3.11.2017
1
MANAGEMENT KULTURY V
PRAXI
1
PROFESIONÁLNÍ ORCHESTRY ČR Z POHLEDU MANAGEMENTU
1. ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE
2. APLIKACE TEORIE MANAGEMENTU NA PROFESIONÁLNÍ HUDEBNÍ
SOUBORY
a. Outsourcing x integrace
b. Sdružování organizací: fúze, zájmová společenství
c. Organizační struktura
3. PROCESY UVNITŘ ORGANIZACE A VNITŘNÍ PŘEDPISY
4. MOTIVACE
5. FINANCOVÁNÍ
6. SCHÉMA SEZÓNY, TURNÉ, ABONMÁ
7. TÝMOVÝ ÚKOL
8. PŘEHLED LITERATURY
9. POZVÁNÍ NA ZAJÍMAVÉ AKCE
- Některá témata doplněna o pohled na orchestry v Německu
PŘEHLED TÉMAT
2
1. ODBORNÁ
TERMINOLOGIE
• Vymezení segmentu orchestrů z oblasti
ekonomiky kultury
• Veřejná kulturní služba
• Profesionální umění
• Přehled profesionálních symfonických
orchestrů
3
3.11.2017
2
1. VYMEZENÍ SEGMENTU HUDBY
Zdroj: Studie „Mapování kulturních a kreativních průmyslů ČR“, 2015 4
Orchestry =
scénická umění
1. VYMEZENÍ SEGMENTU HUDBY
Znaky ŽIVÉHO UMĚNÍ:
1.Vysoce konkurenční prostředí (substituty v segmentu využití volného času)
2.Zaměstnatelnost: nárůst kombinací forem úvazků
3.Rozkolísanost v ohodnocení tvůrčí a umělecké práce
Např. velký rozptyl cen vstupenek, extrémy hvězd, showbyznys
4.Nejednotnost statistického šetření (orchestry a sborová tělesa)
Komerční projekty →často vysokonákladové, rizikové, maximalizace výtěžnosti
všemi marketingovými způsoby
Nekomerční →maximalizace dopadu šířeného obsahu
Dohnalová, L. 2010 5
1. VYMEZENÍ SEGMENTU HUDBY
Zaměstnanecké organizace v oblasti klasické hudby/jazzu:
1. Symfonické orchestry
2. Operní domy
3. Hudební agentury
4. Muzikálové produkce
5. Hudební festivaly
6. ZUŠ + konzervatoře a VŠ
6
3.11.2017
3
střední podniky (regionální vícesouborová divadla a symfonické orchestry)
zaměstnává méně než 250 zaměstnanců
roční obrat nepřesáhne 50 mil € / bilanční suma roční rozvahy do 43 mil €
malé podniky (divadla zejm. jednosouborová)
zaměstnávají méně než 50 osob
roční obrat / bilanční suma roční rozvahy nepřesáhne 10 mil €
drobní podnikatelé (agentury, komorní soubory, kulturní domy)
zaměstnávají méně než 10 osob
roční obrat / bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 mil €
Doporučení 2003/361/ES, http://eur-lex.europa.eu
1. HUDEBNÍ ORGANIZACE – VELIKOST
7
1. VELIKOST ORGANIZACÍ
Pouze dvě vícesouborová divadla nad:
Národní divadlo ≅ 1300 zaměstnanců, 4 scény 4 soubory, SOP
Národní divadlo Brno ≅ 600 zaměstnanců, 3 scény a 3 soubory
8
9
A. Soukromý sektorkulturních průmyslů B. Veřejné či dotované umělecké instituce
2012 1. Hudba 2. Knihy 3. Film 4. Muzea
5. Umělecké
vzdělávání
6. Divadla
Obvyklá cena
nenovějšího vydání alba
Adele "21"
Obvyklá cena
knihy J. R. R. Tolkiena
Hobit
Typická cena
vstupenky do kina
(nejnovější mezinárodní
komerční 2D film)
Vstupné
na výstavu do hlavního
národního muzea
či galerie moderního
umění
Hodinová sazba
hodiny výuky klavíru
pro děti ve veřejné
hudební škole
Cena vstupenky
na operu, druhý balkón /
třetí pořadí, středně velký
operní dům; opera v
hlavním městě
Německo 9,99 € 18 EUR 8 – 9,50 EUR 8 – 10 EUR 18 – 26 EUR 36 – 57 EUR
Česká republika
380 Kč/ 15,20
EUR
350 Kč / 14 EUR
189 Kč / 7,56
EUR
180 Kč / 7,2 EUR 100 Kč / 4 EUR
660 Kč / 26,4
EUR
2015 1. Hudba 2. Knihy 3. Film 4. Muzea
5. Umělecké
vzdělávání
6. Divadla
Obvyklá cena
