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, jež jsou konzumovány na místě. Dále se jedná o průmyslová odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (například knihy, film, zvukové nahrávky). ¡„kreativní průmysly/tvůrčí odvětví“ - kultura se stává tvůrčí investicí do produkce „nekulturního“ zboží. Patří sem takové aktivity jako design, architektura a reklama. Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 8 ž Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 9 žPříčinou ekonomických obtíží kultury je její tradiční řazení mezi ekonomicky neproduktivní oblasti, v nichž jsou neefektivně využívány veřejné zdroje, navíc za často nespravedlivých podmínek. žJe totiž jen málo oblastí, v nichž jsou ekonomické zdroje vytvořené většinou občanů skutečně využívány často nepočetnými skupinami, jak je tomu právě v odvětví kultury. žPřesto se postupně rozvinul kulturní průmysl a trh kulturního zboží a služeb, ve kterém vedle sebe začaly koexistovat tržní i mimotržní vrstvy kulturního života. žTo přispělo k uvědomění ekonomického rozměru a k poznání, že jde o produktivní systém, jehož efekty mají často povahu externalit (jednotlivec si odnáší z kulturních akcí různé zážitky, které ho určitým způsobem motivují nebo ovlivňují a to jak pozitivně, tak negativně, apod.), a že stojí do značné míry mimo trh, ale zároveň jsou na trhu - alespoň v jeho ideální podobě - stále přítomny. Problémem indikátorů je, že začnou ovlivňovat chování instituce - např. lístky zdarma či za sníženou cenu. Kritérium vyprodanosti hlediště. Problémem také změna situace - když se rozkopala Husova - loni v červenci navštívilo Pražákův palác a UMPr.muzeum 6000 návštěvníků, letos 4500 Srovnávat lze jen srovnatelné žHledání výkonnostních ukazatelů ¡Nutné jako kritérium rozdělování peněz z veřejných rozpočtů ¡Nutné kvůli vzájemnému srovnávání ¡ žUkazatele absolutní x relativní ¡Počet zaměstnanců, počet diváků, počet představení, … ¡Náklady na jednoho návštěvníka, poměr veřejného příspěvku k vlastním příjmům organizace, … ¡ ž žPočet vlastních představení celkem žProcento návštěvnosti žProcento soběstačnosti (Vlastní výnosy + další zdroje/ neinvestiční náklady) žPodíl veřejných rozpočtů na průměrné hodnotě vstupenky v korunách celkem ž žJaké ukazatele byste zvolili pro hodnocení galerií? ž žPřímé příjmy vynaložené spotřebiteli na kulturní zboží a služby. žNepřímé výnosy ze souvisejících služeb a ekonomických činností (tzv. multiplikační efekt). žVytváření pracovních míst a dopad na zaměstnanost. žNepřímé ekonomické dopady v podobě budování identity a image daného místa. Vytváření zájmu o dané prostředí a zvyšování atraktivity lokality pro investory. žBudování sociálního kapitálu – sebevědomí, vlastní identita, sociální soudržnost komunit, aj. žBudování lidského kapitálu: ¡Participace na kultuře jako faktor vzdělání a růstu produktivity pracovní síly. Vytváření zásoby kvalifikované a kreativní pracovní síly a z toho plynoucí rozvoj ekonomických odvětví. ¡Produktivita práce v „kreativních oborech“ s „kulturní“ složkou je nesmírně vysoká a je tahounem růstu produktivity ekonomiky jako celku, kulturní průmysl je jedním z primárních zdrojů inovací pro jiné oblasti. žDle The Arts and Public Purpose, 1997 definovány 4 hlavní veřejné účely kultury: ¡ ¡Napomáhá definovat národní identitu. ¡Přispívá ke kvalitě života a ekonomické prosperitě. ¡Napomáhá utváření vzdělaného a uvědomělého občana. ¡Zvyšuje kvalitu individuálního života. žCestování zaměřené na prožitek kulturních prostředí, zahrnujících i krajinu, výtvarná a performativní umění, životní styly, tradice, hodnoty a události. žJe pohybem osob ke kulturním atrakcím mimo jejich trvalé místo pobytu, se záměrem získat nové informace a prožitky k uspokojení jejich kulturních potřeb. žHistorická města (72,8 %) žPoznávání života a mentality země (66 %) žHrady a zámky (64,4 %) žKrajina a příroda (62,1 %) žKontakty s lidmi (60,3 %) žPříležitost k zábavě (58,4 %) žKulturní nabídka (52,8 %) žČeská kuchyně (41,5 %) ž ž DSC_0039 žJaký je vlastně „veřejný zájem“ na existenci (a podpoře) kultury? ž žSpolečnost neexistuje. Existují jen jedinci. A úkolem jedince je vytvářet bohatství. Když ho vytvoří hodně, může se o jeho část podělit se svými bližními, kteří nebyli dost úspěšní. A to je vše. ž ž X ž žSpolečnost existuje a že již velice dávno vytvořila stát jako nástroj pro řešení zájmů a problémů společnosti. DSC_0039 žZáměr státu v oblasti kultury žStávající dokumenty, které ji v ČR upravují či deklarují: ¡Aktualizace státní kulturní politika na léta 2015 - 20 DSC_0039 žLegislativní ¡definovat veřejné služby státu v oblasti kultury jako zákonné zmocnění (a stanovení povinnosti) státu zabezpečovat kulturní služby jako služby veřejně prospěšné; ¡tvorba právních norem zejména pro neziskový sektor v kultuře; žEkonomické ¡Vytvářet předpoklady pro vícezdrojové financování kultury žInstitucionální ¡Síť institucí, zejména v oblasti přístupu k informacím a v systému péče o kulturní dědictví žŘídící ¡konzistentní postoj orgánů státní správy v kultuře jako jeden ze základních předpokladů pro zachování rovného přístupu občanů ke kulturnímu bohatství; žMetodické ¡motivovat kulturní chování subjektů nezávislých na orgánech státní správy (krajů, obcí, církví, neziskových kulturních organizací). DSC_0039 žje rozhodování o kultuře a umění soustředěno do jednoho orgánu (ministerstvo), nebo je rozděleno mezi několik orgánů (ministerstev). Převažuje centrální nebo decentralizovaná správa? žcentrální orgán rozhoduje sám, nebo využívá nezávislých (expertních) poradních orgánů, pokud ano, jaké mají tyto orgány pravomoci? žpřevažuje financování z veřejných nebo soukromých zdrojů? žmasová média žhromadné sdělovací prostředky žprostředky komunikace, které jsou schopny oslovit velký počet lidí na velké ploše v jednom okamžiku ždělíme na subsystémy televize, rozhlasu, tisku, internetu (sociálních sítí) žosvětová žinformační žvzdělávací žvýchovná žregulační žkulturní žzábavní ž??? žTelevize žRozhlas žTisk žInternet ž ž žrozlišujeme: ¡masmédia na komerční bázi ¡masmédia na nekomerční bázi ¢média veřejné služby, ¢tj. veřejnoprávní média ¢public broadcast media žKoexistence veřejnoprávních a soukromých provozovatelů na základě státem udělených a kontrolovaných vysílacích licencí žLicence uděluje Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ¡A to na základě zák. č. 231/2001 Sb. O provozování rozhlasového a televizního vysílání žmédia jsou tak mocnou silou v ovlivňování veřejného mínění, že by měla být využita k prospěchu co největšího množství lidí (tzn. k prospěchu, nikoli pro uspokojení nebo pro zvětšení možnosti výběru) žstát jako majitel frekvenčního a kmitočtového spektra sice jeho část může pronajímat formou licencí soukromým subjektům, neměl by se však vzdávat zodpovědnosti za něj. žmají publikum vychovávat, informovat, ale také bavit, žmusí sloužit rozdílnému vkusu, intelektuálnímu i lidovějšímu, žmají pokrývat svými službami celou zemi a pokud to technologie dovoluje, nabízet přijatelnou kvalitu příjmu, žjsou povinny vytvářet programy pro menšiny (regionální, etnické, jazykové, náboženské i generační). ž žprožívají etapu vývoje, žpro niž je příznačná vysoká míra žzávislosti na jejich tržní úspěšnosti, žtedy na schopnosti generovat zisk. žKomodifikací médií - média se stále více a více sama stávají zbožím žKomercionalizací médií - Důsledky této skutečnosti jsou stejné mediální produkty (zpravodajství, publicistika, komentáře či zábava) jsou svým charakterem stále více podřízeny tomu, aby byly tržně úspěšné. ž žMá tři hlavní rysy: 1.krize identity - k čemu vlastně jsou? 2.krize organizace - proč jsou tak obrovská? 3.krize financování - proč mají mít zaručený příjem z poplatků? žRůst zájmu o seriál (oproti klasické kinematografii) žNezájem o klasické vysílací schéma žMožnost sledovat oblíbené pořady na médiu, které je právě po ruce ¡Počítač ¡Tablet ¡Telefon ¡ žInternetové videotéky, které umožňují přehrát daný pořad na jakémkoli počítači s webovým prohlížečem žUSA - Netflix žČR – iVysílání ČT + Voyo (Nova) žVe světě se – zvláště u mladých lidí - projevuje ochota platit za filmy a seriály, nikoli však klasickým televizím žOslabení vlivu kabelových televizí - HBO vlivem výše uvedeného má vlastní filmotéku GO (funguje i v ČR) žKabelové TV jsou tak často na půl cesty: divák si může určit pořad i čas vysílání, ale k tomu musí na prvním místě platit za tradiční kabelový program (ale z toho vlastní tvorba, často seriály J) žInternetové videotéky (Netflix) začínají vytvářet vlastní díla (House of Cards/Dům z karet) žTelevizní stanice mají stále převahu žVyužívají jí tak, že prodávají „internetové konkurenci“ práva k vlastním dílům s výrazným zpožděním žTím podporují pirátského stahování (z úložišť) žJak televizní stanice, tak internetové videotéky sledují pirátské žebříčky – sondují s jejich pomocí, jaká díla se vyplatí koupit žNetflix je přesvědčen, že jeho služba pomáhá nelegální stahování omezit – od doby, kdy vstoupil na kanadský trh, poklesl zájem o hlavní zdroj pirátského obsahu o polovinu žBude ochota platit za internetové videotéky??? ¡Průzkum mezi uživateli servedu Edna.cz existuje určitá ochota platit za obsah (místo pirátského stahování) i v ČR – např. seriály by si mohla kupovat necelá polovina lidí, kteří se na ně chtějí dívat.