SMĚRNICE
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/34/EU
ze dne 26. června 2013
o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách
některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o
zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména
na čl. 50 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parla­
mentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního
výboru (1),
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Tato směrnice bere v úvahu program Komise o zlepšování
právní úpravy, a zejména sdělení Komise s názvem „Inteligentní
regulace v Evropské unii“, jehož cílem je navrhovat
a přijímat právní předpisy nejvyšší kvality, které
dodržují zásadu subsidiarity a proporcionality, a současně
zajistit, aby byla administrativní zátěž úměrná výhodám,
které přináší. Sdělení Komise s názvem „Zelenou malým
a středním podnikům“ – „Small Business Act“ pro
Evropu, přijaté v červnu 2008 a revidované v únoru
2011, uznává ústřední úlohu, kterou sehrávají malé
a střední podniky v hospodářství Unie, a klade si za cíl
zkvalitnit celkový přístup k podnikání a zakotvit do
tvorby politiky, a to od regulace až po veřejnou službu,
zásadu „zelenou malým a středním podnikům“. Evropská
rada na zasedání ve dnech 24. a 25. března 2011 uvítala
záměr Komise předložit „Akt o jednotném trhu“, jenž by
stanovil opatření, která generují růst, vytvářejí pracovní
místa a přinášejí občanům i podnikům hmatatelné
výsledky.
Sdělení Komise nazvané „Akt o jednotném trhu“ přijaté
v dubnu 2011 navrhuje zjednodušit čtvrtou směrnici
Rady ze dne 25. července 1978, založenou na čl. 54
odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách
některých forem společností (3) a sedmou směrnici Rady
ze dne 13. června 1983, založenou na čl. 54 odst. 3
písm. g) Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách
(4) (dále jen „směrnice o účetnictví“), pokud jde
o povinnosti v oblasti finančních informací, a omezit
administrativní zátěž, zejména pro malé a střední
podniky. Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný
růst podporující začlenění si klade za cíl snížit
administrativní zátěž a zlepšit podnikatelské prostředí,
zejména pro malé a střední podniky, a podpořit jejich
internacionalizaci. Evropská rada na svém zasedání ve
dnech 24. a 25. března 2011 rovněž vyzvala k tomu,
aby byla na úrovni Unie i na úrovni členských států
snížena celková regulační zátěž, a to zejména pro malé
a střední podniky, a navrhla opatření ke zvýšení produktivity,
například odstranění byrokracie a zdokonalení
regulačního rámce pro malé a střední podniky.
(2) Evropský parlament přijal dne 18. prosince 2008 nelegislativní
usnesení o účetních požadavcích vůči malým
a středním podnikům, a zejména velmi malým
podnikům (5), v němž uvedl, že směrnice o účetnictví
často neúměrně zatěžují malé a střední podniky,
a zejména velmi malé podniky, a vyzval Komisi, aby
pokračovala ve svém úsilí o revizi těchto směrnic.
(3) Koordinace vnitrostátních předpisů týkajících se struktury
a obsahu ročních účetních závěrek a zpráv vedení
podniku, použitých metod oceňování a zveřejňování
těchto dokumentů ve vztahu k některým formám
podniků s omezeným ručením, je důležitá zejména pro
ochranu akcionářů, společníků a třetích osob. U uvedených
forem podniků je nutno tyto oblasti souběžně
koordinovat, poněvadž na jedné straně vyvíjejí některé
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/19
(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 84.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. června 2013 (dosud
nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne
20. června 2013.
(3) Úř, věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.
(4) Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.
(5) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 58.
podniky činnost ve více členských státech, na straně
druhé tyto podniky neposkytují třetím osobám záruky
přesahující vlastní kapitál podniku.
(4) Roční účetní závěrky mají různé cíle a nejenže poskytují
informace pro investory na kapitálových trzích, ale také
podávají přehled o dříve provedených transakcích a zlepšují
správu a řízení podniků. Je třeba, aby právní předpisy
Unie v oblasti účetnictví dosáhly odpovídající rovnováhy
mezi zájmy uživatelů účetních závěrek a zájmem
podniků nebýt zbytečně zatěžovány požadavky na výkaz­
nictví.
(5) Do oblasti působnosti této směrnice by měly patřit
některé podniky s omezeným ručením, jako jsou akciové
společnosti a společnosti s ručením omezeným. Kromě
toho existuje významný počet veřejných obchodních
a komanditních společností, v nichž jsou všemi jejich
neomezeně ručícími společníky buď akciové společnosti,
nebo společnosti s ručením omezeným, a proto by tyto
veřejné obchodní a komanditní společnosti měly
podléhat koordinačním opatřením podle této směrnice.
Tato směrnice by rovněž měla zajistit, aby veřejné
obchodní a komanditní společnosti do oblasti její působnosti
spadaly, je-li ručení jejich společníků, kteří nejsou
akciovými společnostmi ani společnostmi s ručením
omezeným, za závazky těchto veřejných obchodních
nebo komanditních společností fakticky omezeno jinými
podniky, na něž se tato směrnice vztahuje. Vyloučení
neziskových podniků z oblasti působnosti této směrnice
odpovídá jejímu účelu, v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. g)
Smlouvy o fungování Evropské unie.
(6) Oblast působnosti této směrnice by měla být založena na
zásadách a měla by zajišťovat, aby se podnik sám
nemohl z uvedené působnosti vyloučit tím, že vytvoří
skupinovou strukturu s několika úrovněmi podniků
usazených v Unii či mimo ni.
(7) Ustanovení této směrnice by se měla uplatňovat pouze
potud, pokud nejsou neslučitelná nebo v rozporu s ustanoveními
o účetním výkaznictví některých forem
podniků nebo ustanoveními o rozdělení kapitálu
podniku, která jsou obsažena v jiných platných legislativních
aktech přijatých jedním nebo více orgány Unie.
(8) Dále je nezbytné stanovit na úrovni Unie minimální
rovnocenné právní požadavky na rozsah finančních
informací, jež by měly podniky, které si vzájemně konkurují,
zpřístupnit veřejnosti.
(9) Roční účetní závěrky by měly být sestaveny na základě
zásady opatrnosti a měly by podávat věrný a poctivý
obraz o aktivech, pasivech, finanční situaci a výsledku
hospodaření podniku. Ve výjimečných případech se
může stát, že při uplatnění ustanovení této směrnice
určitá účetní závěrka takový věrný a poctivý obraz nepodává.
V takových případech by se měl podnik od těchto
ustanovení odchýlit, aby podal věrný a poctivý obraz.
Členské státy by měly mít možnost vymezit tyto
výjimečné případy a stanovit odpovídající zvláštní
pravidla, která se mají v takových situacích použít.
Výjimečné případy by měly zahrnovat pouze velmi neobvyklé
transakce a neobvyklé situace a neměly by se například
týkat celých konkrétních odvětví.
(10) Tato směrnice by měla zajistit, aby požadavky na malé
podniky byly v celé Unii ve velké míře harmonizovány.
Tato směrnice vychází ze zásady „zelenou malým
a středním podnikům“. S cílem vyhnout se nepřiměřené
administrativní zátěži u těchto podniků by mělo být členským
státům povoleno vyžadovat v příloze v účetní
závěrce, kromě povinných údajů, pouze několik dalších
údajů. V případě systému jediného ukládacího místa však
mohou členské státy v některých případech vyžadovat
uvádění omezeného počtu dalších informací, pokud tak
výslovně stanoví vnitrostátní daňové právní předpisy
a tyto informace jsou nezbytně nutné k výběru daní.
Členské státy by měly mít možnost uložit středním
a velkým podnikům požadavky, které jdou nad rámec
minimálních požadavků této směrnice.
(11) V případech, kdy tato směrnice umožňuje členským
státům uložit například malým podnikům dodatečné
požadavky, znamená to, že členské státy mohou tuto
možnost využít buď zcela, nebo zčásti a v takovém
případě vyžadovat méně, než daná možnost dovoluje.
Podobně v případech, kdy tato směrnice umožňuje členským
státům využít osvobození například pro malé
podniky, znamená to, že členské státy mohou tyto
podniky osvobodit zcela nebo zčásti.
(12) Malé, střední a velké podniky by měly být vymezeny
a vzájemně odlišovány na základě bilanční sumy, čistého
obratu a průměrného počtu zaměstnanců během účetního
období, neboť tato kritéria zpravidla objektivně
vypovídají o velikosti podniku. Pokud však mateřský
podnik nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku za
skupinu, měly by mít členské státy možnost přijmout
kroky, které považují za nezbytné, umožňující vyžadovat,
aby se takový podnik zařadil mezi větší podniky tím, že
určí svou velikost a výslednou kategorii na konsolidovaném
nebo agregovaném základě. Pokud členský stát
uplatňuje jednu nebo více nepovinných výjimek pro
mikropodniky, měly by být mikropodniky vymezeny na
základě stejných velikostních kritérií. Členské státy by
neměly mít povinnost vymezovat ve svém vnitrostátním
právu samostatné kategorie středních a velkých podniků,
uplatňují-li u středních podniků stejné požadavky jako
u velkých podniků.
CSL 182/20 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
(13) Mikropodniky mají k plnění náročných regulačních požadavků
omezené zdroje. Nejsou-li pro mikropodniky
zavedena zvláštní pravidla, použijí se na ně pravidla
stanovená pro malé podniky. Tato pravidla pro ně představují
administrativní zátěž, která není úměrná jejich
velikosti, a je proto pro mikropodniky ve srovnání
s malými podniky poměrně obtížnější. Členské státy by
proto měly mít možnost osvobodit mikropodniky od
některých povinností uplatňovaných u malých podniků,
které pro ně mohou představovat nadměrnou administrativní
zátěž. Mikropodniky by však měly i nadále podléhat
veškerým vnitrostátním povinnostem ohledně vedení
záznamů, které zachycují jejich obchodní transakce
a finanční situaci. Kromě toho by zjednodušení stanovená
pro mikropodniky neměly využívat investiční
podniky a finanční holdingové podniky.
(14) Členské státy by měly při rozhodování o tom, zda nebo
jak zavést zvláštní režim pro mikropodniky v souvislosti
s touto směrnicí, zohlednit konkrétní podmínky a potřeby
svých vlastních trhů.
(15) Zveřejňování účetních závěrek může pro mikropodniky
představovat zátěž. Zároveň je ale nutné, aby členské
státy zajistily soulad s touto směrnicí. Členské státy uplatňující
výjimky pro mikropodniky stanovené v této směrnici
by proto měly mít možnost mikropodniky osvobodit
od obecného požadavku zveřejňování, pokud jsou údaje
z rozvahy řádně předloženy v souladu s vnitrostátním
právem alespoň jednomu příslušnému orgánu, který
určí dotčený členský stát, a tyto údaje jsou předány
obchodnímu rejstříku, tak aby bylo možné na požádání
získat jejich kopii. V tomto případě by se neměla uplatňovat
povinnost zveřejňovat jakékoli účetní dokumenty
v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci
ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů
společníků a třetích osob vyžadována v členských státech
od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce
Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto
opatření (1), stanovená v této směrnici.
(16) V zájmu uvádění srovnatelných a rovnocenných informací
by měly zásady účetního zachycování a oceňování
zahrnovat zásadu nepřetržitého trvání účetní jednotky,
zásadu opatrnosti a akruální princip. Nemělo by být
dovoleno provádět kompenzaci mezi položkami aktiv
a pasiv a mezi položkami nákladů a výnosů a složky
aktiv a pasiv by měly být oceňovány odděleně. Členské
státy by však měly mít ve zvláštních případech možnost
povolit nebo vyžadovat, aby podniky kompenzace mezi
položkami aktiv a pasiv a mezi položkami nákladů
a výnosů prováděly. Vykazování položek v účetních
závěrkách by mělo zohledňovat ekonomickou skutečnost
či obchodní podstatu uskutečněné transakce či ujednání.
Členské státy by však měly mít možnost podniky od
uplatňování této zásady osvobodit.
(17) Účetní zachycování, oceňování, vykazování, uvádění
informací a konsolidace v účetních závěrkách by se
měly řídit zásadou významnosti. Podle této zásady
mohou být informace, které jsou považovány za nevýznamné,
v účetních závěrkách například agregovány.
Avšak zatímco určitá jednotlivá položka může být považována
za nevýznamnou, mohou být nevýznamné
položky obdobné povahy považovány za významné ve
svém souhrnu. Členské státy by měly mít možnost
omezit povinné uplatňování zásady významnosti pouze
na vykazování a uvádění informací. Zásadou významnosti
by neměly být dotčeny žádné vnitrostátní povinnosti
vést úplné záznamy, které zachycují obchodní transakce
a finanční situaci.
(18) Položky zachycované v ročních účetních závěrkách by
měly být v zájmu spolehlivosti informací obsažených
v účetních závěrkách oceňovány v pořizovacích cenách
či výrobních nákladech. Členské státy by však měly mít
možnost povolit či vyžadovat, aby podniky provedly
přecenění svých dlouhodobých aktiv, tak aby se uživatelům
účetních závěrek dostalo relevantnějších informací.
(19) Vzhledem k tomu, že je nutno zajistit srovnatelnost
finančních údajů v celé Unii, je nutné, aby členské státy
umožnily u některých finančních nástrojů systém účtování
v reálných hodnotách. Systémy účtování v reálných
hodnotách navíc nabízejí informace, jež mohou být pro
uživatele účetních závěrek relevantnější nežli informace,
jež vycházejí z pořizovací ceny či výrobních nákladů.
Členské státy by proto měly povolit, aby systém účtování
v reálných hodnotách přijaly pro sestavování ročních
i konsolidovaných účetních závěrek či, pokud se tak
členský stát rozhodne, pouze pro sestavování konsolidovaných
účetních závěrek všechny podniky či druhy
podniků jiné než mikropodniky využívající výjimek
podle této směrnice. Členské státy by navíc měly mít
možnost povolit či vyžadovat, aby bylo v reálných
hodnotách účtováno o aktivech jiných než finanční
nástroje.
(20) K tomu, aby byli uživatelé účetní závěrky s to lépe srovnávat
finanční situaci podniků v Unii, je nutno stanovit
omezený počet vzorů členění rozvahy. Členské státy by
měly vyžadovat, aby byl používán jeden ze stanovených
vzorů členění rozvahy, a měly by mít možnost nabídnout
výběr ze dvou stanovených vzorů členění. Členské
státy by však měly mít možnost povolit či vyžadovat, aby
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/21
(1) Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11.
podniky tyto vzory členění upravily a předkládaly
rozvahu, v níž budou rozlišeny krátkodobé a dlouhodobé
položky. U výsledovky by měla být povolena možnost
druhového nebo účelového členění nákladů. Členské
státy by měly vyžadovat, aby byl používán jeden ze
stanovených vzorů členění výsledovky, a měly by mít
možnost nabídnout výběr ze dvou stanovených vzorů
členění. Členské státy by měly mít rovněž možnost
povolit, aby podniky namísto výsledovky sestavené
podle jednoho z předepsaných vzorů členění předkládaly
výkaz finanční výkonnosti. Pro malé a střední podniky
mohou být u požadovaných vzorů členění určitá zjednodušení.
Členské státy by však měly mít možnost vzory
členění rozvahy a výsledovky omezit, pokud je to
nezbytné k elektronickému ukládání účetních závěrek.
(21) Z důvodů srovnatelnosti by měl být vytvořen společný
rámec, podle nějž budou zachycovány, oceňovány
a vykazovány mj. úpravy hodnot, goodwill, rezervy,
zásoby zboží a zastupitelného majetku, jakož i náklady
a výnosy mimořádného objemu či původu.
(22) U některých položek v účetní závěrce je zachycování
a oceňování založeno na odhadech, úsudcích a modelech,
nikoliv na přesném vyjádření. V důsledku nejistot, které
jsou součástí podnikatelských aktivit, nemohou být
některé položky v účetní závěrce vyčísleny přesně, ale
mohou být pouze odhadnuty. Odhadování vyžaduje
úsudky založené na posledních dostupných spolehlivých
informacích. Používání odhadů je zásadní součástí sestavování
účetních závěrek. To platí obzvláště v případě
rezerv, které jsou svou podstatou méně jisté než většina
ostatních rozvahových položek. Odhady by měly
vycházet z obezřetného úsudku vedení podniku a být
vypočítány na objektivním základě, což by mělo být
doplněno zkušenostmi s obdobnými transakcemi, a v
některých případech dokonce stanovisky nezávislých
odborníků. Průkaznost takového rozhodnutí by měla
zahrnovat i veškeré doplňkové informace vyplývající
z událostí po datu rozvahy.
(23) Informace prezentované v rozvaze a ve výsledovce by
měly být doplněny údaji v příloze v účetní závěrce. Od
malých podniků potřebují uživatelé účetních závěrek
další informace zpravidla jen v omezeném rozsahu
a pro tyto podniky může být nákladné tyto další informace
shromáždit. Je proto namístě zavést pro malé
podniky omezený režim uvádění informací. Je-li však
určitý mikropodnik nebo malý podnik názoru, že je
přínosné uvádět další informace, jež jsou vyžadovány
od středních a velkých podniků, nebo jiné informace
v této směrnici nestanovené, nemělo by mu v tom být
bráněno.
(24) Jednou z klíčových složek přílohy v účetní závěrce je
uvádění informací o účetních pravidlech. Součástí takového
uvádění informací by měly být zejména metody
oceňování uplatňované u jednotlivých položek, prohlášení
o souladu těchto účetních pravidel se zásadou nepřetržitého
trvání účetní jednotky a veškeré významné
změny přijatých účetních pravidel.
(25) Uživatelé účetních závěrek, jež sestavují střední a velké
podniky, mají zpravidla náročnější požadavky. V určitých
oblastech by tak měly být uváděny další informace.
Pokud by tato povinnost uvádět další informace poškozovala
určité osoby či daný podnik, je namístě částečná
výjimka z ní.
(26) Zpráva vedení podniku a konsolidovaná zpráva vedení
podniku jsou důležité součásti účetního výkaznictví.
Měly by podávat pravdivý přehled o vývoji činnosti
podniku a o jeho situaci, a to způsobem přiměřeným
rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti. Tyto informace
by se neměly omezovat jen na finanční aspekty
podnikání daného podniku a měly by obsahovat analýzu
environmentálních a sociálních aspektů tohoto
podnikání, která je nezbytná k pochopení vývoje,
výsledků a situace daného podniku. V případech, kdy
jsou konsolidovaná zpráva vedení podniku a zpráva
vedení mateřského podniku předkládány ve formě jediné
zprávy, může být vhodné zdůraznit otázky, které jsou
významné pro podniky zahrnuté do konsolidace jako
celek. Nicméně s ohledem na potenciální zátěž pro
malé a střední podniky by měla být stanovena možnost,
aby členské státy upustily od povinnosti uvádět ve zprávách
vedení těchto podniků nefinanční informace.
(27) Členské státy by měly mít možnost osvobodit malé
podniky od povinnosti vypracovávat zprávu vedení
podniku, pokud tyto podniky uvedou v příloze v účetní
závěrce údaje o nabytí vlastních akcií podle čl. 24 odst. 2
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze
dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření,
která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob
vyžadována v členských státech od společností ve smyslu
čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování
Evropské unie při zakládání akciových společností a při
udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem
dosažení rovnocennosti těchto opatření (1).
CSL 182/22 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
(1) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 74.
(28) Vzhledem k tomu, že kotované podniky mohou mít
v ekonomikách, v nichž působí, prominentní úlohu,
měla by se ustanovení této směrnice týkající se výkazu
o správě a řízení podniku uplatňovat u podniků, jejichž
převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na
regulovaném trhu.
(29) Mnoho podniků vlastní jiné podniky a cílem koordinace
právních předpisů upravujících konsolidované účetní
závěrky je ochrana zájmů existujících v kapitálových
společnostech. Konsolidované účetní závěrky by měly
být sestavovány tak, aby finanční informace o takových
podnicích mohly být poskytnuty společníkům a třetím
osobám. Vnitrostátní právní předpisy týkající se konsolidovaných
účetních závěrek by proto měly být koordinovány,
aby se docílilo srovnatelnosti a rovnocennosti
informací, jež by měly podniky v Unii zveřejňovat.
Vzhledem k neexistenci ceny příslušné transakce za obvyklých
tržních podmínek by však členské státy měly mít
možnost povolit účtovat o převodech účastí uvnitř
skupiny, tedy transakcích mezi podniky pod společnou
kontrolou, metodou spojení podílů, podle níž je účetní
hodnota podílů v podniku zahrnutém do konsolidace
kompenzována jen s odpovídajícím podílem na
základním kapitálu.
(30) Směrnice 83/349/EHS obsahovala požadavek sestavovat
konsolidovanou účetní závěrku za skupinu, pokud mají
mateřský podnik nebo jeden či více dceřiných podniků
jednu z forem uvedených v příloze I nebo II zmíněné
směrnice. Členské státy měly možnost osvobodit
mateřské podniky od požadavku sestavovat konsolidovanou
účetní závěrku v případech, kdy tyto podniky
neměly formu uvedenou v příloze I nebo II. Tato směrnice
vyžaduje sestavování konsolidované účetní závěrky
pouze od mateřských podniků, které mají formu
uvedenou v příloze I nebo, za určitých okolností,
v příloze II, avšak nebrání členským státům rozšířit její
působnost i na jiné situace. Věcně se proto nic nemění,
neboť jak dříve, tak i nadále je na členských státech, aby
rozhodly, zda budou vyžadovat sestavování konsolidované
účetní závěrky od podniků, které nespadají do
oblasti působnosti této směrnice.
(31) Konsolidovaná účetní závěrka by měla prezentovat
činnosti mateřského podniku a jeho dceřiných podniků
jakožto činnosti jednoho hospodářského subjektu (skupiny).
Za dceřiné podniky by měly být pokládány podniky
kontrolované mateřským podnikem. Kontrola by měla
být založena na většině hlasovacích práv, avšak může
existovat i v případech, kdy jsou s dalšími akcionáři či
společníky uzavřeny dohody. Za určitých okolností může
být kontrola účinně vykonávána i v případě, kdy
mateřský podnik drží v dceřiném podniku menšinový
či nulový podíl. Členské státy by měly být oprávněny
vyžadovat, aby do konsolidované účetní závěrky byly
zahrnuty podniky, jež nepodléhají kontrole, avšak jsou
jednotně řízeny nebo mají společný správní, řídící či
dozorčí orgán.
(32) Dceřiný podnik, který je sám mateřským podnikem, by
měl sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Členské
státy by měly být nicméně oprávněny osvobodit takový
mateřský podnik za určitých podmínek od povinného
sestavování konsolidované účetní závěrky, jsou-li jeho
společníci a třetí osoby dostatečně chráněni.
(33) Od povinného sestavování konsolidované účetní závěrky
by měly být osvobozeny malé skupiny podniků, neboť
uživatelé účetních závěrek malých podniků nekladou na
poskytované informace náročné požadavky a sestavování
konsolidované účetní závěrky navíc k roční účetní
závěrce mateřského podniku a dceřiných podniků může
být nákladné. Členské státy by měly mít možnost osvobodit
střední skupiny od povinnosti sestavovat konsolidovanou
účetní závěrku ze stejných důvodů daných
poměrem nákladů a přínosů, jestliže žádný podnik ve
skupině není subjektem veřejného zájmu.
(34) Konsolidace vyžaduje, aby byla v plné výši zohledněna
aktiva, pasiva, výnosy a náklady podniků ve skupině
a aby byly nekontrolní podíly uvedeny v konsolidované
rozvaze samostatně jako součást vlastního kapitálu a v
konsolidované výsledovce jako součást výsledku hospodaření
skupiny. Měly by však být provedeny takové
úpravy, aby byl vyloučen vliv vzájemných finančních
vztahů mezi konsolidovanými podniky.
