DOPRAVA VE SVĚTĚ Souvislosti jejího rozvoje Historická souvislost ¡Dějiny civilizace a lidské společnosti jsou spojeny s historií a rozvojem dopravy ¡ ¡Doprava zpřístupnila člověku svět a postupně stala se součástí každodenního života ¡ ¡Doprava plní důležitou roli při zprostředkovávání kontaktů mezi lidmi, státy, národy… ¡ ¡Jaký je nestarší způsob dopravy? Historická souvislost ¡první civilizace vznikaly v těsné blízkosti velkých řek (Eufrat, Tigris, Nil, Indus, Ganga, ChuangChe), jako zdroje vody pro zemědělství ¡ - většina těchto řek se také stává významnými dopravními tepnami ¡v případě přímořských civilizací i rozvoj námořní dopravy (Kréta, Fénicie, Čína, Egypt, Řecko …) ¡ - z velké části doprava na krátké vzdálenosti, resp. doprava kabotážní ¡ egyptska_obchodni_lod_-_96dpi Historická souvislost ¡Římské impérium budovalo v rámci své vojenské, hospodářské a imperiální politiky silniční síť ¡celková délka 83 000 km a protnutí celé říše ¡ jantarova_stezka 220px-Amber_Road •Jantarová stezka vedla •i přes naše území Historická souvislost SILKMAP3 •Hedvábná stezka.. Historická souvislost ¡úpadek dálkového obchodu a příklon k agrární společnosti ¡= úpadek měst jako center obchodu ¡= úpadek dopravy ¡ ¡de facto zánik sítě římských silnic (neudržovány) ¡ ¡ Historická souvislost ¡zhruba od 10. století opětovný vzestup dálkového obchodu a tím a i vznik nových cest a obnovení dopravy na delší vzdálenosti (centra: Benátky a později dnešní Belgie a Nizozemí) ¡ ¡cesty podél vodních toků –Rýn, Rhône, Loire ¡ ¡vznik obchodních stezek –hlavní, vedlejší, regionální ¡- problém s jejich údržbou ¡ 600px-Mittelrheintal_Oberwesel_2009 Karte_Mittelrhein Mittelrhein_Burg_Katz •Obchodní cesty podél Rýna Pár současných čísel.. ¡Na Zemi najdeme odhadem: ¡1,5 milionu kilometrů železničních tratí ¡25 milionu kilometrů silnic a dálnic ¡ ¡Po železnicích jezdí téměř 0,5 milionu lokomotiv, které uvádí do pohybu až 10 milionů vagónů ¡ ¡Cesty zaplnilo kolem 800 mil. osobních a nákladních automobilů ¡ ¡Světová moře křižuje přibližně 60 tis. převážně nákladních lodí ¡ ¡Z 500 hlavních světových letišť startuje denně několik tisíc dopravních letadel Postavení dopravy v systému.. Postavení dopravy v systému.. ¡Doprava má v národním hospodářství specifické postavení plní tyto základní funkce: ¡ ¡– působí jako spojovací článek mezi odvětvími, ovlivňuje jejich ekonomiku ¡– je nepostradatelnou součástí logistických řetězců (prům. zóny, sklady, nák. centra..) ¡– ve společenské spotřebě uspokojuje přepravní potřeby obyvatelstva Postavení dopravy v systému.. ¡Problémové je zařazení dopravy do konkrétní ekonomické sféry ¡ ¡Nezařazuje se do jedné sféry lidské činnosti: ¡ – osobní doprava patří do sféry služeb (terciární sféra; většinou se do této skupiny řadí jen osobní doprava pro soukromé účely, která neslouží k výdělečné činnosti a která je prováděna pomocí prostředků v osobním vlastnictví) ¡ – nákladní doprava spadá spíše do sféry výrobní (sekundární), ale podle CZ-NACE je to formálně terciér.. Postavení dopravy v systému.. ¡ ¡V rámci této klasifikace se neuvažuje například o dopravě za prací a argumentu, že jednotlivé části dopravy nejdou od sebe prakticky oddělit Dopravní síť – základní pojmy ¡ ¡dopravní cesta (komunikace): pás terénu spojující dva koncové body, na němž se uskutečňuje doprava ¡ ¡dopravní bod: místa ležící na dopravních cestách, na nichž se uskutečňuje vykládka x nakládka x překládka nákladu, resp. výstup x nástup x přestup cestujících ¡ ¡dopravní uzel: je dopravní bod, v němž se sbíhají nejméně