pruh_TITL text logoC OPVK_MU_vlevo_2 13.9.2015 Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. NOZ - Osoby Katedra práva text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz 2 Osoby nNOZ osoby rozděluje osoby do dvou základních skupin, a to na fyzické a právnické osoby (§ 18) n nZa Fyzickou osobu zákon považuje člověka. Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu (§ 19 a § 23). n n n nPrávnická osoba je pak organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou (§ 20). n -) Právnická osoba je tedy na rozdíl od člověka umělým útvarem. nPrávnické osoby mohou sloužit jak soukromým tak i veřejným zájmům. nZa právnickou osobu (v oblasti soukromého práva) se považuje i stát (§ 21). n nKaždá osoby disponuje určitými právy a povinnostmi. Podle § 17 odst. 1 a 2 NOZ může mít práva a vykonávat je jen osoba. Povinnost lze uložit jen osobě a jen vůči ní lze plnění povinnosti vymáhat x věci text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz 1. Fyzické osoby nFyzická osoba = člověk. n nPodle NOZ má každý člověk vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva. n nPřirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. n nZákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany. n nNepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku (§ 19 odst. 1 a 2 NOZ) n 3 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Právní osobnost a svéprávnost nV souvislosti s osobami je třeba vymezit i způsobilost mít práva a povinnosti (právní osobnost), resp. právně jednat (svéprávnost) x OZ způsobilost k právům a povinnostem a k pr. úkonům. n nPrávní osobnost = způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti n n - Člověk má právní osobnost od narození až do smrti (§ 23). n n - Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Má se za to, že se dítě narodilo živé. Nenarodí-li se však živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo (§ 25) n n -Smrt člověka se prokazuje veřejnou listinou vystavenou po prohlédnutí těla mrtvého stanoveným způsobem. n - Nelze-li tělo mrtvého prohlédnout stanoveným způsobem, prohlásí člověka za mrtvého i bez návrhu soud, pokud byl člověk účasten takové události, že se jeho smrt vzhledem k okolnostem jeví jako jistá. n - V rozhodnutí určí soud den, který platí za den smrti. Závisí-li právní následek na skutečnosti, že určitý člověk přežil jiného člověka, a není-li jisto, který z nich zemřel jako první, má se za to, že všichni zemřeli současně. Není-li známo, kde člověk zemřel, má se za to, že se tak stalo tam, kde bylo nalezeno jeho tělo. n - Za místo, kde zemřel člověk prohlášený za mrtvého, platí to, kde naposledy pobýval živý. nPodle § 16 NOZ se právní osobnosti ani svéprávnosti nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu. n n 4 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Svéprávnost nSvéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem -) způsobilost právně jednat. n n- vznik plné svéprávnosti = zletilostí (18 let) x smrt - -Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti (srv. § 37) nebo uzavřením manželství (ta se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné). - -Každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. - -Kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl, odpovídá za jednání v tomto stavu učiněná (§ 24). - -podle § 16 NOZ se právní osobnosti ani svéprávnosti nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu. - n Svéprávnosti nelze úplně zbavit, jen omezit -) n n 5 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Omezení svéprávnosti nOmezit svéprávnost člověka může jen soud. nSoud je povinen vyvinout potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí. nK omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. nOmezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření. nOmezit svéprávnost člověka lze jen v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. nSoud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky; uplynutím doby právní účinky omezení zanikají. nZmění-li se okolnosti, soud své rozhodnutí bezodkladně změní nebo zruší, a to i bez návrhu (podrobněji srv. § 55 až 60). nV rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka, tedy osobu, která by měla chránit (opatrovat) zájmy člověka, jehož svéprávnost byla omezena. Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi (§ 62). nRozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního život, např. při nakupování potravin atp. (§ 64). 