EKONOMICKÁ GEOGRAFIE 1. blok OBYVATELSTVO, SÍDLA, SLUŽBY, REGIONY • • •VÝVOJ OBYVATELSTVA SVĚTA •Začátkem letopočtu byl počet obyvatel Evropy asi 35 milionů, svět zhruba 250 mil. obyvatel • •Odhady pro ostatní světadíly jsou podstatně složitější: • •v Africe jsou k dispozici určité údaje z jejich severních oblastí, avšak rozsáhlá území na jih od Sahary jsou jen málo známá – počet obyvatel se odhaduje asi na 30 milionů • •málo poznatků je charakteristických také pro Ameriku, kde se předpokládá řídké zalidnění čítající asi 10 milionů obyvatel • •rozsáhlé populace již dlouhou dobu existovaly v Asii, k největším patřila čínská (60 milionů) a indická populace (patrně početnější než čínská), kromě nich zde žila řada populací překračujících 1 milion obyvatel; celkový odhad tak v Asii dosahuje 180 milionů obyvatel • •nepříliš početné obyvatelstvo Oceánie se odhaduje na 1 milion osob • •V následujících stoletích byl růst obyvatelstva poměrně pomalý • •V některých oblastech se dokonce předpokládá i pokles počtu obyvatel v důsledku válek, epidemií, hladu a dalších vlivů (stěhování národů..) – podle odhadů měla Evropa kolem roku 500 přibližně 20 milionů obyvatel • •V prvním tisíciletí (od Kristova narození až do roku 1000) čítala populace světa cca 300 mil. lidí – nedošlo k žádnému čistému růstu populace • •Soustavnější, dlouhodobější růst obyvatelstva světa lze pozorovat od počátku 16. století, přičemž jeho tempo postupně vzrůstalo •Růst ovlivnilo mnoho faktorů, k rozhodujícím patří následující: • •1) z demografického hlediska je velmi důležitý rozvoj biologie a lékařských oborů • •tyto vědy rozhodující měrou přispěly k postupnému zvládnutí řady epidemických onemocnění, která způsobovala velmi početné a opakující se ztráty obyvatel • • •důležitým výsledkem uplatnění těchto vědeckých poznatků v medicíně bylo postupné snížení vysoké úmrtnosti • •Toho bylo nejdříve dosaženo ve vyspělých evropských zemích, ale postupně s určitým časovým posunem se vědecké, technické a ekonomické inovace dostaly do ostatních zemí světa a způsobily podobné změny populačních procesů (prvek kontroly úmrtnosti) • •2) v 16. století se v několika evropských zemích (Velká Británie, Francie, Německo, Nizozemí) začínají formovat nové hospodářské a společenské poměry (kapitalismus – rozvoj zemědělství (i příměstského), řemesel, manufakturní výroby, obchodu…, později průmyslu a služeb) • •Ty znamenají novou etapu ekonomického rozvoje a jejich efekty se pozitivně projevují i v ostatních sférách života společnosti • •3) Část vytvořených hodnot je možné vkládat do rozvíjející se vědy a výzkumu (vznik významných univerzit) • •4) ve smyslu snižování úmrtnosti v 18. století působil také růst a přebytky z výroby zemědělských produktů (např. brambory, obilí aj.), což podstatným způsobem zlepšilo úroveň zabezpečení obyvatelstva potravinami a v mnohých zemích to vedlo až k odstranění hrozby masového hladomoru • •5) významným způsobem se uplatnilo i zlepšení sanitárních a hygienických podmínek života obyvatel •Šlo nejen o zlepšení sociální péče, ale zejména o vliv individuální vyspělosti obyvatelstva v oblasti hygieny • •Zrychlující se tempo růstu počtu obyvatel lze dokumentovat údaji o zkracování časových intervalů, v nichž došlo ke: • •zvýšení počtu obyvatel v řádech (mld.) • •zdvojnásobení počtu obyvatel světa – zatímco v období před začátkem letopočtu tento interval trval 1000 až 3000 roků, do konce 19. století se jeho délka zkrátila na sto let a v současnosti dosahuje pouze kolem 30 až 40 let, což se ovšem zastaví.. • •první miliarda byla překonána poměrně záhy na počátku 19. století (patrně roku 1804) • •druhá miliarda v roce 1927 – délka období 123 let • •třetí miliarda zabrala pouze 33 let a byla tedy dosažena roku 1960 • •čtvrtá miliarda byla dosažena za dalších 14 let v roce 1974 • •pátá miliarda v roce 1987 (13 let) • •šestá miliarda potom za pouhých 12 let v roce 1999 • •sedmá miliarda (2011), tedy také 12 let… (jak bude dlouho trvat další?) • rok počet obyvatel (mil.) období potřebné ke zdvojnásobení populace (roky) 10000 př. n.l. 5 .. 7000 př.n.l. 10 3000 4500 př.n.l. 20 2500 2500 př.n.l. 40 2000 1000 př.n.l. 80 1500 0 160 1000 900 320 900 1700 600 800 1850 1 200 150 1950 2 500 100 1986 5 000 36 2000 6 057 ? 2016 7 418 ? Vývoj počtu obyvatel podle kontinentů v letech 1000-2016 rok počet obyvatel (mil.) Evropa Asie Afrika Amerika Austrálie a Oceánie Svět 1000 42 170 50 13 1 276 1200 61 203 61 23 1 349 1500 69 253 82 41 1 446 1650 100 330 100 13 2 545 1750 140 479 95 12 2 728 1800 187 602 90 25 2 906 1850 266 749 95 59 2 1 171 1900 401 937 120 144 6 1 608 1950 547 1 402 221 339 13 2 521 1998 738 3 585 749 809 30 5 901 2016 740 4 437 1 203 998 40 7 418 • • • • •STRUKTURA OBYVATELSTVA • •POHLAVÍ A VĚK (základní demografické struktury obyvatelstva) • • •Pohlaví obyvatelstva je jednou z charakteristik, která může přispět k typologii populace •Poměr pohlaví je výsledkem několika spolupůsobících fenoménů: 1)Poměr pohlaví živě narozených dětí (sekundární index maskulinity) (Jak je tomu ve světě a v ČR?) 2)Pohlavně diferencovaná úmrtnost (mužská nadúmrtnost) (Ve kterém věku asi začíná a proč?) 3)Zevní faktory jako jsou druhy migrace, dramatické události (války).. • •Poměr pohlaví se vyjadřuje buď jako podíl mužů a žen v populaci (koeficient maskulinity či feminity, v %) nebo jako počet mužů na 100 (1000) žen (index maskulinity) či obráceně (feminity), vyjádřený v % nebo promilích • • • • •Podíl žen byl v českých zemích vždy „o něco“ vyšší než podíl mužů a pohyboval se mezi 51-54 % (v roce 2016: 51 %) • • • •Ve světě jsou rozdíly mezi ekonomicky vyspělými „západními“ zeměmi - většinou ženy převažují nad muži, např. USA 103/100, GER 104, FRA 106, ČR 106, ale Rusko 116, Ukrajina a Lotyšsko 117 … •(Proč tak vysoká čísla?) • •V islámských zemích (a některých ostrovech) je tomu naopak, počet žen je nižší: např. Záp.Sahara 89/100, S.Arábie 82, Omán 77, ale SAE 49!! •(Proč tak nízká čísla?) • • •Poměr pohlaví M/Ž (ima - svět) – odhad 1)Při narození: 107/100 •(Arménie 115, Azerbajdžán 114.., Indie 112, Čína 111, Taiwan 109.. Albánie 110..) 1)Do 15let: 106/100 2)15-64 let:102/100 3)65+: 78/100 4) 4)Celá populace: 101/100 •Poměr mužů a žen ve světě - celkem mapa303 graf_imaskulinity_1109928181 •Věkové složení obyvatelstva •Je výsledkem populačního vývoje zhruba 100 let •Je důležitou biologickou charakteristikou populace •Věková struktura je podrobně prezentována podle jednotek věku nebo kalendářních let narození nebo agregovaně podle různých charakteristických věkových skupin (nejčastěji pětileté, ale i jednoleté věkové skupiny) • •Nejčastěji používaným způsobem interpretace věkové struktury obyvatelstva je tzv. věková pyramida •Vedle věkové struktury umožňuje současně graficky znázornit i strukturu obyvatelstva podle pohlaví • •Její podstatou jsou dva spojené grafy, resp. dvojitý histogram početnosti mužů a žen • •V levé části grafu jsou údaje pro muže, v pravé části pro ženy • •Na vodorovnou osu se nanáší počet obyvatel, na svislou osu jednoleté či pětileté věkové kategorie • •V grafickém znázornění věkové pyramidy se zobrazují veškeré nepravidelnosti způsobené jakýmikoliv událostmi v historii dané populace (války, populační boom, epidemie, hospodářské krize, období konjunktury, apod.) •Jednou z dříve užívaných typologií obyvatelstva, jejíž základy jsou přeneseně využívány dodnes je klasifikace švédského demografa G. Sundbärga (1900), jenž vyslovil zákonitost, vztahující se k věkové struktuře •Sundbärg rozdělil obyvatelstvo podle věku na tři základní skupiny – dětskou (0-14 let), reprodukční (15-49) a postreprodukční (50 a více), jejichž základ je určen tzv. reprodukčním (rodivým) věkem žen (15–49 let) •Reprodukční složka tvoří zhruba 50 % členů populace pyramidy_final • •Neplést reprodukční a produktivní věk!! • •Podle zastoupené dětské a postreprodukční složky je možné určit tři populační typy: 1)Progresivní typ (s výraznou převahou dětské složky nad postreprodukční – modelově 400:500:100) 2)Stacionární typ (dětská a postreprodukční složka jsou téměř vyrovnány – 265:505:230) 3)Regresivní typ (postreprodukční složka převažuje nad dětskou 200:500:300) •(Který typ je dnes typický pro vyspělé země, rozvojové země či ČR?) Evropa 2003 Výsledek obrázku pro věková struktura obyvatelstva čr 2016 • •https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/ • • •Specifické vlivy projevující se ve věkové struktuře České republiky: •obecně výrazná převaha žen ve vyšších věkových kategoriích, zhruba od padesátého roku života (typické pro většinu zemí ekonomicky vyspělého světa) •snížení počtu narozených v období 1. světové války (1914 – 1918; stále ještě patrný zářez ve věkové pyramidě), •snížení počtu narozených v době světové hospodářské krize (1930 – 