Cíle a obsah předmětu

Cíle předmětu

Kurz zaujímá v soustavě předmětů oboru Podnikové hospodářství specifické postavení. Zatímco většina ostatních kurzů se zabývá dílčími oblastmi podniku, resp. různými pohledy na tuto problematiku, daný kurz plní integrující funkci. Základní metodou vedoucí k osvojení potřebných poznatků a dovedností je zpracování projektu systému řízení nově budovaného fiktivního podniku. Zpracování tohoto projektu představuje náročnou práci multidisciplinárního charakteru. Proto je projekt řešen týmově s předpokladem, že jednotliví členové týmu (cca 5 osob) se specializují na jednotlivé oblasti řešení. Po absolvování kurzu by měl být student schopen zejména

chápat podnik v jeho celistvosti;
integrovat znalosti z jednotlivých kurzů (např. nauky o podniku, managementu, marketingu, účetnictví apod.) a aplikovat je při zpracování projektu systému řízení podniku;
využívat týmovou práci.

Osnova

Tématický plán tutoriálů:
Účelem přednáškové části je rekapitulace a aplikace profilujících poznatků oboru na řešení projektu. Jde o tato témata:
1. Úvod do problematiky předmětu. Systém řízení podniku. Přístupy k projektování.
2. Podnikové funkce (výrobní, odbytová,ekonomická, zásobovací, personální, technická, správní).
3. Seskupování činností do útvarů. Typy útvarových struktur.
Účelem seminární části je příprava a zpracování projektu prostřednictvím prezentací, diskusí a konzultací.
1. Prezentace a rozprava k formulaci zadání a základnímu konceptu řešení projektu.
2. Prezentace a rozprava k předběžné verzi projektu.
3. Závěrečná konzultace.

Tutoři

V případě nejasností a problémů doporučujeme na prvním místě využít setkání v průběhu semestru (přímou výuku). Dále pak emailovou komunikaci. Emailové adresy a odbornou příslušnost naleznete v následující tabulce.

tutoři	e-mail	Odborná příslušnost
Blažek Ladislav	blazek@econ.muni.cz	organizační struktura a personální funkce
Mikuš Petr	62765@mail.muni.cz	výrobní, zásobovací a technická funkce + procesní mapy
Odehnalová Pavla	odehnalova@mail.muni.cz	odbytová funkce
Landa Martin	landa.emc@seznam.cz	ekonomická a správní funkce

Vedle toho je také možné využít osobní kontakt v rámci konzultačních hodin, které mají jednotliví vyučující uvedené v IS MU.

Časová náročnost

Časová náročnost

Forma zátěže	Počet opakování	Hodin/opakování	Celkem
Příprava na přednášky	2	6	12
Přednášky a tutoriály	5	4	20
Autokorekční cvičení	8	0,2	2
Příprava prezentace	2	16	32
Příprava POTu	1	68	68
Příprava na závěrečné kolokvium	1	10	10
Celková pracovní zátěž			144

Celkový studijní čas: 144 hodin.

Pozn: Uvedené počty hodin jsou pouze odhadem tutorů. Je možné, že se zúčastníte všech setkání (celkem 4), ale příprava na zkoušku Vám zabere méně času. Je také možné, že se zúčastníte pouze povinných prezentací, t.j. pouze dvou setkání, ale příprava POTu bude trvat déle než je zde uvedený odhad.

Harmonogram předmětu

Harmonogram

Základní harmonogram je zde:

1. setkání (26.9. 2015) – 2 hodiny přednášky, 2 hodiny tutoriál

· úvodní organizační informace o kurzu

· návaznost na předměty absolvované v rámci studia a znalosti získané v těchto předmětech potřebné pro zpracování POTu - projektu a návaznost na státní závěrečné zkoušky a diplomové práce

· obeznámení se se základními požadavky na zpracování POTu – projektu ekonomiky a řízení podniku

· tutoriál – diskuse ke kurzu a projektu, diskuse k výrobní, zásobovací a technické funkci, procesní mapy.

2. setkání (3.10. 2013) – 4 hodiny tutoriál

· Prezentace tématu: Odbytová funkce podniku, Ekonomická a správní funkce podniku, Personální funkce podniku.

· tutoriál – diskuse projektu a zadání.

3. setkání (17.10. 2013) – 4 hodiny tutoriál

· konzultace problémů č. 1. a konzultace problémů všech týmů s vypracováním POTu

· diskuse ke zpracovaným materiálům, týkajících se seminární práce

4. setkání (21.11. 2013) – 4 hodiny tutoriál

· konzultace problémů č. 2 a konzultace problémů u cca 4 týmů, každý v trvání cca 20 minut (v závislosti od počtu studentů zapsaných v tomto kurzu)

· diskuse ke zpracovaným materiálům, týkajících se seminární práce

5. setkání (28.11. 2013)– 4 hodiny tutoriál

· konzultace problémů č. 2 a konzultace problémů u cca 4 týmů, každý v trvání cca 20 minut (v závislosti od počtu studentů zapsaných v tomto kurzu)

· diskuse k prezentacím a dalším materiálům, týkajících se seminární práce

Další důležité termíny:

Do 2.10. 2015 musí být vytvořeny týmy a zadání podniků. Oba dokumenty vložíte do ISu. Do tohoto data se také týmy musí přihlásit ke konzultacím č. 1 a 2, a to přes IS.

Termín předložení hotových prací (opět do Odevzdávárny v ISu) je 13.12.2013 do 23.59 hod!

Přítomnost na úvodních dvou přednáškách je dobrovolná, účast na tutoriálech v případě konzultace daného týmu, a to jak konzultace č. 1, tak konzultace č. 2 je povinná. Pro ostatní studenty, kteří v daném termínu neprezentují je účast dobrovolná. Na konci každé konzultace je Vám k dispozici prostor pro dotazy, které se týkají jak konzultované části projektu, tak i jiných problémů při zpracování projektů. Z tohoto důvodu doporučujeme účast na setkáních i pokud Váš tým nekonzultuje.

Osobní – týmová konzultace projektů v 1. i 2. fázi zpracování je povinná. Je to současně podmínka přistoupení ke zkoušce. Znamená to tedy, že každý z Vás musí absolvovat 2 x konzultaci (konzultaci č. 1 a konzultaci č. 2) ve výše uvedeném časovém rozsahu (tedy 2 x 20 minut) vlastní části projektu. Termíny zpracování a konzultací č. 1 a 2 si volí každý tým jako celek přihlášením se (individuálním – tj. každý student sám, ale k termínu celého týmu) k tématu na určitý den a čas prezentace v Informačním systému (položka Balíky témat).

Organizace výuky

ORGANIZACE_VYUKY_MKH_EKRP_2015_k_11.9.2015.docx
/auth/el/1456/podzim2015/MKH_EKRP/op/ORGANIZACE_VYUKY_MKH_EKRP_2015_k_11.9.2015.docx

Pokyny k POTům

Téma seminární práce (POTu) – týmového projektu

Pro tento kurz je formulováno a zadáno pouze jedno téma, které zpracovávají všichni frekventanti kurzu. Tímto tématem je:

Projekt systému řízení středně velkého podniku

Protože předmět Ekonomika a řízení podniku je specifický v tom, že místo "klasického" výkladu vás vede k aplikaci poznatků na modelovaném podniku, je v této kapitole (Pokyny k POTům) také vysvětlen smysl kurzu a doporučený způsob studia.

Způsob studia:

Kurz Ekonomika a řízení podniku je kurzem integrujícím a shrnujícím poznatky získané v dosavadním studiu, a to v rámci kurzů, které tvoří profil absolventa oboru Podnikové hospodářství. Jde o předměty bakalářského stupně studia – (např. Nauka o podniku I a Nauka o podniku II, Marketing I, Management I, Firemní finance I, Finanční účetnictví I, Finanční účetnictví II, Manažerské účetnictví) a kurzy navazujícího magisterského studia Systémy řízení podniku, Marketing II, Management II, POdniková logistika, Logistika a přeprava, Provozní management atd.(v závislosti na bloku, který studujete) a Řízení lidských zdrojů a dalších. Jak vidíte, záběr potřebných poznatků je značný.

Cílem kurzu je zopakování si získaných teoretických poznatků a jejich aplikace na praktickém příkladu – zpracování projektu systému řízení, resp. ekonomiky a řízení modelového podniku (POT). Projekt nového podniku (nově založeného, vzniklého podniku, resp. nové pobočky, nebo nové dceřiny společnosti existujícího podniku) zpracovává tým v počtu minimálně 4, maximálně 8 studentů. Projekt je zpracováván v průběhu semestru a od Vás budou požadovány dvě prezentace a konzultace, které ukážou průběh zpracování POTu a zároveň se průběžně budou řešit nedostatky, problémy, sporná místa v POTu. Prezentace tedy slouží k případné včasné korekci a eliminaci problémů při zpracovávání modelu. Tento systém je výhodný pro Vás, neboť pomáhá odstranit chyby v průběhu tvorby projektu. Upravovat hotový model, kde jsou jednotlivé činnosti již detailněji zpracované a hlavně provázané s dalšími činnostmi, je náročný zásah. I zde totiž platí, že je jednodušší vracet se z kratší cesty…

Studium je tedy založeno jednak na přímé výuce – přednášce a tutoriálech, kterých hlavní náplní bude prezentace a konzultace Vámi zpracovaného POTu a dále na samostatné týmové práci mimo hodiny vyhrazené přímé výuce, která, jak jste se již dočetli, se týká zpracování projektu.

Z toho důvodu doporučujeme následující postup při studiu tohoto kurzu:

· Po úvodním přednášce a tutoriálu si pozorně přečtěte vzorové části textu projektu Nábytek (uloženo v položce "Studijní materiály" v ISu a kapitoly č. 1 a 14 ze základního studijního materiálu BLAŽEK, L., LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku, jako i harmonogram kurzu, ve kterém jsou uvedeny termíny úkolů, které je nutné splnit.

· Vytvořte tým o počtu 4-7 (maximálně) z kolegů, se kterýma máte již předchozí dobré zkušenosti (vzájemná pomoc, sdílení materiálů apod.). Toto je doporučení z naší strany získané několikaletou praxí s tímto kurzem. Nespolehlivost jednoho člena týmu totiž může brzdit, případně dokonce i úplně zastavit (po určitou dobu) práci na POTu a teda zpomalí proces absolvování tohoto kurzu.

· Dohodněte se v rámci týmu na výběru – zaměření činnosti podniku, kterého projekt ekonomiky a řízení bude Váš tým zpracovávat. Zde doporučujeme inspirovat se existujícím podnikem („dále vzorový podnik“), do kterého má alespoň jeden z členů Vašeho týmu takový přístup, který umožní získání většiny informací potřebných pro zpracování projektu (například obsah náplně činnosti jednotlivých pracovních míst a jejich provázanost v rámci podniku).

· Zvolte si jednu osobu, která bude koordinátorem prací na projektu (jde o doporučení z naší strany, které samozřejmě nemusíte respektovat).

· Rozdělte si mezi sebou jednotlivé části projektu. Zde doporučujeme rozdělení projektu podle jednotlivých kapitol (podnikových funkcí), a to nejlépe tak, aby se obsah kapitoly shodoval se zaměřením nebo tématem diplomových prací, které jednotlivý členové Vašeho týmu zpracovávají nebo budou zpracovávat. Při tomto rozdělení práce mějte na paměti, že ne všechny kapitoly (funkce) jsou stejně náročné na zpracování. Protože patrně někteří členové týmu budou zpracovávat více než jednu funkci, myslete na vzájemné rovnoměrné pracovní vytížení.

· Znovu si přečtěte zdroje uvedené v prvním bodu těchto doporučení, tak, aby jste co nejvíce pochopili, co se po Vás v jednotlivým kapitolách projektu bude vyžadovat.

· V případě, že se budete při návrhu inspirovat „vzorovým podnikem“, začněte o něm shromažďovat informace, které budete potřebovat pro projekt. V případě vytváření fiktivního podniku začněte s hledáním vhodných informací – na internetu, v bakalářských nebo diplomových pracích apod. Patrně nejnáročnější bude v tohoto případě vypořádat se s výrobní funkcí – při jejím navrhování jsou z velké části nezbytné mimo-ekonomické (technické) znalosti. Proto tento postup (modelování bez vzorového podniku) doporučujeme využít pouze v případě, že máte k dispozici (např. z internetu) dostatek informací o technické a technologické stránce výroby.