6 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Převzetí člověka do zdravotního zařízení nZákon dále upravuje práva člověka převzatého do zdravotnického zařízení (§ 104 až 110). n nPřevzít člověka bez jeho souhlasu do zařízení poskytujícího zdravotní péči nebo ho v něm bez jeho souhlasu držet lze jen z důvodu stanoveného zákonem a za podmínky, že nezbytnou péči o jeho osobu nelze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením. n nPřevzetí člověka do zařízení poskytujícího zdravotní péči oznámí poskytovatel zdravotních služeb neprodleně zákonnému zástupci (opatrovníku nebo podpůrci a jeho manželu nebo jiné známé osobě blízké), resp. do 24 hodin soudu. n nSoud o učiněném opatření rozhodne do 7 dnů (§ 105). n nRozhodl-li soud o přípustnosti učiněného opatření, schvaluje se tím nucený pobyt v zařízení poskytujícím zdravotní péči, tím však neodnímá právo odmítnout určitý zákrok nebo léčebný výkon (§ 110). n n n n 7 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Prohlášení nezvěstnosti a prohlášení za mrtvého nZákon podrobně upravuje i pravidla pro tzv. prohlášení nezvěstnosti osoby (§ 66 a násl.). n nZa nezvěstného může soud prohlásit svéprávného člověka, který opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje. n nProhlášení za nezvěstného se může stát na návrh osoby, která na tom má právní zájem, zejména manžela nebo jiné blízké osoby, spoluvlastníka, zaměstnavatele nebo korporace, na níž má tento člověk účast. n nKdo jedná, dotýkaje se záležitosti nezvěstného, musí tak činit i s přihlédnutím k jeho zájmům. n nVrátí-li se člověk prohlášený za nezvěstného nebo jmenuje-li správce svého jmění, pozbývá prohlášení za nezvěstného účinků. Prohlášení pozbývá účinků i dnem, který platí za den smrti nezvěstného. n nPříklad: Pokud např. manžel opustí společnou domácnost a nepodá o sobě po delší zprávu, přičemž není známo, kde se zdržuje, může manželka učinit návrh na prohlášení nezvěstnosti manžela. n nV této souvislosti je třeba zmínit i tzv. prohlášení za mrtvého (domněnka smrti - § 71 a násl.). n nNa návrh osoby, která na tom má právní zájem, prohlásí soud za mrtvého člověka, o němž lze mít důvodně za to, že zemřel. n nSoud současně určí den, který se pokládá za den jeho smrti. Na člověka, který byl prohlášen za mrtvého, se hledí, jako by zemřel. 8 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Prohlášení nezvěstnosti a prohlášení za mrtvého nByl-li člověk prohlášen za nezvěstného (k tomu viz výše), a vyplývají-li z okolností vážné pochybnosti, zda je ještě živ, ačkoli jeho smrt není nepochybná, může ho soud prohlásit za mrtvého na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a určí den, který nezvěstný zřejmě nepřežil. Má se za to, že tento den je dnem smrti nezvěstného. nČlověka, který byl prohlášen za nezvěstného lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí 5 let počítaných od konce roku, v němž došlo k prohlášení za nezvěstného; nelze to však učinit, objeví-li se v průběhu této doby zpráva, z níž lze soudit, že nezvěstný je dosud naživu. nČlověka, který se stal nezvěstný tím, že opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje, avšak nebyl za nezvěstného prohlášen, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí 7 letod konce roku, v němž se objevila poslední zpráva, z níž lze usuzovat, že byl ještě naživu.[8] nČlověka, který se stal nezvěstným jako účastník události, při níž byl v ohrožení života větší počet osob,lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí 3 let od konce roku, v němž se objevila poslední zpráva, z níž lze usuzovat, že byl v průběhu těchto událostí ještě naživu (§ 75). nByl-li člověk prohlášen za mrtvého, nevylučuje to důkaz, že zemřel dříve nebo později, anebo že je ještě naživu. nZjistí-li se, že je naživu, k prohlášení za mrtvého se nepřihlíží; manželství nebo registrované partnerství se však neobnovuje. Stejně tak se nepřihlíží k mylnému důkazu smrti (§ 76). nPříklad: Cestovatel byl při své zahraniční cestě unesen a nejsou o něm žádné informace. Po uplynutí zákonné doby může být na návrh např. jeho matky prohlášen za mrtvého. Pokud se cestovatel poté vrátí domů, k prohlášení se nepřihlíží. n 9 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Ochrana osobnosti nV § 81 a násl. zákon zakotvuje ochranu osobnosti. n nChráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. n