(35) Zásady pro zachycování a oceňování platné pro sestavování
ročních účetních závěrek by měly být uplatňovány
i při sestavování konsolidovaných účetních závěrek.
Členské státy by však měly mít možnost povolit, aby
se obecná ustanovení a obecné zásady uvedené v této
směrnici uplatňovaly v ročních účetních závěrkách jinak
než v konsolidovaných účetních závěrkách.
(36) Přidružené podniky by měly být do konsolidované účetní
závěrky zahrnovány za použití ekvivalenční metody.
Ustanovení o oceňování přidružených podniků by po
věcné stránce měla zůstat stejná jako ve směrnici
83/349/EHS a metody povolené podle uvedené směrnice
lze stále používat. Členské státy by měly mít možnost
povolit či vyžadovat, aby podnik pod společným řízením
byl do konsolidované účetní závěrky zahrnován za
použití metody poměrné konsolidace.
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/23
(37) Konsolidovaná účetní závěrka by měla v příloze v konsolidované
účetní závěrce obsahovat všechny požadované
informace za podniky zahrnuté do konsolidace jako
celek. V případě dceřiných podniků, přidružených
podniků, podniků pod společným řízením a účastí by
měl být uváděn i název, sídlo a podíl skupiny na
základním kapitálu podniků.
(38) Roční účetní závěrky všech podniků, na něž se tato směrnice
vztahuje, by měly být zveřejňovány v souladu se
směrnicí 2009/101/ES. Je však namístě stanovit, že lze
v této oblasti povolit určité odchylky v případě malých
a středních podniků.
(39) Členské státy jsou důrazně vyzývány k tomu, aby
vyvinuly elektronické systémy zveřejňování, jež
podnikům umožní předložit údaje z účetnictví, včetně
povinných účetních závěrek, pouze jednou a v podobě,
která umožní více uživatelům snadný přístup k těmto
údajům a možnost jejich využití. Komise se vyzývá,
aby v souvislosti s překládáním účetních závěrek
prozkoumala možnosti využívání harmonizovaného
elektronického formátu. Tyto systémy by však neměly
představovat pro malé a střední podniky zátěž.
(40) Za sestavení a zveřejnění ročních účetních závěrek
a zpráv vedení podniku by měli nést členové správních,
řídících a dozorčích orgánů podniku přinejmenším
kolektivní odpovědnost vůči podniku. Stejný přístup by
měl být použit i vůči členům správních, řídících a dozorčích
orgánů podniků, které sestavují konsolidovanou
účetní závěrku. Tyto orgány jednají v rámci působnosti,
kterou jim vymezují vnitrostátní právní předpisy. Nemělo
by tím být dotčeno právo členských států zacházet dále
a zavést přímou odpovědnost vůči akcionářům,
a dokonce i ostatním zainteresovaným osobám.
(41) Odpovědnost za sestavování a zveřejňování ročních
a konsolidovaných účetních závěrek, jakož i zpráv vedení
podniku a konsolidovaných zpráv vedení podniku je
založena na vnitrostátním právu. Na členy správních,
řídících a dozorčích orgánů podniku by se měla vztahovat
vhodná pravidla o odpovědnosti stanovená
každým členským státem na základě vnitrostátního
práva. Členské státy by měly mít možnost stanovit
rozsah této odpovědnosti.
(42) Za účelem podpory věrohodného účetního výkaznictví
v celé Unii by členové orgánu podniku, který je zodpovědný
za sestavování jeho účetní závěrky, měli zajistit,
aby finanční informace obsažené v roční účetní závěrce
podniku a v konsolidované účetní závěrce skupiny podávaly
věrný a poctivý obraz.
(43) Roční účetní závěrky a konsolidované roční účetní
závěrky by měly být předmětem auditu. Požadavek, aby
auditorský výrok stanovil, zda roční, případně konsolidovaná
účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz
v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví,
by neměl být chápán jako omezení rozsahu tohoto
výroku, nýbrž jako upřesnění souvislostí, v nichž je
vyjadřován. Povinnému auditu by neměly podléhat
roční účetní závěrky malých podniků, neboť audit
může pro tyto podniky představovat výraznou administrativní
zátěž; v případě řady podniků navíc zastávají
postavení akcionářů či společníků a členů vedení tytéž
osoby, které takové ujištění třetí strany o účetní závěrce
potřebují jen v omezené míře. Tato směrnice by však
neměla členským státům bránit v tom, aby s ohledem
na zvláštní podmínky a potřeby malých podniků a uživatelů
jejich účetních závěrek uložily malým podnikům
povinnost auditu. Dále je vhodnější definovat obsah
zprávy o auditu ve směrnici Evropského parlamentu
a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném
auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek (1).
Uvedená směrnice by proto měla být odpovídajícím
způsobem změněna.
(44) V zájmu větší transparentnosti plateb odváděných vládám
by měly velké podniky a subjekty veřejného zájmu, jež
jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby
dřeva v původních lesích (2), uvádět v samostatné výroční
zprávě významné platby, jež odvádějí vládám zemí,
v nichž působí. Tyto podniky jsou činné v zemích bohatých
na přírodní zdroje, zejména nerosty, ropu, zemní
plyn, jakož i původní lesy. Ve zprávě by měly být
uvedeny druhy plateb, jež jsou srovnatelné s platbami,
které zveřejňují podniky zapojené do iniciativy pro transparentnost
těžebního průmyslu (EITI). Uvedená iniciativa
je rovněž doplněním akčního plánu Evropské unie pro
prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví
(EU FLEGT) a ustanovení nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010,
kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů
uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (3), která
vyžadují, aby obchodníci s dřevařskými výrobky vykonávali
náležitou péči, aby se zamezilo uvádění nezákonně
vytěženého dřeva na trh Unie.
CSL 182/24 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
(1) Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.
(2) Definovány ve směrnici 2009/28/ES jako „lesy s původními druhy,
kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou
významně narušeny ekologické procesy“.
(3) Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23.
(45) Zpráva by měla vládám zemí bohatých na zdroje pomoci
naplňovat zásady a kritéria EITI a zodpovídat se
občanům za platby, které přijímají od podniků činných
v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva
v původních lesích, které na území v jejich pravomoci
působí. Ve zprávě by měly být údaje uváděny v členění
podle zemí a podle projektů. Projekt by měl být definován
jako provozní činnosti, které jsou upraveny
jedinou smlouvou, licencí, ujednáním o nájmu, koncesí
nebo podobnými právními dohodami a které představují
základ pro platební závazky vůči vládě. Je-li však více
takových dohod zásadním způsobem provázáno, měl
by se považovat za projekt takový soubor dohod.
„Zásadním způsobem provázané“ právní dohody je
třeba chápat jako soubor provozně a zeměpisně ucelených
smluv, licencí, ujednání o nájmu nebo koncesí či
souvisejících dohod, jež jsou v zásadních ohledech
podobné, podepsaných s danou vládou, z něhož vyplývají
platební závazky. Takové dohody se mohou řídit
jedinou smlouvou, dohodou o společném podniku či
o společné produkci nebo jinou všeobecnou právní
dohodou.
(46) Ve zprávě není nutné zohledňovat jakoukoli platbu, ať už
byla provedena najednou nebo jako řada souvisejících
plateb, pokud její výše nepřesahuje za účetní období
částku 100 000 EUR. To znamená, že v případě jakéhokoli
ujednání, které stanoví pravidelné platby či splátky
(například nájemné), musí podnik při rozhodování
o tom, zda bylo u opakujících se plateb dosaženo stanoveného
prahu, a zda je tudíž zapotřebí příslušné údaje
uvádět, brát v úvahu celkovou výši opakujících se pravidelných
plateb nebo splátek.
(47) Od podniků činných v těžebním průmyslu nebo v odvětví
těžby dřeva v původních lesích by nemělo být vyžadováno
platby rozdělovat a přiřazovat je k jednotlivým
projektům v případě odváděných plateb, které se týkají
povinností uložených podnikům na úrovni subjektu,
a nikoli na úrovni projektu. Pokud například podnik
realizuje v hostitelské zemi více než jeden projekt
a vláda této země uloží danému podniku daně z příjmu
právnických osob, které se vztahují k celkovému příjmu
uvedeného podniku v dané zemi, a nikoli ke konkrétnímu
projektu nebo činnosti v dané zemi, bylo by
danému podniku povoleno uvádět informace o výsledné
platbě či platbách daně z příjmu bez uvedení konkrétního
projektu, který je s danou platbou spojen.
(48) Podnik činný v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby
dřeva v původních lesích obecně nemusí uvádět informace
o dividendách vyplacených vládě jakožto kmenovému
či běžnému akcionáři tohoto podniku, pokud je
dividenda vyplacena dané vládě za stejných podmínek
jako ostatním akcionářům. Od daného podniku však
bude vyžadováno, aby uvedl informace o veškerých
dividendách vyplacených namísto nároků na produkci či
poplatků za užívání těžebních pozemků.
(49) S cílem řešit otázku potenciálního obcházení požadavků
na uvádění informací by tato směrnice měla stanovit, že
údaje o platbách je nutno uvádět s ohledem na podstatu
dané činnosti či platby. Podnik by tak neměl mít
možnost vyhnout se uvedení informací například tím,
že změní charakteristiku činnosti, na kterou by se jinak
tato směrnice vztahovala. Platby nebo činnosti by kromě
toho neměly být uměle rozdělovány či slučovány s cílem
vyhnout se těmto požadavkům na uvádění informací.
(50) Za účelem rozhodnutí o okolnostech, za jakých by měly
být podniky od požadavků na podávání zpráv podle
kapitoly 10 osvobozeny, by měla být Komise zmocněna
přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem
290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde
o určení kritérií, která se mají uplatnit při posuzování
toho, zda jsou požadavky třetích zemí na podávání
zpráv rovnocenné požadavkům stanoveným v uvedené
kapitole. Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci
přípravné činnosti vedla náležité konzultace, a to i na
odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů
v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby
byly příslušné dokumenty předány současně, včas
a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
(51) S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění čl. 46
odst. 1 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.
Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu
s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví
pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy
kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (1).
(52) Režim podávání zpráv by měl podléhat přezkumu ze
strany Komise, jenž bude proveden do tří let od uplynutí
lhůty pro provedení této směrnice členskými státy a o
němž Komise ve stejném termínu podá zprávu. Tento
přezkum by měl posoudit účelnost tohoto režimu
a měl by přihlédnout k mezinárodnímu vývoji, včetně
hledisek konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek
energie. Při přezkumu by rovněž mělo být zváženo,
zda by měly být požadavky na podávání zpráv rozšířeny
na další průmyslová odvětví a zda by tyto zprávy měly
být předmětem auditu. Dále by měl přezkum zohlednit
zkušenosti zpracovatelů a uživatelů údajů o platbách
a posoudit, zda by bylo vhodné zahrnout i další informace
o platbách, například efektivní daňové sazby,
a údaje o příjemci, například údaje o jeho bankovním
účtu.
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/25
(1) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(53) V souladu se závěry vrcholné schůzky skupiny G8
konané v květnu roku 2011 v Deauville a v zájmu
podpory rovných podmínek na mezinárodním poli by
měla Komise i nadále vybízet všechny mezinárodní partnery
k tomu, aby zavedli podobné požadavky týkající se
podávání zpráv o platbách vládám. V této souvislosti je
zejména důležité pokračovat v práci na příslušném mezinárodním
účetním standardu.
(54) V zájmu zohlednění budoucích změn v právních předpisech
členských států a Unie, jež se týkají forem obchodních
společností, by měla být Komise oprávněna přijímat
akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290
Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem aktualizace
seznamů podniků v přílohách I a II. Použití aktů
v přenesené pravomoci je rovněž nezbytné k úpravě
kritérií velikosti podniku, neboť v průběhu času bude
jejich reálná hodnota vlivem inflace klesat. Je obzvlášť
důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla
náležité konzultace, a to i na odborné úrovni. Při
přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci
by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty
předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému
parlamentu a Radě.
(55) Jelikož cílů této směrnice, totiž usnadnit přeshraniční
investice a zlepšit srovnatelnost účetních závěrek
a zpráv v rámci celé Unie a posílit důvěru veřejnosti
v ně prostřednictvím zvýšeného a konsistentního uvádění
konkrétních údajů, nemůže být uspokojivě dosaženo na
úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu
rozsahu a účinků této směrnice lépe dosaženo na úrovni
Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou
subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské
unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou
v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec
toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.
(56) Tato směrnice nahrazuje směrnici 78/660/EHS
a 83/349/EHS. Uvedené směrnice by proto měly být
zrušeny.
(57) Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané
zejména Listinou základních práv Evropské unie.
(58) Členské státy se v souladu se společným politickým
prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září
2011 o informativních dokumentech zavázaly, že
v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních
přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním
právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu
mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými
částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem
provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě
této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto
dokumentů za odůvodněné,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
KAPITOLA 1
OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A KATEGORIE PODNIKŮ
A SKUPIN
Článek 1
Oblast působnosti
1. Koordinační opatření stanovená touto směrnicí se použijí
na právní a správní předpisy členských států, které se vztahují
na formy podniků uvedené
a) v příloze I;
b) v příloze II, jestliže všichni přímí či nepřímí společníci
podniku, jejichž ručení jinak není omezeno, fakticky ručí
jen omezeně, neboť jsou sami podniky, které
i) mají formu, která je uvedena v příloze I, nebo
ii) se neřídí právem některého členského státu, avšak jejich
právní forma je srovnatelná s formami uvedenými
v příloze I.
2. Členské státy uvědomí Komisi v přiměřené lhůtě
o změnách ve formách podniků, které učiní ve svém vnitrostátním
právu a které mohou mít vliv na správnost informací
uvedených v přílohách I a II. Komise je v takovém případě
zmocněna přizpůsobovat prostřednictvím aktů v přenesené
pravomoci v souladu s článkem 49 seznamy podniků uvedené
v přílohách I a II.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
1) „subjekty veřejného zájmu“ podniky spadající do oblasti
působnosti článku 1,
a) které se řídí právem některého členského státu a jejichž
převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na
regulovaném trhu kteréhokoli členského státu ve smyslu
čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích
finančních nástrojů (1);
CSL 182/26 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
(1) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.
b) které jsou úvěrovými institucemi ve smyslu čl. 4 bodu 1
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze
dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových
institucí a o jejím výkonu (1) jinými než úvěrové instituce
uvedené v článku 2 zmíněné směrnice;
c) které jsou pojišťovnami ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice
Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních
účetních závěrkách pojišťoven (2), nebo
d) které za subjekty veřejného zájmu označí členské státy,
což mohou být například podniky, které jsou důležité
z hlediska veřejného zájmu vzhledem k povaze své
činnosti, své velikosti nebo počtu svých zaměstnanců;
2) „účastí“ práva, která drží určitý podnik na základním kapitálu
jiných podniků a která jsou určena k tomu, aby vytvořením
trvalého spojení s těmito podniky přispěla k činnosti
podniku, který je drží; přitom není rozhodné, zda jsou tato
práva představována cennými papíry či nikoli. Má se za to,
že podíl na základním kapitálu jiného podniku představuje
účast tehdy, je-li tento podíl vyšší než procentní hodnota
stanovená členskými státy, která je nižší než 20 % nebo
rovna 20 %;
3) „spřízněnou stranou“ spřízněná strana ve smyslu mezinárodních
účetních standardů přijatých podle nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne
19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních
standardů (3);
4) „dlouhodobými aktivy“ aktiva, která jsou určena k trvalému
používání pro činnosti podniku;
5) „čistým obratem“ částky pocházející z prodeje výrobků a z
poskytování služeb po odečtení prodejních slev, daně
z přidané hodnoty a ostatních daní přímo spojených s obra­
tem;
6) „pořizovací cenou“ cena, která má být zaplacena, a jakékoli
související náklady minus jakékoli související snížení
nákladů na pořízení;
7) „výrobními náklady“ pořizovací cena surovin a jiných
spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou
v přímé souvislosti s danou položkou. Členské státy povolí
nebo vyžadují, aby do těchto nákladů byla zahrnuta přiměřená
poměrná část fixních nebo variabilních režijních
nákladů nepřímo přiřaditelných k dané položce, jestliže se
vztahují k období výroby. Náklady na distribuci se do
těchto nákladů nezahrnují;
8) „úpravami hodnot“ úpravy, jejichž účelem je zohlednit
změny hodnot jednotlivých aktiv vykázaných k rozvahovému
dni, ať už je tato změna konečná, nebo dočasná;
9) „mateřským podnikem“ podnik, který kontroluje jeden či
více dceřiných podniků;
10) „dceřiným podnikem“ podnik kontrolovaný mateřským
podnikem, včetně jakéhokoli dceřiného podniku mateřského
podniku, jenž stojí v čele těchto podniků;
11) „skupinou“ mateřský podnik a všechny jeho dceřiné
podniky;
12) „podniky ve skupině“ dva nebo více podniků v jedné
skupině;
13) „přidruženým podnikem“ podnik, v němž má účast jiný
podnik a na jehož provozní a finanční politiku má tento
jiný podnik podstatný vliv. Má se za to, že podnik uplatňuje
podstatný vliv v jiném podniku tehdy, jestliže v něm
drží nejméně 20 % hlasovacích práv jeho akcionářů či
společníků;
14) „investičními podniky“
a) podniky, jejichž jediným předmětem činnosti je investování
finančních prostředků do různých cenných papírů,
nemovitostí nebo jiných majetkových hodnot
s výlučným cílem rozložit investiční rizika a poskytovat
svým akcionářům nebo společníkům podíl na výsledcích
ze spravování jejich aktiv;
b) podniky, které jsou sdruženy s investičními podniky
s fixním kapitálem, je-li jejich jediným účelem získání
plně splacených podílů vydaných těmito investičními
podniky, aniž je dotčen čl. 22 odst. 1 písm. h) směrnice
2012/30/EU;
15) „finančními holdingovými podniky“ podniky, jejichž
jediným předmětem činnosti je nabývání podílů v jiných
podnicích a řízení a zhodnocování těchto podílů, aniž by
se přímo či nepřímo účastnily řízení těchto podniků,
přičemž nejsou dotčena jejich práva jako akcionářů nebo
společníků;
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/27
(1) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7.
(3) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.
16) „významnou“ taková informace, o níž by bylo možné
rozumně předpokládat, že by její opomenutí nebo
nesprávné uvedení mělo vliv na rozhodnutí, která uživatelé
činí na základě účetní závěrky podniku. Významnost jednotlivých
položek se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými
položkami.
Článek 3
Kategorie podniků a skupin
1. Uplatňují-li členské státy jednu nebo více možností podle
článku 36, vymezí mikropodniky jako podniky, které k rozvahovému
dni nepřekračují alespoň dvě z těchto tří hraničních
hodnot:
a) bilanční suma: 350 000 EUR,
b) čistý obrat: 700 000 EUR,
c) průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 10.
2. Malými podniky jsou podniky, které k rozvahovému dni
nepřekračují alespoň dvě z těchto tří hraničních hodnot:
a) bilanční suma: 4 000 000 EUR,
b) čistý obrat: 8 000 000 EUR,
c) průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 50.
Členské státy mohou stanovit hraniční hodnoty vyšší, než jsou
uvedeny v prvním pododstavci písm. a) a b). Tyto hodnoty však
nesmějí přesáhnout 6 000 000 EUR v případě bilanční sumy
a 12 000 000 EUR v případě čistého obratu.
3. Středními podniky jsou podniky, které nejsou mikropodniky
ani malými podniky a které k rozvahovému dni nepřekračují
alespoň dvě z těchto tří hraničních hodnot:
a) bilanční suma: 20 000 000 EUR,
b) čistý obrat: 40 000 000 EUR,
c) průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 250.
4. Velkými podniky jsou podniky, které k rozvahovému dni
překračují alespoň dvě z těchto tří hraničních hodnot:
a) bilanční suma: 20 000 000 EUR,
b) čistý obrat: 40 000 000 EUR,
c) průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 250.
5. Malými skupinami jsou skupiny, které sestávají z mateřského
podniku a dceřiných podniků, jež mají být zahrnuty do
konsolidace, a které na konsolidovaném základě nepřekračují
k rozvahovému dni mateřského podniku alespoň dvě z těchto
tří hraničních hodnot:
a) bilanční suma: 4 000 000 EUR,
b) čistý obrat: 8 000 000 EUR,
c) průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 50.
Členské státy mohou stanovit hraniční hodnoty vyšší, než jsou
uvedeny v prvním pododstavci písm. a) a b). Tyto hodnoty však
nesmějí přesáhnout 6 000 000 EUR v případě bilanční sumy
a 12 000 000 EUR v případě čistého obratu.
6. Střední skupiny jsou skupiny, které nejsou malými skupinami,
které sestávají z mateřského podniku a dceřiných
podniků, jež mají být zahrnuty do konsolidace, a které na
konsolidovaném základě nepřekračují k rozvahovému dni
mateřského podniku alespoň dvě z těchto tří hraničních
hodnot:
a) bilanční suma: 20 000 000 EUR,
b) čistý obrat: 40 000 000 EUR,
c) průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 250.
7. Velké skupiny jsou skupiny, které sestávají z mateřského
podniku a dceřiných podniků, jež mají být zahrnuty do konsolidace,
a které na konsolidovaném základě překračují k rozvahovému
dni mateřského podniku alespoň dvě z těchto tří hraničních
hodnot:
a) bilanční suma: 20 000 000 EUR,
b) čistý obrat: 40 000 000 EUR,
c) průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 250.
CSL 182/28 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
8. Členské státy povolí, aby při výpočtu hraničních hodnot
uvedených v odstavcích 5 až 7 nebyla prováděna kompenzace
uvedená v čl. 24 odst. 3 ani žádné vyloučení vyplývající z čl. 24
odst. 7. V těchto případech se hraniční hodnoty pro bilanční
sumu a čistý obrat zvyšují o 20 %.
9. Pokud jde o členské státy, které nepřijaly euro, částka
v národní měně odpovídající částkám uvedeným v odstavcích
1 až 7 se vypočte pomocí směnného kurzu zveřejněného
v Úředním věstníku Evropské unie ke dni vstupu v platnost jakékoli
směrnice, kterou se tyto částky stanoví.
Pro účely převodu na národní měny členských států, které
nepřijaly euro, mohou být částky v eurech uvedené v odstavcích
1, 3, 4, 6 a 7 v zájmu dosažení zaokrouhlených částek v národních
měnách zvýšeny nebo sníženy nejvýše o 5 %.
10. Pokud k rozvahovému dni podnik nebo skupina překročí
nebo přestane překračovat dvě ze tří hraničních hodnot uvedených
v odstavcích 1 až 7, ovlivní to použití odchylek povolených
touto směrnicí jen tehdy, jestliže to nastane ve dvou po
sobě jdoucích účetních obdobích.
11. Bilanční suma uvedená v odstavcích 1 až 7 tohoto
článku zahrnuje celkovou hodnotu buď aktiv uvedených
v položkách A až E části „aktiva“ podle vzoru členění stanoveného
v příloze III, nebo aktiv uvedených v položkách A až
E podle vzoru členění stanoveného v příloze IV.
12. Při výpočtu hraničních hodnot uvedených v odstavcích 1
až 7 mohou členské státy vyžadovat, aby u podniků, u nichž
není „čistý obrat“ relevantní, byly zahrnuty výnosy z jiných
zdrojů. Členské státy mohou vyžadovat, aby mateřské podniky
počítaly své hraniční hodnoty na konsolidovaném, a nikoli individuálním
základě. Členské státy rovněž mohou vyžadovat, aby
podniky ve skupině počítaly své hraniční hodnoty na konsolidovaném
nebo agregovaném základě, pokud byly založeny
výhradně za účelem vyhnout se vykazování určitých informací.
