titl EN VZDĚLÁVACÍ POLITIKA EVSE 01. 11. 2017 gabriela.vacekova@econ.muni.cz Obsah přednášky * Vzdělávací politika * Vzdělávání jako veřejně poskytovaný statek * Význam vzdělávání (ekonomické a společenské přínosy) * Lidský a sociální kapitál * Vzdělávací systém v ČR Zdroje informací o vzdělávání a školství •Základní legislativa upravující oblast školství: * Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění účinném od 1. 1. 2017 do 31. 8. 2017 * Zákon ze dne 2. března 2016, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách * Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních * Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících * Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením * Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání Zdroje informací o vzdělávání a školství * Základní studijní text (àsložka v IS) • * Education at a Glance 2016. OECD Indicators. • * http://www.msmt.cz/ * http://www.msmt.cz/rozcestnik-skolskych-portalu * http://www.czso.cz * http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/index_en.php * http://www.oecd.org/education/ * … * • Vzdělávací politika (VPL) * Co je vzdělávací politika? * * Různé definice a vymezení, napr. –„Souhrn formálních i neformálních pravidel, norem a praktik, které řídí a ovlivňují jednání ednotlivců a institucí v oblasti vzdělávání“ (Veselý, A., 2006) * * „Trojdimenznost“ politiky: polity – politics - policy * * Vzdělávací vs. školská politika * * Různé úrovně VPL * globální – nadnárodní – národní – regionální – lokální – školy - třídy * * Vzdělávací politika jako praktická činnost vs. vědní obor Aktéři ve vzdělávací politice * zvolení politici (ústavní činitelé, primátoři, starostové…) * školská administrativa (MŠMT, ČŠI, ředitelé škol) * učitelé & jejich organizace * rodiče & asociace rodičů („choice“ & „voice“) * studenti * církve * zaměstnavatelé * experti * * Lidský kapitál (LK) * řada definic * „znalosti, schopnosti, dovednosti (včetně zdravotních a fyzických schopností) získané prostřednictvím školního a dalšího vzdělávání, sportovních a podobných aktivit, rodinnou výchovou apod., kterými disponují jednotliví členové společnosti.“ (G. Becker) * význam LK – již v 18. stol. (A. Smith) * Teorie LK rozpracována ve 2. pol. 20. stol * investice do vzdělávání vyšší budoucí příjem & produktivita * odložení spotřeby (příjmu) ve prospěch studia à zvýšení celoživotního příjmu Individuální a společenské náklady a výnosy ze vzdělání Individuální Společenské Náklady Přímé Výdaje do vzdělávání přímé (výdaje za učebnice, studijní materiály, apod.) Přímé Výdaje do vzdělávacího systému Nepřímé Ušlá mzda, čas strávený výukou Nepřímé Ušlé příjmy na daních Výnosy Přímé Vyšší příjem Přímé Vyšší daňové příjmy Nepřímé Vyšší statut, nižší riziko nezaměstnanosti Nepřímé Nižší výdaje na sociální dávky Lepší zdravotní stav, nižší kriminalita, ekonomický růst Efektivní využití LK * nestačí jen vysoký podíl VŠ - třeba nastavit podmínky pro ef. využití LK: • a)flexibilní fungování trhu práce (rychlá adaptace prac. síly) b)flexibilní školství (vzděl. soustava reagující na potřeby trhu práce) * např. specifická míra nezaměstnanosti absolventů / mladistvých (zjednodušený ukazatel) 15 – 24 let c)rozvoj celoživotního učení a) Jak vzdělávání ovlivňuje? * faktory ovlivnitelné vzděláváním a mající potenciál ovlivnit jednotlivé domény našeho života: * vlastní sebehodnocení, orientaci na budoucnost, schopnost vypořádávat se s problémy, postoje a hodnoty, komunikační schopnosti, pracovní trh, příjem a bohatství (Schuller et al., 2000) * * lidský kapitál a sociální kapitál –= síť vazeb s druhými lidmi, hodnoty a normy • Ekonomické a sociální výstupy vzdělávání Soukromé Veřejné Peněžní Výdělek, příjem, bohatství Produktivita Daňové výnosy Náklady na sociální transfery Náklady na zdravotní péči Ekonomické Nepeněžní Zdravotní stav Životní spokojenost Sociální soudržnost Důvěra Fungující demokracie Politická stabilita Sociální Společenská angažovanost * politická participace * volební účast * občanská participace (neusiluje o změnu ve veřejné politice; např. dobrovolnické aktivity) * sociální soudržnost a důvěra ve