pruh_TITL text OPVK_MU_vlevo_2
13.9.2015
Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189.
NOZ –
Právní skutečnosti
Katedra práva

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Právní skutečnosti
nPrávní skutečnost = okolnost,se kterou právní norma spojuje vznik,změnu nebo zánik práv a
povinností.
n
nPrávní skutečnosti lze členit na právní skutečnosti:
n
n 1) závislé na lidské vůli (právní jednání)
n
n 2) na právní skutečnosti na lidské vůli nezávislé
n (např. právní události – běh času, smrt atp.).
n
2

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
1) Právní jednání
nNOZ se vrací k dřívějšímu pojmosloví a pojem právní úkon nahrazuje pojmem právní jednání.
n
nDefinice  = § 545 – „Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i
právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.“
n
nPrávně lze jednat:
n
n a) konáním nebo
n
n b) opomenutím (může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co
jednající osoba chtěla projevit).
n
nPrávní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547).
n
3

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Posuzování právního jednání
nPrávní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1).
nOproti předchozí úpravě se opouští důraz na formální hledisko projevu vůle, a klade se větší důraz
na hledisko skutečné vůle jednajících osob
nPrávní jednání je v pochybnostech třeba považovat za PLATNÉ (in favorem negotii)
nMá-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé
povahy (§ 555 odst. 2).
nCo je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé
straně znám, anebo musela-li o něm vědět.
nNelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla
přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.
nPři výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co
právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam
právnímu jednání přikládají (§ 556 odst. 1 a 2).
nSpecifická pravidla pro obchodní styk
n- Pravidelný význam určitého výrazu
n- Obchodní zvyklosti (obecné + odvětvové)
§MAJÍ PŘEDNOST PŘED DISPOZITIVNÍMI NORMAMI NOZ
§Znalost zvyklosti musí být prokázána tím, kdo se jí dovolává
n
n
4

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Právní jednání podnikatelů
nV právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v
takovém styku pravidelně.
n
n X Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé
straně musel být takový význam znám.
n
nV právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném
odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon.
n
nNení-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá
donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou
zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.
n
n
5

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Zdánlivé právní jednání
nZákon upravuje i tzv. zdánlivé právní jednání.
n
nO právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby (§ 551).
n
nO právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle (§ 552).
n
nO právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani
výkladem (§ 553 odst. 1).
n
n-) Ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží (§ 554).
n
n + Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako
by tu bylo právní jednání od počátku (§ 553 odst. 2).
n
6

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Náležitosti právního jednání
nNáležitosti vůle
nSkutečná
n- samotná existence vůle
nSvobodná
n - fyzické násilí, bezprávná výhrůžka (§ 587 – neplatnost)
nVážná
n- žert, legrace
nProstá omylu
n
nNáležitosti projevu vůle
nSrozumitelnost
nUrčitost
nForma (konkludentní x ústní x písemná)
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Forma právního jednání
nKaždý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen
ujednáním nebo zákonem (§ 559).
n
n X Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se:
n
n a) zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci,
n
n b) jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší (§ 560).
n
nK platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího
n(podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé).
n
n
8

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Podmínka (§ 548 NOZ)
n= skutečnost, na niž je vázán vznik, změna nebo zánik práva
nNesmí být nemožná
nZákon může stanovit, že se k ní nepřihlíží
nDruhy
n- Odkládací (suspenzívní)
-Rozvazovací
-
-a) podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou.
n
n b) podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.
n
nNeplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.
n
n
9

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Veřejné a soukromé listiny
nVeřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina,
kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni
hledí, jako by veřejnou listinou nebyla (§ 567). nJe-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné
listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji
zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že
se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. nZachycuje-li veřejná
listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému
plný důkaz o takovém projevu vůle.
n
nX U soukromé listiny musí ten, kdo se jí dovolává, dokázat její pravost a správnost.
nJe-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu
dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má
se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána (§ 565). nNení-li soukromá listina podepsána,
je na tom, kdo ji použil, aby dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí.
n
10

