Galerie Provázek
Zelný trh 9, Brno
www.provazek.cz
Galerie HaDivadla
Poštovská 8D, Alfa pasáž, Brno
www.hadivadlo.cz
Galerie Katakomby
CED, p. o., Zelný trh 9, Brno
www.galerie-katakomby.cz
Galerie Pekařská
Pekařská 52, Brno
www.galeriepekarska.cz
Galerie Třináctka
Pánská 13, Brno
www.trinactkabrno.cz
Galerie Vaňkovka-Slévárna
Ve Vaňkovce 1
www.vankovka.cz
Galerie Platinium
Veveří 111, Brno
www.galerieplatinium.cz
Galerie Titanium
Nové Sady 25, Brno
www.galerietitanium.cz
Galerie Galapa
Běhounská 22, Brno
www.galapa.cz
Malá galerie VÚVEL
Hudcova 70, Brno
www.vri.cz
DAW (Depozit ateliéru Wolf)
Novobranská 20, Brno
www.depozitaw.cz
OPEN AIR GALLERY
Denisovy sady, Brno
www.facebook.com/galerieOPENAIR
Cafe-mezzanine
Údolní 15, Brno
www.cafe-mezzanine.cz
Česká spořitelna, a. s.
Jánská 6, Brno
STREET-ART TYRŠÁK
Tyršovy sady, Brno
www.kreat.cz
Divadlo Reduta
Zelný trh 4, Brno
Barceló Palace Hotel
Šilingrovo náměstí 2, Brno
10Činnost CED se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR. Statutární město Brno finančně podporuje Centrum experimentálního divadla, příspěvkovou organizaci.
Toto číslo vyšlo
17. září 2014
Rozhled
Informace o výstavách ve městě Brně,
které se uskutečnily či právě probíhají.
Vydává nakladatelství STYLOS
ve spolupráci s CED, p. o.
www.irozhled.cz
obr. 2
Výstava soudobého ARTBRUT v prostorách České spořitelny... více na straně 2
art
výstava výtvarníků s handicapem
atelier
Bratislava
atelier
Brno
Prostory České spořitelny a.s., Jánská 6,Brno
o d 2 4 . 9 . 2 0 1 4 d o 3 1 . 1 0 . 2 0 1 4
studiohouf2014
OPEN AIR GALLERY... více na straně 4STREET ART... více na straně 3
Prostory České spořitelny, a. s.
2xARTBRUT
24. září – 31. října 2014
A r t
b r u t ,
f ra n c o u z s k ý termín z padesátých
let 20. století, od pokusů
o jeho překlad (umění v syrovém stavu)
se již upouští, protože v češtině se dostatečně
vžil. V anglosaském světě je
zaužívaný pojem outsider art, vyjadřuje
totéž a připomíná, že tvůrci těchto
děl, namnoze zatížení psychickými
chorobami, se v běžném životě nejsou
schopni prosadit ve většinové společnosti.
Tento druh umění však nezůstal
neobjeven. Art brut má své sběratele,
výstavy, publikace… a dokonce i galerie.
A také ateliery. Jedním z nich je brněnský
KreAt (kreativní atelier), který
v září 2012 založila obecně prospěšná
společnost Kunštát Pro Futuro. Atelier
sídlí v budově kina Art a vytváří zázemí
pro talentované výtvarníky s mentálním
handicapem. Po oborné stránce
jej vedou profesionální výtvarníci Pavla
Dvorská a Aleš Hlávka, na organizační
práci se podílí Antonín Krejčíř (ředitel
Kunšát Pro Futuro o.p.s.) a přátelé
atelieru z okruhu této společnosti.
Od svého vzniku spolupracuje KreAt
s podobně zaměřenými institucemi
v zahraničí. Prvními partnery byly ateliery
CREAHM Fribourg ve Švýcarsku
a CREAHM Liège v Belgii. Kolegiální
a přátelské vztahy se spontánně rozvíjejí.
Kromě vzájemných návštěv jsou
organizovány společné workshopy
a výstavy. Posledním počinem bylo dvojjazyčné
vydání knihy G. Apollinaira Bestiář,
kterou výtvarníci z těchto tří ateliérů
společně ilustrovali.