společnost * * význam obsahu vzdělávání (kurikula) – např. silný vztah občanských znalostí žáků a plánované účasti ve volbách * význam pedagogických metod – důležitost otevřenosti diskuzí o politických tématech Zdraví jako přínos vzdělávání * zdraví = „stav úplné tělesné, psychické a sociální pohody a nikoli pouze nepřítomnost nemoci či slabosti“ (WHO, 1946) •Obr. Základní prvky, které spojují učení se zdravím • Zdroj: Řezáčová (2013) - READER Oblasti zdraví, na které má vzdělávání vliv * přímé efekty * úmrtnost, tělesné zdraví, psychické zdraví a subjektivní pocit životní pohody (well-being), vlastní hodnocení zdraví a mezigenerační efekty vzdělání * chování související se zdravím * kouření, konzumace alkoholu, obezita, fyzická aktivita, konzumace ovoce a zeleniny, využívání zdravotnických služeb.. * nepřímé efekty (role okolí) * rodinné prostředí, životní prostředí, pracovní… Vzdělání a kriminalita •Obr. Srovnání vzdělanostní struktury obyvatelstva a vězňů v ČR • Vzdělání Vzdělanostní struktura obyvatelstva ČR (v %) Vzdělanostní struktura vězňů v ČR (v %) bez vzdělání 0,5 0,2 základní (vč. neukončeného) 18,5 46,2 střední bez maturity 34,9 40,3 střední s maturitou (vč. nástavbového a vyššího odborného) 32,9 11,9 vysokoškolské 13,2 1,4 Zdroj: Řezáčová (2013) - READER Vzdělávání a trh práce * ekonomické přínosy jednotlivce ze vzdělávání: vyšší očekávané příjmy, nižší riziko ztráty zaměstnání a lepší prac. místo * primární a sekundární trh práce * lidé s nižší kvalifikací více ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností * společ. důsledky: nevyužití LK, nižší výnos na daních, vyšší sociální dávky, zhoršení zdraví, kriminality… * indiv. důsledky: snížení životní úrovně, změna vnímání času, ztráta statusu, zhoršení rodinných vztahů, zdraví... * specifická míra nezaměstnanosti – jeden z hl. ukazatelů TP Vzdělávací politika a politika zaměstnanosti * Podmínky efektivního využití LK (opak.): * flexibilní trh práce * flexibilní školství * celoživotní vzdělávání * úzká propojenost obou politik * * (ne)flexibilita školství * míra nezaměstnanosti absolventů škol * délka hledání prvního zaměstnání * podíl absolventů na rekvalif. kurzech * profese absolventa neodpovídající jeho vzdělání • Vzdělávání jako veřejně poskytovaný statek * Veřejné statky * PGs jako jeden z případů selhávání trhu …-> vláda by měla vytvořit optimální podmínky pro produkci a zabezpečování PGs * institucionální kritérium dělení statků • - Jak jsou produkovány a financovány? * statky tržní a netržní / polotržní * ekonomické kritérium – podle charakteru spotřeby * statky veřejné – smíšené – soukromé * Čisté veřejné statky (PPGs) * nerivalita & nevylučitelnost –+ nedělitelnost Vzdělávání jako veřejně poskytovaný statek * Veřejné vs. veřejně poskytované statky – způsob alokace vs. objektivní vlastnosti statku * veřejně poskytované statky – nenulové MC spojené se zvýšeným počtem spotřebitelů * vzdělávání nemá podstatu PPG (snadnost vyloučení + MC poskytování ≠ 0) * základní vzdělávání = „statek pod ochranou“ (=PPG) * VŠ vzdělávání – vyloučení možné (na základě úrovně znalostí) • •à Proč by vzdělávání mělo být financováno a poskytováno veřejně? Ekonomika školství * MŠMT z rozpočtu kapitoly 333 zabezpečuje financování jednotlivých školských úseků. * Největší objem finančních prostředků směřuje do oblasti regionálního školství. * Druhou nejvýznamnější položkou rozpočtu kapitoly 333 jsou výdaje na dotace pro vysoké školství. Financování region. školství v ČR Klasifikace ISCED ISCED 2011 Typ vzdělávání V ČR se realizuje ISCED 97 0 Vzdělávání v raném dětství Mateřské školy – úroveň 02 (preprimární vzdělávání) 0 1 Primární První stupeň základní školy 1 2 Nižší sekundární Druhý stupeň základní školy 2 3 Vyšší sekundární Střední školy, konzervatoře 3 4 Postsekundární nezahrnuté do terciárního Nástavbové studium, zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou 4 5 Terciární - krátký cyklus Vyšší odborné vzdělávání na VOŠ 5 6 Bakalářský nebo ekvivalentní stupeň Bakalářské studium na vysoké škole 7 Magisterský nebo ekvivalentní stupeň Magisterské studium na vysoké škole 8 Doktorský nebo ekvivalentní