1935) •vzestup míry porodnosti již od počátku čtyřicátých let v době nacistické okupace, a zejména po 2. světové válce •pokles porodnosti na přelomu padesátých a šedesátých let – legalizace interrupcí, •krátké mírné oživení v polovině šedesátých let - pronatalitní opatření, •pokles porodnosti na konci šedesátých let - společensko-ekonomická krize •prudký nárůst úrovně porodnosti v první polovině sedmdesátých let - pronatalitní opatření (kohorty 1974 a 1975 jsou početně nejsilnější v celé české populaci), •hluboký pokles porodnosti od poloviny devadesátých let - reakce na změněnou politickou a sociálně-ekonomickou situaci v zemi po roce 1989, •mírný nárůst porodnosti po roce 2000 s kulminací v roce 2007 - silné ročníky (ženy) z poloviny sedmdesátých let se dostávají do věku, kdy začínají rodit děti - rozšiřuje se základna pyramidy, •Pokles porodnosti po roce 2010, •Aktuálně již několik let stagnující/kolísající porodnost kolem 100-110 tis. dětí ročně • • •Základní věkové složení obyvatelstva •Tím se rozumí třídění podle tří velkých věkových skupin, které jsou mezinárodně srovnatelné: • 0-14 let, 15-64 (59), 65 (60) a více let •Toto členění se primárně neváže na reprodukční věk a základní typy obyvatelstva, je spojeno s ekonomickou aktivitou, resp. neaktivitou •Index stáří • • •Index ekonomického zatížení • • • Věkové složení světa (2016) území střední stav obyvatelstva v roce 2016 index stáří (65+/0-14, v %) v mil. obyv. naděje dožití (M, Ž) podíl na populaci (v %) 0-14 let 15-64 let 65 + let Afrika 1 203 59 62 41 55 4 9,8 Asie 4 437 71 74 25 67 8 32,0 Čína 1 378 75 78 17 73 10 58,8 Indie 1 329 67 70 29 65 6 17,2 Evropa 740 75 81 16 67 17 106,3 Latinská Amerika 637 72 79 26 66 8 30,7 Severní Amerika 360 77 81 19 66 15 78,9 Austrálie a Oceánie 40 75 80 24 64 12 50,0 pouze Austrálie 24 80 84 19 66 15 78,9 Svět 7 418 70 74 26 66 8 30,8 Více rozvinuté regiony 1 254 76 82 16 66 18 112,5 Méně rozvinuté regiony 6 164 68 72 28 65 7 25,0 • • • • •Rok 1990 (ČR) • děti do 15 let: 21,0 %, 65+ : 12,6 % • •Rok 2016 (ČR) •Děti do 15 let: 15,6 %, 65 + : 18,8 % • rokem 2006 byl zahájen trend převahy starší populace nad dětmi a tento se bude nadále zrychlovat, jak budou hranici 65 let překračovat početně silnější generace narozené v době 2. světové války a zvláště v prvních letech po ní •Index stáří 2015: 120,5 % •Věkové složení obyvatelstva ČR •Populační projekce ČSÚ z roku 2004 (střední varianta): • •Po zvýšení úhrnné plodnosti až na 1,6 dítěte (reálné maximum bylo 1,5) na jednu ženu a ročním kladném saldu migrace 25 tis. a více osob začne opětovný úbytek obyvatelstva • •Počet narozených poklesne opět pod 90 tis. při stále rostoucím počtu seniorů • •Rok 2020: 20 % osob ve věku 65+, 2050: 30 % • Graf •Aktuálně (2016) má nejvyšší průměrný věk Královehradecký a •Zlínský kraj (42,7)! Praha je až na 5. místě (42,0) •a již několik let stagnuje… • Výsledek obrázku pro median age in europe Další struktury/diferenciace obyvatelstva •Rodina a domácnost •Rasová, etnická, národnostní a jazyková diferenciace obyvatelstva •Diferenciace obyvatelstva podle úrovně vzdělání •Diferenciace obyvatelstva podle náboženského vyznání •Ekonomická a sociálně třídní diferenciace obyvatelstva • • • Rasová struktura •Lidská rasa - je velká skupina lidí s podobnými, dědičně podmíněnými, antropologickými znaky - barva pleti, barva a tvar vlasů a očí, tvar lebky,nosů, rtů …-, kterými se jednotlivé rasy od sebe navzájem odlišují • •europoidní (bílá, evropsko-asijská) •- tvoří asi 50 % světové populace. V důsledků evropské expanze europoidní rasa osídlila všechny části světa.Nejvíce jsou příslušníci bílé rasy zastoupeni v Evropě, Severní Americe, JZ Asii, Austrálii, arabské Africe … • •mongoloidní (žlutá, asijsko-americká) •- zastupuje asi 40% lidstva. Nejvíce je zastoupena v Asii ale také např: v Severní Americe, na Madagaskaru … • •ekvatoriální (černá, negroidní, africko-australská) •- tvoří asi 10% světové populace. Domovem černé rasy je střední a jižní Afrika, dále se s ní setkáváme v Austrálii a Oceánii - Nové Guinei • •Současné rasové složení světadílů je vzhledem k migracím obyvatelstva pestré. Výsledkem těchto migrací je míšení základních lidských ras a vznik tzv. přechodných ras – míšenců • •mulat - kříženec europoidní a ekvatoriální rasy - bělocha a černocha •mestik - kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy - indiána a bělocha •zambo - kříženec ekvatoriální rasy a mongoloidní rasy - indiána a černocha •kreol - kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy - Španěla a indiána • •Struktura obyvatelstva podle národnosti v ČR •Historické diferenciační vlivy: •1) Přirozená reprodukce obyvatelstva (průmyslová revoluce, sílící německá menšina) •2) Vystěhovalectví (postihovalo více průmyslové oblasti s většinovým německým obyvatelstvem) •3) Definice národnosti odvozovaná za Rakouska-Uherska z tzv. „obcovací řeči“ • •Data pouze ze sčítání lidu!! •V roce 1930: česká národnost 7,30 mil. • německá 3,15 mil. • polská 93 tis. • slovenská 44 tis. • ukrajinská a ruská 23 tis. • …… •Specifikum: „československá“ národnost u sčítání 1921 a 1930 •Vlastní deklarace národnosti v roce 1991, objevila se „moravská“ národnost (1,4 mil. osob, 13,2 % populace) a slezská národnost (44 tis.) •Sčítání 2001: česká národnost 90,4 % • moravská 3,7 % • slovenská 1,9 % • polská 0,5 % • německá 0,4 % • ukrajinská, vietnamská 0,2 % •Z hlediska národnosti je ČR velmi jednotná •Rómové v roce 1989: 145 tis. • 1991: 32 tis. • 2001: 11 tis. (realita kolem 250 tis.) •(Čím je způsoben tento radikální „pokles“?) • mapa305 • •Sčítání 2011 •Česká národnost (64,3 %, tj. 6,7 mil.) •Moravská (5,0 %, tj. 522 tis.) •Slovenská (1,4 %, tj. 147 tis.) •Romská (5 tis. obyvatel…) • •Stále více lidí se k národnosti nevyjadřuje, v roce 2011 to bylo 2,6 mil. osob!! (v roce 2001 jen 173 tis.) • •Česká republika je pohledu národnosti jedním z nejvíce homogenních států světa! http://csugeo.i-server.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/FB003C5FDB/$File/130310m11.jpg Jazyková struktura • •Nejvíce obyvatel světa hovoří ??? • •Prostorově nejrozšířenější •jazyk světa je ??? • Výsledek obrázku pro nejrozšířenější jazyky 2015 tabulka •Nejrozšířenější jazyky na světě (2005) •Mandarínská čínština (tj. standardní čínština) 0,75 miliardy •angličtina 514 milionů •hindština 496 milionů •španělština 425 milionů •ruština 275 milionů •arabština 256 milionů •bengálština 215 milionů •portugalština 194 milionů •malajština-indonéština 176 milionů •francouzština 129 milionů •němčina 125 milionů • • •čínština (mandarínština) 12,65 % (856 milionů), •španělština 4,93 % (334 miliony), •angličtina 4,91 % (332 miliony), •arabština 3,31 % (224 miliony), •hindština 2,73 % (185 milionů), •bengálština 2,71 % (183 miliony), •portugalština 2,67 % (181 milion), •ruština 2,16 % (146 milionů), •japonština 1,83 % (124 miliony), •němčina 1,35 % (91 milion), •javánština 1,27 % (86 milionů) • •Mateřská řeč podle počtu mluvčích World_literacy_map_UNHD_2007_2008 Vzdělanost - gramotnost obyvatelstva v % • • •Struktura obyvatelstva podle vzdělání v ČR • •Zestátnění a zesvětštění škol za Josefa II – významný počin • •V roce 1860 chodí do národní školy už 97 % dětí školou povinných (rozdíly mezi pohlavími malé) • •V ČR, která má dnes, podobně jako jiné společensky vyspělé země téměř plnou gramotnost, se pro hodnocení struktury obyvatelstva podle vzdělání využívá vhodnějšího kritéria, a to nejvyššího dosaženého stupně vzdělání • •Rozlišují se kategorie: • •základní vzdělání a bez vzdělání (či nedokončené základní vzdělání) • •střední vzdělání bez maturity • •střední vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání (VOŠ) • •vysokoškolské vzdělání • •…velmi obtížné mezinárodní srovnání Vzdělanost obyvatelstva staršího 15 let v ČR v letech 1950-2011 podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání • •*V roce 2011 bylo nezjištěno vzdělání u 477 tis. osob, •není proto do první kategorie zahrnuto. •**Podle výběrového šetření pracovních sil • nejvyšší dosažené vzdělání 1950 (%) 1991 (%) 2001 (%) 2011 (%) 2016** (%) základní a bez vzdělání (vč. neukončeného a nezjištěného) 84,2 34,5 24,7 *18,0 14,1 střední odborné (bez maturity) 9,8 35,4 38,0 33,0 34,0 úplné střední s maturitou (+VOŠ) 5,1 22,9 28,4 31,2 33,9 vysokoškolské 0,9 7,2 8,9 12,5 18,8 •?? •Data pouze ze sčítání lidu!! Počítá se pouze obyvatelstvo starší 15 let; Za jiné roky odhady z VŠPS (kraje a ČR).. • •Sčítání 2011 •Výrazně roste počet vysokoškoláků v ČR, v roce 2011 jich bylo sečteno 1,11 mil. oproti 762 tis. v roce 2001 • •Roste ovšem také počet osob bez vzdělání, tedy těch, co nikdy nechodili do školy – v roce 2011 jich bylo 42,4 tis., před deseti lety o 5 tis. méně (čím to je?) • •Nejvíce lidí s VŠ vzděláním je v