13. Aby se zohledňoval vliv inflace, Komise nejméně jednou
za pět let přezkoumá hraniční hodnoty uvedené v odstavcích 1
až 7 tohoto článku a ve vhodných případech je i pozmění
prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 49,
přičemž přihlédne k ukazatelům inflace, jak jsou zveřejňovány
v Úředním věstníku Evropské unie.
KAPITOLA 2
OBECNÁ USTANOVENÍ A OBECNÉ ZÁSADY
Článek 4
Obecná ustanovení
1. Roční účetní závěrka tvoří jeden celek a u všech podniků
zahrnuje přinejmenším rozvahu, výsledovku a přílohu v účetní
závěrce.
Členské státy mohou od jiných než malých podniků vyžadovat,
aby do roční účetní závěrky zahrnovaly kromě dokumentů
uvedených v prvním pododstavci i další výkazy.
2. Roční účetní závěrka musí být sestavena jasně a v souladu
s touto směrnicí.
3. Roční účetní závěrka musí podávat věrný a poctivý obraz
o aktivech, pasivech, finanční situaci a výsledku hospodaření
podniku. Pokud by použití této směrnice k podání věrného
a poctivého obrazu o aktivech, pasivech, finanční situaci
a výsledku hospodaření podniku nedostačovalo, musí být
v příloze v účetní závěrce poskytnuty takové další informace,
které jsou pro naplnění tohoto požadavku nezbytné.
4. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že uplatňování
některého ustanovení této směrnice je neslučitelné
s povinností uloženou v odstavci 3, takové ustanovení se
v zájmu podání věrného a poctivého obrazu o aktivech, pasivech,
finanční situaci a výsledku hospodaření podniku nepoužije.
Nepoužití takového ustanovení se uvede v příloze v účetní
závěrce s řádným odůvodněním a s vysvětlením vlivu na aktiva,
pasiva, finanční situaci a výsledek hospodaření podniku.
Členské státy mohou vymezit příslušné výjimečné případy
a stanovit odpovídající zvláštní pravidla, která se mají v takových
případech použít.
5. Členské státy mohou od jiných než malých podniků
vyžadovat, aby v roční účetní závěrce uváděly i další informace
než jen ty, které se požadují na základě této směrnice.
6. Odchylně od odstavce 5 mohou členské státy od malých
podniků vyžadovat, aby v účetní závěrce připravily, uvedly
a zveřejnily informace nad rámec požadavků této směrnice,
pokud jsou tyto informace shromažďovány v rámci systému
jediného ukládacího místa informací a požadavek uvádění
těchto informací je za výhradním účelem výběru daní stanoven
ve vnitrostátním daňovém právu. Informace požadované podle
tohoto odstavce se uvádějí v příslušné části účetní závěrky.
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/29
7. Členské státy při provedení této směrnice a při zavedení
nových požadavků v souladu s odstavcem 6 ve vnitrostátním
právu sdělí Komisi veškeré další informace, které požadují
v souladu s odstavcem 6,.
8. Členské státy, které k ukládání a zveřejňování ročních
účetních závěrek používají elektronická řešení, zajistí, aby od
malých podniků nebylo podle kapitoly 7 vyžadováno zveřejňování
dalších informací požadovaných vnitrostátním daňovým
právem podle odstavce 6.
Článek 5
Obecné informace
Dokument obsahující účetní závěrku musí obsahovat název
podniku a informace požadované podle čl. 5 písm. a) a b)
směrnice 2009/101/ES.
Článek 6
Obecné zásady účetního výkaznictví
1. Položky v ročních a konsolidovaných účetních závěrkách
se zachycují a oceňují v souladu s těmito obecnými zásadami:
a) předpokládá se, že podnik bude ve své činnosti nepřetržitě
pokračovat;
b) účetní pravidla a metody oceňování nelze od jednoho účetního
období k druhému měnit;
c) zachycování a oceňování se provádí na základě zásady opatrnosti;
zejména platí, že
i) zachycovat se mohou jen zisky, které byly k rozvahovému
dni realizovány;
ii) zachycovat se musí všechny závazky vznikající v průběhu
daného nebo předchozího účetního období, a to i v
případě, že se stanou zřejmými až mezi rozvahovým
dnem a dnem sestavení rozvahy; a
iii) zachycovat se musí všechny záporné úpravy hodnot bez
ohledu na to, zda je výsledkem účetního období zisk
nebo ztráta;
d) částky zachycené v rozvaze a výsledovce se stanoví na akruálním
principu;
e) počáteční rozvaha každého účetního období musí odpovídat
konečné rozvaze předchozího účetního období;
f) jednotlivé složky aktiv a pasiv se oceňují odděleně;
g) jakákoli kompenzace mezi položkami aktiv a pasiv nebo
mezi položkami nákladů a výnosů je zakázána;
h) položky zachycené ve výsledovce a v rozvaze se zaúčtovávají
a vykazují s ohledem na podstatu dotčené transakce nebo
ujednání;
i) položky zachycené v účetní závěrce se oceňují v pořizovacích
cenách či výrobních nákladech a
j) požadavky týkající se účetního zachycování, oceňování,
vykazování, uvádění informací a konsolidace stanovené
v této směrnici nemusí být dodržovány, jestliže je účinek
jejich dodržování nevýznamný.
2. Bez ohledu na odst. 1 písm. g) mohou členské státy ve
zvláštních případech povolit nebo vyžadovat, aby podniky
prováděly kompenzaci mezi položkami aktiv a pasiv nebo
mezi položkami nákladů a výnosů, jsou-li kompenzované
částky uvedeny v hrubé výši v příloze v účetní závěrce.
3. Členské státy mohou podniky osvobodit od požadavků
odst. 1 písm. h).
4. Členské státy mohou omezit oblast působnosti odst. 1
písm. j) na vykazování a uvádění informací.
5. Vedle částek zachycených v souladu s odst. 1 písm. c)
bodem ii) mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby
byly zachycovány všechny předvídatelné závazky a potenciální
ztráty vznikající v průběhu daného nebo předchozího účetního
období, a to i v případě, že se stanou zřejmými až mezi rozvahovým
dnem a dnem sestavení rozvahy.
Článek 7
Alternativní metoda oceňování dlouhodobých aktiv
v přeceněných hodnotách
1. Odchylně od čl. 6 odst. 1 bodu i) mohou členské státy
všem podnikům nebo kterýmkoli druhům podniků povolit
nebo od nich vyžadovat oceňování dlouhodobých aktiv
v přeceněných hodnotách. Stanoví-li vnitrostátní právo oceňování
na základě přecenění, vymezí současně jeho obsah, limity
a pravidla používání.
2. Použije-li se odstavec 1, rozdíl mezi oceněním na základě
pořizovací ceny nebo výrobních nákladů a oceněním na základě
přecenění se v rozvaze zaúčtuje do fondu z přecenění v položce
„Vlastní kapitál“.
CSL 182/30 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
Fond z přecenění může být kdykoli zcela nebo částečně kapi­
talizován.
Pokud již částky zahrnuté do fondu z přecenění nejsou k účtování
na základě přeceňování zapotřebí, fond z přecenění se
sníží. Členské státy mohou stanovit pravidla pro používání
fondu z přecenění za předpokladu, že převody z fondu
z přecenění do výsledovky je možné uskutečnit jen tehdy,
pokud byly převedené částky zachyceny ve výsledovce jako
náklady nebo pokud odrážejí zvýšení hodnoty, které již bylo
skutečně realizováno. Žádná část fondu z přecenění nesmí být
přímo ani nepřímo rozdělena, pokud nepředstavuje skutečně
realizované zvýšení hodnoty.
S výjimkou situací popsaných v druhém a třetím pododstavci
nelze fond z přecenění snižovat.
3. Na základě přeceněné hodnoty se každoročně vypočítávají
úpravy hodnot. Odchylně od článků 9 a 13 však mohou
členské státy povolit nebo vyžadovat, aby se v příslušných
položkách ve vzorech členění stanovených v přílohách V a VI
vykazovala pouze ta částka úprav hodnot, která je výsledkem
ocenění na základě pořizovací ceny nebo na základě výrobních
nákladů, a aby se rozdíl vyplývající z přecenění podle tohoto
článku v těchto vzorech členění vykazoval odděleně.
Článek 8
Alternativní metoda oceňování reálnou hodnotou
1. Odchylně od čl. 6 odst. 1 písm. i) a za podmínek stanovených
v tomto článku členské státy
a) všem podnikům či jakýmkoli druhům podniků povolí nebo
od nich vyžadují oceňování finančních nástrojů, včetně derivátových
finančních nástrojů, reálnou hodnotou a
b) mohou všem podnikům nebo některým druhům podniků
povolit nebo od nich vyžadovat oceňování určitých kategorií
aktiv jiných než finanční nástroje částkami stanovenými na
základě reálné hodnoty.
Toto povolení či požadavek se může omezovat na konsolidované
účetní závěrky.
2. Komoditní smlouvy, které jsou smluvní strany oprávněny
vypořádat v hotovosti nebo jiným finančním nástrojem, se pro
účely této směrnice považují za derivátové finanční nástroje,
s výjimkou smluv,
a) které byly uzavřeny a trvají, aby uspokojily potřeby podniku
týkající se nákupu, prodeje nebo použití komodity, které
podnik očekával v okamžiku uzavření transakce a poté;
b) které byly od počátku označeny jako komoditní smlouvy a
c) u kterých se očekává, že budou vypořádány dodáním komo­
dity.
3. Ustanovení odst. 1 písm. a) se použije pouze na tyto
závazky:
a) závazky držené jako součást obchodního portfolia a
b) derivátové finanční nástroje.
4. Ocenění podle odst. 1 písm. a) se nepoužije na
a) nederivátové finanční nástroje držené do splatnosti;
b) poskytnuté půjčky a pohledávky vytvořené podnikem, které
nejsou drženy za účelem obchodování; a
c) podíly v dceřiných podnicích, přidružených podnicích
a společných podnicích, kapitálové nástroje emitované
podnikem, smlouvy o podmíněném protiplnění v podnikové
kombinaci a jiné finanční nástroje se zvláštními vlastnostmi,
kvůli nimž se podle obecného mínění účtují odlišně od
ostatních finančních nástrojů.
5. Odchylně od čl. 6 odst. 1 písm. i) mohou členské státy
u všech aktiv a pasiv, která se v rámci systému zajišťovacího
účetnictví v reálných hodnotách považují za zajištěné položky,
nebo u identifikovaných částí takovýchto aktiv nebo pasiv
povolit oceňování specifickou částkou vyžadovanou podle
tohoto systému.
6. Odchylně od odstavců 3 a 4 mohou členské státy povolit
nebo vyžadovat zachycování a oceňování finančních nástrojů
a uvádění informací o nich v souladu s mezinárodními účetními
standardy přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002.
7. Reálná hodnota ve smyslu tohoto článku se stanoví podle
jedné z následujících hodnot:
a) v případě finančních nástrojů, pro které lze snadno identifikovat
hodnověrný trh, podle tržní hodnoty. Nelze-li tržní
hodnotu pro některý nástroj snadno zjistit, ale lze ji zjistit
pro jeho jednotlivé složky nebo pro podobný nástroj, je
možné tržní hodnotu odvodit z tržní hodnoty jeho složek
nebo podobného nástroje;
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/31
b) v případě finančních nástrojů, pro které nelze snadno identifikovat
hodnověrný trh, podle hodnoty vyplývající z obecně
uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto
oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad
tržní hodnoty.
Finanční nástroje, které nelze spolehlivě ocenit žádnou z metod
popsaných v prvním pododstavci písm. a) a b), se oceňují na
základě pořizovací ceny nebo výrobních nákladů, je-li takové
ocenění možné.
8. Bez ohledu na čl. 6 odst. 1 písm. c) se v případě oceňování
finančního nástroje reálnou hodnotou změna hodnoty
zahrnuje do výsledovky, s výjimkou následujících případů, kdy
se tato změna zahrne přímo do fondu z přecenění reálnou
hodnotou:
a) nástroj, o kterém je účtováno, je zajišťovacím nástrojem
v rámci systému zajišťovacího účetnictví, které umožňuje,
aby některé nebo veškeré změny hodnoty nebyly uváděny
ve výsledovce; nebo
b) změna hodnoty se týká kursového rozdílu vyplývajícího
z měnové složky tvořící část čisté investice podniku v zahraničním
subjektu.
Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby se změna
hodnoty realizovatelného finančního aktiva, které není derivátovým
finančním nástrojem, zahrnovala přímo do fondu
z přecenění reálnou hodnotou. Fond z přecenění na reálnou
hodnotu se upraví, pokud částky v něm uvedené již nejsou
nutné k použití prvního pododstavce písm. a) a b).
9. Bez ohledu na čl. 6 odst. 1 písm. c) mohou členské státy
všem podnikům nebo některým druhům podniků povolit nebo
od nich vyžadovat, aby v případě oceňování aktiv jiných než
finanční nástroje reálnou hodnotou uváděly změnu hodnoty ve
výsledovce.
KAPITOLA 3
ROZVAHA A VÝSLEDOVKA
Článek 9
Obecná ustanovení o rozvaze a výsledovce
1. Členění rozvahy a výsledovky se nesmí měnit od jednoho
účetního období ke druhému. Ve výjimečných případech je však
povoleno odchýlit se od této zásady za účelem podání věrného
a poctivého obrazu o aktivech, pasivech, finanční situaci
a výsledku hospodaření podniku. Každé takovéto odchýlení
musí být uvedeno a zdůvodněno v příloze v účetní závěrce.
2. Položky stanovené v přílohách III až VI se v rozvaze a ve
výsledovce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Členské
státy povolí podrobnější členění těchto položek za podmínky,
že předepsaná struktura zůstane zachována. Členské státy povolí
vložení mezisoučtů a nových položek, není-li obsah těchto
nových položek součástí žádných jiných položek v předepsaných
vzorech členění. Členské státy mohou podrobnější členění nebo
nové položky nebo mezisoučty vyžadovat.
3. Vyžaduje-li to zvláštní povaha podniku, přizpůsobí se
členění, zařazení a odborné názvosloví položek rozvahy a výsledovky,
které jsou označeny arabskými číslicemi. Členské státy
mohou takovéto přizpůsobení vyžadovat od podniků, jež náleží
k určitému konkrétnímu hospodářskému odvětví.
Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby byly položky
rozvahy a výsledovky označené arabskou číslicí sloučeny, pokud
je pro účely podávání věrného a poctivého obrazu o aktivech,
pasivech, finanční situaci a výsledku hospodaření podniku jejich
výše nevýznamná nebo pokud jejich sloučení přispěje k větší
transparentnosti, za podmínky, že sloučené položky se uvedou
odděleně v příloze v účetní závěrce.
4. Odchylně od odstavců 2 a 3 tohoto článku mohou
členské státy v rozsahu nezbytném pro elektronické ukládání
účetních závěrek omezit možnost podniků odchýlit se od příloh
III až VI.
5. U každé položky rozvahy a výsledovky se uvádí číselný
údaj za účetní období, k němuž se rozvaha a výsledovka vztahuje,
a číselný údaj týkající se příslušné položky za předchozí
účetní období. Nejsou-li tyto číselné údaje srovnatelné, mohou
členské státy vyžadovat, aby byl údaj za předchozí účetní
období upraven. Veškeré případy nesrovnatelnosti nebo veškeré
úpravy číselných údajů se s odůvodněním uvedou v příloze
v účetní závěrce.
6. Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat přizpůsobení
vzorů členění rozvahy a výsledovky tak, aby zahrnovaly
rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty.
CSL 182/32 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
7. Pokud jde o způsob, jakým jsou v roční účetní závěrce
zachycovány účasti,
a) členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby se u účastí
používala ekvivalenční metoda podle článku 27 a zohledňovaly
se přitom nezbytné úpravy vyplývající ze zvláštních
vlastností roční účetní závěrky v porovnání s konsolidovanou
účetní závěrkou;
b) členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby se podíl na
výsledku hospodaření připadající na účast vykazoval ve
výsledovce jen do výše odpovídající již obdrženým dividendám
nebo dividendám, jejichž platba může být požadována;
a
c) pokud zisk připadající na účast a vykázaný ve výsledovce
překročí částky již obdržených dividend nebo dividend,
jejichž platba může být požadována, zachytí se rozdíl do
rezervního fondu, který nemůže být rozdělen akcionářům
nebo společníkům.
Článek 10
Prezentace rozvahy
Pro účely prezentace rozvahy členské státy předepíší jeden nebo
oba ze vzorů členění stanovených v přílohách III a IV. Předepíše-li
členský stát oba vzory členění, povolí podnikům, aby si
vybraly, který z předepsaných vzorů členění přijmou.
Článek 11
Alternativní prezentace rozvahy
Členské státy mohou podnikům nebo některým druhům
podniků povolit nebo od nich vyžadovat, aby při prezentaci
položek rozlišovaly mezi krátkodobými a dlouhodobými položkami
v členění odlišném od vzoru členění stanoveného v přílohách
III a IV, za předpokladu, že obsah poskytovaných informací
je přinejmenším rovnocenný obsahu informací, jež mají
být poskytnuty v souladu s přílohami III a IV.
Článek 12
Zvláštní ustanovení vztahující se na určité rozvahové
položky
1. Pokud se určité aktivum či pasivum vztahuje k více než
jedné položce členění, jeho vztah k jiným položkám se uvede
buď u položky, u které se toto aktivum či pasivum vykáže,
nebo v příloze v účetní závěrce.
2. Vlastní podíly a podíly v podnicích ve skupině se vykazují
jen v položkách předepsaných pro tento účel.
3. Zahrnutí konkrétních aktiv do dlouhodobých nebo krátkodobých
aktiv záleží na účelu, k němuž jsou určena.
4. Věcná práva k nemovitostem a jiná podobná práva, jak je
vymezuje vnitrostátní právo, se vykazují v položce „pozemky
a budovy“.
5. Pořizovací cena dlouhodobých aktiv s omezenou dobou
ekonomické životnosti, náklady na jejich výrobu nebo v případě
použití čl. 7 odst. 1 jejich přeceněná hodnota se snižují o úpravy
hodnot vypočítané tak, aby se hodnota těchto aktiv během
doby jejich ekonomické životnosti systematicky odepisovala.
6. Úpravy hodnot dlouhodobých aktiv podléhají těmto
podmínkám:
a) členské státy mohou povolit nebo vyžadovat úpravy hodnot
u dlouhodobých finančních aktiv tak, aby byla oceněna nižší
z hodnot, jež jim k rozvahovému dni přísluší;
b) u dlouhodobých aktiv se provedou úpravy hodnot bez
ohledu na to, zda je doba jejich ekonomické životnosti
omezena či nikoli, tak, aby byla oceněna nižší z hodnot,
jež jim k rozvahovému dni přísluší, jestliže se očekává, že
snížení jejich hodnoty bude trvalé;
c) pokud úpravy hodnot uvedené v písmenech a) a b) nebyly ve
výsledovce vykázány odděleně, musí se vykázat ve výsledovce
a uvést odděleně v příloze v účetní závěrce;
d) v oceňování nižší z hodnot podle písmen a) a b) se nesmí
pokračovat, jestliže pominuly důvody, pro které se úpravy
hodnot prováděly; toto ustanovení se nepoužije na úpravy
hodnot v případě goodwillu.
7. U krátkodobých aktiv se provádějí úpravy hodnot tak, aby
se vykazovala v nižší z tržních hodnot, nebo ve výjimečných
případech v jiné nižší hodnotě, jež jim k rozvahovému dni
přísluší.
V oceňování nižší z hodnot podle prvního pododstavce se
nesmí pokračovat, jestliže pominuly důvody, pro které se
úpravy hodnot prováděly.
8. Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby byly
úroky z kapitálu vypůjčeného za účelem financování výroby
dlouhodobých nebo krátkodobých aktiv zahrnuty do výrobních
nákladů v rozsahu, v jakém se tyto úroky vztahují k období
výroby. Každé použití tohoto ustanovení se uvede v příloze
v účetní závěrce.
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/33
9. Členské státy mohou povolit, aby se pořizovací cena nebo
náklady na výrobu zásob zboží stejné kategorie i všech zastupitelných
položek včetně investic vypočítávaly na základě vážených
průměrných cen, podle metody „first in – first out (FIFO)“,
„last in – first out (LIFO)“ nebo podle metody zohledňující
obecně uznávané osvědčené postupy.
10. Pokud je splatná částka jakéhokoli dluhu vyšší než přijatá
částka, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby byl
rozdíl vykázán v aktivech. Rozdíl se vykazuje samostatně
v rozvaze nebo v příloze v účetní závěrce. Přiměřená částka
tohoto rozdílu se každý rok odepíše a rozdíl musí být zcela
odepsán nejpozději v okamžiku splacení dluhu.
11. Nehmotná aktiva musí být odepsána za dobu své ekonomické
životnosti.
Ve výjimečných případech, kdy ekonomickou životnost goodwillu
a nákladů na vývoj nelze spolehlivě odhadnout, musí být
tato aktiva odepsána během maximální doby stanovené členským
státem. Tato maximální doba nesmí být kratší než pět let
a delší než deset let. Doba odpisování goodwillu se vysvětlí
v příloze v účetní závěrce.
Pokud vnitrostátní právní předpisy povolují vykazování nákladů
na vývoj v aktivech a tyto náklady nebyly zcela odepsány,
členské státy vyžadují, aby nedošlo k žádnému rozdělení zisků,
není-li výše fondů použitelných k rozdělení a zisků za minulá
účetní období nejméně rovna částce neodepsaných nákladů.
Pokud vnitrostátní právní předpisy povolují vykazování zřizovacích
výdajů v aktivech, musí být tyto výdaje odepsány nejpozději
do pěti let. V takovém případě členské státy vyžadují, aby se
na zřizovací výdaje použil třetí pododstavec obdobně.
Ve výjimečných případech mohou členské státy povolit
odchylky od třetího a čtvrtého pododstavce. Tyto odchylky
musí být uvedeny a zdůvodněny v příloze v účetní závěrce.
12. Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků, jejichž povaha je
jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné,
že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá
jejich výše nebo datum, ke kterému vzniknou.
Členské státy mohou také povolit vytvoření rezerv určených ke
krytí nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k
rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté,
že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo datum, ke kterému
vzniknou.
K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad
nákladů, které pravděpodobně vzniknou, nebo v případě
závazku částky, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy
nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv.
Článek 13
Prezentace výsledovky
1. Pro účely prezentace výsledovky členské státy předepíší
jeden nebo oba vzory členění stanovené v přílohách V a VI.
Předepíše-li členský stát oba vzory členění, může podnikům
povolit, aby si vybraly, který z předepsaných vzorů členění
přijmou.
2. Odchylně od čl. 4 odst. 1 mohou členské státy všem
podnikům nebo některým druhům podniků povolit nebo od
nich vyžadovat, aby namísto prezentace položek výsledovky
v souladu s přílohami V a VI předkládaly výkaz finanční výkonnosti,
je-li obsah takto poskytovaných informací přinejmenším
rovnocenný obsahu informací, jež jsou jinak požadovány podle
příloh V a VI.
Článek 14
Zjednodušení pro malé a střední podniky
1. Členské státy mohou povolit malým podnikům sestavovat
zkrácenou rozvahu zahrnující jen položky označené v přílohách
III a IV písmeny a římskými číslicemi a přitom samostatně
uvádět
a) informace požadované v příloze III v závorkách v položce
D.II části „Aktiva“ a v položce C části „Vlastní kapitál a cizí
zdroje“ souhrnně pro každou z uvedených položek; nebo
b) informace požadované v příloze IV v závorkách v položce
D.II.
