Vybrané teorie obchodu Tomáš Paleta Katedra ekonomie paleta@econ.muni.cz *Gravitační model obchodu *Rikardiánský model obchodu *Komparativní výhoda s více statky *Hecksher-Ohlinův model obchodu * O čem to bude? *Největší obchodní partneři EU? *http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_122530.pdf *Největší obchodní partneři USA *https://www.census.gov/foreign-trade/statistics/highlights/top/top1608yr.html *Gravitační model: *Vliv velikosti ekonomiky na obchod *Další faktory ovlivňující obchod * 2-3 Část 1 – Gravitační model obchodu *3 z 10 největších obchodních partnerů USA byly největší evropské ekonomiky: Německo, VB a Francie. *Proč USA nejvíce obchoduje zrovna s těmito zeměmi? *Velikost ekonomiky je přímo spojena s objemem importu a exportu *Velké ekonomiky produkují více zboží a služeb, tzn. mohou jich také více exportovat. *Velké ekonomiky mají více lidí, takže mají větší poptávku po importu. * 2-4 Na velikosti záleží: gravitační model *Mimo velikost hrají roli i další faktory: 1.Vzdálenost – ovlivňuje dopravní náklady a tudíž cenu. *Ovlivňuje také osobní kontakt a komunikaci, což může ovlivnit obchod 2.Kulturní blízkost: blízké kulturní vazby obvykle znamenají silné ekonomické vazby. 3.Geografie: přístavy, neexistence horských překážek činí dopravu snadnější. 2-5 Gravitační model 4.Nadnárodní společnosti: korporace intenzivně obchodují mezi svými pobočkami = nárůst obchodu. 5.Hranice: překračování hranice znamená formality, ztrátu času a často také peněžní náklady (clo). *Tyto implicitní a explicitní náklady omezují obchod. *Existence hranic = často odlišný jazyk a/nebo měnu *Další omezení obchodu. 2-6 Gravitační model 2-7 Fig. 2-2: Velikost vybraných evropských ekonomik a hodnota jejich obchodu s USA •Source: U.S. Department of Commerce, European Commission *V základní formě je v gravitačním modelu zahrnuta pouze vzdálenost a obchod: *Tij = A x Yi x Yj /Dij *kde *Tij je hodnota obchodu mezi zeměmi i a j *A je konstanta *Yi je HDP země i *Yj je HDP země j *Dij je vzdálenost mezi i a j 2-8 Gravitační model *Z gravitačního modelu plyne, že 1% nárůst vzdálenosti zemí snižuje objem obchodu o 0.7% až 1%. *Hranice navíc zvyšují náklady a čas *Obchodní dohody jsou uzavírány s cílem omezit formality a cla při překračování hranic = podpořit obchod. *Gravitační model je schopen posoudit vliv obchodních dohod. *Hrají obchodní dohody roli? Tj. je obchod mezi zeměmi, které mají obchodní dohodu, větší než by vyplývalo z odhadu na základě velikosti a vzdálenosti? * 2-9 Vzdálenost a hranice 2-10 Fig. 2-3: Velikost ekonomiky a obchod s USA •Zdroj: U.S. Deparment of Commerce, European Commission fig0204 2-11 Fig. 2-4: Kanadské provincie a státy USA, které obchodují s Britskou Kolumbií tab0203 2-12 Tabulka 2-3: Obchod s Britskou Kolumbií, % HDP, 1996 USA a Kanada – navzdory dohodě o volném obchodu a stejnému jazyku jsou hranice mezi USA a Kanadou překážkou obchodu *Náklady příležitosti a komparativní výhody *Jednofaktorový Rikardiánský model *Výrobní možnosti *Zisky z obchodu *Mzdy a obchod *Dopravní náklady a neobchodovatelné zboží *Empírie 3-13 Část 2 – komparativní výhody *Rikardiánský model říká, že rozdíly v produktivitě