Cvičení č. 12 – Fiskální federalismus 1. Historický vývoj - v minulosti převažoval centralizovaný model veřejné správy, ikdyž vyskytovaly se příklady s určitými prvky fiskálního federalismu (např.: Švýcarsko, Švédsko) - od 60. let se rozšiřovaly decentralizační tendence => preference principu subsidiarity (EU) - současně dochází k diverzifikaci VEFI do složek fondového financování a k přeexponování trendu = fragmentace a decentralizace VEFI 2. Co je to fiskální federalismus (FF) - průkopníky tohoto přístupu byli R. A. Musgrave a W. E. Oates, kteří tuto problematiku rozpracovali prostřednictvím různých teorií (volba nohou, decentralizační teorém...) - opakování z minulých cvičení o jaké máme různé rozpočty v rámci veřejných financí? - FF je ve své podstatě vícestupňové uspořádání rozpočtové soustavy příslušné země (viz. obrázek: Soustava veřejných rozpočtů): - jaké jiné jednotky a celky z hlediska rozpočtů existují? Diskutujte jejich význam. (dobrovolné svazky obcí, regionální rady soudržnosti) - FF přispívá k realizaci všech funkcí VEFI a daní, podstata FF vychází z alokační funkce - přemýšlejte, proč tomu tak je? Proč není například vhodnější jednoúrovňová soustava více rozpočtů? Nebo třeba jeden centrální rozpočet? Diskutuje problémy, výhody i nevýhody. - vedle otázky konkrétní podoby struktury systému (vertikální, horizontální) řeší FF také další následující otázky: o stupeň fiskální centralizace státu, jaký model je v ČR? (výhody/nevýhody) Plně centralizovaný Kombinovaný Plně decentralizovaný CENTRALIZACE DECENTRALIZACE větší operativnost vlastní iniciativa při zajišťování zdrojů vyrovnávání nežádoucích rozdílů motivace úspory z rozsahu spravedlnost nezájem na vlastním hospodaření polarizace regionů korupce, „silné lokty“ obtížná koordinace správní náklady o transfery mezi veřejnými rozpočty a vazby mezi rozpočty navzájem o rozdělení pravomocí v získávání daňových příjmů a daňovém určení vybraných výnosů. Identifikujte příjmy, které: · plynou přímo do centrálního rozpočtu a zůstávají v něm · plynou přímo do centrálního rozpočtu a jsou rozdělovány i jiným rozpočtům · plynou výhradně do obecních rozpočtů - problematika FF je tak velice komplexní a složitou otázkou a není zaměřena pouze na způsob rozdělení vybraných daní - v této oblasti se tak mimo jiné řeší následující konkrétní otázky: o kolik a jak velikých oblastí má být (v jednotlivých úrovních a i napříč jimi) o co má která úroveň zajišťovat (rozdělení kompetencí) o nakolik má centrum vyrovnávat rozdíly mezi lokálními celky na nižší úrovni? o mohou ÚSC hospodařit deficitně? (míra autonomie lokálních jednotek) 3. Přenesená x vlastní působnost a financování - zákon č. 128/2000 Sb., o obcích rozlišuje dvojí působnost obcí: Samostatná působnost - vymezuje prostor, v němž obec uskutečňuje Ústavou podložené právo na samosprávu - jedná se například o: o schvalování programu rozvoje obce, územního plánu obce, zřizování příspěvkových organizací, vydávání obecně závazných vyhlášek, zřizování obecní policie atd... o různé aktivity v oblastech bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje atd... Přenesená působnost - sem náleží úkoly, které obec plní pro ve jménu státu, který je obcím svěřil, protože jsou nejblíže občanům a mohou se tak podílet na některých úkolech státní správy ve svém správním obvodu - jedná se například o: o výkon státní správy na úseku hospodaření s byty, školství, dopravy a silničního hospodářství, všeobecné vnitřní správy, energetiky, kultury atd. - je pro obce diferencovaná, což koresponduje se správními kapacitami jejich úřadu a objemem finančních prostředků plynoucích do rozpočtu obce. - některé úřady v přenesené působnosti přesahují území „své“ obce, pokud vykonávají státní správu i pro jiné obce (obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem). - dlouhodobá kritika obcí proti výši financování státem přenesené působnosti na ně Diskuse - popřemýšlejte a diskutujte různé příklady působností (kraje, obce, přenesená, vlastní), činnosti a oblasti jako například: vyřízení pasu, integrovaný dopravní systém, policie, hasiči, finanční úřady Příspěvek na úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy - jedná se o úhradu pouze části nákladů spojených s výkonem státní správy - výdaji myslíme zejména mzdové a provozní výdaje vázané na zaměstnance vykonávající státní správu - obce jsou také v souvislosti s výkonem státní správy příjemci správních poplatků a příjmů ze sankčních plateb - zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů říká: „z rozpočtu obce se hradí výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem“. - k úhradě výdajů na výkon státní správy je třeba