Přátele a partnery našel KreAt i na
nedalekém Slovensku. Užší spolupráci
rozvíjí se slovenskou Ligou za duševné
zdravie, do jejíhož záběru patří
i výtvarné aktivity osob s duševními
poruchami. Slovenští
kolegové letos přijali pozvání
do Brna a zapojili se do výtvarného
workshopu. Výsledkem
spolupráce je společná výstavě
v  budově České spořitelny
na Jánské ulici. Připomíná, že
vloni ve stejných prostorách
proběhla podobná výstava po
společném workshopu brněnských,
belgických a švýcarských
umělců ze spřátelených
atelierů. Během roku, který
tyto dvě události dělí, uspořádal
KreAt tři další samostatné
výstavy a několik dalších akcí
(benefiční koncert, filmové
projekce s tématikou art brut,
workshopy a akce happeningového
charakteru street art).
Svou příští výstavu pak plánuje
na prosinec do galerie Kata-
komby.
KreAt
B R N Ě N S K Ý
V Ý T V A R N Ý
A T E L I E R
P R O U M Ě L C E
S   M E N T Á L N Í M
H A N D I C A P E M
První brněnský mezinárodní workshop uspořádal KreAt v  září 2013, tedy rok
po svém vzniku. Účastníci měli možnost si vyzkoušet a osvojit různé výtvarné
techniky. Jejich práce byly tematicky zaměřené na motivy ze zvířecí říše. Cílem
bylo ilustrovat a připravit k  vydání básnickou sbírku Guillauma Apollinaira
Bestiář aneb Orfeův průvod. Titul byl zvolen velmi příhodně, protože hosté
ze zahraničních ateliérů přijeli z frankofonních oblastí. Na jaře 2014 pak kniha
vyšla ve dvojjazyčném vydání. Sazbu a finální podobu publikace připravil
brněnský grafik Václav Houf. Verše přeložil Ivan Petlan za jazykové spolupráce
s Olgou Pluháčkovou. Všichni tři mají ke KreAtu velmi blízko. Zájemci si mohou
tuto nápaditou a nevšední publikaci zakoupit v Moravské galerii anebo přímo
v atelieru KreAt. Mohou si ale také počkat na nové, trojjazyčné vydání. Projekt
pokračuje a byli k němu přizváni kolegové ze Slovenska.
GUILLAUME APOLLINAIRE
Le dromadaire
Avec ses quatre dromadaires
Don Pedro d‘Alfaroubeira
Courut le monde et l‘admira.
Il fit ce que je voudrais faire
Si j‘avais quatre dromadaires.
Dromedár
Se svými čtyřmi dromedáry
Don Pedro, infant z Portugal,
zcestoval svět a hold mu vzdal.
I já bych zmizel někde v dáli
mít takhle čtyři dromedáry.
Aktivity spolupracovníků KreAtu ale nesměřují
pouze dovnitř atelieru. S partnerskými
organizacemi se snaží s fenoménem
art brut seznamovat brněnskou
veřejnost. Někdy i konfrontovat. Letos
v létě vyrazili handicapovaní umělci malovat
do brněnského plenéru. Na místě
pak svá díla i vystavovali (Obilní trh).
Akci tohoto druhu pak připravili ještě
rozsáhlejší. V Tyršových sadech byly po
řadu dní k dispozici k pomalování plochy
o formátu 200 x 250 cm. Na těch
pak své záměry realizovali jak členové
KreAtu, tak i profesionální výtvarníci, ale
také náhodní chodci. Nezvyklé setkání
s výtvarným uměním i handicapovanými
jedinci vyvolalo příznivý ohlas. Stejně
jako navazující aktivita charakteru street
art, jejímž záměrem bylo pomalování
zdí kina Art. Na výsledek se můžete zajít
do Botanické ulice podívat.
Výtvarné workshopy KreAtu bývají obohaceny
o další doprovodné akce. S dramaturgy
kina Art, v němž má KreAt své
současné působiště, zorganizovali pracovníci
atelieru minifestival krátkých
filmů s tématikou art brut. V Moravské
galerii, která podporuje a hostí mnohé
aktivity KreAtu, v září uspořádali tematickou
přednášku slovenských hostů MUDr.
JánaŠubyaVladimíraKordoše.Díkyumění
nakloněnému vedení pobočky České
spořitelny na Jánské byl v budově nainstalován
závěsný systém a ochoz prvního
patra se proměnil v galerijní prostor. Pro
Brno a jeho centrum je to dobrá zpráva.
STREET-ART TYRŠÁK
La sauterelle
Voici la fine sauterelle,
La nourriture de saint Jean.
Puissent mes vers etre comme elle,
Le régal des meilleures gens.
Kobylka
Kobylka křehká hodna zřetele,
vždyť byla stravou Jana Křtitele.
Kéž by i verš můj byl tak svého druhu
pochoutkou lidí z těch nejlepších kruhů.