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Neplatnost právních jednání
nNeplatnost právních jednání je upravena v § 574 a násl.
nZákon stanoví zásady, jak je třeba nahlížet na právní jednání. Základní zásadou je hledět na
právní jednání jako na platné než jako na neplatné.
nZákon stanoví i další zásady.
n - Má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto
jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby. n - Týká-li se
důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit,
je neplatnou jen tato část. n - Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního,
časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému
uspořádání práv a povinností stran. n - Chyby v psaní nebo v počtech nejsou právnímu jednání na
újmu, je-li jeho význam nepochybný.
n
n + Způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z
neplatného právního jednání pro sebe výhodu. Kdo způsobil neplatnost právního jednání,
nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla (§ 579).
n
11

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Důvody neplatnosti
nNeplatné je právní jednání:
nA) které se příčí dobrým mravům,
n
nB) které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
n
nC) pokud má být podle něho plněno něco nemožného (§ 580).
n
nD) Není-li k němu osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá.
n
nE) Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně
jednat).
n
nF) Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné,
ledaže strany vadu dodatečně zhojí ( -) vadu lze zhojit)
n
nG) Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je
právní jednání neplatné.
12

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Relativní a absolutní neplatnost v NOZ
nKoncepce s důrazem na relativní neplatnost x absolutní ve vybraných případech
nJak se uvádí v důvodové zprávě k NOZ, „zákon zachovává bipartici absolutní a relativní
neplatnosti. Opouští však výčtovou metodu uplatněnou v dosavadním § 40a platného občanského
zákoníku a volí se - po vzoru standardních občanských kodexů - kritérium obecné. Ve shodě se
standardními civilistickými přístupy evropské právní kultury preferuje hledisko relativní
neplatnosti před neplatností absolutní. Osnova se vrací k zásadě etsi coactus tamen voluit (třebas
donucen, přece jen to chtěl), neboť donutit lze osobu i k tomu, aby jednala k svému prospěchu nebo
k užitku osoby sobě blízké apod. Pak není důvod konstruovat pro tyto případy absolutní neplatnost,
nýbrž je věcí donuceného, aby sám uvážil, chce-li zachovat platnost toho, co učinil pod donucením.
I tu se tedy dává přednost autonomii vůle, před hlediskem zákonné šablony “
nRelativní:
nJe-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku
neplatnosti jen tato osoba (§ 586 odst. 1).
nNenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné (§
586 odst. 2).
nAbsolutní:
nX Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se
n a) zjevně příčí dobrým mravům, anebo
n b) které odporuje zákonu
n c) které zjevně narušuje veřejný pořádek
n d) zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Relativní neúčinnost
nNamísto odporovatelnosti (§ 42a občanského zákoníku) zavádí zákon tzv. relativní neúčinnost.
nZkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo
domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. nPodle §
589 odst. 2 se neúčinnost právního jednání dlužníka zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele,
kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).
nVěřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, které:
n a) dlužník učinil v posledních 5 letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé
straně znám, n b) kterým dlužník v posledních 2 letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé
straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, n nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v
posledních 2 letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve
prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl
zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.
n
n + Věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce,
musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel
zkracován.
n
n  + Neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu
došlo v posledních dvou letech.
n
n
n
n
14

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
2. Právní události
nPrávní událost je právní skutečností nastalou nezávisle na vůli člověka
n
n (např. běh času, narození, smrt atp.).
n
nZákon stanoví, která práva a které povinnosti vznikají, mění se nebo zanikají z právních
skutečností nezávislých na vůli osoby.
n
nTakový následek může též určit ujednání stran (§ 600).
n
15