nenovějšího vydání alba
"X" Eda Sheerana
Obvyklá cena
knihy H. Mankella The
Troubled Man
Typická cena
vstupenky do kina
(nejnovější mezinárodní
komerční 2D film)
Vstupné na
výstavu do hlavního
národního muzea
či galerie moderního
umění
Hodinová sazba
hodiny výuky klavíru
pro děti ve veřejné
hudební škole
Cena vstupenky
na operu, druhý balkón /
třetí pořadí, středně velký
operní dům; opera v
hlavním městě
Německo 13,99 EUR 10,95 EUR 7,3 – 10,8 EUR 10 – 12 EUR 25 – 36 EUR 39 – 60 EUR
Česká republika
449 Kč / 16,60
EUR
275 Kč / 10,20
EUR
204 Kč / 7,5 EUR
200 Kč / 7,40
EUR
100 Kč / 3,70
EUR
780 Kč / 28,80
EUR
3.11.2017
4
1. SEGMENT SYMFONICKÝCH ORCHESTRŮ
Žánrově se jedná o obor klasické hudby (artificiální)
Hudba profesionální
zpravidla fungující jako veřejná kulturní služba
v zákoně č. 203/2006 Sb., § 2, O některých druzích podpory kultury
„… spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání,
zpracování, ochraně, uchovávání a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování
kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.“
Hudební produkce = živé umění: prvořadá interakce interpreta
Německé profesionální soubory provozující vážnou hudbu jsou dané „Tarifem“ tedy
kolektivní smlouvou vyššího stupně, definuje „Kulturochester“ na základě žánrového
vymezení
10
1. ZNAKY & PROBLÉMY SOUČASNÝCH ORCHESTRŮ
Technický rozvoj a specializovaná tělesa
Tlak na odlišení a otevření hráčské profese ženám
Nové přístupy k organizačnímu uspořádání
Rozvoj výzkumné činnosti a profesionálního
vzdělávání
Práce s komunitou
Globalizace + četné produkce v Asii
Problémy: notový materiál, dorovnání finančních prostředků
11
1. Concertgebow Orchestra,
2. Berlínská filharmonie,
3. Vídeňská filharmonie,
4. London SO,
5. Chicago SO,
6. Bavorský rozhlasový
symfonický orchestr,
7. Clevelandský orchestr,
8. Los Angeles Philharmonic,
9. Budapest Festival
Orchestra,
10. Drážďanská Staatskapelle,
11. Boston SO,
12. New York Philharmonic,
13. San Francisco Symphony,
14. Orchestr Mariinského
divadla,
15. Ruský národní orchestr,
16. Petrohradská filharmonie,
17. Gewandhausorchester,
18. Orchestr Metropolitní
opery,
19. Saito Kinen
20. Česká filharmonie
1. ŽEBŘÍČEK ČASOPISU GRAMOPHONE
Rok 2008
11 nezávislých odborníků
12
3.11.2017
5
13
6x
2x
2x2x
2x
2x
14
2. APLIKACE TEORIE
MANAGEMENTU NA
PROFESIONÁLNÍ
HUDEBNÍ SOUBORY
15
3.11.2017
6
1. Organizování
1. Outsourcing & integrace
2. Sdružování organizací: fúze, zájmová společenství
3. Charakteristika struktury
4. Charakteristika právní formy
5. Procesy uvnitř organizace
2. Charakteristika pracovních procesů uvnitř
organizace & vnitřní předpisy
3. Motivace
4. Financování
5. Schéma sezóny, turné, abonmá
2. PŘEHLED SUBKAPITOL
16
2.1 ORGANIZOVÁNÍ
17
Postupný pomalý přechod k většímu outsourcingu,
např.: využití externí PR agentury v oblasti marketingu,
externí tvorba vizuálu
Outsourcing „hostujících“ hráčů (interní/externí)
kvalita
Limitace zaměstnanců odborností / nástrojem
2.1.1 OUTSOURCING X INTEGRACE
Zdroj: www.typo.cz 18
Do 1989 orchestry pouze tzv. STÁTNÍ, přechod na příspěvkové organizace
Většina potřeba zajišťována svépomocí → přetrvává dodnes
Př. Filharmonie Brno (FB) zajišťuje: ubytování pro šéfdirigenta, marketing,
prodej vstupenek, technika….
