Geografie sídel
Sídla – základní pojmy
 Obydlí - prostory trvalého nebo jen občasného pobytu člověka, ve kterých
člověk přespává, pracuje nebo přechovává své zásoby (obytný dům +
hospodářské budovy + hospodářský prostor (dvůr, zahrada))
 Sídlo - prostorově oddělená a trvale osídlená skupina lidských obydlí.
Každé sídlo má zpravidla vlastní místní pojmenování a je odděleno od
ostatních sídel volnými plochami. Dle svého charakteru se sídla dělí na
venkovská a městská.
 Obec - je administrativní jednotka - základní článek administrativního
členění státu, má svoji samosprávu – volené zastupitelstvo, v čele stojí
starosta/primátor. Každá obec je tvořena jedním nebo více sídly a je
hranicemi oddělena od jiných obcí nebo od území jiných států.
 Město – je obec, která splňuje určitá kritéria, zpravidla vymezená v
legislativě (nejčastěji velikost, ale i některé další parametry)
Historie - vývoj sídel
 Trvalá/stabilní sídla začala vznikat v období neolitu - neolitická revoluce =>
přechod od sběru/lovu k zemědělství (cca od10 tis. let př.n.l.)
 První sídla měla venkovský charakter, jejich obyvatelé se nijak neodlišovali
způsobem života, obživy, statusem…
 Vznik měst umožnilo až zdokonalení zemědělství => přebytky, dělba práce –
rozdělení na zemědělce a nezemědělce (řemesla, obchod…) =>soustředění
nezemědělských aktivit do větších sídel, ze kterých se postupně vyvinula
města, obsluhující okolní zemědělské oblasti
Historie - vývoj sídel
 První velká města vznikala v úrodných oblastech (často poblíž velkých řek),
které měly vhodné podmínky k vytváření přebytků – tzv. pět ohnisek
urbanizace (The Five Hearths of Urbanization)
 Předpokladem byla i pokročila forma politické organizace území – souvislost
se vznikem prvních starověkých civilizací
Historie - vývoj sídel
 Města/městské civilizace se z Mezopotámie a Egypta postupně rozšiřovaly
do dalších Středozemí - Féničané zakládali města na pobřeží Středozemního
moře – např. Tyr, Sidon, Kartágo… Řekové založili množství měst v širší
oblasti Egejského moře – Trója, Mykény, Olympia, Delfy, Atény, Sparta...
 Po ústupu antického Řecka iniciativu přebrala Římská říše. Řím, který se stal
centrem rozsáhlého státního útvaru, byl největším a nejvýstavnějším městem
starověku (cca 1 mil. obyv.).
 Římané rozšířili městskou kulturu v celé říši - základem nových měst se
zpravidla stávaly vojenské tábory lokalizované ve strategicky významných
polohách nebo na křižovatkách římských cest. Řada z takto vytvořených měst
existuje dosud, např. Kolín nad Rýnem, Londýn, Strasbourg, Barcelona,
Vídeň, Marseille, Budapešť nebo Paříž.
 Jak římská, tak i řecká města se vyznačovala plánovitou výstavbou podle
pravoúhlé půdorysné struktury s ústředním náměstím (tržištěm), města
vzniklá z římských vojenských táborů byla většinou budována podél dvou na
sebe kolmých os.
Urbanizace + Industrializace
 Výrazným impulsem pro růst a zakládání nových měst byla průmyslová
revoluce/industrializace - průmysl se stal významným městotvorným
faktorem. Rychlý růst velikosti i počtu měst, který začal v Anglii v 18. století a
postupně se rozšířil i do dalších zemí a na další kontinenty = urbanizace.
 Urbanizace významně ovlivnila nejen velikost měst, ale i strukturu osídlení
(zejména poměr mezi městským a venkovským obyvatelstvem) a
společenské vztahy.
 Urbanizaci lze stručně definovat jako proces koncentrace sociálních a
ekonomických aktivit i obyvatelstva do měst a městských aglomerací.