2. Členské státy mohou povolit malým a středním podnikům
sestavovat zkrácenou výsledovku za následujících omezení:
a) v příloze V lze položky 1 až 5 sloučit do jedné položky
s názvem „Hrubý zisk nebo ztráta“;
b) v příloze VI lze položky 1, 2, 3 a 6 sloučit do jedné položky
s názvem „Hrubý zisk nebo ztráta“.
CSL 182/34 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
KAPITOLA 4
PŘÍLOHA V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
Článek 15
Obecná ustanovení o příloze v účetní závěrce
Pokud se v souladu s touto kapitolou předkládá k rozvaze
a výsledovce příloha, informace v ní se podávají v tomtéž
pořadí, v jakém jsou prezentovány položky v rozvaze a výsle­
dovce.
Článek 16
Obsah přílohy v účetní závěrce vztahující se na všechny
podniky
1. V příloze v účetní závěrce uvádějí všechny podniky, vedle
údajů vyžadovaných podle dalších ustanovení této směrnice,
tyto údaje:
a) přijatá účetní pravidla;
b) pokud se dlouhodobá aktiva oceňují v přeceněných hodnotách,
tabulku zachycující
i) pohyby ve fondu z přecenění v účetním období společně
s vysvětlením toho, jak je s položkami v něm obsaženými
nakládáno z daňového hlediska; a
ii) účetní hodnotu v rozvaze, která by byla vykázána, kdyby
daná dlouhodobá aktiva nebyla přeceněna;
c) v případě oceňování finančních nástrojů nebo aktiv jiných
než finanční nástroje reálnou hodnotou
i) významné předpoklady, na kterých jsou založeny použité
oceňovací modely a techniky, pokud byla reálná hodnota
stanovena v souladu s čl. 8 odst. 7 písm. b);
ii) pro každou kategorii finančního nástroje nebo aktiva
jiného než finanční nástroje reálnou hodnotu, změny
hodnoty zahrnuté přímo do výsledovky a změny
zahrnuté ve fondech z přecenění reálnou hodnotou;
iii) pro každou třídu derivátových finančních nástrojů údaje
o jejich rozsahu a povaze, včetně hlavních podmínek,
které mohou ovlivnit výši, časový průběh a jistotu
budoucích peněžních toků; a
iv) tabulku zachycující pohyby ve fondech z přecenění
reálnou hodnotou během účetního období;
d) celkovou výši veškerých finančních závazků, záruk
a podmíněných závazků, jež nejsou vykázány v rozvaze,
a povahu a formu jakékoli poskytnuté věcné záruky; veškeré
penzijní závazky a závazky vůči podnikům ve skupině či
přidruženým podnikům se uvádějí samostatně;
e) výši záloh a úvěrů poskytnutých členům správních, řídících
či dozorčích orgánů s uvedením úrokových sazeb, hlavních
podmínek a veškerých dosud splacených, odepsaných nebo
prominutých částek, jakož i závazků přijatých v jejich
prospěch formou záruk všeho druhu; tyto údaje se uvádějí
souhrnně pro každou kategorii;
f) výši a povahu jednotlivých položek výnosů nebo nákladů,
které jsou mimořádné svým objemem či původem;
g) výši závazků podniku, které mají zbytkovou dobu splatnosti
delší než pět let, a celkovou výši závazků podniku, které jsou
kryty věcnými zárukami poskytnutými daným podnikem,
s uvedením povahy a formy těchto záruk; a
h) průměrný počet zaměstnanců během účetního období.
2. Členské státy mohou obdobně vyžadovat, aby malé
podniky uváděly informace požadované v čl. 17 odst. 1 písm.
a), m), p), q) a r).
Pro účely prvního pododstavce se informace vyžadované v čl.
17 odst. 1 písm. p) omezí na povahu a obchodní účel operací
uvedených ve zmíněném písmeni.
Pro účely prvního pododstavce se uvádění informací vyžadovaných
v čl. 17 odst. 1 písm. r) omezí na transakce uzavřené se
stranami vyjmenovanými ve čtvrtém pododstavci uvedeného
písmene.
3. Členské státy nevyžadují od malých podniků uvádění
informací nad rámec toho, co je vyžadováno nebo povoleno
podle tohoto článku.
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/35
Článek 17
Uvádění dalších informací středními a velkými podniky
a subjekty veřejného zájmu
1. Střední a velké podniky a subjekty veřejného zájmu
uvádějí v příloze v účetní závěrce vedle údajů vyžadovaných
podle článku 16 a všech ostatních ustanovení této směrnice
také tyto informace:
a) u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv:
i) pořizovací cenu či výrobní náklady, nebo – pokud byla
použita alternativní oceňovací metoda – reálnou či
přeceněnou hodnotu na začátku a konci účetního
období;
ii) přírůstky, úbytky a převody během účetního období;
iii) kumulované úpravy hodnot na začátku a konci účetního
období;
iv) úpravy hodnot provedené během účetního období;
v) pohyb v kumulovaných úpravách hodnot, pokud jde
o přírůstky, úbytky a převody během účetního období; a
vi) kde je v souladu s čl. 12 odst. 8 kapitalizován úrok,
částku kapitalizovanou během účetního období;
b) provádějí-li se u dlouhodobých nebo krátkodobých aktiv
úpravy hodnoty pouze pro daňové účely, výši těchto
úprav a odůvodnění;
c) pokud se finanční nástroje oceňují na základě pořizovací
ceny nebo výrobních nákladů,
i) pro každou třídu derivátového finančního nástroje
— reálnou hodnotu nástrojů, pokud ji lze stanovit
některou z metod předepsaných v čl. 8 odst. 7
písm. a), a
— údaje o rozsahu a podstatě nástrojů;
ii) u finančních dlouhodobých aktiv, jejichž zůstatková
hodnota převyšuje jejich reálnou hodnotu,
— účetní hodnotu a reálnou hodnotu buď jednotlivého
aktiva, nebo vhodně stanoveného seskupení těchto
jednotlivých aktiv, a
— důvody, proč účetní hodnota nebyla snížena, včetně
povahy důkazů, které vedly k předpokladu, že účetní
hodnota bude získána zpět;
d) částku odměn přiznaných ve vztahu k danému účetnímu
období členům správních, řídících a dozorčích orgánů
z důvodu jejich funkce a částku všech vzniklých či sjednaných
penzijních závazků pro bývalé členy těchto orgánů;
tyto údaje se uvádějí souhrnně pro každou kategorii orgánů.
Jestliže by uvedení těchto údajů umožnilo zjistit finanční
situaci konkrétního člena takového orgánu, mohou členské
státy od požadavku na uvádění těchto údajů upustit;
e) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období
rozčleněný podle kategorií a osobní náklady za účetní
období rozvržené mezi mzdy a platy, náklady na sociální
zabezpečení a penzijní náklady, nejsou-li osobní náklady
uvedeny samostatně ve výsledovce;
f) je-li v rozvaze vykázána rezerva na odloženou daň, odloženou
daň na konci účetního období a její vývoj během
účetního období;
g) název a sídlo každého podniku, ve kterém podnik samostatně
nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním
jménem, avšak na jeho účet drží účast, s uvedením podílu
na základním kapitálu, výše vlastního kapitálu a výsledku
hospodaření za poslední účetní období daného podniku, za
které byla přijata účetní závěrka; jestliže předmětný podnik
nezveřejňuje rozvahu a není výše uvedeným podnikem
kontrolován, lze údaje o vlastním kapitálu a o výsledku
hospodaření vynechat.
Členské státy mohou povolit, aby údaje, jejichž uvádění se
vyžaduje v prvním pododstavci tohoto písmene, měly
podobu výkazu ukládaného v souladu s čl. 3 odst. 1 a 3
směrnice 2009/101/ES; každé uložení takového výkazu se
uvede v příloze v účetní závěrce. Členské státy mohou
rovněž povolit, aby se tyto údaje vynechaly, pokud by
svou povahou vážně poškozovaly kterýkoli podnik, jehož
se týkají. Členské státy mohou toto vynechání podmínit
předchozím schválením správními nebo soudními orgány.
Vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v účetní
závěrce;
CSL 182/36 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
h) počet a jmenovitou hodnotu, nebo neexistuje-li jmenovitá
hodnota, účetní hodnotu akcií upsaných během účetního
období v mezích schváleného základního kapitálu, aniž
jsou dotčeny čl. 2 první pododstavec písm. e) směrnice
2009/101/ES nebo čl. 2 písm. c) a d) směrnice 2012/30/EU,
pokud jde o výši tohoto základního kapitálu;
i) pokud existuje více než jeden druh akcií, u každého druhu
jejich počet a jmenovitou hodnotu, nebo neexistuje-li
jmenovitá hodnota, jejich účetní hodnotu;
j) existenci jakýchkoli prioritních akcií, konvertibilních dluhopisů,
warrantů, opcí nebo podobných cenných papírů
a práv s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která
udělují;
k) název, sídlo a právní formu každého z podniků, v nichž je
podnik společníkem s neomezeným ručením;
l) název a sídlo podniku, který sestavuje konsolidovanou
účetní závěrku nejširší skupiny podniků, ke které podnik
jakožto dceřiný podnik patří;
m) název a sídlo podniku, který sestavuje konsolidovanou
účetní závěrku nejužší skupiny podniků, ke které podnik
jakožto dceřiný podnik patří a jež je rovněž začleněna do
skupiny podniků uvedené v písmenu l);
n) místo, kde lze získat konsolidovanou účetní závěrku
uvedenou v písmenech l) a m), je-li její získání možné;
o) navrhované rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, nebo
v příslušných případech rozdělení zisku nebo vypořádání
ztráty;
p) povahu a obchodní účel ujednání podniku, které nejsou
zahrnuty v rozvaze, a jejich finanční dopad na podnik,
jsou-li rizika nebo přínosy vyplývající z těchto ujednání
významné a je-li uvedení těchto rizik nebo přínosů
nezbytné k posouzení finanční situace podniku;
q) povahu a finanční dopad významných událostí, které
nastaly po rozvahovém dni a jež nejsou zahrnuty ve výsledovce
nebo rozvaze; a
r) transakce, které podnik uzavřel se spřízněnými stranami,
včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou
stranou a dalších informací o těchto transakcích,
které jsou nezbytné k pochopení finanční situace podniku.
Informace o jednotlivých transakcích je možné seskupovat
podle jejich povahy, nejsou-li samostatné informace
nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou
stranou na finanční situaci podniku.
Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby byly
uváděny pouze ty transakce se spřízněnými stranami,
které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek.
Členské státy mohou povolit, aby nebyly uváděny transakce
uzavřené mezi jedním nebo více členy skupiny, pokud jsou
dceřiné podniky, které jsou stranami této transakce,
takovým členem plně vlastněny.
Členské státy mohou povolit, aby střední podnik omezil
uvádění transakcí se spřízněnými stranami na transakce
uzavřené
i) s vlastníky, kteří v podniku drží účast;
ii) s podniky, v nichž má sám účast; a
iii) se členy správních, řídících nebo dozorčích orgánů
podniku.
2. Členské státy nemusí použít odst. 1 písm. g) u podniku,
který je mateřským podnikem řídícím se jejich vnitrostátním
právem, v těchto případech:
a) je-li podnik, v němž daný mateřský podnik drží účast pro
účely odst. 1 písm. g), zahrnut do konsolidované účetní
závěrky sestavované tímto mateřským podnikem nebo do
konsolidované účetní závěrky širší skupiny podniků podle
čl. 23 odst. 4;
b) pokud daný mateřský podnik nakládal s danou účastí ve své
roční účetní závěrce v souladu s čl. 9 odst. 7 nebo v konsolidované
účetní závěrce, kterou sestavuje, v souladu s čl. 27
odst. 1 až 8.
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/37
Článek 18
Uvádění dalších informací velkými podniky a subjekty
veřejného zájmu
1. Velké podniky a subjekty veřejného zájmu uvádějí
v příloze v účetní závěrce vedle údajů vyžadovaných podle
článků 16 a 17 a všech ostatních ustanovení této směrnice
také tyto informace:
a) čistý obrat rozčleněný podle kategorií činnosti a podle zeměpisných
trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou
podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován
prodej výrobků a poskytování služeb; a
b) celkové odměny za účetní období účtované jednotlivými
statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi za
povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměny účtované
jednotlivými statutárními auditory nebo auditorskými
společnostmi za jiné ověřovací služby, za daňové poradenství
a jiné neauditorské služby.
2. Členské státy mohou povolit, aby byly informace podle
odst. 1 písm. a) vynechány, pokud by jejich uvedení mohlo
podnik vážně poškodit. Členské státy mohou toto vynechání
podmínit předchozím schválením správními nebo soudními
orgány. Vynechání těchto informací se vždy uvede v příloze
v účetní závěrce.
3. Členské státy mohou stanovit, že se odst. 1 písm. b)
nepoužije na roční účetní závěrky podniku zahrnutého do
konsolidované účetní závěrky, která má být sestavena podle
článku 22, jsou-li dotyčné informace uvedeny v příloze v této
konsolidované účetní závěrky.
KAPITOLA 5
ZPRÁVA VEDENÍ PODNIKU
Článek 19
Obsah zprávy vedení podniku
1. Zpráva vedení podniku musí obsahovat věrný přehled
vývoje a výkonnosti činnosti podniku a jeho situace, jakož
i popis zásadních rizik a nejistot, kterým podnik čelí.
Tento přehled musí být vyváženou a vyčerpávající analýzou
vývoje a výsledků činnosti podniku a jeho situace, přiměřenou
velikosti a složitosti podnikatelské činnosti.
V rozsahu nezbytném pro pochopení vývoje, výsledků a situace
podniku tato analýza zahrne finanční a tam, kde je to vhodné,
i nefinanční klíčové ukazatele výkonnosti, které se vztahují
k příslušné podnikatelské činnosti, včetně informací týkajících
se environmentálních a zaměstnaneckých otázek. Zpráva vedení
podniku zahrnuje do této analýzy, kde je to vhodné, také
odkazy na částky vykazované v roční účetní závěrce a další
komentář k nim.
2. Ve zprávě vedení podniku se rovněž uvádí
a) pravděpodobný vývoj podniku v budoucnosti;
b) činnosti v oblasti výzkumu a vývoje;
c) údaje o nabytí vlastních akcií požadované v čl. 24 odst. 2
směrnice 2012/30/EU;
d) existence poboček podniku a
e) v souvislosti s používáním finančních nástrojů podnikem, jeli
to významné pro posouzení jeho aktiv, pasiv, finanční
situace a výsledku hospodaření,
i) cíle a postupy podniku při řízení finančních rizik, včetně
jeho strategie pro zajištění všech hlavních typů předpokládaných
transakcí, u kterých se používá zajišťovací
účetnictví; a
ii) cenová rizika, úvěrová rizika a rizika související s likviditou
a peněžními toky, kterým je podnik vystaven.
3. Členské státy mohou malé podniky osvobodit od povinnosti
sestavovat zprávy vedení podniku, pokud od nich
vyžadují, aby v příloze v účetní závěrce poskytly údaje požadované
v čl. 24 odst. 2 směrnice 2012/30/EU o nabytí vlastních
akcií podnikem.
4. Členské státy mohou malé a střední podniky osvobodit od
povinnosti stanovené v odst. 1 třetím pododstavci, pokud jde
o nefinanční informace.
Článek 20
Výkaz o správě a řízení podniku
1. Podniky uvedené v čl. 2 bodě 1 písm. a) zahrnou do své
zprávy vedení podniku výkaz o správě a řízení podniku. Tento
výkaz se do zprávy vedení podniku zahrnuje jako zvláštní oddíl
a obsahuje alespoň tyto informace:
a) v příslušných případech odkaz na tyto informace:
i) zásady správy a řízení podniku, které se na podnik vzta­
hují;
CSL 182/38 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
ii) zásady správy a řízení podniku, které se podnik dobrovolně
rozhodl používat;
iii) veškeré důležité informace o postupech správy a řízení
podniku používaných nad rámec požadavků podle vnitrostátního
práva.
Pokud se odkazuje na zásady správy a řízení podniku
uvedené v bodě i) nebo ii), podnik rovněž uvede, kde je
jejich text veřejně dostupný. Pokud se odkazuje na informace
uvedené v bodě iii), podnik zpřístupní veřejnosti podrobné
informace o svých zásadách správy a řízení podniku;
b) odchyluje-li se podnik v souladu s vnitrostátním právem od
zásad správy a řízení podniku uvedených v písm. a) bodě i)
nebo ii), vysvětlení podniku, od kterých částí uvedených
zásad se odchyluje a z jakých důvodů; pokud se podnik
rozhodl nepoužívat žádná ustanovení zásad správy a řízení
podniku uvedených v písm. a) bodě i) nebo ii), objasní
důvody, které ho k tomu vedly;
c) popis hlavních rysů systémů vnitřní kontroly a řízení rizik
podniku ve vztahu k procesu účetního výkaznictví;
d) informace požadované podle čl. 10 odst. 1 písm. c), d), f), h)
a i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze
dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (1), pokud se na
podnik uvedená směrnice vztahuje;
e) popis činnosti valných hromad akcionářů a jejich klíčové
pravomoci a popis práv akcionářů a toho, jak jsou tato
práva vykonávána, pokud tyto skutečnosti nejsou plně upraveny
vnitrostátním právem; a
f) složení a činnost správních, řídících a dozorčích orgánů
a jejich výborů.
2. Členské státy mohou povolit, aby se informace požadované
v odstavci 1 tohoto článku uváděly v
a) samostatné zprávě zveřejňované společně se zprávou vedení
podniku podle článku 30; nebo
b) dokumentu veřejně přístupném na internetových stránkách
podniku, na nějž zpráva vedení podniku odkazuje.
Jsou-li informace požadované podle odst. 1 písm. d) tohoto
článku uvedeny ve zprávě vedení podniku, mohou na ni samostatná
zpráva podle písmene a) nebo dokument podle písmene
b) odkazovat.
3. Statutární auditor nebo auditorská společnost vynese
výrok v souladu s čl. 34 odst. 1 druhým pododstavcem k informacím
vypracovaným podle odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku
a ověří, že byly poskytnuty informace uvedené v odst. 1 písm.
a), b), e) a f) tohoto článku.
4. Členské státy mohou osvobodit podniky uvedené
v odstavci 1, které emitovaly pouze cenné papíry jiné než
akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu
čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES, od použití odst.
1 písm. a), b), e) a f) tohoto článku, pokud tyto podniky neemitovaly
akcie, se kterými se obchoduje v mnohostranném
systému obchodování ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice
2004/39/ES.
KAPITOLA 6
KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A ZPRÁVY
Článek 21
Oblast působnosti konsolidovaných účetních závěrek
a zpráv
Pro účely této kapitoly podléhají mateřský podnik a všechny
jeho dceřiné podniky konsolidaci, pokud je mateřský podnik
podnikem, na nějž se podle čl. 1 odst. 1 vztahují koordinační
opatření stanovená touto směrnicí.
Článek 22
Požadavek na sestavování konsolidovaných účetních
závěrek
1. Členský stát od každého podniku, který se řídí jeho vnitrostátním
právem, vyžaduje, aby sestavoval konsolidovanou
účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku,
jestliže daný podnik (mateřský podnik)
a) má většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků
v jiném podniku (dceřiném podniku);
b) má právo jmenovat či odvolat většinu členů správního, řídícího
nebo dozorčího orgánu jiného podniku (dceřiného
podniku) a je zároveň akcionářem nebo společníkem takového
podniku;
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/39
(1) Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12.
c) má právo uplatňovat rozhodující vliv na jakýkoli podnik
(dceřiný podnik), jehož je akcionářem nebo společníkem
na základě smlouvy, kterou s ním uzavřel, nebo podle
jeho stanov, společenské nebo zakladatelské smlouvy, umožňuje-li
právo, jímž se dceřiný podnik řídí, aby byl takovým
smlouvám nebo ustanovením podřízen.
Členský stát nemusí vyžadovat, aby byl mateřský podnik
akcionářem nebo společníkem svého dceřiného podniku.
Členské státy, jejichž právo takovou smlouvu či taková ustanovení
nestanoví, nemusí toto ustanovení uplatňovat; nebo
d) je akcionářem či společníkem jakéhokoli jiného podniku a
i) většina členů správních, řídících či dozorčích orgánů
tohoto podniku (dceřiného podniku), kteří byli členy
těchto orgánů během stávajícího účetního období, předcházejícího
účetního období a až do doby sestavení
konsolidované účetní závěrky, byla jmenována výhradně
s využitím jeho hlasovacích práv, nebo
ii) na základě dohody uzavřené s ostatními akcionáři či
společníky tohoto podniku (dceřiného podniku) disponuje
většinou hlasovacích práv akcionářů nebo společníků
v tomto podniku. Členské státy mohou přijmout podrobnější
předpisy o formě a obsahu takových dohod.
Členské státy předepíší alespoň úpravu uvedenou v bodě ii).
Mohou podmínit použití bodu i) požadavkem, aby hlasovací
práva představovala nejméně 20 % celkového počtu.
Bod i) se však nepoužije, má-li třetí strana vůči tomuto podniku
práva uvedená v písmenech a), b) nebo c).
2. Vedle případů uvedených v odstavci 1 mohou členské
státy vyžadovat, aby kterýkoli podnik, jenž se řídí jejich vnitrostátním
právem, sestavoval konsolidovanou účetní závěrku
a konsolidovanou zprávu vedení podniku, jestliže
a) tento podnik (mateřský podnik) může vykonávat nebo
skutečně vykonává rozhodující vliv nebo kontrolu nad
jiným podnikem (dceřiným podnikem), nebo
b) tento podnik (mateřský podnik) a jiný podnik (dceřiný
podnik) jsou řízeny jednotně mateřským podnikem.
3. Pro účely odst. 1 písm. a), b) a d) se k hlasovacím právům
a jmenovacím a odvolacím právům mateřského podniku přičítají
práva všech ostatních dceřiných podniků a práva náležející
kterékoli osobě jednající vlastním jménem, ale na účet mateřského
podniku nebo jiného dceřiného podniku.
4. Pro účely odst. 1 písm. a), b) a d) se od práv uvedených
v odstavci 2 odečítají práva
a) příslušející k podílům drženým na účet jakékoli osoby jiné
než mateřský podnik nebo některý dceřiný podnik; nebo
b) příslušející k podílům
i) drženým jako záruka, jsou-li tato práva vykonávána
v souladu s přijatými pokyny, nebo
ii) drženým ve spojitosti s poskytováním půjček v rámci
běžné podnikatelské činnosti, jsou-li tato práva vykonávána
v zájmu osoby poskytující zajištění.
5. Pro účely odst. 1 písm. a) a d) se od souhrnu hlasovacích
práv akcionářů nebo společníků dceřiného podniku odečítají
hlasovací práva příslušející k podílům, které jsou v držení
samotného podniku, jeho dceřiného podniku nebo osoby jednající
vlastním jménem, ale na účet těchto podniků.
6. Aniž je dotčen čl. 23 odst. 9, podléhají mateřský podnik
a všechny jeho dceřiné podniky konsolidaci bez ohledu na to,
kde je sídlo těchto dceřiných podniků.
7. Aniž je dotčen tento článek a články 21 a 23, může
členský stát vyžadovat, aby kterýkoli podnik, jenž se řídí jeho
vnitrostátním právem, sestavoval konsolidovanou účetní
závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku,
a) spadá-li tento podnik a jeden či více jiných podniků, s nimiž
nemá žádné vztahy uvedené v odstavci 1 nebo 2, pod
jednotné řízení na základě
i) smlouvy uzavřené s tímto podnikem nebo
ii) zakladatelské či společenské smlouvy nebo stanov těchto
jiných podniků; nebo
CSL 182/40 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
b) skládají-li se správní, řídící či dozorčí orgány tohoto podniku
a jednoho či více jiných podniků, s nimiž nemá žádné
vztahy uvedené v odstavci 1 nebo 2, převážně ze stejných
osob vykonávajících funkci během účetního období a až do
sestavení konsolidované účetní závěrky.
