1
STATUTÁRNÍ MĚSTA A HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Opluštilová Irena
Cíl kapitoly
Cílem kapitoly je seznámit posluchače s hlavními rozdíly statutárních měst (zejména těch
územně členěných) oproti obcím. Diskutována je také problematika financování činnosti
městských obvodů/městských částí statutárních měst. Další část textu je zaměřena na
problematiku hlavního města Prahy (legislativní vymezení, orgány a financování).
Časová zátěž: 5h (samostudium a příprava otázek a úkolů)
1. Legislativní vymezení statutárních měst
Označení statutární město je „historický právní pojem, který do poloviny dvacátého století
indikoval zvláštní postavení některých měst, pokud jde o nadstandardní výkon místní správy a
jiný typ podřízenosti vůči státu, aniž by to ale mělo co společného s jejich vnitřním
uspořádáním. Vznik vnitřního členění statutárních měst je spojen až s obdobím nahrazování
samosprávy hierarchicky dekoncentrovaným výkonem státní moci prostřednictvím národních
výborů po druhé světové válce, především v 60. letech. Teprve reforma územní správy
zahájená v roce 1990 tyto dva právní okruhy pojmově spojila tak, že podle současné právní
úpravy jsou to právě a pouze tzv. statutární města, u kterých může dojít k vnitřní
dekoncentraci samosprávných působností na menší územní společenství, representovaná
orgány městských obvodů a městských částí.“ 1
V současné době je tedy statutární město
městem oprávněným se vnitřně územně členit.
1.1 Vývoj postavení statutárních měst od roku 1990
V roce 1990 byl schválen zákon č. 367/2000 Sb., o obcích. Původní návrh tohoto zákona
vůbec neznal pojem statutární město a pro města Brno, Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem
výslovně stanovoval povinnost vnitřního členění na obvody s vlastními samosprávnými
orgány z důvodu přiblížení správy občanům (v souladu s principem subsidiarity). Další města
členěná na obvody by mohla být určena předsednictvem České národní rady na návrh vlády.
Tento návrh však prošel podstatným přepracováním a schválený zákon udával taxativní výčet
13 statutárních měst s právem se vnitřně členit na městské obvody, městské části. Těchto
třináct měst bylo vybráno na základě kriterií historických, velikosti a významnosti měst, do
výběru měst zřejmě zasáhl i lobbing. Novelizací zákona z roku 1992 byla upřesněna další
ustanovení obsahující vnitřní úpravu poměrů statutárního města a městských obvodů,
městských částí. Také byla odstraněna možnost podzákonného postupu pro prohlášení dalších
měst za statutární – od tohoto momentu nadále je tedy možné prohlásit město městem
statutárním pouze na základě změny zákona o obcích, tedy výslovným uvedením města
v taxativním výčtu statutárních měst.2
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích upravuje problematiku statutárních měst v samostatné hlavě
VII a je zde odkaz na ostatní hlavy zákona tam, kde není speciální úprava. Zůstává podmínka
legislativní změny pro možnost označení nového města městem statutárním: „Postavení
1
Exner, J. Obce, města, městské části. Praha: Libri, 2004, s. 63.
2
Exner, J., 2004, s. 159-161.
2
statutárního města tak nelze získat jinak než zákonem, přičemž ani zákon o obcích, ani
jakýkoliv jiný zákon nestanoví žádná výslovná kriteria, podle nichž by byly posuzovány
předpoklady pro získání takového postavení. Tak by se např., v principu obdobně jako v § 3
zákona o obcích pro města, u statutárních měst nabízelo, jako zákonné, kvantitativní kriterium
určitého minimálního počtu obyvatel. Nicméně právní úprava touto cestou nešla.“3
Seznam statutárních měst je dán výčtem přímo v zákonu o obcích, a to v § 4. Od roku 1990
počet statutárních měst narůstal až na dnešních 25 – viz následující tabulka. Těmto městům je
zde také přiznáno právo (nikoliv povinnost) se vnitřně územně členit.
Vznik práva na
označení
„statutární město“
Počet obyvatel
(k 1.1.2012)
Počet MO/MČ
Brno 1990 378 965 29 (MC)
České Budějovice 1990 93 620
Havířov 1990 78 503
Hradec Králové 1990 93 490
Karlovy Vary 1990 50 594
Liberec 1990 102 005 1 (MO)
Olomouc 1990 99 529
Opava 1990 58 281 8 (MČ)
Ostrava 1990 299 622 23 (MO)
Pardubice 1990 89 552 8 (MO)
Plzeň 1990 167 302 10 (MO)
Ústí nad Labem 1990 94 258 4 (MO)
Zlín 1990 75 660
Jihlava 2000 50 669
Kladno 2000 68 682
Most 2000 67 058
Karviná 2003 58 833
Mladá Boleslav 2003 44 252
Teplice 2003 50 384
Děčín 2006 50 311
Frýdek-Místek 2006 57 747
Chomutov 2006 49 540
Přerov 2006 45 082
Jablonec nad Nisou 2012 45 206
Prostějov 2012 44 387
Praha* xx 1 241 664 57 (MČ)
Zdroj: Zákon o obcích dle jednotlivých znění, ČSÚ – Počet obyvatel k 1.1.2012, dostupné on-line
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/1301-12, statuty měst.
* Praha není statutárním městem dle zákona o obcích, ale má v jistých ohledech podobné postavení, proto je
zahrnuta pro srovnání.
Ne všechna statutární města, která se vnitřně člení na městské části či městské obvody, takto rozčlení
celé své území. Liberec má jediný městský obvod (Vratislavice nad Nisou), zbytek města podléhá
přímo orgánům města. Opava má zřízeno osm městských částí, které nepokrývají celé území města.
3
Průcha, Petr – Komentář k § 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, Linde Praha, 2002, publikovaný názor ASPI,
31. 12. 2002, evidenční číslo 20315 (LIT).
3
Na druhou stranu, statutární města, která se nečlení na městské části či obvody, může být rozdělena na
určitá území, ale nikoliv ve smyslu samostatného výkonu samosprávných funkcí tohoto území (České
Budějovice, Děčín, Mladá Boleslav).
1.2 Orgány statutárních měst
Výčet orgánů statutárních měst a jejich městských částí a městských obvodů je dán zákonem
o obcích následovně:
§ 5
(2) Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány
statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský
obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského
obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad
městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného
statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské
části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
(3) Orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu nebo
městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti.
Ve statutárním městě plní funkci místostarosty (místostarostů) náměstek (náměstci)
primátora.
Ve statutárním městě se (povinně) zřizuje funkce tajemníka magistrátu. Tajemník je
zaměstnancem města. Jmenuje a odvolává ho primátor se souhlasem ředitele krajského úřadu
a stanoví jeho plat.
V městských obvodech a městských částech (dále jen městské části), jejichž orgánům je zcela
nebo zčásti svěřena přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají
pověřené obecní úřady, popřípadě obecní úřady obce s rozšířenou působností, se zřizuje
funkce tajemníka úřadu městské části. Tajemníka úřadu městské části jmenuje a odvolává
starosta se souhlasem tajemníka magistrátu.
I ve statutárních městech i v jejich městských částech je za podmínek dle § 98 zákona o
obcích (blíže viz předcházející studijní text věnovaný obecnímu zřízení) zřízena funkce
správce města, správce městské části. Správce městské části jmenuje a odvolává tajemník
magistrátu.
Nebude-li ustavující zasedání zastupitelstva městské části svoláno ve lhůtě podle zákona o
obcích, svolá je magistrát v přenesené působnosti. Pravomoc rozpustit zastupitelstvo
městského obvodu nebo městské části podle § 89 zákona o obcích vykonává zastupitelstvo
města.