· Intenzivně komunikujte v rámci týmu!

· Zpracujte zadání a pokuste se sestavit schéma základních podnikových procesů tak, aby všem členům týmu bylo jasné, co, případně i jak se v podniku vytváří.

· Začněte práce na Vašich kapitolách – příprava na konzultaci č. 1.

Další postup je opakováním předchozích kroků s tím, že po první prezentaci zapracujete komentář a doporučení a poznámky tutorů.

Termíny:

V průběhu kurzu je nutné splnit stanovené termíny (viz také Harmonogram), které se týkají:

· vytvoření týmů

· přihlášení se k dvěma termínům konzultací (konzultace č. 1. - 2. anebo 3. setkání, konzultace č. 2 – 4. anebo 5. setkání), a to přihlášením se k tématu v Informačním systému položka Balíky témat.

· zpracování zadání a vložení do informačního systému, položka Zadání

· vložení zpracovaných materiálů (textové soubory) do Informačního systému - položka Odevzdávárna, podpoložka „ název podniku“, pro který projekt zpracováváte.

· vložení hotového projektu do Informačního systému - položka Zadání, podpoložka „ název podniku“, pro který projekt zpracováváte. Název tohoto souboru doporučujeme doplnit slovy „finální verze“.

· odevzdání jednoho kusu vytištěného a svázaného projektu na sekretariát Katedry podnikového hospodářství – nejpozději jeden týden (7 dnů) před zamýšleným termínem kolokvia.

Všechny požadované materiály je nutné vkládat do Informačního systému – položka „Odevzdávárna“, podpoložka „Název podniku“. Tyto podpoložky mohou být na základě Vaší žádosti otevřené ke čtení a vkládání pouze pro členy Vašeho týmu.

Obsah prezentací, případně bodů pro konzultace:

Podrobnosti viz. soubor popisující organizaci výuky ve studijních materiálech.

Konzultace č. 1:

- návrh podniku v hrubých rysech – zaměření podniku, stručný náčrt obsahu všech podnikových funkcí, schéma základních podnikových procesů, případně i organizační schéma

- rozsah minimálně 20 stran

- alternativně je možné rozpracovat do větší hloubky jednu, dvě funkce. Doporučujeme začít schématem základních podnikových procesů (viz kap. 2) a načrtnout organizační schéma.

- prezentace bude obsahovat i odkazy na použité zdroje, a to zejména u doporučených metod, přístupů, postupů, technik převzatých z teorie a aplikovaných do projektu (metody, techniky, postupy a přístupy budou obsahem zkoušky a posléze státních závěrečných zkoušek)

Konzultace č. 2:

- konzultace hotového projektu (resp. na min. 80% hotového projektu) - odevzdán bude písemný materiál zahrnující všechny funkce. Písemný materiál bude sloužit k revizi pedagogy pro minimalizaci nedostatků a pro konzultaci na druhém setkání.

- rozsah textu minimálně 55 stran

- KVALITA (NEKVALITA) KONZULTACE č. 2 (včetně hotového projektu) bude zohledněna u kolokvia!

Stěžejním komunikačním kanálem je internet - webové stránky předmětu v Informačním systému Masarykovy univerzity. Zde naleznete základní materiály potřebné pro zpracování projektu, jako i komentáře a hodnocení zadání, hodnocení obsahu obou prezentací a dalších materiálů zpracovaných pro projekt. Vaší povinností je sledovat webové stránky předmětu a číst elektronickou poštu. Pro komunikaci s jednotlivými tutory doporučujeme jednak účast na setkáních i mimo prezentace vlastních projektů, návštěvu v konzultačních hodinách a mailovou poštu. Dotazy zasílejte těm lektorům, kterých se téma předmětně týká (viz informace v Organizačních pokynech na ISu anebo v položce Tutoři v Interaktivní osnově k tomuto předmětu).

Pro samostudium a pro zpracování projektu - POTu (práce opravované tutorem) je potřebný přístup studenta k PC, které je připojen k internetu, a to zejména pro vkládání a stahování elektronických materiálů a pro komunikaci s tutory a členy týmu. Předpokládáme běžné softwarové vybavení, umožňující prohlížení stránek World Wide Webu, dále textový a tabulkový procesor WORD, EXCELL a soubor MS PowerPoint (ppt).

Tým pedagogů přeje hodně zdaru při zpracování projektů!

Proč zpracovávat projekt?

Jednou z otázek, kterou si při pročítání požadavků a cílů předmětu Ekonomika a řízení podniku asi položíte, je, proč zpracovávat model podniku a navíc takto rozsáhlý, když jste již v průběhu studia vytvořili několik prací, které s jednotlivými podnikovými činnostmi souvisely. Důvodů – a jsme přesvědčeni že pádných - je několik.

Hned zkraje uveďme, že podobnost mezi projektem předmětu Ekonomika a řízení podniku a jinými pracemi, které jste odevzdali v předešlém studiu, není tak velká, jak by se na první podhled mohlo zdát. Jestliže mluvíme o projektu řízení podniku, není to samoúčelné (dobře znějící) pojmenování. Spíše jde o terminus technicus. Vaším úkolem totiž není vymyslet podnikovou strategii (se všemi potřebnými zdůvodněními jako je SWOT či PEST analýza), provést výzkum trhu nebo navrhnout detailní způsob a kriteria výběru nového zaměstnance na pozici XY. Toto byly úlohy, kde jste řešili zejména věcnou stránku – zkoumali jste konkurenci, zákazníky, popř. jste aplikovali rozmanité nástroje a techniky v dílčích oblastech.

V tomto projektu ale budete muset navrhnout jak má nově založený podnik „fungovat“ – tj. budete nejčastěji řešit otázky: kdo má co dělat, jak často, kdo mu s tím pomůže, kdo dodá potřebné informace, kdo ponese zodpovědnost a jaké nástroje (metody) při řízení využije. Úkolem je tedy navrhnout jak bude podnik organizován a řízen. Znamená to mj. navrhnout vhodnou organizační strukturu, podnikové procesy (v určité míře detailnosti), řídící pravidla atd.

Při navrhování máte volnost a tak zaleží jen na Vás jak bude model vypadat. Platí ale důležité pravidlo: cokoliv navrhnete, musíte také umět zdůvodnit. Budeme Vám proto často klást otázku PROČ? Proč máte divizionální organizační strukturu, proč váš podnik využívá pouze nákladových středisek, proč podnik neuplatňuje i přímou distribuci, apod. Abyste byli schopni na tyto otázky odpovědět (a tím pádem obhájit své návrhy v modelu), bude nezbytné, abyste si znovu osvojili (teoretické) poznatky z předchozího studia a abyste byli schopní tyto poznatky aplikovat na situaci podniku, který modelujete.

Z uvedeného také nepřímo plyne, že navrhované modely nebudou stejné – jednak proto, že hlavní produkční činnosti podniku (charakter vyráběných výrobků či produkovaných služeb) ovlivňuje organizaci podniku a způsob řízení, a také proto, že ve většině oblastí neexistuje jediné správné řešení. I proto uvedený důraz na schopnost vyargumentovat své návrhy.

Další odlišnost projektu (předmětu Ekonomika a řízení podniku) od jiných prací tkví v rozsahu. Nejde ale jen o počet stran, ale komplexnost návrhu. Jednotlivé části modelu podniku musí být provázané a navzájem kompatibilní. Proto také doporučujeme začít s výstavbou modelu tzv. shora dolů – tj. obecnějším zpracováním základních charakteristik (organizační struktura, stanovení odpovědností a oblastí působnosti) a jejich následné rozpracovávání do detailů.

Vzhledem k výše uvedeným specifikům tohoto kurzu Vás prosíme, aby jste si prostudovali následující tabulku. V ní jsou uvedeny informace týkající se náplně jednotlivých setkání. Názorně v ní uvidíte, že studijní témata, které jsou blíže specifikována v blocích č. 1-9, nejsou rozvržena do termínů plánovaných setkání, nýbrž seskupeny pouze do prvního setkání, zatímco na zbývajících setkáních se budeme společně věnovat Vašim projektům v podobě prezentací, diskusím ohledně problémových míst a dalších prací na projektu a podobně. Ještě jednou připomínáme, že vyžadujeme Vaši účast na setkáních pouze dvakrát v průběhu semestru, protože víme, že nad projektem budete trávit hodně času mimo přímou výuku.

setkání	cíl a obsah	doporučení
první	seznámení s cílem kurzu, požadavky na POT, informace ke zpracování POTu, průběhu semestru, upozornění na možné problémy, tipy pro úspěšné zpracování POTu odbytová a zásobovací funkce podniku ekonomická, spersonální a správní funkce podniku	Doporučujeme alespoň zběžně přečíst informace ohledně studijních témat, uložených v bloku č. 1-9 před prvním setkáním
druhé	výrobní a technická funkce, podnikové procesy a procesní mapy	Doporučujeme přečíst si vzorové příklady projektu Nábytek a znovu Pokyny ke samostudiu v tomto Průvodci (blok č. 1-9). Větší pozornost věnujte těm blokům, které budete jako jednotlivci v týmech zpracovávat právě Vy. V blocích jsou uvedeny odkazy na zdroje, které doporučujeme využít při zpracování POTu.
třetí	1. konzultace všech týmů
čtvrté	2. konzultace prvních týmů (cca 4)	Doporučujeme několikrát si přečíst nejenom části POTu, jejichž autory jste Vy sami, ale i části, které vytváří Vaši kolegové v týmu. Části musí být logicky provázané, neměly by se překrývat a měla by být použita i jednotná terminologie, týkající se například označení funkcí, resp. pracovních míst, útvarů, činností apod. Vhodné je také opětovně se podívat do vzorového příkladu Nábytek.
páté	2.konzultace dalších týmů (cca 4)

Obsah studijních bloků v interaktivní osnově:

Jednotlivé studijní bloky (kapitoly) se nekryjí se setkáními (vzhledem ke specifičnosti práce v předmětu to není možné). Pro úspěšné zpracování projektu je nutné jejich detailní prostudování, a to včetně uvedených zdrojů – toto se týká v prvé řadě autorů příslušných podnikových funkcí.

1. Zadání projektu

Kapitola stručně představuje hlavní požadavky na Zadání projektu, které musíte jako tým vypracovat v první fázi.

Povinná literatura

BLAŽEK, L., LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3960-4, Kapitola 1.1.

BLAŽEK, L., KLAPALOVÁ, A., LANDA, M., ŠKAPA, R. Nábytek- projekt. Brno: Masarykova univerzita, 2006. Uloženo v Informačním systému, položka „Učební materiály“.

WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995. 748 s. ISBN 80-7179-014-1. Kapitola 1.

2. Útvarová struktura a procesní management

Tato kapitola rozšiřuje poznatky o útvarové a procesní struktuře podniku. Její prostudování je nezbytné při formování základních organizačních charakteristik podniků.

Povinná literatura:

BLAŽEK, L., LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3960-4, a to kapitoly 2, 3,11, 12 a 13.

DĚDINA, J., MALÝ, M. Moderní organizační architektura. Praha : Alfa Publishing, 2005.170 s. ISBN 8086851117. Kapitola 3.

Elektronický text – Procesní management

HÁLEK, I, PALATOVÁ, D., ŠKAPA, R. Systémy řízení. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 112 s. ISBN 8021036508. Kapitoly 1-6.

PERNICA, P. Logistický management : teorie a podniková praxe.. Praha : Radix, 1998. 660 stran, ISBN: 80-86031-13-6. strany 590 – 598.

Doporučená literatura

Teoretická část diplomové práce D. Hejny, která je přístupná z adresy: http://is.muni.cz/th/63172/esf_m/63172.doc?info

3. Výrobní funkce

Tato kapitola je věnována výrobní (produkční) funkci podniku. Pomůže Vám při zpracování této funkce ať už modelujete podnik zcela sami, nebo využíváte vzorového podniku.