(Přebásnil Ivan Petlan)
Galerie Provázek
Zelný trh 9, Brno
www.provazek.cz
Galerie HaDivadla
Poštovská 8D, Alfa pasáž, Brno
www.hadivadlo.cz
Galerie Katakomby
CED, p. o., Zelný trh 9, Brno
www.galerie-katakomby.cz
Galerie Pekařská
Pekařská 52, Brno
www.galeriepekarska.cz
Galerie Platinium
Veveří 111, Brno
www.galerieplatinium.cz
Galerie Titanium
Nové Sady 25, Brno
www.galerietitanium.cz
Galerie 77
Pekařská 68, Brno
www.galerie77.com
Galerie Třináctka
Pánská 13, Brno
www.trinactkabrno.cz
Galerie Mathias
Josefská 1, Brno
www.galerie-minarik.cz
Galerie Stará pekárna
Štefánikova 8, Brno
www.starapekarna.cz
Galerie Galapa
Běhounská 22, Brno
www.galapa.cz
Malá galerie VÚVEL
Hudcova 70, Brno
www.vri.cz/cz/o_nas/mala_galerie
DAW (Depozit ateliéru Wolf)
Novobranská 20, Brno
www.depozitaw.cz
TÝDEN VÝTVARNÉ KULTURY
Katedra Vv, PdF MU, Poříčí 7
www.tvk-brno.cz
11Činnost CED se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR. Statutární město Brno finančně podporuje Centrum experimentálního divadla, příspěvkovou organizaci.
Toto číslo vyšlo
15. prosince 2014
Rozhled
Informace o výstavách ve městě Brně,
které se uskutečnily či právě probíhají.
Vydává nakladatelství STYLOS
ve spolupráci s CED, p. o.
www.irozhled.cz
Výstava soudobého ARTBRUT v prostorách Galerie Katakomby (více na straně 3)
atelier
Bratislava
atelier
Brno
G A L E R I E K A T A K O M B Y
Centrum experimentálního divadla, p. o., Zelný trh 9, Brno
o d 4 . 1 2 . 2 0 1 4 d o 1 5 . 1 . 2 0 1 5
výstava výtvarníků s handicapem
art
Statutární město Brno finančně podporuje Centrum experimentálního divadla, příspěvkovou organizaci
studiohouf2014
Radikální divadlo včera a dnes,
Galerie Provázek (více na str. 2)
V HaDivadle vystavují studenti oboru
Nová média SUŠ v Brně (více na str. 9)
Brněnský atelier Kreat, v němž nachází
zázemí pro svou tvorbu mentálně
a psychicky handicapovaní umělci, jsme
letos představili v  10. čísle Rozledu.
V předvánočním čase připravili členové
a přátelé tohoto atelieru pro příznivce
žánru art brut další výstavu. Jejím kurátorem
byl opět umělecký vedoucí KreAtu
Aleš Hlávka. Vystavená díla si můžete
prohlédnout do poloviny ledna v galerii
Katakomby (romantické suterénní prostory
divadla Husa na provázku, Zelný
trh 9). Výstavu zahájil 3. prosince Josef
Bubeník, za slovenské kolegy následně
promluvil bratislavský výtvarník Vlado
Kordoš – slovenští partneři KreAtu mají
na výstavě hojné zastoupení. Hudební
doprovod zajistil kytarista Richard Pták,
ART BRUT V KATAKOMBÁCH
knihu Bestiář z dílny KreAtu připomenul
spolu s ním recitací Ivan Petlan, oba
z okruhu aktivistů atelieru.
Vernisáže se zúčastnil i Antonín Krejčíř,
ředitel Kunštát ProFuturo o.p.s.,
která atelier KreAt založila a provozuje.
K  výstavě a jejím smyslu se vyjádřil
takto: „Za možnost vystavovat
právě zde musíme hodně poděkovat.
Kde jinde může být art brut působivější
než v  katakombách. Dík patří
i Aleši Hlávkovi za povedenou a krásnou
expozici. Výstavu jsme zahájili
v předvánočním čase a je prodejní. Pro
naše umělce je velmi významné, když
si jejich dílo někdo koupí. Dodává jim
to pocitu jistoty, uspokojení a celému
jejich snažení smyslu, umožňuje jim
zakusit úspěch a radovat se z něj. Akce
zároveň propaguje jak atelier, tak i jednotlivé
umělce, a upozorňuje širokou
veřejnost i potenciální sponzory na
existenci a činnost atelieru. „Můžeme
pracovat díky podpoře Jihomoravského
kraje, pobočky České spořitelny na Jánské,
Fondu pomoci Siemens a dalších
partnerů. Pokud nám ale jde o radost
postižených umělců, konkrétních, živých
lidí, tak tu lze bezprostředně vidět
tehdy, když někdo o jejich dílo stojí
natolik, že si ho koupí. A toto potěšení
z radosti druhých bych každému přál.“
Galerie Katakomby
2x ArtBrut
4. prosince 2014 – 15. ledna 2015
Nahoře nalevo (zleva): Richard Pták, Josef Bubeník, Vlado Kordoš
Dole: Vlado Kordoš
Nahoře napravo (zleva): Ivan Petlan a Richard Pták
Dole (zleva): Antonín Krejčíř, Ondřej Navrátil, Ivan Petlan
Libor Šmatelka
Jak se to tak stane...