8. Využije-li členský stát možnost podle odstavce 7,
podléhají podniky popsané v uvedeném odstavci a všechny
jejich dceřiné podniky konsolidaci, má-li jeden nebo více těchto
podniků jednu z forem uvedených v příloze I nebo příloze II.
9. Na konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou
zprávu vedení podniku uvedené v odstavci 7 tohoto článku se
použijí odstavec 6 tohoto článku, čl. 23 odst. 1, 2, 9 a 10
a články 25 až 29, s výhradou těchto úprav:
a) odkazy na mateřské podniky je třeba chápat jako odkazy na
všechny podniky uvedené v odstavci 7 tohoto článku; a
b) aniž je dotčen čl. 24 odst. 3, jsou položky „základní kapitál“,
„emisní ážio“, „fond z přecenění“, „fondy“, „výsledek hospodaření
za minulá účetní období“ a „výsledek hospodaření za
účetní období“, které se zahrnují do konsolidované účetní
závěrky, součtem jednotlivých částek příslušejících každému
z podniků uvedených v odstavci 7 tohoto článku.
Článek 23
Osvobození od konsolidace
1. Od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku
a konsolidovanou zprávu vedení podniku jsou osvobozeny malé
skupiny s výjimkou případů, kdy je některý podnik ve skupině
subjektem veřejného zájmu.
2. Členské státy mohou od povinnosti sestavovat konsolidovanou
účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku
osvobodit střední skupiny s výjimkou případů, kdy je některý
podnik ve skupině subjektem veřejného zájmu.
3. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 tohoto článku členské státy
osvobodí v následujících případech od povinnosti sestavovat
konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení
podniku každý mateřský podnik (dále jen „osvobozený
podnik“), který se řídí jejich vnitrostátním právem a který je
zároveň dceřiným podnikem, včetně subjektu veřejného zájmu
jiného než uvedeného v čl. 2 bodě 1 písm. a), jestliže se právem
některého členského státu řídí jeho vlastní mateřský podnik a
a) mateřský podnik osvobozeného podniku drží veškeré podíly
osvobozeného podniku. Podíly osvobozeného podniku, které
jsou v držení členů jeho správních, řídících nebo dozorčích
orgánů na základě zákona, stanov nebo zakladatelské či
společenské smlouvy, se pro tyto účely nezohledňují; nebo
b) mateřský podnik osvobozeného podniku drží nejméně 90
procent podílů osvobozeného podniku a toto osvobození
schválili ostatní akcionáři či společníci osvobozeného
podniku.
4. Osvobození podle odstavce 3 musí splňovat všechny tyto
podmínky:
a) aniž je dotčen odstavec 9, osvobozený podnik a všechny
jeho dceřiné podniky jsou konsolidovány v účetní závěrce
širší skupiny podniků, jejichž mateřský podnik se řídí
právem některého členského státu;
b) konsolidovanou účetní závěrku uvedenou v písmeni a)
a konsolidovanou zprávu vedení podniku širší skupiny
podniků sestavuje mateřský podnik této skupiny podle
práva členského státu, kterým se daný mateřský podnik
řídí, v souladu s touto směrnicí nebo mezinárodními účetními
standardy přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002;
c) ve vztahu k osvobozenému podniku jsou způsobem předepsaným
právem členského státu, jímž se osvobozený podnik
řídí, v souladu s článkem 30 zveřejněny tyto dokumenty:
i) konsolidovaná účetní závěrka uvedená v písmeni a)
a konsolidovaná zpráva vedení podniku uvedená
v písmeni b);
ii) zpráva auditora a
iii) případně dodatek uvedený v odstavci 6.
Tento členský stát může vyžadovat, aby se dokumenty
uvedené v bodech i), ii) a iii) zveřejňovaly v jeho úředním
jazyce a správnost překladu byla ověřena;
d) v příloze v roční účetní závěrce osvobozený podnik uvede
i) název a sídlo mateřského podniku, který sestavuje konsolidovanou
účetní závěrku uvedenou v písmenu a); a
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/41
ii) osvobození od povinnosti sestavovat konsolidovanou
účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku.
5. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku,
mohou členské státy v případech neuvedených v odstavci 3
osvobodit od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní
závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku každý
mateřský podnik (dále jen „osvobozený podnik“), který se řídí
jejich vnitrostátním právem a který je zároveň dceřiným
podnikem, včetně subjektu veřejného zájmu jiného než uvedeného
v čl. 2 bodě 1 písm. a), jestliže se jeho vlastní mateřský
podnik řídí právem některého členského státu, jestliže jsou
splněny všechny podmínky uvedené v odstavci 4 a jestliže
a) o sestavení konsolidované účetní závěrky nepožádali nejpozději
šest měsíců před koncem účetního období akcionáři
nebo společníci osvobozeného podniku, kteří vlastní podíly
představující určitý minimální podíl na upsaném základním
kapitálu tohoto podniku;
b) minimální podíl uvedený v písmeni a) nepřevyšuje tyto
hraniční hodnoty:
i) 10 % upsaného základního kapitálu v případě akciových
společností nebo komanditních společností na akcie a
ii) 20 % upsaného základního kapitálu v případě podniků
majících jinou formu;
c) členský stát pro toto osvobození nestanovil
i) podmínku, že se mateřský podnik, který sestavil konsolidovanou
účetní závěrku podle čl. 4 písm. a), musí řídit
vnitrostátním právem členského státu, který osvobození
poskytl; nebo
ii) podmínky související se sestavováním a ověřováním této
účetní závěrky.
6. Členský stát může osvobození podle odstavců 3 a 5
podmínit tím, aby se v konsolidované účetní závěrce uvedené
v odst. 4 písm. a) nebo v dodatku k ní uváděly další informace
v souladu s touto směrnicí, požadují-li se tyto informace od
podniků řídících se vnitrostátním právem tohoto členského
státu, které konsolidovanou účetní závěrku sestavovat musí
a které jsou ve stejné situaci.
7. Odstavce 3 až 6 se použijí, aniž jsou dotčeny právní
předpisy členských států týkající se sestavování konsolidované
účetní závěrky nebo konsolidované zprávy vedení podniku,
jsou-li tyto dokumenty vyžadovány
a) pro informování zaměstnanců nebo jejich zástupců nebo
b) na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich vlastní
účely.
8. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2, 3 a 5 tohoto článku,
mohou členské státy poskytující osvobození podle odstavců 3
a 5 tohoto článku osvobodit od povinnosti sestavovat konsolidovanou
účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení
podniku rovněž každý mateřský podnik (dále jen „osvobozený
podnik“), který se řídí jejich vnitrostátním právem a který je
zároveň dceřiným podnikem, včetně subjektu veřejného zájmu
jiného než uvedeného v čl. 2 bodě 1 písm. a), jestliže se jeho
vlastní mateřský podnik neřídí právem některého členského
státu a jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) osvobozený podnik a všechny jeho dceřiné podniky, aniž je
dotčen odstavec 9, jsou konsolidovány v účetní závěrce širší
skupiny podniků;
b) konsolidovaná účetní závěrka uvedená v písmeni a)
a případně konsolidovaná zpráva vedení podniku byly sesta­
veny
i) v souladu s touto směrnicí;
ii) v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými
podle nařízení (ES) č. 1606/2002;
iii) způsobem rovnocenným sestavování konsolidované
účetní závěrky a konsolidované zprávy vedení podniku
podle této směrnice; nebo
iv) způsobem rovnocenným mezinárodním účetním standardům,
jak je určeno v souladu s nařízením Komise
(ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým
se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních
standardů používaných emitenty cenných papírů ze
třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu
a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES (1);
c) konsolidovaná účetní závěrka uvedená v písmenu a) byla
ověřena jedním nebo více statutárními auditory nebo auditorskými
společnostmi oprávněnými k provádění auditu
účetních závěrek podle vnitrostátního práva, jímž se řídí
podnik, který tuto účetní závěrku sestavil.
CSL 182/42 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
(1) Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 66.
Použijí se odst. 4 písm. c) a d) a odstavce 5, 6 a 7.
9. Podnik, včetně subjektu veřejného zájmu, nemusí být
zahrnut do konsolidované účetní závěrky, pokud je splněna
přinejmenším jedna z následujících podmínek:
a) v mimořádně výjimečných případech nelze informace
nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky
v souladu s touto směrnicí získat bez nepřiměřených
nákladů nebo bez zbytečného zdržení;
b) podíly tohoto podniku jsou drženy výhradně za účelem
jejich následného prodeje; nebo
c) přísná a dlouhodobá omezení podstatně brání
i) mateřskému podniku ve výkonu jeho práv, pokud jde
o nakládání s majetkem nebo o řízení tohoto podniku;
nebo
ii) výkonu jednotného řízení tohoto podniku, jedná-li se
o vztahy uvedené v čl. 22 odst. 7.
10. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b), článek 21
a odstavce 1 a 2 tohoto článku, je od povinnosti podle článku
22 osvobozen každý mateřský podnik, včetně subjektu veřejného
zájmu, jestliže
a) má pouze dceřiné podniky, které jsou jak jednotlivě, tak ve
svém úhrnu nevýznamné; nebo
b) všechny jeho dceřiné podniky mohou být vyloučeny z konsolidace
podle odstavce 9 tohoto článku.
Článek 24
Sestavování konsolidovaných účetních závěrek
1. Na sestavování konsolidovaných účetních závěrek se
použijí kapitoly 2 a 3 s nezbytnými úpravami, jež vyplývají
ze zvláštních vlastností konsolidovaných účetních závěrek
v porovnání s ročními účetními závěrkami.
2. Aktiva a pasiva podniků zahrnutých do konsolidace se do
konsolidované rozvahy zahrnují v plném rozsahu.
3. Účetní hodnoty podílů na základním kapitálu podniků
zahrnutých do konsolidace jsou kompenzovány s odpovídajícím
podílem na vlastním kapitálu takových podniků v souladu
s následujícím:
a) s výjimkou případů podílů na základním kapitálu mateřského
podniku, které drží sám daný podnik nebo jiný
podnik zahrnutý do konsolidace a se kterými je zacházeno
jako s vlastními podíly v souladu s kapitolou 3, se tato
kompenzace provádí na základě účetních hodnot ke dni,
k němuž jsou tyto podniky začleněny do konsolidace
poprvé. Rozdíly plynoucí z této kompenzace se pokud
možno zachycují přímo proti těm položkám konsolidované
rozvahy, které mají hodnotu vyšší nebo nižší, než je jejich
účetní hodnota;
b) členský stát může povolit nebo vyžadovat, aby se kompenzace
prováděla na základě hodnoty identifikovatelných aktiv
a pasiv ke dni pořízení podílů, nebo pokud byly pořizovány
postupně, ke dni, ke kterému se podnik stal dceřiným
podnikem;
c) jakýkoli rozdíl zůstávající po použití písmene a) nebo
plynoucí z použití písmene b) se v konsolidované rozvaze
uvede jako goodwill;
d) metody používané pro výpočet hodnoty goodwillu a jakékoli
jiné významné změny hodnoty v porovnání s předchozím
účetním obdobím se vysvětlí v příloze v konsolidované
účetní závěrce;
e) pokud členský stát povolí kompenzaci kladného a záporného
goodwillu, obsahuje příloha v konsolidované účetní závěrce
analýzu goodwillu;
f) záporný goodwill lze přenést do konsolidované výsledovky,
pokud je takový postup v souladu se zásadami stanovenými
v kapitole 2.
4. Jestliže jsou podíly v dceřiných podnicích zahrnutých do
konsolidace v držení jiných osob než těchto podniků, vykazuje
se částka připadající na tyto podíly v konsolidované rozvaze
samostatně jako nekontrolní podíly.
5. Výnosy a náklady podniků zahrnutých do konsolidace se
v plné míře zahrnují do konsolidované výsledovky.
6. Výše výsledku hospodaření připadající na podíly uvedené
v odstavci 4 se v konsolidované výsledovce vykazuje samostatně
jako výsledek hospodaření připadající na nekontrolní podíly.
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/43
7. V konsolidované účetní závěrce se uvádějí aktiva, pasiva,
finanční situace a výsledek hospodaření podniků zahrnutých do
konsolidace, jako by tyto podniky představovaly jediný podnik.
Z konsolidované účetní závěrky se vyloučí zejména
a) pohledávky a závazky mezi těmito podniky;
b) výnosy a náklady vztahující se k operacím mezi těmito
podniky a
c) zisky nebo ztráty z operací prováděných mezi těmito
podniky, jsou-li zahrnuty do účetní hodnoty aktiv.
8. Konsolidované účetní závěrky se sestavují ke stejnému dni
jako roční účetní závěrka mateřského podniku.
Členský stát však může povolit nebo vyžadovat, aby se konsolidované
účetní závěrky sestavovaly k jinému dni tak, aby bylo
možné vzít v úvahu rozvahové dny největšího počtu podniků
nebo nejdůležitějších podniků, které jsou zahrnuty do konsolidace,
za podmínky, že
a) tato skutečnost je uvedena a zdůvodněna v příloze v konsolidované
účetní závěrce;
b) jsou zohledněny nebo uvedeny důležité události týkající se
aktiv, pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření podniku
zahrnutého do konsolidace, ke kterým došlo mezi rozvahovým
dnem tohoto podniku a rozvahovým dnem konsolidované
rozvahy; a
c) nastává-li rozvahový den podniku o více než tři měsíce dříve
nebo později než rozvahový den konsolidované rozvahy, je
tento podnik konsolidován na základě mezitímní účetní
závěrky sestavené k rozvahovému dni konsolidované
rozvahy.
9. Jestliže se v průběhu účetního období složení podniků
zahrnutých do konsolidace podstatně změnilo, jsou do konsolidované
účetní závěrky zahrnuty informace, které umožní po
sobě následující konsolidované účetní závěrky smysluplně
porovnat. Tato povinnost může být splněna sestavením upravené
srovnávací rozvahy a upravené srovnávací výsledovky.
10. Aktiva a pasiva zahrnutá do konsolidované účetní
závěrky se oceňují jednotně a v souladu s kapitolou 2.
11. Podnik, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku,
uplatňuje stejné metody oceňování jako u své roční účetní
závěrky. Členské státy mohou nicméně povolit nebo vyžadovat,
aby se v konsolidovaných účetních závěrkách při oceňování
vycházelo z jiných metod v souladu s kapitolou 2. Využití
této odchylky musí být uvedeno a zdůvodněno v příloze
v konsolidované účetní závěrce.
12. Pokud podniky zahrnuté do konsolidace ocenily aktiva
a pasiva zahrnutá do konsolidované účetní závěrky podle jiných
metod, než jaké se používají pro účely konsolidace, musí být
tato aktiva a pasiva přeceněna v souladu s metodami používanými
pro konsolidaci. Odchylky od tohoto požadavku se povolují
pouze výjimečně. Každá taková odchylka musí být uvedena
a zdůvodněna v příloze v konsolidované účetní závěrce.
13. Odložené daně se v konsolidaci zohlední, je-li pravděpodobné,
že v dohledné budoucnosti jednomu z podniků zahrnutých
do konsolidace vzniknou daňové náklady.
14. Byla-li hodnota určitých aktiv zahrnutých do konsolidované
účetní závěrky předmětem úprav výhradně pro daňové
účely, do konsolidované účetní závěrky se zahrnou až po vyloučení
těchto úprav.
Článek 25
Podnikové kombinace v rámci skupiny
1. Členský stát může povolit nebo vyžadovat, aby účetní
hodnota podílů na základním kapitálu podniku zahrnutého do
konsolidace byla kompenzována pouze s odpovídajícím
podílem na základním kapitálu, jestliže jsou podniky
v podnikové kombinaci v konečném důsledku kontrolovány
stejnou stranou před podnikovou kombinací i po ní a tato
kontrola není přechodná.
2. Veškeré rozdíly plynoucí z použití odstavce 1 jsou podle
jednotlivých případů buď přičteny ke konsolidovaným fondům,
nebo od nich odečteny.
3. Použití metody popsané v odstavci 1, z toho plynoucí
pohyb ve fondech a název a sídlo podniků, jichž se to týká,
se uvedou v příloze v konsolidované účetní závěrce.
Článek 26
Poměrná konsolidace
1. Řídí-li podnik zahrnutý do konsolidace spolu s jedním
nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace nějaký další
podnik, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby byl
tento podnik začleněn do konsolidované účetní závěrky
v poměru odpovídajícím podílu na jeho základním kapitálu,
který drží podnik zahrnutý do konsolidace.
CSL 182/44 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
2. Na poměrnou konsolidaci uvedenou v odstavci 1 tohoto
článku se obdobně použijí čl. 23 odst. 9 a 10 a článek 24.
Článek 27
Použití ekvivalenční metody u přidružených podniků
1. Pokud má podnik zahrnutý do konsolidace přidružený
podnik, vykazuje se tento přidružený podnik v konsolidované
rozvaze v samostatné položce s odpovídajícím názvem.
2. Při prvním použití tohoto článku na přidružený podnik se
tento přidružený podnik vykazuje v konsolidované rozvaze buď
a) v účetní hodnotě vypočtené v souladu s pravidly oceňování
stanovenými v kapitolách 2 a 3. Rozdíl mezi touto
hodnotou a částkou odpovídající podílu na vlastním kapitálu,
který tato účast v přidruženém podniku představuje, se
uvádí samostatně v konsolidované rozvaze nebo v příloze
v konsolidované účetní závěrce. Tento rozdíl se vypočte ke
dni, ke kterému je tato metoda poprvé použita; nebo
b) ve výši odpovídající podílu na vlastním kapitálu přidruženého
podniku, který tato účast v přidruženém podniku představuje.
Rozdíl mezi touto výší a účetní hodnotou vypočtenou
v souladu s pravidly oceňování stanovenými v kapitolách
2 a 3 se uvádí samostatně v konsolidované rozvaze
nebo v příloze v konsolidované účetní závěrce. Tento rozdíl
se vypočte ke dni, ke kterému je tato metoda poprvé
použita.
Členský stát může vyžadovat použití jedné z možností uvedených
v písmenech a) a b). V takových případech se v konsolidovaná
rozvaze nebo v příloze v konsolidované účetní závěrce
uvede, která z možnosti byla použita.
Kromě toho může členský stát pro účely písmen a) a b) povolit
nebo vyžadovat, aby se výpočet tohoto rozdílu prováděl ke dni
pořízení podílů, nebo pokud byly pořizovány postupně, ke dni,
ke kterému se podnik stal přidruženým podnikem.
3. Byla-li aktiva nebo pasiva přidruženého podniku oceněna
jinou metodou než metodou stanovenou pro konsolidaci
v souladu s čl. 24 odst. 11, mohou být pro účely výpočtu
rozdílu uvedeného v odst. 2 písm. a) nebo b) přeceněna metodami
stanovenými pro konsolidaci. Neprovedení takového
přecenění se uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.
Členské státy mohou toto přecenění vyžadovat.
4. Účetní hodnota uvedená v odst. 2 písm. a) nebo částka
odpovídající podílu na vlastním kapitálu přidruženého podniku
uvedená v odst. 2 písm. b) se zvyšuje nebo snižuje podle výše
změn, k nimž došlo během účetního období v podílu na
vlastním kapitálu přidruženého podniku, který tato účast představuje;
od této částky se odečítají dividendy vztahující se k této
účasti.
5. Nelze-li kladný rozdíl uvedený v odst. 2 písm. a) nebo b)
vztáhnout k žádné určité kategorii aktiv nebo pasiv, nakládá se
s ním podle zásad, které se vztahují na položku „Goodwill“, jak
je stanoveno v čl. 12 odst. 6 písm. d), čl. 12 odst. 11 prvním
pododstavci, čl. 24 odst. 3 písm. c) a přílohách III a IV.
6. Podíl na zisku nebo ztrátě přidružených podniků připadající
na účasti v těchto přidružených podnicích se vykazuje
v konsolidované výsledovce v samostatné položce s odpovídajícím
názvem.
7. Vyloučení uvedená v čl. 24 odst. 7 se provádějí, jen jsou-li
související skutečnosti známé nebo mohou být zjištěny.
8. Sestavuje-li přidružený podnik konsolidovanou účetní
závěrku, použijí se na vlastní kapitál vykazovaný v této konsolidované
účetní závěrce odstavce 1 až 7.
9. Tento článek nemusí být uplatňován, není-li účast na
základním kapitálu přidruženého podniku významná.
Článek 28
Příloha v konsolidované účetní závěrce
1. Příloha v konsolidované účetní závěrce obsahuje vedle
jakýchkoli dalších informací požadovaných podle jiných ustanovení
této směrnice informace požadované podle článků 16, 17
a 18, a to tak, aby se usnadnilo posouzení finanční situace
podniků zahrnutých do konsolidace jako celku, s nezbytnými
úpravami, jež vyplývají ze zvláštních vlastností konsolidované
účetní závěrky v porovnání s roční účetní závěrkou, včetně
těchto:
a) při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami se neuvádějí
operace mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty
do konsolidace a které se z konsolidace vylučují;
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/45
b) při uvádění průměrného počtu zaměstnanců během účetního
období se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, který
zaměstnávají podniky, které jsou konsolidovány pomocí
metody poměrné konsolidace; a
c) při uvádění částek odměn, záloh a úvěrů přiznaných členům
správních, řídících či dozorčích orgánů se uvádějí pouze
částky přiznané mateřským podnikem a jeho dceřinými
podniky členům správních, řídících či dozorčích orgánů
mateřského podniku.
2. Příloha v konsolidované účetní závěrce uvádí vedle informací
požadovaných podle odstavce 1 rovněž tyto informace:
a) ve vztahu k podnikům zahrnutým do konsolidace:
i) název a sídlo těchto podniků;
ii) podíl na základním kapitálu držený v těchto podnicích
mimo mateřský podnik podniky zahrnutými do konsolidace
nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na
účet těchto podniků; a
iii) informace o tom, ze kterých podmínek uvedených v čl.
22 odst. 1, 2 a 7 v návaznosti na použití čl. 22 odst. 3,
4 a 5 se vycházelo při provádění konsolidace. Tato informace
však může být vynechána, byla-li konsolidace
provedena na základě čl. 22 odst. 1 písm. a) a jsou-li
podíl na základním kapitálu a podíl držených hlasovacích
práv shodné.
Stejné informace se uvedou o podnicích nezahrnutých do
konsolidace z důvodu nevýznamnosti podle čl. 6 odst. 1
písm. j) a čl. 23 odst. 10 a rovněž se uvede důvod pro
nezahrnutí podniků uvedených v čl. 23 odst. 9;
b) název a sídlo přidružených podniků zahrnutých do konsolidace
podle čl. 27 odst. 1 a podíl na jejich základním kapitálu,
který drží podniky zahrnuté do konsolidace nebo osoby
jednající vlastním jménem, ale na účet těchto podniků;
c) název a sídlo podniků, které jsou konsolidovány pomocí
metody poměrné konsolidace podle článku 26, zásady, na
nichž je založeno společné řízení těchto podniků, a podíl na
jejich základním kapitálu, který drží podniky zahrnuté do
konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na
účet těchto podniků; a
d) pro každý z podniků neuvedených v písmenech a), b) a c),
v nichž podniky zahrnuté do konsolidace drží účasti, a to
buď samy, nebo prostřednictvím osob jednajících vlastním
jménem, ale na účet těchto podniků:
i) název a sídlo těchto podniků;
ii) podíl na základním kapitálu;
iii) výši vlastního kapitálu a výsledek hospodaření za
poslední účetní období daného podniku, za které byla
přijata účetní závěrka.
Informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření mohou
být rovněž vynechány, pokud dotyčný podnik nezveřejňuje
svou rozvahu.
3. Členské státy mohou povolit, aby informace požadované
v odst. 2 písm. a) až d) byly zpracovány ve formě výkazu
ukládaného v souladu s čl. 3 odst. 3 směrnice 2009/101/ES.
Uložení takového výkazu se uvede v příloze v konsolidované
účetní závěrce. Členské státy mohou rovněž povolit, aby byly
tyto údaje vynechány, pokud jsou takové povahy, že by jejich
uvedení vážně poškodilo kterýkoli podnik, jehož se týkají.
Členské státy mohou toto vynechání podmínit předchozím
schválením správními nebo soudními orgány. Vynechání těchto
údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.
Článek 29
Konsolidovaná zpráva vedení podniku
1. Konsolidovaná zpráva vedení podniku obsahuje vedle
jakýchkoli dalších informací požadovaných podle jiných ustanovení
této směrnice přinejmenším informace požadované podle
článků 19 a 20 s nezbytnými úpravami, jež vyplývají ze zvláštních
vlastností konsolidované zprávy vedení podniku v porovnání
se zprávou vedení podniku, a to tak, aby se usnadnilo
posouzení situace podniků zahrnutých do konsolidace jako
celku.
2. Použijí se následující úpravy informací požadovaných
podle článků 19 a 20:
a) při vykazování údajů o pořízených vlastních podílech konsolidovaná
zpráva vedení podniku uvádí daný počet a jmenovitou
hodnotu, nebo neexistuje-li jmenovitá hodnota, účetní
hodnotu všech podílů mateřského podniku držených tímto
CSL 182/46 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
mateřským podnikem, dceřinými podniky tohoto mateřského
podniku nebo osobou jednající vlastním jménem, ale
na účet kteréhokoli z těchto podniků. Členský stát může
povolit nebo vyžadovat, aby tyto údaje byly uvedeny
v příloze v konsolidované účetní závěrce;
b) při vykazování údajů o systémech vnitřní kontroly a řízení
rizik uvádí výkaz o správě a řízení podniku hlavní prvky
těchto systémů vnitřní kontroly a řízení rizik, pokud jde
o podniky zahrnuté do konsolidace jako celek.
3. Jestliže je kromě zprávy vedení podniku vyžadována
i konsolidovaná zpráva vedení podniku, mohou být obě zprávy
předkládány ve formě jediné zprávy.
KAPITOLA 7
ZVEŘEJŇOVÁNÍ
Článek 30
Obecný požadavek zveřejňování
1. Členské státy zajistí, aby podniky v přiměřené lhůtě, která
nepřesáhne dvanáct měsíců od rozvahového dne, zveřejnily
řádně schválenou roční účetní závěrku a zprávu vedení podniku
spolu s výrokem statutárního auditora nebo auditorské společnosti
uvedeným v článku 34 této směrnice, jak v souladu s kapitolou
2 směrnice 2009/101/ES stanoví právní předpisy jednotlivých
členských států.
Členské státy však mohou podniky osvobodit od povinnosti
zveřejňovat zprávu vedení podniku, je-li možné na požádání
snadno získat kopii celé takové zprávy nebo její části za cenu,
která nepřesahuje administrativní náklady na její pořízení.
2. Členské státy mohou podnik uvedený v příloze II, na který
se na základě čl. 1 odst. 1 písm. b) vztahují koordinační
opatření stanovená touto směrnicí, osvobodit od povinnosti
zveřejňovat účetní závěrku v souladu s článkem 3 směrnice
2009/101/ES, pokud je tato účetní závěrka veřejnosti k dispozici
v sídle podniku, a to v těchto případech:
a) všichni společníci dotčeného podniku, jejichž ručení je
neomezené, jsou podniky uvedené v příloze I, které se řídí
právem jiných členských států, než je členský stát, jehož
právem se řídí dotyčný podnik, a žádný z těchto podniků
nezveřejňuje účetní závěrku dotčeného podniku společně
s vlastní účetní závěrkou;
b) všichni společníci dotčeného podniku, jejichž ručení je
neomezené, jsou podniky, které se neřídí právem žádného
členského státu, avšak jejich právní forma je srovnatelná
s formami uvedenými ve směrnici 2009/101/ES.
Kopii účetní závěrky musí být možné získat na požádání. Její
cena nesmí přesáhnout administrativní náklady na její pořízení.
3. Odstavec 1 se použije na konsolidované účetní závěrky
a konsolidované zprávy vedení podniku.
Má-li podnik sestavující konsolidovanou účetní závěrku formu
uvedenou v příloze II a nevyžadují-li vnitrostátní právní předpisy
jeho členského státu v případě dokumentů uvedených
v odstavci 1 zveřejnění stejným postupem jako podle článku
3 směrnice 2009/101/ES, zpřístupní veřejnosti ve svém sídle
přinejmenším tyto dokumenty a na požádání poskytne jejich
kopii, jejíž cena nesmí přesáhnout administrativní náklady na
její pořízení.
Článek 31
Zjednodušení pro malé a střední podniky
1. Členské státy mohou malé podniky osvobodit od povinnosti
zveřejňovat výsledovku a zprávu vedení podniku.
2. Členské státy mohou středním podnikům povolit, aby
zveřejňovaly
a) zkrácenou rozvahu vykazující jen ty položky, které jsou
v přílohách III a IV označeny písmeny a římskými číslicemi,
a uvádějící odděleně buď v rozvaze, nebo v příloze v účetní
závěrce
i) položky C.I.3, C.II.1, 2, 3 a 4, C.III.1, 2, 3 a 4, D.II.2, 3
a 6 a D.III.1 a 2 části „Aktiva“ a C.1, 2, 6, 7 a 9 části
„Vlastní kapitál a cizí zdroje“ přílohy III;
ii) položky C.I.3, C.II.1, 2, 3 a 4, C.III.1, 2, 3 a 4, D.II.2, 3
a 6, D.III.1 a 2, F.1, 2, 6, 7 a 9 a položky I.1, 2, 6, 7 a 9
přílohy IV;
iii) požadované údaje, jak je uvedeno v závorkách v položce
D.II části „Aktiva“ a v položce C části „Vlastní kapitál
a cizí zdroje“ přílohy III, sečtené za všechny položky,
jichž se to týká, a odděleně pro položky D.II.2 a 3
části „Aktiva“ a položky C.1, 2, 6, 7 a 9 části „Vlastní
kapitál a cizí zdroje“;
iv) požadované údaje, jak je uvedeno v závorkách v položce
D.II přílohy IV, sečtené za všechny položky, jichž se to
týká, a odděleně pro položky D.II.2 a 3;
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/47
b) zkrácenou přílohu ve své účetní závěrce bez informací požadovaných
v čl. 17 odst.1 písm. f) a j).
Tímto odstavcem není dotčen čl. 30 odst. 1, pokud se uvedený
článek týká výsledovky, zprávy vedení podniku a výroku statutárního
auditora nebo auditorské společnosti.
Článek 32
Další požadavky zveřejňování
1. Pokud se roční účetní závěrka a zpráva vedení podniku
zveřejňují v nezkrácené podobě, reprodukují se ve formě
a znění, na jejichž základě statutární auditor nebo auditorská
společnost vypracovali svůj výrok. Přikládá se k nim nezkrácené
znění zprávy auditora.
2. Pokud se roční účetní závěrka zveřejňuje ve zkrácené
podobě, k níž se nepřikládá zpráva auditora, musí být
a) uvedeno, že se jedná o zkrácenou verzi;
b) uveden rejstřík, ve kterém je tato účetní závěrka uložena
v souladu s článkem 3 směrnice 2009/101/ES, nebo skutečnost,
že účetní závěrka ještě nebyla uložena;
c) uvedeno, zda byl výrok statutárního auditora nebo auditorské
společnosti bez výhrad, s výhradami nebo záporný
nebo zda statutární auditor nebo auditorská společnosti
nebyli schopni výrok vynést;
d) uvedeno, zda zpráva auditora obsahovala odkaz na jakékoli
záležitosti, na něž statutární auditor nebo auditorská společnost
zvláštním způsobem upozornili, aniž vyjádřili auditorský
výrok s výhradou.
Článek 33
Povinnost sestavovat a zveřejňovat účetní závěrku
a zprávu vedení podniku a odpovědnost za jejich
sestavení a zveřejnění
1. Členské státy zajistí, aby členové správních, řídících
a dozorčích orgánů podniku jednající v mezích pravomocí,
které jim svěřuje vnitrostátní právo, měli kolektivní povinnost
zajistit, aby
a) roční účetní závěrka, zpráva vedení podniku, a je-li předkládán
samostatně, výkaz o správě a řízení podniku a
b) konsolidovaná účetní závěrka, konsolidovaná zpráva vedení
podniku, a je-li předkládán samostatně, konsolidovaný výkaz
o správě a řízení podniku
byly sestaveny a zveřejněny v souladu s požadavky této směrnice
a tam, kde je to použitelné, s mezinárodními účetními
standardy přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002.
2. Členské státy zajistí, aby se v případě porušení povinností
uvedených v odstavci 1 jejich právní a správní předpisy o odpovědnosti
přinejmenším vůči podniku vztahovaly na členy správních,
řídících a dozorčích orgánů podniků.
KAPITOLA 8
AUDIT
Článek 34
Obecné požadavky
1. Členské státy zajistí, aby audit účetní závěrky subjektů
veřejného zájmu a středních a velkých podniků prováděl
jeden nebo více statutárních auditorů nebo auditorských společností,
které členské státy schválily k provádění povinných auditů
na základě směrnice 2006/43/ES.
Statutární auditor či auditoři nebo auditorská společnost či
společnosti rovněž
a) vyjádří názor na to, zda
i) zpráva vedení podniku je v souladu s účetní závěrkou za
stejné účetní období a
ii) zpráva vedení podniku byla vypracována v souladu s platnými
právními požadavky;
b) vyjádří se k tomu, zda na základě poznatků a povědomí
o podniku a jeho prostředí, k nimž dospěli v průběhu
auditu, statutární auditor nebo auditorská společnost zjistili
ve zprávě vedení podniku významné nepřesnosti, a uvedou
povahu veškerých těchto případných nepřesností.
2. Ustanovení odst. 1 prvního pododstavce se obdobně
použije na konsolidované účetní závěrky. Ustanovení odst. 1
druhého pododstavce se obdobně použije na konsolidované
účetní závěrky a konsolidované zprávy vedení podniku.
CSL 182/48 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
Článek 35
Změna směrnice 2006/43/ES týkající se obsahu zprávy
auditora
Článek 28 směrnice 2006/43/ES se nahrazuje tímto:
„Článek 28
Zpráva auditora
1. Zpráva auditora obsahuje:
a) úvod, v němž je přinejmenším uvedena účetní závěrka,
která je předmětem povinného auditu, a rámec účetního
výkaznictví, který byl použit pro její sestavení;
b) popis rozsahu povinného auditu, který obsahuje přinejmenším
údaje o auditorských standardech, podle kterých
byl povinný audit proveden;
c) výrok auditora, který je buď bez výhrad, s výhradou, nebo
záporný a který jasně vyjadřuje názor statutárního auditora
na to,
i) zda roční účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz
v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví a
ii) tam, kde je to vhodné, zda tato roční účetní závěrka
splňuje zákonné požadavky.
Není-li statutární auditor schopen auditorský výrok vynést,
ve zprávě se uvede, že byl výrok odmítnut;
d) odkaz na jakékoli záležitosti, na něž statutární auditor
zvláštním způsobem upozornil, aniž vyjádřil auditorský
výrok s výhradou;
e) vyjádření podle čl. 34 odst. 1 druhého pododstavce směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne
26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných
účetních závěrkách a souvisejících zprávách
některých forem podniků, o změně směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady
78/660/EHS a 83/349/EHS (*).
2. Statutární auditor zprávu auditora podepíše a uvede
datum. Pokud provádí povinný audit auditorská společnost,
musí být zpráva auditora podepsaná alespoň statutárním
auditorem nebo auditory, kteří prováděli povinný audit
jménem auditorské společnosti. Za výjimečných okolností
mohou členské státy stanovit, že tento podpis nemusí být
zveřejněn, pokud by takové zveřejnění mohlo vést k bezprostřednímu
a závažnému ohrožení osobní bezpečnosti některé
osoby. Jméno této osoby nebo osob musí být vždy známo
dotčeným příslušným orgánům.
3. Zpráva auditora o konsolidované účetní závěrce musí
splňovat požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2. Při informování
o souladu zprávy vedení podniku a účetní závěrky,
jak požaduje odst. 1 písm. e), statutární auditor nebo auditorská
společnost zohlední konsolidovanou účetní závěrku
a konsolidovanou zprávu vedení podniku. Pokud je ke
konsolidované účetní závěrce přiložena roční účetní závěrka
mateřského podniku, mohou být zprávy auditora vyžadované
tímto článkem spojeny.
___________
(*) Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.“
KAPITOLA 9
OSVOBOZENÍ A OMEZENÍ TÝKAJÍCÍ SE OSVOBOZENÍ
Článek 36
Osvobození pro mikropodniky
1. Členské státy mohou mikropodniky osvobodit od některé
nebo od všech následujících povinností:
a) povinnosti vykazovat „Náklady a příjmy příštích období“
a „Výdaje a výnosy příštích období“. Využije-li členský stát
této možnosti, může povolit uvedeným podnikům, pouze ve
vztahu k ostatním nákladům podle odst. 2 písm. b) bodu vi)
tohoto článku, aby se odchýlily od čl. 6 odst. 1 písm. d),
pokud jde o povinnost zachycovat „Náklady a příjmy příštích
období“ a „Výdaje a výnosy příštích období“, je-li tato
skutečnost uvedena v příloze v účetní závěrce anebo
v souladu s písmenem b) tohoto odstavce v poznámce
pod čarou rozvahy;
b) povinnosti vypracovat přílohu v účetní závěrce podle článku
16, jestliže jsou v poznámce pod čarou rozvahy uvedeny
informace vyžadované podle čl. 16 odst. 1 písm. d) a e)
této směrnice a čl. 24 odst. 2 směrnice 2012/30/EU;
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/49
c) povinnosti vypracovat zprávu vedení podniku podle kapitoly
5, pokud jsou informace požadované podle čl. 24 odst. 2
směrnice 2012/30/EU uvedeny v příloze v účetní závěrce
anebo v souladu s písmenem b) tohoto odstavce v poznámce
pod čarou rozvahy;
d) povinnosti zveřejňovat roční účetní závěrku podle kapitoly 7
této směrnice, pokud jsou údaje z rozvahy v ní obsažené
řádně předloženy v souladu s vnitrostátním právem alespoň
jednomu příslušnému orgánu, který určí dotčený členský
stát. Není-li příslušným orgánem ústřední rejstřík, obchodní
rejstřík nebo podnikový rejstřík, jak jsou uvedeny v čl. 3
odst. 1 směrnice 2009/101/ES, je příslušný orgán povinen
poskytnout tyto údaje příslušnému rejstříku.
2. Členské státy mohou mikropodnikům povolit
a) sestavit pouze zkrácenou rozvahu, ve které jsou odděleně
vykázány alespoň ty položky, které jsou v příloze III nebo
IV, podle okolností, označeny písmeny. Použije-li se odst. 1
písm. a) tohoto článku, vylučují se z rozvahy položky E části
„Aktiva“ a položky D části „Cizí zdroje“ přílohy III nebo
položky E a K přílohy IV;
b) sestavit pouze zkrácenou výsledovku, ve které jsou odděleně
vykázány alespoň tyto položky:
i) čistý obrat,
ii) ostatní výnosy,
iii) náklady na suroviny a jiné spotřebované výkony,
iv) osobní náklady,
v) úpravy hodnot,
vi) ostatní náklady,
vii) daň,
viii) výsledek hospodaření.
3. Členské státy nepovolí ani nevyžadují, aby se článek 8
vztahoval na jakýkoli mikropodnik využívající některé z osvobození
uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.
4. V případě mikropodniků se roční účetní závěrka sestavená
v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku považuje za účetní
závěrku podávající věrný a poctivý obraz podle požadavků čl. 4
odst. 3, takže čl. 4 odst. 4 se na ni nevztahuje.
5. Použije-li se odst. 1 písm. a) tohoto článku, celková
bilanční suma uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. a) sestává buď
z aktiv uvedených v položkách A až D části „Aktiva“ přílohy
III, nebo z aktiv uvedených v položkách A až D přílohy IV.
6. Aniž je dotčen tento článek, zajistí členské státy, aby
mikropodniky byly v ostatních ohledech považovány za malé
podniky.
7. Členské státy neumožní, aby odchylek stanovených
v odstavcích 1, 2 a 3 využívaly investiční podniky nebo
finanční holdingové podniky.
8. Členské státy, které k 19 července 2013 uvedly v účinnost
právní a správní předpisy v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 2012/6/EU ze dne 14. března 2012, kterou
se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách
některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty (1),
mohou být při uplatňování čl. 53 odst. 1 první věty osvobozeny
od požadavků podle čl. 3 odst. 9, pokud jde o převod
hraničních hodnot stanovených v čl. 3 odst. 1 na národní
měny.
9. Do20 července 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu,
Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu
výboru zprávu o situaci mikropodniků, přičemž zohlední
zejména situaci na vnitrostátní úrovni, pokud jde o počet
podniků odpovídajících velikostním kritériím a o snížení administrativní
zátěže díky osvobození od požadavku zveřejňování.
Článek 37
Osvobození pro dceřiné podniky
Bez ohledu na směrnice 2009/101/ES a 2012/30/EU nemusí
členské státy u podniků, které se řídí jejich vnitrostátním
právem a které jsou dceřinými podniky, uplatňovat ustanovení
této směrnice týkající se obsahu, auditu a zveřejňování ročních
účetních závěrek a zprávy vedení podniku, jsou-li splněny tyto
podmínky:
1) mateřský podnik se řídí právem členského státu;
CSL 182/50 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
(1) Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 3.
2) všichni akcionáři nebo společníci dceřiného podniku v souvislosti
s každým účetním obdobím, v němž je toto osvobození
uplatňováno, prohlásili, že s osvobozením od této
povinnosti souhlasí;
3) mateřský podnik prohlásil, že ručí za závazky dceřiného
podniku;
4) prohlášení uvedená v bodech 2 a 3 tohoto článku byla
dceřiným podnikem zveřejněna způsobem stanoveným právními
předpisy členského státu v souladu s kapitolou 2 směrnice
2009/101/ES;
5) dceřiný podnik je zahrnut do konsolidované účetní závěrky
sestavené mateřským podnikem v souladu s touto směrnicí;
6) toto osvobození je uvedeno v příloze v konsolidované účetní
závěrce, kterou sestavil mateřský podnik; a
7) konsolidovaná účetní závěrka uvedená v bodě 5 tohoto
článku, konsolidovaná zpráva vedení podniku a zpráva auditora
jsou za dceřiný podnik zveřejněny způsobem stanoveným
právními předpisy příslušného členského státu
v souladu s kapitolou 2 směrnice 2009/101/ES.
Článek 38
Podniky, které jsou v jiných podnicích společníky
s neomezeným ručením
1. Členské státy mohou vyžadovat, aby podniky uvedené
v čl. 1 odst. 1 písm. a), které se řídí jejich právem a které
jsou společníky s neomezeným ručením v podniku uvedeném
v čl. 1 odst. 1 písm. b) (dále jen „dotčený podnik“), sestavovaly,
nechávaly ověřovat a zveřejňovaly společně se svou vlastní
účetní závěrkou také účetní závěrku dotčeného podniku
v souladu s touto směrnicí; v takovém případě se požadavky
této směrnice na dotčený podnik nevztahují.
2. Členské státy nemají povinnost požadavky této směrnice
na dotčený podnik uplatňovat, pokud
a) účetní závěrku dotčeného podniku sestavuje, ověřuje a zveřejňuje
v souladu s touto směrnicí podnik, který
i) je v tomto dotčeném podniku společníkem s neomezeným
ručením a
ii) řídí se právem jiného členského státu;
b) dotčený podnik je zahrnut do konsolidované účetní závěrky,
kterou sestavuje, ověřuje a zveřejňuje v souladu s touto
směrnicí
i) společník s neomezeným ručením, nebo
ii) pokud je dotčený podnik zahrnut do konsolidované
účetní závěrky větší skupiny podniků sestavované, ověřované
a zveřejňované v souladu s touto směrnicí, mateřský
podnik řídící se právem některého členského státu. Toto
osvobození se uvede v příloze v konsolidované účetní
závěrce.
3. V případech uvedených v odstavci 2 dotčený podnik na
požádání sdělí název podniku, který zveřejní příslušnou účetní
závěrku.
Článek 39
Osvobození pro mateřské podniky sestavující
konsolidovanou účetní závěrku, pokud jde o výsledovku
Členský stát nemusí u podniků, které se řídí jeho vnitrostátním
právem a jsou mateřskými podniky, uplatňovat ustanovení této
směrnice týkající se auditu a zveřejňování výsledovky, jsou-li
splněny tyto podmínky:
1) mateřský podnik sestavuje konsolidovanou účetní závěrku
v souladu s touto směrnicí a je do této konsolidované účetní
závěrky zahrnut;
2) osvobození je uvedeno v příloze v roční účetní závěrce
mateřského podniku;
3) osvobození je uvedeno v příloze v konsolidované účetní
závěrce mateřského podniku a
4) výsledek hospodaření mateřského podniku stanovený
v souladu s touto směrnicí je vykázán v jeho rozvaze.
Článek 40
Omezení týkající se osvobození pro subjekty veřejného
zájmu
Není-li v této směrnici výslovně stanoveno jinak, neumožní
členské státy subjektům veřejného zájmu využívat zjednodušení
a osvobození stanovených v této směrnici. Se subjektem veřejného
zájmu se zachází jako s velkým podnikem bez ohledu na
jeho čistý obrat, bilanční sumu či průměrný počet zaměstnanců
v průběhu účetního období.
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/51
KAPITOLA 10
ZPRÁVA O PLATBÁCH VLÁDÁM
Článek 41
Definice týkající se plateb vládám
Pro účely této kapitoly se rozumí:
1) „podnikem činným v těžebním průmyslu“ podnik, který
vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním,
objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů,
ropy, zásob zemního plynu či jiných látek, v mezích ekonomických
činností uvedených v sekci B oddílech 05 až 08
přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí
statistická klasifikace ekonomických činností NACE
Revize 2 (1);
2) „podnikem činným v odvětví těžby dřeva v původních
lesích“ podnik, který v původních lesích vyvíjí činnosti
uvedené v sekci A oddíle 02 skupině 02.2 přílohy I nařízení
(ES) č. 1893/2006;
3) „vládou“ jakýkoli ústřední, regionální či místní orgán členského
státu nebo třetí země. Zahrnuje rovněž na jakýkoli
útvar, agenturu či podnik, jež jsou tímto orgánem kontrolovány,
jak stanoví čl. 22 odst. 1 až 6 této směrnice;
4) „projektem“ provozní činnosti, které jsou upraveny jedinou
smlouvou, licencí, ujednáním o nájmu, koncesí nebo podobnými
právními dohodami a které představují základ pro
platební závazky vůči vládě. Je-li však více takových dohod
zásadním způsobem provázáno, považuje se za projekt
takový soubor dohod;
5) „platbou“ částka, která byla uhrazena, ať už formou peněžitého
či nepeněžitého plnění, za činnosti popsané v odstavcích
1 a 2, přičemž se jedná o částky těchto druhů:
a) výrobní nároky;
b) daně odváděné z výnosů, výroby nebo zisku společností,
s výjimkou daní odváděných ze spotřeby, jako jsou daně
z přidané hodnoty, daní z příjmů fyzických osob nebo
daní z prodeje;
c) poplatky za užívání;
d) dividendy;
e) odměny za podpis, objevení a výrobu;
f) licenční poplatky, nájemné, vstupní poplatky a jiná protiplnění
za licence nebo koncese a
g) platby za zlepšení infrastruktury.
