Postkomunismus a transformace v ČR Obsah •Hlavní charakteristika českého politického kontextu •Téma politických postojů •Postoj veřejnosti k vývoji demokracie • Tranzitologie •Přechod – interval mezi jedním a druhým režimem (mění se „pravidla hry“) •Nedemokracie -> demokracie (ideologie, strana, monopol na ozbrojené síly, komunikace, kontrola, ekonomika) •Totalita vs. autoritářský režim (omezený pluralismus, bez jednotné ideologie, bez mobilizace, omezení moci vůdce) Ukončování režimů •Vnitřní restaurace po dobytí zvnějšku •Vnitřní přeformulování •Zvnějšku kontrolované nastolení •Re-demokratizace zahájená zevnitř •Ukončení tlakem společnosti •Pakt mezi politickými stranami •Organizovaná revolta •Revoluční válka Hlavní etapy postkomunistické transformace v ČR •druhá polovina roku 1989 •období od listopadu 1989 do léta roku 1990 •první polovina devadesátých let •období od 1996 do poloviny roku 1998 •období od poloviny 1998 do počátku 2001 •poslední léta • Hlavní etapy postkomunistické transformace v ČR 1)„Sametová revoluce“ –listopad 1989 –Pád komunistického totalitního režimu 2)Listopad 1989 – léto 1990 –Nástup nové polit. reprezentace –Nastolení pluralistického parlamentního – systému •Především jeho institucionálního rámce 3)První polovina 90-tých let –Administrativní nastolení komplexního tržního systému •Vláda české pravice –Reformulace principů sociální politiky •Od universalismu k adresnosti –Komplikace s federativní podobou státu •V 1992 to vedlo k rozpadu Československa 4) • Druhá polovina 90-tých let 4)období od 1996 do poloviny • roku 1998 (předčasné volby) •Podezření kolem financování ODS • → tzv. „sarajevský atentát“ •Ekonomická krize a rostoucí sociální rozdíly •Růst sociálního napětí : •Rostoucí vliv demokratické levice •Stává se vítězem předčasných » voleb v roce 1998 •Slábnoucí vliv pravice • 5)Od poloviny 1998 – do počátku roku 2001 –„Opoziční smlouva“ •Kompromisní blok hlavních stran levice a pravice – Velmi kritizovaný počin –(+ +): Stabilizace aktuálních politických poměrů: oDokončení institucionálních změn v ekonomické a politické oblasti oObnovení ekonomického růstu • (- -): Ale jiné značné politické důsledky •Zároveň také počátky zvyšování rozpočtových deficitů • • Poslední léta – od vstupu ČR do EU oStřet mezi industriálním rozvojem a požadavky postindustriálních trendů • Trvalý nedostatek zdrojů: oVzdělávání (vč. na vědu a výzkum) oOtázka financování VŠ vzdělávání oOtázka platu lékařů/zdravotníků a učitelů oDůchodový systém oSebepojetí národa - uprchlická krize? 6) Fáze konsolidace demokracie v ČR •Strukturální konsolidace •Konsolidace procesu reprezentace •Behaviorální konsolidace •Konsolidace postojů • Petr Matějů, Michael L. Smith: Continuity and Change in Beliefs about Distributive Justice: the Czech Republic between 1991 and 2009 Trend in GINI in the Czech Republic 13 Kahanec, M, Guzi M, Martiskova M, Siebertova Z. 2014. Slovakia and the Czech Republic: Inequalities and Convergences after the Velvet Divorce. In Changing Inequalities and Societal Impacts in Rich Countries Thirty Countries' Experiences, Oxford: Oxford University Press Inequality in selected countries, 2010 Based on equalized household disposable income (after taxes and transfers). Inequality in selected countries, 2010 Based on equalized household disposable income (after taxes and