1.3 Statut statutárních měst
Územně členěná statutární města jsou povinna upravit své vnitřní poměry ve věcech správy
města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce. Ve statutu stanoví
zejména
4
- výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí (dále jen městských částí) a
vymezení jejich území,
- pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti,
- pravomoc orgánů městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti,
- vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských částí,
- zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním
úkolů v samostatné a přenesené působnosti,
- způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města s
městskými částmi a způsob jejich zveřejňování v městských částech,
- způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu rozvoje
města s městskými částmi,
- majetek města, který se svěřuje městským částem, a rozsah oprávnění městských
obvodů a městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím
souvisejících práv,
- rozsah oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a
organizační složky,
a další záležitosti.
Statut je základním organizačním předpisem pro výkon veřejné správy ve městě v samostatné
i přenesené působnosti města. Městské části nejsou právnickými osobami, jsou tzv.
organizačními jednotkami. Disponují jen působností, která je odvozena od působnosti města
jako celku. Městské části jednají jménem statutárního město v záležitostech jim svěřených
zákonem a statutem.
1.4 Činnosti městských částí
Usnesení zastupitelstva města a rady města v záležitostech, které nebyly zákonem nebo
statutem svěřeny městské části, jsou pro orgány městských částí závazná. Ve statutu statutární
město vymezí rozsah pravomocí a působností města a městských částí v samostatné a
přenesené působnosti (případně vymezí výkon pouze samostatné působnosti městských částí
(např. Opava).
1.4.1 Samostatná působnost městských částí
V oblasti samostatné působnosti může město ve svém statutu svěřit městským částem
zejména
- schvalování programu rozvoje městské části,
- rozhodování o vybraných majetkoprávních úkonech uvedených,
- zřizování trvalých a dočasných fondů městské části,
- ukládání pokut podle § 58 zákona o obcích,
5
- výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městské části nebo
organizační složky městské části.
Rovněž jim může statutem svěřit rozhodování o vybraných majetkoprávních úkonech:
- převod a zastavení nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních
zákonů z majetku města svěřeného městské části,
- převod a zastavení movitých věcí a práv,
- postoupení pohledávek,
- vzdání se práva a prominutí pohledávky,
- uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí výpůjčky,
o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k
závazku a smlouvy o sdružení,
- peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
- majetková účast na podnikání jiných právnických osob,
- dohody o splátkách,
- uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách,
- poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám,
- poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným
právnickým nebo fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a
sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví,
protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí.
1.4.2 Přenesená působnost městských částí
Orgány statutárních měst vykonávají přenesenou působnost, která je zákonem svěřena
pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Orgány
městských částí vykonávají přenesenou působnost, kterou podle zvláštních zákonů
vykonávají orgány obcí. Statutární město může statutem určit městské části, jejichž orgány
budou vykonávat zcela nebo zčásti přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony
pověřeným obecním úřadům, popřípadě některou přenesenou působnost svěřenou zvláštními
zákony obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.
Statutární město může se souhlasem městské části vyhradit v přenesené působnosti orgánů
obcí některé činnosti magistrátu města nebo určit, že některé tyto působnosti budou vykonávat
orgány jiných městských částí. Městské části jsou při výkonu přenesené působnosti správními
obvody a výkon přenesené působnosti jsou povinny zabezpečit. Na výkon přenesené
působnosti obdrží městské části příspěvek z rozpočtu statutárního města. Rozhodnutí orgánů
městských částí vydaná ve správním řízení přezkoumává magistrát, není-li zákonem
stanoveno jinak.
6
1.5 Normotvorba městských částí. Dozor nad vydáváním a obsahem
usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánu městského obvodu
nebo městské části
Městské části a městské obvody nemají právo vydávat své vlastní obecně závazné vyhlášky a
nařízení. Mohou ale vydávat usnesení, rozhodnutí či jiná opatření. Dozor nad jejich obsahem
a vydáváním je vymezen v § 127 (předpisy v samostatné působnosti) a § 127a (předpisy
v přenesené působnosti. Způsob dozoru je schematicky znázorněn v následujících
schématech.
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánu městského
obvodu nebo městské části v SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI
ne
ano
USNESENÍ, ROZHODNUTÍ A JINÁ OPATŘENÍ orgánu
rozpor se zákony a jinými právními předpisy
Magistrát – rozhodnutí o pozastavení účinnosti
– stanovení lhůty ke zjednání nápravy,
maximálně 3 měsíce
Městský obvod nebo městská část náprava
ve stanovené přiměřené lhůtě
Magistrát zruší rozhodnutí o
pozastavení účinnosti
Magistrát podá návrh do 60 dnů od uplynutí
lhůty příslušnému soudu na ZRUŠENÍ
usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů
městského obvodu nebo městské části v SP
Jestliže soud návrh odmítne, zamítne
nebo řízení zastaví, rozhodnutí o
pozastavení účinnosti pozbývá
platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu
nabude právní moci
Orgán městského
obvodu nebo městské
části zjedná nápravu
před rozhodnutím soudu
Magistrát zruší
rozhodnutí o
pozastavení
účinnosti
Soud usnesení,
rozhodnutí, jiné
opatření zruší
7
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánu městského
obvodu nebo městské části v PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
Otázky a úkoly:
Která města musejí vydat svůj statut? Jaké skutečnosti v něm mají být vymezeny?
Jaké oblasti by měly být obsaženy ve statutu?
Čím je dán rozsah samostatné a přenesené působnosti městských částí/městských obvodů?
Jaké podmínky musí splnit město, aby se stalo statutárním městem?
Mohou městské části/městské obvody vydávat obecně závazné vyhlášky?
Jak probíhá dozor nad vydáváním a obsahem právních předpisů městských částí/městských
obvodů?
2. Zdroje rozpočtů městských částí
Jak bylo uvedeno výše, územně členěná statutární města ve svém statutu upravují mj. zdroje
rozpočtů městských částí. Rovněž mají povinnost zabezpečit městským částem finanční
zdroje pro výkon přenesené působnosti městských částí (je-li jim statutem svěřena). Na rozdíl
od rozpočtů obcí, do kterých plyne podstatná část prostředků na základě zákona č. 243/ 2000
Sb., upravujícím rozpočtové určení daní (svěřené daně a podíl na výnosu sdílených daní) a
také na základě zákona o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok (dotace v rámci tzv.
souhrnného dotačního vztahu, jehož nejvýznamnější složkou je příspěvek na výkon státní
správy), příjmy rozpočtů městských částí nejsou nijak legislativně řešeny. Závisí tedy na
konkrétní úpravě ve statutu města.
V následující tabulce jsou uvedeny hlavní zdroje financí, které statutární města postupují
svým městským částem. Česká statutární města využívají dva základní způsoby financování
městských částí – buďto jim přiznávají přímo podíl na svých vybraných daňových příjmech,
anebo jim prostředky poskytují formou transferu. Kromě těchto zdrojů městské části mají i
vlastní zdroje specifikované ve statutu.