tři dopravní cesty ¡ ¡dopravní cesty + dopravní body = dopravní síť ¡ ¡dopravní linka: pravidelné dopravní spojení uskutečňované konkrétním dopravním prostředkem, mezi konkrétními body a v konkrétním čase ¡ ¡dopravní tah: svazek dopravních linek ve stejném směru ¡ Dopravní síť – základní pojmy ¡jednotlivé dopravní sítě se vzájemně více či méně liší ¡ ¡světová dopravní síť - je výsledkem nerovnoměrného vývoje jednotlivých druhů dopravních sítí – cca. 30 mil. km (bez námořních tras) ¡silnice – 88 % ¡železnice – 5,5 % ¡potrubí – 4,4 % ¡vnitrozemské vodní cesty – 2,1 % ¡ Dopravní sítě ¡= soubor vzájemně propojených dopravních cest ¡ ¡● Odotropní síť ¡● Monocentrická síť ¡● Polycentrická síť ¡● Vějířová síť ¡● Víceosá síť ¡● Konvergentní síť Odotropní síť ¡Existuje jedna hlavní ¡cesta, na které leží ¡všechny hlavní uzly ¡ ¡Ostatní cesty se na ¡hlavní dopravní tepnu ¡kolmo připojují ¡ ¡Tento typ sítě je typický ¡pro řídce osídlené ¡oblasti mezi velkými/většími ¡městy (kde asi?) Monocentrická síť ¡Základ tvoří jeden ¡dominantní uzel, do něhož ¡se všechny hlavní ¡komunikace paprskovitě ¡sbíhají ¡ ¡Vedlejší cesty spojují po ¡obvodu hlavní komunikace ¡ ¡Monocentrická síť se ¡vyskytuje kolem velkých ¡metropolí, kde ji ještě ¡zvýrazňují městské ¡obchvaty (příklad?) Polycentrická síť ¡Všechny cesty mají zhruba ¡stejnou hierarchickou ¡úroveň (nerozlišují se ¡vedlejší a hlavní cesty) ¡ ¡Vzájemně propojují větší ¡počet přibližně stejně ¡významných uzlů ¡ ¡S tímto typem sítí se ¡můžeme setkat v ¡rozsáhlých aglomeracích a ¡konurbacích (příklad?) Vějířovitá síť ¡ ¡Jde o modifikaci ¡monocentrické sítě, ¡která je omezena ¡přírodními nebo ¡politickými bariérami ¡ ¡Tento typ se vyskytuje u ¡státních hranic, v ¡kotlinách nebo v okolí ¡přístavů (příklad?) Víceosá síť ¡Existuje více oddělených, ¡téměř rovnoběžných cest ve ¡stejném směru ¡ ¡Oddělení komunikací je ¡většinou podloženo ¡historickým vývojem nebo ¡přírodními podmínkami ¡ ¡Typickým příkladem je oblast ¡Sibiře ¡– Transsibiřská magistrála ¡– Jihosibiřská magistrála ¡– Bajkalsko-amurská magistrála Konvergentní síť ¡Tento typ vznikl ¡složitým historickým ¡vývojem z modelů ¡předchozích ¡ ¡Síť nemá typický tvar ¡ani strukturu, ¡komunikace probíhají ¡nejrůznějšími směry ¡ ¡Tento komunikační ¡systém je typický pro ¡hustě osídlené ¡megalopole ¡(příklad?) ¡ boswash Infrastruktura v oblasti Porúří: železnice a letiště Fáze vývoje dopravních sítí ¡1. Lokalizovaná spojení (krátká spojení mezi sousedními uzly, v současnosti existují pouze v nejchudších rozvojových státech) Fáze vývoje dopravních sítí ¡2. Fáze integrace (spojování krátkých spojení do širších dopravních sítí, dnes je typický pro rozvojové země) Fáze vývoje dopravních sítí ¡3. Fáze intenzifikace (zvyšování hustoty a spojitosti sítě; Brazílie, Argentina, Čína - která jako jedna z mála zemí staví ještě nové železnice) Fáze vývoje dopravních sítí ¡4. Fáze selekce (rušení nerentabilních cest a zkvalitňování ostatních; Evropa, Severní Amerika) Základní členění a struktura dopravy ¡Z hlediska přemísťování osob a věcí: ¡ - osobní ¡ - nákladní ¡ ¡Z hlediska okruhu uživatelů: ¡ - veřejná ¡ - neveřejná (Co je neveřejná doprava?) ¡ ¡Z hlediska charakteru přepravy: ¡ - hromadná ¡ - individuální Základní členění s struktura ¡Podle pohonu ¡ - motorická ¡ - nemotorická ¡ ¡Podle frekvence ¡ - pravidelná ¡ - nepravidelná ¡ ¡Podle vzdálenosti ¡ - místní, příměstská, regionální, dálková.. ¡ ¡Jaké jsou jednotlivé dopravní obory/druhy podle prostředí? Silniční doprava – historie od vynálezu spalovacího