Povinná literatura:

KAVAN, M. Výrobní a provozní management. Praha: Grada, 2002. Kapitola 4.1-4.4, 4.5, 6.1.

ŠILER, J. Výrobní logistika v systémech aplikačního softwaru. In Automa (2001/4). Str. 41-45.

TOMEK, G., VÁVROVÁ, V. Řízení výroby. Grada, 2000. , kapitola 4, 8,9,14.

WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. C. H. Beck, 1995. Strany 185-231.

Doporučená literatura

Russell, R S., Tailor, B. W., Operations management : quality and competitiveness in a global environment. Hoboken : Wiley,c2006. Kapitola 11.

4. Odbytová funkce

Cílem kapitoly je provést Vás oblastmi odbytu, které budete muset v POTu u odbytové funkce specifikovat pro podnik, pro něhož projekt budete zpracovávat a zároveň odkázat na vhodné zdroje informací.

Povinná literatura:

CHRAMOSTA, D. a kol. Prodej? Havířov-Podlesí: Question Marks, 2005.

Doporučená literatura

LYKOVÁ, J. Jak organizovat a řídit úspěšný prodej. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. ISBN 80-247-0205-3.

5. Ekonomická funkce

Ekonomická funkce a ekonomické řízení představuje jednu z nosných částí Vašeho modelu. Cílem této kapitoly je upozornit na literaturu, která k tomuto tématu existuje – a je jí skutečně mnoho - a o níž se domníváme, že je kvalitní.

Povinná literatura:

BLAŽEK, L., LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3960-4 kapitola 6

Doporučená literatura

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha : Ekopress, 2006.

KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. Praha: Management Press, 2005.

6. Zásobovací funkce

Kapitola je věnována stěžejním činnostem, prostřednictvím kterých je realizováno zásobování, resp. nákup ve většině podniků. V kapitole jsou taktéž uvedeny doporučené odborné zdroje věnující se aspektům náplně zásobovací funkce.

Povinná literatura:

ŠLAPOTA, B. a kol. Nákup? Havířov: Question Marks, 2005.

Doporučená literatura

LUKOSZOVÁ, X. Nákup a jeho řízení. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0174-6.

7. Personální funkce

Cílem této kapitoly je sumarizace a představení obsahu personální funkce, tj. činností na různých hierarchických i odborných úrovních, které se týkají činností vztaženým k lidských zdrojům a k otázkám jejich řízení.

Povinná literatura:

KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. Praha: Management Press, 2003. ISBN 80-7261-033-3. kap. č. 1, 2.2., 2.4, 2.6-2.11, kap. 3 – 13 anebo rok vydání 2007

SEQUENSOVÁ, H. a kol. Lidské zdroje?. Havířov: Nakladatelství Question Marks, 2005.

Doporučená literatura

STÝBLO, J. a kol. Personalistika 2006.Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-148-X.

KLEIBL, J. a kol.Řízení lidských zdrojů. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2001. ISBN 80-7179-389-2.

8. Technická funkce

Technická funkce patří k podpůrným podnikovým funkcím. Jejím hlavní působnost se týká pořizování, správy a údržby investic, a to včetně výpočetní techniky.

Povinná literatura:

BLAŽEK, L., LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3960-4. Kapitola 9

Doporučená literatura

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2006., kapitola 16.

GÁLA, Libor, Jan POUR a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 496 s. ISBN 9788024726151. Kapitoly 2, 11, 17.

BASL, Josef a Roman BLAŽÍČEK. Podnikové informační systémy: podnik v informační společnosti. 2., výrazně přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 283 s. ISBN 9788024722795. Kapitoly 5 - 7, 10, 14, 15.

9. Správní funkce

Správní funkce představuje souhrn procesů a činností jak manažersko-organizačního, tak administrativního charakteru, které se týkají správy a řízení podniku jako celku zejména na vrcholové úrovni nebo hierarchii řízení.

Povinná literatura:

BLAŽEK, L., LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3960-4. Kapitola 10.

Doporučená literatura

VEBER, J. a kol. Management.Základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, 2006. ISBN 8072610295.

Pokyny k autokorekčním testům (AT)

Ke kurzu jsou vytvořena autokorekční cvičení (u jednotlivých studijních bloků), které můžete využít k Vašemu otestování. Současně tyto cvičení mohou být příkladem otázek, které zaznívají u závěrečného kolokvia. Autokorekční testy nejsou časově omezeny a jejich výsledek se nikde neeviduje.

Zkouška

Kurz Ekonomika a řízení podniku je ukončen kolokviem, které má ústní formu v podobě obhajoby zpracovaného projektu a prozkoušení teoretických znalostí, které tvoří základ projektu. Kolokvium probíhá za účasti celého týmu, který zpracovával projekt. Protože se jedná o kolokvium není zde uplatňován rozsah hodnocení známkami A – F, ale pouze uspěl - neuspěl. Hlavní váhu bude mít předložený zpracovaný projekt a úroveň jeho obhajoby jednotlivými členy týmu. Zpracovaný projekt představuje cca 70% z celkového hodnocení, kvalita obhajoby cca 30%. Otázky ze strany lektorů budou směřovat k jednotlivcům a budou se týkat částí projektu, které daná osoba zpracovala a v přiměřeném rozsahu i jiných částí projektu (které zpracovali další členové týmu). Hodnocení je individuální a zohlední kvalitu textu, které je daná osoba autorem, a také odpovědi osoby při kolokviu.

Podmínkou přistoupení ke zkoušce je zpracování jedné týmové seminární práce (POTu), její prezentace (2x v průběhu semestru – jako konzultace č. 1 a konzultace č. 2), a dodržení stanovených termínů. Ke kolokviu mohou přistoupit pouze týmy, jejichž projekty byly odsouhlaseny lektory (tj. byly ohodnoceny jako dostatečně kvalitní).

Jakékoli opisování, zaznamenávání nebo vynášení testů, používání nedovolených pomůcek jakož i komunikačních prostředků nebo jiné narušování objektivity zkoušky (zápočtu) bude považováno za nesplnění podmínek k ukončení předmětu a za hrubé porušení studijních předpisů. Následkem toho uzavře vyučující zkoušku (zápočet) hodnocením v ISu známkou "F" a děkan zahájí disciplinární řízení, jehož výsledkem může být až ukončení studia.

Studijní materiály

Základní literaturou k tomuto kurzu jsou:

Blažek, L., Landa, M. Ekonomika a řízení podniku. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3960-4 uloženo v Informačním systému, položka „Učební materiály“.

Základní literatura pro zpracování jednotlivých podnikových funkcí:

Úvod do podnikového hospodářství. Edited by Günter Wöhe - Eva Kislingerová, Translated by Zuzana Maňasová. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2007. xxix, 928. ISBN 978-80-7179-897.
Pernica, Petr [Doc. Logistický management : teorie a podniková praxe. Vyd. 1. Praha : Radix, 1998. 660 s. : o. ISBN 80-86031-13-6.
Hálek, Ivan - Palatová, Dagmar - Škapa, Radoslav. Systémy řízení. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 112 s. ISBN 80-210-3650-8.
Král, Bohumil. Manažerské účetnictví. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7.
Dědina, Jiří - Malý, Milan. Moderní organizační architektura. Praha : Alfa Publishing, 2005. 170 s. ISBN 80-86851-11-7.
Řízení lidských zdrojů :základy moderní personalistiky. Edited by Josef Koubek. 4. rozš. a dopl. vyd. Praha : Management Press, 2007. 399 s. ISBN 978-80-7261-168.
Manažerské účetnictví. Edited by Bohumil Král. 2. rošíř. vyd. Praha : Management Press, 2005. 475 s. ISBN 80-7261-131-3.
Tomek, Gustav - Vávrová, Věra. Řízení výroby. 2., rozšířené a doplněn. Praha : Grada, 2000. 408 s. ISBN 80-7169-955-1.
Valach, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha : Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9.
Kavan, Michal. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. 424 s. ISBN 80-247-0199-5.

Další základní literaturou jsou materiály uvedené v jednotlivých studijních blocích a označené jako povinná literatura. Přímý odkaz na tyto materiály je zde. Do základní literatury patří také ukázkový projekt:

Blažek, L., Klapalová, A., Landa, M., Škapa, R. Nábytek- projekt - ukázky části textu. Brno: Masarykova univerzita, 2006. Uloženo v Informačním systému, položka „Učební materiály“.

Doporučená literatura

Synek, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2002. xxv, 479 s. ISBN 80-7179-736-7. info
Lyková, Jana. Jak organizovat a řídit úspěšný prodej. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. 199 s. ISBN 80-247-0205-3. info

Studijní blok 1 - Zadání projektu

1. Zadání projektu

Cíl:

První částí POTu, kterou budete muset vytvořit je tzv. zadání – tedy stručný popis podniku, který budete modelovat. Po prostudování uvedené literatury budete schopni vytvořit toto zadání v očekávané kvalitě a rozsahu.

Časová zátěž a harmonogram:

· 6 hodin samostudium – pochopení obsahu a cíle vytvoření zadání a vytvoření obsahu zadání

· 30 minut – otázky k zamyšlení

Pokyny pro samostudium:

Před vlastní návštěvou první přednášky předpokládáme, že si v rámci samostudia přečtete povinnou literaturu k této části:

BLAŽEK, L., LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3960-4, Kapitola 1.1.

BLAŽEK, L., KLAPALOVÁ, A., LANDA, M., ŠKAPA, R. Nábytek- projekt. Brno: Masarykova univerzita, 2006. Uloženo v Informačním systému, položka „Učební materiály“.

V prvním zdroji je popsáno, jaké údaje musí předkládané zadání obsahovat. V druhém textu naleznete vzorové zadání. Jedná se o doporučený vzor. Samozřejmě svůj text můžete doplnit o další údaje, které považujete za vhodné. Mějte přitom na mysli smysl zadání: pro nás, lektory, je to jediný zdroj informací, podle kterých Vám schválíme směřování Vaší práce – základní koncept modelu. Pokud zde nalezneme nejasnosti nebo problémové místa, bude nutné zadání zkonzultovat a doporučíme Vám text přepracovat.

Možná Vás překvapí požadovaný minimální počet zaměstnanců modelovaného podniku (150 pracovníků). Nejedná se o samoúčelný požadavek. Abyste mohli vytvořit model podniku, kde bude opravdu co řídit, je potřeba, aby podnik byl dostatečně složitý (=velký). U podniků malých byste totiž s velkou pravděpodobností „neměli o čem psát“.

Doporučuje taktéž použít jako případnou inspiraci údaje z reálně existujícího a fungujícího podniku. Na tomto místě upozorněme na jednu důležitou věc. Pokud se při tvorbě modelu rozhodnete inspirovat „vzorovým podnikem“, není vždy vhodné držet se jej „zuby nehty“. Vás projekt má totiž popisovat situaci „jak to má být“ a ne „jak to je“. Znamená to tedy, že se v některých věcech budete muset odchýlit od vzorového podniku, pokud usoudíte, že danou oblast nemá vzorový podnik zpracovanou optimálně a nebo některou oblast má řešenu nestandardně a Vy nebudete vědět proč. Na toto pozor zejména u kolokvia – zdůvodnění Vašeho řešení některé konkrétní záležitosti s odkazem na to, že tomu tak je u vzorového podniku bez vysvětlení, jako argument neobstojí!!

Něco podobného se může stát i u zadání, kdy např. převezmete ekonomické údaje a např. do projektu napíšete extrémně nízkou či naopak vysokou hodnotu ukazatele jako je ROE apod.

V podobných situacích doporučujeme kombinovat informace z externích zdrojů: např. využít výroční zprávy jiného podniku, který se předmětem činnosti či vhodnou velikostí nejvíce podobá podniku vašemu podniku; vyjít z odvětvových průměrů.

Shrnutí kapitoly a vazba na přednášku a tutoriál:

Rozhodnutí, které učiníte v Zadání, je závazné pro celý další průběh předmětu. Je proto dobré věnovat této první části dostatek pozornosti. Určitě za jedno z hlavních kriterií při volbě podniku vezměte v potaz, zda budete mít dostatek informací (vstřícnost vzorového podniku, dostatek zdrojů z internetu o daném předmětu podnikání a specifikách příslušného oboru).