3.11.2017
7
Příklad fungujícího systému v zahraničí:
Bundestheater-Holding GmbH, Wien, AT
vznik 1999, ve 100% vlastnictví spolkové země
organizace a cíle v návaznosti na závazky kulturní politiky
dceřiné společnosti
Wiener Staatsoper, Volksoper, Burgtheater a Theaterservice GmbH
technická podpora skladování (kulis), logistiky, správy budov a
techniky, IT, kostýmní a kulisní dílny, společný předprodej vstupů
2005 dceřiná společnost
ART FOR ART nabídka komerční sféře
2.1.1 OUTSOURCING X INTEGRACE
19
Příkladem ze světa orchestrů:
Wiener Philharmoniker (družstvo hráčů)
Konzerthaus a Musikverein fungují jako
„stagiony“ –jsou s tímto orchestrem
pevně spjaty, ale jsou plně zodpovědné
za maximální využití prostor
2.1.1 OUTSOURCING X INTEGRACE
20
2.1.2 SDRUŽOVÁNÍ ORGANIZACÍ
Státní opera Praha ( SOP, dnes součást ND)
1888 Nové německé divadlo
Květen 1945 - Divadlo 5. května
Po jedné sezoně si činohra našla jiné
působiště a operní a baletní složka se
osamostatnila pod názvem Velká opera
5. května
1948 připojena k ND
1992 osamostatnění – Státní opera
Praha
2011 - znovu součástí ND
FÚZE ND & SOP Praha
Národní divadlo (ND)
největší vícesouborové divadlo v ČR
budovy: Národní divadlo, Smetanovo
divadlo, Nová scéna,
ponechalo oba orchestry, oba sbory:
soubor opery, činohry, baletu a
laterna magika
21
3.11.2017
8
SDRUŽOVÁNÍ ORGANIZACÍ – FÚZE
28 fúzí (25+3)
http://www.musikrat.de/
22
Asociace
ASOPS: Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR
Asociace profesionálních divadel ČR
ASUMA: Asociace uměleckých agentur
Asociace hudebních festivalů, Asociace českých festivalů
Opera Europa
Odborové organizace
Herecká asociace
OS pracovníků kulturních zařízení
Unie - profesní a odborový svaz orchestrálních hudebníků ČR
UNIE odborový svaz profesionálních zpěváků ČR
Analogicky v Německu
2.1.2 ZÁJMOVÁ SPOLEČENSTVÍ
23
2.1.3 CHARAKTERISTIKA STRUKTURY
Útvarová struktura dle funkční
specializace
U největších těles divize (ČF)
Dvě základní linie
čistě umělecká
technicko-administrativní
Štábní útvar, rozpětí řízení
Německo: Eigenbetrieb
Šilerová, 2011 24
3.11.2017
9
VELIKOST
ORCHESTRŮ
25
2.1.3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
CHARAKTERISTIKA UMĚLECKÉ
LINIE
Ca 100 hráčů
Inspektor orchestru
Šéfdirigent, dirigenti
Koncertní mistr
Nástrojové skupiny
(sekce)
Vedoucí skupiny
Tutti / sólohráči
výkony
Wikipedia, 2015 26
2.1.3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
CHARAKTERISTIKA TECHNICKO
ADMINISTRATIVNÍ LINIE
Ca 6 až 30 pracovníků
Ekonomický náměstek
Dramaturgie
Koncertní oddělení
Marketingové oddělení
Předprodej vstupenek
Sekretariát
Správa budov
Účtárna
Množství pozic ≠ počet úvazků
Německo:
obdobné počty v managementu
Srovnej: Chicago Symphony Orchestra
Ca 100 pracovníků zázemí
Rozsáhlé oddělení fundraisingu
27
3.11.2017
10
ZŘIZOVATEL
ŘEDITEL
ORCHESTRU
UMĚLECKÁ RADA DRAMATURGICKÁ
RADA
2.1.3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURY
Poradní orgány Šilerová, 2013 28
CZ USA
2.1.3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
Organizační struktura NY Phil, American Orchestra League, 2012
29
2.1.3
30
Česká filharmonie, 2013
3.11.2017
11
2.1.3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
(SOUKROMÝ) ORCHESTR BERG
31
Šilerová, 2009
2.1.3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
ND BRNO
32
2.1.3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
ND BRNO
33
3.11.2017
12
V organizační struktuře akcentace funkčního dělení
V umělecké oblasti je striktně nastavená hierarchie
koncertní mistr – první housle
sekce vedeny jedním hráčem – např. první flétna, první tympán
hráči / tutti, druhá flétna s povinností pikoly
Na základě potřeb „obecně“ interpretovaného díla jsou umělci řazeni do
sekcí aktualizované standardizace „Daniels“
Rozpětí řízení je tedy od ca 4 u dechové sekce, po ca 12 u strunných
nástrojů
Sólo pozice potencionálně modifikuje strukturu
2.1.3 ROZPĚTÍ ŘÍZENÍ
Česká republika
1.Zřizovaná (nezisková) kultura (p. o., z. ú.)
2.Nezřizovaná nezisková kultura (spolky)
3.Nezřizovaná zisková kultura
(FO živnostník, s. r. o., a. s.)
Geseltschaft bürgendlichen Rechts
Anstalt der öffentlichen Rechts
Eingetragener Verein
Geseltschaft mit beschränkter Hastung
PRÁVNÍ FORMY
35
Právní forma
orchestru
Počet těles
Regiebetrieb 39
Eigenbetrieb 7
Zweckverband 2
GbR 1
A. ö. R. 14
e. V. 15
GmbH 42
Stiftung 11
celkem těles v SRN 131
PRÁVNÍ
FORMY
ORCHESTRŮ
V ČR
36
Přehled právních forem symfonických
orchestrů ČR
Typ Člen
ASOPS
Filharmonie Bohuslava Martinů, Zlín
obecně prospěšná
společnost
ANO
Filharmonie Brno příspěvková organizace ANO
Filharmonie Hradec Králové příspěvková organizace ANO
Janáčkova filharmonie Ostrava příspěvková organizace ANO
Jihočeská filharmonie příspěvková organizace ANO
Karlovarský symfonický orchestr příspěvková organizace ANO
Komorní filharmonie Pardubice příspěvková organizace ANO
Moravská filharmonie Olomouc příspěvková organizace ANO
Plzeňská filharmonie
obecně prospěšná
společnost
ANO
PKF – Prague Philharmonia
obecně prospěšná
společnost
ANO
Severočeská filharmonie Teplice příspěvková organizace ANO
Symfonický orchestr Českého rozhlasu Český rozhlas ANO
Symfonický orchestr hl. M. Prahy, FOK příspěvková organizace ANO
Západočeský symfonický orchestr
Mariánské Lázně
obecně prospěšná
společnost
ANO
Česká filharmonie
příspěvková organizace
MK ČR
NE
Filmový symfonický orchestr
společnost s ručením
omezeným
NE
Český národní symfonický orchestr
společnost s ručením
omezeným
NE
3.11.2017
13
2.2 CHARAKTERISTIKA
PRACOVNÍCH PROCESŮ
37
Frekvence – výkon – “čárka“
Kolektivní vyjednávání – omezení objemu práce, vytíženost hráčů
Př. JFO: omezení stanoveno pouze krátkodobě: v jednom týdnu max. 8 frekvencí (dvakrát
do roka připouští 9 frekvencí), ne více než 8 frekvencí po sobě jdoucích, nejpozději po
osmé frekvenci bez dne náhradního volna musí být alespoň jeden den náhradního volna.
