Trvale udržitelný
rozvoj
E.I.A.
Ecolabelling
Environmentální audit
Ekologická daňová reforma
Vilém Pařil
Environmentální ekonomie
Trvale udržitelný rozvoj
 1980 World Conservation Strategy
 Definice TUR
 rozvoj, při kterém uspokojování potřeb současných
generací neohrožuje uspokojováni potřeb generací
budoucích
Principy TUR
 oživení hospodářského růstu
 změna kvality růstu
 uchování přírodních zdrojů
 udržitelná úroveň populace
 šetrná orientace technologií
 integrace ekonomicko-ekologických aspektů
 reforma mezinárodních hospodářských vztahů
 mezinárodní spolupráce
E. I. A.
 Environmental Impact Assessment
 70. léta 20. stol.
 USA
 Rozšíření CBA
 1972 Stockholm
 1. mezinárodní konference OSN o ŽP
 1985 směrnice EHK č. 85/337/EEC
 O posuzování vlivu na životní prostředí
Základní dokument EIA
 pravděpodobné vlivy zamýšlené akce na
životní prostředí
 nevyhnutelné negativní dopady akce
 možné náhradní varianty akce
 vztah mezi kratkodobými a dlouhodobými
vlivy akce
 nároky akce na nenahraditelné zdroje
Legislativa
 směrnice EHK č. 85/337/EEC
 Zákon 244/1992 Sb.
 o posuzování vlivů rozvojových koncepcí na
životní prostředí
 Zákon 100/2001 Sb.
 o posuzování vlivů na životní prostředí a o
změně některých souvisejících zákonů
 Vyhláška 457/2001 Sb.
 o odborné způsobilosti a o úpravě
některých dalších otázek souvisejících s
posuzováním vlivů na životní prostředí
Etapy provádění E.I.A.
 Předběžné šetření (screening)
 cílem je posouzení nutnosti aplikace
metody
 Stanovení rozsahu (scoping)
 Záměry posuzované EIA
 Zhodnocení dopadů (assessment)
 Sepsání požadovaných zpráv (reporting)
Zhodnocení dopadů
(assessment)
 metoda ad hoc
 metoda překládaní vrstev
 indexová metoda
 maticová metoda
 síťová metoda
 metody CA (computer analyses)
Fáze projednávání E.I.A.
 Oznámení
 Zjišťovací řízení (kategorie II)
 Screening
 Scoping
 Dokumentace
 Posudek
 Veřejné projednání
 Stanovisko
Fáze projednávání E.I.A.
Krajinářské vyhodnocení
 Liniové stavby
 Metodický postup vyhodnocení území
 Vymezení zájmového území
 Výběr mapových podkladů
 Analýza územních složek
 Dílčí syntézy
 Environmentální
 Urbanistická
 Výsledná syntéza
 Rozčlenění do 3 zón
Analýza územních složek
 geomorfologie (mapa 1)
 hlavní typy reliéfu podle výškové členitosti a
převládající sklonitosti
 geologie (mapa 2)
 nerostné bohatství, seismické vlivy, území
ohrožená sesuvy
 voda (mapa 3)
 vodní toky a vodní plochy
 ochrana vodních zdrojů (mapa 4)
 ochranná pásma vodních zdrojů, CHOPAV, ochranná
pásma přírodních léčivých vod, vodárenské toky
Analýza územních složek
 prvky ekologické kostry krajiny (mapa 5)
 zvláště chráněná území NP, CHKO, NPR, PR,
NPP, PP, významné krajinné prvky
 Územní systém ekol. stability (mapa 6)
 regionální ÚSES
 lesní ekosystémy (mapa 7)
 Kategorie podle ekostabilizační funkce
 zemědělská půda (mapa 8)
Analýza územních složek
 archeologické lokality a historické stavby
(mapa 9)
 sídelní struktura (mapa 10)
 hranice sídelních intravilánů atd.
 doprava (mapa 11)
 dopravní infrastruktura
Dílčí syntéza -
environmentální
 ekologické hodnoty uzemí
 integrace informací map č. 3 - 8
 výsledkem stanovení 3 typů zón
 dílčí syntetická mapa č. 1
 Zóna 1
 Max. ochrana zachování ekologických funkcí
 Zóna 2
 Možná lokalizace investic za předpokladu
realizace mimořádných opatření
 Zóna 3
 Lokalizace liniových staveb obecně přípustná
Dílčí syntéza - urbanistická
 urbanistické hodnoty území
 integrace informací map č. 9 - 11
 výsledkem stanovení 3 typů zón
 dílčí syntetická mapa č. 2
 Zóna 1
 Max. ochrana
 Zóna 2
 Možné kompromisy
 Zóna 3
 Lokalizace liniových staveb obecně přípustná
Výsledná syntéza
 Zóna 1
 Max. ochrana ekologické stability
 Silná urbanizace
 Zóna 2
 Možné kompromisy
 Možnost lokalizace, ale nutná ochrana
 Zóna 3
 Lokalizace liniových staveb obecně
přípustná
Příklady mapových podkladů
 http://geoportal.gov.cz
 https://geoportal.npu.cz/web
 https://geoportal.npu.cz/webappbuilder/a
pps/93/
 http://mapy.nature.cz/
 http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?