USNESENÍ, ROZHODNUTÍ A JINÁ OPATŘENÍ orgánu
rozpor se zákony, jinými právními předpisy, usneseními vlády,
směrnicemi ústředního správního úřadu, opatřeními
magistrátu přijatých při kontrole výkonu přenesené působnosti
Magistrát usnesení, rozhodnutí či jiné opatření zruší
8
Hlavní zdroje rozpočtů MO/MČ
Brno - transfery z rozpočtu města, částečně specifikované ve statutu
Liberec
- část daňových příjmů statutárního města, detailně specifikované ve
statutu
Opava
- část daňových příjmů statutárního města, detailně specifikované ve
statutu
Ostrava
- příjem z daně z nemovitostí
- transfery z rozpočtu města, nespecifikované ve statutu
Pardubice
- část daňových příjmů statutárního města, detailně specifikované ve
statutu
Plzeň - část vybraných daňových příjmů statutárního města (DPH, DPFO ZČ)
Ústí nad Labem - transfery z rozpočtu města, nespecifikované ve statutu
Zdroj: vlastní zpracování na základě statutů a informací na webových stránkách statutárních měst
2.1 Příklad - Statutární město Brno
Jak bylo řečeno výše, statutární město Brno se územně člení na 29 městských částí. Tyto MČ
se velmi liší rozlohou i počtem obyvatel. Informace o jednotlivých MČ můžete nalézt např.
zde: http://www.brno.cz/sprava-mesta/mestske-casti/. Své vnitřní poměry, včetně zdrojů a výdajů
MČ město upravilo ve svém statutu, který naleznete v elektronické knihovničce.
V roce 2009 hospodařilo statutární město Brno s rozpočtem o objemu 12.124,5 mil. Kč na
straně příjmů a 10.843,2 mil. Kč na straně výdajů, hospodařilo tedy s přebytkem 1.281,4 mil.
Kč.4
Příjmy a výdaje městských částí byly ve výši 2.750,8 mil. Kč, resp. 2.187,3 mil. Kč.
Informace o struktuře rozpočtu statutárního města Brna a jeho městských částí v roce 2012
jsou stručně shrnuty v následující tabulce (srovnej s informacemi o struktuře rozpočtů obcí –
viz přednáška č. 5).
Struktura příjmů a výdajů statutárního města Brna v roce 2012
Statutární město Brno
Městské části statutárního
města Brna
Daňové příjmy 64,50% 11,82%
Nedaňové příjmy 6,02% 10,56%
Kapitálové příjmy 11,47% 0,03%
Přijaté transfery 18,00% 77,59%
Příjmy celkem 100,00% 100,00%
Běžné výdaje 75,21% 75,91%
Kapitálové výdaje 24,79% 24,09%
Výdaje celkem 100,00% 100,00%
Zdroj: Statutární město Brno: Pokladní plnění rozpočtu statutárního města Brna za leden-prosinec roku 2012,
dostupné online: http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/rozpocet/plneni-rozpoctu-statutarnihomesta-brna/pokladni-plneni-rozpoctu-statutarniho-mesta-brna-v-roce-2012/;
vlastní výpočty.
4
Toto samo o sobě nevypovídá o dobrém či špatném hospodaření. Navíc tento přebytek je z větší částí dán
nižším než plánovaným čerpáním výdajů (zejména odkládání investičních výdajů).
9
Z uvedených dat vyplývá, že se struktura rozpočtů brněnských městských částí výrazně
liší na straně příjmů. Strukturu odlišnou od průměrné struktury obcí vykazuje i statutární
město Brno. Zatímco podíl daňových příjmů obcí se v ČR za poslední roky pohybuje kolem
50 % celkových příjmů, Brno má podíl daňových příjmů 64,5 %. Toto je dáno způsobem
výpočtu podílu města Brna na výnosu sdílených daní, kdy Brno má mnohem vyšší příjmy ze
sdílených daní na 1 obyvatele než průměrná česká obec.
Oproti tomu městské části mají velmi nízký podíl daňových příjmů. Veškeré příjmy z daní
jsou příjmem rozpočtu města. Jedinou výjimkou je daň z příjmu právnických osob placená
obcí – tedy daň, kterou platí městská část sama sobě. Tento příjem není však faktickým
navýšením finančních prostředků městské části. Pokud totiž městská část platí daň
z rozpočtové činnosti, objeví se tato částka i na straně výdajů rozpočtu městské části, je-li daň
placena z vedlejší hospodářské (nebo podnikatelské) činnosti, tato částka se sice neprojeví
v rozpočtových výdajích, ale objeví se v nákladech této činnosti. Daňovými příjmy městských
částí jsou tak místní, správní a ostatní poplatky.
Nedaňové příjmy městských částí tvoří zejména příjmy z pronájmu majetku a příjmy
z finančního vypořádání (zejména prostředky od města).
Kapitálové příjmy, které obecně tvoří zejména příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, u
brněnských městských částí téměř neexistují. Nemovitosti statutárního města totiž zůstávají
majetkem města, městským částem může být tento majetek pouze svěřen. To ovšem
neznamená, že městským částem neplynou žádné příjmy z prodeje majetku města Brna. Toto
je řešeno v rámci finančního vypořádání, kdy poměrná část příjmů z prodeje nemovitostí
plyne do rozpočtů městských částí. Jak již bylo poznamenáno výše, příjmy z finančního
vypořádání patří do nedaňových příjmů.
Nejpodstatnějšími příjmy městských částí jsou přijaté transfery (jejich struktura – viz
následující obrázek). Toto je dáno zejména způsobem financování městských částí. Městské
části totiž mají vedle vlastních příjmů (které činí pouze 22 % celkových příjmů – předchozí
tabulka) i tzv. postoupené příjmy, tedy příjmy postoupené z rozpočtu města. Postoupené
příjmy se na celkových transferech podílejí přibližně jednou polovinou. Nejvýznamnější část
z těchto postoupených příjmů tvoří neúčelová dotace z rozpočtu města, která je městským
částem poskytována z daňových příjmů města na základě vybraných kriterií. Kromě
postoupených příjmů tvoří podstatnou část transferů také převody z vlastních fondů
hospodářské činnosti (zejména z bytového hospodářství).
Výdajová strana rozpočtů městských částí se příliš neliší – co do procentního zastoupení
běžných a kapitálových výdajů – od struktury výdajů průměrné české obce či od rozpočtu
města Brna.
2.1.1 Příjmy postoupení městským částem z rozpočtu města
Postoupené příjmy je možné rozdělit do několika typů. Struktura postoupených příjmů je
znázorněna v následujícím obrázku.
Postoupené příjmy lze rozdělit do dvou skupin. Částka transferů ze státního rozpočtu
v rámci souhrnného dotačního vztahu na výkon státní správy (tyto transfery jsou obcím
určeny přímo na základě zákona o státním rozpočtu na příslušný rok) je rozdělena mezi
rozpočet města Brna a rozpočty městských částí na základě rozsahu přenesené působnosti,
kterou městské části vykonávají (resp. podílu výkonu přenesené působnosti města a
městských částí). Druhou část transferu v rámci souhrnného dotačního vztahu tvoří příspěvek
10
na školství5
, jehož výše se odvíjí od počtu žáků základních škol a dětí v mateřských školách.
Podíl obou složek tohoto transferu na celkových postoupených příjmech činí kolem 15 %.
Struktura příjmů postoupených do rozpočtů městských částí
Zdroj: vlastní zpracování.
Druhou skupinou postoupených příjmů jsou transfery z rozpočtu města Brna. Představují
v podstatě část daňových příjmů, které obce získají na základě rozpočtového určení daní6
, a
jsou určeny na financování běžných výdajů městských částí. Podíl těchto postoupených
příjmů na celkových postoupených příjmech dosahuje přes 80 %. Lze rozlišit tři různé typy
těchto transferů.
Účelové transfery jsou určeny na přesně daný účel v konkrétní městské části. Ne každá
městská část má příjem ze všech účelových transferů (transfer na pečovatelskou službu obdrží
6 městských částí, na DROM a na zvláštní matriku po jedné městské části, nejvíce městských
částí obdrží transfer na požární ochranu – 17 městských částí.) Tyto transfery se na celkových
postoupených příjmech podílejí osmi procenty.