Otázky k zamyšlení:

1. Bude váš zamýšlený model podniku dostatečně složitý na to, abyste při jeho tvorbě dokázali prezentovat, že umíte aplikovat poznatky získané v předchozím studiu?

2. Máte dostatek informací o vzorovém podniku či o přeslušném oboru činnosti?

3. Jak se budou tyto specifika promítat do jednotlivých funkci?

Autokorekční test:

K tomuto tématu není vypracován autokorekční test

Studijní blok 2 - Útvarová struktura a procesní management

Cíl:

Druhým krokem při tvorbě modelu řízení podniku je návrh jeho organizačního a procesního uspořádání. Prostudováním této části zopakujete znalosti o systémech řízení podniků – zejména o útvarové struktuře podniku. Dále si prohloubíte znalosti procesního řízení a modelování procesů.

Časová zátěž a harmonogram:

· 6 hodin samostudia a vytváření základního schématu řízení podniku

· 20 minut - autokorekční test

Pokyny pro samostudium:

Před další prací Vám doporučujeme přečíst si základní literární zdroje, tak jsou popsány na následujících řádcích.

Nejdříve si zopakujte pojmy jako systém, systémový přístup, chování, modelování, atd. – jedná se o poznatky, u kterých předpokládáme, že znáte z vašeho předešlého studia. Pro oživení, či případné dostudování doporučujeme distanční studijní oporu Hálek, I, Palatová, D., Škapa, R. Systémy řízení. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 112 s. ISBN 8021036508, kapitoly 1-6. Můžeme říct, že mnohé co jste se v tomto předmětu naučili, si nyní vyzkoušíte a to na netriviálním příkladu – Vašeho modelu.

Pro zopakování problematiky útvarové a procesní organizace podniku poslouží text BLAŽEK, L., LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3960-4, a to kapitoly 2, 3,11, 12 a 13.

Tento text je ale potřebné doplnit další literaturou. Výhody a praktické uplatnění vybraných organizačních struktur naleznete v knize DĚDINA, J., MALÝ, M. Moderní organizační architektura. Praha : Alfa Publishing, 2005.170 s. ISBN 8086851117. Kapitola 3.

Pokud se budete potýkat s problémem jak zařadit do organizační struktury průžezové funkce jako je logistika nebo řízení jakosti, je potřeba obrátit se na specializovanou literaturu. V případě logistiky je to PERNICA, P. Logistický management : teorie a podniková praxe.. Praha : Radix, 1998. 660 stran, ISBN: 80-86031-13-6. strany 590 – 598. U řízení jakosti je to NENADÁL, J., NOSKIEVIČOVÁ, D., PETŘÍKOVÁ, R., PLURA, J., TOŠENOVSKÝ, J. Moderní systémy řízení jakosti. Praha: Management Press. 2002, 282 s. ISBN 80-7261-071-6.

Úvod do procesního managementu máte zpracován v Příloze Procesní management (samostatný soubor). Protože budete také znázorňovat 3 vybrané procesy pomocí vývojových diagramů, bude nezbytné abyste se seznámili se způsoby „kreslení“ procesů. K tomu můžete využít například kinhu Řepa, V. Podnikové procesy. Procesní řízení a modelování. Praha : Grada Publishing, 2006. 265 s. ISBN 80-247-1281-4. Alternativou je přečíst si základní materiály, které se týkají všeobecně akceptované anotace procesních map a to na adrese www.bpmn.org – Business process modeling notation. Stručný návod zde naleznete pod názvem „Introduction to BPMN“.

Pro samotné kreslení vývojových diagramů můžete využít programy jako MS PowerPoint, MS Visio, nebo SmartDraw a jiné. Pamatujte prosím, že zaznamenané procesy musí být jednak věcně správně a také využívanou některou uznávanou symboliku pro vývojové diagramy procesů (např. uvedené BPMN).

Doplňkové studijní materiály:

Zejména pro oblast řízení procesů se nabízí také teoretická část diplomové práce D. Hejny, která je velmi zajímavým rozšiřujícím textem. Text naleznete na tomto odkazu: http://is.muni.cz/th/63172/esf_m/63172.doc?info

Otázky k zamyšlení:

Pokuste se pojmenovat hlavní, vedlejší a podpůrné procesy ve vašem modelovém podniku.
Zdůvodněte organizační začlenění logistiky a řízení jakosti do organizační struktury podniku.
Bude ve Vašem podniku porušen princip jediného odpovědného vedoucího? Pokud ano, jak zabráníte konfliktům?

Shrnutí a vazba na danou část projektu:

Projekt, který máte vytvořit vyžaduje aplikaci systémového a procesního přístupu. Prostudování této kapitoly dává předpoklad, že tvorba modelu bude probíhat v logických krocích, principem tvorby shora dolů. Získané poznatky Vám umožní vyargumentovat navržený model z hlediska jeho celkové organizace.

Autokorekční test

Studijní blok 3 - Výrobní funkce

Cíl: Tato kapitola je věnována výrobní (produkční) funkci podniku. Pomůže Vám při zpracování této funkce ať už modelujete podnik zcela sami, nebo využíváte vzorového podniku.

Časová zátěž a harmonogram:

· 16 hodin samostudia a zpracování části textu funkce

· 20 minut – autokorekční testy

Pokyny pro samostudium:

Navržení výrobní funkce patří k nejnáročnějším částem projektu, neboť úzce souvisí s něčím, co je mimo předmět zájmu vzdělávání na oboru Podnikové hospodářství, a to technickou a technologickou stránkou výroby. I proto Vám doporučujeme využít při tvorbě modelu vzorový podnik. Vaše úloha se tak zredukuje na pochopení výroby a její popsání v požadované míře detailnosti. Při popisu dbejte na to, abyste použili správných termínů, které se týkají např. výrobních typů či organizačních typů výroby. Nejde samozřejmě jen o názvy, ale také o znalost výhod a nevýhod, které jsou s příslušnými typy spojeny. S touto a s dalšími problémy Vám pomůže literatura uvedená v této kapitole.

Hned v úvodu je třeba upozornit na důležitou věc. Kapitola je nazvaná jako „výrobní funkce“ a i ve studijních materiálech k tomuto předmětu se mluví o výrobní funkci. Co ale dělat v situaci, kdy modelujete podnik služeb? Odpověď zní, že nebudete tvořit výrobní funkci, ale funkci provozní (viz dále). Neznamená to tedy, že oblast produkce v projektu vypustíte.

Jak tedy postupovat při studiu výrobní (provozní) funkce? Nejdříve si zopakujte poznatky o výrobě z předmětu Nauka o podniku – viz např. příslušná kapitola v knize WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. C. H. Beck, 1995. Zde jsou popsané již vzpomenuté typy výrob. Při dalším studiu ale zjistíte, že terminologie není jednotná (viz také doplňkový studijní materiál k této kapitole). Co je ale nutné znát, jsou výhody a nevýhody jednotlivých typů a situace, kdy bývají jednotlivé typy výrob uplatněny. Toto považujte za stěžejní! Otázky u kolokvia proto mou znít např. Jak se promítá proudové uspořádání výroby do práce s lidmi (dělnickými profesemi) v podniku? Jaká je souvislost s flexibilitou nabízené produkce?

Abyste byli schopní na tyto otázky odpovědět a obhájit své řešení výrobní funkce v projektu, bude nezbytné nastudovat další literaturu. Konkrétně:

TOMEK, G., VÁVROVÁ, V. Řízení výroby. Grada, 2000. , kapitola 8.

KAVAN, M. Výrobní a provozní management. Praha: Grada, 2002. Kapitola 6.1 – alternativně lze využít text, který vřele doporučujeme: Russell, R S., Tailor, B. W., Operations management : quality and competitiveness in a global environment. Hoboken : Wiley,c2006. Kapitola 7 (dostupné i na adrese http://www.prenhall.com/divisions/bp/app/russellcd/PROTECT/CHAPTERS/CHAP07/CH07FRM.HTM ).

Dodatečné informace k tomuto tématu naleznete v Soukupová, V., Strachotová, D. Podniková ekonomika. Kap. 8. (dostupné online http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-575-7/pages-img/075.html). Tento materiál využijí zejména ti z vás, kteří zpracovávají projekt podniku z oblasti chemického a částečně i potravinářského průmyslu.

Samostatným tématem v projektu je plánování výroby: Gustav Tomek, Věra Vávrová. Řízení výroby. Vyd. 1. Praha : Grada, 1999. ISBN: 80-7169-578-5. Kapitola 4. K doplnění informací využijete text: Russell, R S., Tailor, B. W., Operations management : quality and competitiveness in a global environment. Hoboken : Wiley,c2006. Kapitola 11 (dostupné i na http://www.prenhall.com/divisions/bp/app/russellcd/PROTECT/CHAPTERS/CHAP11/CH11FRM.HTM ).

Doplňte si ještě poznatky o vlastním řízení výroby: TOMEK, G., VÁVROVÁ, V. Řízení výroby. Grada, 2000. , kapitola 14.

Protože operativní plánování a vlastní řízení výroby je dnes běžně propojeno s počítačovým informačním systémem, využívá se několik různých metod, na jejichž základě spolupráce funguje. Znáte je především z předmětů logistika a Systémy řízení. Shrnutí potřebných poznatků naleznete v článku: Výrobní logistika v systémech aplikačního softwaru Jiří Šiler. Výrobní logistika v systémech aplikačního softwaru. In Automa (2001/4). Str. 41-45. (dostupné v elektronické podobě v ISu).

Při zpracování části věnované inovacím využijete: Tyto kapitoly: Model technického rozvoje výroby (Michal Kavan. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. ISBN: 80-247-0199-5. kapitola 4.5) aZdroje inovací v podniku a řády inovací (Michal Kavan. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. ISBN: 80-247-0199-5. kapitoly 4.1-4.4).

Nyní se dostáváme k situaci, kdy zpracováváte nevýrobní podnik – tedy podnik služeb. Zde je třeba přiznat, že literatury věnované speciálně řízení provozu služeb mnoho není. Situace se ale naštěstí stále vyvíjí, a tak je třeba abyste sami intenzivně hledali v knihovnách, na internetu. Uveďme zde alespoň několik tipů. Rozdíly mezi produkcí výrobků a služeb jsou zpracovány v Michal Kavan. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. ISBN: 80-247-0199-5. str. 24-25. Dalším zdrojem je Russell, R S., Tailor, B. W., Operations management : quality and competitiveness in a global environment. Hoboken : Wiley,c2006. V této knize není kapitola věnovaná speciálně službám. Specifika služeb však autoři uvádí v téměř všech kapitolách. Doporučujeme využít kvalitně zpracovaný rejstřík knihy (na straně 806) a podle něj dohledat příslušné pasáže v textu. Pokud si poznamenáte názvy jednotlivých kapitol, je možné většinu informací dohledat v elektronické verzi starší verze této publikace, a to na adrese: http://www.prenhall.com/divisions/bp/app/russellcd/PROTECT/START.HTM (polozka content - vpravo dole).

Při modelování podniku služeb tak máte před sebou trochu náročnější úkol. Příklad jak se lze s touto částí projektu vypořádat může znít takto: Při modelu maloobchodního řetězce je zaměřit na to, jak budou vybírány lokality pro zřízení nových provozoven, jak budou tyto provozovny vnitřně uspořádány (Front Office layout) a k textu připojíte popis řízení na úrovni jedné konkrétní provozovny (kdo co dělá, kdo má jaké odpovědnosti).

V textu projektu u každé zpracovávané funkce musíte napsat i seznam právních předpisů a vnitřních norem, které s danou oblastí souvisejí. V této souvislosti je dobré přečíst si text o standardizaci. Objasní, proč si vůbec podniky vnitřní normy definují a naleznete zde také příklady vnitřních norem: Gustav Tomek, Věra Vávrová. Řízení výroby. Vyd. 1. Praha : Grada, 1999. ISBN: 80-7169-578-5. kapitola 9.