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
NOZ - běh času
nJak bylo naznačeno, ve vztahu k právním událostem má významný vliv běh času.
n
nNabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v určitý den, nabude se nebo vznikne počátkem toho
dne; zaniká-li právo nebo povinnost v určitý den, zanikne koncem toho dne.
n
nTo neplatí, vylučuje-li to povaha právního případu.
n
nPodmiňuje-li zánik určitého práva vznik jiného práva ve vzájemné návaznosti, nastává oboje v týž
okamžik. Není-li ujednáno nebo stanoveno něco jiného, nastane takový právní účinek koncem dne.
n
nMá-li se právo vykonat nebo povinnost splnit v určitý den nebo do určitého dne, vyžaduje se, aby
se tak stalo v obvyklou denní dobu, ledaženěco jiného plyne ze zvyklostí, ze zavedené praxe stran,
popřípadě ze zvláštních okolností případu (§ 602).
n
nPráva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny (§ 603). Změna v osobě věřitele
nebo dlužníka nemá vliv na běh doby nebo lhůty (§604).
n
n
16

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
NOZ – počítání času
nZákon obsahuje několik pravidel počítání času (§ 605 a násl.).
n
nLhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její
počátek (§ 605 odst. 1). nPříklad: Pokud má výpovědní doba u nájemní smlouvy skončit 15 den ode dne
udělení výpovědi (která byla pronajímateli ze strany nájemce doručena dne 1. 7. 2013), začne běžet
15 denní lhůta dne 2. 7. 2013 a skončí dne 16. 7. 2013.
n
nLhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy
začne, do okamžiku, kdy skončí (§ 608). nPříklad: Pokud byla stanovena výpovědní doba na 10 hodin
od jejího udělení, začne běžet výpovědní lhůta hned v první okamžik po udělení výpovědi (např.
v 8:00 hod.) a skončí v 18:00.
n
nKonec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním
nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li
takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. nPříklad:
Pokud má např. výpovědní doba u nájemní smlouvy skončit za dva měsíce ode dne udělení výpovědi,
(která byla pronajímateli ze strany nájemce doručena dne 1. 7. 2013), začne běžet 2. 7. 2013 a
skončí 1. 8. 2013.
n
nPřipadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den
nejblíže následující (§ 607). nPříklad: Pokud by ve výše uvedeném příkladu byla stanovena např.
výpovědní doba u nájemní smlouvy tříměsíční ode dne udělení výpovědi, (která byla pronajímateli ze
strany nájemce doručena dne 1. 7. 2013), neskončila by tato lhůta v neděli 1. 9. 2013, ale až
v pondělí 2. 9. 2013.
n
17

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
NOZ – počítání času
nZákon dále obsahuje i další pravidla počítání času:
nNapř. stanoví,
n
n a) kolik dní je polovinou měsíce (polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů)
n
n b) kdy nastává střed měsíce (středem měsíce jeho patnáctý den),
n
n c) jak se sčítá jeden celý měsíc a část měsíce (je-li lhůta nebo doba určena na jeden nebo více
měsíců a část měsíce, počítá se část měsíce naposled - § 606).
n
18

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Promlčení a prekluze
nPromlčení a prekluze mají významné právní následky.
n
nPrekluze je upravena v § 654.
nNebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem
výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.
n
n -) Zákon tedy ukládá soudům přihlížet ex offo k prekluzi práva. K prekluzi (zániku práva) přitom
dojde jen tehdy, pokud tak výslovně stanoví zákon.
n
nPromlčení je pak upraveno v § 609 a násl.
nNebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.
nPlnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil (§
609).
nK promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno
nVzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.
n
n -) K promlčení tedy soud může přihlédnout jen, pokud to bude dlužník namítat, přičemž nikdo se
nesmí vzdát práva uplatnit námitku promlčení.
19

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Promlčení
nPromlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem.
nJiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví (§ 611).
nV případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, soukromí nebo obdobného
osobního práva se promlčují jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech (§ 612).
nXXX
nNepromlčují se např. tato práva: Právo vlastnické (§ 613), právo na výživné (§ 613 - práva na
jednotlivá opětující se plnění však promlčení podléhají, právo domáhat se rozdělení společné věci,
právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene (§ 614). nJe-li splnění dluhu
zajištěno zástavním právem, nepromlčí se zástavní právo dříve než pohledávka. Promlčení pohledávky
nebrání zástavnímu věřiteli v uspokojení ze zástavy. nZástavní právo se nepromlčí, dokud má
zástavní věřitel movitou zástavu u sebe, popřípadě dokud ji pro něho opatruje třetí osoba (§ 615).
nTo samé platí i pro zadržovací právo (§ 615 odst. 3).
n
20