5
Od r. 2013 nebude tento příspěvek ze SR poskytován z důvodu změny rozpočtového určení daní (viz přednáška
č. 5) a začlenění kriteria počtu žáků v ZŠ a dětí v MŠ do kriterií pro přerozdělení výnosu sdílených daní.
6
Nejedná se přímo o podíl městské části na daňových příjmech města, ale o vyjádření skutečnosti, že část
prostředků, které město získá ve formě svěřených a sdílených daní, poskytne městským částem ve formě
transferu. Na výši této částky má vliv i meziroční změna daňových výnosů – viz text u neúčelového transferu
postoupeného z rozpočtu města.
Příjmy, které město Brno postupuje do
rozpočtů městských částí
Transfery ze státního rozpočtu Transfery z rozpočtu města
Na školství
Na výkon státní správy
‐ Stavební úřad,
‐ Matrika,
‐ Zvláštní matrika,
‐ Ostatní státní správa.
Účelové transfery
‐ pečovatelská služba,
‐ DROM, romské středisko,
‐ požární ochrana,
‐ zvláštní matrika.
Neúčelové, dle kriterií
‐ počet obyvatel,
‐ počet žáků ZŠ a dětí MŠ,
‐ délka místních komunikací,
‐ plocha veřejné zeleně,
‐ výměra městské části.
Specifický transfer
(na udržování, úklid a čištění
místních komunikací)
11
Neúčelový transfer je rozdělen mezi všechny městské části na základě pěti kriterií (viz
předchozí schéma). Tato kritéria (a jejich váhy) jsou zvolena s ohledem na strukturu běžných
výdajů městských částí. Částka, která se tímto způsobem rozděluje, je vyčíslena na základě
částky z předchozího roku a je upravena o meziroční změnu výše daňových výnosů (hovoří se
o tom, že rozpočty městských částí „dýchají“ s městem). Rovněž je vzata v úvahu zadluženost
města a podíl městských částí na této zadluženosti. Tyto transfery představují tři čtvrtiny
postoupených příjmů městských částí.
Specifický transfer je poskytován pouze městské části Brno – střed, jeho účelem je pokrytí
specifických výdajů této městské části v oblasti údržby místních komunikací.
Na závěr je nutné učinit poznámku. Ačkoliv městské části získávají výše uvedené zdroje
peněžních prostředků, tyto zdroje jim stěží postačují na pokrytí jejich běžného provozu
(zejména u menších městských částí může být pokrytí i těchto výdajů problematické).
Investiční výdaje jsou uskutečňovány zejména městem, případně jsou z rozpočtu města
poskytnuty účelové investiční transfery (investiční transfery od města tvoří 85 % celkových
investičních transferů městských částí). Pochopitelně, městské části získávají transfery i
z jiných zdrojů, zejména ze státního rozpočtu či rozpočtu kraje.
Otázky a úkoly:
Kde naleznete vymezení příjmů a výdajů městských částí/městských obvodů?
Vyberte si jedno z územně členěných statutárních měst (kromě Brna) a zjistěte, jaký rozsah
samostatné a přenesené působnosti je jim svěřen a jak jsou vymezeny zdroje jejich
rozpočtů.
12
3. Hlavní město Praha
Hlavní města Prahy je hlavním městem České republiky, krajem a obcí. Legislativně je
vymezen v zákonu č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (dále jen „zákon“). Tento zákon
také upravuje postavení jeho městských částí. Na hlavní město Prahu se tedy nevztahuje ani
zákon o obcích, ani zákon o krajích.
3.1 Legislativní vymezení hlavního města Prahy
Hlavní město Praha (dále jen Praha) je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, má
vlastní příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem a hospodaří za podmínek
stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu. Vystupuje v právních
vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Vystupuje v postavení
obce i kraje.
Paragraf 3 zákona výslovně uvádí, že se Praha člení na městské části.7
Na rozdíl od
statutárních měst má tedy Praha povinnost se vnitřně územně členit. A na rozdíl od městských
obvodů a částí statutárních měst, pražské městské části mají právní subjektivitu, tedy v
rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou
odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
3.1.1 Občané hlavního města Prahy a městských částí
Zákon vymezuje nejen pojem „občan hlavního města Prahy“, ale též „občan městské části“
(tento pojem u územně členěných statutárních měst v legislativě nenalezneme). Jedná se o
osoby, které jsou občany České republiky a jsou přihlášeny k trvalému pobytu v hlavním
městě Praze, resp. v městské části. Práva těchto občanů jsou v mnohém stejná jako práva
vymezená pro občany obcí, na tomto místě tedy uvedeme pouze odlišnosti od úpravy práv
občanů obcí:
a) Občané hlavního města Prahy:
- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou
hlavního města Prahy nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy; je-li žádost
podepsána nejméně 1000 občanů hlavního města Prahy, musí být projednána na
jejich zasedání nejpozději do 60 dnů – úprava pro obce hovoří o minimu 0,5 %
občanů obce, v případě záležitostí spadajících do působnosti zastupitelstva musí být u
obcí tato záležitost projednána do 90 dnů;
- podávat orgánům hlavního města Prahy návrhy, připomínky a podněty; podání orgány
hlavního města Prahy vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů.
b) Občané městských částí hlavního města Prahy:
- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou
městské části nebo zastupitelstvem městské části; je-li žádost podepsána nejméně 0,5
% občanů městské části, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
- podávat orgánům městské části návrhy, připomínky a podněty; podání orgány
městské části vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů.
7
Hlavní město Praha se člení na 57 městských částí.
Pozn. Výkon přenesené působnosti je prováděn ve 22 správních obvodech.
13
V obou těchto případech opět není oproti vymezení práv občanů prodloužená lhůta pro
projednání či vyřízení záležitostí v působnosti zastupitelstva obce.
Vymezení práv osob, které nejsou občany hlavního města Prahy či městské části, ale vlastní
na jejím území nemovitost, a osob, které nejsou občany ČR, ale jsou hlášeni v Praze
k trvalému pobytu je shodné jako u práv občanů obcí.
3.1.2 Území hlavního města Prahy a městských částí
Katastrální území, která tvoří území hlavního města Prahy jsou uvedena v příloze zákona.
To mj. znamená, že ke změně katastrálního územní Prahy je třeba změna tohoto zákona.
Zákon však neupravuje území jednotlivých městských částí – toto je řešeno ve Statutu
hlavního města Prahy.
Změny hranic mezi MČ jsou přípustné na základě dohody zúčastněných MČ. Dále je třeba
projednání s příslušným katastrálním úřadem a souhlas zastupitelstva hlavního města Prahy.
Městské části se mohou sloučit nebo připojit k jiné městské části. K tomuto kroku je třeba
rozhodnutí zastupitelstev dotčených MČ a v případě, že je podán návrh na konání místního
referenda v této věci,8
také souhlasné rozhodnutí místního referenda v té MČ, kde byl tento
návrh podán. Žádost o souhlas se sloučením či připojením musí být hl.m. Praze podána do
30.6., sloučení nebo připojení MČ je možné pouze k 1.lednu následujícího roku.
Připojením sousední obce k hl.m. Praze či oddělením městské části od hl.m. Prahy
dochází ke změně území Prahy, toto je tedy možné pouze zákonem.9
Připojit se může pouze
obec, která s Prahou sousedí. Městská část, která se chce oddělit, musí splňovat následující
podmínky: územně sousedí s jinou obcí, má alespoň 500 obyvatel (srov. s podmínkami pro
oddělení části obce), občané MČ s tím musí vyslovit souhlas v místním referendu. V případě
splnění těchto podmínek je zastupitelstvo hl.m. Prahy povinno do 90 dnů od konání místního
referenda podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o změně území hl.m. Prahy.