stupeň Doktorské studium na vysoké škole 6 Předškolní vzdělávání Povinná školní docházka * zahrnuje vždy primární a nižší sekundární vzdělávání, ve většině OECD zemí i vyšší sekundární programy * v ČR po dobu 9 let / do max. 17 let * 1. stupeň (úroveň 1 v ISCED 2011) a 2. stupeň (úroveň 2) * povinnost zákonného zástupce přihlásit dítě k PŠD * individuální vzdělávání („domácí škola“) * základní vzdělání vs. základy vzdělání * školský zákon + vyhlášky MŠMT * o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, * o organizaci školního roku, * o základním uměleckém vzdělávání * Rámcový vzdělávací program pro ZŠ * ZŠ vzdělání bezplatné s výjimkou církevních & soukr. ZŠ * nejčastěji zřizovatelem obec Povinná školní docházka (II) Věk zahájení PŠD Věk ukončení PŠD Počet let s univerzálním přístupem ke vzdělávání Věk s univerzálním přístupem ke vzdělávání % účastnících se vzdělávání ve věku 3-4 % účastnících se vzdělávání ve věku 5-14 ČR 6 15 13 5 – 17 72 98 OECD 6 16 13 4 – 16 74 99 EU 21 6 16 14 4 – 16 81 98 Maďarsko 5 18 13 5 - 17 84 98 Povinná školní docházka (III) Zdroj: Education at a Glance, 2016 Střední vzdělávání * úroveň 3 v klasifikaci ISCED 2011 * střední vzdělání * střední vzdělání s výučním listem * střední vzdělání s maturitní zkouškou * SŠ mohou posyktovat rovněž postsekundární neterciární vzdělávání - nástavbové + zkrácené studium * školský zákon + vyhlášky MŠMT * bezplatné (výj. církevní soukromé SŠ) * nejčastěji zřizovatelem kraj (68 %) * * EaG 2016: * rostoucí zájem o odborně zaměřené obory * ukončeny většinou vyšší sekundární nebo post-sekundární kvalifikací * přibližně v 1/3 OECD zemí více než 50 % studentů ve vyšším sekundárním stupni vzdělávání má odborně zaměřené studium (v ČR přes 70 %) * ve zbýv. 2/3 více než 50 % studentů ve všeobecném sekundárním vzdělávání * ČR nejvíce studentů zapsaných v odborném vyšším sekundárním vzdělávání (přes 50 %) Střední vzdělávání (II) Vyšší odborné vzdělávání * úroveň 5 * VOŠ od š.r. 1995/96 * 3 – 3,5 roku, DiS. * terciární stupeň, ale upravuje školský zákon + vyhláška MŠMT o vyšším odborném vzděl. * akreditace MŠMT (Mzdrav, MV) * vzdělávání poskytováno za úplatu * veřejné, státní, soukromé a církevní Vysoké školství * Bc. studium (úr. 6 v ISCED 2011), Mgr. studium (úr. 7), Ph.D. studium (úr. 8) * upravuje zákon o vysokých školách * VŠ pr. osoby – ak. práva a slobody * VŠ univerzitní a neuniverzitní * vlastní vnitřní předpisy & samosprávné orgány * státní správu vykonává pouze MŠMT, studijní programy akreditovány MŠMT (stanovisko Akreditační komise) * EaG 2016: ca. 60 % mladých lidí vstupuje do terciárního vzdělávání, ca. 3 % do doktorského Školy mimo ISCED a školská zařízení * ZUŠ * Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky * * Školská zařízení * pro další vzdělávání pedag. pracovníků * poradenská zařízení * výchovná a ubytovací * … * * vše upravuje školský zákon Neformální vzdělávání * „Neformální vzdělávání se uskutečňuje mimo formální vzdělávací systém (formální vzdělávání vede k dosažení určitého stupně vzdělání doloženého certifikátem, např. vysvědčením, diplomem) a nevede k ucelenému školskému vzdělání. * Jedná se o organizované výchovně vzdělávací aktivity mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému , které zájemcům nabízí záměrný rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů, založených na uceleném systému hodnot. * Tyto aktivity bývají zpravidla dobrovolné. * Organizátory jsou sdružení dětí a mládeže a další nestátní neziskové organizace (NNO), školská zařízení pro zájmové vzdělávání – především střediska volného času, vzdělávací agentury, kluby, kulturní zařízení a další.“ • Education Policy Book Club Jak „vyrobit“ chytré děti: Finský, jihokorejský a polský “recept” Ripleyová jeden rok cestovala mezi těmito třemi zeměmi a vedla rozhovory s jejich ministry školství, odborníky na vzdělání, učiteli, žáky i rodiči. Z nashromážděného materiálu pak vznikla její kniha The Smartest Kids in the World: And How They Got That Way, kterou deník The New York Times zařadil mezi sto nejpozoruhodnějších roku 2013. * • •Děkuji za pozornost! * * * * * * •gabriela.vacekova@econ.muni.cz * *