motoru ¡ ¡Nicolaus Otto ¡ 1862 – 1866 – první čtyřdobý spalovací motor ¡ ¡Karl Benz ¡ 1885 – motorová tříkolka ¡ - první automobil ¡ ¡Gotlieb Daimler ¡ - vynálezce současného typu spalovacího motoru ¡ 1885 – motorové kolo ¡ - dále výroba automobilů ¡ ¡Rudolf Diesel ¡ 1897 zkonstruoval vysokotlaký spalovací motor, který postupně zcela nahradil páru (doprava, průmysl) ¡ Silniční doprava – historie od vynálezu spalovacího motoru ¡ve 20. století postupná dominace silniční dopravy ¡s příchodem pásové výroby zlevnění automobilů a zvýšení jejich dostupnosti ¡v souvislosti s tím budování sítě moderních silnic a později i dálnic (u nás D1 Praha-Brno 1967-80) ¡ dálnice - budování dálnice Česká republika Soubor:1910Ford-T.jpg Silniční doprava ¡Znaky: lpřeprava méně objemných nákladů lrychlost a flexibilita → přepravy typu: l- „door-to-door“ l- „just-in-time“ l → logistika, omezení skladovacích kapacit… lsilné konkurenční prostředí l losobní doprava: l- pohodlí, flexibilita, intimita l- všeobecná dostupnost individuální mobility (nemít auto = znak chudoby) ¡ ¡→ rychlý růst výkonů silniční dopravy a vytláčení osobní železniční dopravy ¡ Silniční doprava kamion-big Silniční doprava Karosa C 954E 4B1 3908 dopravce ADOSA http://www.dnoviny.cz/assets/images/b91962cda6c4ac0e063981e94e6af05c/469-324.jpg Vozový park a roční produkce automobilů ve světě carprofleet Hustota sítě dálnic a rychlostních silnic (km/km2) Stupeň automobilizace/motorizace ¡Jeden ze základních ukazatelů vývoje dopravy ¡ ¡Jedná se o počet automobilů na 1000 obyvatel ¡ ¡ Japonsko, USA, západní Evropa (Itálie, Francie, Německo, Velká Británie) kolem..700-800, Čína zatím 40-50 aut (velký potenciál) ¡ ¡ČR aktuálně již 500 osobních aut na 1 000 obyvatel (Praha 620) ¡ ¡Stupeň motorizace: počet všech motorových vozidel na 1 000 obyvatel (v ČR 690, v Praze 780) Stupeň motorizace ve světě (2015) 350px-Figure_2_Number_of_passenger_cars_per_1000_inhabitants%2C_2015 Vývoj stupně motorizace v ČR Vývoj stupně automobilizace v Praze a ČR diag-reg-VYVOJ Silniční doprava ¡Nevýhody silniční dopravy: lnegativní environmentální vliv lsociální důsledky (nehodovost, zranění a úmrtí, mobility gap, …) ¡ ¡Tyto skutečnosti nejsou započítány do ceny silniční dopravy ¡→ zvýhodnění oproti konkurenčním druhům dopravy → řešení: linternalizace externalit (tušíte, co to je?) lregulace podmínek (dopravní politika) ¡ •Externalita •Externalita je událost, která přináší významný přínos (či způsobuje významnou škodu) nějaké osobě nebo osobám, které neprojevily plný souhlas při přijímání rozhodnutí, které či která vedla přímo nebo nepřímo k posuzované události. • •Externality představují takový (přímý) vztah mezi dvěma a více ekonomickými subjekty, kdy jeden subjekt svou výrobní činností ovlivňuje určitým způsobem výrobu či spotřebu (výrobní či spotřební funkci) jiného či jiných subjektů. • • Silniční doprava ¡Internalizace externalit ¡Zahrnutí všech nákladů, které jsou spojeny s produkcí a užíváním určitého druhu energie, a jejichž část jinak hradí společnost v cenách jiných produktů, do ceny této energie. ¡ ¡Internalizace externalit znamená přenesení externích nákladů zpět na jejich původce. Ten tedy platí veškeré náklady spojené se svou činností, což vede k odstranění neefektivity, kterou externality přinášejí. Externí náklady v dopravě Externí náklady dopravy v ČR (2002) Výsledek obrázku pro externí náklady v dopravě 2015 zzzzzzSOUHRN16 1%20vyroba%20OA%20grafvyrobci 1%20vyroba%20BUS%20graf 1%20vyroba%20MTC%20graf 1%20vyroba%20MV%20graf Podíl Číny na