práce mezi zeměmi, způsobené rozdíly v technologiích, vedou k rozdílům v produkci v jednotlivých odvětvích a tím k ziskům z obchodu. *Model komparativních výhod *- Něco navíc? Ricardiánský model *Země čelí nákladům příležitosti při zaměstnávání zdrojů k výrobě statků a služeb *Země má komparativní výhodu v produkci zboží, pokud jsou náklady příležitosti nižší než mají jiné země *Země s komparativní výhodou využívá své zdroje nejefektivněji, pokud je používá k produkci statku v níž má komparativní výhodu Ricardiánský model *Předpokládejme, že Peru může vyrobit 20 mil. růží nebo 100 tis. počítačů. *Ekvádor může vyrobit 10 mil. růží nebo 30 tis. počítačů. *Jaké jsou náklady příležitosti Peru a Ekvádoru na výrobu růží a jaké na výrobu počítačů? *Ekv: 1 růže = 0,003 PC, 1 PC = 333,3 růží *Peru: 1 růže = 0,005 PC, 1 PC = 200 růží *KV: Ekvádor v růžích, Peru v PC Opakování matka moudrosti! *Uvažujme následující předpoklady: 1.Práce je jediným faktorem produkce. 2.Produktivita práce se liší mezi zeměmi, obvykle kvůli rozdílným technologiím, a je v čase konstantní. 3.Nabídka práce je v každé zemi konstantní. 4.Vyrábí se jen dva statky: víno a sýr 5.Konkurence vede k tomu, že dělníkům je placena konkurenční mzda, která je funkcí jejich produktivity a ceny statku. Dělníci mohou pracovat v jakémkoliv odvětví. 6.Existují jen dvě země: doma a zahraničí * Jednofaktorový ricardiánský model *Protože je produktivita práce konstantní, lze definovat potřebu práce na jednotku produkce (unit labour requirement) jako konstantní počet hodin práce potřebných k výrobě jedné jednotky výstupu *aLW jsou potřebné jednotky práce k výrobě vína doma. Například je-li aLW = 2, jsou doma potřeba 2 hodiny práce k výrobě litru vína *aLC jsou potřebné jednotky práce k výrobě sýra doma. Například je-li aLC = 1, pak doma trvá jednu hodinu vyrobit 1 kg sýra. *Vyšší potřeba jednotek práce znamená nižší produktivitu (převrácená hodnota) *Protože je nabídka práce konstantní, pak konstanta L značí celkovou nabídku práce * Jednofaktorový ricardiánský model fig0301 Domácí PPF Domácí produkce vína, v litrech, Qw Domácí produkce sýra, v kg, Qc Sklon křivky udává náklady příležitosti sýra vyjádřené vínem *Výroba dodatečného kila sýra vyžaduje aLC hodin práce. *Každá hodina věnovaná sýru by mohla být využita k výrobě vína *Formálně: 1 hodina/(aLW hodin/litr vína) = (1/aLW) litrů vína *Například, je-li 1 hodina přesunuta na produkci sýra, tato dodatečná hodina mohla vyrobit 1 hodina/(2 hodiny/litr vína) = 1/2 litrů vína. *Nárůst produkce sýra vede k poklesu výroby vína v poměru: aLC /aLW. Produkční možnosti *PC budiž cenou sýra, a PW cenou vína. *Jsme na konkurenčních trzích,tj. *Hodinová mzda výrobců sýra = tržní ceně sýra vyprodukovaného za hodinu: PC /aLC *Hodinová mzda výrobců vína = tržní ceně vína vyprodukovaného za hodinu: PW /aLW *Pracovníci raději berou vyšší mzdy, budou tedy pracovat v odvětví, kde jsou vyšší hodinové mzdy. PRODUKCE, CENY, MZDY *pokud PC /aLC > PW/aLW bude se vyrábět pouze sýr *Pokud PC /PW > aLC /aLW bude se vyrábět pouze sýr *Ekonomika se bude specializovat na výrobu sýra, pokud cena sýra relativně k ceně vína přesáhne náklady příležitosti produkce sýra *Pokud PC /aLC < PW /aLW bude se vyrábět jen víno. *Pokud PC /PW < aLC /aLW bude se vyrábět pouze víno. *Pokud PW /PC > aLW /aLC bude se vyrábět pouze víno. *Ekonomika se bude specializovat na produkci vína, pokud cena vína relativně k ceně sýra převýší náklady příležitosti vína. 3-22 PRODUKCE, CENY, MZDY *Pokud chce domácí země spotřebovávat jak víno tak sýr (a neexistuje obchod),musí se relativní ceny přizpůsobit tak, aby se mzdy ve výrobě sýra a vína rovnaly *pokud PC /aLC = PW /aLW pracovníci nebudou mít důvod pracovat výhradně v produkci sýra nebo vína, takže se bude vyrábět obojí. *PC /PW = aLC /aLW *Výroba (a spotřeba) obou statků nastává v situaci když se relativní ceny rovnají nákladům příležitosti. 3-23 PRODUKCE, CENY, MZDY *Předpokládejme, že domácí ekonomika má komparativní výhodu v produkci sýra: její náklady příležitosti výroby sýra jsou nižší než u zahraniční ekonomiky. *aLC /aLW < a*LC /a*LW * * * * *“*” značí zahraniční proměnné 3-24 Obchod v ricardiánském modelu Když domácí země zvýší produkci sýra, omezí produkci vína méně než by tomu bylo u zahraničí, protože domácí požadavky na jednotku práce produkce sýra jsou nižší než u vína (a v zahraničí právě naopak) *Relativní nabídka *Relativní nabídka sýra: množství sýra nabízené všemi zeměmi relativně k množství vína nabízené všemi zeměmi v závislosti na relativní ceně sýra vzhledem k ceně vína (Pc /PW). 3-25 Relativní nabídka a relativní poptávka *Relativní nabídka sýra neexistuje, pokud relativní cena sýra klesne pod aLC /aLW . *Proč? Protože domácí země se bude specializovat na produkci vína, kdykoli PC /PW < aLC /aLW *Předpokládali jsme, že aLC /aLW < a*LC /a*LW takže zahraniční pracovníci také nebudou chtít vyrábět sýr. *Pokud PC /PW = aLC /aLW , domácí pracovníci budou indiferentní k volbě mezi sýrem a vínem, ale zahraniční budou stále vyrábět jen víno. 3-26 Relativní nabídka a relativní poptávka *Pokud a*LC /a*LW > Pc /PW > aLC /aLW , domácí pracovníci se budou specializovat na sýr, protože tam mohou vydělat více, zahraniční pracovníci budou nadále vyrábět víno. *Když a*LC /a*LW = PC / PW, zahraniční pracovníci budou indiferentní mezi produkcí vína a sýra, domácí pracovnící vyrábí jen víno. *Neexistuje žádná nabídka vína, pokud relativní cena sýra vzroste nad a*LC /a*LW 3-27 Relativní nabídka a relativní poptávka 3-28 Relativní nabídka aLC/aLW a*LC/a*LW RS Relativní cena sýra, PC/PW Relativní množství sýra, QC + Q*C QW + Q*W L/aLC L*/a*LW *Relativní poptávka po sýru vyjadřuje množství sýra poptávané všemi zeměmi relativně k poptávanému množství vína ve všech zemí při všech relativních cenách sýra (PC /PW). *Při růstu ceny sýra relativně k ceně sýra, spotřebitelé ve všech zemích kupují méně sýra a více vína, takže relativní poptávané množství sýra klesá. 