Článek 42
Podniky, od nichž se vyžadují zprávy o platbách vládám
1. Členské státy vyžadují od velkých podniků a všech
subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním
průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, aby
každoročně sestavovaly a zveřejňovaly zprávu o platbách odváděných
vládám.
2. Tato povinnost neplatí pro podnik, který se řídí právem
některého členského státu a který je dceřiným nebo mateřským
podnikem, pokud jsou splněny obě následující podmínky:
a) mateřský podnik se řídí právem některého členského státu a
b) platby odváděné tímto podnikem vládám jsou zahrnuty do
konsolidované zprávy o platbách vládám, kterou sestavuje
daný mateřský podnik v souladu s článkem 44.
Článek 43
Obsah zprávy
1. Ve zprávě není nutné zohledňovat jakoukoli platbu, ať už
byla provedena najednou nebo jako řada souvisejících plateb,
jejíž výše nepřesahuje za účetní období částku 100 000 EUR.
2. Ve zprávě se uvedou tyto informace týkající se činností
uvedených v čl. 41 bodech 1 a 2 za příslušné účetní období:
a) celková výše plateb, jež byly odvedeny jednotlivým vládám;
b) celková výše plateb v členění podle druhů uvedených v čl.
41 bodě 5 písm. a) až g), jež byly odvedeny jednotlivým
vládám;
c) pokud jsou tyto platby přiřazeny k určitému projektu,
celková výše plateb v členění podle druhů uvedených v čl.
41 bodě. 5 písm. a) až g), jež byly odvedeny za každý takový
projekt, a celková výše plateb za každý takový projekt.
CSL 182/52 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
(1) Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.
Informace o platbách odvedených podnikem týkajících se
povinností uložených na úrovni subjektu je možné uvádět na
úrovni subjektu spíše než úrovni projektu.
3. Pokud se vládám odvádějí nepeněžitá plnění, uvádí se
jejich hodnota a tam, kde je to vhodné, objem. Poskytne se
podpůrný komentář, ve kterém se vysvětlí, jak byla tato
hodnota určena.
4. Při uvádění informací o platbách podle tohoto článku se
zohlední věcná podstata spíše než forma dotčené platby nebo
činnosti. Platby a činnosti nesmějí být uměle rozdělovány ani
slučovány s cílem vyhnout se použití této směrnice.
5. V případě členských států, které nepřijaly euro, se hraniční
hodnota v eurech uvedená v odstavci 1 přepočítá na národní
měnu
a) použitím směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku
Evropské unie ke dni, kdy vstoupí v platnost jakákoli směrnice,
jež tuto prahovou hodnotu stanoví, a
b) zaokrouhlením na nejbližší stovku.
Článek 44
Konsolidovaná zpráva o platbách vládám
1. Členský stát vyžaduje od všech velkých podniků nebo
všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním
průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích a které
se řídí jeho vnitrostátním právem, aby sestavovaly konsolidovanou
zprávu o platbách odváděných vládám v souladu s články
42 a 43, je-li daný mateřský podnik povinen sestavovat konsolidovanou
účetní závěrku, jak stanoví čl. 22 odst. 1 až 6.
Mateřský podnik se rovněž považuje za činný v těžebním
průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, je-li
v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních
lesích činný některý z jeho dceřiných podniků.
Konsolidovaná zpráva zahrnuje pouze platby vyplývající
z činností v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva
v původních lesích.
2. Povinnost sestavovat konsolidovanou zprávu uvedená
v odstavci 1 neplatí pro
a) mateřský podnik malé skupiny, jak je definována v čl. 3
odst. 5, není-li některý podnik ve skupině subjektem veřejného
zájmu;
b) mateřský podnik střední skupiny, jak je definována v čl. 3
odst. 6, není-li některý podnik ve skupině subjektem veřejného
zájmu, a
c) mateřský podnik, který se řídí právem některého členského
státu a který je zároveň dceřiným podnikem, řídí-li se
právem některého členského státu jeho vlastní mateřský
podnik.
3. Podnik, včetně subjektu veřejného zájmu, nemusí být
zahrnut do konsolidované zprávy o platbách vládám, pokud
je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
a) mateřskému podniku při výkonu jejích práv ohledně nakládání
s majetkem nebo ohledně řízení tohoto podniku
významně brání přísná a dlouhodobá omezení;
b) v mimořádně výjimečných případech nelze informace
nezbytné pro sestavení konsolidované zprávy o platbách
vládám v souladu s touto směrnicí získat bez nepřiměřených
nákladů nebo bez zbytečného zdržení;
c) podíly tohoto podniku jsou drženy výhradně za účelem
jejich následného prodeje.
Výše uvedené výjimky se použijí pouze v případě, že je jich
využíváno i pro účely konsolidované účetní závěrky
Článek 45
Zveřejňování
1. Zpráva o platbách vládám uvedená v článku 42 a konsolidovaná
zpráva o platbách vládám uvedená v článku 44 se
zveřejňují v souladu s právem každého členského státu v souladu
s kapitolou 2 směrnice 2009/101/ES.
2. Členské státy zajistí, aby členové odpovědných orgánů
podniku jednající v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní
právo, měli povinnost zajistit, že zpráva o platbách
vládám bude podle jejich nejlepšího vědomí a jejich nejlepších
schopností sestavena a zveřejněna v souladu s požadavky této
směrnice.
Článek 46
Kritéria rovnocennosti
1. Podniky uvedené v článcích 42 a 44, které sestavují
a zveřejňují zprávu v souladu s požadavky třetí země, jež
byly podle článku 47 vyhodnoceny jako rovnocenné požadavkům
podle této kapitoly, jsou osvobozeny od plnění požadavků
této kapitoly, s výjimkou povinnosti tuto zprávu zveřejnit
podle práva každého členského státu v souladu s kapitolou 2
směrnice 2009/101/ES.
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/53
2. Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci
v souladu s článkem 49, v nichž určí kritéria, která se mají
uplatnit při posuzování pro účely odstavce 1 tohoto článku,
zda jsou požadavky třetích zemí na podávání zpráv rovnocenné
požadavkům stanoveným v této kapitole.
3. Kritéria určená Komisí v souladu s odstavcem 2 musí
a) zahrnovat
i) cílové podniky,
ii) cílové příjemce plateb,
iii) zachycované platby,
iv) přiřazování zachycovaných plateb,
v) členění zachycovaných plateb,
vi) parametry aktivující podávání zpráv na konsolidovaném
základě,
vii) nosič, na němž jsou zprávy podávány,
viii) četnost podávání zpráv a
ix) opatření, jejichž cílem je zamezit obcházení požadavků;
b) být jinak omezena na kritéria, jež usnadňují přímé srovnání
požadavků třetích zemí na podávání zpráv s požadavky této
kapitoly.
Článek 47
Uplatňování kritérií rovnocennosti
Komise je oprávněna přijímat prováděcí akty, které určí ty požadavky
třetích zemí na podávání zpráv, jež považuje po uplatnění
kritérií rovnocennosti v souladu s článkem 46 za rovnocenné
požadavkům této kapitoly. Tyto prováděcí akty se přijímají
přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.
Článek 48
Přezkum
Komise přezkoumá provádění a účelnost této kapitoly, zejména
pokud jde o rozsah povinností podávat zprávy, dodržování
těchto povinností a pokud jde o metody podávání zpráv podle
projektů, a podá o tom zprávu.
Přezkum zohlední mezinárodní vývoj, zejména pokud jde
o zvyšování transparentnosti plateb vládám, posoudí dopady
jiných mezinárodních režimů a zváží příslušné důsledky pro
konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek energie. Bude
dokončen do 21 července 2018.
Zpráva, případně spolu s legislativním návrhem, se předloží
Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva posoudí, zda by měly
být požadavky na podávání zpráv rozšířeny na další odvětví
a zda by zprávy o platbách vládám měly být předmětem auditu.
Kromě toho zpráva posoudí, zda by měly být uváděny další
informace o průměrném počtu zaměstnanců, využívání subdodavatelů
a případných peněžitých sankcích ukládaných zeměmi.
Zpráva se dále zabývá otázkou, zda je proveditelné zavést
povinnost pro všechny emitenty z Unie, aby při pořizování
nerostných surovin postupovali s náležitou péčí s cílem zajistit,
aby dodavatelské řetězce nebyly nijak napojeny na strany
konfliktu a respektovaly doporučení iniciativy v oblasti transparentnosti
těžebního průmyslu (EITI) a Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj (OECD) ohledně odpovědného
řízení dodavatelského řetězce.
KAPITOLA 11
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 49
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi
svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Přenesená pravomoc uvedená v čl. 1 odst. 2, v čl. 3 odst.
13 a v čl. 46 odst. 2 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou
počínaje dnem uvedeným v článku 54.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci
uvedené v čl. 1 odst. 2, v čl. 3 odst. 13 a v čl. 46 odst. 2
kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení
pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku
prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie
nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká
se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně
oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
CSL 182/54 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 2, čl.
3 odst. 13 nebo čl. 46 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud
proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku
ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen,
nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této
lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu
Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží
o dva měsíce.
Článek 50
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve
smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5
nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 51
Sankce
Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů
přijatých v souladu s touto směrnicí a přijmou veškerá opatření
nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být
účinné, přiměřené a odrazující.
Článek 52
Zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS
Směrnice 78/660/EHS a 83/349/EHS se zrušují.
Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto
směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v
příloze VII.
Článek 53
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy
nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20 července
2015. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Členské státy mohou stanovit, že předpisy uvedené v prvním
pododstavci se poprvé použijí na účetní závěrky za účetní
období počínající dne 1. ledna 2016 nebo v průběhu kalendářního
roku 2016.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na
tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich
úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních
právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti
této směrnice.
Článek 54
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení
v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 55
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 26. června 2013.
Za Evropský parlament
předseda
M. SCHULZ
Za Radu
předseda
A. SHATTER
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/55
PŘÍLOHA I
FORMY PODNIKŮ UVEDENÉ V ČL. 1 ODST. 1 PÍSM. A)
— Belgie:
la société anonyme / de naamloze vennootschap, la société en commandite par actions / de commanditaire vennootschap
op aandelen, société privée à responsabilité limitée / de besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid, la
société coopérative à responsabilité limitée / de coöperatieve vennootschap met beperkte aansprakelijkheid;
— Bulharsko:
акционерно дружество, дружество с ограничена отговорност, командитно дружество с акции;
— Česká republika:
společnost s ručením omezeným, akciová společnost;
— Dánsko:
aktieselskaber, kommanditaktieselskaber, anpartsselskaber;
— Německo:
die Aktiengesellschaft, die Kommanditgesellschaft auf Aktien, die Gesellschaft mit beschränkter Haftung;
— Estonsko:
aktsiaselts, osaühing;
— Irsko:
public companies limited by shares or by guarantee, private companies limited by shares or by guarantee;
— Řecko:
η ανώνυμη εταιρία, η εταιρία περιορισμένης ευθύνης, η ετερόρρυθμη κατά μετοχές εταιρία;
— Španělsko:
la sociedad anónima, la sociedad comanditaria por acciones, la sociedad de responsabilidad limitada;
— Francie:
la société anonyme, la société en commandite par actions, la société à responsabilité limitée, la société par actions
simplifiée;
— Itálie:
la società per azioni, la società in accomandita per azioni, la società a responsabilità limitata;
— Kypr:
δημόσιες εταιρείες περιορισμένης ευθύνης με μετοχές ή με εγγύηση, ιδιωτικές εταιρείες περιορισμένης ευθύνης με μετοχές ή
με εγγύηση;
— Lotyšsko:
akciju sabiedrība, sabiedrība ar ierobežotu atbildību;
— Litva:
akcinės bendrovės, uždarosios akcinės bendrovės;
CSL 182/56 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
— Lucembursko:
la société anonyme, la société en commandite par actions, la société à responsabilité limitée;
— Maďarsko:
részvénytársaság, korlátolt felelősségű társaság;
— Malta:
kumpanija pubblika — public limited liability company, kumpannija privata — private limited liability company,
soċjeta in akkomandita bil-kapital maqsum f'azzjonijiet — partnership en commandite with the capital divided into
shares;
— Nizozemsko:
de naamloze vennootschap, de besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid;
— Rakousko:
die Aktiengesellschaft, die Gesellschaft mit beschränkter Haftung;
— Polsko:
spółka akcyjna, spółka z ograniczoną odpowiedzialnością, spółka komandytowo-akcyjna;
— Portugalsko:
a sociedade anónima, de responsabilidade limitada, a sociedade em comandita por acões, a sociedade por quotas de
responsabilidade limitada;
— Rumunsko:
societate pe acțiuni, societate cu răspundere limitată, societate în comandită pe acțiuni.
— Slovinsko:
delniška družba, družba z omejeno odgovornostjo, komanditna delniška družba;
— Slovensko:
akciová spoločnosť, spoločnosť s ručením obmedzeným;
— Finsko:
yksityinen osakeyhtiö / privat aktiebolag, julkinen osakeyhtiö / publikt aktiebolag;
— Švédsko:
aktiebolag;
— Spojené království:
public companies limited by shares or by guarantee, private companies limited by shares or by guarantee
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/57
PŘÍLOHA II
FORMY PODNIKŮ UVEDENÉ V ČL. 1 ODST. 1 PÍSM. B)
— Belgie
la société en nom collectif / de vennootschap onder firma, la société en commandite simple / de gewone commanditaire
vennootschap, la société coopérative à responsabilité illimitée / de coöperatieve vennootschap met onbeperkte
aansprakelijkheid;
— Bulharsko:
събирателно дружество, командитно дружество;
— Česká republika:
veřejná obchodní společnost, komanditní společnost;
— Dánsko:
interessentskaber, kommanditselskaber;
— Německo:
die offene Handelsgesellschaft, die Kommanditgesellschaft;
— Estonsko:
täisühing, usaldusühing;
— Irsko:
partnerships, limited partnerships, unlimited companies;
— Řecko:
η ομόρρυθμος εταιρία, η ετερόρρυθμος εταιρία;
— Španělsko:
sociedad colectiva, sociedad en comandita simple;
— Francie:
la société en nom collectif, la société en commandite simple;
— Itálie:
la società in nome collettivo, la società in accomandita semplice;
— Kypr:
ομόρρυθμες και ετερόρρυθμες εταιρείες (συνεταιρισμοί);
— Lotyšsko:
pilnsabiedrība, komanditsabiedrība;
— Litva:
tikrosios ūkinės bendrijos, komanditinės ūkinės bendrijos;
— Lucembursko:
la société en nom collectif, la société en commandite simple;
— Maďarsko:
közkereseti társaság, betéti társaság, közös vállalat, egyesülés, egyéni cég;
CSL 182/58 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
— Malta:
soċjeta f'isem kollettiv jew soċjeta in akkomandita, bil-kapital li mhux maqsum f'azzjonijiet meta s-soċji kollha li
għandhom responsabbilita' llimitata huma soċjetajiet in akkomandita bil-kapital maqsum f'azzjonijiet — partnership
en nom collectif or partnership en commandite with capital that is not divided into shares, when all the partners with
unlimited liability are partnership en commandite with the capital divided into shares;
— Nizozemsko:
de vennootschap onder firma, de commanditaire vennootschap;
— Rakousko:
die offene Gesellschaft, die Kommanditgesellschaft;
— Polsko:
spółka jawna, spółka komandytowa;
— Portugalsko:
sociedade em nome colectivo, sociedade em comandita simples;
— Rumunsko:
societate în nume colectiv, societate în comandită simplă;
— Slovinsko:
družba z neomejeno odgovornostjo, komanditna družba;
— Slovensko:
verejná obchodná spoločnosť, komanditná spoločnosť;
— Finsko:
avoin yhtiö / öppet bolag, kommandiittiyhtiö/kommanditbolag;
— Švédsko:
handelsbolag, kommanditbolag;
— Spojené království:
partnerships, limited partnerships, unlimited companies.
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/59
PŘÍLOHA III
HORIZONTÁLNÍ ČLENĚNÍ ROZVAHY STANOVENÉ V ČLÁNKU 10
Aktiva
A. Nesplacený upsaný základní kapitál
z toho splatný
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v položce „Vlastní kapitál“;
v takovém případě se splatná, avšak dosud nesplacená část základního kapitálu vykazuje v aktivech buď v položce A,
nebo v položce D.II.5).
B. Zřizovací výdaje
jak jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, pokud povolují jejich vykazování v aktivech. Vnitrostátní právní
předpisy mohou rovněž stanovit, že se zřizovací výdaje vykazují jako první položka v části „Nehmotná aktiva“.
C. Dlouhodobá aktiva
I. Nehmotná aktiva
1. Náklady na vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech
2. Koncese, patenty, licence, ochranné známky a podobná práva a aktiva, pokud byly
a) pořízeny za úplatu a není třeba je vykazovat v položce C.I.3; nebo
b) vytvořeny vlastní činností podniku a pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v akti­
vech
3. Goodwill, pokud byl pořízen za úplatu
4. Poskytnuté zálohy
II. Hmotná aktiva
1. Pozemky a budovy
2. Technická zařízení a stroje
3. Jiná zařízení a inventář, nástroje a provozní vybavení
4. Poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva
III. Finanční aktiva
1. Podíly v podnicích ve skupině
2. Půjčky podnikům ve skupině
3. Účasti
4. Půjčky podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí
5. Investice držené jako dlouhodobá aktiva
6. Ostatní půjčky
D. Krátkodobá aktiva
I. Zásoby
1. Suroviny a jiné spotřebované výkony
2. Nedokončená výroba
3. Výrobky a zboží
4. Poskytnuté zálohy
CSL 182/60 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
II. Pohledávky
(u níže uvedených položek se odděleně uvedou částky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok)
1. Pohledávky z obchodního styku
2. Pohledávky za podniky ve skupině
3. Pohledávky za podniky, s nimiž je podnik spojen účastí
4. Ostatní pohledávky
5. Pohledávky za upsaný splatný, avšak dosud nesplacený základní kapitál (pokud vnitrostátní právní předpisy
nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v aktivech v položce A)
6. Náklady a příjmy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují
v aktivech v položce E)
III. Investice
1. Podíly v podnicích ve skupině
2. Vlastní podíly (s uvedením jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, s uvedením jejich
účetní hodnoty), pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v rozvaze
3. Ostatní investice
IV. Bankovní a pokladní hotovost
E. Náklady a příjmy příštích období
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v aktivech v položce D.II.6.)
Vlastní kapitál a cizí zdroje
A. Vlastní kapitál
I. Upsaný základní kapitál
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se v této položce vykazuje splatný základní kapitál; v takovém
případě se musí výše upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu vykázat odděleně)
II. Emisní ážio
III. Fond z přecenění
IV. Fondy
1. Zákonný rezervní fond, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují
2. Rezervní fond na vlastní podíly, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aniž je dotčen čl. 24 odst. 1
písm. b) směrnice 2012/30/EU
3. Statutární fondy
4. Ostatní fondy, včetně fondu z přecenění reálnou hodnotou
V. Výsledek hospodaření za minulá účetní období
VI. Výsledek hospodaření za účetní období
B. Rezervy
1. Rezervy na penzijní a podobné závazky
2. Rezervy na daně
3. Ostatní rezervy
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/61
C. Závazky
(u níže uvedených položek a pro jejich souhrn se odděleně uvedou částky se zbytkovou dobou splatnosti do jednoho
roku a se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok)
1. Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy
2. Závazky vůči úvěrovým institucím
3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se nevykazují samostatně jako snížení zásob
4. Závazky z obchodního styku
5. Směnky k úhradě
6. Závazky vůči podnikům ve skupině
7. Závazky vůči podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí
8. Ostatní závazky včetně závazků vůči daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení
9. Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují
v položce D)
D. Výdaje a výnosy příštích období
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se vykazují v závazcích v položce C.9)
CSL 182/62 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
PŘÍLOHA IV
VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ROZVAHY STANOVENÉ V ČLÁNKU 10
A. Nesplacený upsaný základní kapitál
z toho splatný
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v položce L; v takovém případě
musí být splatná, avšak dosud nesplacená část základního kapitálu uvedena buď v položce A, nebo v položce D.II.5)
B. Zřizovací výdaje
jak jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, pokud povolují jejich vykazování v aktivech. Vnitrostátní právní
předpisy mohou rovněž stanovit, že se zřizovací výdaje vykazují jako první položka v části „Nehmotná aktiva“.