Doplňkové studijní materiály:

Protože terminologie v uspořádání výroby a výrobních typů je nejednotná, k orientaci, co se pod kterým termínem rozumí, můžete využít následující přehled, který zpracoval Viktor Šabacký ve své diplomové práci.

Nad rámec uvedených zdrojů doporučujeme prostudovat i další kapitoly ze jmenovaných knih, a to podle potřeby. Inspiraci dále můžete hledat i v těchto knihách:

KOŠTURIAK, J., FROLÍK, Z. Štíhlý a inovativní podnik. Praha : Alfa Publishing, 2006. 237 s. ISBN: 80-86851-38-9.
NENADÁL, J., NOSKIEVIČOVÁ, D., PETŘÍKOVÁ, R., PLURA, J., TOŠENOVSKÝ, J.: Moderní systémy řízení jakosti. Praha: Management Press. 2002, 282 s. ISBN 80-7261-071-6
ŠTŮSEK, J. Řízení provozu v logistických řetězcích. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2007. 227 s. ISBN: 978-80-7179-534-6.
TOMEK, G., VÁVROVÁ, V. Řízení výroby a nákupu. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 378 s. ISBN: 978-80-247-1479-0.

Shrnutí kapitoly:

Výrobní funkce podniku se odvíjí od charakteru produkovaných výrobků a technologických postupů. V projektu je důležité zejména logicky navrhnout postup a odpovědnost při plánování výroby a také organizaci výroby. Je důležité dát tyto oblasti do souladu se zaměřením podniku (zakázková vs. hromadná výroba), se zásobováním, odbytem, ale také i personální funkcí – např. programy zabraňující monotónnosti výroby při pásové výrobě apod.

U modelu podniku služeb je třeba místo výrobní funkce zpracovat provozní funkci.

Otázky k zamyšlení

1. Lze v podniku mluvit o taktickém plánování výroby a na jak dlouhé období je tento plán připravován?

2. Jaká je úloha mistrů? Mají i pravomoci v oblasti operativního řízení výroby, nebo jen dohlíží na pracovní a technologickou kázeň?

3. Uplatňuje podnik řízení tahu nebo tlaku? Nebo oba způsoby kombinuje? Můžeme tak v podniku najít OPP (order penetration point) – místo rozpojení poptávkou?

Autokorekční test

Studijní blok 4 - Odbytová funkce

Cíl:

Cílem kapitoly je seznámit Vás s činnostmi a úkoly, které se týkají odbytové funkce. Odbyt patří mezi tzv. primární funkce každého podniku. Ve většině podniků se v rámci odbytu kumulují činnosti prodeje a činnosti spadající pod marketing. Budete tedy upozorněni na to, jaké činnosti z obou součástí je potřebné do Vašeho projektu zahrnout a doporučíme Vám vhodné zdroje, ze kterých můžete čerpat inspiraci.

Časová zátěž a harmonogram:

· 16 hodin samostudia a zpracování části textu funkce

· 20 minut – autokorekční testy

Pokyny pro samostudium:

Pro tuto funkci doporučujeme přečíst si publikaci „Prodej?“ od autorů CHRAMOSTA, D. a kol, 2005, kterou považujeme za povinnou literaturu. Seznámí Vás s mnohými aspekty realizace odbytové funkce, jenž bude nezbytné do Vašeho projektu zahrnout. Přečtete si v ní například, jaké stěžejní úkoly provádí pracovníci v rámci odbytu, jak může být odbyt zařazen v organizační struktuře společnosti, jaký je význam informačního systému pro odbyt, jak se vytváří nabídka, jaké činnosti jsou typické pro odbytovou funkci, jak metody a přístupy jsou vhodné v práci se zákazníkem i jaké doklady se spojují s realizací odbytu. Stručně jsou v této publikaci uvedeny taktéž vazby na další funkce a tedy případné útvary v podniku. Velkým přínosem je řada metod a technik typických pro výkon odbytu.

Detailnější informace k činnostem v rámci odbytu můžete získat taktéž v publikaci LYKOVÁ, J. Jak organizovat a řídit úspěšný prodej, 2002, kap. 2. Organizaci prodeje a činnostem v rámci organizování a řízení odbytu je věnována kapitola 4 této knihy. Hodnocení práce pracovníků prodeje a výkonů je popsáno v kapitole 3.

Vhodným zdrojem pro problematiku plánování odbytu je publikace „Management prodeje“, autorů JOBBER, D. a LANCASTER, G., 2001, kap. 3. Prognózování odbytu je zpracováno v kap. 15. Součástí odbytové funkce je rozpočtování. V této publikaci jsou informace uvedené v kap. 16, ve které se můžete dále získat i další poznatky k hodnocení výkonu odbytu.

Pracovníci odbytu se podílí na vytváření sortimentu a sortimentní politiky. V tomto případě doporučujeme knihu TOMEK, G., VÁVROVÁ, V. Výrobek a jeho úspěch na trhu, 2001, kap. 16. K problematice výrobkové politiky je vhodná kapitola č. 8 a k servisní politice kapitola č. 17. Pokud se rozhodněte, že ve Vašem projektu se otázkou inovací a vytvářením image produktu budou zabývat zejména pracovníci odbytu, vhodná je taktéž kapitola č. 9 a 12 z této knihy. Součásti odbytu je taktéž tvorba ceny a samozřejmě cenové strategie. I této otázce se publikace věnuje a to v kap. č. 6.

K cenové i výrobkové strategii, ale i nástrojům komunikace a distribuce – tedy základním nástrojům odbytu podniků je potřebné čerpat z Vašich získaných poznatků z kurzů Marketing I a II. Jako vhodný zdroj zde doporučujeme také například knihu KOTLER, P.ARMSTRONG, G. Marketing, 2002 a v ní kapitoly: 7. – 11 a 13. a 14. V případě zahraniční orientace odbytu i kapitolu č. 15.

Jedna poznámka nakonec. V základní literatuře k předmětu (BLAŽEK, L., LANDA, M., 2005) je trochu problematicky vyřešena problematika řízení zásob, přepravy a skladování, výrobkové politiky a částečně i balení. Ve většině podniků tyto oblasti nespadají do jedné funkce (tak, jak je to v tomto zdroji, ale podílí se na nich více funkcí. Bylo by proto vhodné zamyslet se nad touto skutečností a v projektu výše uvedené procesy přiřadit k jednotlivým funkcím tak, jak se na těchto procesích činnosti v rámci funkce podílí a zároveň nezapomenout na provázanost s jinými činnostmi v jiných funkcích, které dané procesy kompletují. Pro skladovací činnosti je možné využít knihu LAMBERT, D. a kol. Logistika, 2000, kap. č. 8, pro přepravu kapitolu č. 7 této publikace. Doplňující informace k oběma procesům najdete stručně v publikaci „Obchodní podnikání.Retail management“, s. 673 – 687 atuorů JINDRA, J., PRAŽSKÁ, L. a kol., 2002.

Doplňkové studijní materiály:

JINDRA, J., PRAŽSKÁ, L. Obchodní podnikání. Detail Management. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-059-7.

JOBBER, D., LANCASTER, G. Management prodeje. Praha: Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-533-4.

KOTLER, P.ARMSTRONG, G. Marketing. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0513-3.

LAMBERT, D. a kol. Logistika. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-221-1.

LYKOVÁ, J. Jak organizovat a řídit úspěšný prodej. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. ISBN 80-247-0205-3.

TOMEK, G., VÁVROVÁ, V. Výrobek a jeho úspěch na trhu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2001. ISBN 80-247-0053-0.

Otázky k zamyšlení:

1. Jak může ovlivnit sledování určité marketingové koncepce (pamatujete se na marketingové koncepce? Pokud ne, podívejte se do materiálu z předmětu Marketing I anebo do výše uvedené publikace od Kotlera a Armstronga) odbytovou funkci podniku?

2. Jaké specifika by měly být zakomponovány do činností a manažerských funkcí pracovníků odbytu, pokud podnik exportuje většinu své produkce?

3. Mnoho podniků i střední velikosti nemá pracovníky zabývající se marketingem. Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto přístupu?

4. Naopak v některých podnicích a to i střední velikosti existují samostatné útvary odbytu (prodeje), marketingu, logistiky apod. Jaké jsou v tomto případě výhody a nevýhody?

Shrnutí kapitoly a vazba na POT:

Kapitola Vás rámcově provedla obsahem odbytové funkce a jsou v ní k dispozici odkazy na některé vhodné zdroje, ze kterých můžete převzít určité přístupy k organizování, plánování, řízení a kontrole činností patřících do odbytu.

Autokorekční test

Studijní blok 5 - Ekonomická funkce

Cíl:

Ekonomická funkce a ekonomické řízení představuje jednu z nosných částí Vašeho modelu. Jako budoucí absolventi ekonomické fakulty a oboru se zaměřením na podnikovou ekonomiku, byste měli být specialisty právě na tuto oblast. A dodejme, že bez ohledu na to, jestli konkrétně Vy ekonomickou funkci v modelu zpracováváte či ne. Cílem této kapitoly je upozornit na literaturu, která k tomuto tématu existuje – a je jí skutečně mnoho - a o níž se domníváme, že je kvalitní.

Časová zátěž a harmonogram:

· 16 hodin samostudia a zpracování části textu funkce

· 20 minut – autokorekční testy

Pokyny pro samostudium:

Struktura ekonomické funkce je popsána v skriptu BLAŽEK, L., LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3960-4 kapitola 6 (uloženo v Informačním systému, položka „Učební materiály“). Kapitola v některých oblastech podává i věcný výklad problematiky (viz např. ukazatele MVA či EVA). Pro zopakování znalostí z jiných předmětů (zejména Nauka o podniku, Finanční řízení podniku a Manažerské účetnictví), ale toto samozřejmě nestačí. Pro tento účel doporučujeme využít Synek, M. a kol. Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2006.

Při vlastním návrhu se neobejdete bez doplňující specializované literatury. To zejména proto, abyste byli schopni promítnout specifika Vašeho podniku (oborová příslušnost, zvolené technologie, velikost) do ekonomického řízení. Typicky se tyto charakteristiky projeví například v majetkové struktuře podniku, řízení oběžných aktiv.

Jestliže jsme zmínili řízení oběžných aktiv, tak upozorněme znovu na provázanost např. se zásobovací a odbytovou funkcí. Jestliže v ekonomické funkci – v souladu s literaturou – uvedete, že podnik optimalizuje výši zásob pomocí výpočtu ekonomického objednacího množství, musí to byt v souladu s uvedenými dvěma funkcemi. Musíte také být schopni tento návrh obhájit – tj. vědět zda jsou např. splněny předpoklady, ze kterých matematický vzorec pro výpočet objednacího množství vychází.

Ze zkušenosti ještě upozorněme na některé problémy, které při psaní ekonomické funkce vznikají. Často je ekonomická funkce zpracována nestejnoměrně pokud jde o detailnost (častý problém i v rámci celého projektu podniku). Dbejte prosím na to, abyste měli všechny dílčí funkce a procesy popsány stejně detailně. Není žádoucí uvádět např. přesné vzorce z finanční analýzy (pokud nejsou nějakým způsobem uzpůsobené) a na druhé straně mít např. oblast vnitřních ekonomických vztahů pojatu hrubě. Dejte také prosím pozor na rozlišování mezi náklady a výnosy vs. výdaji a příjmy. Nezapomínejte uvádět vedle popisu jak, i KDO bude činnosti vykonávat, kdo bude odpovědný a kdo bude spolupracovat.

Abyste se podobných nedostatků vyvarovali a současně abyste byli schopní zdůvodnit návrhy (např. volbu dvoukruhového vnitropodnikového účetnictví), poslouží vám mj. následující literatura:

Pro oblast finančního plánování a řízení vnějších finančních vztahů:

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha : Ekopress, 2006.

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 2007.

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera, Computer Press, 1998.

Pro řízení vnitřních ekonomických vztahů:

KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. Praha: Management Press, 2006.

KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance, 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2007.

Doplňkové studijní materiály:

Otázky k zamyšlení

1. Bude mít Váš podnik samostatné oddělení controllingu? Nebude docházet ke křížení odpovědnosti s oddělením věnující se vnitropodnikovému účetnictví?