map=mp_heis_voda&
 http://www.lpis.cz/
 http://geoportal.jsdi.cz/geoportal_RSDCR/d
efault.aspx
Příklady záměrů – kategorie I
 Trvalé odlesnění nebo zalesnění nelesního
pozemku o ploše od 25 ha (KÚ)
 Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k
zadržování nebo k akumulaci vody a v ní
rozptýlených látek, jestliže objem zadržované nebo
akumulované vody přesahuje 10 mil. M3
 Chov hospodářských zvířat s kapacitou nad 180
dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg
živé hmotnosti) (KÚ)
 Těžba černého uhlí - nový dobývací prostor
 Průmyslová výroba farmaceutických produktů
chemickou nebo biochemickou cestou (KÚ)
Příklady záměrů
 Novostavby železničních drah delší 1 km
 Letiště se vzletovou a přistávací dráhou v délce 2 100
m a více
 Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a
rychlostních silnic
 Kategorie II (zjišťovací řízení)
 Trvalé nebo dočasné odlesnění plochy od 5 do 25 ha
 Úpravy toků a opatření proti povodním významně
měnící charakter toku a ráz krajiny
 Výroba nábytku s kapacitou vstupu suroviny nad 10
tis. m3/rok
 1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a
místních komunikací I. a II. třídy
SEA
 Strategická E.I.A.
 Hodnocení strategických a koncepčních
plánů a dokumentů („koncepcí¨“)
 Příklady
 Koncepce vodohospodářské politiky MZ
 Územní plán obce
 Plán odpadového hospodářství kraje
 Program rozvoje kraje apod.
Kritéria pro zjišťovací řízení
 Obsah
 účelnost stanovených variant řešení k dosažení sledovaných cílů
koncepce
 míra, v jaké koncepce stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti, a to buď
vzhledem k jejich umístění, povaze, velikosti a provozním podmínkám nebo
z hlediska požadavků na přírodní zdroje
 míra, v jaké ovlivňuje jiné koncepce;
 význam koncepce pro začlenění požadavků na ochranu životního
prostředí a veřejné zdraví, zejména s ohledem na podporu udržitelného
rozvoje;
 vliv koncepce na udržitelný rozvoj dotčeného území (včetně sociálněekonomických
aspektů)
 problémy životního prostředí a veřejného zdraví, které jsou závažné pro
koncepci;
 význam koncepce pro implementaci požadavků vyplývajících z právních
předpisů Evropského společenství týkajících se životního prostředí a
veřejného zdraví (např. plány a programy v oblasti odpadového
hospodářství nebo ochrany vod)
Kritéria pro zjišťovací řízení
 Vlivy
 pravděpodobnost, doba trvání, četnost a vratnost vlivu
 kumulativní a synergická povaha vlivu
 přeshraniční povaha vlivu
 rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví vyplývající z provedení
koncepce (např. při přírodních katastrofách, při haváriích)
 závažnost a rozsah vlivu (počet obyvatel, který by mohl být
pravděpodobně zasažen)
 důležitost a zranitelnost oblasti, která by mohla být zasažena, s
ohledem na
 zvláštní přírodní charakteristiku nebo kulturní dědictví
 hustotu obyvatel, osídlení a míru urbanizace
 překročení norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot
 kvalitu půdy a intenzitu jejího využívání
Weby EIA, SEA
 Záměry
 http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100
_cr
 Koncepce
 http://portal.cenia.cz/eiasea/view/SEA10
0_koncepce
IPPC
 Integrovaná prevence a omezování
znečištění (Integrated Pollution Prevention
and Control)
 Zákon 76/2002 Sb.
 Směrnice 96/61/ES a 2008/1/ES
 Instalace zařízení
Fáze IPPC
 Žádost
 Vyjádření úřadů a OZO
 Rozhodnutí a vydání integrovaného
povolení
 Přezkum
Schéma IPPC
Kategorie průmyslových činností
 Energetika
 Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu
větším než 50 MW
 Výroba a zpracování kovů
 Zařízení na zpracování železných kovů
 Zpracování nerostů
 Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o
kapacitě tavení větší než 20 t denně
 Chemický průmysl
 Nakládání s odpady
 Ostatní průmyslové činnosti
 Výroba papíru
Ecolabelling
 Definice
 Celosvětově uplatňovaný koncept
 Dobrovolný informační nástroj
 Vyhodnocení vlastností produktů (výrobků či
služeb) a jejich vlivu na ŽP
 Cíl
 Povzbudit S a D u produktů šetrnějších k ŽP
 Sdělování nezavádějících informací o
environmentálních vlastnostech produktů
Vznik ecolabellingu
 70. léta 20. stol.