C. Dlouhodobá aktiva
I. Nehmotná aktiva
1. Náklady na vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech
2. Koncese, patenty, licence, ochranné známky a podobná práva a aktiva, pokud byly
a) pořízeny za úplatu a není třeba je vykazovat v položce C.I.3; nebo
b) vytvořeny vlastní činností podniku a pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v akti­
vech
3. Goodwill, pokud byl pořízen za úplatu
4. Poskytnuté zálohy
II. Hmotná aktiva
1. Pozemky a budovy
2. Technická zařízení a stroje
3. Jiná zařízení a inventář, nástroje a provozní vybavení
4. Poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva
III. Finanční aktiva
1. Podíly v podnicích ve skupině
2. Půjčky podnikům ve skupině
3. Účasti
4. Půjčky podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí
5. Investice držené jako dlouhodobá aktiva
6. Ostatní půjčky
D. Krátkodobá aktiva
I. Zásoby
1. Suroviny a jiné spotřebované výkony
2. Nedokončená výroba
3. Výrobky a zboží
4. Poskytnuté zálohy
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/63
II. Pohledávky
(u níže uvedených položek se odděleně uvedou částky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok)
1. Pohledávky z obchodního styku
2. Pohledávky za podniky ve skupině
3. Pohledávky za podniky, s nimiž je podnik spojen účastí
4. Ostatní pohledávky
5. Pohledávky za upsaný splatný, avšak dosud nesplacený základní kapitál (pokud vnitrostátní právní předpisy
nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v aktivech v položce A)
6. Náklady a příjmy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se vykazují v aktivech
v položce E)
III. Investice
1. Podíly v podnicích ve skupině
2. Vlastní podíly (s uvedením jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, s uvedením jejich
účetní hodnoty), pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v rozvaze
3. Ostatní investice
IV. Bankovní a pokladní hotovost
E. Náklady a příjmy příštích období
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce D.II.6)
F. Závazky se zbytkovou dobou splatnosti do jednoho roku
1. Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy
2. Závazky vůči úvěrovým institucím
3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se nevykazují samostatně jako snížení zásob
4. Závazky z obchodního styku
5. Směnky k úhradě
6. Závazky vůči podnikům ve skupině
7. Závazky vůči podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí
8. Ostatní závazky včetně závazků vůči daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení
9. Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují
v položce K)
G. Čistá krátkodobá aktiva/závazky
(se zohledněním nákladů a příjmů příštích období, pokud se vykazují v položce E, a výdajů a výnosů příštích období,
pokud se vykazují v položce K)
H. Celková aktiva snížená o krátkodobé závazky
I. Závazky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok
1. Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy
CSL 182/64 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
2. Závazky vůči úvěrovým institucím
3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se nevykazují samostatně jako snížení zásob
4. Závazky z obchodního styku
5. Směnky k úhradě
6. Závazky vůči podnikům ve skupině
7. Závazky vůči podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí
8. Ostatní závazky včetně závazků vůči daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení
9. Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují
v položce K)
J. Rezervy
1. Rezervy na penzijní a podobné závazky
2. Rezervy na daně
3. Ostatní rezervy
K. Výdaje a výnosy příštích období
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce F.9 nebo I.9 nebo v obou)
L. Vlastní kapitál
I. Upsaný základní kapitál
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se v této položce vykazuje splatný základní kapitál; v takovém
případě se musí výše upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu vykázat odděleně)
II. Emisní ážio
III. Fond z přecenění
IV. Fondy
1. Zákonný rezervní fond, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují
2. Rezervní fond na vlastní podíly, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aniž je dotčen čl. 24 odst. 1
písm. b) směrnice 2012/30/EU
3. Statutární fondy
4. Ostatní fondy
V. Výsledek hospodaření za minulá účetní období
VI. Výsledek hospodaření za účetní období
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/65
PŘÍLOHA V
ČLENĚNÍ VÝSLEDOVKY – DRUHOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ STANOVENÉ V ČLÁNKU 13
1. Čistý obrat
2. Změny stavu zásob výrobků a nedokončené výroby
3. Aktivace výkonů vlastní výroby
4. Ostatní provozní výnosy
5. a) Suroviny a jiné spotřebované výkony
b) Ostatní externí náklady
6. Osobní náklady:
a) mzdy a platy
b) náklady na sociální zabezpečení, se samostatným uvedením nákladů na důchodové zabezpečení
7. a) Úpravy hodnot ve vztahu ke zřizovacím výdajům a k dlouhodobým hmotným a nehmotným aktivům
b) Úpravy hodnot ve vztahu ke krátkodobým aktivům v rozsahu, v jakém překročily částku úpravy hodnot, která je
v daném podniku běžná
8. Ostatní provozní náklady
9. Výnosy z účastí, se samostatným uvedením výnosů z účastí od podniků ve skupině
10. Výnosy z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv, se samostatným uvedením výnosů od
podniků ve skupině
11. Výnosové úroky a podobné výnosy, se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině
12. Úpravy hodnot finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva
13. Nákladové úroky a podobné náklady, se samostatným uvedením částek splatných podnikům ve skupině
14. Daň ze zisku nebo ztráty
15. Výsledek hospodaření po zdanění
16. Ostatní daně nevykázané v položkách 1–15
17. Výsledek hospodaření za účetní období
CSL 182/66 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
PŘÍLOHA VI
ČLENĚNÍ VÝSLEDOVKY – ÚČELOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ STANOVENÉ V ČLÁNKU 13
1. Čistý obrat
2. Náklady vynaložené na prodané zboží nebo poskytnuté služby (včetně úprav hodnoty)
3. Hrubý zisk nebo ztráta
4. Odbytové náklady (včetně úprav hodnoty)
5. Správní náklady (včetně úprav hodnoty)
6. Ostatní provozní výnosy
7. Výnosy z účastí, se samostatným uvedením výnosů z účastí od podniků ve skupině
8. Výnosy z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv, se samostatným uvedením výnosů od
podniků ve skupině
9. Výnosové úroky a podobné výnosy, se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině
10. Úpravy hodnot finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva
11. Nákladové úroky a podobné náklady, se samostatným uvedením částek splatných podnikům ve skupině
12. Daň ze zisku nebo ztráty
13. Výsledek hospodaření po zdanění
14. Ostatní daně nevykázané v položkách 1–13
15. Výsledek hospodaření za účetní období
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/67
PŘÍLOHA VII
Srovnávací tabulka
Směrnice 78/660/EHS Směrnice 83/349/EHS Tato směrnice
Čl. 1 odst. 1 první pododstavec návětí — Čl. 1 odst. 1písm. a)
Čl. 1 odst. 1 první pododstavec první
až dvacátá sedmá odrážka
— Příloha I
Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec — Čl. 1 odst. 1 písm. b)
Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec písm.
a) až aa)
— Příloha II
Čl. 1 odst. 1 třetí pododstavec — —
Čl. 1 odst. 2 — —
Čl. 2 odst. 1 — Čl. 4 odst. 1
Čl. 2 odst. 2 — Čl. 4 odst. 2
Čl. 2 odst. 3 — Čl. 4 odst. 3
Čl. 2 odst. 4 — Čl. 4 odst. 3
Čl. 2 odst. 5 — Čl. 4 odst. 4
Čl. 2 odst. 6 — Čl. 4 odst. 5
Článek 3 — Čl. 9 odst. 1
Čl. 4 odst. 1 — Čl. 9 odst. 2
Čl. 4 odst. 2 — Čl. 9 odst. 3
Čl. 4 odst. 3 — Čl. 9 odst. 3
Čl. 4 odst. 4 — Čl. 9 odst. 5
Čl. 4 odst. 5 — —
Čl. 4 odst. 6 — Čl. 6 odst. 1 písm. h) a
odst. 3
Čl. 5 odst. 1 — —
Čl. 5 odst. 2 — Článek 2 bod 14
Čl. 5 odst. 3 — Článek 2 bod 15
Článek 6 — Čl. 9 odst. 6
Článek 7 — Čl. 6 odst. 1 písm. g)
Článek 8 — Článek 10
Čl. 9 položka A — Příloha III položka A
Čl. 9 položka B — Příloha III položka B
Čl. 9 položka C — Příloha III položka C
Čl. 9 položka D — Příloha III položka D
Čl. 9 položka E — Příloha III položka E
Čl. 9 položka F — —
CSL 182/68 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
Směrnice 78/660/EHS Směrnice 83/349/EHS Tato směrnice
Pasiva
Čl. 9 položka A
— Vlastní kapitál a cizí zdroje
Příloha III položka A
Čl. 9 položka B — Příloha III položka B
Čl. 9 položka C — Příloha III položka C
Čl. 9 položka D — Příloha III položka D
Čl. 9 položka E — —
Článek 10 — Příloha IV
Článek 10a — Článek 11
Čl. 11 první pododstavec — Čl. 3 odst. 2 a čl. 14 odst. 1
Čl. 11 druhý pododstavec — —
Čl. 11 třetí pododstavec — Čl. 3 odst. 9 první pododstavec
Čl. 12 odst. 1 — Čl. 3 odst. 10
Čl. 12 odst. 2 — Čl. 3 odst. 9 druhý pododstavec
Čl. 12 odst. 3 — Čl. 3 odst. 11
Čl. 13 odst. 1 — Čl. 12 odst. 1
Čl. 13 odst. 2 — Čl. 12 odst. 2
Článek 14 — Čl. 16 odst. 1 písm. d)
Čl. 15 odst. 1 — Čl. 12 odst. 3
Čl. 15 odst. 2 — Čl. 2 bod 4
Čl. 15 odst. 3 písm. a) — Čl. 17 odst. 1 písm. a)
Čl. 15 odst. 3 písm. b) — —
Čl. 15 odst. 3 písm. c) — Čl. 17 odst. 1 písm. a) bod i)
Čl. 15 odst. 4 — —
Článek 16 — Čl. 12 odst. 4
Článek 17 — Čl. 2 bod 2
Článek 18 — —
Článek 19 — Čl. 2 bod 8
Čl. 20 odst. 1 — Čl. 12 odst. 12 první pododstavec
Čl. 20 odst. 2 — Čl. 12 odst. 12 druhý pododstavec
Čl. 20 odst. 3 — Čl. 12 odst. 12 třetí pododstavec
Článek 21 — —
Čl. 22 první pododstavec — Čl. 13 odst. 1
Čl. 22 druhý pododstavec — Čl. 13 odst. 2
Čl. 23 body 1 až 15 — Příloha V body 1 až 15
Čl. 23 body 16 až 19 — —
Čl. 23 body 20 a 21 — Příloha V body 16 a 17
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/69
Směrnice 78/660/EHS Směrnice 83/349/EHS Tato směrnice
Článek 24 — —
Čl. 25 body 1 až 13 — Příloha VI body 1 až 13
Čl. 25 body 14 až 17 — —
Čl. 25 body 18 a 19 — Příloha VI body 14 a 15
Článek 26 — —
Čl. 27 první pododstavec návětí — Čl. 3 odst. 3
Čl. 27 první pododstavec písm. a) a c) — Čl. 14 odst. 2 písm. a) a b)
Čl. 27 první pododstavec písm. b) a d) — —
Čl. 27 druhý pododstavec — Čl. 3 odst. 9 první pododstavec
Článek 28 — Čl. 2 bod 5
Článek 29 — —
Článek 30 — —
Čl. 31 odst. 1 — Čl. 6 odst. 1 návětí a písm. a) až f)
Čl. 31 odst. 1a — Čl. 6 odst. 5
Čl. 31 odst. 2 — Čl. 4 odst. 4
Článek 32 — Čl. 6 odst. 1 písm. i)
Čl. 33 odst. 1 návětí — Čl. 7 odst. 1
Čl. 33 odst. 1 první pododstavec písm.
a) a b) a druhý a třetí pododstavec
— —
Čl. 33 odst. 1 první pododstavec
písm. c)
— Čl. 7 odst. 1
Čl. 33 odst. 2 písm. a) první
pododstavec a čl. 33 odst. 2 písm. b),
c) a d)
— Čl. 7 odst. 2
Čl. 33 odst. 2 písm. a) druhý
pododstavec
— Čl. 16 odst. 1 písm. b)
Čl. 33 odst. 3 — Čl. 7 odst. 3
Čl. 33 odst. 4 — Čl. 16 odst. 1 písm. b) poslední věta
Čl. 33 odst. 5 — —
Článek 34 — Čl. 12 odst. 11 čtvrtý pododstavec
Čl. 35 odst. 1 písm. a) — Čl. 6 odst. 1 písm. i)
Čl. 35 odst. 1 písm. b) — Čl. 12 odst. 5
Čl. 35 odst. 1 písm. c) — Čl. 12 odst. 6
Čl. 35 odst. 1 písm. d) — Čl. 17 odst. 1 písm. b)
Čl. 35 odst. 2 — Čl. 2 bod 6
Čl. 35 odst. 3 — Čl. 2 bod 7
CSL 182/70 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
Směrnice 78/660/EHS Směrnice 83/349/EHS Tato směrnice
Čl. 35 odst. 4 — Čl. 12 odst. 8 a čl. 17 odst. 1 písm. a)
bod vi)
Článek 36 — —
Čl. 37 odst. 1 — Čl. 12 odst. 11 první, třetí a pátý
pododstavec
Čl. 37 odst. 2 — Čl. 12 odst. 11 první a druhý
pododstavec
Článek 38 — —
Čl. 39 odst. 1 písm. a) — Čl. 6 odst. 1 písm. i)
Čl. 39 odst. 1 písm. b) — Čl. 12 odst. 7 první pododstavec
Čl. 39 odst. 1 písm. c) — —
Čl. 39 odst. 1 písm. d) — Čl. 12 odst. 7 druhý pododstavec
Čl. 39 odst. 1. písm. e) — Čl. 17 odst. 1 písm. b)
Čl. 39 odst. 2 — Čl. 2 bod 6
Čl. 40 odst. 1 — Čl. 12 odst. 9
Čl. 40 odst. 2 — —
Článek 41 — Čl. 12 odst. 10
Čl. 42 první pododstavec — Čl. 12 odst. 12 třetí pododstavec
Čl. 42 druhý pododstavec — —
Čl. 42a odst. 1 — Čl. 8 odst. 1 písm. a)
Čl. 42a odst. 2 — Čl. 8 odst. 2
Čl. 42a odst. 3 — Čl. 8 odst. 3
Čl. 42a odst. 4 — Čl. 8 odst. 4
Čl. 42a odst. 5 — Čl. 8 odst. 5
Čl. 42a odst. 5a — Čl. 8 odst. 6
Článek 42b — Čl. 8 odst. 7
Článek 42c — Čl. 8 odst. 8
Článek 42d — Čl. 16 odst. 1 písm. c)
Článek 42e — Čl. 8 odst. 1 písm. b)
Článek 42f — Čl. 8 odst. 9
Čl. 43 odst. 1 návětí — Čl. 16 odst. 1 návětí
Čl. 43 odst. 1 bod 1 — Čl. 16 odst. 1 písm. a)
Čl. 43 odst. 1 bod 2 první pododstavec — Čl. 17 odst. 1 písm. g) první
pododstavec
Čl. 43 odst. 1 bod 2 druhý pododsta­
vec
— Čl. 17 odst. 1 písm. k)
Čl. 43 odst. 1 bod 3 — Čl. 17 odst. 1 písm. h)
Čl. 43 odst. 1 bod 4 — Čl. 17 odst. 1 písm. i)
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/71
Směrnice 78/660/EHS Směrnice 83/349/EHS Tato směrnice
Čl. 43 odst. 1 bod 5 — Čl. 17 odst. 1 písm. j)
Čl. 43 odst. 1 bod 6 — Čl. 16 odst. 1 písm. g)
Čl. 43 odst. 1 bod 7 — Čl. 16 odst. 1 písm. d)
Čl. 43 odst. 1 bod 7a — Čl. 17 odst. 1 písm. p)
Čl. 43 odst. 1 bod 7b — Čl. 2 bod 3 a čl. 17 odst. 1 písm. r)
Čl. 43 odst. 1 bod 8 — Čl. 18 odst. 1 písm. a)
Čl. 43 odst. 1 bod 9 — Čl. 17 odst. 1 písm. e)
Čl. 43 odst. 1 bod 10 — —
Čl. 43 odst. 1 bod 11 — Čl. 17 odst. 1 písm. f)
Čl. 43 odst. 1 bod 12 — Čl. 17 odst. 1 písm. d) první
pododstavec
Čl. 43 odst. 1 bod 13 — Čl. 16 odst. 1 písm. e)
Čl. 43 odst. 1 bod 14 písm. a) — Čl. 17 odst. 1 písm. c) bod i)
Čl. 43 odst. 1 bod 14 písm. b) — Čl. 17 odst. 1 písm. c) bod ii)
Čl. 43 odst. 1 bod 15 — Čl. 18 odst. 1 písm. b) a odst. 3
Čl. 43 odst. 2 — —
Čl. 43 odst. 3 — Čl. 17 odst. 1 písm. d) druhý
pododstavec
Článek 44 — —
Čl. 45 odst. 1 — Čl. 17 odst. 1 písm. g) druhý
pododstavec
Čl. 28 odst. 3
Čl. 45 odst. 2 — Čl. 18 odst. 2
Článek 46 — Článek 19
Článek 46a — Článek 20
Čl. 47 odst. 1 a 1a — Čl. 30 odst. 1 a 2
Čl. 47 odst. 2 — Čl. 31 odst. 1
Čl. 47 odst. 3 — Čl. 31 odst. 2
Článek 48 — Čl. 32 odst. 1
Článek 49 — Čl. 32 odst. 2
Článek 50 — Čl. 17 odst. 1 písm. o)
Článek 50a — —
Článek 50b — Čl. 33 odst. 1 písm. a)
Článek 50c — Čl. 33 odst. 2
Čl. 51 odst. 1 — Čl. 34 odst. 1
Čl. 51 odst. 2 — —
Čl. 51 odst. 3 — —
CSL 182/72 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
Směrnice 78/660/EHS Směrnice 83/349/EHS Tato směrnice
Článek 51a — Článek 35
Článek 52 — —
Čl. 53 odst. 2 — Čl. 3 odst. 13
Článek 53a — Článek 40
Článek 55 — —
Čl. 56 odst. 1 — —
Čl. 56 odst. 2 — Čl. 17 odst. 1 písm. l), m) a n)
Článek 57 — Článek 37
Článek 57a — Článek 38
Článek 58 — Článek 39
Čl. 59 odst. 1 — Čl. 9 odst. 7 písm. a)
Čl. 59 odst. 2 až 6 písm. a) — Čl. 9 odst. 7 písm. a) a článek 27
Čl. 59 odst. 6 písm. b) a c) — Čl. 9 odst. 7 písm. b) a c)
Čl. 59 odst. 7 a 8 — Čl. 9 odst. 7 písm. a) a článek 27
Čl. 59 odst. 9 — Čl. 27 odst. 9
Článek 60 — —
Článek 60a — Článek 51
Článek 61 — Čl. 17 odst. 2
Článek 61a — —
Článek 62 — Článek 55
— Čl. 1 odst. 1 Čl. 22 odst. 1
— Čl. 1 odst. 2 Čl. 22 odst. 2
— Čl. 2 odst. 1, 2 a 3 Čl. 22 odst. 3, 4 a 5
— Čl. 3 odst. 1 Čl. 22 odst. 6
— Čl. 3 odst. 2 Čl. 2 bod. 10
— Čl. 4 odst. 1 Článek 21
— Čl. 4 odst. 2 —
— Článek 5 —
— Čl. 6 odst. 1 Čl. 23 odst. 2
— Čl. 6 odst. 2 Čl. 3 odst. 8
— Čl. 6 odst. 3 Čl. 3 odst. 9 druhý pododstavec a odst.
10 a 11
— Čl. 6 odst. 4 Čl. 23 odst. 2
— Čl. 7 odst. 1 Čl. 23 odst. 3
— Čl. 7 odst. 2 Čl. 23 odst. 4
— Čl. 7 odst. 3 Čl. 23 odst. 3 návětí
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/73
Směrnice 78/660/EHS Směrnice 83/349/EHS Tato směrnice
— Článek 8 Čl. 23 odst. 5
— Čl. 9 odst. 1 Čl. 23 odst. 6
— Čl. 9 odst. 2 —
— Článek 10 Čl. 23 odst. 7
— Článek 11 Čl. 23 odst. 8
— Čl. 12 odst. 1 Čl. 22 odst. 7
Čl. 12 odst. 2 Čl. 22 odst. 8
Čl. 12 odst. 3 Čl. 22 odst. 9
— Čl. 13 odst. 1 a 2 Čl. 2 odst. 16 a čl. 6 odst. 1 písm. j)
— Čl. 13 odst. 2a Čl. 23 odst. 10
— Čl. 13 odst. 3 Čl. 23 odst. 9
— Článek 15 —
— Článek 16 Článek 4
— Čl. 17 odst. 1 Čl. 24 odst. 1
— Čl. 17 odst. 2 —
— Článek 18 Čl. 24 odst. 2
— Článek 19 Čl. 24 odst. 3 písm. a) až e)
— Článek 20 —
— Článek 21 Čl. 24 odst. 4
— Článek 22 Čl. 24 odst. 5
— Článek 23 Čl. 24 odst. 6
— Článek 24 —
— Čl. 25 odst. 1 Čl. 6 odst. 1 písm. b)
— Čl. 25 odst. 2 Čl. 4 odst. 4
— Čl. 26 odst. 1 Čl. 24 odst. 7
— Čl. 26 odst. 2 —
— Čl. 26 odst. 3 Čl. 6 odst. 1 písm. j)
— Článek 27 Čl. 24 odst. 8
— Článek 28 Čl. 24 odst. 9
— Čl. 29 odst. 1 Čl. 24 odst. 10
— Čl. 29 odst. 2 Čl. 24 odst. 11
— Čl. 29 odst. 3 Čl. 24 odst. 12
— Čl. 29 odst. 4 Čl. 24 odst. 13
— Čl. 29 odst. 5 Čl. 24 odst. 14
— Čl. 30 odst. 1 Čl. 24 odst. 3 písm. c)
CSL 182/74 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013
Směrnice 78/660/EHS Směrnice 83/349/EHS Tato směrnice
— Čl. 30 odst. 2 —
— Článek 31 Čl. 24 odst. 3 písm. f)
— Čl. 32 odst. 1 a 2 Článek 26
— Čl. 32 odst. 3 —
— Čl. 33 Článek 27
— Článek 34 návětí a čl. 34 odst. 1
první věta
Čl. 16 odst. 1 písm. a) a čl. 28 odst. 1
— Čl. 34 odst. 1 druhá věta —
— Čl. 34 odst. 2 Čl. 28 odst. 2 písm. a)
— Čl. 34 odst. 3 písm. a) Čl. 28 odst. 2 písm. b)
— Čl. 34 odst. 3 písm. b) —
— Čl. 34 odst. 4 Čl. 28 odst. 2 písm. c)
— Čl. 34 odst. 5 Čl. 28 odst. 2 písm. d)
— Čl. 34 odst. 6 Čl. 16 odst. 1 písm. g) a čl. 28 odst. 1
— Čl. 34 odst. 7 Čl. 16 odst. 1 písm. d) a čl. 28 odst. 1
— Čl. 34 odst. 7a Čl. 17 odst. 1 písm. p)
— Čl. 34 odst. 7b Čl. 17 odst. 1 písm. r)
— Čl. 34 odst. 8 Čl. 18 odst. 1 písm. a)
— Čl. 34 odst. 9 písm. a) Čl. 17 odst. 1 písm. e)
— Čl. 34 odst. 9 písm. b) Čl 28 odst. 1 písm. b)
— Čl. 34 odst. 10 —
Čl. 34 odst. 11 Čl. 17 odst. 1 písm. f) a
čl. 28 odst. 1
— Čl. 34 odst. 12 a 13 Čl. 28 odst. 1 písm. c)
— Čl. 34 odst. 14 Čl. 16 odst. 1 písm. c) a
čl. 28 odst. 1
— Čl. 34 odst. 15 Čl. 17 odst. 1 písm. c) a
čl. 28 odst. 1
— Čl. 34 odst. 16 Čl. 18 odst. 1 písm. b) a
čl. 28 odst. 1
— Čl. 35 odst. 1 Čl. 28 odst. 3
— Čl. 35 odst. 2 —
— Čl. 36 odst. 1 Čl. 19 odst. 1 a
čl. 29 odst. 1
— Čl. 36 odst. 2 písm. a)
Čl. 36 odst. 2 písm. b) a c) Čl. 19 odst. 2 písm. b) a c)
— Čl. 36 odst. 2 písm. d) Čl. 29 odst. 2 písm. a)
CS29.6.2013 Úřední věstník Evropské unie L 182/75
Směrnice 78/660/EHS Směrnice 83/349/EHS Tato směrnice
— Čl. 36 odst. 2 písm. e) Čl. 19 odst. 2 písm. e) a
čl. 29 odst. 1
— Čl. 36 odst. 2 písm. f) Čl. 29 odst. 2 písm. b)
— Čl. 36 odst. 3 Čl. 29 odst. 3
— Článek 36a Čl. 33 odst. 1 písm. b)
— Článek 36b Čl. 33 odst. 2
— Čl. 37 odst. 1 Čl. 34 odst. 1 a 2
— Čl. 37 odst. 2 Čl. 35
— Čl. 37 odst. 4 Článek 35
— Čl. 38 odst. 1 Čl. 30 odst. 1 první pododstavec a
odst. 3 první pododstavec
— Čl. 38 odst. 2 Čl. 30 odst. 1 druhý pododstavec
— Čl. 38 odst. 3 —
— Čl. 38 odst. 4 Čl. 30 odst. 3 druhý pododstavec
— Čl. 38 odst. 5 a 6 —
Čl. 38 odst. 7 Článek 40
— Článek 38a —
— Článek 39 —
— Článek 40 —
— Čl. 41 odst. 1 Čl. 2 bod 12
— Čl. 41 odst. 1a Čl. 2 bod 3
— Čl. 41 odst. 2 až 5 —
— Článek 42 —
— Článek 43 —
— Článek 44 —
— Článek 45 —
— Článek 46 —
— Článek 47 —
— Článek 48 Článek 51
— Článek 49 —
— Článek 50 —
— Článek 50a —
— Článek 51 Článek 55
CSL 182/76 Úřední věstník Evropské unie 29.6.2013