Svoboda v práci Svoboda funguje Ve všech aspektech našeho života – v politice, ekonomice, podnikání i v rodinném životě – chceme rozhodovat svobodně a po svém. Jakmile však dojde na práci, zbytečně mnoho lidí je všelijak utiskovaných, omezovaných a sešněrovaných pravidly a byrokracií, která jim v konečném důsledku nedovolí pracovat tak, jak nejlépe dovedou. Kvůli těmto omezením mají lidé pocit, že nad svými pracovními životy nemají kontrolu, což u nich postupem času vede ke stresu, únavě a znechucení. Je neuvěřitelné, že tato skutečnost je velmi dobře známá již po mnoho desetiletí. Již v roce 1924 ji naprosto přesně vyjádřil Wiliam L. McKnight, legendární ředitel společnosti 3M: „Když postavíte kolem lidí plot, začnou se chovat jako ovce. Dejte lidem prostor, který potřebují.“ S touto myšlenkou začal McKnight ve své firmě budovat pracovní prostředí, které iniciativu a kreativitu lidí podporovalo. Nicméně kultura, kterou zde McKnight vytvořil, je dodnes spíše obdivována než napodobována. O šedesát let později popsal japonský průmyslník Konosuke Matsushita zaoceánskou konkurenci a styl amerických korporací, které doposud vězí v zajetí teorie vědeckého managementu Frederika W. Taylora (organizace práce prostřednictvím detailních procedur, které specifikují úzce zaměřené, opakující se úkony a jejichž vykonávání vyžaduje naprosté dodržování stanovených zásad), takto: „My uspějeme a průmyslový Západ bude poražen …. protože ….. vaše firmy jsou vybudovány podle Taylorova modelu. A co horšího, totéž platí i pro vaše hlavy. S vašimi šéfy, kteří mají být těmi, co přemýšlejí, zatímco dělníci jsou od toho, aby otáčeli šroubováky. Pro vás je podstatou dobrého managementu dostat nápady z hlav šéfů do rukou manuálních pracovníků. My jsme už taylorismus překonali. Podnikání …. je nyní tak komplexní a složité, přežití firem nejisté a ohrožené tolika nebezpečími, že další existence závisí na dennodenním využívání každého kousku vlastní inteligence.“ Zdroj: CARNEY, Brian, M., GETZ, Isaac. Svoboda v práci. Druhé vydání. Praha : PeopleComm, 2013. ISBN 978-80-904890-7-3. s. 11 a 12. Douglas McGregor, profesor Massachusettského technologického institutu publikoval již v roce 1960 knihu Lidská stránka podniku (The Human Side of Enterprise). Je to dnes klasické dílo v oblasti zkoumání byrokracie a lidské povahy. McGregor popsal dva rozdílné přístupy k vedení lidí: teorii X a teorii Y (vymýšlení názvů nebylo jeho silnou stránkou). Každá z obou teorií se podle McGregora zakládá na množině protichůdných předpokladů o lidské povaze. Předpoklady teorie X: 1. Průměrný člověk má vrozenou nechuť k práci a snaží se jí vyhnout, jak je to jen možné. 2. Kvůli této vrozené nechuti musí být většina lidí k práci nucena, řízena, kontrolována a někdy je nutné pohrozit jim tresty, aby začali vynakládat adekvátní námahu a snahu vedoucí k dosažení cílů organizace. 3. Průměrný člověk je raději řízen, snaží se vyhýbat odpovědnosti, jeho ambice jsou relativně malé a nade všechno touží po jistotách. Předpoklady teorie Y jsou podstatně odlišné: 1. Vynakládání fyzické či duševní energie v práci je tak přirozené jako hra nebo odpočinek. 2. Vnější kontrola pracovníků a hrozby potrestáním nejsou jediné možnosti, jak dosáhnout firemních cílů. Ve snaze splnit úkoly, ke kterým se zavázal, je člověk schopen naučit se sebekontrole a sebeřízení. 3. Závazek dosáhnout cílů je závislý na odměně spojované s jejich dosažením. Nejzajímavější z těchto odměn (totiž uspokojení vlastního ega a naplnění potřeby seberealizace) může být přímým výsledkem snahy o dosažení cílů organizace. 4. Průměrný člověk se za určitých okolností naučí nejen odpovědnost nést, ale rovněž ji sám vyhledávat. 5. Schopnost relativně vysokého stupně představivosti, vynalézavosti a kreativity v řešení organizačních problémů je v populaci značně rozšířená, nejde jen o sporadický jev. 6. V podmínkách moderního industrializovaného života jsou možnosti intelektu průměrného člověka využívány jen částečně. McGregor byl natolik přesvědčený o oprávněnosti teorie Y, že již v roce 1950, tedy ještě předtím, než napsal výše uvedenou knihu, předpovídal organizacím založeným na teorii X zánik, a to během jednoho desetiletí. Nestalo se tak. Zdroj: CARNEY, Brian, M., GETZ, Isaac. Svoboda v práci. Druhé vydání. Praha : PeopleComm, 2013. ISBN 978-80-904890-7-3. s. 17 a 18.