 Nejstarší ekoznačky
 1978 Německo
 Der Blaue Engel – Modrý anděl
 1988 Kanada
 1989 USA, Japonsko
 1991 Nový Zéland, Francie
…
 1994 ČR
 1994 vznik Global Ecolabelling Network (GEN)
 Mezinárodní nezisková organizace
Příklady ekoznaček
Programy ekoznaček
 GEN – 26 programů
 Typologie programů
 Institucionální kritérium
 Státní – řízen vládou
 Soukromý – řízen nezávislou organizací
 Smíšený – nezávislá organizace, podíl vlády
 Geografické kritérium
 Regionální
 Národní
 Nadnárodní
Typy environmentálního značení
a prohlášení
 Dle charakteru a způsobu nabytí
 I. Ekoznačení
 II. Vlastní environmentální tvrzení (VET)
 III. Environmentální prohlášení o produktu
(EPD)
 Environmental Product Declaration
 The Green Yardstick
Ekoznačení: „ochranná známka“
 Poskytovatel
 Nezávislá organizace
 Kritéria
 Vícekriteriální
 Aplikace LCA (Life Cycle
Assesment)
 Všechna stadia LCA
 Určeno pro
 Konečného spotřebitele
 Certifikace nebo ověření třetí stranou
 Ano
 Použití značky - logotypu
 Ano
 Stanovení limitů
 Ano
Vlastní environmentální tvrzení
(VET)
 Poskytovatel
 Výrobce, dovozce,
distributor, maloobchodník
 Kritéria
 Jednokriteriální –
zdůrazňuje určitý aspekt
výrobku
 Aplikace LCA (Life Cycle
Assesment)
 Není podmínkou
 Určeno pro
 Konečného i průmyslového
spotřebitele
 Certifikace nebo ověření třetí stranou
 Možné
 Použití značky - logotypu
 Možné
 Stanovení limitů
 Ne
Environmentální prohlášení o
produktu (EPD)
 Poskytovatel
 Výrobce, dovozce,
distributor,
maloobchodník
 Kritéria
 Vícekriteriální
 Aplikace LCA (Life Cycle
Assesment)
 Ano, dle stanovené
metodiky
 Určeno pro
 Průmyslového, ale i konečného
spotřebitele
 Certifikace nebo ověření třetí stranou
 Ano
 Použití značky - logotypu
 Ano
 Stanovení limitů
 Ne
Principy Ecolabellingu
 Dobrovolnost
 Srozumitelnost a věrohodnost
 Aplikace LCA
 Nemusí platit u II. typu
 Vyloučení specifických produktů (léčiva,
potraviny)
 Nemusí platit u III. typu (potraviny)
 Časové omezení
 Otevřenost
 Kontrola
Institucionální zabezpečení
 Legislativa
 Usnesení vlády č. 159/1993
 Programové dokumenty
 Národní program ekologicky šetrných výrobků 1994
 I. typ
 Národní program environmentálního značení 2007
 II. a III. typ
 Další normy
 I. typ ISO 14024
 II. typ ISO 14021
 III. typ ISO 14025
Institucionální zabezpečení
 Organizace
 MŽP – garant
 Rada pro dobrovolné nástroje
 (Rada NP EŠV – odborný a poradní orgán
MŽP)
 Agentura pro ekologicky šetrné výrobky
 Součást CENIA
 Informační, administrativní, registrační, kontrolní
funkce
 Akreditované laboratoře
 Posouzení environmentálních vlastností
Ochranné známky ČR
 Výrobky  Služby
Požadavky na produkty
 Základní
 Funkčnost
 Užitnost
 Specifické
 Environmentální vlastnosti
Proces získání ekoznačky
 Postup žadatele o ekoznačku
 Postup při rozhodování o udělení licence
Environmentální značení EU
 Program ekoznačení EU
 The Flower
 Platnost EU, Norsko, Lichtenštejnsko, Island
 Nařízení Rady č. 880/1992
 Nařízení Rady č. 1980/2000
 Organizace
 Evropská komise
 Konzultační výbor
 Výbor EU pro ekoznačku (EU Ecolabelling Board)
Poplatky za certifikaci
 Služby
 Přihlašovací poplatek
 ČR
 10 000 Kč
 EU
 9 000 Kč
 Roční poplatek
 ČR
 5 000 Kč
 EU
 15 % obratu služby
 Výrobky
 Přihlašovací poplatek
 ČR
 20 000 Kč
 EU
 9 000 Kč
 Roční poplatek
 ČR
 0 Kč
 EU
 15 % obratu výrobku
Seznam produktových
skupin
 http://www1.cenia.cz/www/sites/default/
files/prod-skupiny-Ekoznacka-EU.pdf
Institucionální zabezpečení EPD
 Pravidla produktových kategorií
 Product Category Rules (PCR)
 Mezinárodní systém EPD
 Nadnárodní úroveň (tvorba PCR)
 International Competent Body (ICB)
 Technical Corporation Body (TCB)
 Zainteresované strany – svazy, asociace apod.