Praze (zhruba 23 %), dále v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji • • • • •Nejrozšířenější náboženství •ve světě jsou? •Nejrozšířenější náboženství ve světě 1.Křesťanství (2,5 mld.) -Římskokatolická větev -Protestantská -Pravoslavná •2. Islám (1,6 mld.) -Sunnité a šíité •3. Hinduismus (900 mil.) •4. Buddhismus (400 mil.) •… Konfucianismus (??? Čína..) •… Judaismus (20 mil. ortodoxních židů) Výsledek obrázku pro nejrozšířenější jazyky 2015 tabulka Map •Struktura obyvatelstva podle náboženství v ČR • •Důležitý kulturně-politický znak populace •V českých zemích měla vždy dominantní postavení římskokatolická církev, podporovaná habsburským dvorem •Navenek měly české země na přelomu 19. a 20. století 95 % katolickou většinu •Za první republiky se uvolnily evangelickým církvím nové prostory, římskokatolická církev si nesla v českém politickém životě habsburskou diskreditaci •Největší úspěch však postupně získalo ateistické hnutí •Sčítání 1921: římskokatolické vyznání 82,0 % • evangelické celkem 4,0 % • československé 5,2 % • izraelské 1,3 % • pravoslavné 0,09 % • bez vyznání 7,2 % •Rok 1953 byl potom nadlouho posledním, kdy státní demografická statistika evidovala položku „náboženství“ •Sčítání 1991: římskokatolické 39,0 % • evangelické celkem 2,5 % • čs. církev husitská 1,7 % • bez vyznání 40,0 % •Sčítání 2001: římskokatolické 26,5 %, bez vyznání 58,5 % a proces ateizace českých zemí se stále prohlubuje •Sčítání 2011 • •Možnost neodpovědět na otázku víry využilo 4,7 mil. osob!! • •„Dominuje“ stále římskokatolická církev (1,08 mil. osob), dále hluboko za ní je Českobratrská církev evangelická (52 tis.) a Církev československá husitská (39 tis.) • •Více než 700 tis. lidí uvedlo, že věří, ale neuvedlo v co.. • • •Struktura obyvatelstva podle •ekonomické aktivity • •Mezi nejdůležitější, ale také nejmladší klasifikace obyvatelstva na základě ekonomických znaků patří členění podle ekonomické aktivity • •Každá země má svoji legislativu – obtížné srovnávání.. • •V České republice došlo v posledních dvaceti letech k několika změnám ve vymezení souboru ekonomicky aktivních obyvatel… • •V současné době (od sčítání lidu 2001) naše statistika považuje za ekonomicky aktivní osoby:??? • • •zaměstnané, zaměstnavatele, samostatně činné osoby (OSVČ) •pracující důchodce, pracující studenty a učně •ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů •osoby ve vazbě nebo výkonu trestu •nezaměstnané osoby (registrované, dostupné, aktivně si hledající práci) • •(tehdy také osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě) • • •Obyvatelstvo ekonomicky neaktivní bývá dále členěno na: • •osoby nezávislé (nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy), • •osoby závislé na živiteli (nepracující žáci, studenti a učni, děti předškolního věku, ženy na další mateřské dovolené, osoby v domácnosti a ostatní závislé osoby) • • • • • •Základním ukazatelem je potom míra ekonomické aktivity (EA), kterou můžeme charakterizovat jako podíl ekonomicky aktivních z celkového počtu obyvatel starších 15 let: • • • • •Tento se v mezinárodních srovnáních často nahrazuje úrovní ekonomické aktivity (produktivní věk místo EA, také může být celá populace místo 15+) • • • •Jak spočteme míru nezaměstnanosti? Nezaměstnanost Nezaměstnanost •Míra nezaměstnanosti (do 1.1.2013) vyjadřovala podíl nezaměstnaných (aktivně si hledajících práci) na celkové pracovní síle • •R – míra nezaměstnanosti •U – počet nezaměstnaných •L – pracovní síla •Pracovní sílu získáme jako součet zaměstnaných a nezaměstnaných osob, resp. osob starších 15 let, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané • •Nový výpočet míry nezaměstnanosti: • • • • • •Jedná se o „podíl nezaměstnaných osob“, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve věku 15 – 64 let • •Dalším důležitým a využívaným ukazatelem z řad měr nezaměstnanosti je míra dlouhodobé nezaměstnanosti (MDN), která je počítána z počtu uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než 12 měsíců. • •Vzorec pro výpočet míry dlouhodobé nezaměstnanosti: • • uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP •déle než 12 měsíců •MDN = ------------------------------------*100 •pracovní síla • • •DYNAMIKA •OBYVATELSTVA • •PORODNOST A PLODNOST • •Obyvatelstvo není statický element, naopak vyznačuje se silnou dynamikou změn (charakteristický rys každé populace) • •Jedná se o změny počtu, struktury, prostorového rozložení a dalších znaků • •Velké množství forem demografické dynamiky lze rozdělit v zásadě do tří kategorií pohybu: • •1) přirozený pohyb obyvatelstva (vnitřní změny) je výsledkem přirozeného rozmnožování a umírání obyvatelstva. •Podle vztahu těchto procesů jde buď o přirozený přírůstek nebo úbytek obyvatelstva • •2) mechanický pohyb (mobilita) obyvatelstva zahrnuje všechny prostorové přesuny obyvatelstva. •Největší pozornost je však obvykle věnována migračním pohybům zahrnujících emigraci a imigraci obyvatel •Podle poměru těchto složek dochází buď k migračnímu přírůstku nebo úbytku obyvatelstva • • •3) sociálně-ekonomický pohyb zahrnuje přesuny obyvatelstva mezi jednotlivými sociálními skupinami • •Tento pohyb je zpravidla následkem sociálně právních změn týkajících se obyvatelstva - může jít např. o změnu rodinného stavu, zaměstnání, úrovně vzdělání, sociální příslušnosti apod. • •Výsledkem tohoto pohybu jsou změny ve struktuře obyvatelstva podle ekonomických a sociálních znaků • PŘIROZENÝ POHYB •Přirozený pohyb (někdy také přirozená měna) obyvatelstva vzniká tím, že se obyvatelé rodí a umírají. Zahrnuje tedy populační procesy, které souvisí s: –rozmnožováním - jde o proces porodnosti (natality) –umíráním - jde o proces úmrtnosti (mortality) • •K dalším populačním procesům, jež mohou do jisté míry ovlivnit základní procesy (především porodnost), avšak nevstupují přímo do bilance přirozeného pohybu, patří hlavně sňatečnost, rozvodovost a potratovost (ale..) • •ZÁKLADNÍ UKAZATELE • •Z hlediska reprodukce obyvatelstva má největší význam počet narozených • •Podobně jako další charakteristiky je počet narozených ovlivněn rozsahem sledované populace a velikostí časové jednotky (většinou rok) • •Vlivy rozdílných rozsahů souborů jsou eliminovány relativizací (relativní údaje), tedy přepočtem na střední či celkový stav obyvatelstva • •Nejjednodušším ukazatelem úrovně porodnosti je hrubá míra celkové porodnosti (natalita), což je počet všech narozených na 1000 obyvatel středního stavu: • • • • •N - počet všech narozených ve sledovaném období • • • •Protože v čitateli můžeme uvažovat pouze se živě narozenými, lze analogicky definovat hrubá míra živorodnosti, která se častěji označuje jako hrubá míra porodnosti, což je počet živě narozených na 1000 obyvatel středního stavu: • • • • • •Nv - počet živě narozených ve sledovaném období • • •Rozdíl hodnot mezi ukazateli hrubé míry celkové porodnosti a živorodnosti není velký, ve vyspělých zemích dosahuje pouze 0,1 až 0,3 ‰ • •Hrubá míra celkové porodnosti, resp. hrubá míra porodnosti umožňuje porovnání úrovně porodnosti populací různých velikostí, hodnoty jsou však ovlivněny minulým vývojem úmrtnosti, porodnosti a migrací, které se promítají do věkové struktury •Ukazatele porodnosti je možno brát za výstižné zhruba do konce 19. století ve vyspělých zemích a ve 2. polovině 20. století v rozvojových zemích (velké rozdíly)… •… tedy do doby, kdy lze považovat věkovou strukturu za stálou (populace je vyvážená, dětská složka převažuje nad postreprodukční, věková pyramida má zvonovitý tvar – je progresivní) • •Již po řadu desetiletí jsou hodnoty měr porodnosti více odrazem aktuální věkové struktury či různých přijatých populačních opatření, než úrovně plodnosti studovaných populací • •Hrubá míra celkové porodnosti i hrubá míra živorodnosti jsou považovány za hrubé všeobecné míry, které nezohledňují vnitřní diference souboru, v němž se reprodukce uskutečňuje (struktura podle věku a pohlaví, vliv migrací apod.) • •Největším nedostatkem hrubých měr je skutečnost, že počty událostí (narození) jsou vztaženy k celému obyvatelstvu bez ohledu na to, zda všichni jeho příslušníci mohou mít děti • •Používají se proto především pro mezinárodní srovnání (v mnoha státech jsou to jediné dostupné ukazatele) a v analýzách mezo a makroprostorů světa • •Na úrovni menších územních jednotek je jejich vypovídací schopnost nižší (roste vliv migrací) • •Demografická statistika však především zkoumá plodnost, tzn. analyzují se ukazatele, kdy se narození vztahují k ženám Pro hlubší analýzu reprodukce obyvatelstva (často pro menší území) je proto vhodné používat ukazatele plodnosti (fertility) •Jeho výpočet je založen na porovnání počtu narozených dětí s počtem žen v reprodukčním věku (15 - 49 let). Hrubou míra plodnosti (fertilitu) tedy vyjádříme jako