Př. BF: produkce se reprízují až 4x/týden, pět až šest zkoušek na některé produkce →
v týdnu 10 frekvencí, omezení max. čtyři koncerty za týden, avšak existuje i dlouhodobé
omezení 250 frekvencí za rok→ intenzívní týdny x období s polovičním či menším počtem.
max. 350 frekvencí ročně / hráč v Göttinger Symphonie Orchester
Óbudai Danubia Zenekar se stropem 308 plánovaných frekvencí orchestru ročně
BBC Concert Orchestra se stropem 186 plánovaných frekvencí orchestru ročně.
2.2 ORGANIZACE PRÁCE UMĚLECKÝCH PRACOVNÍKŮ
ORCHESTRU
38
2.2 ORGANIZACE PRÁCE UMĚLECKÝCH PRACOVNÍKŮ
ORCHESTR
Janáčkova filharmonie Brussels Philharmonic
Pondělí 09:00–13:00 zkouška 14:00–19:00 zkouška
Úterý 09:00–13:00 zkouška 10:00–15:00 zkouška
Středa 09:00–13:00 zkouška 10:00–13:00 zkouška
Čtvrtek 10:00–13:00 gen. zkouška 10:00–14:00 zkouška
19:00 koncert
Pátek 16:30–18:00 gen. zkouška
19:00 koncert 20:00 koncert (mimo)
Sobota 19:15–19:45 ak. zkouška
20:15 koncert (Flagey)
39
3.11.2017
14
2.3 MOTIVACE
40
Motivační nástroje (Blažek, 2011):
Ocenění práce
Podmínky práce
Práce samotná
Velký rozdíl v podobě práce uměleckého
pracovníka / pracovníka administrativy, popř.
managementu
2.3 MOTIVACE
41
Charakteristika práce uměleckého zaměstnance:
Různorodá, zpravidla příjemné pracovní prostředí,
střídání vedoucího pracovníka při výkonu práce: tj.
zpravidla dirigenta
Důraz na výkon (stresová situace), nutná individuální
příprava a neustálý tlak na kvalitu pracovního výkonu
Předpokladem podání kvalitního výkonu jsou materiální
podmínky – tj. kvalitní hudební nástroj (řád desetitisíců
až milionů Kč), opravy, servis, strojky, struny, atd.
Ohrožení hlukem (žestě, ochrana ostatních hráčů:
zvukové bariéry)
2.3 MOTIVACE
42
3.11.2017
15
3. FINANCOVÁNÍ
43
Struktura financí koresponduje s modelem Baumola
3. FINANCOVÁNÍ
Divadlo J. K. Tyla Plzeň
44
Program státní podpory profesionálních divadel, symfonických
orchestrů a pěveckých sborů
2017 činí 160 000 tis. Kč
Poměr 4:1
Index soběstačnosti
3. FINANCOVÁNÍ
45
3.11.2017
16
3. FINANCOVÁNÍ - ORCHESTRY
Srovnej: CSO 70 mil. $
46
3. FINANCOVÁNÍ - DIVADLA
47
3. FINANCOVÁNÍ
PLATOVÉ TARIFY - DEFINICE
Dle § 123 Zákona 262/2006 Sb. zákoníku práce
zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle
druhového vymezení v pracovní smlouvě
do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče
o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby
nebo civilní služby.
orchestrální hráči = NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 222/2010 Sb., o
katalogu prací ve veřejných službách a správě, nazývají
členové orchestru a členové souboru - oddíl 2.14.