2. Jakým způsobem (metodou) bude probíhat proces ekonomické kalkulace pro nové výrobky?

3. Bude se cílová hodnota některých ukazatelů finanční analýzy odchylovat od obecně doporučených hodnot vzhledem k charakteru podniku (jeho odvětví působnosti)?

Shrnutí kapitoly:

Ekonomická funkce je v rámci projektu jedna z nejobsažnějších a nejdůležitějších částí a také proto jí musíte věnovat zvýšenou pozornost. Znalost této problematiky do hloubky je předpokládána u každého studenta kurz Ekonomika a řízení podniku, bez ohledu na to, zda se na zpracování funkce podílel.

Autokorekční test

Studijní blok 6 - Zásobovací funkce

Cíl:

Zásobovací funkce, která tvoří další součást Vašeho projektu, by měla být napsána tak, aby z ní jasně vyplývalo, jaké vstupy jakého charakteru jakými způsoby, metodami a přístupy kdo v podniku zajišťuje, zohledněno časové hledisko různých faktorů zásobovací funkce, spojení činností a dalších toků v rámci zásobovací funkce s různými částmi podniku (a tedy i s dalšími činnostmi a toky – například informačními, dokladovými, materiálovými, finančními…) a samozřejmě vše musí být vztaženo k činnostem pracovníků v rámci Vámi navržené útvarové struktury celého podniku.

Časová zátěž a harmonogram:

· 16 hodin samostudia a zpracování části textu funkce

· 20 minut – autokorekční testy

Pokyny pro samostudium:

Pro zpracování zásobovací funkce doporučujeme prostudovat si text, který je uveden v rámečku níže v příloze pod názvem Text k zásobovací funkci. Provede Vás základní logikou požadovaného výstupu, tedy tím, co by funkce zcela určitě měla obsahovat. Inspirujte se také vzorovým příkladem Nábytek. Doporučujeme také pořádně promyslet, jaké vstupy do podniku jsou nutné pro to, aby byly zajištěny procesy v základním produkčním schématu a mohly být vytvořeny ty hodnoty a charakteristiky, jenž máte uvedeny v zadání projektu a samozřejmě, co se se vstupy dělá. Dalším nezbytným bodem je zamyslet se, koho všeho a jakým způsobem se může zásobování dotýkat. Nezapomeňte jednak na otázky, které jsou v textu v rámečku níže a také na základní funkce řízení, tedy ještě jednou: vedení, organizování, plánování, kontrola a řízení.

Doplňkové studijní materiály:

Doporučujeme prostudovat také Průvodce ke kurzu Logistika a přeprava a to odkaz na kapitolu 3 Nákup a výběr dodavatelů a tedy například na 10. kapitolu z publikace Logistika od Lamberta (2000). Za velmi podnětný zdroj považujeme publikaci Nákup? Od autorů Šlapota, B. a kol. (2005) (konkrétní odkaz je v bodu Základní literatura) a to publikaci celou bez možnosti vybrat některé části. Další vhodné publikace pro samostudium a zpracování zásobovací funkce jsou uvedeny ve vzorovém příkladu Nábytek v přehledu literatury. Problematiku Nákupního marketingového mixu najdete ve třech publikacích, přičemž text je velmi podobný. Je tedy jedno, kterou z nich si vyberete. Tyto publikace jsou: LUKOSZOVÁ, X. Nákup a jeho řízení, 2004; SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika, 2003 anebo TOMEK, J., HOFMAN, J. Moderní řízení nákupu podniku, 1999.

Doplňková literatura:

LUKOSZOVÁ, X. Nákup a jeho řízení. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0174-6.

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0515-X.

TOMEK, J., HOFMAN, J. Moderní řízení nákupu podniku. Praha: Management Press, 1999. ISBN 80-85943-73-5.

Otázky k zamyšlení:

1. Kterých funkcí, procesů a činností v rámci celého podniku a jakým způsobem se dotkne uplatňování systému zásobování JIT?

2. Proč může hrát zásobovací funkce roli integrátora uvnitř podniku?

3. Jaké mohou být základní faktory rozdělení nákupu na strategický, taktický a operativní?

4. Jaké hlediska mohou být uplatněna při organizaci zásobování?

Shrnutí kapitoly a vazba na POT

Cílem kapitoly bylo rámcové shrnutí obsahu zásobovací anebo nákupní funkce, která by se ve Vašem projektu měla zabývat zejména obstaráním vstupů neinvestičního charakteru, které jsou nezbytné pro vytváření produktů. Zásobovací funkce a procesy a činnosti, které ji zajišťují, jsou velmi provázané zejména s funkcí výrobní, odbytovou a ekonomickou, sekundárně samozřejmě i s ostatními funkcemi. V projektu je nezbytné rozpracovat strategické, taktické i operativní činnosti v rámci zásobování a dále i styčné body s procesy a činnostmi ve výše uvedených třech funkcích – výroba, odbyt, ekonomika.

Doplňkový studijní materiál

Autokorekční test

Studijní blok 7 - Personální funkce

Cíl:

Cílem této kapitoly je přiblížit poměrně náročnou problematiku náplně personální funkce. Pro většinu z Vás může tato kapitola sloužit i jako zopakování a doplnění poznatků získaných v kurzu Řízení lidských zdrojů, který jste již absolvovali v předchozím studiu. Personální funkce zahrnuje řadu činností a v podnicích (té velikosti, se kterou musíte pracovat projektu a v podnicích větších) se týká jednak speciálního útvaru nazývaného různě, mimo jiné Oddělení (řízení) lidských zdrojů, Personální oddělení apod. a jednak i všech dalších útvarů. Na těchto jiných útvarech jde zejména o vykonávání operativní personální činnosti, kontrole a hodnocení, resp. i organizování. Tuto skutečnost je nutné si uvědomit také při zpracovávání projektu. Kapitola Vás seznámí s oblastmi, které je nutné pro zvládnutí personální funkce postihnout a zároveň odkáže na zdroje, které Vám pomůžou funkci v projektu popsat do potřebné hloubky a šíře.

Časová zátěž a harmonogram:

· 16 hodin samostudia a zpracování části textu funkce

· 20 minut – autokorekční testy

Pokyny pro samostudium:

Pro zvládnutí personální funkce je – přesně tak jako u ostatních částí projektu a zejména u funkcí – nutné si uvědomit, co všechno funkce obsahuje a dále také i to, kdo a co v rámci funkce z jednotlivých činností, z kterých pozůstává, v podniku vykonává. I zde platí, že vykonávat může mít více význam. Jde o to, kdo a co řídí, vede, organizuje, kontroluje atd. Tyto otázky je potřebné spojit s hierarchií podniku a tedy i s útvarovou strukturou. K problematice organizačního začlenění a uspořádání personálního útvaru je vhodná publikace „Management lidských zdrojů“ od DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. (2007), kap. 2.2, 2.3 a 2.5. Jednotlivé úkoly, resp. činnosti v rámci personální funkce a jejich realizace jinými útvary než útvarem personalistiky jsou stručně popsány na konci kapitol č. 2 až 13 v povinné literatuře KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů (2003). Většinou jde o jednu stranu textu, takže se nemusíte obávat dlouhých hodin studia.

Co je obsahem personální strategie a personální politiky se dozvíte v publikaci „Personální management“ od Michaela Armstronga (1999), kap. 10. Informace k účelu a obsahu personálního plánování jsou zase uvedeny v povinné literatuře KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů (2003), kap. 3. Zajímavé informace doplňujícího charakteru jsou k dispozici v publikaci „Management lidských zdrojů“ od DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. (2007), kap.6.

Ve stejné publikaci najdete také důležitou kapitolu týkající se organizace práce. Jde o kapitolu č. 5 (konkrétněji s. 204-205 a s. 209-234), ve které se dočtete o takových oblastech jako je dělba práce, normování práce, organizace pracovní doby a pracovní prostředí.

Nezbytnou součástí personální funkce je vytváření a analýza pracovních míst. Zde je zase potřebné sáhnout po povinné literatuře KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů (2003), kap.2. Nejenom pro personální funkci, ale také i pro požadavek detailní specifikace a náplně práce vybraných útvarů (viz požadovaná příloha projektu podle požadavků v povinné literatuře BLAŽEK, L., LANDA, M., 2005, 10. kapitola) můžete použít publikaci STÝBLO, J. a kol. Personalistika 2006 (2005), s. 4-16.

Další, i vně podniku viditelnou náplní tzv. personalistů je získávání, výběr a přijímání včetně orientace (tj. uvedení do podniku) pracovníků. Také u těchto činností doporučujeme nejdříve použít povinnou literaturu KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů (2003), kap.4 až 6. Jako doplňkový zdroj informací Vám může posloužit publikace KLEIBL, J. a kol. Řízení lidských zdrojů (2001), kap. 2.1 až 2.3.

Významnými činnostmi v rámci personální funkce je hodnocení a odměňování. Základní informace o procesu hodnocení, hodnotících osobách v podniku, metodách hodnocení a sdělování výsledků hodnocení, jako i o možnostech řešení problémů ve výkonech pracovníků se dozvíte v povinné literatuře KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů (2003) v kap. 3. Doplňující informace získáte v publikaci STÝBLO, J. a kol. Personalistika 2006 (2005) v kap. č. 4. Více podrobností o metodách hodnocení můžete nalézt v publikaci „Personální management“ od Michaela Armstronga (1999), kap. 32.4 – 32.11. Publikace velmi bohatá na informace pro ty, kteří se o problematiku hodnocení zajímají hlouběji, je „Hodnocení pracovníků“ od autora Františka Hroníka (2006). A nakonec k problematice hodnocení na základě norem najdete v publikaci „Stimulace pracovníků a tvorba mzdových soustav“ od KLEIBL, J a kol. (1998), kap. 8.4- 8.6 včetně.

Základní informace k odměňování včetně zaměstnaneckých výhod a dalších forem odměňování získáte z povinné literatury KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů (2003) v kap.10.2 – 10.10. Doporučujeme ale čerpat znalosti i ze skript „Stimulace pracovníků a tvorba mzdových soustav“ od KLEIBL, J a kol. (1998), kap. 3,5 a 6. Doplňující informace k povinné literatuře, tj. KOUBEK, J. 2003 jsou také v publikaci STÝBLO, J. a kol. Personalistika 2006 (2005) v kap. č.5.4 – 5.6. K mzdám doporučujeme přečíst si také několik málo stran z publikace KAHLE, B. Praktická personalistika (2000), s. 100- 107.

V praxi podniků vznikají také jiné než tzv. standardní pracovně-právní vztahy typické pro řádné zaměstnance. Příkladem je práce obchodních zástupců, zprostředkovatelů, prokuristů nebo i statutárních orgánů. Nejde tedy o pracovně-právní vztahy, ale o vztahy vzniklé na základě jiných právních předpisů. Práce těchto lidí je ale také předmětem hodnocení a bývá také odměňována. Z tohoto důvodu může být zařazena jako součást personální funkce. Blíže se k této problematice dočtete například v publikaci KAHLE, B. Praktická personalistika (2000), kap. 2.4 a 2.5.

Péče o pracovníky včetně vzdělávání a rozvoje kariéry jsou další oblastí, kterou by jste měli v projektu vymezit a specifikovat. Zde je potřebné čerpat informace z povinné literatury, tj. KOUBEK, J., 2003, kap. 8, 9 a 12. V kap. 6.1-6.4 a dále 10.1 publikace Personalistika 2006 od STÝBLO, J. a kol. (2005) jsou další informace, kterými můžete obohatit jak Vaše znalosti, tak i text projektu.

Nezbytnou činností je také propouštění a penzionování pracovníků. Zde vedle povinné literatury KOUBEK, J., 2003 s. 231 až 236 můžete ještě čerpat i z kap. č. 3.22-3.26 a 9 publikace Personalistika 2006 od STÝBLO, J. a kol. (2005).

Místo odborů a kolektivního vyjednávání v personální funkci je popsáno stručně v povinné literatuře KOUBEK, J., 2003 v kap. 11.4, o něco více informací získáte v publikaci „Management lidských zdrojů“ od DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. (2007), kap. 14.4.