Během trvání výstavy Na hraně metamorfózy
byla vydána kniha povídek
spisovatele Libora Šmatelky „Jak se to
tak stane...“. Obálka knihy a jednotlivé
povídky byly doprovozeny barevnými
ilustracemi Josefa Bubeníka, které
mohli návštěvníci shlédnout právě na
výše zmíněné výstavě. I to byl jeden
z důvodů, proč se křest knihy odehrál
ve výstavních prostorách DAW
ve středu 19. listopadu 2014. Na křtu
zahrála kapela Animal Farm a úvodní
povídku „...že zestárnete“ umělecky
přednesl herec Divadla Husa na provázku
Pavel Zatloukal (snímky dole).
Vydalo: Nakladatelství STYLOS
Počet stran: 148, cena: 189Kč
ISBN: 9788026071310
Knihu můžete objednat na adrese:
www.irozhled.cz
JOSEF BUBENÍK – NA HRANĚ METAMORFÓZY
Dne 15. října 2014 v 17 hodin zahájil Josef Bubeník svou výstavu automatických
kreseb nazvanou Na hraně metamorfózy v DAW (Depozit ateliéru Wolf na
Novobranské 20 v Brně).
V recenzi na výstavu otištěné v internetovém periodiku BrnoŽurnál – mediální
doméně jihomoravských novinářů publicista Jaroslav Štěpaník napsal: Návštěvníci
téměř zaplnili nevelké prostory, našlapáno bylo v největší místnosti, kde vystavoval
ilustrace a kresby „Na hraně metamorfózy“ malíř a designér Josef Bubeník
(1965). Ten je znám obrazy, které zaujmou nejen kompozicí, výtvarným zpracováním,
současně však intelektuálním obsahem či metafyzickým námětem. Nejinak
tomu je u kreseb, které lze vidět „U Wolfů“. Bubeník vystavoval na řadě míst
doma i v zahraničí, je zastoupen nejen ve sbírkách tuzemských, ale i v některých
evropských, také na Novém Zélandě. (...) Výstava v DAWu je jen malým náhledem
do Bubeníkovy tvorby, návštěva společně s prohlídkou „depozitu“ však stojí za to.
Vernisáž uvedl autor sám, slovem volným i vázaným osobitě doprovodil Jan Wolf
starší. Celý článek na: http://www.brnozurnal.cz/z-kultury/nova-vystava-u-wolfu/.
Další reakce na výstavu se promítla i v rozhovoru, který s Josefem Bubeníkem
udělal Jan Dočekal do Literárních novin (výňatek):
A jak je to s fantazií?
Obrázky v nás mají údajně budit fantazii. Otázka by však spíše měla znít, zdali
v nás obrázky nevzbuzují jen zdání fantazie. Cosi, co bylo petrifikováno na papír (či plátno,
mramor, celuloid, mikročip), bylo tím umrtveno a každý divák, čtenář či posluchač se snaží
tuto „mrtvolu“ oživit svou vlastní představivostí, svým vnímáním reality. Neboť každé „dílo“
promlouvá pouze ke vnímateli připravenému — proto se každá nová myšlenka tak těžko
prosazuje, zatímco stará parazituje ve vědomí řadu generací. Tyto parazitující myšlenky
pak bývá zvykem označovat jako konzervativní a ve spojení s pojmem hodnota dochází
k absurdní situaci, kdy něco, co ve své kvalitě nic nového nepřinášející, bývá považováno
za projev solidnosti a stabilní základny v rozkomíhaném světě novot.
A jak s obsahem? Tedy dle autora.
Do ruky mi vplula náhodná pastelka, nasadil jsem ji na papír. Čára šla z pravé strany na
levou a rozdělila papír na dvě různé části podivnou klikaticí, která při zapojení maximální
fantazie mohla připomínat nějaké siluety. Důležitější však bylo ono rozdělení papíru na dvě
plochy. To, abych si uvědomil, že vždy existují nějaká vymezení, že vždy je vedena nějaká
linie, která označuje to horní a to dolní, to vlastní a to cizí. A vymezující linie nevedou
okrajem našich zájmů, ale většinou středem, a staví nás před neustálou volbu, kladou na
nás povinnost rozhodování.