3.1.3 Statut hlavního města Prahy
Hlavní město Praha upravuje své vnitřní poměry ve věcech správy Statutem, který vydává
formou obecně závazné vyhlášky. Dle zákona (§ 17) v něm stanoví zejména:
a) výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území,
b) záležitosti, které se svěřují do samostatné a přenesené působnosti městských částí nad
rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení území, na němž je vykonávána přenesená
působnost městských částí,
c) způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a městských částí a
závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a výsledků jejich hospodaření,
d) vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí,
e) zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů
v samostatné a přenesené působnosti,
f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy
s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských částech,
8
Návrh je možné podat do 30 od zveřejnění rozhodnutí zastupitelstva.
9
Pokud by došlo ke změně území hl.m. Prahy jinak, než připojením sousední obce či oddělení MČ, uskuteční se
na základě dohody Prahy a sousední obce po projednání s katastrálními úřady; dohodu je třeba ohlásit na
Ministerstvu financí a příslušném finančním úřadu.
14
g) způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy a programu
rozvoje hlavního města Prahy s městskými částmi,
h) majetek hlavního města Prahy, který se svěřuje městským částem, a rozsah oprávnění
městských částí při nakládání s tímto majetkem,
i) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
Konkrétní znění Statutu hlavního města Prahy můžete nalézt v elektronické knihovničce.
Zákon (v § 18, odst. 2) výslovně udává, co náleží do samostatné působnosti městských částí
(srov. s úpravou územně členěných statutárních měst, kdy veškeré vymezení působnosti
MČ/MO je ponecháno pouze na rozhodnutí zastupitelstva daného statutárního města):
a) schvalování programu rozvoje městské části,
b) oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační
složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro
odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, sociální služby,
kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy,
zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i
úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele,
c) rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,
d) navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části,
e) poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,
f) rozhodování o veřejných zakázkách, jejichž předmět plnění se vztahuje k území městské
části,
g) schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj,
h) oprávnění vystupovat jako účastník územního řízení v těch řízeních, v nichž se vydává
územní rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu v území městské části.
Kromě toho může hl.m. Praha ve statutu svěřit činnosti i nad rozsah stanovený zákonem
(viz písm. b) záležitostí upravených ve Statutu) a také rozhodování o vybraných
majetkoprávních úkonech (§ 18, odst. 3):
a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky nebo dotace, o převzetí dluhu,
o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení, orgány
městské části,
b) o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do obchodních společností a svazků,
c) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických
osob založených nebo zřízených městskou částí,
d) o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle
zvláštních zákonů,
e) o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz,
f) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
g) o vzdání se práva a prominutí pohledávky,
h) o zastavení movitých a nemovitých věcí,
i) o dohodách o splátkách dluhů,
j) o uzavírání smluv podle § 21 až 27 zákona – spolupráce s jinými subjekty.
15
3.1.4 Spolupráce hl.m. Prahy a městských částí s ostatními kraji a obcemi
Vzhledem k tomu, že hl.m. Praha vystupuje jako obec i jako kraj, může ve své samostatné
působnosti spolupracovat s ostatními obcemi i s ostatními kraji. Způsoby spolupráce hl.m.
Prahy s ostatními obcemi, resp. kraji dle zákona o hl.m. Praze jsou v podstatě totožné jako dle
zákona o obcích, resp. o krajích, proto jim zde nebude věnován prostor.
Městské části mohou spolupracovat s jinými MČ nebo s ÚSC (v mezích své samostatné
působnosti, kterou jim svěřil zákon a Statut – viz bod j) předchozího boxu). V případě
spolupráce s MČ nebo s obcemi mohou spolupracovat i na základě smlouvy. Předmětem
takové smlouvy však nemohou být vybrané majetkoprávní úkony – ty, o kterých rozhoduje
hl.m. Praha ve Statutu (viz předchozí box).
Hl.m. Praha i MČ mohou spolupracovat v občansko-právních vztazích s právnickými a
fyzickými osobami. V těchto případech lze na tuto spolupráci použít ustanovení občanského
zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.10
3.1.5 Působnost hl.m. Prahy a městských částí
Samostatnou působností MČ se zabývala část 3.1.3, působností orgánů hl.m. Prahy se budeme
věnovat v samostatné části.
Orgány hl.m. Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem
svěřena orgánům krajů a také přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena
orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcí s rozšířenou
působností. Výkon přenesené působnosti je hl.m. Praha povinno zajistit a obdrží na něj ze
státního rozpočtu příspěvek.
Orgánům městských částí lze svěřit přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem
svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem nebo orgánům obcí s
rozšířenou působností. MČ je pak povinna zajistit výkon této přenesené působnosti a
z rozpočtu hl.m. prahy na něj obdrží příspěvek.
Stejně jako při vymezení rozlišení mezi samostatnou působností obcí a krajů, i v případě
působnosti hl.m. Prahy a MČ platí zásada, že není li zvláštním zákonem stanoveno, že
činnost spadá do přenesené působnosti obce, kraje, hl.m. Prahy, MČ, jde vždy o činnost
patřící do samostatné působnosti.
3.1.6 Orgány hl.m. Prahy
Hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy; dalšími
orgány hlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy,
Magistrát hlavního města Prahy, zvláštní orgány hlavního města Prahy a městská policie
hlavního města Prahy.
a) Zastupitelstvo hlavního města Prahy
Zastupitelstvo hl.m. Prahy je hlavním voleným kolegiálním orgánem hl.m. Prahy, který
rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Skládá se z členů zastupitelstva
hlavního města Prahy a jejich počet členů je zákonem dán v rozsahu 55 až 70 členů. Současné
zastupitelstvo hl.m. Prahy je tvořeno 63 členy.
10
V případě spolupráce pouze s ÚSC (případně spolupráce MČ s obcemi nebo MČ) tato ustanovení použít nelze.
16
Mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva patří např.:11
- předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
- předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu soudu, jsou-li v
rozporu se zákonem,
- vydávat územně plánovací dokumentaci pro celé území hl. m. Prahy,
- schvalovat po projednání s MČ a uskutečňovat program rozvoje hl. m. Prahy,
- schvalovat po projednání s MČ rozpočet hlavního města Prahy, závěrečný účet
hlavního města Prahy a účetní závěrku hlavního města Prahy sestavenou k
rozvahovému dni,
- vydávat OZV ve věcech patřících do samostatné působnosti hl. m. Prahy,
- volit primátora hl. m. Prahy a náměstky primátora, jakož i další členy rady (radní) a
odvolávat je z funkce,
- schvalovat po projednání s MČ program rozvoje územního obvodu hl. m. Prahy
včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti území hl. m. Prahy,
- rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního města Prahy,
- zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního města Prahy a volit jejich členy,
- zřizovat a rušit městskou policii hlavního města Prahy, atd.
Zastupitelstvu hl.m. Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:12
- vydání komunálních dluhopisů,
- nabytí a převod nemovitostí,
- bezúplatný převod movitých věcí nad 2mil. Kč vůči jednomu subjektu,
- zastavení movitých věcí nad 5mil.
- dary nad 2 mil. v jednotlivých případech,
- přijetí a poskytnutí dotace – závazek nad 50 mil. Kč,
- dotace nad 200 tis. vybraným neziskovým subjektům jednotlivě,
- postoupení pohledávky vyšší než 10mil. Kč, prominutí pohledávky nad 5mil. Kč,
- přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky, uzavření smlouvy o sdružení, závazek větší jak
10mil. Kč,
- převzetí dluhu, ručení, převzetí ručitelského závazku, nad 5mil. Kč,
- uzavírání dohod o splátkách nad 18 měsíců,
- rozhodnutí o majetkové účasti a vkladech nad 5mil. Kč.