nKaždý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. n nOchrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (§ 81). n nČlověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. n nPo smrti člověka se může ochrany jeho osobnosti domáhat kterákoli z osob jemu blízkých (§ 82). n nZákon umožňuje, aby se ochrany před zásahem do osobnosti člověka se domáhala i právnická osoba n nSouvisí-li neoprávněný zásah do osobnosti člověka s jeho činností v právnické osobě, může právo na ochranu jeho osobnosti uplatnit i tato právnická osoba; za jeho života však jen jeho jménem a s jeho souhlasem. Není-li člověk schopen projevit vůli pro nepřítomnost nebo pro neschopnost úsudku, není souhlasu třeba. Po smrti člověka se právnická osoba může domáhat, aby od neoprávněného zásahu bylo upuštěno a aby byly odstraněny jeho následky (§ 83). 10 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Jméno a bydliště člověka nJméno člověka = jeho osobní jméno a příjmení, příp. další jména a rodné příjmení,která mu dle zákona náležejí. n- Každý člověk má právo užívat své jméno v právním styku, stejně jako právo na ochranu svého jména a na úctu k němu. -Člověk, který v právním styku užívá jiné jméno než své vlastní, nese následky omylů a újem z toho vzniklých. -Člověk, který byl dotčen zpochybněním svého práva ke jménu nebo který utrpěl újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva, zejména neoprávněným užitím jména, se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.[9] Člověk může pro určitý obor své činnosti nebo i pro soukromý styk přijmout pseudonym n- Právní jednání pod pseudonymem není na újmu platnosti, je-li zřejmé, kdo jednal, a nemůže-li druhá strana mít pochybnost o osobě jednajícího. Vejde-li pseudonym ve známost, požívá stejné ochrany jako jméno. n nBydliště má člověk v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. -Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. -Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě. -Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy (§ 80). 11 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Ochrana podoby člověka a soukromí nZákon dále zakotvuje ochranu podoby člověka a soukromí. nZachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, resp. rozšiřovat podobu člověka, je možné jen s jeho svolením. nSvolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat (§ 84 a 85). nNikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. nZejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy (§ 86). n x Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. n x Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu. n x Svolení není třeba k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství (§ 89). n Zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka (§ 90). nPříklad: fotky po rozchodu, reportáž z VŠ, atp. n 12 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Právo na duševní a fyzickou integritu nZákon ve vztahu k fyzickým osobám rovněž zakotvuje právo na duševní a tělesnou integritu. n nČlověk je nedotknutelný. n nLidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka. n nNaložit s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky způsobem pro zemřelého nedůstojným se zakazuje (§ 91 a 92). n nZákon stanoví i povinnosti při provádění lékařských a jiných zákroků (§ 93). n nMimo případ stanovený zákonem nesmí nikdo zasáhnout do integrity jiného člověka bez jeho souhlasu uděleného s vědomím o povaze zásahu a o jeho možných následcích. n nSouhlasí-li někdo, aby mu byla způsobena závažná újma, nepřihlíží se k tomu; to neplatí, je-li zásah podle všech okolností nutný v zájmu života nebo zdraví dotčeného. 13 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Lékařské zákroky nKdo chce provést na jiném člověku zákrok (např. lékař), je povinen vysvětlit mu srozumitelně povahu tohoto zákroku. n nVysvětlení je řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že druhá strana pochopila způsob a účel zákroku včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví, jakož i to, zda přichází v úvahu případně i jiný postup. n nSouhlas k zásahu do integrity člověka vyžaduje písemnou formu, má-li být oddělena část těla, která se již neobnoví. Příklad: amputace končetiny z důvodu cukrovky. n nUdělený souhlas může být odvolán (§ 97). n nPísemnou formu vyžaduje i souhlas k lékařskému pokusu na člověku, nebo zákroku, který zdravotní stav člověka nevyžaduje; to neplatí, jedná-li se o kosmetické zákroky nezanechávající trvalé nebo závažné následky (§ 96). n n X Je-li život člověka v náhlém a patrném nebezpečí (např. došlo ke zranění při dopravní nehodě) a nelze-li souhlas ve stavu nouze získat ani v jiné než stanovené formě, lze okamžitě zakročit, pokud to je ve prospěch zdraví dotčené osoby nezbytné (§ 99).