globální výrobě automobilů již přesáhl čtvrtinu. •Výroba automobilů ve světě v roce 2014 Výsledek obrázku pro výroba automobilů ve světě 2015 •Ekonomické subjekty v dopravě a skladování bata55 Projekt „Baťovy dálnice“ z roku 1938 http://www.ceskedalnice.cz/image/mapa-velka.png •Dálniční síť (+ rychlostní silnice) •na Slovensku, stav 2015 Mapa slovenské sítě dálnic a rychlostních silnic Železniční doprava - historie ¡kolejí je používáno pro usnadnění přepravy především v dolech ¡stejně jako industrializace má i železniční doprava za svou kolébku Velkou Británii ¡zlom s využitím parního stroje – lokomotiv ¡- 1770 – Cugnotova parní tříkolka ¡ ¡ ¡ ¡ ¡1801 – Richard Trevithick zhotovil první provozuschopnou praní lokomotivu ¡rychlost s nákladem cca. 8 km/h ¡1808 – první jízda s pasažéry 11_trikolka Železniční doprava - historie ¡1825 – otevření první parostrojní železniční tratě mezi Stocktonem a Darlingtonem o délce 40 km ¡6. října 1829 - závod vozů na kolejích v Liverpoolu – vítězí „Raketa“ George Stevensona (v=30 mil/h) ¡1830 – trať Liverpool – Manchester ¡velmi rychlé rozšíření železnice i na kontinent ¡ Soubor:Stephenson's Rocket drawing.jpg locomotion Železniční doprava - historie ¡po 2. světové válce postupný ústup železniční dopravy ¡- převádění velké části nákladní i osobní přepravy na silnici ¡ ¡modernizace, optimalizace a intenzifikace železniční dopravy ¡- rušení tratí ¡- elektrifikace, zdvoukolejňování tratí ¡- stavba tranzitních koridorů ¡- stavba vysokorychlostních tratí (VRT) atd. ¡ ¡v současnosti snaha u určitou renesanci železniční dopravy ¡ Délka železničních tratí podle kontinentů Historie železnice v českých zemích ¡první železnice z Českých Budějovic do Lince (1825 – 1832) – koněspřezná dráha (první železnice na kontinentě) ¡ ¡1835 – zahájení stavby železnice z Vídně do Břeclavi ¡1838 – první vlak v Brně ¡1. září 1845 – zahájen pravidelný osobní provoz mezi Vídní a Prahou ¡ ¡postupně budování hlavních železničních tratí a později tratí vedlejších (především konec 19. a počátek 20. století) ¡konkurence pro silniční dopravu (poštovní dostavníky ad.) ¡velký vliv na rozvoj průmyslu a sídel ¡ Železniční doprava ¡Znaky: lflexibilnější ve srovnání s vodní, méně flexibilní ve srovnání se silniční dopravou ldokončení přepravy do finální destinace zajišťuje obvykle jiný druh dopravy lrelativně vysoké investiční a provozní náklady ¡→ snaha o prodloužení přepravní vzdálenosti (300 – 500 km) ¡ lkapacitnost, schopnost přepravy objemného zboží lenvironmentálně relativně šetrný druh dopravy (proč relativně?) ¡ Železniční doprava ¡Pokles výkonů železniční dopravy: ¡vliv konkurence silniční a nověji též letecké dopravy ¡častý státní monopol (neexistence konkurence – jak je tomu v ČR? ) ¡změna podmínek a vývoj společnosti (geografická organizace společnosti) ¡ → rušení nepotřebných traťových úseků ¡ ¡Evropa × USA (intenzivní nákladní železniční doprava) ¡Délka železničních tratí v Evropě každoročně klesá.. Železniční doprava ¡Česká republika má spolu s Německem a Belgií nejhustší železniční síť na světě (122 m na 1 km2 ¡ ¡Tato síť je ovšem velmi stará (stárne již prakticky 100 let), což s sebou nese řadu nevýhod a negativních dopadů (Jaká je naše nejmladší trať?) ¡ ¡Modernizace probíhala především elektrifikací (první elektrická trať v roce 1903) a v posledních letech budováním tzv. koridorů Železniční doprava show pendolino20tilting20hr Železniční doprava ¡Snahy zvýšit konkurenceschopnost železniční dopravy: lvysokorychlostní železniční doprava (rychlost > 250, 300 km/h) lnákladní