Urbanizace + Industrializace
 V průběhu urbanizace dochází k dalším doprovodným procesům:
 Narůstá počet obyvatel měst:
 stěhování venkov => město, rozrůstání měst a městských obcí
 administrativní slučování s okolními obcemi
 vznik nových měst…
 Zvyšuje se koncentrace obyvatel do měst - počet obyvatel měst roste rychleji než na
venkově
 Vznik měst zasáhl všechny oblasti:
 kde města dosud nebyla – sev. Amerika, Austrálie, NZ
 vedle „domorodých“ měst v Asii/Africe vznikají nová koloniální města – Šanghaj, Hanoj…
 i oblasti, kde města byla, vznikají nová – ložiska uhlí nebo dalších nerostů, železniční uzly
 Roste hospodářský a politický význam měst - stále větší podíl HDP je vytvářen ve
městech, městské obyvatelstvo dominuje nejen hospodářskému, ale i politickému
životu urbanizovaných zemí (ztráta vlivu politických stran zaměřených na
venkov/zemědělství)
Urbanizace + Industrializace
 V průběhu urbanizace dochází k dalším doprovodným procesům:
 Probíhá vnitřní diferenciace měst – vytvářejí se prostorově oddělené funkční zóny:
obchodní centrum, obytné čtvrti, průmyslové čtvrti…
 Městská kultura a městský způsob života se rozšiřují i mimo hranice města a zasahuje
společnost jako celek = „nepřímá urbanizace“ („rurbanizace“)
 Města se plošně rozšiřují, pohlcují okolní sídla, vytvářejí předměstí - vznikají
komplexní městské sídelní útvary - aglomerace, konurbace, megalopolis
Aglomerace
 Aglomerace (z latinského agglomerare – seskupovat) - seskupení sídel
kolem jednoho významnějšího města/centra. Aglomeraci tvoří město
společně s pásem kolem něho ležících obcí, které jsou dosud
administrativně samostatné, ale mají s městem velmi intenzivní mezisídelní
vztahy.
 Obce v aglomeraci proto mají některé charakteristické znaky města
(vysokou hustotu zalidnění, komplexní strukturu obyvatelstva) a jsou s
vlastním městem (jádrem aglomerace) propojeny intenzívní dojížďkou
obyvatelstva do zaměstnání, škol a za dalšími službami
 Aglomerace tvoří v sídelním systému funkčně jednotný celek, a proto by
měla řada problémů (např. organizace dopravy, územní plánování apod.)
řešena a rozhodována pro celou aglomeraci jednotně.
Aglomerace
Brno + zázemí
Hodnota FI – funkční integrace,
udává jak silně je obec v zázemí
„spojena“ s jádrem na základě
procesů:
- dojížďka za prací
- dojížďka do škol (SŠ)
- migrace
Konurbace
 Konurbace (souměstí) - rozsáhlá silně urbanizovaná oblast, kde dvě nebo
více měst postupně okraji svých aglomerací srůstá v jeden celek
 Charakteristickým znakem je stejná hierarchická úroveň jader (měst) a
absence vedoucí úlohy jednoho z nich (žádné není dominantní)
město/okres
Obyv.
(2015)
Bochum 364 742
Bottrop 117 143
Dortmund 586 181
Duisburg 491 231
Ennepe-Ruhr-Kreis 325 954
Essen 582 624
Gelsenkirchen 260 368
Hagen 189 044
Hamm 179 379
Herne 155 852
Mülheim an der Ruhr 169 278
Oberhausen 210 934
Kreis Recklinghausen 617 807
Kreis Unna 396 035
Kreis Wesel 461 664
Ruhrgebiet 5 108 236
Megalopolis
 Megalopolis - plošně rozsáhlé urbanizované oblasti, vzniklé spojením
většího počtu významných aglomerací/konurbací, s velkým ekonomickým
významem
 Termín poprvé použil francouzský geograf Jean Gottmann pro označení
severovýchodního pobřeží USA v práci: „Megalopolis: The Urbanized
Northeastern Seaboard of the United States“ (1961).
 Oblast označovaná také BOS-WASH (území od Bostonu po Washington)
tehdy zahrnovala cca 40 mil. obyvatel, ale také 1/10 světových výrobních a
komerčních aktivit
Megalopolis
Podle projekce by na tomto území mělo v roce 2025 žít téměř 60 mil. obyv.
Megalopolis
Kromě souvisle zastavěné plochy je podstatná i funkční propojenost vzájemnými
vazbami – např. dojížďka za prací
Megalopolis
Další uváděné příklady jsou Tokaido (v širším vymezení pak Taiheiyo Belt) v
Japonsku (cca 80 mil. obyv.)
nebo evropský Blue Banana (někdy také IT-BRIT)
(cca 110 mil. obyv.)