Rozpětí platové třídy 8 až 12 (viz. následující schéma)
48
3.11.2017
17
3. FINANCOVÁNÍ
PLATOVÉ TARIFY
49
3. FINANCOVÁNÍ
PLATOVÉ TARIFY
2.14.09 ČLEN ORCHESTRU, ČLEN SOUBORU
8. platová třída
• 1. Interpretace lidových písní ve folklorních souborech. 2. Interpretace jednotlivých
skladeb v tanečních souborech.
9. platová třída
• 1. Interpretace kolektivních částí baletních, instrumentálních, vokálních nebo
vokálně- instrumentálních děl začínajícími členy pod odborným vedením.
10. platová třída
• 1. Interpretace kolektivních částí náročných baletních, instrumentálních, vokálních
nebo vokálně-instrumentálních děl.
11. platová třída
• 1. Interpretace kolektivních částí náročných instrumentálních nebo vokálních děl s
nástrojovou nebo vokální skupinou včetně zajišťování umělecké úrovně skupiny. 2.
Interpretace kolektivních částí náročných baletních, vokálních, instrumentálních a
vokálně- instrumentálních děl na tuzemských a mezinárodních podiích a scénách s
nejvyšší všeobecně uznávanou uměleckou úrovní.
12. platová třída
• 1. Jedinečná interpretace kolektivních částí nejnáročnějších děl Českou
filharmonií.
50
3. FINANCOVÁNÍ
PLATOVÉ TARIFY
Další složky platu:
• nárokové a nenárokové.
Nárokové: ošatné (příspěvek na koncertní oblečení), nástrojné a
strojkovné, příspěvek na nákup strun pro smyčcové nástroje.
Nenárokové: osobní ohodnocení (také nazýváno osobní
příplatek)
Výše a možná výplata osobního ohodnocení závisí na uvolňování
prostředků ze strany konkrétního zřizovatele jednotlivé instituce.
51
3.11.2017
18
3. FINANCOVÁNÍ
PLATOVÉ TARIFY
52
5. SCHÉMA SEZÓNY,
TURNÉ, ABONMÁ
53
5. SCHÉMA SEZÓNY
září –
prosinec
hlavní
sezóna
1. ledna
novoroční
koncert
leden –
květen hlavní
sezóna
červenec &
srpen
prázdniny,
festivaly
54
3.11.2017
19
Hostující dirigenti, sólisté plánováni zpravidla až 2 – 3 roky předem
Obdobně velká turné
Finančně náročná – převoz nástrojů
Turné – domácí / zahraniční (české orchestry často Japonsko)
Věhlasné festivaly / Věhlasné koncertní síně (Konzerthaus, Musikverein, Gewandhaus,
Carnegie Hall, Southbank Centre / Barbican Centre, Muscat, atd.)
Abonenti jsou nejdůležitějším segmentem každého orchestru
Různé skupiny – zpravidla symfonická, komorní, dětské publikum, stará hudba / současné
trendy
Např. Berliner Philharmoniker – A až Z
Opakování koncertů – zpravidla 2x, ale např. CSO 4x
5. PLÁNOVÁNÍ SEZÓNY
55
Dohnalová, L. (2010): „Hudba. Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů
v České republice.“ In: Žáková, E. (ed.): Kulturní a kreativní průmysly v ČR, Institut umění – Divadelní ústav, Praha.
Daniels, D. Orchestral music: a handbook. 4th ed. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2005, xiii, 618 p. ISBN 08-
108-5674-3.
CUMMINGS, David M. International Who’s who in music and musicians’ directory. 12. ed. Cambridge:
International Who’s Who in Music, 1990. ISBN 09-488-7520-8.
Česká republika. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. In: č.
222/2010. 1. října 2010.
BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 191 s. Expert
(Grada). ISBN 978-80-247-3275-6.
INFORMAČNÍ ZDROJE
56
DĚKUJI ZA POZORNOST
SILEROVA@JAMU.CZ
57