doprava (intermodální doprava – kontejnery) (co to znamená?) ¡ n014 TE67 Železniční doprava - VRT high-speed-rail21 France's TGV high-speed train Železniční doprava - VRT Železniční doprava - VRT ¡Vysokorychlostní železniční trať je konvenční železniční trať - jako jízdní dráhy je použito ocelových kolejnicových pásů ¡ ¡traťová rychlost je typicky 250 km/hod a vyšší (nová trať), nebo alespoň nad 200 km/hod (modernizovaná starší trať), a dále propojky těchto tratí a části s nižší rychlostí kvůli obtížnému terénu nebo průjezdu městem Nekonvenční železnice (dráhy) ¡ ¡ ¡Co si pod tím představíte? Nekonvenční železnice (dráhy) ¡označení drah, které se liší od klasické železnice např. jízdou prostředků na: ¡- vzduchovém nebo magnetickém polštáři či závěsu (magnetické dráhy) -jízdou po jediné kolejnici (monoraily) -jízdou pneumatikovými koly po betonové dráze (kabinové a kabinkové dráhy, minimetra) apod. ¡ oNekonvenční dráhy doplňují systém městské hromadné dopravy, např. při spojení centra měst s letišti, výstavišti, zábavními parky o oPočítá se s nimi i pro přepravu nákladů, např. pneumodráhy Nekonvenční železnice (dráhy) – magnetické dráhy ¡perspektivní systém vlakové dopravy s rychlostí 400 – 500 km/h ¡Aerodynamické soupravy až s deseti články na magnetických podvozcích ¡Jezdí na segregované (většinou mostové) trati ¡dosahují rychlosti 300 km/h už po 5 km (na rozdíl od expresů kolo/kolejnice, které potřebují 30 km) ¡Pohonem je lineární elektromotor ¡Perspektivně mají nahradit leteckou přepravu do 1 500 km ¡Zkoušeny v Německu, Anglii, Japonsku… transrapid9 TE1007s28a •Magnetické dráhy •(MAGLEV) monorail-_nemecko •Závěsný monorail •V Německu minimetro-_londynske_minimetro •Minimetro v Londýně Hlavní výhody VRT oproti automobilové a železniční dopravě ¡8 – 30 × menší produkce toxinů ¡nižší zábor půdy pro stejnou přepravní kapacitu oproti automobilové dopravě ¡až 16× vyšší bezpečnost oproti silniční dopravě ¡až 3× nižší energetická spotřeba na jedno sedadlo oproti silniční dopravě ¡vyšší plynulost a spolehlivost provozu ¡účelné využití času stráveného cestováním ¡hospodářský rozvoj oblastí napojených na síť VRT ¡ ¡ Hlavní nevýhody VRT ¡ ¡emise hluku a vibrací ¡ ¡bariérový efekt v krajině ¡ VRT ve světě ¡Japonsko: první VRT na světě (60. léta), Jižní Korea.. ¡V Evropě Francie (60. léta), Itálie, Německo, Španělsko, Belgie… ¡USA jen plány, krátké úseky nad 200 km/h ¡Čína již 3 300 km, do roku 2020 to bude 12 tis. km, aktuálně nejrychlejší železniční spoj na světě, rychlost zde rostla nárazově na rozdíl od Evropy a Japonska ¡Rusko: nová trať Moskva – Petrohrad, chystá se Petrohrad - Helsinky ¡Polsko: v roce 2020 se mají spojit Varšava, Lodž, Poznaň a Wroclaw 440px-Eastern_Asia_HSR2011 VRT ve světě ¡Přeprava po VRT je celkově rychlejší než přeprava po silnici na vzdálenosti zhruba 200 km a více ¡ ¡Přeprava po VRT je celkově rychlejší než letecká přeprava do vzdálenosti 600 km ¡ ¡V délkách cest 200–600 km lze tedy očekávat největší využití VRT ¡ ¡ Vysokorychlostní železnice tak mění podíl druhů doprav ve svůj prospěch Příklady úspěšné změny modal splitu ve prospěch VRT ¡Trať Paris – Brussels (320 km / 1 h 25 min) ¡- Před zavedením Thalisu: Vlak – 24 %, automobil – 61 %, letadlo – 7 %, autobus – 8 %. ¡- Po zavedení Thalisu: Vlak – 50 %, automobil – 43 %, letadlo – 2 %, autobus – 5 %. ¡ ¡Trať Madrid – Seville (471 km / 2 h 15 min) -Před zavedením AVE: Vlak – 33 %, letadlo – 67 %. -Po zavedením AVE: Vlak – 84 %, letadlo – 16 %. VRT v ČR ¡V ČR v současné době žádné VRT nejsou, Pendolino