[15] [16] nPříklad: Pokud při vážné dopravní nehodě dojde ke zranění ohrožujícím na životě řidiče vozidla, který je v bezvědomí, může zachraňující lékař zakročit (zachránit mu život) i bez souhlasu řidiče. n 14 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Nakládání s částmi lidského těla nZákon nově upravuje i nakládání s částmi lidského těla (§ 111 a násl.). n nNaložit s odňatou částí lidského těla způsobem pro člověka nedůstojným nebo způsobem ohrožujícím veřejné zdraví se zakazuje. n nČlověk, jemuž byla odňata část těla, má právo dozvědět se, jak s ní bylo naloženo. n nOdňatou část těla člověka lze za jeho života použít k účelům zdravotnickým, výzkumným nebo vědeckým, pokud k tomu dal souhlas. n nK použití odňaté části těla člověka k účelu svou povahou neobvyklému se vyžaduje jeho výslovný souhlas. n nO tom, co má původ v lidském těle (např. kostní dřeň, spermie), platí obdobně to, co o částech lidského těla. n nČlověk může přenechat část svého těla jinému jen za podmínek stanovených jiným právním předpisem. To neplatí, jedná-li se o vlasy nebo podobné části lidského těla, které lze bezbolestně odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou obnovují; ty lze přenechat jinému i za odměnu a hledí se na ně jako na věc movitou (k tomu viz dále). n nPříklad: Pokud někomu bude lékařem v zájmu zachování života amputována končetina, má právo být informován o tom, jak s ní bylo naloženo. n n 15 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Ochrana lidského těla po smrti nZákon upravuje i ochranu lidského těla po smrti člověka (§ 113 a násl.). n nČlověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem. n nProvést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti člověka pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům bez souhlasu zemřelého lze jen, pokud tak stanoví jiný zákon. n nČlověk je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb. Náklady pohřbu a opatření pohřebiště se hradí z pozůstalosti. Pokud pozůstalost nestačí ke krytí nákladů toho způsobu pohřbu, jaký si zesnulý přál, musí být pohřben alespoň slušným způsobem podle místních zvyklostí. Jiný právní předpis stanoví, jakým způsobem a na čí náklady bude pohřben člověk, jehož pozůstalost ke krytí nákladů pohřbu nestačí a není-li nikdo ochoten uhradit náklady pohřbu dobrovolně (§ 114). n nZemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti způsobem podle § 113, platí, že s provedením pitvy nebo s takovým použitím svého těla nesouhlasí. n nKdo souhlasí, aby po jeho smrti bylo jeho tělo pitváno nebo použito způsobem podle § 113, zapíše své stanovisko do rejstříku vedeného podle jiného právního předpisu; tento souhlas lze projevit i ve veřejné listině, nebo vůči poskytovateli zdravotních služeb s účinky vůči tomuto poskytovateli (§116). 16 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Nezletilci nZákon obsahuje i podrobnou úpravu nezletilců, tj. osob, které nedosáhly 18 let věku. n nKaždý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku (§ 31). n nNezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, není nikdy, bez ohledu na obsah ostatních ustanovení, způsobilý jednat samostatně v těch záležitostech, k nimž by i jeho zákonný zástupce potřeboval přivolení soudu (§ 36). n Příklad: 10 letý nezletilec koupě zmrzliny x domu n nUdělil-li zákonný zástupce nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu, je nezletilý schopen v mezích souhlasu sám právně jednat, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno; souhlas může být následně omezen i vzat zpět. n nJe-li zákonných zástupců více, postačí, projeví-li vůči třetí osobě vůli alespoň jeden z nich. Jedná-li však vůči další osobě více zástupců společně a odporují-li si, nepřihlíží se k projevu žádného z nich (§ 32). n n Příklad: 15 letý nezletilec (vyslaný svou maminkou) bude zcela jistě oprávněn zanést šaty do čistírny a uzavřít smlouvu na čistění těchto šatů. n n n n 17 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Nezletilci – výkon