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Počátek běhu promlčecí lhůty
nJedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy
právo mohlo být uplatněno poprvé. nJedná-li se o újmu na zdraví nezletilého, který není plně
svéprávný, počne promlčecí lhůta nejdříve běžet, až se nezletilý stane plně svéprávným.
nNenabude-li plné svéprávnosti, nepočne promlčecí lhůta běžet, dokud mu po dovršení zletilosti
nebude jmenován opatrovník (§ 622). nPři dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u
každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. Dospěje-li pro nesplnění některého dílčího plnění
celý dluh, počne pro celý dluh běžet promlčecí lhůta ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění
(§ 623). nU práva na vydání peněžních prostředků uložených na účtu nebo představujících vklad počne
promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy smluvní závazek zanikl (§ 624). nU práva vzniklého z celkového
zničení nebo ztráty dopravované věci počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy zásilka měla být
příjemci doručena. Byla-li však dopravovaná věc jen poškozena nebo byla-li doručena opožděně, počne
promlčecí lhůta běžet ode dne doručení zásilky (§ 625).
nAtd.
n
21

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Délka promlčecí lhůty
nObecná promlčecí lhůta činí tři roky (§ 629 odst. 1).
n x Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon
zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu (§ 629 odst. 2). n -) Zákon tedy stanoví subjektivní tříletou
lhůtu a objektivní desetiletou lhůtu (u majetkových práv).
n
nZákon umožňuje se od promlčecí lhůty odchýlit.
nStrany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být
uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání
patnácti let (§ 630 odst. 1). nJe-li však kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší
strany, nepřihlíží se k ujednání. nNepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o
právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného
porušení povinnosti (§ 630 odst. 2).
n
n
22

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Zvláštní promlčecí lhůty
nZákon upravuje i zvláštní (speciální) délky promlčecí lhůty (§ 631 a násl.). Např. tato:
nBylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu (např. katastr) , promlčí se za deset let ode dne, kdy
mohlo být vykonáno poprvé. (§ 631). Bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být
vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let.
nJedná-li se o životní pojištění, promlčí se právo na pojistné plnění za deset let.
n Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na
náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje (§ 635). nPrávo na náhradu škody nebo jiné
újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (§ 636 odst. 1). X
Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct
let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. nPrávo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí
nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo x Bylo-li bezdůvodné obohacení
nabyto úmyslně, 15 let. nUznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k
uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset
let od posledního dne určené doby (§ 639). nPrávo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se
promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (§ 640).
23

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Promlčecí lhůta
nBěh promlčecí lhůty je upraven v § 645 a násl.
nMezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i
pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem,
opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem (§ 646). nUplatní-li věřitel v
promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí
lhůta neběží. nPromlčecí lhůta neběží po dobu, kdy se věřiteli hrozbou brání právo uplatnit. To
platí i v případě, když věřitel právo neuplatnil, jsa dlužníkem nebo osobou dlužníku blízkou lstivě
uveden v omyl (§ 650). nPromlčecí lhůta neběží po dobu, dokud trvá vyšší moc, která věřiteli v
posledních šesti měsících promlčecí lhůty znemožnila právo uplatnit (§ 651). nVýše uvedená
ustanovení o běhu promlčecí lhůty platí obdobně i pro prekluzivní lhůtu (§ 654 odst. 2).
n
n
24

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Obnovení nároku a běh nové promlčecí lhůty
n Bylo-li právo již promlčeno a uznal-li dlužník svůj dluh, nárok se obnoví a počne běžet nová
promlčecí lhůta ode dne, kdy k uznání dluhu došlo.
n
nUrčí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního
dne určené doby (§ 653 odst. 1).
n
nBylo-li právo, ačkoli bylo již promlčeno, přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, použije se
odstavec 1 obdobně (§ 653 odst. 2).
n
25