není vysokorychlostní souprava ¡ ¡První krátké úseky VRT budou?? budovány v rámci modernizace III. tranzitního koridoru Praha – Plzeň ¡ ¡Pokud se vůbec bude stavět, tak po roce 2020… Plánované VRT v ČR ¡1. SRN – Ústí nad Labem – Praha – Brno – Břeclav – Rakousko/Slovensko/Maďarsko ¡2. SRN – Plzeň – Praha 3. Brno – Ostrava – Polsko ¡ ¡Srovnání: (auto dnes), vlak dnes / VRT ¡Dresden - Praha (1:45) 2:30 / 1:00 ¡Ústí n. L. - Praha (1:00) 1:25 / 0:45 ¡Praha - Brno (1:55) 2:30 / 1:00 ¡Brno - Wien (2:15) 1:40 / 1:30 ¡Brno - Bratislava (1:45) 1:25 / 1:15 ¡Brno - Ostrava (2:30) 2:30 / 1:00 ¡ Železniční koridory České republiky, jejich vazby na panevropské koridory a na železniční síť Evropské unie Zeleznicni_koridory_small Plánované VRT v ČR Filozofie plánování vysokorychlostní železnice v České republice Plánované VRT v ČR ¡Při splnění jízdní doby do 1 hod ve vnitrostátním úseku Praha – Brno a existence VRT Brno – Ostrava se předpokládá přechod části cestujících z dálnice D1 ¡ ¡Pak se v úseku Praha – Brno počítá s 18 000 až 26 000 cestujícími za den v součtu za oba směry Železniční doprava – renesance? ¡ve vyspělých zemích Evropy snaha o renesanci železniční dopravy, resp. její konkurenceschopnost s jinými typy dopravy (letecká, silniční) ¡- preference v rámci evropské dopravní politiky a národních dopravních politik ¡- stavba vysokorychlostních tratí ¡- začleňování železnice do regionálních IDS ¡- restriktivní opatření především ve vztahu k individuální automobilové dopravě ¡ Lodní doprava ¡Znaky: l nízká energetická náročnost l nízká rychlost l přeprava velkého a objemného zboží l rozdílná investiční nákladnost: l- přístavy, kanály → vysoká cena l- moře, velké řeky → dopravní cesta „zadarmo“ l l inflexibilita infrastruktury l relativní environmentální šetrnost ¡ Lodní doprava - historie ¡Historie vodní dopravy je de facto historií dopravy jako takové ¡ ¡První civilizace vznikají v blízkosti velkých řek (Eufrat, Tigris, Indus, Ganga, Chuang-Che..), resp. v přímořských oblastech (Středozemní moře..) – význam pro tehdejší zemědělství a obchod Historie námořní dopravy ¡velký rozvoj evropské námořní plavby od přelomu 15. a 16. století ¡- nové technické vymoženosti – kompas, nový typ lodí atd. ¡- objevné plavby, cesty do zřízených kolonií ¡ ¡19. století ¡- využití parního stroje – impuls k dalšímu rozvoji plavby ¡- zlatý věk osobní námořní dopravy ¡- usnadnění a zrychlení světové námořní dopravy díky vybudování Suezského (1869) a Panamského (1914) průplavu ¡ ¡až do vynálezu letadla takřka monopol na mezikontinentální dopravu ¡ ¡velký význam zůstal především v dálkové přepravě nákladu (stále roste) ¡ kontejnerova-lod lode qm2 IPL273041_MDF88482 Hlavní přepravní proudy •Hlavní přepravní proudy v námořní •dopravě ve světě Hlavní oblasti vodní dopravy Mezinárodní námořní obchod a export zboží Vodní doprava ¡ ¡ ¡Uhodli byste největší přístav světa? ¡ Největší přístavy světa (2014; mil. tun zboží) Výsledek obrázku pro top 10 biggest ports in the world 2015 shanghai Výsledek obrázku pro top 10 biggest ports in the world 2015 shanghai Nejvýznamnější námořní přístavy • • Vnitrozemská vodní doprava ¡dělení: ¡- říční doprava (i vodní kanály) ¡- doprava po jezerech ¡ ¡uplatnění: ¡- především pro dopravu hromadných substrátů na střední a velké vzdálenosti, resp. přeprava nákladu, který se rychle nekazí a nepotřebuje rychlou přepravu ¡- přeprava osob má jen okrajový význam (významnější jen v rozvojových zemích, ve vyspělých státech často jen vyhlídkové plavby a přívozy) ¡- v poslední době