Celý rozhovor najdete na:
http://literarky.cz/politika/rozhovory/18698-rozhovor-automaticke-kresby-z-konce-svta
LIBUŠE BABÁKOVÁ – SVĚTLO PRONIKÁ TMOU
„Proč píši pár slov k brněnské výstavě
Libuše Babákové právě já – ač nejsem
výtvarný teoretik a nemohu si tedy činit
nárok na nějaký objektivněji založený
soud? Je to prosté. Liba vystudovala
hudební vědu na Filozofické fakultě nynější
opětné Masarykovy univerzity ještě
vuplynulééře.PotomseprovdaladoItálie
a bydlí už léta v jednom z nejkrásnějších
měst světa – ve Florencii. Ze svých oken
nad městem může denně studovat tento
zázrak architektury a urbanistiky století.
To, že Liba maluje, vím několik let.
Při svých návštěvách Brna se o tom
několikrát letmo zmínila. Až před třemi
léty jsem dostal od ní obraz z éry
harlekynád - líbil se mi, ale lhal bych,
kdybych tvrdil, že mě jendoznačně
uchvátil. To přišlo až před rokem. Liba
úplně změnila styl. Doslova chrlí pollockovsky
strukturované a barevné obrazy.
Ovlivnění Jacksonem Pollockem
je iniciační. Spustilo lavinu barevných
kaskád. Pro mě nejsou vůbec mlčením
světla (jak byly jednou v Itálii prezentovány
pod názvem Silenzi di Luce), ale
naopak doslova vřavou punktů, vrstev,
plošek, shluků nově pointilistických
útvarů, kdy obraz doslova „vystupuje
z rámu“, který stejně nemá a rozbíhá se
místy k reliéfu, enkaustické vrstvě – no
zkrátka k mnohému...
Líba inklinuje k menším a středním
formátům, protože ví a instiktivně tuší,
jak obtížné a náročné jsou velké plochy
při snaze o kompozici obrazu a vyhýbání
se pouhému vrstvení ornamentů.
Pro mě jsou tyto obrazy nejen SILENZI
DI LUCE – Mlčení světla, ale
současně i GRIDI DI LUCE, GRIDI
DEI COLORI, také ve shodě s autorčinými
názvy Contaminazioni, Intrusioni,
Pensieri, Labirinti...“
Miloš Štědroň
Galerie Provázek
Libuše Babáková – Světlo prochází tmou
5. října – 12. listopadu 2014
V galerii HaDivadla se v měsíci listopadu
uskutečnila výstava nejnovější tvorby
Jiřího Lopoura nazvaná Kulatinas
JIŘÍ LOPOUR – KULATINAS HARMONIUM
Harmonium. Sám autor ke svým obrazům
mj. uvedl: „Zpět k symbolu. Když
jsem jej v midale dokreslil, postupným
ověřováním faktů z mé historie jsem došel
k názoru, že symbol znamená kalendář
mého života a červená tečka na okraji
rovnějšího úseku spirály je mé nynější
místo v časoprostoru. Všechno tam je.
Na prvním zlomu moje první hodinky
k desetinám, sametovka na zlomu druhém,
návštěva Božího hrobu na zlomu
nejhořejším a první spatření symbolu,
kdy se dráha zalomila dovnitř a momentálně
se stále více zakulacuje směrem
vzhůru. (...) Zleva na stříbrných
paprscích sjely 3 hlavy s pětiúhelníkem
na čele v pořadí modrá, zelená, fialová.
Po vteřině sjela ještě jedna červenožlutopurpurová
zprava. Až do dneška jsem
byl přesvědčen o tom, že hlavy vlevo
jsou šamani a ta jedna vpravo je HouGalerie
HaDivadlo
Jiří Lopour – Kulatinas Harmonium
3. listopadu – 30. listopadu 2014
bůh. Ale jak krutě jsem se (nebo spíš
tragicky...co bláhově?) mýlil! Stačilo
zrakem zabrousit do kvantových skript,
na chvilku se zamyslet a všimnout si,
že desky skript jsou vyvedeny ve žluté,
červené a purpurové, doplněny fialovou.
