Dear Students, this is a solution for the first decision-making problem shown at the last seminar. Unfortunately it is only available in Czech language. Upon requests of some students, I uplad the document even in spite of the fact that it is not in English. PŘÍKLAD 1.3 – New production facility problem Společnost rozhoduje o vybudování výrobní jednoty na výrobu určitého produktu. Předpokládaná prodejní cena produktu je 100 Kč/kg. Společnost zvažuje tři situace resp. tři velikosti poptávky po produktu, které mohou nastat a jsou kritickými pro volbu velikosti výrobní jednotky. Na základě těchto třech velikostí poptávky podnik volí i tři možné velikosti výrobního zařízení. Velikosti možné poptávky jsou 500 tis. kg produktu za rok, 1 000 tis. kg produktu za rok a 1 500 tis. kg/rok. Těmto velikostem poptávky přesně odpovídají i tři možné varianty vyráběného množství. Variabilní náklady na výrobu daného produktu jsou 30 Kč/kg bez ohledu na to, o jak velikou výrobní dávku se bude jednat. Fixní náklady jsou různé dle velikosti výrobní dávky – 27 mil. Kč u velikosti 500 tis. kg/rok, 40 mil. Kč u velikosti 1 000 tis kg/rok a 50 mil. Kč u jednotky velikosti 1 500 tis. kg/rok. Pravděpodobnost poptávky 500 tis. kg/rok je 50%, pravděpodobnost poptávky 1 000 tis. kg/rok je 30%, pravděpodobnost poptávky 1 500 tis. kg/rok je 20% a) Zvolte kritérium pro ohodnocení jednotlivých variant; b) zobrazte rozhodovací matice; c) proveďte rozhodovací analýzu na základě vámi zvoleného kritéria a určete pro jakou variantu byste se rozhodl s ohledem na váš postoj k riziku (uveďte váš postoj k riziku); a) Kritérium pro ohodnocení jednotlivých variant je zisk: Z = P[*]C - (P[*]V+F) b) Uznávám dva způsoby řešení: (žlutě označené jsou rozdíly ve dvou řešeních, u první matice počítali řešitelé tak, že ač bylo pořízeno zařízení pro výrobu většího počtu produktů a fixní náklady tak byly vyšší- i když ve skutečnosti bylo vyrobeno méně produktů, variabilní náklady násobily skutečně vyrobenými produkty nikoliv plánovanou výrobní dávkou; u druhé matice řešitelé násobili variabilní náklady plánem, myslím, že se to dá taky uznat, pokud budeme vycházet že nejprve podnik všechno vyrobil, to co plánoval a pak až zjistil, že skutečná poptávka je nižší) První způsob S[1] S[2] S[3] V[1] výrobní zařízení 1 8 000 000 8 000 000 8 000 000 V[2] výrobní zařízení 2 -5 000 000 30 000 000 30 000 000 V[3] výrobní zařízení 3 -15 000 000 20 000 000 55 000 000 V1S1 = ( 100 * 500 000) – ( 30 * 500 000 + 27 000 000) = 8 000 000 V1S2 = ( 100 * 500 000) – ( 30 * 500 000 + 27 000 000) = 8 000 000 V1S3 = ( 100 * 500 000) – ( 30 * 500 000 + 27 000 000) = 8 000 000 V2S1 = ( 100 * 500 000) – ( 30 * 500 000+ 40 000 000) = - 5 000 000 V2S2 = ( 100 * 1 000 000) – ( 30 * 1 000 000 + 40 000 000) = 30 000 000 V2S3 = ( 100 * 1 000 000) – ( 30 * 1 000 000 + 40 000 000) = 30 000 000 V3S1 = ( 100 * 500 000) – ( 30 * 50 000 + 50 000 000) = - 15 000 000 V3S2 = ( 100 * 1 000 000) – ( 30 * 1 000 000 + 50 000 000) = 20 000 000 V3S3 = ( 100 * 1 500 000) – ( 30 * 1 500 000 + 50 000 000) = 55 000 000 c) S[1] S[2] S[3] S Pravděpodobnost 0,5 0,3 0,2 1,0 V[1] výrobní zařízení 1 4 000 000 2 400 000 1 600 000 8 000 000 V[2] výrobní zařízení 2 -2 500 000 9 000 000 6 000 000 12 500 000 V[3] výrobní zářízení 3 -7 500 000 6 000 000 11 000 000 9 500 000