Megalopolis
Perspektivně i region delty Perlové řeky (Pearl river delta). V současnosti cca 65 mil.
obyvatel, ale na rozdíl od předchozích neustále roste poměrně rychlým tempem.
Jde o nejdynamičtější region Číny, v minulé dekádě průměrný růst HDP 12 % ročně
< 1 % rozlohy Číny
~ 5 % obyvatel –“–
> 10 % HDP –“–
~ 25 % exportu –“–
~ 20 % z FDI do –“–
Co je/není město?
Vymezení/definice města - komplikovaný problém, prakticky neexistuje jednotná
definice, existuje pouze shoda na skupinách kritérií:
 Administrativně-správní kritérium
 městem je obec, která získala městská práva resp. je městem podle legislativy dané země.
 je nejjednodušší a nejjednoznačnější, ale bohužel takový soubor měst je nejhůře
srovnatelný (je velmi různorodý) nejen napříč zeměmi, ale i v rámci jedné země
 ČR (604 měst)
 obec s ≥ 3000 obyv. pokud tak (na žádost obce) stanoví předseda PS po vyjádření vlády (vláda má
soubor kritérií stanovený v usnesení - většinou kritéria vybavenosti službami),
 ale taky jakákoliv obec, která prokáže, že status města někdy v historii měla.
 Výsledkem je, že např. tři obce nad 5 tis. obyvatel městem nejsou (Petrovice u Karviné, Bystřice,
Dolní Lutyně), ale tento status mají Boží Dar (236), Loučná pod Klínovcem (114) nebo Přebuz (71
obyv.)
Co je/není město?
Vymezení/definice města - komplikovaný problém, prakticky neexistuje jednotná
definice, existuje pouze shoda na skupinách kritérií:
 Statistické kritérium
 městem je obec, která dosáhne/překročí určitou prahovou hodnotu:
 populační velikost,
 hustotu zalidnění…
 přičemž ukazatele jde i kombinovat
 Statistická kritéria jsou často používaná – srovnatelnost je lepší, než u administrativněsprávních
a základní statistické údaje jsou většinou dobře dostupné
Co je/není město?
Vymezení/definice města - komplikovaný problém, prakticky neexistuje jednotná
definice, existuje pouze shoda na skupinách kritérií:
 Kritérium městských funkcí či vybavenosti
 Město by mělo mít své zázemí, které obsluhuje a pro které je spádovým centrem:
 v oblasti dojížďky za prací (tzn. má kladné saldo dojížďky – více obyvatel za prací dojíždí než vyjíždí),
 dojížďky za studiem,
 dojížďky za dalšími službami
 čemuž odpovídá rozvinutá síť provozoven služeb, institucí, která znatelně přesahuje potřeby
místního obyvatelstva (slouží pro spádové území)
 Opět je možné kombinovat i s dalšími kritérii a doplňovat kvalitativními nebo kvantitativními
požadavky – např. minimální velikost obsluhovaného zázemí, podíl pracovních míst mimo
primární sektor atd.
 Tyto ukazatele asi nejlépe postihují rozdíl mezi městem a venkovem, bohužel nejsou vždy k
dispozici v aktuálním stavu, nebo za všechny obce
Kde končí/začíná město?
Komparaci měst dále ztěžuje fakt, že údaje jsou většinou za administrativní
vymezení – které se ovšem v jednotlivých zemích velmi liší
Slovensko (2016)
Rozloha (km2 ): 49 036
Počet obyvatel (tis.): 5 149
Hustota zalidnění (obyv./km2): 105
Počet obcí: 2 927
Průměrný poč. obyv. v obci: 1850
Počet obyv. v obci – medián: 655
Podíl obcí do 2 000 obyv.: 85 %
Podíl obcí ≥ 20 000 obyv.: 2 %
Dánsko (2016)
42 959
5 643
131
98
58 155
42 850
1 %
93 %
Kde končí/začíná město?
Komparaci měst dále ztěžuje fakt, že údaje jsou většinou za administrativní
vymezení – které se ovšem v jednotlivých zemích velmi liší
underbounded overbounded
Kde končí/začíná město?
Problém různě vymezených administrativních území měst v různých státech řeší
metoda funkčních regionů = město/jádro + zázemí
Například metodika OECD pro vymezování metropolitních oblastí
Kde končí/začíná město?
Metodika OECD pro vymezování metropolitních oblastí.