počet všech narozených na 1 000 žen v reprodukčním věku. • • •F15-49 – počet žen v reprodukčním věku • •Obdobně lze definovat také čistou míra plodnosti (fertility), což je počet živě narozených na 1 000 žen v reprodukčním věku. • • • •Za obecného předpokladu, že ženy v reprodukčním věku tvoří pětinu až třetinu celkového počtu obyvatel, lze konstatovat, že ukazatel plodnosti je 3 až 5krát vyšší než hrubá míra porodnosti •Pro zpřesnění se používají také ukazatele specifické plodnosti, tj. míry plodnosti pro jednotlivé věkové kategorie žen (obvykle pětileté) • •Jedním z nejdůležitějších ukazatelů je úhrnná plodnost (úp) - součet měr plodnosti podle věku vyjadřující intenzitu plodnosti dané populace v daném časovém období (obvykle kalendářní rok) • •Udává počet dětí, které by se narodily jedné ženě během reprodukčního období, kdyby se hodnoty míry plodnosti dle věku neměnily zhruba 35 let (proč 35 let?) • •Úhrnná plodnost měří intenzitu plodnosti ve fiktivní generaci, jejíž řád plodnosti je složen z reálných měr plodnosti 35 generací • • • • •Číslo 35 představuje počet let reprodukčního období ženy, počítáno s věkovým rozpětím 15 - 49 let. •Jednoduše jde tedy o počet živě narozených dětí připadajících na jednu ženu ve věku 15-49 let • •Magickým číslem úhrnné plodnosti je hodnota 2,1, která zajišťuje udržení početního stavu populace • (proč 2,1?) • •Trvalý pokles ve všech regionech… •TOP země – úhrnná plodnost (2016) •Niger 7,3, Čad 6,4, Somálsko 6,4, Dr. Kongo 6,3,…, Afghánistán 5,3…,Haiti 2,9…,Brazílie 1,6 (velmi nízká hodnota)…, Irsko 1,9, Švédsko 1,9, Velká Británie 1,8…, Česká republika 1,6 • •Macao 1,1, Hong Kong 1,2; Taiwan 1,2; Singapore 1,2; Jižní Korea 1,2; …,Rumunsko 1,2, Bosna a Hercegovina 1,2, Moldávie 1,3, Polsko 1,3, …Itálie 1,3, Španělsko 1,3, Portugalsko 1,4, Německo 1,5... • •(Řekli byste, že nejnižší hodnoty budou v jihovýchodní Asii?) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Trends_in_TFR_1950-2050.png Plodnost v České republice •Posledních 20 let bylo z hlediska procesu porodnosti a reprodukčních vzorců v české populaci obdobím velkých, poměrně rychlých a svým dopadem významných proměn • •Nejvýrazněji se tato transformace projevila posunem fáze zakládání rodiny do vyššího věku a poklesem transverzálních ukazatelů charakterizujících úroveň plodnosti na jednu z nejnižších hodnot •Naposledy byla úhrnná plodnost vyšší než hodnota udávaná pro zachování prosté reprodukce s ohledem na tehdejší úmrtnostní poměry v roce 1979, kdy činila 2,29 dítěte na ženu • •Pokles hodnoty úhrnné plodnosti nadále pokračoval, v roce 1993 byla úhrnná plodnost 1,67 a v roce 1999 dosáhla historického minima 1,13! • •Od roku 2000 se hodnota úhrnné plodnosti začala pomalu zvyšovat, v roce 2010 dosáhla 1,49 dítěte na ženu • •Aktuálně (2016) je to 1,63 dítěte na ženu • Česká republika •Narození 2016: 113,1 tis. • •DYNAMIKA •OBYVATELSTVA • •ÚMRTNOST •Úmrtnost (mortalita) je druhou rozhodující složkou přirozeného pohybu obyvatel • •Úmrtí se historicky stalo první událostí, o kterou se demografie začala zajímat •Nezajímala se ovšem o individuální zvláštnosti každého úmrtí, ale o úmrtí jako hromadný jev, tedy o proces vymírání určité populace • •Počátky studia úmrtnosti jsou spojeny se jménem zakladatele demografie J. Graunta a s jeho nejdůležitějším spisem z roku 1662 (Natural and Political Observations mentioned in a following Index, and made upon the Bills of Mortality), jež svým významem tehdy přesáhl hranice vlastní demografie • • •Úmrtnost jako druhá stránka reprodukce populací je pro jejich život neméně významná jako stránka první – proces rození • •Umožňuje střídání generací a usnadňuje adaptaci druhu měnícím se životním podmínkám • •Je nutno ji považovat za věc zcela přirozenou a nutnou • •Společným zájmem studia demografie, medicíny, antropologie, geografie obyvatelstva či biologie je potom proces lidského stárnutí a délka lidského života • • • •Nejjednodušším ukazatelem intenzity úmrtnosti je hrubá míra úmrtnosti, která vyjadřuje počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu • • • •M - počet zemřelých ve sledovaném období •Význam tohoto ukazatele spočívá v schopnosti charakterizovat všeobecnou úroveň úmrtnosti •K jeho největším nedostatkům patří neschopnost vyjádřit diferencovanost procesu úmrtnosti pro jednotlivé kategorie obyvatel a vzhledem ke statistické povaze ukazatele se při jeho použití do jisté míry ztrácí také prostorová diferencovanost • • • ZÁKLADNÍ UKAZATELE, PROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ A ROZDÍLY PODLE POHLAVÍ A VĚKU •Jeho význam tak spočívá především v mezinárodním měřítku, kde vzhledem k nedostatku detailnějších informací u mnoha populací (některé africké a asijské země mají registraci úmrtnosti stále založenou na odhadech) plní nenahraditelnou úlohu při porovnávání úrovní úmrtnosti • •Charakteristickým rysem vývoje úmrtnosti ve světových (globálních) rozměrech je její klesající tendence. • •Za posledních více než šest desetiletí se úmrtnost snížila na méně než polovinu výchozích hodnot •V první polovině 50. let dosahovala téměř 20 ‰, v 60. letech kolem 15 ‰, v 80. letech již pouze 10 ‰ •Od přelomu století se udržuje na hodnotě 9 ‰, resp. i 8 ‰ • •Je to v zásadě důsledek lepší zdravotní a sociální péče a růstu celkové životní úrovně obyvatelstva • •Ve snaze lépe vyjádřit vnitřní rozdíly úmrtnosti v určité populaci se používá ukazatel specifické úmrtnosti • •Nejčastěji se specifické úmrtnosti konstruují pro výpočet úmrtnosti obyvatelstva podle věku a podle pohlaví • •Specifická úmrtnost podle věku se NEvyznačuje stále rostoucím trendem, jak by bylo možné očekávat: • –vyšší hodnoty lze pozorovat v nejmladších věkových kategoriích (především děti do jednoho roku – tzv. kojenecká úmrtnost) –pro následující věkové kategorie jsou charakteristické minimální hodnoty –opětovný nárůst specifických úmrtností probíhá až ve věkových kategoriích od třiceti let u žen a od čtyřiceti let u mužů graf_umrtnost1_1109236996 •‰ •- Křivka specifické úmrtnosti podle věkových skupin obyvatelstva má •v grafickém vyjádření charakteristické „U-rozložení“ •- Specifická úmrtnost podle věku se počítá většinou jen pro věkové skupiny, •nejčastěji pětileté, přičemž pouze první rok života se uvádí odděleně • • •Z hlediska specifické úmrtnosti podle pohlaví je v české populaci zřetelná vyšší úroveň mužské úmrtnosti, která se projevuje ve všech věkových kategoriích – tento jev se označuje jako tzv. mužská nadúmrtnost • •Nadúmrtnost mužů je typická pro většinu vyspělých zemí světa, resp. pro země s nízkou intenzitou úmrtnosti • •Mezi jednotlivými populacemi jsou však výrazné rozdíly a zejména u rozvojových zemí s vyšší úrovní úmrtnosti je možné v některých věkových skupinách nalézt nadúmrtnost žen (také vliv náboženství, tradic, kultur…) • • •Mimořádná pozornost je v rámci mortality přisuzována úmrtnosti nejmladších skupin obyvatelstva, která bývá obvykle vyšší než v následujících věkových kategoriích. Vyvíjí se úsilí o poznání jejich příčin a snahy o její snížení. Statisticky se vykazuje především: • •dětská úmrtnost (do 5 let věku), • •kojenecká úmrtnost (do jednoho roku dítěte), • •novorozenecká úmrtnost (0-27 dní), •případně i úmrtnost pro menší intervaly počátečního období života (např. úmrtnost prvního dne života, časná novorozenecká úmrtnost – 0-6 dní, atd.). •V praxi se pro vystižení úmrtnosti nejmladších věkových skupin používá především kvocient kojenecké úmrtnosti, který je definován jako počet zemřelých ve stáří do jednoho roku na 1000 živě narozených téhož kalendářního roku: • • • •D0 – počet zemřelých do 1 roku života (v dokončeném věku 0) ve sledovaném období •Podobně se vypočte novorozenecká úmrtnost: • • • •D0-27 – počet zemřelých v průběhu prvních 0-27 dní • • • •Nejčastěji se z praktických důvodů používá kvocient kojenecké úmrtnosti • •Ukazatel je k dispozici i v mezinárodním měřítku a zpravidla se považuje za jeden z ukazatelů, jenž vystihuje životní úrovně dané země – ukazatel zprostředkovaně hovoří o kvalitě a výši životní úrovně, zdravotnické a sociální péči, kulturní úrovni, apod. IM_slider1_413571_7 území hrubá míra úmrtnos- ti (‰) Kojenec- ká úmrtnost (‰) střední délka života při narození (roky) podíl starších 65 let na populaci (%) celkem muži ženy Afrika 14 86 53 52 54 3 Asie 7 48 68 67 70 6 Evropa 11 6 75 71 79 16 Latinská Amerika 6 24 73 70 76 6 Severní Amerika 8 6 78 75 81 12 Oceánie 7 27 75 73 78 10 Austrálie 6 5 81 79 83 13 Svět 9 52 68 66 70 7 •Zdroj: 2007 World population data sheet (http://www.prb.org). •Svět - základní charakteristiky úmrtnosti •a související charakteristiky v roce 2006 •Svět - základní charakteristiky úmrtnosti •a související charakteristiky v roce 2016 •Zdroj: 2016 World population data sheet (http://www.prb.org). území