Jednání zastupitelstva je veřejné. Svolává se písemně se sdělením navrženého programu.
Schází se dle potřeby, minimálně však jednou za 3 měsíce. Nesejde-li se zastupitelstvo po
11
více viz § 59 odst. 2
12
Více viz § 59 odst. 3
17
dobu delší jak 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra jej rozpustí.13
Zastupitelstvo je usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů.
K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech
členů zastupitelstva.
b) Rada hl.m. Prahy
Rada hl.m. Prahy je výkonným orgánem hl.m. Prahy v oblasti samostatné působnosti
odpovědným ze své činnosti zastupitelstvu hl.m. Prahy. Připravuje návrhy pro jednání
zastupitelstva hl.m. Prahy a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Rada hlavního města
Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti hl.m. Prahy, pokud nejsou zákonem
vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradí. Ze zákona jsou jí
vyhrazeny např. následující činnosti:14
- zabezpečovat hospodaření hl.m. Prahy podle schváleného rozpočtu a kontrolovat
hospodaření podle něj,
- provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem hl.m. Prahy,
- ukládat Magistrátu hl.m. Prahy úkoly v oblasti samostatné působnosti hl.m. Prahy a
kontrolovat jejich plnění,
- na návrh ředitele Magistrátu hl.m.Prahy zřizovat a rušit odbory Magistrátu hl.m. Prahy
a vydávat organizační řád Magistrátu hl.m. Prahy,
- rozhodovat o jmenování a odvolání ředitelů odborů Magistrátu hl.m. Prahy na návrh
ředitele Magistrátu hl.m. Prahy.
- zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hl.m. Prahy, jmenovat a odvolávat z
funkce jejich předsedy a členy.
Dále je radě vyhrazeno rozhodování ve vybraných majetkoprávních úkonech – obecně vzato
se jedná o ty druhy majetkoprávních úkonů vymezené v působnosti zastupitelstva, které
nedosahují stanovených limitů (finančních či časových).
V přenesené působnosti Rada hl.m. Prahy působí pouze na základě zákona – konkrétně
vydává nařízení hl.m. Prahy.
Rada hl.m. Prahy se schází dle potřeby a její jednání jsou neveřejná. Je volena z řad
zastupitelů hl.m. Prahy, má 11 členů a tvoří ji primátor hl.m. Prahy, náměstek (náměstkové)
primátora hl.m. Prahy a další členové rady.
c) Primátor hl.m. Prahy
Primátor hlavního města Prahy zastupuje hlavní město Prahu navenek. Primátor
- spolu s náměstkem primátora hl.m. Prahy podepisuje právní předpisy hl.m. Prahy,
- po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele Magistrátu hl.m
Prahy,
- ukládá úkoly řediteli Magistrátu hl.m. Prahy,
- stanoví plat řediteli Magistrátu hl.m. Prahy,
13
Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo, zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti rada hl.m. Prahy,
pokud je nemůže plnit, pak je zabezpečuje primátor hl.m. Prahy.
14
Více viz § 68 odst. 2
18
- odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření hl.m. Prahy,
- zabezpečuje plnění úkolů obrany, úkolů spojených s mobilizačními přípravami státu a
civilní ochrany na území hl.m. Prahy,
- vykonává funkci hejtmana kraje,
- vykonává další úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud jsou mu
uloženy zastupitelstvem hl.m. Prahy nebo pokud tak stanoví zákon.
Primátor svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady hl.m. Prahy. Primátora
zastupuje náměstek (náměstci) primátora. Náměstkům primátora může být svěřeno
zabezpečování úkolů v samostatné působnosti hl.m. Prahy.
d) Výbory zastupitelstva hl.m. Prahy
Zastupitelstvo hl.m. Prahy zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro
výchovu a vzdělávání. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné. Pokud v územním obvodu
hl.m. Prahy žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti
jiné než české, zřizuje zastupitelstvo hl.m. Prahy výbor pro národnostní menšiny.
Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být (analogicky k úpravě těchto výborů
zastupitelstev obcí, resp. krajů) primátor hl.m. Prahy, náměstek primátora hl.m. Prahy, ředitel
Magistrátu hl.m. Prahy ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na Magistrátu hl.m.
Prahy.
Vymezení úkolů finančního a kontrolního výboru zastupitelstva hl.m. Prahy je totožné jako u
obcí, výbor pro výchovu a vzdělávání vykonává následující činnosti:
- posuzuje a zaujímá stanovisko k návrhům koncepce rozvoje výchovy a vzdělávání
v hl.m. Praze,
- předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními,
případně předškolními zařízeními, které hl.m. Praha zřizuje,
- vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a
sportu,
- projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení
a předškolních zařízení, které hl.m. Praha zřizuje,
- plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo hl.m.
Prahy.
e) Komise rady hl.m. Prahy
Rada hl.m. Prahy může zřizovat jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska
a náměty předkládají komise radě hl.m. Prahy. Komise je ze své činnosti odpovědná radě
hl.m. Prahy.
f) Magistrát hl.m. Prahy
Magistrát hl.mě.Prahy tvoří ředitel Magistrátu a další zaměstnanci hlavního města Prahy
zařazení do tohoto orgánu. V čele Magistrátu je ředitel Magistrátu, který je nadřízený všem
zaměstnancům do Magistrátu zařazeným. Magistrát v samostatné působnosti hlavního města
19
Prahy plní úkoly uložené zastupitelstvem nebo radou hl.m. Prahy. Magistrát vykonává
přenesenou působnost hl.m. Prahy:15
- přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení nebo
podle zákona upravujícího správu daní a poplatků,
- řídí výkon přenesené působnosti orgány městských částí,
- ukládá sankce (podle § 29 zákona),
- zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému Magistrátu a úřadů
městských částí kompatibilního s informačními systémy veřejné správy,
- podílí se na odborné přípravě zaměstnanců zařazených do Magistrátu a úřadů
městských částí pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti,
- kontroluje dodržování usnesení vlády v činnosti úřadů městských částí v přenesené
působnosti a poskytuje jim odbornou pomoc,
- vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.
Ředitel Magistrátu
- plní úkoly uložené mu zastupitelstvem, radou nebo primátorem hl.m. Prahy,
- stanoví platy všem zaměstnancům hl.m. Prahy zařazeným do Magistrátu,
- jmenuje po projednání v radě hlavního města Prahy své zástupce,
- vydává pracovní řád, spisový řád a skartační řád Magistrátu,
- plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům zařazeným do
Magistrátu,
- zúčastňuje se zasedání zastupitelstva a rady hl.m. Prahy s hlasem poradním.
Za plnění úkolů uložených Magistrátu v oblasti samostatné a přenesené působnosti hl.m.
Prahy je ředitel Magistrátu odpovědný primátorovi.
Ředitel Magistrátu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích.
Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora a s funkcí člena zastupitelstva hl.m.
Prahy a zastupitelstva městské části.
3.1.7 Orgány městských částí
Městská část je spravována zastupitelstvem městské části, dalšími orgány městské části jsou
rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
a) Zastupitelstvo městské části
Zastupitelstvo městské části je složeno z členů zastupitelstva městské části. Počet členů
stanoví tak, aby zastupitelstvo městské části mělo v městské části
a) do 500 obyvatel 5 až 9 členů,
b) nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů,
c) nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů,
15
Viz § 81 odst. 3
20
d) nad 10 000 do 30 000 obyvatel 15 až 25 členů,
e) nad 30 000 do 70 000 obyvatel 25 až 35 členů,
f) nad 70 000 obyvatel 35 až 45 členů.