3-29 Relativní nabídka a relativní poptávka 3-30 Relativní nabídka a relativní poptávka RD 1 aLC/aLW a*LC/a*LW RS Relativní cena sýra Relativní množství sýra, QC + Q*C QW + Q*W L/aLC L*/a*LW *aLC /aLW = 1/2 < a*LC /a*LW = 2 3-31 Příklad Potřeba práce na jednotku produkce pro domácí a zahraniční ekonomiku Sýr Víno Doma aLC = 1 hodina/kg aLW = 2 hodin/L Zahraničí a*LC = 6 hodin/kg a*LC = 3 hodiny/L *Domácí ekonomika má absolutní výhodu v obou výrobcích, komparativní výhodu ve výrobě sýru. *Zahraničí nemá žádnou absolutní výhodu, komparativní výhodu má v produkci vína. *Jaké jsou náklady příležitosti jednotlivých zemí v produkci sýra a vína? 3-32 Příklad *S obchodem musí být rovnovážná relativní cena mezi aLC /aLW = 1/2 and a*LC /a*LW = 2 *Předpokládejme, že v rovnováze PC /PW = 1 *Slovně, kilogram sýra se obchoduje ze litr vína. 3-33 Příklad *Pokud domácí ekonomiky neobchoduje, může za hodinu práce vyrobit 1/aLW = 1/2 litru vína. *Pokud domácí ekonomika obchoduje, může použít práci na výrobu sýra, vyrobit 1/aLC = 1 kg sýra a prodat ji do zahraničí za 1 litr vína. *Pokud zahraniční ekonomika neobchoduje, může za hodinu práce vyrobit 1/a*LC = 1/6 kg sýra. *Pokud zahraniční ekonomika obchoduje, může hodinu práce využít k produkci 1/a*LW = 1/3 litrů vína a prodat ji domácí ekonomice za 1/3 kg sýra. 3-34 Příklad *Přínosy z obchodu pramení ze specializace na typ produkce ve kterém využívají zdroje nejefektivněji a využití příjmu z této produkce k nákupu těch statků, které potřebuje *Využití zdrojů nejefektivněji znamená využití na produkci statku ve které má země komparativní výhodu. *Domácí pracovníci vydělávají více z produkce sýra protože relativní cena sýra pro ně s obchodem vzrostla. *Zahraniční dělníci vydělávají více z produkce vína, protože relativní cena sýra pro ně s obchodem klesla a relativní cena vína tudíž vzrostla. 3-35 Přínosy z obchodu *Obchod lze chápat jako nepřímou metodu produkce nebo novou technologii, která konvertuje sýr ve víno nebo naopak. *Hranice spotřebních možností se v případě obchodu dostává nad úroveň PPF *Bez obchodu je spotřeba omezena PPF. *Obchod = specializace = větší produkce = větší spotřeba. * 3-36 Přínosy z obchodu *Relativní mzdy je poměr domácích a zahraničních mezd. *Ačkoliv z ricardiánského modelu plyne, že se ceny při obchodu vyrovnají, o mzdách to neplatí. *Rozdíly v produktivitě (technologické) způsobují dle ricardiánského modelu rozdíly ve mzdách. *Země s absolutní výhodou dosáhne zavedením obchodu růstu mezd. 3-37 Relativní mzdy *Předpokládejme, že PC = $12/kg and PW = $12/L *Domácí pracovníci se specializují na sýr, jejich hodinová mzda bude *(1/aLC)PC = (1/1)$12 = $12 *Zahraniční pracovníci se specializují na víno, jejich hodinová mzda bude *(1/a*LW)PW = (1/3)$12 = $4 *Relativní mzda domácích pracovníku je tedy *$12/$4 = 3 3-38 Relativní mzdy *Relativní mzda leží mezi podílem produktivity zemí. *Domácí země je 6/1 = 6 krát produktivnější v produkci sýra, ale jen 3/2 = 1.5 krát produktivnější v produkci vína. *Domácí země má mzdy 3 krát vyšší než zahraničí. *Z tohoto vztahu vyplývá, že obě země mají nákladovou výhodu (cost advantage). *Náklad vyšších mezd může být kompenzován vyšší produktivitou. *Náklad nižší produktivity může být kompenzován nízkými mzdami. 3-39 Relativní mzdy *Protože zahraniční pracovníci mají mzdy pouze ve výši 1/3 domácích pracovníků, mohou mít nákladovou výhodu (v produkci vína) navzdory nízké produktivitě. *Protože domácí pracovníci mají produktivitu 6 krát vyšší než zahraniční (v produkci sýra), mohou mít nákladovou výhodu navzdory vyšším mzdám.. 3-40 Relativní mzdy *V ricardiánském modelu odrážejí mzdy relativní produktivitu dvou zemí. *Je to správný předpoklad? *Existují argumenty, že země s nízkými mzdami platí nízké mzdy i když produktivita roste, tím se země s vysokými mzdami dostávají do nákladové nevýhody *Z dat vyplývá, že nízké mzdy jsou spojeny s nízkou produktivitou. 3-41 Odrážejí mzdy produktivitu? LostUnnumberedFigs_Page_1 3-42 Produktivita a mzdy Zdroj: International Labor Organization, World Bank, Bureau of Labor Statistics, and Orley Ashenfelter and Stepan Jurajda, “Cross-country Comparisons of Wage Rates,” working paper, Princeton University *Data také ukazují, že s růstem produktivity rostou mzdy. *V roce 2000 byla produktivita práce v Jižní Koreji cca na 35% úrovní USA, a mzdy byly na 38% úrovni. *Po válce v Koreji byla J. Korea jednou z nejchudších zemí světa s velmi nízkou produktivitou práce a její mzdy byly jen na 5% úrovni USA. 3-43 Odrážejí mzdy produktivitu tab0303 3-44 Komparativní výhoda s více statky *Předpokládejmě, že na světě o dvou státech je produkováno jen pět statků: Jablka Banány Kaviár Datle Kukuřičné placky Statek Domácí potřeba Zahraniční potřeba Relativní domácí výhoda práce na jednotku (aLi ) práce na jednotu (a*Li) v produktivitě (a*Li/aLi) *Předpokládejm, že vyrábíme N druhů statků, index i = 1,2,…N. *Požadované množství práce na jednotku produkce pro zboží i je doma aLi, a v zahraničí a*Li *Zboží bude vyráběno tam, kde je levnější jej vyrobit. *w je úroveň mezd v domácí ekonomice a w* je úroveň mezd v zahraničí. *Pokud waL1 < w*a*L1 pak se bude zboží 1 vyrábět pouze doma, protože celkové mzdové náklady jsou tam nižší. *Stejně tak pokud a*L1 /aL1 > w/w* *Pokud je relativní produktivita země v produkci daného statku vyšší než relativní mzda, pak tato země bude vyrábět tento statek. * 3-45 Komparativní výhoda s více statky *Pokud w/w* = 3, domácí země bude vyrábět jablka, banány a kaviár, zatímco domácí země datle a kukuřičné placky. *Relativní produktivita domácí země v produkci jablek, banánů a kaviáru je vyšší než relativní mzdy. 3-46 Komparativní výhoda s více statky *Z ricardiánského modelu plyne plná specializace zemí. *V reálném světě se to stává velmi zřídka z důvodu: 1.Při existenci více výrobních faktorů klesá tendence ke specializaci 2.Obchodní politika 3.Dopravní náklady omezují nebo zcela odstraňují obchod §Neobchodovatelné statky 3-47 Dopravní náklady a neobchodovatelné zboží *Heckscher-Ohlinova teorie tvrdí, že rozdíly v práci, dovednostech, kapitálu a půdě, které panují mezi zeměmi vytvářejí rozdíly v produktivitě, což vysvětluje proč spolu země obchodují. *Země mají relativní nadbytek výrobního faktoru. *V produkci jsou výrobní faktory používány s relativní intenzitou Část 3 – Hecksher-Ohlinův model 1.Jsou používány dva výrobní faktory: práce a půda. 2.Množství práce a půdy se mezi zeměmi liší a tyto odlišnosti ovlivňují produktivitu. 3.Nabídka práce a půdy je v každé zemi konstantní. 4.Vyrábí se a spotřebovávají jen dva statky: oblečení a jídlo. 5.Konkurence způsobuje, že výrobní faktory získávají „konkurenční“ mzdy, které jsou funkcí jejich produktivity a ceny finálních statků. Výrobní faktory mohou být využity v obou odvětvích. 6.Existují jen dvě země: doma a zahraničí 4-49 Dvoufaktorový Heckscher-Ohlinův model *Při existenci více VF nejsou konstantní náklady příležitosti a PPF nemá konstantní sklon. *Rozšiřme rikardiánský model zahrnutím dvou VF: práce a půdy. *aTC = hektary půdy potřebné k výrobě m2 oblečení *aLC = hodiny práce potřebné k výrobě m2 oblečení *aTF = hektary půdy potřebné k výrobě jedné kalorie jídla *aLF = hodiny práce potřebné k výrobě jedné kalorie jídla *L = celkové množství práce *T = celkové množství půdy *Oblečení je pracovně intenzivní *Jídlo je půdně intenzivní 4-50 Produkční možnosti fig0401 4-51 Fig. 4-1: Hranice výrobních možností bez substituce VF *Náklady příležitosti nejsou konstantní: *Jsou nízké, pro ten statek, kterého země vyrábí málo *Jsou vysoké, pro statek, kterého země vyrábí hodně *Proč? Když ekonomika využije všechny své zdroje na výrobu jednoho statku, mezní produktivita těchto zdrojů je nízká a náklady příležitosti jsou tudíž vysoké *V tom případě: mohly by zdroje být využity efektivněji, pokud by byl vyráběn jiný statek? *Závisí na cenách! 4-52 Produkční možnosti *Výše uvedená PPF nezohledňuje možnost substituce VF. *Požadované množství VF je konstantní podél každého úseku PPF. *Pokud výrobci mohou substituovat jeden vstup za druhý, PPF je zahnutá. *Příklad: mnoho pracovníků by mohlo pracovat na malém množství půdy, nebo by velké území mohlo být opracováváno malým počtem pracovníků a výsledkem by byl stejný výstup. *Požadované množství VF se může lišit pro každou kombinaci jídla a oblečení 4-53 Produkční možnosti fig0404 4-54 Fig. 4-4: možné kombinace vstupů (izokvanta) v produkci jídla •K produkci každé jednotky jídla lze v Heckscher-Ohlinově modelu využít různé kombinace práce a půdy. Potřebné množství VF na jednotku produkce není konstantní *PPF představuje hranici možností produkce, k určení optimálního množství jsou zapotřebí ceny *Obecně by ekonomika měla vyrábět takovou kombinaci statků, která maximalizuje hodnotu produkce, V: *V = PCQC + PFQF *Kde PC je cena oblečení a PF je cena jídla. *Neřešíme preference! 4-55 Produkce a ceny *Definujme linii isovalu (isovalue) znázorňující konstantní hodnotu produkce, V. *V = PCQC + PFQF *PFQF = V – PCQC *QF = V/PF – (PC /PF)QC *Sklon isovaly je – (PC /PF) 4-56 Produkce a ceny fig0403 4-57 Fig. 4-3: Produkce a ceny *Při daných cenách výstupu, bod Q znázorňuje maximální hodnotu dostupné produkce. *V tomto bodě se klon PPF =– (PC /PF), čili náklady příležitosti oblečení se rovnají jeho relativní ceně. *Jinými slovy, oběť ve výrobě je stejná jako oběť v tržních cenách. 4-58 Produkce a ceny *Výrobci mohou zvolit rozdílné množství VF k produkci oblečení a jídla. *Jejich volba závisí na odměnách VF, tj. mzdě (w) a nákladech (příležitosti) využití půdy (r), tj. ceně nájmu (ušlý zisk z pronájmu) - rentě *Jak mzda roste relativně k rentě, producenti jsou méně ochotni využívat práci a více využívat půdu. *Stále platí náš předpoklad, že jídlo je půdně intenzivní a oblečení pracovně intenzivní. 4-59 Ceny VF, ceny výstupu a množství VF fig0405 4-60 Fig. 4-5: Ceny VF a volba vstupu *Na konkurenčních trzích jsou ceny na úrovni nákladu produkce – ty závisí na mzdách a rentách. *Efekt změny mzdy závisí na intenzitě využívání práce. *Efekt změny renty závisí na intenzitě využívání půdy. *Růst renty (v našem případě) ovlivní více cenu jídla než cenu oblečení, neboť jídlo je půdně intenzivní. *Na konkurenčních trzích jsou změny w/r spojeny se změnami PC /PW . 4-61 Ceny VF, ceny výstupu a množství VF fig0407 4-62 Fig. 4-7: Od ceny výstupu k volbě vstupů Relativní cena oblečení je PC/PF (1). Vztah mezi relativní cenou výstupu relativní cenou vstupu je dán křivkou SS. Můžeme pak určit relativní cenu VF – poměr mzda/renta. Jakmile zmáme poměr mzda/renta, křivky CC a FF, můžeme určit podíl půdy k práci v obou odvětvích. Shrnuto: při daných cenách výstupu, v H-O modelu můžeme určit nejen ceny VF a také jejich množství v jednotlivých odvětvích. Relativní cena oblečení je P[C]/P[F][ (][1][)]. Vztah mezi relativní cenou výstupu relativní cenou vstupu je dán křivkou SS. Můžeme pak určit relativní cenu VF – poměr mzda/renta. Jakmile zmáme poměr mzda/renat, křivky CC a FF, můžeme určit podíl půdy k práci v obou odvětvích. Shrnuto: při daných cenách výstupu, v H-O modelu můžeme určit nejen ceny VF a také jejich množství v jednotlivých odvětvích. *Máme tedy teorii, která říká, že se změní distribuce důchodů, pokud se změní relativní ceny statků, což může nastat mj. obchodem. *Růst relativní ceny oblečení, PC /PF, podle této teorie povede k: *Růstu příjmu pracovníku relativně k vlastníkům půdy, w/r. *Růst poměru využívání půdy k práci, T/L, v obou odvětvích *Růst mezní produktivity práce v obou odvětvích a pokles mezní produktivity půdy v obou odvětvích. 4-63 Ceny VF, ceny výstupu a množství VF *Jak se změní kombinace výroby obou statků když se v ekonomice změní množství výrobního faktoru? *Pokud předpokládáme, že cena výstupu se nezmění a množství VF vzroste, pak nabídka toho statku, který využívá tento faktor intenzivně vzroste a nabídka ostatních statků klesne. *Jedná se o Rybczynského teorém. 4-64 Ceny VF, ceny výstupu, množství vstupů a množství výstupů *Ekonomika s vysokým poměrem půdy k práci bude podle této teorie mít vysokou produkci jídla relativně k oblečení a nízkou cenu jídla relativně k oblečení. *Bude relativně efektivní (bude mít komparativní výhodu) v produkci jídla. *Bude relativně neefektivní v produkci oblečení. *Ekonomika bude relativně efektivnější v produkci toho statku, kde je intenzivně využíván ten VF, kterým je země relativně hojně vybavena. 4-65 Ceny VF, ceny výstupu, množství vstupů a množství výstupů *Předpokládejme, že domácí země je hojně vybavena prací relativně k vybavení půdou. *V domácí zemi je hojná práce, v zahraničí je hojná půda: L/T > L*/ T* *A stejně tak je doma vzácná půda a v zahraničí je vzácná práce. *Předpokládáme, že země mají stejné technologie a stejné preference spotřebitelů. *Protože je doma hojná práce, bude domácí ekonomika relativně efektivnější ve výrobě oblečení, která je pracovně intenzivní. *Domácí ekonomika bude mít větší relativní nabídku oblečení. * 4-66 Obchod v Heckscher-Ohlinově Modelu fig0411 4-67 Fig. 4-11: Obchod vede ke konvergenci relativních cen *Stejně jako rikardiánský model, předpovídá Heckscher-Ohlinův model předpovídá konvergenci relativních cen v důsledku obchodu. *S obchodem dojde k růstu relativních cen oblečení v zemi s hojností práce (domácí ekonomika) a poklesu v zemi s vzácností práce (zahraničí). *V domácí ekonomice povede růst relativních cen oblečení k růstu relativní produkce oblečení a poklesu relativní spotřeby oblečení, domácí země se stane exportérem oblečení a importérem jídla. *Pokles relativní ceny oblečení v zahraničí povede k tomu, že se stane importérem oblečení a exportérem jídla. 4-68 Obchod v Heckscher-Ohlinově Modelu *Dle modelu bude ekonomika relativně efektivní (bude mít komparativní výhodu) ve výrobě zboží, které intenzivně využívá hojný výrobní faktor. *Ekonomika bude vyvážet zboží kde intenzivně využívá hojný výr. faktor a dovážet zboží které intenzivně využívá vzácný výr. faktor. *Toto tvrzení je Heckscher-Ohlinův teorém 4-69 Obchod v Heckscher-Ohlinově Modelu *Protože si země může dovolit s obchodem spotřebovat více, země jako celek si polepší. *Ale někteří z obchodu prospěch nemají *Model počítá s redistribucí důchodu. *Obchod mění relativní ceny statků, což ovlivňuje relativní výdělky držitelů VF. *Růst ceny oblečení zvyšuje kupní sílu domácích pracovníků ale snižuje kupní sílu domácích vlastníků půdy. *Model předpovídá, že vlastnící hojného výrobního faktoru s obchodem získají, vlastnicí vzácného ztratí. 4-70 Obchod v Heckscher-Ohlinově Modelu *Na rozdíl od rikardiánského modelu, z Heckscher-Ohlinova modelu plyne, že ceny vstupů se v důsledku obchodu mezi zeměmi vyrovnají. *Protože jsou relativní ceny výstup vyrovnány a existuje přímá vazba mezi cenami výstupů a cenami VF, musí s vyrovnáním cen výstupu dojít i k vyrovnání cen VF. *Obchod zvyšuje poptávku po statku produkovaném hojným VF, čímž zvyšuje poptávku po samotném hojném VF a tím vede k růstu cen hojného VF. 4-71 Srovnání cen VF *Ve skutečnosti nejsou ceny VF mezi zeměmi totožné. *Model předpokládá, že země vyrábí stejné zboží, takže se ceny tohoto zboží vyrovnají. *Země ale mohou vyrábět nehomogenní statky. *Model také předpokládá, že země mají totožné technologie, ale rozdíly v technologiích mohou ovlivnit produktivitu VF a tím i podíl mzdy/renty. 4-72 Srovnání cen VF *Model také ignoruje obchodní bariéry a dopravní náklady, které mohou bránit vyrovnání cen výstupů i vstupů. *Model pracuje s dlouhým obdobím *I poté co země liberalizuje obchod, VF se nemusí rychle přesunout do odvětví intenzivně využívající hojný faktor.. *V krátkém období je produktivita VF určena jejich aktuálním rozložením mezi odvětvími a tak se poměr mzda/renta může mezi zeměmi lišit. 4-73 Srovnání cen VF *Test na datech USA *Leontief zjistil, že USA exportují méně kapitálově intenzivních statků než importují, navzdory tomu, že USA jsou kapitálově nejvybavenější země na světě: Leontiefův paradox. *Test na globálních datech *Bowen, Leamer, a Sveikauskas testovali Heckscher-Ohlinův model na datech 27 zemí a potvrdili Leontiefův paradox na mezinárodní úrovni. *Test na datech zahrnujících jen obchod průmyslových výrobků mezi nízko-/středně- příjmovými zeměmi na jedné straně a vysoko příjmovými zeměmi na straně druhé. *Tato data více podporují H-O teorii. 4-74 Empirické důkazy o fungování Heckscher-Ohlinova Modelu