hrubá míra úmrtnos- ti (‰) kojenec- ká úmrtnost (‰) střední délka života při narození (roky) podíl starších 65 let na populaci (%) celkem muži ženy Afrika 10 57 61 59 62 4 Asie 7 31 73 71 74 8 Evropa 11 5 79 75 81 17 Latinská Amerika 6 17 76 72 79 8 Severní Amerika 8 6 79 77 81 15 Oceánie 7 20 77 75 80 12 Austrálie 7 3 82 80 84 15 Svět 8 36 72 70 74 8 Úmrtnost ve světě •Z tabulek a hodnot je zřejmé, že Afrika už pár let není kontinentem s nejvyšší úmrtností, stala se jím Evropa (proč?) • •Na druhé straně žebříčku kontinentů je Latinská (jižní) Amerika s dlouhodobě velmi nízkou úmrtností • (proč?) • •Kojenecká úmrtnost je a bude nejvyšší v Africe (i když se hodnoty výrazně snižují), nejnižší v Evropě, resp. Austrálii • •Podobně jako hrubá míra úmrtnosti vykazuje klesající tendenci ve světě také kojenecká úmrtnost, a to daleko výrazněji vzhledem k původním velmi vysokým hodnotám • • Svět •Hrubá míra úmrtnosti 2006: 9 ‰ •Hrubá míra úmrtnosti 2016: 8 ‰ • •Kojenecká úmrtnost 2006: 52 ‰ •Kojenecká úmrtnost 2016: 36 ‰ • explainingprogress_infantmortality50s2000s-roser • • • •Proč je na tom Česká republika (co se týče kojenecké úmrtnosti) •v mezinárodním srovnání tak dobře? •Kojenecká úmrtnost v České republice • •Jestliže na přelomu 19. a 20. století umíralo před dosažením prvních narozenin asi 240 - 250 dětí z každého tisíce živě narozených dětí (kú 240 ‰), •…v 50. letech dosahovala kojenecká úmrtnost 25 - 47 ‰, v roce 1987 to bylo 12,1 ‰, což byla ve srovnání s ekonomicky vyspělými zeměmi hodnota vysoká • •V roce 2001 dosáhl kvocient kojenecké úmrtnosti ještě nedávno poměrně obtížně představitelné hodnoty 4,0 ‰ v průměru za obě pohlaví (u chlapců bývá asi o 1-1,5 ‰ vyšší než u děvčat) a v roce 2007 se ČR s hodnotou 3,3 ‰ zařadila mezi prvních deset států světa • •Aktuálně (2016): 2,8 ‰, což je po 15 letech negativní zvýšení o tři desetiny promile (nejnižší byla v roce 2014: 2,4 ‰); (novorozenecká úmrtnost 1,7 ‰) • •Velmi nízké hodnoty všech uvedených ukazatelů svědčí především o vysoké kvalitě prenatální a novorozenecké lékařské péče v ČR • •Česká republika je na druhém místě na světě (za Japonskem) v počtu preventivních návštěv dětských lékařů • STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA •Schopnost charakterizovat úroveň úmrtnosti má i ukazatel střední délky života • •Jedná se o ukazatel, který říká, kolik let v průměru ještě prožije jedinec, pokud by po zbytek jeho života byla úmrtnost stejná jako v roce, pro který je tento ukazatel počítán • •Odhaduje se zvlášť pro muže a pro ženy každého věku, protože úmrtnost je jiná nejen v každém věku, ale také pro každé pohlaví • •Velmi významný mezinárodní srovnávací ukazatel, prokazuje vyspělost dané země (regionu) • • • •Střední délka života - ukazatel vycházející z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje počet let, která v průměru ještě prožije osoba ve věku x • •Jedná se o ukazatel hypotetický, vycházející z předpokladu zachování stávajících úmrtnostních poměrů, vyjadřuje úmrtnostní situaci v daném roce • •Nejčastěji se udává střední délka života ve věku 0, tedy při narození (ale může být sledována také v jakémkoliv jiném věku), odděleně za obě pohlaví • • • •Nejčastěji se tedy setkáváme s termínem střední délka života novorozence, což je průměrný počet let, kterého by se dožil novorozenec při zachování současné úmrtnosti • •Pro střední délku života se používá i termín očekávaná délka života nebo naděje dožití • •Naděje dožití patří mezi jeden z mezinárodně sledovaných ukazatelů a podobně jako kojenecká úmrtnost je ukazatelem vyjadřujícím ekonomickou a společenskou vyspělost státu • •V celém světě se začíná také projevovat proces stárnutí populace, zvyšuje se střední délka života a roste počet a podíl osob ve věku nad 65 let • •Prudký růst naděje dožití byl ve světě zaznamenán až v období posledních 100-150 let, přičemž hlavní nárůsty se týkaly především vyspělých zemí • •v posledních letech rostou ovšem daleko rychleji země rozvojové • •Svět •Střední délka života 2006: 68 let •Hrubá míra úmrtnosti 2016: 72 let • Výsledek obrázku pro life expectancy both sexes world 2015 •Naděje dožití v EU 2015 (celkem, ženy, muži) • •Městské státy: San Marino, 87, Hong-Kong 84, Singapore 83, Macao 83.. •K naději dožití je potřeba uvést ještě jednu poznámku – charakteristické jsou poměrně velké rozdíly v její výši pro muže a ženy. •Ve vyspělých zemích je to všeobecný jev, rozdíl tvoří 5-10 roků v prospěch ženské části populace (nejvíce v Evropě – kolem 8 let) • •V posledních letech se však tento rozdíl začíná vyrovnávat, a to především zlepšenými úmrtnostními poměry u mužské části populace • •Na druhé straně v některých zemích (jižní Afrika, jižní Asie) se v souvislosti s nižší ekonomickou vyspělostí, náboženskými a dalšími tradicemi, ale i dalšími vlivy (virus HIV) můžeme setkat s vyšší nadějí dožití u mužů Střední délka života v České republice •Mezi roky 1990-2016 vzrostla naděje dožití v ČR: • •- u mužů při narození o 8,6 roku na 76,2 let •- u žen při narození o 6,7 roku na 82,1 let •(průměr: 79,2) • • rozdíl mezi pohlavími se snižuje! • •(Jak si stojíme ve srovnání s vyspělým světem?) • • 2a81b282-a8a4-46e7-8e3e-7cff2c6b17da?version=1 •Vývoj střední délky života v České republice Výsledek obrázku pro naděje dožití při narození Výsledek obrázku pro naděje dožití při narození MECHANICKÝ POHYB •V zásadě rozlišujeme čtyři základní typy prostorových pohybů: • •1) Migrace (stěhování) obyvatelstva je takový jednorázový pohyb, při němž dochází ke změně trvalého bydliště bez ohledu na to, zda jde o stěhování v rámci určité sídelní struktury, stěhování mezi regiony či mezistátní stěhování. • •2) Dočasné změny pobytu (někdy také sezónní migrace) jsou změny bydliště na určitý vymezený čas (statisticky evidováno jako dočasný pobyt), přičemž místo trvalého pobytu se nemění • •3) Pravidelné pohyby (periodické). Jedná se především o dojížďku do zaměstnání označující takový pohyb ekonomicky aktivních obyvatel, který vyplývá z rozdílnosti místa jejich pracoviště a místa trvalého bydliště. Z formálního hlediska je charakteristickým rysem relativní pravidelnost pohybu obyvatel (oscilace), někdy se tento typ mobility označuje jako kyvadlová migrace. Velmi podobné znaky má i dojížďka žáků, učňů a studentů do škol. • •4) Nepravidelné dočasné pohyby obyvatelstva (turbulence), jejichž účelem bývá nejčastěji cestovní ruch a rekreace, služby, nákupy, sport, obchodní a služební cesty a další • •Úplné informace o těchto typech pohybů obyvatelstva lze získat pouze prostřednictvím sčítání lidu, domů a bytů • •Obecně je mechanický pohyb a jeho nejvýznamnější složka pro mezinárodní srovnání – migrace – velmi obtížně sledovatelný • •Ve většině vyspělých zemí světa se pohyb „ven“, tedy emigrace do jiné země, statisticky nesleduje, resp. osoby se nemusí v původní vlasti k emigraci nijak hlásit/registrovat (platí i pro ČR) Migrace •imigrace vs. emigrace (přistěhování vs. vystěhování) • •Vnitřní/vnitrostátní migrace – řídí se legislativou daného státu (v ČR pouze při stěhování z obce do jiné obce!) • •Vnější/mezinárodní migrace – různá omezení migračních pohybů, migrační vlny, migrační krize… saldo_obce ad9914c5-767a-441e-9b11-5457982f73c0?version=1 Zahraniční migrace v ČR •České země/Československo byly do roku 1938 výrazně emigrační oblastí • •V období 1850-1914 ztratily České země migrací 1,54 mil. obyvatel, což znamenalo 30,6 % přirozeného přírůstku • •1. polovina 19. století: vystěhovalectví především do jiných zemí monarchie a hlavně do Vídně • •V letech 1920-1938 činily migrační ztráty jen 103,5 tis. osob; byla to také doba prvních reemigrací ze zemí západní Evropy po založení Československa • •Po 2. světové válce se výrazně projevil odsun německého obyvatelstva (téměř 3 mil.), ale i další reemigrační vlna (140 tis.) • •V letech 1950-1989 se do českých zemí přistěhovalo ze zahraničí 65 tis. osob k trvalému pobytu; do zahraničí se se souhlasem čs. úřadů vystěhovalo 136 tis. osob (oficiální migrační ztráta 71 tis. osob!) • •….jedná se samozřejmě o nereálný údaj, ilegální vystěhovalectví se odhaduje na 485 tis. osob (34,8 % přirozeného přírůstku za období 1950-89) • • •Do České republiky se v letech 2005–2015 přistěhovalo v několika vlnách přes 540 tis. imigrantů; z ČR do ciziny se úředně vystěhovalo 206 tis. osob • •Nejvíce Ukrajinci (149 tis.), Slováci (78 tis.), Vietnamci (47 tis.) a Rusové (44 tis.), z ČR ven nejvíce Ukrajinci (85 tis.) a Slováci (84 tis.) • •Nejvíce z nich přišlo v době vstupu ČR do Evropské unie a v době hospodářského rozmachu • • •Dosud nepřekonaným vrcholem je v tomto ohledu rok 2007 • •Přírůstek stěhováním představoval v tomto roce 84 tis. osob – nejvyšší od 50. let!! • •Celkový přírůstek 93,9 tis. byl opět nejvyšší od