Což by znamenalo, že kvantovka
je navázána na třetí ájový ceremoniál
v červenci 2012, kde jsem všem odpustil,
Velký Inka mi předal kulaté dary,
které se mi vpily do DNA, byl jsem korunován
na faraóna a nakonec spočinul
v liáně, jako vrtuli světů.“
Galerie Třináctka
Miloslav Sonny Halas
28. listopadu 2014 – 30. ledna 2015
Svérázný umělec s nevšední výtvarnou
i životní invencí a s nevídaným citem pro
přírodu. Měl v sobě charisma, které přitahovalo
a oslňovalo všechny bez rozdílu
věku, pohlaví, vzdělání a povolání.
Galerie Dílo – v nových
prostorách: „Normálně přestřihuji
pupeční šňůru, ale tohle je ještě
lepší…” Jan Saudek str. 10
FERDA – PRÁCE VŠEHO
DRUHU výstava Petra Ferebauera
v Galerii Provázek str. 3
Rozhled
INFORMACE O VÝSTAVÁCH VE MĚSTĚ BRNĚ ČÍSLO 13 VYŠLO 15. ČERVNA 2015www.irozhled.cz
Medzinárodná kolekcia insitného umenia
v  zbierke Slovenskej národnej galérie
v Bratislave sa začala budovať v roku 1965.
Dôležitý podiel na jej profilácii mal Štefan
Tkáč (1931-1989), autor termínu insitný
(z lat. insitus – insita – insitum: neškolený,
inštinktívny, vrodený). Jeho zámerom bolo
od začiatku koncentrovať osobnosti insitného
umenia a zastúpiť polohy a tendencie
rezonujúce v slovenskom, ale aj v  európskom
insitnom umení.
Insitné umenie vzniká spontánne. Umelci
sa vyjadrujú v absolútnej singuralite svojho
štýlu. Pri voľbe výrazových foriem a  obsahu
nerozhoduje stupeň vzdelania ani vek.
Realita insitného umenia je bohatá: raz
ide o  spoetizované skutočnosti v  podobe
spomienok a zážitkov, inokedy o sny, úniky
či vízie. V  prvom prípade ide o  naratívne,
rozprávačské podanie, väčšinou nekomplikované
a jeho protagonisti sa snažia podať
s pokornou starostlivosťou najvernejší obraz
toho, čo vidia okolo seba a čo zažili. Ich štýl
spočíva v  realistickom opisovaní detailov
a znakov viditeľného sveta a charakterizuje
ho čisté nadšenie, úprimná vízia, nedotknutá
cudzími nánosmi. Ostávajú pritom v naturalistickej
deskripcii a v nehybnej strnulosti.
Hlbokým prameňom inšpirácie pre ďalších
je kresťanská ikonografia. Iní spájajú vnemy
skutočnosti s  najtajnejšími vnemami podvedomia.
Prelínajú sa tu zlomky reality so
snom, konkrétne pozorovania s  fantáziou.
Formy podriaďujú „filozofickej“ symbolike
a metamorfózy vnútorných obrazov zviditeľňujú
rukopisom, ktorého spektrum štýlov sa
pohybuje od magického realizmu cez naivný
surrealizmus a naivný expresionizmus až
k osobnému morfologickému repertoáru.
Diela insitných umelcov charakterizujú rôzne
tvarové deformácie, skreslenia, ktoré
vyplývajú z inštinktívne cíteného tvaru. Primárne
čisté farebné vnímanie je spontánne.
Perspektívne významové znázornenie je
bezprostredné, také, aké charakterizovalo
napr. výtvarný prejav našich predkov v praveku,
často je príbuzné aj so stredovekom,
s byzantským, egyptským umením – a napokon
i časti moderného maliarstva, ktoré sa
obrátilo k rituálnej tvorivosti dávnych kultúr
či k umeniu prírodných národov.
Výberová výstava zo zbierky SNG predstavuje
poeticko-realistické, metaforické, lyrické
a fantazijné polohy insitného umenia 35 maČeská
spořitelna, a. s.
Jánská 6, Brno
Umělci čistého srdce
25. června – 10. září 2015
liarskymi dielami, zastúpené 15 slovenskými,
i českými a európskymi autormi a autorkami,
ktorých dnes už možno považovať za „klasikov“
žánru: Václav Beránek (1915 Bezděkov
u Havlíčkova Brodu – 1982 Jihlava), Jan Hruška
(1918 Lysice – 2004 Tišnov), Václav Šilhán
(1906 Jirkov pri Železnom Brode – 1985 Jablonec
nad Nisou), Ľudovít Kochoľ (1896 Jamník
– 1974 Macov), Juraj Lauko (1894 Sarvaš,
Maďarsko – 1974 Bratislava), Anna Ličková
(1895 Tešín – 1975 Čadca), Ondrej Šteberl
(1897 Pezinok – 1977 Bratislava), Zuzana
Virághová (1885 Oraseni, Rumunsko – 1979
Košice), Mária Žilavá (1909 – 1989 Devín),
Elisabeth Gevaert (1935 Antverpy, Belgicko
– žije v Nemecku), Júlia Bartuszová (1904
Okoč pri Dunajskej Strede – 1990 Štúrovo),
Karl Willam Petit (1893 – 1980 Carniéres,
Belgicko), Ludmila Pokorná (1904 Drážďany,
Nemecko – 1969 Praha), Jan Šafránek (1948
Hradec Králové, žil v Prahe, teraz v Rakúsku),
Lucien Vieillard (1923 Toulouse, Francúzsko).