Mezi činnosti vyhrazené zastupitelstvu MČ patří např.
- volit starostu městské části, zástupce starosty městské části a další členy rady městské
části a odvolávat je z funkce,
- vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy, k
návrhu rozpočtu hlavního města Prahy, k návrhu programu rozvoje hlavního města
Prahy,
- schvalovat program rozvoje městské části v souladu s programem rozvoje hlavního
města Prahy,
- schvalovat rozpočet a závěrečný účet městské části,
- zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky a rozhodovat o účasti
městské části v již založených nebo zřízených právnických osobách,
- rozhodovat o spolupráci městské části s jinými městskými částmi, jakož i územními
samosprávnými celky a o formě této spolupráce,
- rozhodovat o vyhlášení místního referenda na území městské části.
Zastupitelstvo MČ může též rozhodovat o vybraných majetkoprávních úkonech, pokud jsou
městským částem zákonem nebo Statutem svěřeny.
Správce MČ
Pokud se neuskuteční v městské části vyhlášené volby do zastupitelstva městské části pro
nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva městské části, nebo pokud poklesne počet členů
zastupitelstva městské části o více než o polovinu z celkového počtu, nebo pokud dojde k
rozpuštění zastupitelstva městské části, ředitel Magistrátu jmenuje správce MČ.
Správce městské části schvaluje rozpočet a závěrečný účet MČ, stanoví pravidla
rozpočtového provizoria, zastupuje městskou část navenek a je v čele úřadu městské části.
b) Rada městské části
Zákon stanoví, že na postavení, jednání a rozhodování rady městské části a na práva a
povinnosti jejích členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na členy rady hlavního
města Prahy.
Rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské
části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je
zastupitelstvo městské části nevyhradí. V přenesené působnosti rada rozhoduje pouze když
tak stanoví zvláštní zákon. Radě městské části je vyhrazeno např.:16
- zabezpečovat hospodaření městské části podle schváleného rozpočtu,
- na návrh tajemníka úřadu městské části zřizovat a rušit odbory úřadu městské části a
schvalovat organizační řád úřadu městské části,
16
Více viz § 94 odst. 2
21
- projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva
městské části, komisemi rady městské části,
- plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem
městské části úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů,
nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu městské části,
- provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem městské části.
Počet členů rady městské části činí nejméně 5 a nejvýše 9 členů, přitom nesmí přesahovat
jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části. Rada městské části se nevolí v
městských částech, kde má zastupitelstvo městské části méně než 15 členů.
c) Starosta městské části
Na postavení, jednání a rozhodování starosty MČ a na jeho práva a povinnosti se obdobně
použijí ustanovení vztahující se na jejich vymezení pro primátora hl.m. Prahy. Starostu MČ
zastupuje zástupce (zástupci) starosty MČ.
d) Výbory zastupitelstva městské části
Na postavení, jednání a rozhodování výborů a na jejich práva a povinnosti se obdobně použijí
ustanovení vztahující se na jejich vymezení pro výbory zastupitelstva hl.m. Prahy.
Zastupitelstvo MČ vždy zřizuje výbor kontrolní a finanční.
e) Komise rady městské části
Rada MČ zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise.
f) Úřad městské části
Na postavení, jednání a rozhodování úřadu městské části a na práva a povinnosti tajemníka a
zaměstnanců MČ zařazených do úřadu MČ se obdobně použijí ustanovení vztahující se na
postavení a jednání Magistrátu, na práva a povinnosti ředitele Magistrátu a zaměstnanců hl.m.
Prahy zařazených do Magistrátu. Úřad MČ vykonává přenesenou působnost MČ, pokud není
zákonem svěřena jiným orgánům MČ.
Úřad MČ tvoří starosta, zástupce (zástupci) starosty, tajemník (je-li tato funkce zřízena) a
zaměstnanci MČ zařazení do úřadu MČ. V čele úřadu MČ je starosta.
Zastupitelstvo MČ rozhoduje o zřízení funkce tajemníka úřadu MČ. V úřadech MČ, kterým je
svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného OÚ nebo ORP, se zřizuje funkce
tajemníka úřadu MČ vždy. Za plnění uložených úkolů je tajemník odpovědný starostovi MČ.
V úřadech, kde není funkce tajemníka zřízena, plní jeho úkoly starosta.
3.1.8 Dozor nad obsahem a vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek,
nařízení a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hl.m. Prahy a MČ
Obecně závazné vyhlášky a nařízení obce mohou vydávat pouze příslušné orgány hl.m. Prahy
(zastupitelstvo hl.m. Prahy, resp. rada hl.m. Prahy). Dozor nad jejich vydáváním a obsahem
(stejně jako nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního
města Prahy) je totožný jako u OZV a nařízení krajů. Schémata dozoru jsou uvedena na konci
tohoto textu. Městské části nemají právo vydávat OZV či nařízení. V rámci své samostatné a
přenesené působnosti mohou vydávat usnesení, rozhodnutí a jiná opatření. Postup dozoru
v těchto případech je totožný s postupem uplatňovaným u městských částí statutárních měst –
viz str. 5 a 6 tohoto textu.
22
3.2 Hospodaření hlavního města Prahy
Základní úpravu podmínek hospodaření nalezneme v § 34 – 43 zákona o hl.m. Praze. Hlavní
město Praha se stejně jako ostatní ÚSC při svém hospodaření řídí mnoha dalšími zákony,
např. zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon o hl.m. Praze definuje zejména povinnosti hlavního města Prahy a městských částí při
hospodaření s majetkem – vymezení těchto povinností je v podstatě shodné jako povinnosti
obcí při hospodaření s majetkem. Také upravuje povinnost přezkoumání svého hospodaření
za uplynulý rok.
Pro lepší představu o hospodaření hl.m. Prahy za rok 2011 několik absolutních čísel:
Příjmová strana rozpočtu: 63,8 mld. Kč hl.m. Praha celkem, z toho 13,7 mld. příjmy MČ.
Výdajová strana rozpočtu: 65,7 mld. Kč hl.m. Praha celkem, z toho 13,5 mld. výdaje MČ.
Při pohledu na strukturu rozpočtu hl.m. Prahy (viz následující tabulka) v rozčlenění na
rozpočet vlastního města Prahy a rozpočty městských částí je zřejmé, že největší rozdíly
nalezneme na příjmové straně, a to konkrétně u daňových příjmů a přijatých transferů. To je
dáno (obdobně jako v našem příkladu statutárního města Brna) způsobem financování
městských částí. Z daňových příjmů plyne do rozpočtů MČ kromě poplatků pouze výnos
z daně z nemovitostí (na území MČ). Nejpodstatnější příjmy rozpočtů MČ tvoří přijaté
transfery, a to zejména transfery z rozpočtu hl.m. Prahy. Tyto transfery nejsou ve Statutu
detailně vymezeny. Tyto informace lze nalézt např. v příslušném komentáři k návrhu rozpočtu
hlavního města Prahy na daný rok, který je přístupný na webových stránkách hl.m. Prahy.