Jádro definováno souvislým územím s vysokou hustotou zalidnění + další podmínky
Zázemí – obce s 15 % pracujících dojíždějících do jádra
Co je/není město?
Definice pro World urbanization prospects (OSN, 2014)
 Austrálie – ≥ 1000 obyvatel
 Belgie – obce s ≥ 5000 obyvateli
 Kanada – územní jednotky s ≥ 1000 obyvatel a 400 obyvateli na km2
 Chorvatsko – sídla se statutem města (administrativně)
 Dánsko – sídla s ≥ 200
 Guinea – administrativní centra prefektur
 Itálie - obce s ≥ 10000 obyvateli
 Japonsko - města s ≥ 50000 obyvateli, ≥ 60 % domů v souvislé zástavbě,
≥ 60 % populace pracuje v průmyslu, obchodu nebo jiném typu měst. odvětví
 Vatikán – celá populace
Urbanizace – vývoj, perspektivy
Počet obyvatel ve městech celosvětově stále roste a do roku 2050 (i po něm) se
tento trend nezmění
Urbanizace – vývoj, perspektivy
Změny podílu městského obyvatelstva v čase nejsou lineární - nabývají většinou
podoby S-křivky - ta však nemá stejnou podobu ve vyspělých a rozvojových zemích
U vyspělých zemí proces začal mnohem dříve a v současnosti už velmi zpomalil, u
rozvojových zemí trvá kratší dobu, ale je o to intenzívnější
Urbanizace – vývoj, perspektivy
Svět 2014
54 %
Urbanizace – vývoj, perspektivy
Svět 2014
54 %
Urbanizace – vývoj, perspektivy
Urbanizace – vývoj, perspektivy
Stádia vývoje měst
 L. van den Berg a kol. (1982) A Study od Growth and Decline
 Urbanizace – fáze koncentrace obyvatelstva v jádrovém městě, roste i
městská aglomerace jako celek
 Suburbanizace – snížení dynamiky růstu nebo populační ztráta jádra, příliv
obyvatel do okrajových částí aglomerace, aglomerace jako celek roste
 De(s)urbanizace – celá aglomerace (jádro i zázemí) se dostává do
stagnace či populační ztráty
 Reurbanizace – postupné oživování jádrového města a vyrovnávání
negativního populačního vývoje celé aglomerace.
Zipfovo pravidlo (Rank Size Rule)
 Rank-Size Rule (doslova pravidlo pořadí-velikost, také Zipfovo pravidlo) se
snaží statisticky modelovat velikostní rozložení měst v daném systému
osídlení podle vzorce
 Px = P1/x
 Px je populační velikost města x,
 P1 je populační velikost největšího města ve zkoumaném sídelním systému
a
 x je pořadí města x podle populační velikosti
 Jinak řečeno: vynásobíme-li počet obyvatel určitého města jeho velikostním
pořadím dostaneme počet obyvatel největšího města
Zipfovo pravidlo (Rank Size Rule)
 Obrázek č. 3.1 (str. 102) je konstruován pro města v jejich administrativních
hranicích a poukazuje na spíše polycentrický sídelní systém Německa a
naopak Paříží dominovaný sídelní systém francouzský.
Obr. 3.1: Průběh rank-size křivky pro německá a francouzská města (stav v roce 2001)
Zipfovo pravidlo (Rank Size Rule)
 Francie a Německo – metropolitní oblasti (podle OECD), logaritmická
stupnice
Zipfovo pravidlo (Rank Size Rule)
 RSR se používá k hledání pravidelností (nebo naopak nepravidelností) v
sídelním systému jednotlivých zemí.
 Na logaritmické stupnici mají teoretické hodnoty lineární průběh
 Křivka pod touto linií se označuje jako „primary pattern“ – jedno město
výrazně dominuje sídelnímu systému – kolonie, koloniální velmoci, nebo
země s historicky větším územním rozsahem (Filipíny, Francie, Rakousko,
Maďarsko…)
 Křivka nad optimem – „binary pattern“
2 nebo více měst jsou větší než by
teoreticky měla být – decentralizované
země, federace, případně země,
které v současném vymezení vznikly
poměrně nedávno sloučením
historicky relativně samostatných
území (Německo, Itálie...)
Zipfovo pravidlo (Rank Size Rule)
Aglomerace (funkční regiony, 2016)
Rakouska – typ „primary pattern“ a
Švýcarska – rozložení blízké
teoretickým hodnotám RSR