			 Katarína Čierna
UMELCI ČISTÉHO SRDCA
I přes blízkost centra a tramvajové linky
je Kamenná čtvrť v rámci Brna místo
odloučené – a tedy výlučné. Místo
do sebe uzavřené, poetické i bizarní.
Cítíte, jak se tam musí všechno k sobě
nějak směstnat. A stejné pocity máte
i v Duck baru, který je jakousi bránou
do Kamenky. V  tomto malém domku,
skoro chaloupce, teď opět po roce
probíhá výstava atelieru KreAt. Lepší,
spřízněnější, prostor by Brno svým
umělcům s  mentálním či psychickým
handicapem nabídnout ani nemohlo.
S Duck barem vystavená díla KreAtu
harmonicky ladí, právě pro svou poetičnost,
bizarnost i vědomí vytěsnění.
Nedělní vernisáž (14. 6.) zahájil
kurátor výstavy Aleš Hlávka, který je
jedním ze dvou uměleckých vedoucích
atelieru a který s  vystavujícími
dlouhodobě pracuje. Po jeho slovech
zazněla příhodná báseň Paula Verlaina
a dále už atmosféru dokreslovalo folklórní
duo Libor Šmatelka a Jiří Halásek
(cymbál a husle, jak by spokojeně pokýval
hlavou Adolf Hejduk). Slovácké
písničky byly jímavé a teskné. Tahaly
za srdce i za nohy. Senzitivnější z přítomných
se užuž chystali vyběhnout
nahoru do ulice a pomalovat kamenným
osadníkům žudra. I nebi se ale
chtělo slzet, obloha nabírala k bouřce,
a tak se ukázalo rozumnějším setrvat
na místě, v útulném domečku plném
hudby a obrazů. Postupně přišla
bouřka, krupobití a noc. A pořád bylo
v Duck baru útulno a dobře.
Za zmínku stojí, že na vernisáži bylo
přítomno i pět z  vystavujících umělců.
Něco, co je běžné až samozřejmé
u jiných výstav, zde vůbec samozřejAtelier
KreAt vystavuje v Duck baru
mé není. Umělci z KreAtu totiž nežijí
běžné životy. Připomeňme si ale jména
vystavujících: Martin Ambros, Lenka
Fridrichová, Pavel Chromý, Jiří Lopour,
Lucie Munclingerová, Vladimír
Miroár Procházka a Zdena Prokopová.
Na vystavená díla se můžete zajít podívat
do Duck baru až do 14. července.
Odešel Jiří Šindler
Ve věku dožitých 93 let zemřel 4. června
2015 profesor Jiří Šindler. Malíř,
grafik, ilustrátor, kaligraf… a také pedagog.
Odešel několik dní po skončení
své poslední výstavy. Je štěstí, že se
mohl ještě osobně zúčastnit vernisáže,
kde se s ním ještě stihli četní jeho
přátelé a příznivci jeho díla naposledy
pozdravit. Výstava se konala na Špilberku,
byla rekapitulační a důstojná.
Velký dík patří kurátoru Ivo Binderovi.
Důležité je, že se jí pan prof. Šindler
dočkal a že z ní měl radost. Podobně
jako z  bibliofilie Havran, posledního
svého velkého kaligrafického počinu.
Kniha byla dlouho připravována v bibliofilské
edici papírenské manufaktury
ve Velkých Losinách. O úspěšném vydání
jsme informovali v loňském Rozhledu
č. 11.			 Iv.
Je možné si je i zakoupit a podpořit tak
umělce brněnského art brutu a jejich
atelier. Obrazy budou jistě fungovat
i mimo Duck.			 Iv.