Struktura rozpočtu hlavního města Prahy v roce 2011
Hl.m. Praha celkem MČ hl.m. Prahy
Daňové příjmy 65,08% 11,18%
Nedaňové příjmy 3,70% 1,99%
Kapitálové příjmy 0,05% 0,24%
Přijaté transfery 31,17% 86,59%
Příjmy celkem 100,00% 100,00%
Běžné výdaje 70,11% 69,90%
Kapitálové výdaje 29,89% 30,10%
Výdaje celkem 100,00% 100,00%
Zdroj: Zpráva o plnění rozpočtu a vyúčtování výsledků hospodaření hl. m. Prahy za rok 2011 - závěrečný účet.
Dostupné online:
http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/rozpocet/zpravy_o_plneni_rozpoctu/zprava_o_plneni_rozpoctu_za_r
ok_2011/index.html
Otázky a úkoly:
Které orgány a funkce se zřizují ve statutárních městech a jejich MO/MČ a které v hlavním
městě Praze a jeho MČ? V jaké působnosti vykonávají činnost?
V čem jsou základní rozdíly v právním vymezení hlavního města Prahy a obcí? Jaké znaky
má Praha společné s kraji?
Které výbory musí zřizovat hlavní město Praha?
Jaké podmínky musí splnit MČ hl.m.Prahy, která se chce osamostatnit?
S kým může ve své samostatné působnosti spolupracovat hl.m. Praha a jeho MČ?
23
Jaký je průběh dozoru nad vydáváním a obsahem právních předpisů hl.m. Prahy?
Použitá literatura:
ČSÚ. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2012. Dostupné na:
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/1301-12
DATABÁZE ARIS-RARIS, přístupná na
EXNER, J. Obce, města, městské části. Praha: Libri, 2004, s. 63.
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, webové stránky
PRŮCHA, P.: – Komentář k § 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, Linde Praha, 2002, publikovaný
názor ASPI, 31. 12. 2002, evidenční číslo 20315 (LIT).
STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO, webové stránky
ZÁKON č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění
ZÁKON č. 131/2000 Sb., o obcích, v platném znění
ZÁKON č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO: POKLADNÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU STATUTÁRNÍHO MĚSTA
BRNA ZA LEDEN-PROSINEC ROKU 2012. Dostupné na: http://www.brno.cz/sprava-
mesta/dokumenty-mesta/rozpocet/plneni-rozpoctu-statutarniho-mesta-brna/pokladni-plneni-
rozpoctu-statutarniho-mesta-brna-v-roce-2012/
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA: ZPRÁVA O PLNĚNÍ ROZPOČTU A VYÚČTOVÁNÍ VÝSLEDKŮ
HOSPODAŘENÍ HL. M. PRAHY ZA ROK 2011 - ZÁVĚREČNÝ ÚČET. Dostupné na:
http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/rozpocet/zpravy_o_plneni_rozpoctu/zprava_o_plneni_roz
poctu_za_rok_2011/index.html
24
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek krajů
a hlavního města Prahy
anone
ano
ne
ne
ano
OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA KRAJE / Hlavního města PRAHY
rozpor se zákony
MV vyzve kraj ke zjednání nápravy
Zřejmý rozpor s lidskými právy a
základními svobodami
KRAJ/ hl.m. Praha náprava do 60 dnů od
doručení výzvy
ne
MV – rozhodnutí o pozastavení účinnosti
– stanovení přiměřené lhůty ke zjednání nápravy
KRAJ/hl.m. Praha náprava ve
stanovené přiměřené lhůtě
MV zruší rozhodnutí o
pozastavení účinnosti
MV podá návrh Ústavnímu soudu
na ZRUŠENÍ OZV kraje
Jestliže Ústavní soud návrh odmítne, zamítne
nebo řízení zastaví, rozhodnutí o pozastavení
účinnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí
Ústavního soudu nabude právní moci
Kraj/hl.m. Praha zjedná
nápravu před
rozhodnutím Ústavního
soudu
MV zruší rozhodnutí o
pozastavení účinnosti
Je podán rozklad proti
rozhodnutí MV?
Rozklad byl zamítnut
Do 30 dnů ode dne právní
moci rozhodnutí o rozkladu
Do 30 dnů od uplynutí
lhůty pro podání rozkladu
OZV je
účinná
Ústavní soud
OZV zruší
25
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení krajů a hlavního města Prahy
ne
ano
NAŘÍZENÍ KRAJE / Hlavního města PRAHY
rozpor se zákony a jinými právními předpisy
Věcně příslušné ministerstvo nebo
jiný ústřední správní úřad vyzve
ke zjednání nápravy Zřejmý rozpor s lidskými právy a
základními svobodami
ne
věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad
– rozhodnutí o pozastavení účinnosti
– stanovení přiměřené lhůty ke zjednání nápravy
KRAJ / hl.m. Praha náprava ve stanovené přiměřené lhůtě
věcně příslušné ministerstvo
nebo jiný ústřední správní
úřad zruší rozhodnutí o
pozastavení účinnosti
Do 30 dnů od uplynutí lhůty pro
nápravu podá věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední
správní úřad návrh Ústavnímu soudu
na ZRUŠENÍ nařízení kraje
Jestliže Ústavní soud návrh odmítne,
zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí
o pozastavení účinnosti pozbývá
platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního
soudu nabude právní moci
Kraj / hl.m. Praha
zjedná nápravu před
rozhodnutím Ústavního
soudu
věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný
ústřední správní úřad
zruší rozhodnutí o
pozastavení účinnosti
Ústavní soud
nařízení zruší
KRAJ / hl.m. Praha náprava do 60 dnů od
doručení výzvy
26
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů
a hlavního města Prahy v SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI
anone
ano
ne
ne
ano
USNESENÍ, ROZHODNUTÍ A JINÁ OPATŘENÍ orgánů
rozpor se zákony a jinými právními předpisy
MV vyzve ke zjednání nápravy
Zřejmý a závažný rozpor se
zákonem
KRAJ / hl.m. Praha náprava do 60 dnů od
doručení výzvy
ne
MV – rozhodnutí o pozastavení účinnosti
– stanovení přiměřené lhůty ke zjednání nápravy
KRAJ / hl.m. Praha náprava ve
stanovené přiměřené lhůtě
MV zruší rozhodnutí o
pozastavení účinnosti
MV podá návrh příslušnému soudu na ZRUŠENÍ
usnesení, rozhodnutí nebo jinému opatření kraje v SP
Jestliže soud návrh odmítne, zamítne nebo
řízení zastaví, rozhodnutí o pozastavení
účinnosti pozbývá platnosti dnem, kdy
rozhodnutí soudu nabude právní moci
Kraj / hl.m. Praha
zjedná nápravu před
rozhodnutím soudu
MV zruší rozhodnutí o
pozastavení účinnosti
Je podán rozklad proti
rozhodnutí MV?
Rozklad byl zamítnut
Do 30 dnů ode dne právní
moci rozhodnutí o rozkladu
Do 30 dnů od uplynutí
lhůty pro podání rozkladu
usnesení,
rozhodnutí,
jiné opatření
je účinné
Soud usnesení,
rozhodnutí, jiné
opatření zruší
27
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů
a hlavního města Prahy v PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
USNESENÍ, ROZHODNUTÍ A JINÁ OPATŘENÍ orgánů
rozpor se zákony, jinými právními předpisy, usneseními vlády, směrnicemi
ústředního správního úřadu, opatřeními věcně příslušného ministerstva nebo jiného
ústředního správního úřadu přijatých při kontrole výkonu přenesené působnosti
Věcně příslušné ministerstvo nebo
jiný ústřední správní úřad vyzve ke
zjednání nápravy
Zřejmý a závažný rozpor se
zákonem
ne
Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný
ústřední správní úřad usnesení, rozhodnutí či
jiné opatření zruší
KRAJ / hl.m. Praha náprava do 60 dnů od
doručení výzvy