 Národní úroveň
 Národní kompetentní orgány – Agentura Realizace
systému EPD v ČR
 Akreditační autority
 Nezávislí ověřovatelé
Podmínky EPD
 Platnost
 3 roky
 Registrační poplatek
 1 000 Euro
 Roční poplatek
 1 000 Euro MSP (SME)
 2 500 Euro ostatní
Trh ekoznačky
 ČR
 Ekologicky šetrný
výrobek
 113 produktů
 20 kategorií
 98 firem
 Ekologicky šetrná
služba
 2 produkty (turismus,
administrativa)
 10 firem
 EU
 Výrobek
 6287 produktů
 21/26 kategorií
výrobků
 606 firem
 Služba
 481 produktů
 2 kategorie (turismus)
 456 firem
Rozmístění ekologicky šetrných
služeb v ČR
Problémy ecolabellingu
 Greenwashing
 Jednání matoucí spotřebitele, týkající se
environmentálních vlastností produktu
 zatajený háček, tvrzení bez důkazu, vágní tvrzení, falešné
značky – neexistující třetí strana, irelevantní tvrzení, menší
zlo, nepravdivé informace
Problémy ecolabellingu
 „Rebound effect“
 „Efekt zpětného nárazu“
 Zlepšení environmentálních vlastností
→ získání ekoznačky
→ zvýšení marketingového úsilí
→ zvýšení prodejů zlepšeného produktu
= celkový poměr environmentálního zlepšení
produktu vs. zvýšení jeho prodeje
Environmentální audit
 Původně charakter kontrolního kroku vůči
EIA
 Cíle
 soulad mezi prakticky používanými postupy
legislativními požadavky v oblasti ŽP
 funkční optimalizace podnikové kontroly
odpovídajícího úseku řízeni,
 nalezení nových možností zlepšování péče
o ŽP
Typy auditu
 Vnitřní
 Vlastník podniku
 Vnější
 Veřejná kontrola
Provádění auditu
 Periodicita 3 až 5 let
 3 stadia
 Přípravné stadium – cíle auditu
 Vlastní audit – výkon auditu
 Revize dokumentů
 Revize na místě
 Závěrečné stadium – hodnocení a
doporučení
 Report
 Zpětná vazba
Normy environmentálního
auditu
 Původně
 ISO 14011:1996
 Postupy
environmentálních
auditů
 ISO 14012:1996
 Kvalifikační kritéria
pro
environmentální
auditory
 Platnost do 2003
 Současnost
 ISO 19011:2002
 Společný auditing
QMS a EMS
Principy auditu
 Etické chování
 Čestné vykazování
 Profesionální přístup
 Nezávislost
 Průkaznost
Ekologická daňová
reforma
 Uhlíková daň nebo uhlíkově-energetická
daň
 Pigouovy daně
 Internalizace nákladů externalit
 Celková výnosová neutralita neboli
rozpočtová neutralita
 Distributivní efekt změn struktury
daňového systému
Námitky vůči ekologickým
daním
 Fiskální politika
 narušení daňového základu
 Ekonomické dopady
 ↑cen VF → ↑inflace
 Mezinárodní koordinace
 konkurenceschopnost
 Omezení politického procesu
 realizace může být riskantní politickou
záležitostí
Etapy EDR
 Principy ekologické daňové reformy
 1. etapa
 1. 1. 2008
 Směrnice 2003/96/ES o zdanění
energetických produktů a elektřiny
 2. etapa
 Do roku 2013
 Energetické suroviny, poplatky, doprava
 3. etapa
 2014 – 2017
 Vyhodnocení prvních dvou etap
Obchodovatelná povolení
 Tržně orientovaný ekonomický nástroj
 Maximální rozsah znečištění
 Parametry
 Stanovení škodliviny
 Vymezení oblasti
 Maximální rozsah celkového znečištění
 Způsob přidělení výchozích znečištění
 Stanovení pravidel obchodování
Depozitně refundační
systémy
 Recyklační příplatky
 Varianty
 I. Spotřebitel dostává po vrácení zálohu v
plné výši
 Optimální návratnost 75 %
 25 % → tvorba finanční rezervy → subvence
zneškodnění výrobků
 II. Záloha je součástí prodejní ceny,
spotřebitel ji nedostává zpět, možnost
odložit výrobek bezplatně na místo
likvidace