Ačkoliv našem vzorovém projektu je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zařazena do správní funkce, můžete ji zařadit i do realizace personální funkce anebo své kolegy, kteří budou správní funkci zpracovávat, upozornit na možnost překrývání. Informace pro tuto oblast najdete také v „Management lidských zdrojů“ od DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. (2007), kap. 10. a v publikaci Personalistika 2006 od STÝBLO, J. a kol. (2005) v kap. 10.2 a 10.3.

Otázce změny pracovního poměru, pracovní době a dovolené, jako i řešení nemoci se tato publikace (tedy STÝBLO, J. a kol.) věnuje v kap. 3.3 AŽ 3.6.

Pro získání přehledu o možných interních předpisech pracovně-právních vztahů je výborná publikace od autora JAKUBKA, J. „Interní předpisy zaměstnavatele v pracovně-právních vztazích.“ (2005). Data a informace vztažené k personální funkci jsou ve většině podniků ukládány a zpracovávány v informačním systému. Informaci k této otázce naleznete například v povinné literatuře KOUBEK, J., 2003, kap. 13.3. a 13.4. nebo v kap. č. 18 Management lidských zdrojů“ od DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. (2007).

Doplňková literatura:

ARMSTRONG, M. Personální management. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1999. ISBN 80-7169-614-5.

DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-893-4.

HRONÍK, F. Hodnocení pracovníků. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1458-2.

JAKUBKA, J. Interní předpisy zaměstnavatele v pracovně-právních vztazích. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80_7357-22-6.

KAHLE, B. Praktická personalistika. Praha: Pragoeduca, 2000. ISBN 80-85856-85-9.

KLEIBL, J. a kol. Stimulace pracovníků a tvorba mzdových soustav. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7079-202-7.

KLEIBL, J. a kol.Řízení lidských zdrojů. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2001. ISBN 80-7179-389-2.

STÝBLO, J. a kol. Personalistika 2006.Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-148-X.

Otázky k zamyšlení:

1. Jak se bude lišit náplň práce útvaru zabývajícího se realizací personální funkce v případě organizace funkcionální, divizionální anebo v případě procesní?

2. Jaké jsou výhody a nevýhody vázání mzdy na individuální výkon ve srovnání vázání mzdy na pracovní místo?

3. Jak ovlivňuje personální funkci technika a technologie používaná v podniku?

4. Co všechno tvoří tzv. „náklady práce“?

5. Jaké výhody a nevýhody pro řízení přináší zavedení klouzavé pracovní doby?

Shrnutí kapitoly a vazba na POT:

V této kapitole jsme shrnuli základní součásti realizace tzv. personální funkce napříč podnikem i ve specializovaném útvaru, resp. několika útvarech typického podniku. Tak jako u předchozích funkcích nesmíte zapomenout na určité specifika podniku, pro kterého zpracováváte projekt systému řízení a které se týkají i výkonu této funkce. Znamená to, že pravděpodobně odlišně od našeho vzoru budete muset řešit například pracovní dobu, hodnocení pracovníků, odměňování nebo motivaci. Také u této funkce pamatujte na provázanost mezi jednotlivými funkcemi, protože činnostmi personální funkce se zdaleka nezabývá pouze specializovaný útvar, ale každý řídící pracovník v celé hierarchii podniku.

Autokorekční test

Studijní blok 8 - Technická funkce

Cíl:

Technická funkce patří k podpůrným podnikovým funkcím. Jejím hlavní působnost se týká pořizování, správy a údržby investic, a to včetně výpočetní techniky.

Časová zátěž a harmonogram:

· 8 hodin samostudia a zpracování části textu funkce

· 20 minut autokorekční test

Pokyny pro samostudium:

Téma je zpracováno kapitole číslo 9 ve skriptech BLAŽEK, L., LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3960-4. V textu je popsáno, co pod technickou funkci zahrnujeme.

Protože se jedná o podpůrnou funkci, navíc z velké části univerzální, je pravděpodobné, Vaše zpracování se nebude zásadně lišit od jiných prací, popř. příkladu „Nábytek“. Nicméně i zde jsou možnosti jak tuto část propracovat – nejčastěji v tom směru, že zde doplníte některé zajímavé detaily, které plynou z charakteru činnosti Vašeho podniku. V rámci zpracování části o IS/ICT byste se měli zaměřit zejména na:

Jak a kterými IS/ICT budou podporovány podnikové procesy?
Kdo a jak se bude starat o správu IS/ICT?
Jak bude IS/ICT získávána a jak o ní bude rozhodováno?
Jak a kým bude tvořena informační strategie podniku?

Například v oblasti řízení jakosti se můžete nechat inspirovat přístupem Total Productive Maintanance - způsob údržby výrobních zařízení a pracovního místa (viz Nenadál, J.: Měření v systémech managementu jakosti. Management Press, Praha 2004, 2. doplněné vydání, 335 s., ISBN 80–7261–110–0.)

Další inspiraci naleznete např. v:

KONEČNÝ, M. Podniková ekonomika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. kapitola 10

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2006., kapitola 16.

ŠTŮSEK, J. Řízení provozu v logistických řetězcích. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2007. 227 s. ISBN: 978-80-7179-534-6., kapitola 12.

Poněkud zvláštní roli v rámci této funkce zaujímá výpočetní technika. O moderních způsobech zabezpečování IS/ICT v podnicích se dozvíte např. z:

GÁLA, Libor, Jan POUR a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 496 s. ISBN 9788024726151. Zejména kapitoly 2, 11, 77.

BASL, Josef a Roman BLAŽÍČEK. Podnikové informační systémy: podnik v informační společnosti. 2., výrazně přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 283 s. ISBN 9788024722795. Zejména kapitoly 5 až 7, 10, 14, 15.

Otázky k zamyšlení:

1. Existují nějaké pádné důvody hovořící ve prospěch outsourcingu (přesněji nákupu služeb) činností jako je správa či ochrana budov?

2. Kdo ve Vašem modelu odpovídá za hardwarovou stránku a softwarovou údržbu počítačů a kdo za funkcionalitu informačního systému?

Shrnutí kapitoly:

Technická funkce zahrnuje podpůrné činnosti, přičemž lze do ní zahrnout i činnosti specifické, které plynou z charakteru podniku. Z tohoto důvodu je možné obsah funkce rozšířit – vždy ale se zdůvodněním příčin, které Vás k tomu vedly.

Autokorekční test

Studijní blok 9 - Správní funkce

Cíl:

Poslední kapitola je zaměřena na řadu procesů a činností řídícího charakteru, zabezpečující ucelený chod anebo správu podniku jako celku. V rámci této funkce budete seznámení s tak specifickou oblastí jako je corporate governance, tedy správa a řízení společnosti. Činnosti a procesy, na které jste již byli upozornění v předchozích funkcích tohoto Průvodce a které lze označit za všeobecné manažerské procesy a činnosti (funkce), tj. organizace, plánování a kontrola dosahování cílů v této funkci budou představeny také z pohledu podniku jako celku. Funkci dále doplňují různé typy specifických štábních činností, mezi které patří právní služba, ochrana a bezpečnost při práci, požární ochrana nebo agenda pojištění majetku apod.

Časová zátěž a harmonogram:

· 16 hodin samostudia a zpracování části textu funkce

· 20 minut – autokorekční testy

Pokyny pro samostudium:

Jako základní a výchozí zdroj seznámení se s podstatou této funkce je povinná literatura BLAŽEK, L., LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku, 2005, kap. č. 10. V ní jsou přehledně, stručně a zároveň jasně uvedeny body, které bude nutné začlenit i do Vašeho projektu.

Čeho všeho se týká corporate governance se dozvíte v publikaci KLÍROVÁ, J. Corporate governance – správa a řízení obchodních společností, 2001. 2. a 3. kap.. Je to zdroj důležitý pro ten typ projektu, ve kterém bude zohledněno, že na řízení a právě podniku se budou podílet profesionální manažeři s minimem vstupů vlastníků. Jako poměrně zajímavý zdroj informací k problematice Corporate governance může sloužit taktéž materiál s několika přílohami, který je k dispozici na webové stránce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: http://www.mpo.cz/dokument2566.html.

V povinné literatuře se dozvíte, že pro tuto funkci bude potřebné prostudovat si i některé legislativní předpisy. Patří k nim obchodní zákoník – zejména části týkající se práv a povinností akcionářů a orgánů akciové společnosti a dále práv a povinností společníků a orgánů společnosti s ručením omezeným. Vhodnými publikacemi s rozsáhlejším výkladem jsou například: DĚDIČ, J. a kol., 2007, část V. koncernové právo – to v případě, že podnik, který bude předmětem POTu, bude součástí koncernu, dále část VI. a část VII. Pro spol. s r.o. je to publikace BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným, 2006, kap. V. a kap. VI. Připomínáme, že řada skutečností, která je řešena detailně v tomto zákoně a i dalších (na ně jste upozorněny v povinné literatuře BLAŽEK, L., LANDA, M., 2005), může být v projektu ošetřena odkazem na vnitřní organizační normu. Naopak v projektu musíte detailizovat procesy zveřejňování informací, přičemž pod detailizací máme na mysli, že určíte, které pracovní místo, ve kterém útvaru bude za část činností v rámci určitého procesu zveřejňování informací odpovědné a bude i vykonávat tyto činnosti.

V jednotlivých funkcích v projektu budete muset zpracovat návaznost strategického plánu dané funkce (případně i více strategických plánů vztažených k jedné funkci) na strategický plán celého podniku. A koncepce strategie celého podniku je součástí správní funkce. I v projektu proto musí být uvedeno, kdo se v podniku podílí na sestavení, implementaci a samozřejmě i kontrole plnění cílů této strategie a jaké nástroje, metody a techniky jednotlivci mají používat. V tomto případě si můžete zopakovat Vaše znalosti z předmětu Strategické řízení, případně sáhnout po několika vhodných publikacích. Jednou z nich je například MALLYA, T. Základy strategického řízení a rozhodování, 2007, kap. 1.6 – kap. 4. V této publikaci ovšem najdete i pasáž týkající se kontroly a hodnocení dosažení cílů strategie, a to v kap. č. 6.

Pokud zůstaneme u kontroly, musíte si v projektu uvědomit, že kontrola se prolíná všemi funkcemi a ve správní funkci jde o kontrolu na nejvyšších příčkách podnikové hierarchie, ale i ta se netýká pouze práce vrcholového managementu. Pro správní funkci a zvládnutí role kontroly v ní doporučujeme se zaměřit nejenom na význam kontroly a kontrolní proces – k tomuto tématu doporučujeme kapitolu č. 7 v publikaci Management autorů BĚLOHLÁVEK, F. a kol., 2001. Různé metody a techniky pro realizaci kontroly v podniku nabízí publikace Controlling od MIKOVCOVÁ, H., 2007 – zejména kap. č. 2 a 4.

Ke spisové a archivní agendě můžete získat bližší informace v publikaci BITTNER,I., 2005. část I. až IV. Jsou zde k dispozici poměrně detailní údaje, nicméně Vám může napomoci najít specifika vhodné pro podnik, pro něhož projekt zpracováváte. K účetní agendě na vrcholové úrovni doporučujeme přečíst si stručné informace v publikaci PILÁTOVÁ, J., 2003. s. 33-36 a kap. č. 5 v publikaci ŠEBESTÍKOVÁ, V., 2005. V ní najdete mimo jiné také informace o odměňování členů statutárních orgánů.

K agendě bezpečnosti a ochrany práce a požární ochraně lze získat informace i v publikacích, které jsou uvedeny jako doplňková literatura u Personální funkce. Pro zvládnutí pojistné agendy je vhodný zdroj MARTINOVIČOVÁ, D., 2007.

Vhodnou publikací pro pochopení této funkce je taktéž Management od autorů VEBER, J. kol., 2006. Její nevýhodou je ale velký rozsah, nicméně, pokud neodradí, jako teoretický vstup obsahuje řadu podnětných informací.