práce nUdělí-li zákonný zástupce nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, stává se nezletilý způsobilý k jednáním, jež jsou s touto činností spojena. nK platnosti souhlasu se vyžaduje přivolení soudu. nPřivolení soudu nahrazuje podmínku určitého věku, je-li stanovena pro výkon určité výdělečné činnosti jiným právním předpisem. Souhlas může zákonný zástupce odvolat jen s přivolením soudu (§ 33). nPříklad: Pokud nadaný 17 letý informatik získá souhlas svých rodičů k podnikání (např. tvorba webových stránek) a přivolení soudu, může provozovat předmětnou činnost ještě před dosažením zletilosti. n nV této souvislosti je třeba zmínit i možnost přiznání svéprávnosti nezletilému (emancipace). nNavrhne-li nezletilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyhoví návrhu, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého (§ 37 odst. 1).[21] nPříklad: 17 letý informatik může požádat soud, aby mu přiznal i plnou svéprávnost, tj. nikoliv pouze souhlas k provozování podnikatelské činnosti, ale ke všem činnostem, které je možno samostatně vykonávat až po dosažení svéprávnosti. n nZákon dále zakazuje závislou práci nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku (srv. § 34 a násl.). Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem.[22] nPříklad: 13 letý nezletilec je oprávněn inkasovat odměny za trénování tenisu, není však oprávněn uzavřít pracovněprávní smlouvu v továrně. n 18 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Osoby blízké nV souvislosti s fyzickými osobami je třeba zmínit i tzv. osoby blízké. n nTakovou osobou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství („partner“). n nJiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. n nMá se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. n nPříklady na přestupky n 19 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz 2. Právnické osoby n nPrávnická osoba = organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. n nPrávnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou (§ 20 NOZ). n nZa právnickou osobu (v oblasti soukromého práva) se považuje i stát (§ 21 NOZ). n nPrávnické osoby mohou sloužit jak soukromým tak i veřejným zájmům. n nPrávnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku (§ 118 NOZ). n n 20 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Ustavení PO nVzniku PO předchází její ustavení. n nPrávnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis (§ 122 NOZ). n nPrávnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu. Tato její povaha se posuzuje podle hlavní činnosti právnické osoby. Zákon stanoví, ke kterým účelům lze ustavit právnickou osobu jen při splnění zvláštních podmínek (§ 144 NOZ).[26] n nVíce zakladatelů zakládá právnickou osobu přijetím stanov nebo uzavřením jiné smlouvy. n nZákon stanoví, ve kterých případech lze právnickou osobu založit i právním jednáním jedné osoby obsaženým v zakladatelské listině (§ 125). n nPři ustavení právnické osoby se určí její sídlo. n nNenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě. 21 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Vznik PO nPrávnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. n nJe-li právnická osoba zřízena zákonem, vzniká dnem nabytí jeho účinnosti, nestanoví-li zákon den pozdější. n nZákon stanoví, ve kterých dalších případech není zápis do veřejného rejstříku potřebný ke vzniku právnické osoby. n nZákon stanoví, ve kterých případech je k založení nebo ke vzniku právnické osoby potřebné rozhodnutí orgánu veřejné moci (§ 126 NOZ). n n 22 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Zrušení a zánik PO nPrávnická osoba se zrušuje právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. n nO dobrovolném zrušení právnické osoby rozhoduje její příslušný orgán (§ 168). n nPrávnickou osobu může zrušit i soud (§ 172). n nPo zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li zákon jinak. Neplyne-li z právního jednání o zrušení právnické osoby, zda je rušena s likvidací nebo bez likvidace, platí, že je zrušena s likvidací (§ 169).[28] [29] n nCo se týče zániku právnické osoby, stanoví zákon, že právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku (§ 185). Právnická osoba, která nepodléhá zápisu do veřejného rejstříku, zaniká skončením likvidace (§ 186).