použít i další příjmy rozpočtu obce 4. Hospodaření obcí a krajů - příjmy obcí a krajů (příklady): o daňové o nedaňové o dotace (neúčelové, účelové, investiční, neinvestiční) o kapitálové Bilance příjmů a výdajů územních rozpočtů za rok 2014 Zdroj: Návrh Státního závěrečného účtu (2015) - rozpočty obcí spadají do konsolidovaných VEFI - dluh obcí je součástí vládního dluhu - stát ale a priori nepřebírá dluhy obcí ani krajů (pokud se nezaváže smlouvou) x předpokládá se, že obec nezkrachuje, že stát vypomůže půjčkou, úvěrem apod. (zbankrotovala v ČR již nějaká obec, případně proč?) - problém, jak brát obec - podobně jako stát nebo jako soukromý subjekt? (identifikujte rozdíly) Zadluženost obcí ČR v letech 2000 – 2014 (v mld. Kč) Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Úvěry 18.4 22.6 27.3 35.2 38.5 43.7 47.1 46.7 47.4 55.8 59.9 60.9 68.3 68.8 67.7 Komunální dluhopisy 10.1 13.3 15.9 21.7 23.9 23.5 22.9 22.6 22.7 14.7 15.8 14.0 13,8 15,0 11,8 Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy 12.5 12.4 12.6 13.5 12.4 11.7 10.9 9.9 10.0 10.1 7.6 7.5 7,9 8,4 9,4 Celkem 41.0 48.3 55.8 70.4 74.8 78.9 80.9 79.2 80.1 80.6 83.3 82.4 90.0 92.2 88.9 Zdroj: Návrh Státního závěrečného účtu (2015) Zadluženost krajů ČR v letech 2001 – 2014 (v mld. Kč) Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Dluh krajů 0,0 0,03 1,3 1,5 2,9 7,7 10,4 14,6 20,9 19,1 22,3 24,5 26,8 27,6 Zdroj: Návrh Státního závěrečného účtu (2015) - hlavní aktéři schvalovacího procesu obecního rozpočtu / krajského rozpočtu § starosta obce / hejtman kraje § rada obce / kraje § zastupitelstvo obce / kraje § finanční výbor zastupitelstva obce / kraje § finanční odbor MěÚ / Krajského úřadu - pokud není rozpočet na nový rok schválen do konce stávajícího kalendářního roku, tak obec funguje v módu rozpočtového provizoria, jehož pravidla schvaluje zastupitelstvo obce - centrální kontrola hospodaření obcí (funkce centrálního dozoru): § regulace zadluženosti ÚSC pomocí ukazatele dluhové služby (2004-2008) § monitoring hospodaření obcí (od 2008) - SIMU - co je to Evropská charta místní samosprávy? Projděte si tento dokument při samostudiu. 5. Sdílené x svěřené x místní daně a poplatky - diskutujte toto rozdělení příjmů ÚSC a identifikujte, čím se od sebe odlišují - uveďte příklady jednotlivých typů příjmů 6. Téma seminární práce: Význam rozpočtového určení daní pro rozpočty obcí - Popište současný systém RUD pro obce a jeho navrhované změny - Identifikujte jeho význam, negativa a pozitiva z hlediska obcí - Diskutujte blíž změnu, která v RUD nastala od 2013 a jaký byl její dopad na obce ČR - Pokuste se na konkrétní obci poukázat dopad změny v systému RUD - Diskutujte aktuální návrhy Diskuse o RUD - jaká je podle vás stávající úprava RUD a proč? (argumenty) - jaké parametry byste zvolili pro inovaci či změnu RUD a proč? 7. Princip subsidiarity - rozhodnutí v rámci systému více úrovní veřejné správy jsou přijímána co nejblíže k občanovi, tj. problém je řešen na té úrovni, na níž může být uspokojivě vyřešen (tj. na úrovni obce, regionu, spolkové země, členského státu nebo na úrovni EU) - které problémy či oblasti by se podle vás měly řešit na úrovni municipalit (v jejich autonomii) a které naopak na úrovni státu, resp. vlády a ministerstev a proč? 8. Doporučená literatura a odkazy k prozkoumání Evropská charta místní samosprávy (Europe charter of local self-government). Online, dostupné z < http://isap.vlada.cz/Dul/CESTY.NSF/91b9f824a0923e3bc1256dde0052230a/dd6e004154b6dc2a802566d70030a76 0?OpenDocument> HAMERNÍKOVÁ, B.; MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné finance. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-73577-301-0 MUSGRAVE, R.A., MUSGRAVEOVÁ, P.B. Veřejné finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 581 s. ISBN 80-856-037-64 PEKOVÁ, J. Veřejné finance – úvod do problematiky. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: ASPI, 2008. 508 s. ISBN 978-80-7357-358-4 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-2097-5 STRECKOVÁ, Y.,I. MALÝ. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 1998. xii, 214 s. ISBN 80-7226-112-6. STRECKOVÁ, Y. Reforma veřejné správy a veřejných financí a faktora efektivnosti rozvoje regionů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 197 s. ISBN 80-210-307-47 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Usnesení vlády ČR č. 695/2010 - o změně usnesení vlády o monitoringu hospodaření obcí Usnesení vlády ČR č. 1395/2008 - o monitoringu hospodaření obcí Návrh Státního závěrečného účtu, sešit F (2015). Online, dostupné z: Soustava informativních a monitorujících ukazatelů - SIMU (2008). Online, dostupné z: