Politiky Evropské unie Společné politiky Evropské unie Evropská unie a euroregiony Předmět činnosti EU  Řada oblastí politiky  inovační politiky  ochrana životního prostředí, výzkum a vývoj a energetika  politiky solidarity (rovněž nazývané politiky soudržnosti)  regionální politiky, zemědělství a sociální věci  Unie financuje tyto politiky ze svého ročního rozpočtu  doplňuje opatření vlád členských států o dodatečné prvky  zvyšuje jejich hodnotu  Rozpočet EU - cca přes 1 % součtu hrubého národního produktu Tři pilíře EU Tři pilíře EU Co je zde? Tři pilíře obecně Politiky  Vyplývající ze zakládajících smluv  Společný trh  Zmírňující dopady tržních následků/nedokonalostí  regionální  sociální  politika ochrany spotřebitelů  i společná zemědělská politika  Jiné než hospodářské zaměření  společná zahraniční a bezpečností politika  politika ochrany životního prostředí  boj s kriminalitou Výlučná pravomoc EU - společné politiky  společná obchodní politika  celní unie  pravidla hospodářské soutěže na jednotném trhu  měnová politika zemí eurozóny  společná zemědělská politika  společná dopravní politika - transevropské sítě  ochrana biologických zdrojů v mořích v rámci společné rybářské politiky  uzavírání mezinárodních dohod, pokud je tak stanoveno v právních předpisech EU Sdílená pravomoc EU s národními státy - koordinované politiky  prvky sociální politiky  hospodářská a sociální soudržnost  životní prostředí  ochrana spotřebitele  energetika  vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva  některé společné bezpečnostní výzvy týkající se veřejného zdraví  výzkum, technologický rozvoj a vesmír  rozvojová spolupráce a humanitární pomoc Pravomoc členských států  ochrana a zlepšování lidského zdraví  průmysl  kultura  cestovní ruch  obecné a odborné vzdělávání, mládež a sport  civilní ochrana  správní spolupráce Hospodářská integrace  Stupně  pásmo volného obchodu  celní unie  odstranění cel a ostatních obchodních překážek mezi členskými zeměmi  pro zboží dovážené do Společenství z třetích zemí používají členské země stejná cla  členské země používají stejných postupů v obchodě s třetími zeměmi  společný trh  hospodářská unie  Měnová politika (eurozóna)  Fiskální politika (fondy EU)  politická unie (federace) Společné obchodní politiky  Nástroje  1. cla  členská země, přes jejíž hranice se zahraniční výrobek dostal na teritorium EU, si ponechá ke krytí nákladů své celní správy 25 % výnosu cel  2. kvóty  v obchodě se zeměmi, které nejsou členyWTO  3. dobrovolná exportní omezení  vývozce se „dobrovolně“ zaváže, že nepřekročí limitované množství výrobků určených do země dovozce  4. antidumpingová opatření  chemický průmysl, elektronika, výroba oceli, automobilů, kopírek a tiskáren, textilních výrobků Jednotný trh  Omezení  cla  obchodní překážky  volný pohyb osob, zboží a kapitálu  technické normy  normy na ochranu zdraví a bezpečnosti  devizové kontroly  vnitrostátní předpisy o právu vykonávat určité profese - uznávání kvalifikací  1985 Schengen - schengenský prostor  26 evropských zemí  včetně čtyř států, které nejsou členy Evropské unie  Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko Schengenský prostor Země Podpis Implementace Austria 28 April 1995 1 December 1997 Belgium 14 June 1985 26 March 1995 Czech Republic 16 April 2003 21 December 2007 Denmark 19 December 1996 25 March 2001 Estonia 16 April 2003 21 December 2007 Finland 19 December 1996 25 March 2001 France 14 June 1985 26 March 1995 Germany 14 June 1985 26 March 1995 Greece 6 November 1992 1 January 2000 Hungary 16 April 2003 21 December 2007 Iceland 19 December 1996 18 May 1999 Italy 27 November 1990 26 October 1997 Latvia 16 April 2003 21 December 2007 Liechtenstein 28 February 2008 19 December 2011 Lithuania 16 April 2003 21 December 2007 Luxembourg 14 June 1985 26 March 1995 Malta 16 April 2003 21 December 2007 Netherlands 14 June 1985 26 March 1995 Norway 19 December 1996 18 May 1999 Poland 16 April 2003 21 December 2007 Portugal 25 June 1991 26 March 1995 Slovakia 16 April 2003 21 December 2007 Slovenia 16 April 2003 21 December 2007 Spain 25 June 1991 26 March 1995 Sweden 19 December 1996 25 March 2001 Switzerland 26 October 2004 12 December 2008 Jednotný trh  Omezení  Technické překážky  kvalita výrobků, potravin  Daňové překážky  částečné sjednocení národních sazeb DPH  zdanění výnosů z investic  Veřejné zakázky  otevřeny zájemcům odkudkoli z EU –TED  Výzvy  Finanční sektor  Autorské právo Politika hospodářské soutěže EU  Monopolizace odvětví  Ochrana konkurenční soutěže  Kartelové dohody  Veřejné zakázky  Bid rigging Společná zemědělská politika (SZP) Common Agricultural Policy (CAP)  Globální cíl  integrovaný trh zemědělských produktů a pozitivní vývoj zemědělství  Obecné cíle (Římská smlouva, 1957)  potravinová soběstačnost  odpovídající životní úroveň zemědělců  stabilizace trhů  produkty se dostávají ke spotřebitelům za rozumnou a stabilní cenu  modernizace zemědělské infrastruktury  ochrana zemědělců před nestálými trhy  ochrana biologické rozmanitosti  podpora typických místních a regionálních výrobků  Fondy  Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)  Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)  Rybářská politika  ochrana populace ryb (například ohroženého tuňáka obecného)  snížení nadbytečné kapacity rybářského loďstva  finanční podpora osob, které opouštějí odvětví rybolovu Cíle SZP  zvýšit produktivitu zemědělství  podpora technického pokroku  zajišťování racionálního rozvoje zemědělské výroby  optimální využití výrobních činitelů (zejména pracovní síly)  zajistit odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva  zejména zvýšení individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství  stabilizovat trhy  zajistit plynulé zásobování  zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny Nástroje SZP / CAP  Regulace cen zemědělských produktů  Subvencování výroby a odbytu  Podpora exportu  Podpora zemědělského výzkumu a odborného vzdělávání  Řešení ekologických problémů Společné organizace trhu (SOT)  Soubory regulačních opatření  vztahují se na odlišné sektory zemědělské výroby  Účel  podporovat trhy dané zemědělské komodity prostřednictvím různých mechanismů  Původně polovina zemědělských produktů  V současnosti téměř všechny zemědělské produkty Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF) – v minulosti  Záruční sekce  přímé podpory  intervenční opatření  exportní subvence  příspěvky na skladování  opatření v oblasti ekologického zemědělství  opatření v oblasti lesního hospodářství  program dřívějšího odchodu zemědělců do důchodu  Orientační sekce  restrukturalizace a modernizace zemědělských usedlostí  ochrana a podpora hospodářského rozvoje v méně úrodných venkovských oblastech  pomoc mladým začínajícím zemědělcům Současnost SZP  Evropský zemědělský garanční fond  Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova  Evropský rybářský fond  Politika rozvoje venkova v EU  Před 2007  Součást politiky soudržnosti EU  Po roce 2007  Součást Společné zemědělské politiky Hlavní nástroje SZP  Záruční sekce  přímé platby  intervenční opatření (nákup, prodej, podpora soukromého skladování)  kvótní systémy  vývozní a dovozní licence  vývozní subvence  Orientační sekce  strukturální prostředky Přímé platby  jsou udělovány v rámci různých společných organizací trhu  ve všech státech EU platí pro přímé platby stejná pravidla  často podmíněno splněním zvláštních požadavků s ohledem na životní prostředí a přírodu  jsou nárokové, ale je nutné o ně požádat Intervenční cena  nejnižší možná cenová úroveň pro vnitřní trh EU  stanovována Radou vždy pro celý hospodářský rok  platí pro celé území EU  Pokud skutečná tržní cena na vnitřním trhu klesne pod hranici intervenční ceny  státní intervenční místa za tuto garantovanou cenu zemědělské produkty musí bez množstevního omezení vykupovat  přebytek na trhu  exportován se subvencí do třetích zemí  stažen z trhu formou intervenčního nákupu Kvótní systémy  maximální garantované množství produkce  na něž se vztahují zaručené ceny  Překročení této hranice má za následek pokles ceny v následujícím roce  mléko, cukr, isoglukóza, bramborový škrob, tabák Vývozní subvence a dovozní a vývozní licence na zemědělské výrobky a potraviny  vybrané zemědělské produkty  výše subvence může být závislá na destinaci vývozu  Konkurenceschopnost evropských zemědělských produktů na světovém trhu  Vývozní subvence je spojena s vývozní licencí  právo, ale i povinnost zboží ve stanovené době, kvalitě a množství skutečně vyvézt Stav SZP  v roce 1962 bylo Evropské společenství schopno vyrobit jen 80 % své spotřeby potravin  v roce 2004  120 %  EU  Největší dovozce potravin  Druhý největší vývozce potravin  Průměrné náklady na potravu u průměrné domácnosti 15 % Dopady SZP  v letech 1980–1986 se zdvojnásobily výdaje záruční sekce fondu EAGGF  princip vysokých garantovaných cen produkce  stimulace farmářů ke zvyšování výroby  pokles konkurenceschopnosti evropských výrobců  20 % největších a nejproduktivnějších farmářů dostávalo 80 % celkových dotací  intenzivní zemědělské metody  nadměrné využívání půdy a chemických hnojiv  zhoršení životního prostředí Reformy SZP  McSharryho reforma  Agenda 2000  Mid-term review McSharryho reforma  Konec 80. let 20. století  Krize dosavadního systému  Závazky z uruguayského kola GATT  General Agreement on Tariffs and Trade  1986 – 1993  Dohoda o zemědělství  postupné snížení celních sazeb  stanoví některá pravidla zemědělských vývozních subvencí i vnitrostátních dotací McSharryho reforma  Omezení dotací vázaných na velikost produkce  Zvýšení dotací přímo na výrobní faktory  Dotčené sektory  Obilniny  Povinné ponechání části půdy ladem  Hovězí maso  Mléko  Máslo  Tabák  Jehněčí maso Kroky McSharryho reformy  Snížení intervenčních cen  Zavedení kompenzačních plateb  Vázané na velikost obdělávané půdy, stav dobytka  Orientace na omezování objemu výroby  Zrušení prahových cen  Zrušení variabilních dovozních přirážek  Zavedení pevných celních ekvivalentů u dovozu a jejich postupné snižování  Uvádění půdy do klidu – úhorování, „set-aside“  Podpora neobdělávání části půdy  Podpora zalesnění  Podpora tvorby rekreačních ploch  Snížení stavu dobytka  Podpora odchodu zemědělců do předčasného důchodu McSharryho reforma  Cenové intervence ↓  Kompenzace ↑  Cíl:  Růst výdajů na SZP v poměru 1 : 0,75 SZP v 90. letech  Počátek 90. let  BSE  krize spotřebitelské důvěry na trhu s hovězím masem  Zemědělství ohleduplné k životnímu prostředí  Chovy ohleduplnější ke zvířatům  Informace o geneticky modifikovaných potravinách  Růst produkce a výnosů Situace po roce 2000  Další kolo jednání o liberalizaci světového obchodu  Doha, 2001  EU  Snižování intervenčních cen  Obilniny, hovězí maso, mléko a máslo  Rozšiřování EU Agenda 2000  Červenec 1997  „Za silnější a širší Evropu“  Zemědělství jedna z klíčových pěti oblastí  Nejobtížnější kapitola Rozdíly cen komodit v EU a kandidátských zemích  Rostlinná výroba  Obiloviny, olejniny, bílkovinné plodiny  10 – 30 %  Cukrovka  40 – 50 %  Živočišná výroba  Mléko  30- 40 %  Hovězí maso  35 – 45 % Kandidátské země  Odbourání cenových rozdílů pro obiloviny a hovězí maso  Přechodné období pro některé komodity ve střednědobém horizontu  Cukr  Mléčné výrobky  Některé druhy zeleniny Mid-term Review  Lucemburk, 2003  Cíle:  Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství  Uvnitř v EU  I mimo EU  Přechod z podpor poskytovaných na výrobek - na podpory poskytované producentovi  Zaměření na ochranu životního prostředí  Jakost a bezpečnost potravin  Animal welfare Decoupling  Odstranění vazby na produkci  Jednotná platba na farmu  EU-15, Slovinsko, Malta  Ponechání částečné možnosti couplingu – platby na produkci na základě rozhodnutí členského státu  25 % objemu u orné půdy  50 % objemu u chovu ovcí  100 % u chovu krav bez produkce mléka  25 % objemu u produkce chmele  Jednotná platba na plochu  Nové členské státy  do roku 2009 Cross-compliance  Respektování standardů na úrovni farmy  Vazba vyplácení plateb zemědělcům na dodržování stanovených standardů  Definované zákonné požadavky na hospodaření  Veřejné zdraví  Zdraví zvířat a rostlin  Životní prostředí  Zacházení se zvířaty Modulace  Přesun přímých podpor zemědělcům z I. pilíře SZP do II. pilíře SZP  Přesun ze záruční sekce do orientační Další nástroje  Finanční disciplína  Venkovský rozvoj  Kvalita potravin, welfare, nové technologie, noví zemědělci…  Poradenský systém Vývoj rozpočtu EU ve vztahu ke CAF Kritika SZP  Intervenční cena  Bez ohledu na realizaci na vnějším nebo vnitřním trhu EU  Protekcionismus  Finanční nároky Nařízení Rady ES č. 1290/2005  Evropský zemědělský záruční fond  EAGF  Vývozní subvence, intervenční opatření, přímé platby zemědělcům,, informační a propagační opatření, veterinární opatření, rybolov  Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova  EAFRD SZP v ČR - Horizontální opatření  Přímé platby  Na plochu  Na farmu  Horizontální plán rozvoje venkova  Předčasné ukončení zemědělské činnosti  LFA  Natura 2000  Agroenvironmentální opatření  Zalesňování zemědělské půdy  Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití  Zakládaní skupin výrobců Rok mil. EUR nárůst 2004 1 211 x 2005 1 646 35,92% 2006 1 743 5,89% 2007 2 024 16,12% 2008 2 505 23,76% 2009 2 976 18,80% 2010 3 438 15,52% 2011 3 890 13,15% 2012 4 333 11,39% 2013 4 767 10,02% SZP v ČR - Tržní opatření  Kvótní systémy  Mléko, cukr, brambory  Intervenční nákupy  Obiloviny, mléčné výrobky  Hovězí, skopové a kozí maso  Víno, ovoce, zelenina  Vývozní subvence SZIF  Státní zemědělský a intervenční fond  Zprostředkovatel pro  EAGF  EAFRD  Další zdroje  Státní rozpočet  Bankovní úvěry na intervenční nákupy Dopravní politika EU (DP)  národní důchod Unie  7 %.  zaměstnanost  7 %,  investice členských států  40 %  energetická spotřeba Unie  30 % Globální cíle DP  budování tzv. transevropských sítíTEN-T(ec)  transformace národních dopravních sítí v jednotnou evropskou síť  podpora železničních sítí  snaha omezit silniční dopravu  podpora kombinovaných spojů – intermodální doprava Dopravní politika  Dopravní služby  Dopravci / poskytovatelé služeb v dopravě  Dopravní infrastruktura  Provozovatelé infrastruktury  TEN-T  Dopravní mody  Pozemní  Silnice  Železnice  Ostatní dráhy (MHD, lanovky apod.)  Voda  Letectví  (Kosmická – zajišťování navigačních družicových systémů) Opatření DP  antidiskriminační opatření  mezi jednotlivými státy i jednotlivými druhy dopravy  liberalizační opatření  vytvořit stejné podmínky pro nabídku dopravních služeb podnikatelskými subjekty bez ohledu na jejich příslušnost k členskému státu  harmonizační opatření  sjednocení dopravních norem, podmínek, daní a poplatků, norem zatěžování životního prostředí dopravou, bezpečnosti přepravy a práce v dopravě TEN-T(ec) Trans-European Transport Network  nastartován v roce 1996  (na základě Rozhodnutí Evropského parlamentu a rady č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě,  příprava s určitým předstihem (zhruba od roku 1990).  V první fázi projektu  vytvořeny sítě dopravních koridorů a uzlů  realizace či modernizace je předpokladem pro vytvoření kompaktního panevropského dopravního systému Projekt TEN-T(ec) aktualizace  TEN-T Connecting Europe (ec)  Nejvýraznější změnou prošel v roce 2010  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě  aktualizována páteřní infrastrukturní dopravní síť  rozhodnuto o vytvoření seznamu prioritních projektů  které se promítnou do prioritního finančního plánu (stanovení 30 prioritních projektů)  Na základě aktualizace politiky TEN-Tec z května 2013  systém členění významnosti dopravních uzlů jednotný pro všechny dopravní mody  rozlišuje dva stupně významnosti  dopravní uzly jádrové - core  dopravní uzly všeobecné comprehensive)  Kategoriíie  Letiště  vnitrozemský přístav  přímořský přístav  silničně železniční terminál (rail-road terminals – RRT).  Obdobně bylo stanoveno odstupňování významnosti jednotlivých dopravních koridorů, které zobrazuje následující mapa (obr. č. 9) TENtec - corridors TENtec – metropolises connected TEN-T v ČR TEN-T v ČR - železnice  projekt č. 22  koridor I a III v ČR (EU priority axis 22)  Athény – Sofia – Budapešť –Vídeň – Praha – Norimberk/Drážďany  koridor I a III v ČR (v EU corridor )  Konstanta – Bukurešť – Budapešť –Vídeň – Praha – Norimberk/Drážďany  Navazující koridory/prioritní osy  17 (Paris-Strasbourg-Stuttgart-Wien-Bratislava)  17  projekt č. 23  koridor II a IV v ČR (v EU priority axes 23)  Gdaňsk –Varšava - Brno/Bratislava –Vídeň  Navazující koridory/prioritní osy  27 „Rail Baltica“ axis Warszawa-Kaunas-Riga-Tallinn-Helsinki TEN-T - železnice Děkuji za pozornost