v některých vyspělých státech obroda pravidelné veřejné lodní dopravy ¡ Vnitrozemská vodní doprava ¡v současné době podpora z fondů EU ¡ ¡síť vnitrozemských vodních cest značně nerovnoměrně rozložená ¡ ¡celková délka cca. 500 tis. km (1/10 umělé cesty) ¡ ¡stupeň využití závisí na splavnosti toků (regulace) a lodním parku ¡ ¡silně ovlivněno přírodními podmínkami ¡ Oblasti koncentrace vodní vnitrozemské dopravy ¡1. Severoamerická ¡½ objemu a ¾ výkonu ¡Koncentrace do dvou oblastí: -Velká jezera (s průplavy) ¡ a Řeka sv. Vavřince ¡ - zde největší přepravní proudy ¡- systém Mississippi – Ohio ¡lodní spojení New Orleans ¡– Chicago (1,7 tis. km ¡a 80 – 100 mil. t za rok ¡vysoká technická úroveň ¡(lodní výtahy, moderní lodě atd.) ¡největší přístavy ¡Chicago, Detroit, Buffalo ¡ Oblasti koncentrace vodní vnitrozemské dopravy ¡2. Západoevropská ¡podílí se 1/3 na objemu ¡a 1/6 na výkonu ¡největší podíl má Rýn ¡a jeho splavné přítoky a kanály -celkový obrat přes 300 mil. t ¡za rok (více než Velká jezera) ¡ 200 mil. t na dolním toku -po Duisburg splavný pro lodě ¡s tonáží 5 000 t ¡- největší říční přístav - Duisburg ¡další důležité toky: ¡Labe, Odra, Dunaj, Rhona … ¡přeprava především ¡hromadných substrátů ¡(uhlí, ale i obilniny), v poslední ¡době růst významu přepravy ¡kontejnerů ad. ¡pomocí umělých kanálů ¡vytvoření rozsáhlé splavné sítě ADB19f218_A_contai3 Oblasti koncentrace vodní vnitrozemské dopravy ¡ ¡3. Rusko ¡nejvyšší dopravní výkon po USA ¡3/4výkonu na vodních cestách v evropské části Ruska – Volha, Kama a na ně navazující průplavy ¡hlavní přístavy: Moskva, Volgograd, Kujbišev, Gorkij ¡na Sibiři často jediný způsob hromadné přepravy ¡problém se zastaralostí lodního parku a ostatní infrastruktury ¡ Burlaci na Volze II. (1870) Přístav na Volze Oblasti koncentrace vodní vnitrozemské dopravy ¡ ¡4. rozvojové země Afriky, Asie a Latinské Ameriky ¡nízká technická úroveň – lodní park i vodní cesty ¡ ¡Afrika – moderní plavba možná jen na Nilu, Kongu a Nigeru ¡ ¡J. Amerika – silně využívaná Amazonka (z části splavná i pro oceánské lodě), Orinoko, La Plata, Parana ¡ ¡Asie – zde nejvýznamnější plavba v Číně; ¡- dlouhá tradice; relativně hustá síť umělých kanálů; velké rozdíly – vedle starých bárek moderní říční lodě ¡- tradice i na dalších řekách – Mekong, Indus, Ganga (zde dnes velice zastaralá a nevýkonná) Nejvýznamnější vodní trasy v Evropě http://www.casopisstavebnictvi.cz/UserFiles/Image/2008/0805/52_obr10.jpg 144-400 571-248 ANd9GcSeKlp5be2TvhAJo1kT7xTV8JvlfvsT_Nnxq1bysZ1gq9Bkh2eVnQ 35 http://img.ihned.cz/attachment.php/650/22194650/iotv34BCDJLMNOjkbcdfghxyz1STw2Rm/28_E33_28.jpg Vazba dopravní náklady vs. vzdálenost Letecká doprava ¡náleží k nejmladším a nejrychleji se rozvíjejícím základním druhům dopravy ¡ - první linka 1919 Paříž – Lyon a Paříž – Brusel ¡ ¡při přepravě osob na delší vzdálenosti a především přes moře (oceány) nemá konkurenci ¡ ¡nákladní doprava je velice náročná a využívá se především pro urgentní zásilky (pošta), dopravu v neodkladných situacích (katastrofy, vojenská přeprava), přeprava nákladu podléhajícího rychlé zkáze (co například?) ¡ ¡není vázána na dopravní cesty, ale je uskutečňována v letových koridorech (letových drahách) – díky tomu směr jen málo odklánějící se od ortodromy ¡ Letecká doprava ¡Znaky: lrychlost, nízká kapacita, vysoká flexibilita (jen letiště) l lletiště – investiční a lokalizační náročnost l lenvironmentálně nepříliš šetrný druh dopravy (palivo, hluk, …) ¡→ segment dálkové rychlé přepravy osob a drahého zboží, resp. zboží rychle