[30] n n n 23 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz TYPY PO nNOZ rozlišuje tři základní typy právnických osob: n a)korporace, n a)fundace a n a)ústavy. n 24 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz KORPORACE nKorporaci vytváří společenství osob (členové nebo společníci). n nJedná se tedy o právnickou osobu s personálním základem (corpus). n nZákon za korporaci považuje např. spolek. n nZakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň: název a sídlo spolku, účel spolku, práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, určení statutárního orgánu. n nPodrobněji srv. § 210 a násl. 25 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz FUNDACE nFundace je na rozdíl od korporace právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. nJejí činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena. nZáklad fundací (fundus) tedy tvoří majetek určený k určitému účelu. nFundací mohou být např. nadace. nZakladatel zakládá nadaci k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. nNadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti. Zakládací listinu nadace pořizuje jedna osoba nebo více osob. Nadační listina vyžaduje formu veřejné listiny. Nadace vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Stejně tak je třeba zmínit i nadační fond, ten to se zakládá k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky. Nadační fond se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti. Nadační fond vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Podrobněji lze odkázat na § 303 a násl. n n 26 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz ÚSTAV nÚstav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. nÚstav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. nZáklad ústavů tedy tvoří jak osobní tak i majetková složka; na rozdíl od korporací nemá členy jako korporace ale zaměstnance, přičemž majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací. nPříkladem ústavu může být např. obecně prospěšná společnost. nÚstav se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti. Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku. nPodrobněji lze odkázat na § 402 a násl. n 27 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz Orgány PO nOrgány právnické osoby jsou obecně upraveny v § 151 a násl. NOZ. n nPrávnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). n nKdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení (§ 161 NOZ). n nStatutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby (§ 163). n nČlen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. n nNeurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. n nVyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání (§ 164). 28 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz 3. SPOTŘEBITEL nV souvislosti s osobami je třeba zmínit i spotřebitele a podnikatele (díl 4 a 5 části první). n nSpotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná (§ 419). n nSpotřebitelem tedy může být pouze fyzická osoba, která (aniž by tak činila v rámci své podnikatelské činnosti nebo výkonu svého povolání) uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.[31] n Příklad: Spotřebitelem může být např. maminka nakupující svým dětem jogurty v obchodě. Spotřebitelem naopak nebude podnikatel, který odebírá zboží od jiného podnikatele. n n 29 text pruh_normal pruh_normal www.econ.muni.cz 4. PODNIKATEL nPodnikatel = Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele (§ 420). nPodnikatele tedy je osoba (1. znak), která samostatně (2. znak) vykonává na vlastní účet a odpovědnost (3.) výdělečnou činnost (4. znak) živnostenským nebo obdobným způsobem (5. znak) se záměrem činit tak soustavně (6. znak) za účelem dosažení zisku (7. znak). nZa podnikatele se považuje i osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. nPodnikatelem je i osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. n Příklad: Podnikatelem bude např. živnostník provozující opravnu deštníků, který tuto činnost vykonává soustavně a samostatně na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku. nV souvislosti s podnikatelem je třeba zmínit i obchodní firmu a sídlo podnikatele. nObchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do OR. Podnikatel nesmí mít víc obchodních firem. Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. nSídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště. Uvádí-li podnikatel jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jeho skutečného sídla. 30