počátku 50. let minulého století !!! • •Po roce 1989 je ČR (až na výjimky) stabilně migračně zisková (10-25 tis. osob ročně) • • • •Které kontinenty jsou imigrační a které emigrační, tedy které získávají stěhováním obyvatelstvo a které ho ztrácí? • •Imigrační oblasti/kontinenty: Evropa, Severní Amerika, Autrálie • •Emigrační oblasti/kontinenty: Asie, Afrika, Jižní Amerika Celkové charakteristiky pohybu obyvatelstva •Přirozený přírůstek/úbytek = narození – zemřelí • •Migrační saldo = přistěhovalí – vystěhovalí • •Celkový přírůstek = přirozený přírůstek/úbytek + migrační saldo • • •SÍDLA •A SÍDELNÍ SYSTÉMY •ZÁKLADNÍ POJMY • •Sídla jsou skupiny lidských obydlí, v nichž obyvatelstvo žije, pracuje a vykonává ostatní činnosti • •Obecně se za sídlo považuje každé obydlené místo nezávisle na: •počtu usedlostí •trvalosti obývání •počtu obyvatel • •V nejširším slova smyslu se za sídlo považuje i izolovaná usedlost (samota), je-li prostorově oddělena od dalších obydlí •K sídlům se řadí (pod pojem patří) také příslušné plochy, které jsou obyvatelstvem sídla bezprostředně využívány (tedy jde nejen o domy, ale i ulice, zahrady, parky, …) • • •Sídla se vyznačují velkou rozmanitostí podle: •druhu (samota, víska, vesnice, městys, město, aglomerace, konurbace, megalopolis, …), •velikosti (5, 100, 1 000, 100 000, 1 000 000 obyvatel), •funkcí (zemědělství, průmysl, služby, správa, …). • •Vedle obecného pojmu sídlo se v geografii sídel často pracuje s dalšími podobnými pojmy, z nichž nejdůležitější jsou: • •1) Usedlost (sídelní jednotka) = obytný dům na venkově včetně příslušných hospodářských budov a k domu přiléhajícím hospodářským prostorem (dvůr, humna, zahrada). • •2) Základní sídelní jednotka (ZSJ) = pojem byl zaveden ze statistických důvodů (SLDB 1961), jde o jednotky menší než obec, pracuje se s nimi např. při vyhodnocování výsledků SLDB • •ZSJ jsou dvojího typu: •sídelní lokality = sídla, jež jsou od sebe oddělena nezastavěnými plochami, zahrnují zpravidla minimálně 30 bydlících obyvatel nebo 10 obydlených bytů (v podstatě paralela sídla v rámci venkovské obce) • •urbanistické obvody = dílčí územní části měst vymezené podle určitého jednotícího znaku (např. historické jádro) nebo funkčního využití • • •Sídlo je základní jednotkou osídlení •Sídla neexistují jako prostorově izolované jednotky, naopak jsou propojena mezisídelními vztahy, vznikající propojením ekonomických a společenských funkcí jednotlivých sídel • •Při studiu osídlení určitého území je důležité charakterizovat: •1) Sídelní síť = rozmístění sídel bez ohledu na jejich velikost, strukturu a funkci, poskytuje informaci o prostorovém uspořádání sídel, jejich vzájemných vzdálenostech, hustotě, apod. • • • •2) Sídelní struktura = charakteristika osídlení určité oblasti na základě kvalitativních a kvantitativních rozdílů mezi jednotlivými sídly. •Charakteristika spočívá ve významovém rozlišení sídel a vychází z dílčích klasifikací sídel (např. podle počtu obyvatel, počtu domů, funkce, půdorysu, město × venkov, …) • • •V české republice se sídelní struktura vyznačuje vysokou hustotou osídlení, pravidelností a rozdrobeností sídel •(Kde bychom našli podobnou sídelní strukturu?) • •Průměrná vzdálenost sídel je 3,5 km • •do 500 obyv. = 51 % sídel •500 – 999 obyv. = 26 % sídel •1000 – 1999 obyv. = 14 % sídel •2000 – 4999 obyv. = 7 % sídel •5000 a více obyv. = 2 % sídel • •Rozdělení sídel • •Sídla venkovského typu – do 1 000 obyv. •Malá města – do 5 000 obyv. •Střední města – do 50 000 obyv. •Velká města – do 500 000 obyv. •Velkoměsta • - více než 1 000 000 obyv. (dle klasifikace EU) • - více než 500 000 obyv. (dle klasifikace v ČR) • •Jediným formálním velkoměstem je u nás Praha 130207m02 • • • • • •3) Sídelní systém = soubor sídel propojených vzájemnými vztahy - k síti sídel vykazujících určitou vnitřní strukturu se přidává ještě existence funkčních a jiných vztahů; vztahy se mohou lišit podle následujících znaků: •charakter (např. vztahy pracovní, obchodní, dopravní, správní..), •intenzita (rychlejší vs. pomalejší, flexibilní vs. rigidní..) •hierarchie (na různých úrovních může sídlo navazovat vztahy s jinými sídly – např. Praha – centrum dojížďky do ZŠ, SŠ, VŠ apod.) • •Obec = elementární administrativní jednotka (často je v jedné obci spojeno několik sídel); obec má právní subjektivitu, místní orgány – samosprávu, které rozhodují ve vymezeném okruhu činností •obce u nás byly zřízeny reformou v roce 1848 • •Obec není základní jednotkou osídlení, termíny sídlo a obec nelze zaměňovat!!! • •Dříve administrativně samostatná sídla, jež jsou dnes součástí jiné obce, bývají označovány jako místní části, osady apod. • •Intravilán (zastavěná část katastrálního území) × extravilán sídla (nezastavěná část katastrálního území). • •Urbanizace •Proces urbanizace je definován jako změna sociálně-prostorových forem společnosti v důsledku společenské modernizace • •Nejviditelnější stránkou tohoto procesu je bezesporu růst měst, nicméně urbanizace není pouze změnou osídlení, ale i změnou kulturní a sociální • •V rámci převládajícího kvantitativního (geograficko-demografického) chápání urbanizace je urbanizace charakterizována jako koncentrace obyvatelstva do městských sídel • •Hlavním rysem jsou pak změny v rozmístění obyvatelstva dané nevratnými procesy, mezi kterými dominuje jednosměrně orientovaná migrace obyvatelstva • •Koncentrační urbanizační procesy jsou většinou historicky spojovány s etapou industrializace (mluvíme tedy o industriální urbanizaci), resp. s přechodem od tradiční zemědělské společnosti ke společnosti průmyslové • urbanizace •Model „stádií městského vývoje“ rozlišuje čtyři cyklické etapy – i)urbanizace, ii)suburbanizace, iii)de(s)urbanizace a iv)reurbanizace • •Urbanizací je nazývána fáze koncentrace obyvatelstva v jádrovém městě, kdy roste i městská aglomerace jako celek • •Suburbanizační fáze je typická snížením dynamiky růstu či dokonce populačními ztrátami městského jádra a současným přílivem obyvatelstva do okrajových částí aglomerace; aglomerace jako celek nicméně stále populačně roste • • •V průběhu de(s)urbanizace se dostává celá aglomerace, tj. jádrové město i jeho zázemí do stagnace či populační ztráty, obyvatelstvo odchází mimo prostor městského regionu • •Etapa reurbanizace pak znamená postupné oživování jádrového města a vyrovnávání negativního populačního vývoje celé městské aglomerace • Berg •Model stádií městského vývoje •Řadu procesů vytvářejících obsah současné urbanizace lze charakterizovat souhrnným pojmem metropolizace • •Metropolizační procesy přetvářejí tradiční formu měst a městských areálů a dávají vzniknout novým uspořádáním vztahů ve městech a jejich různě širokém zázemí • •Aglomerace, konurbace, megalopolis… •Aglomerace = seskupení většího počtu sídelních útvarů (měst a příměstských sídel), v němž je hlavním článkem jedno větší město (někdy tzv. mateřské město), důležitým rysem je existence funkčních vazeb, jež propojují všechna sídla aglomerace právě s jedním centrálním městem • •Konurbace = obyčejně jde o soubory blízko ležících, zhruba stejně velkých, administrativně samostatných měst •Významný rozdíl oproti aglomeraci spočívá v tom, že funkční vazby mezi městy jsou více rozptýlené, žádné město nebývá zcela dominantní, vazby jsou všesměrné mezi všemi zařazenými městy •Megalopolis = rozsáhlé pásy urbanizovaného prostoru, v nichž je soustředěno několik milionových a velký počet stotisícových měst • •Příklady: -Boston -- Washington, -Chicago -- Detroit -- Pittsburgh, -San Francisco -- Los Angeles -- San Diego, -Montreal -- Toronto -- Windsor, -Randstad (Amsterdam -- Rotterdam -- Den Haag) -Porúří -- Porýní, -Tokyo -- Yokohama, -Osaka -- Kobe -- Kyoto. •Funkce měst • •činnosti a aktivity, jež město zajišťuje, a to nejen pro sebe a své obyvatelstvo, ale i pro širší okolí • •Z hlediska významu je možné rozlišit dvě skupiny funkcí města: •1) Městotvorné funkce (basic sector) = zahrnují takové činnosti a aktivity výrobního i nevýrobního charakteru, jež vyrábějí produkty nebo poskytují služby pro obyvatelstvo mimo město (např. výrobní podniky, jejichž zboží se prodává na širším trhu, finanční instituce, vědecko-výzkumné instituce apod.) •Městoobslužné funkce (nonbasic sector, service sector) = zahrnují takové činnosti a aktivity výrobního i nevýrobního charakteru, jež vyrábějí produkty nebo poskytují služby pro obyvatelstvo vlastního města nebo zajišťují chod města samotného • •Do této oblasti patří např. následující činnosti a profese: •- úklid a údržba ulic, •- městská administrativa, •- učitelé pracující v městských školách… •Všeobecně platí závislost, že velikost a význam městoobslužných funkcí roste s velikostí města • •Důležitý je přitom zejména poměr mezi počtem pracovníků v městotvorných a městoobslužných funkcích - ten v největších městech zhruba odpovídá poměru 1 : 2, tzn. že na 50 pracovníků v městotvorných funkcích "připadá" asi 100 pracovníků v městoobslužné sféře •Zákon vedoucího města • •Historicky jde o jeden z prvních pokusů o zobecnění vztahu mezi velikostním pořadím a populační velikostí sídla v rámci určité země či regionu • •Tento model byl založen na pozorování, že vedoucí město v řadě států je nepoměrně větší nežli ostatní města v sídelním systému (v době vzniku modelu - 30. léta 20. stol. - byl např. Londýn 7x větší než Liverpool, Kodaň 9x větší než Aarhus či Mexico City 5x větší než Guadalajara) • •Tento model samozřejmě nefunguje ve všech státech či regionech… •Rank-Size Rule • •Rank-Size Rule (doslova pravidlo „pořadí-velikost“, také Zipfovo pravidlo) se snaží statisticky modelovat velikostní rozložení měst v daném systému osídlení podle vzorce Sx = S1/nx; kde Sx je populační velikost města x, S1 je populační velikost největšího města ve zkoumaném sídelním systému a nx je pořadí města x podle populační velikosti • •jinými slovy: vynásobíme-li počet obyvatel určitého města jeho velikostním pořadím dostaneme počet obyvatel největšího města •Teorie centrálních míst •Teorie centrálních míst patří ve své původní podobě mezi typické zástupce statických teorií, tj. uspořádání sídelního systému bere jako relativně stálé v čase • •Teorie předpokládá, že města si postupně vytvářejí obslužnou funkci pro svoje širší okolí (zázemí) a ptá se: Pokud máme homogenně rozložené obyvatelstvo a relativně homogenní povrch, jaké jsou zákonitosti prostorového uspořádání hierarchicky různě významných kategorií sídel? • •TCM (teorie centrálních míst) význam města NEodvozuje primárně od počtu obyvatel • •Namísto toho přichází s pojmem tzv. centrality, která je dána rozsahem nabídky služeb poskytovaných v daném sídle • •Pro každý typ služeb jsou sledovány 2 ukazatele: •1) prahová populace - minimální počet obyvatel potřebný k tomu, aby daná funkce (služba) v sídle vznikla a byla rentabilní; •2) limit populace, tzv. horní hranice dosahu - maximální vzdálenost, kterou jsou lidé ochotní cestovat za danou službou. • •Některé služby jsou dražší a nevyužíváme je denně, takže ke své ekonomické rentabilitě potřebují větší území a populaci (lidé jsou ovšem ochotní za nimi cestovat na větší vzdálenost), jiné služby vyžadují minimální prahovou populaci, nicméně jejich horní hranice dosahu je značně malá • •Každá služba si vytváří optimální tržní oblast, teoreticky ve tvaru kruhu, nicméně z hlediska prostorového uspořádání bez překryvů či neobsluhovaných území je v modelu používán šestiúhelník •V základním modelu každé centrum vyšší velikosti obsluhuje 3x větší území nežli centrum o řád nižší • •Jde o tzv. K-3 hierarchii zobrazovanou v podobě hexagonální sítě, která vyplývá z požadavku, aby území bylo obsluhováno co nejmenším počtem centrálních míst • •Platí přitom, že každé centrum vyššího řádu (s vyšší mírou centrality) disponuje stejnou nabídkou služeb jako sídla nižšího řádu, ke které samozřejmě doplňuje i služby s vyšší mírou centrality nevyskytující se v sídlech nižšího řádu TCM •Teorie centrálních míst: 1 – schéma centrálních míst •v jižním Německu, 2 – znázornění prahu •a horní hranice dosahu služby, •3 – transformace hexagonální sítě, 4 – hierarchie K-3 • • • •REGIONY A REGIONALIZACE •Region a jeho definice • •Nejjednodušším, i když ne zcela precizním způsobem můžeme region definovat jako určitou část geografické sféry • •Region je tedy výsledkem prostorové či územní diferenciace geografické sféry a můžeme pro něj použít termín prostorová jednotka • •Prostorová diferenciace může být v zásadě učiněna na přírodním, politickém (administrativním), ekonomickém, sociálním či kulturním základě, případně může výše jmenované faktory kombinovat •Obecněji… •regiony jsou navzájem se lišící části geografické sféry • •region je část geografické sféry, která je vymezená na základě zvoleného kritéria (region je tedy areál platnosti zvoleného kritéria) • •region je část geografické sféry, která je menší než celá zájmová oblast výzkumu (např. svět, kontinent, stát, pohoří, povodí apod.), ale větší než konkrétní místo (každý region je pak složen se souboru menších prostorových jednotek a zároveň je součást prostorové jednotky větší) • •region je nejlogičtější způsob organizace geografických informací • •Region tedy může být definován jako více či méně omezený složitý dynamický prostorový systém, který: • •vznikl na základě interakce přírodních a sociálně-ekonomických jevů a procesů • •vykazuje určitý typ organizační jednoty, která ji odlišuje od ostatních regionů •Klasifikace regionů • •1) Odvětvové hledisko • •fyzickogeografický (přírodní) region • •sociálněgeografický (humánněgeografický) region • •komplexní geografický region •2) Metodologické hledisko • •region jako nástroj geografického výzkumu („statistický“ region) • •region jako objekt geografického výzkumu („cílový“ region, pouze jeho vymezení) • •region jako nástroj managementu území („plánovací“ region, např. NUTS II) • •3) Taxonomické hledisko • •Individuální (idiografické, neopakovatelné – jsou vyčleňovány na základě unikátních a specifických znaků. Obvykle mívají vlastní jméno (např. Krkonoše, Jižní Čechy, Valašsko, apod.) či jsou jiným způsobem jednoznačně pojmenovány • •Typologické (nomotetické, opakovatelné – jsou definovány na základě obecných a typických vlastností, které se opakují v různých prostorových areálech. Typologické regiony jsou tedy součástí určitého typu, například depopulační regiony, národní parky, regiony s určitou hustotou železniční sítě, regiony s 50% zastoupením městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel apod.) • •4) Hledisko formy • •Nejdůležitější klasifikací regionů v geografii je členění podle formy. • •Ještě před tím, než si ho představíme, uvedeme tři případy, které mohou ve všech formách nastat. •Regiony mohou být obecně vymezeny: •na základě jednoho prvku (také kritéria či znaku) či vztahu – například na základě průměrné roční teploty vzduchu, hustoty zalidnění apod. (vždy se jedná o nějaký dominující geografický prvek) • •na základě vícero prvků (kritérií, znaků) či vztahů, které spolu většinou souvisí, ať už ve vertikálním nebo horizontálním směru – například průměrná teplota vzduchu a výškové vegetační stupně, či hustota zalidnění a podíl městského obyvatelstva apod. • •jako komplexní regiony, kdy se v úvahu bere celá škála geografických jevů, procesů a vztahů; Komplexní regiony lze dále klasifikovat podle hierarchického hlediska • •Členění: • •homogenní regiony (také formální, skalární, uniformní regiony), • •nodální regiony (také heterogenní, uzlové, vektorové, funkční, spádové regiony), • •plánovací regiony (také organizační či rozvojové regiony). • •Posledně jmenovaný typ regionu většinou bývá speciálním typem regionu nodálního, řidčeji i regionu homogenního • Haggett - typy regionů •Klasifikace regionů podle jejich formy •Homogenní region je území, kde zvolené regionalizační kritérium platí rovnoměrně v celé ploše takového území • •Tento typ regionů získal svůj název od toho, že vymezované regiony musí být vnitřně homogenní •Zde musíme nutně poznamenat, že se vzhledem k výrazně heterogennímu a rozmanitému charakteru geografické sféry v žádném případě nemůže jednat o absolutní homogenitu •Říkáme tedy, že tento typ regionu je relativně (či geneticky) homogenní •Homogenní regiony se nejčastěji vyskytují ve fyzické geografii: geologické, geomorfologické, klimatické či biogegrafické prostorové jednotky • •Mohou být ale vymezeny i na základě kritérií humánně geografických, například různé politické či administrativní celky, regiony založené na stejném náboženství či stejné národnosti obyvatelstva, produkční zemědělské regiony apod. typy regionů - homogenní1 typy regionů - homogenní2 •Homogenní region •Základ vymezování nodálních regionů tvoří funkční (odtud také někdy „funkční“ region) vztahy v území typicky se uskutečňující ve směru horizontálním • •Nodální regiony koncepčně vycházejí z polarizace prostoru, kdy je hererogenita geografické sféry vyjádřena různými typy toků (nejčastěji lidí, informací, energie) a přitažlivých sil. • •Důležitou roli hraje jádro či také ohnisko, středisko, nodus (odtud „nodální“ region), kolem kterého je nodální region organizován • •Obecně můžeme říci, že nejčastěji je nodální region plocha obklopující sídlo, vůči kterému je určitým způsobem vázána z hlediska prostorové organizace • •Nodální regiony se častěji vyskytují v humánní či socioekonomické geografii: například regiony dojížďky do zaměstnání, regiony obslužnosti, spádové regiony nemocnic apod. •S nodálními regiony se můžeme setkat i v geografii fyzické - typickým příklad je povodí • •Koncept nodálního regionu se v