transfes). Hlavní charakteristiky českého politického systému •pluralitní demokracie (neboli liberálně demokratický systém) •z hlediska způsobu dělení moci jde o parlamentní režim (s převahou shromáždění) •multipartijní systém • ß •obtížnost vytvoření většinové vlády • • | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy http://cdn.i0.cz/public-data/bf/33/0654128530cb80594a6e53db32e7_w700_h438_gi:photo:77388.jpg?hash=0 12a420c14e7aaec74d8c6e5f4b5753a http://www.iorr.org/jpg/prague1.jpg „Boj s komunismem“ po r. 1989 Podpora KSČM Zařazení současných parlamentních stran (CMP) ODS 19,59825 TOP09 -1,6985 KDU-CSL -7,19125 ANO -9,945 CSSD -14,92375 SZ -16,819667 KSCM -25,004 Vývoj volební účasti (%) při volbách do PS PČR Zdroj: server ČSÚ Tabulka Apatie a aktivita v politické participaci v jednotlivých zemích podíl vůbec neparticipujícího obyvatelstva (v%) Norsko 26,57 Švédsko 22,81 Švýcarsko 30,16 Francie 37,26 Německo 36,66 Rakousko 41,65 Velká Británie 35,48 Nizozemsko 46,91 Česko 46,18 Španělsko 58,94 Itálie 67,61 Portugalsko 77,17 Polsko 72,75 Maďarsko 74,54 Zdroj: Klára Vlachová, Tomáš Lebeda, SČ 2006/1 Postoje občanů a demokratizace • •Priority občanů odráží jejich socioekonomickou situaci (základní potřeby). •Tam, kde jsou prioritou samotné materiální potřeby (přežití), je preference svobody na spodním žebříčku hodnot. • Čím se lidé mají lépe, tím se posunuje preference svobody výše na žebříčku priorit. •Vliv na tento posun má i rostoucí míra vzdělanosti obyvatel, informační technologie a propojení s okolním světem. • Závěr: Modernizace může změnit postoje obyvatel k režimu a demokratizovat ho (Inglehart, Welzel) = tzv. přístup mezigeneračních hodnotových změn. • ¢ Postoje k demokracii (legitimita demokracie) •Indikátory: –Legitimita demokracie:„Demokracie má možná své problémy, ale je lepší než kterákoli jiná forma vlády.“ –Spokojenost s fungováním demokracie: – „Jste celkově s tím, jak se u nás rozvíjí demokracie: – velmi spokojen(a), – poměrně spokojen(a), – ne příliš spokojen(a) – vůbec nespokojen(a)?“ – Účast ve volbách do EP http://www.futurelabeurope.eu/blog/wp-content/uploads/2015/07/no.2-all-EU-elections-decline.png Účast ve volbách do EP http://www.futurelabeurope.eu/blog/wp-content/uploads/2015/07/No.1-EP-2014-general-results.png „Demokracie má možná své problémy, ale je lepší než kterákoli jiná forma vlády.“ (v %) Rozhodně souhlasí Souhlasí Nesouhlasí Rozhodně nesouhlasí Dánsko Francie Německo NL 71,8 61,3 52,5 48,1 26,8 32,0 42,8 48,2 1,1 5,3 4,1 3,3 0,3 1,4 0,7 0,3 ČR 40,5 52,2 6,7 0,6 SR Rusko 31,9 11,9 52,5 50,5 12,6 31,8 3,0 5,8 Zdroj: ESH 1999 (viz Sociální studia č.6, 2001, Vlachová) Spokojenost s rozvojem demokracie (v %) Spokojen(a) Nespokojen(a) Nizozemí 73,5 26,5 Německo 70,8 29,2 Francie 49,4 50,6 CR 37,7 62,3 SR 23,4 76,6 Rusko 6,9 93,1 Zdroj: ESH 1999 (viz Sociální studia č.6, 2001, Vlachová) Doporučené zdroje k tématu: •Linek, Lukáš. 2010. Zrazení snu? Struktura a dynamika postojů k politickému režimu a jeho institucím a jejich důsledky. Praha: Slon. •Mansfeldová, Tuček (eds.). 2002. Současná česká společnost. Praha: SOÚ AV ČR. •Potůček, M., Musil, J., Mašková, M. (eds.). 2008. Strategické volby pro českou společnost. Praha: Slon. •Buden, Boris. 2013. Konec postkomunismu. Od společnosti bez naděje k naději bez společnosti. Praha: Rybka Publishers. • •