Lobbing 2. blok Lobbing n„Lobbing“ - latinsky „lobbium“, „lobbia“ – galerie, pasáž, chodba, předpokoj - v obecném pojetí pak kuloár nPůvod termínu VB, USA nLobbying x lobbing (co je správně?) nTi kteří lobbují x ti v jejichž prospěch je lobbing prováděn Lobbing je nje legitimní cestou ovlivnění rozhodnutí a vysoce specializovanou profesionální činností nje to druh organizační strategie zaměřené na činnosti ve sféře mocenských struktur n n Dělení lobbingu nExekutivní – krátkodobé záměry nLegislativní – potřeba systémových, dlouhodobých změn nVolební – (USA: k zisku financí) nSoudní – (USA: ovlivnění precedentních výroků) Druhy lobbingu Ad-hoc nSporadický užívaný jen v určité situaci, pouze objeví-li se náhlá potřeba použít těchto praktik. nRealizovaný je zpravidla přes osoby, jejichž hlavní činnost je zcela odlišná od lobbování a které jsou pro toto využity pouze dočasně Divoký lobing nVyužívání nepodložených informací. nVyužívání materiálních „podpor“ – korumpování oprávněných osob, expertů. nVyužívání přátel, podniku, rodiny jako hlavního prostředku k prosazení názoru. nUzavíraní směnných transakcí typu: „něco za něco“ čili „obchod s vlivy“. nVyužívání organizačních a procedurálních děr v administrativních orgánech státu nVyužívání radikálních prostředků nátlaku a společenského vydírání nVyužívání cíleného uvádění protivníka v omyl, využívání technik „informačního šumu“. n Profesionální nJednotlivé činnosti mají strategický i operativní charakter a jsou vzájemně zkoordinovány. nLobbování je realizováno prostřednictvím profesionálního lobbisty nebo s využitím specializovaných lobbingových firem. nČinnosti jsou realizovány společně s organizačně vyčleněnými jednotlivci firem, či s takovými svazky, seskupeními nV činnosti je využíváno nejaktuálnějších informací, informací ověřených a věrohodných. nV činnosti jsou zohledňovány názory nebo expertízy uznávaných odborníků, poradních institutů. nČinnost je metodická, systematická, plánovaná. Ofenzivní x defenzivní nOfenzivní lobbing je odhodlán zamezit realizaci projektu, který by mohl mít negativní vliv na zájmy skupiny. nU defenzivního lobbingu je cílem obrana – zachování status quo. qDefenzivní lobbing se snaží pomáhat a podporovat projekty, které mají pozitivní vliv na zájmy skupiny Bezprostřední a zprostředkovaný nLobbing bezprostřední je založen na přímém kontaktu decizora s lobbující osobou, jde o typ „tváří v tvář“. Tato forma lobbingu je nejúspěšnější, ale také nejtěžší. nLobbing zprostředkovaný – využití dalších kontaktů nMetoda kulovnice a brokovnice nGrassroots Druhy lobbistů nlobbing komerčních zájmů qSpojován nejčastěji s využitím „nekalých praktik“ nlobbing sociálních a ekologických hnutí nlobbing NGO nlobbing orgánů veřejné správy n Oddělení politických stran a zájmových skupin nPřesné oddělení není možné: qPolitické strany i zájmové skupiny potřebují spojence qRůzné arény politiky vyžadují hledání různých spojenců qZměny ve společnosti vyžadují nutnost pružné adaptace qU „nových demokracií“ je dělení ještě obtížnější Lobbing v zahraničí Velká Británie nAsociace profesionálních politických konzultantů qKodex - zavedení povinnosti zveřejňovat jména klientů i konzultantů nEtický kodex poslance qzakazuje přijímat odměnu za lobbing prostřednictvím řeči ve sněmovně USA nLobbing Disclosure Act z roku 1995 qpovinnost registrace a evidence; evidují se jak klienti, tak inkasované platby, jakož i veškeré styky s politiky nebo úředníky a jejich identita, tj. například který konkrétní zákon byl diskutován nLegislative Transparency and Accountability Act, 2006 nsamoregulace- American League of Lobbyists - natraktivním zaměstnáním pro "vysloužilé" politiky nveřejné publikování zpráv o činnosti lobbistů Švédsko nve skandinávských zemích je lobbing přirozenou součástí politického procesu nve Švédsku je lobbing založen na tradici a regulují ho v nejmenší možné míře pouze obecná pravidla nnávrhy zabývající se registrací lobbistů v parlamentu byly zamítnuty s tím, že lobbing ve své současné podobě a fungování tvoří přirozenou a legitimní součást politického procesu n Korupce Pořadí Země CPI Index 2008 1 Švédsko, Dánsko, Nový Zéland 9,3 14 Německo 7,9 16 Velká Británie 7,7 18 USA 7,3 23 Francie 6,9 45 Česká republika 5,2 52 Slovensko 5,0 Lobbing v EU nZelenou knihu European Transparency Initiative, 2006 nKomise dává přednost samoregulační politice a podporuje zájmové skupiny, aby přijímaly vlastní morální kodexy. Pravidla chování lobbistů s orgány EU jsou stanovena takto: nKonzultanti nse představují svým jménem a jménem společnosti nuvádějí, čí zájmy zastupují nnemohou úmyslně myslně prezentovat své postavení nnemohou přímo nebo nepřímo mylně představit své vazby s institucemi EU nnesmí zveřejnit důvěrné informace, které jim byly předány nnesmí šířit falešné nebo zavádějící informace nnesmí prodávat za účelem zisku třetím stranám kopie dokumentů získaných z institucí EU nnemohou získávat informace nečestně nnesmějí přímo ani nepřímo nabídnout finanční částky osobám, u kterých lobbují Lobbing v ČR Průvodce lobbingem po ČR nVýzkum v r.2006. Vzorek 360 politicky činných osob nNejdůležitějším principem lobbingu je transparentnost. n nNástroje lobbingu qVýzkumy regionálních dopadů mají velký vliv na politické rozhodování. qPolitici preferují osobní schůzky. qNejvlivnějším médiem masové komunikace v této oblasti jsou Hospodářské noviny. Z průzkumu nZdroje informací: vlastní rešerše, kolegové, …., média nLobbování: je druh komunikace, etická forma existuje, …., pomáhá utvářet občanskou společnost n„Nejlepší lobbisté“ v oborech: IT, finance, veřejné služby,…..,obchodní řetězce nPreferované způsoby: osobní komunikace, písemné materiály,….., telefonická komunikace Lobbista by… lobbysta Efektivita podle sektoru efektivita lobbingu Závěry průzkumu nVeřejnost nemá dostatek informací o způsobu práce a užitečnosti lobbingu. Média nereferují o lobbování pravdivě a nezaujatě. nPolitici také očekávají, že lobbisté se budou chovat transparentně a budou respektovat kromě svých vlastních zájmů také potřeby politiků. nInformace od lobbistů jsou často jednostranné, zkreslené a nejsou objektivní. Přesto zřejmě někteří lobbisté poskytují kvalifikované, detailní, odborné a podložené informace. nVětšina respondentů (58 %) se domnívala, že lobbování není pro chod jejich úřadu důležité. nVelký vliv na rozhodování politiků mají výzkumy regionálních dopadů. Literatura nNepoviné, rozšiřující: qJablonski – politický marketing – kpt.9 (str. 143-169) qPrůvodce lobbováním v ČR: http://www.dbm.cz/pfile/2pruvodce_lobbovanim_cz_lowres.pdf n