Zdůrazňujeme, že u této funkce budete mít možná problémy naplnit tuto funkci tak, aby jste specifikovali poměrně výrazný obecný charakter většiny činností, daný zejména zákonnými požadavky. Proto bude vhodné opřít se případně i o rozhovory s představiteli podniku, který Vám možná bude sloužit jako vzor, pokud tuto možnost využijete anebo více přemýšlet nad zvláštnostmi správy podniku, pro který projekt vytváříte.

Doplňková literatura:

BĚLOHLÁVEK, F. a kol. MANAGEMENT. Olomouc: Rubico, 2001. ISBN 80-85839-45-8.

BITTNER, I. Spisová a archivní služba ve státní správě, samosprávě a podnikatelské sféře. Praha: Linde, 2005. ISBN 8072015494.

DĚDINA, J. Podnikové organizační struktury: teorie a praxe. Praha: Victoria Publishing, 1996. ISBN 8071870293.

GRUNWALD, R. Finanční analýza a plánování podniku. Praha : Ekopress, 2007. ISBN 9788086929262.

KLÍROVÁ, J. Corporate governance – správa a řízení obchodních společností. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-052-X

KUNTOVÁ, O. Správa dokumentů v praxi spisové služby a účetnictví. Ostrava: Montanex, 2002. ISBN 8072250787.

MALLYA THADEUS. Základy strategického řízení a rozhodování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 9788024719115.

MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví podnikatelských subjektů. Ostrava: key Publishing, 2007. ISBN 9788087071083.

MIKOVCOVÁ, H. Controlling v praxi. Praha: Aleš Čeněk, 2007. ISBN 9788073800499.

SCHELLE, K. Právní služba. Praha: Eurlex Bohemia, 2005. ISBN 8086861260.

PILÁTOVÁ, J. Ekonomická a účetní agenda podnikatele. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 8024705214.

VEBER, J. a kol. Management.Základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, 2006. ISBN 8072610295.

Otázky k zamyšlení:

1. Jaký je rozdíl mezi kontrolou a controllingem z hlediska správní funkce?

2. K jakým informačním tokům a mezi jakými řídícími a výkonnými pozicemi v podniku musí docházet při vytváření celopodnikové strategie a strategií funkčních, případně i dalších dílčích v rámci funkční strategie?

3. Kdo je zodpovědný skutečně za akciovou společnost a spol. s r.o. správní orgán anebo exekutiva?

4. Jaké hlediska musí být posuzována při rozhodování o outsourcování právní agendy?

5. Kdo by se měl v podniku podílet na tvorbě organizačního řádu a na jeho případných úpravách?

Shrnutí kapitoly a vazba na POT:

V kapitole jste se seznámili s oblastmi, resp. i některými činnostmi a procesy, které v podniku zastupují tzv. správní funkci. Tato funkce je poměrně náročná na zvládnutí, jednak proto, že se řada prvků, které ji tvoří, opírá o legislativní úpravu (a v případě podniku, patřícího do mezinárodního koncernu dokonce o legislativu jiných zemí) a jednak proto, že svou podstatou se oblasti správní funkce prolínají mnohem výrazněji s jinými funkcemi. Text, který jste si přečetli neznamená, že byla pokryta úplně celá problematika správy podniku. V projektu proto můžete uvést další činnosti a procesy, pokud budou mít charakter spadající pod správní funkci. Týká se to například práce všech štábních útvarů, ale i činností, které mohou býr organizačně do určité míry řešeny v rámci jedné funkce, svým dosahem se ale týkají celého podniku a to právě v pojetí správní funkce.

Autokorekční test

Checklist - finální kontrola projektu

Požadavky na celý projekt

Požadavek	Splněno?
V projektu je přesně specifikováno autorství jednotlivých částí textu (dle kapitol či podkapitol).
Součástí projektu je Zadání projektu.
Projekt obsahuje všechny požadované kapitoly v pořadí uvedeném v učebnici Blažek a Landa „Ekonomika a řízení podniku“.
Projekt obsahuje TŘI procesní mapy a jejich slovní popis, které jsou uvedeny v příloze, nebo jsou v příloze uvedeny čísla stran, na kterých se procesní mapy vyskytují.
Na konci KAŽDÉ funkce jsou uvedeny hlavní relevantní směrnice, které by v podniku měly být vytvořeny.
Na konci KAŽDÉ funkce je soupis nejdůležitější legislativy vztahující se k dané oblasti.
Na konci KAŽDÉ funkce je soupis použité literatury, která byla při tvorbě funkce použita a která je v textu kapitoly citována.
V projektu jsou ve společném souladu plánovací horizonty pro dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé plány ve všech funkcích. Pokud jsou navrženy odlišnosti v délce plánování mezi funkcemi, je v textu vysvětleno, proč je tomu tak.
V jednotlivých funkcích jsou odvolávky na příslušný aplikační software (ne jen obecné označení IS, ale CRM, CAD, ECM…), který podniku pomáhá řídit danou oblast.
V textu budou uvedeny počtu pracovníků jednotlivých oddělení.
Projekt neobsahuje sebehodnotící věty typu „vyrábíme vysoce kvalitní výrobky“, „máme propracovaný systém kontroly kvality“, „zaměstnanci jsou vysoce motivovaní a špičkově vyškolení“…
Jazyk textu projektu je formální, nikoliv „populárně naučný“ či „žurnalistický“ nebo dokonce slangový.
Před textem výrobní funkce je uvedeno schéma základních podnikových procesů (nikoliv pouze výrobních procesů).
Na konci projektu je shrnující přehled jednotlivých útvarů a u každého z nich je výčet úloh, které má na starosti.

Výrobní funkce

Požadavek	Splněno?
Výrobková politika je v projektu chápána ve shodě s tím, jak je definována v Blažek a Landa „Ekonomika a řízení podniku“, resp. dle G. Wöha.
Je uvedeno, na jak dlouhé období se výrobková politika plánuje a jak často revidována.
Pro jednotlivé plánovací úrovně (dlouhodobé až krátkodobé) jsou vyjmenovány hlavní vstupní informace, důležité pro sestavení plánu výrobního programu, tak také plánu kapacit.
Je vysvětlen způsob jakým podnik upravuje své kapacity v případě sezonních výkyvů v poptávce.
Je vysvětleno, zda (a případně jak) podniky zohledňují obdržené zakázky při plánování výroby.
Je popsána role mistrů ve výrobě.
Je pojmenován systém řízení výroby (přímé, decentralizované, .…)
V textu je popsán proces tvorby dokumentace spojené s procesní/výrobkovou inovací.
Je popsáno zabezpečení kontroly kvality ve výrobě.
Pokud jsou součástí nabízeného produktu i služby, je plánování a řízení jejich provozu rovněž popsáno ve výrobní funkci (analogicky, jako je výroba hmotných produktů), a to v rozsahu odpovídající důležitosti těchto služeb z pohledu zákazníků podniku.
Na odpovídajících místech textu výrobní funkce jsou zmíněny softwarové aplikace (typy aplikačního SW), které podnik používá.

Odbytová funkce

Ekonomická funkce

Požadavek	Splněno?
Finanční cíle jsou členěny na strategické a operativní a jsou konzistentní se zvolenými finančními ukazateli.
U finančních plánů (strategických a operativních) je uveden jejich obsah, způsob zpracování a účast jednotlivých organizačních útvarů na jejich zpracování.
Jsou zvoleny a popsány metody hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů včetně organizačního aspektu provádění těchto hodnocení?
Při popisu řízení složek čistého pracovního kapitálu je reflektována vazba zejména na zásobovací a odbytovou funkci včetně odpovědnosti organizačních útvarů.
Odpovídá navrhovaná koncepce ekonomické struktury charakteristikám podniku (velikost, předmět činnosti, organizační struktura)? Je uveden vztah mezi zvolenými typy ekonomické struktury a stávající organizací podniku?
V rámci operativního řízení nákladů je nutné navrhnout postupy pro klasifikaci nákladů (zejména z hlediska druhového a účelového), pro určení nositelů nákladů a pro způsoby alokace nákladů na jejich nositele (zde zejména vzhledem k používaným typům kalkulací). Je zde uveden i organizační aspekt?

Zásobovací funkce

Personální funkce

Požadavek	Splněno?
Je řešena nejen organizační stránka sestavení personálního plánu, ale i obsahová stránka zaměřená na předpoklad profesní a kvalifikační struktury zaměstnanců. Je zde zohledněna vazba na podnikovou strategii?
Při získávání a výběru pracovníků jsou zohledněny vnitřní i vnější zdroje. Je řešena obsahová a organizační stránka procesu výběru pracovníků?
Je dostatečně konkretizována vazba procesů v rámci pracovně-právní agendy ve vztahu k organizačním útvarům?
Je dostatečně konkretizován systém aktivního přístupu podniku k zaměstnancům v oblasti budování jejich kariéry včetně systému vzdělávání?
Odpovídá systém hodnocení pracovníků obecným požadavkům (viz Landa a Blažek „Ekonomika a řízení podniku“, s. 58)?
Reflektuje navržený mzdový systém (koncepce základní mzdy a nadstavbových složek) dostatečně obecné zásady ve vztahu k hlavním typům pracovních pozic? Je řešena organizační stránka rozhodování o mzdovém systému?

Technická funkce

Požadavek	Splněno?
Funkce se zabývá jak hmotným, tak i nehmotným majetkem. Pokud podnik nehmotný majetek nepořizuje, je vysvětleno proč.
Je popsána struktura informačního systému a uvedeny zásadní procesy, které informační systém podporuje.
Je popsán způsob, jakým se informační systém upravuje a rozšiřuje.

Správní funkce

Požadavek	Splněno?
Odpovídá koncepce vrcholových orgánů zvolené právní formě a zákonným pravidlům v ČR?
Zvolené právní formě a zákonným pravidlům by rovněž měly odpovídat nástroje realizace práv akcionářů/společníků.
Odpovídají návrhy aktivit ve vztahu k zainteresovaným subjektům (zaměstnanci, obchodní partneři atd.) zákonným požadavkům a strategickým záměrům podniku? Je učena odpovědnost jednotlivých útvarů při realizaci těchto aktivit?
V rámci organizace podniku je nezbytné řešit obsahové a organizací problémy tvorby podnikové strategie, která zasahuje prakticky do všech podnikových funkcí. Obsahuje text zejména obsah, způsob zpracování a účast jednotlivých organizačních útvarů/pracovníků na zpracování podnikové strategie?
Jsou definovány parametry finančního a manažerského účetnictví podniku a jakým způsobem je řešena organizace účetních agend v podniku?
Je řešeno začlenění správních činností do navržené organizační struktury?

Procesní mapy

Požadavek	Splněno?
Součástí přílohy jsou jak procesní diagramy, tak textové popisy.
Textový popis svým obsahem odpovídá diagramům a naopak.
Diagramy jsou v souladu s notací BPMN.
Názvy bazénů a plaveckých drah jsou totožné názvům útvarů tak, jak je uvádí organizační struktura.

Požadavky na přílohy

Informační systém Masarykovy univerzity

Osnova

MKH_EKRP Projekt systému řízení podniku (podzim 2015)

Ekonomika a řízení podniku

Cíle a obsah předmětu

Tutoři

Časová náročnost

Harmonogram předmětu

Pokyny k POTům

Téma seminární práce (POTu) – týmového projektu

Termíny:

Obsah prezentací, případně bodů pro konzultace:

Proč zpracovávat projekt?

Obsah studijních bloků v interaktivní osnově:

Pokyny k autokorekčním testům (AT)

Zkouška

Zkouška

Studijní materiály

Studijní blok 1 - Zadání projektu

Studijní blok 2 - Útvarová struktura a procesní management

Studijní blok 3 - Výrobní funkce

Studijní blok 4 - Odbytová funkce

Studijní blok 5 - Ekonomická funkce

Studijní blok 6 - Zásobovací funkce

Studijní blok 7 - Personální funkce

Studijní blok 8 - Technická funkce

Studijní blok 9 - Správní funkce

Checklist - finální kontrola projektu

Požadavky na celý projekt

Výrobní funkce

Ekonomická funkce

Personální funkce

Technická funkce

Správní funkce

Procesní mapy

Odkaz na tuto osnovu