Duckbar, Kamenka
Kamenná kolonie 10c, Brno-Štýřice
Atelier KreAt
14. června – 14. července 2015
Ve dnech 13. 5. – 31. 5. 2015 se uskutečnila
v  Malé Královopolské Galerii
výstava obrazů Jiřího Lopoura. Asi
bych místo výrazu „obraz“ spíše použil
slovo grafika, cítím však, že ani toto
není přesné označení. Když se ale zaměřím
– a beru to jako svou nemilou
berličku – na pouhý technický vznik
děl, je mi jasné, že nejvíce sedí označení
kolorované fotografie složené (zde
mi napomáhá a i napovídá název výstavy)
do zrcadlových rovin. Z technického
hlediska se tedy jedná o znovuobjevení
domalovávání fotografie.
Jiří Lopour bere své fotografie listů,
kapradin, divných hadic, pomačkaných
obalů od zmrzlin, ... jako inspiraci a výzvu
a zrcadlově je tiskne a spolu s originálem
skládá do roztodivných koláží,
které pak (proti současnému proudu digitálních
úprav) ručně koloruje. Pokud
jeho montáž rozřízneme po svislé ose,
uvidíme, že jsou si zrcadlově podobné,
ale ne stejné. V malých detailech se liší
a právě touto „chybou“, ať už vznikla
jakkoliv, se dostáváme do sféry podvědomého
napětí. Nejde o to, abychom
tyto rozdíly záměrně hledali (a přesto se
tomu mnozí návštěvníci nevyvarovali a
jak říkala paní hlídačka: byl tu pán, který
jí neustále tyto nesrovnalosti hlásil a
rozčiloval se nad nedůsledností autora),
ale abychom se nechali unášet stylem
vyobrazeným moderní grafikou, kdy
kontrasty mnohdy křiklavých až reflexních
barev jsou snad jakýmsi pokračováním
pop artu abstraktního směru.
Když hledám jediné slovo z umělecké
branže, které by jako katalogové heslo
zapadlo do výtvarné škatulky označení
jeho díla, napadá mne jediné: ODRAZ.
A není to jen odraz zrcadla, ale i pohled
do nového prostoru Nekonečného
příběhu, kdy svět Fantazie nemizí, ale
rozšiřuje se. V Lopourových odrazech
nenajdete něco, co uvidíte na první pohled,
ani nejde o to, co
byste měli vidět, jak se
často některým umělcům
nedaří ztvárnit,
ale spíše svou neurčitostí
a nekonkrétností
vám jeho díla dávají
možnost vidět to, čeho
LOPOU ROVINY — ZAMYŠLENÍ NAD NOVÝMI DÍLY JIŘÍHO LOPOURA
je vaše obrazotvornost schopna. Stačí
jen malá chvíle, abyste uviděli obrysy
skřítků, hlavy zvířat, světlonoše, sedícího
Budhu, postavu v hlavě... a to vše
propletené navzájem do roztodivných
souvislostí. Tohle nalézání je pro mne
zábavnější než mnohé hádanky optických
klamů, nebo psychologická metoda
rozboru osobnosti. Pokud čtete jen
tohle zamyšlení, a neměli jste možnost
vidět Lopourovy nové o(b)drazy, přiblížil
bych vám je slovně asi takto: Vemte
skvrny Rorschachova testu, pop artové
barvy, něco od Arcimbolda (třeba Vertemnuse),
přidejte svůj mozek, zmuchlejte
to vše do různobarevné fóliové
kuličky a rozplácněte to bucharem
na lisování hrnců.
Připadá mi ale škoda, že Lopourova
díla jsou rozměrově malá. Dovedu si
představit, že visí na plachtě z pátého
patra až na zem třeba naproti vchodu
hlavního nádraží. Pak při čekání na
tramvaj neuvidíte prvoplánový reálný
obraz, ale něco, k čemu se musíte prokousat,
což může chvíli trvat. Ovšem
ta chvíle bude odměněna nejen objevením,
ale i příjemnou relaxací, kdy
vypnete okolní svět a necháte se unášet
a přebrušovat si ne Lopourovu, ale svou
obrazovou fantazii. 		 SMTL
Malá Královopolská Galerie
Husitská 1, Brno-Královo pole
Jiří Lopour – LOPOU ROVINY
13. května – 31. května 2015
K atmostféře vernisáže
přispěla i loutna a zpěv
Petra Čichoně
Nakladatelství STYLOS, počet stran: 24, cena: 92Kč, ISBN: 978-80-260-7768-8
ČERNOUŠEK BUM-TI
V měsíci květnu vydalo nakladatelství
Stylos divadelní hru pro děti Černoušek
Bum-ti spisovatele a scénáristy
Libora Šmatelky. Obálku publikace
vytvořil akademický malíř Josef
Kremláček. Scénář se brzy dočká svého
zpracování ve formě knihy pro děti.
V současnosti uvádí Divadlo Sandry Riedlové