geografii objevil později než region homogenní. K jeho zakladatelům patří J. von Thünen (1826) a A. Weber (1909). •Jejich práce dále rozvíjeli především W. Christaller (1933), A. Lösch (1940) a W. Isard (1956) •Nodální region je definován vztahy mezi jeho různými částmi • •Nodální regiony jsou založeny na vazbách a interakcích mezi jádrem regionu a jeho zázemím • •U regionalizačních kritérií pak sledujeme intenzitu či sílu regionalizační vazby (v případě dojížďkového regionu je tato intenzita vyjádřena např. počtem obyvatel vyjíždějících z určité prostorové jednotky (obce) za prací od centra regionu) • •Regionalizační kritéria mohou mít charakter administrativní či obslužný (např. v práci W. Christallera) nebo produkční a spotřební (např. v pracích J. von Thünena, A. Webera či A. Lösche) •Na rozdíl od regionů homogenních jsou regiony nodální vnitřně heterogenní typy regionů - nodální1 typy regionů - nodální2 •Nodální region •PŘÍKLADY K 1. BLOKU • •Obecná hustota zalidnění • • • • •S – počet obyvatel •P – jednotka plochy (obvykle se udává počet obyvatel na 1 km2, příp. na hektar (ha)). • •Specifické hustoty zalidnění… • • • • • •Ve městě X žije na rozloze 40 tis. ha 30 tis. obyvatel ve věku 0-14 let, 140 tis. obyvatel ve věku 15-59 let a 40 tis. obyvatel ve věku 60 a více let. Vypočtěte obecnou hustotu zalidnění města X (v km2). Použijte správně jednotky. Věková pyramida ČR 2008 Průměrný věk vs. věkový medián a modální věk •Index stáří • • • • • • •P 65+ – počet obyvatel ve věku 65 a více let •P 0-14 – počet obyvatel ve věku 0-14 let • • • • •Ve městě X bydlí 500 tis. obyvatel. Ve věku 65 a více let je 110 tis. osob, ve věku 15-64 je 275 tis. osob. Spočtěte index stáří obyvatel města X. Použijte správně jednotky. • •Míra ekonomické aktivity • • • • • •EA – počet ekonomicky aktivních •P – celkový počet obyvatel starších 15 let • •Úroveň ekonomické aktivity…? (ve jmenovateli je celkový počet obyvatel) • • • • •Ve městě X žije 750 tis. obyvatel, z nichž je 150 tis. ve věku do 15 let. Z celkového počtu obyvatel je 315 tis. zaměstnaných, 15 tis. registrovaných - dosažitelných nezaměstnaných aktivně si hledajících práci, 120 tis. penzijních důchodců, 25 tis. pracujících důchodců, 3 tis. žen je na mateřské dovolené a 2 tis. žen je na další mateřské dovolené. Spočtěte míru ekonomické aktivity města X. Použijte správně jednotky. • •Míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob) • • • • •U – počet nezaměstnaných •U15-64 – počet nezaměstnaných ve věku 15-64 •P – pracovní síla •P15-64 – počet obyvatel ve věku 15-64 • • • •Ve městě X žije 500 tis. obyvatel, z nichž je 60 tis. starších 65 let a 50 tis. je mladších 15 let. Z celkového počtu obyvatel je 235 tis. zaměstnaných, 5 tis. zaměstnaných cizinců ze třetích zemí s platným povolením, 20 tis. registrovaných – dosažitelných nezaměstnaných aktivně si hledajících práci, 80 tis. penzijních důchodců, 15 tis. pracujících důchodců, 2 tis. žen je na mateřské dovolené Spočtěte míru nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob města X. Použijte správně jednotky. •Index ekonomického zatížení • • • • • • •O0-14 – počet obyvatel ve věku 0-14 let •O65+ - počet obyvatel ve věku 65 a více let •O15-64 - počet obyvatel ve věku 15-64 let • • • • • •Ve městě X žije 1 mil. obyvatel. Z nich je 450 tis. zaměstnaných, 120 tis. penzijních důchodců, 180 tis. osob ve věku 0-14 let a 200 tis. osob ve věku 65 a více let. Spočtěte index ekonomického zatížení obyvatel města X. Použijte správně jednotky. •Vzdělanostní struktura • •Měří se jako nejvyšší dosažená úroveň vzdělání na obyvatelstvu starším 15 let •Rozlišujeme: •1) základní vzdělání, bez vzdělání, neukončené vzdělání (příp. nezjištěno) •2) středoškolské bez maturity •3) Středoškolské s maturitou, vyšší odborné •4) vysokoškolské (=bakalářské a vyšší) • • •Ve městě X žije 2,5 mil. obyvatel. Z nich je 300 tis. ve věku 0-14 let, 1,95 mil. ve věku 15-64 let, 1,1 mil. má nejvyšší dosažené vzdělání SŠ s maturitou, 350 tis. má nejvyšší dosažené vzdělání VŠ. Spočtěte podíl počtu obyvatel minimálně s maturitou a s VŠ vzděláním města X. Použijte správně jednotky. • •DYNAMIKA OBYVATELSTVA – PŘIROZENÝ POHYB • •Hrubá míra celkové porodnosti (natalita) • • • • •N - počet všech narozených ve sledovaném období •S – střední stav obyvatelstva (co to je?) • •Hrubá míra živorodnosti… (počet živě narozených) • • • • • • •Hrubá míra úmrtnosti (mortalita) • • • • • • • •M - počet zemřelých ve sledovaném období • • • • • •Ve městě X, kde žije 250 tis. obyvatel se v průběhu jednoho roku živě narodilo 2,4 tis. dětí, mrtvě narodilo 100 dětí, zemřelo celkem 2,2 tis. osob, přistěhovalo 3,6 tis. osob a vystěhovalo 3,5 tis. osob. Spočtěte hrubou míru celkové porodnosti a hrubou míru celkové úmrtnosti obyvatel města X. Použijte správně jednotky. • • •Přirozený přírůstek (úbytek) • • • • •Ve městě X, kde žije 0,4 mil. obyvatel se v průběhu jednoho roku živě narodilo 4,9 tis. dětí, mrtvě narodilo 100 dětí, zemřelo celkem 6 tis. osob, přistěhovalo 8 tis. osob a vystěhovalo 7,5 tis. osob. Spočtěte přirozený přírůstek obyvatel města X (absolutně i relativně). Použijte správně jednotky. •Hrubá míra plodnosti (fertility) • • • • • • •N - počet všech narozených ve sledovaném období •F 15-49 – počet žen v reprodukčním věku • •Čistá míra plodnosti, úhrnná plodnost… • • • •Ve městě X, kde žije 25 tis. žen se v průběhu jednoho roku živě narodilo 340 dětí, mrtvě narodilo 10 dětí, zemřelo celkem 380 osob. Počet žen ve věku 0-14 let zde je 1800 a ve věku 15-49 let 15,5 tis. Spočtěte hrubou míru plodnosti města X. Použijte správně jednotky. • •Kvocient kojenecké úmrtnosti • • • • • • •Nv - počet živě narozených ve sledovaném období •D0 – počet zemřelých do 1 roku života •(v dokončeném věku 0) ve sledovaném období • •Kvocient novorozenecké úmrtnosti • • • • • • •Nv - počet živě narozených ve sledovaném období •D0-27 – počet zemřelých v prvních 4 týdnech života ve sledovaném období • • • • • •Ve městě X žije 100 tis. obyvatel. Během jednoho roku se zde živě narodilo 900 dětí, do 28 dnů zemřely 4 děti a do stáří jednoho roku zemřelo celkem 6 dětí. Spočtěte kvocient kojenecké a novorozenecké úmrtnosti města X. Použijte správně jednotky. • •Hrubá míra sňatečnosti • • • • • • • •S - počet uzavřených sňatků za sledované období • • • • •Hrubá míra rozvodovosti • • • • • • •R - počet rozvodů za sledované období • • • • • •Index rozvodovosti • • • • •Ve městě X žije 0,5 mil. obyvatel. Z tohoto počtu je svobodných osob starších 18 let 220 tis., rozvedených a ovdovělých je 30 tis. V průběhu jednoho roku zde bylo uzavřeno 4 tis. sňatků a provedeno 1 800 rozvodů. Spočtěte hrubou míru sňatečnosti a index rozvodovosti města X. Použijte správně jednotky. •DYNAMIKA OBYVATELSTVA – MECHANICKÝ POHYB • •Hrubá míra imigrace (intenzita imigrace) • • • • • •I – počet imigrantů za sledované období • • •Hrubá míra emigrace (intenzita emigrace) • • • • • • • •E – počet emigrantů za sledované období • • • • • • •Ve městě X, kde žije 50 tis. obyvatel se v průběhu jednoho roku živě narodilo 400 dětí, mrtvě narodilo 10 dětí, zemřelo celkem 450 osob, přistěhovalo 540 osob a vystěhovalo 380 tis. Spočtěte hrubou míru imigrace a emigrace obyvatel města X. Použijte správně jednotky. •Migrační saldo (čistá migrace) • • • • • • •Objem migrace (hrubá migrace), často také obrat migrace • • om = I + E • • •Ve městě X, kde žije 0,4 mil. obyvatel se v průběhu jednoho roku živě narodilo 4,9 tis. dětí, mrtvě narodilo 100 dětí, zemřelo celkem 6 tis. osob, přistěhovalo 8 tis. osob a vystěhovalo 7,5 tis. osob. Spočtěte migrační saldo obyvatel města X (absolutně i relativně). Použijte správně jednotky. • •Index migračního salda (index atraktivity) • • • • • • •- nabývá hodnot -1,0 (pouze vystěhovalí, žádní přistěhovalí) až 1,0 (pouze přistěhovalí, žádní vystěhovalí) • • • • •Ve městě X, kde žije 50 tis. obyvatel se v průběhu jednoho roku živě narodilo 400 dětí, mrtvě narodilo 10 dětí, zemřelo celkem 450 osob, přistěhovalo 540 osob a vystěhovalo 380 tis. Spočtěte index migračního salda obyvatel města X. Použijte správně jednotky. • •PŘEBYTEK VÝZNAMU, SPÁDOVOST (OBCHOD) • • •Jaký bude přebytek významnosti města X (v korunách a obyvatelích), které má 30 tis. obyvatel a 350 mil. Kč maloobchodní obrat, při průměrném maloobchodním obratu na 1 obyvatele okresu 10 tis. Kč? •Spádovost, zázemí (model) • • • • • • •IAB = interakce obce A se střediskem B •dAB = vzdálenost obce A a střediska B •dAC = vzdálenost obce A a střediska C •PB, PC = počet obyvatel střediska B a C • • • • •Kterému středisku bude obec A tvořit zázemí na základě spádovosti za nákupy, jestliže je obec A vzdálena 6 km od střediska B a 5 km od střediska C za předpokladu, že středisko B má 80 tis. obyvatel a středisko C 100 tis. obyvatel? •