podléhajícího zkáze ¡ Hlavní přepravní proudy v osobní letecké dopravě Vývoj letecké dopravy (osoby, náklad) Letecká doprava ¡Lokalizace letišť poměrně daleko od cílových měst → redukce rychlosti přepravy ¡→ potřeba rychlé dopravy v relaci letiště – město (metro, rychlodráhy..) ¡ ¡Růst nabídky osobní i nákladní letecké dopravy: ¡ lderegulace letectví („open sky policy“) lnízkonákladové aerolinie laliance leteckých společností (např. Sky Team) ¡ Vývoj ceny letenek Nejvýdělečnější letecké společnosti 1994-2004 Letecká doprava ¡ ¡Uhodli byste největší osobní a nákladní letiště světa? Největší osobní letiště světa (2015; mil. přepravených osob) •…Praha, Václav Havel…10,8 mil. Výsledek obrázku pro top 10 biggest ports in the world 2015 cargo tables Města/aglomerace s největším počtem pasažérů • Letiště Atlanta Hartsfield-Jackson-Atlanta-International-Airport Letiště Peking ¡ top 10 busiest airports in the world08 Top 10 Busiest Airports In The World •Největší nákladní letiště světa (2015, tuny) Výsledek obrázku pro top 10 biggest ports in the world 2015 cargo tables Letiště Memphis memphis-airport-address Letecká doprava Letecká doprava Největší letecké společnosti podle počtu přepravených pasažérů (2008, mil.) ¡1. Southwest Airlines (USA) 101 921 ¡2. American Airlines (USA) 92 772 ¡3. Delta Air Lines (USA) 71 843 ¡4. United Airlines (USA) 63 070 ¡5. China Southern Airlines (Čína) 57 961 ¡6. Ryanair (Irsko) 57 647 ¡7. US Airways (USA) 54 776 ¡8. Lufthansa (Německo) 54 699 ¡9. Air France (Francie) 50 449 ¡10. Northwest Airlines (USA) 49 671 ¡ ... ČSA (ČR) 5 600 ¡ Největší letecké společnosti ¡ ¡V první desítce je 6 amerických společností – je to dáno především velice rozvinutou vnitrostátní přepravou (velký konkurenční boj) ¡ ¡Největší skok zaznamenala China Southern Airlines, z 10. místa na 5. – expandující ekonomika a rostoucí vnitrostátní doprava ¡ ¡ ¡ ¡ Největší letecké společnosti podle počtu přepravených pasažérů na mezinárodních letech (2007/2006) Současné trendy v letecké dopravě ¡sdružování leteckých společností do aliancí ¡- One World ¡- Star Alliance ¡- Sky Team (i ČSA) ¡ ¡zřizování tzv. nízkonákladových leteckých společností ¡ ¡určitý pokles obejmu osobní přepravy v související nejdříve s „11. zářím“ a s proběhnuvší hospodářskou krizí ¡ ¡v roce 2008 – růst osobní dopravy jen o 0,1 %, v USA pokles 3,1 % Vývoj zisků leteckého průmyslu (1960 – 2004) v mld. USD Potrubní doprava ¡Znaky: lvysoké investiční náklady × nízké provozní náklady l ltrasování – vysoká inflexibilita, fixní kapacita, jeden produkt, … l lObecně však široká škála přepravovatelných produktů l lnepřetržitá přeprava velkého množství zboží (hromadné substráty) bez nutnosti překládky ¡ Potrubní doprava Pipeline Pipelines Vývoj cestovní rychlosti hlavních druhů dopravy Kumulace příspěvků druhů dopravy k růstu množství ekonomických příležitostí Doprava a milníky doby ¡Nástup moderních dopravních inovací → pět vln ekonomického rozvoje: ¡ lnámořní doprava (merkantilismus, obchod) lvnitrozemská vodní doprava (první fáze průmyslové revoluce) lželezniční doprava (vrcholná/druhá fáze průmyslové revoluce) lsilniční doprava (fordismus, masová produkce) lletecká doprava, telekomunikace (globalizace) ¡ Nejvýznamnější zdroje ¡ ¡Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J. (2008): Ekonomická a sociální geografie („Zelená kniha“). Plzeň: Aleš Čeněk. Výběr stran a témat ke zkoušce: 236 – 267. ¡ ¡Maryáš J., Vystoupil J. (2004): Ekonomická geografie. Brno: ESF MU. DSO, 149 s. ¡ ¡http://people.hofstra.edu/geotrans/