Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 – 2016 Zpracováno Odborem památkové péče Ministerstva kultury v březnu 2011 I.... Analýza současného stavu. 2 A. Vyhodnocení období 2003 – 2010. 2 1. Zásadní změna organizace veřejné správy. 2 2. Změny v právních předpisech. 2 3. Změny v uspořádání odborné organizace. 2 4. Koncepce oboru památkové péče. 2 5. Údaje o chráněných kulturních statcích. 2 6. Náhrady za omezení vlastnického práva. 2 B. SWOT analýza. 2 1. Silné stránky. 2 2. Slabé stránky. 2 3. Hrozby. 2 4. Příležitosti 2 C. Přijímaná koncepce a naplňování cílů Státní kulturní politiky. 2 II.. Cíle koncepce. 2 1. Právní předpisy. 2 2. Kulturní památky. 2 3. Památkově chráněná území 2 4. Ústřední seznam kulturních památek. 2 5. Evidence movitých kulturních památek. 2 6. Monitoring památkového fondu. 2 7. Výzkum a vývoj 2 8. Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO) 2 9. Archeologické dědictví 2 10. Ochrana kulturní krajiny. 2 11. Řešení nepředvídatelných události 2 12. Kompenzace za omezení vlastnického práva. 2 13. Odborné vzdělávání 2 14. Edukační aktivity. 2 15. Památky a cestovní ruch. 2 16. Výkonné orgány památkové péče. 2 17. Památková inspekce. 2 18. Odborná organizace památkové péče. 2 19. Účast dalších subjektů při nakládání s památkovým fondem.. 2 Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 - 2016 I. Analýza současného stavu Památková péče zajišťuje ochranu části kulturního dědictví. Dotýká se nejen orgánů veřejné správy, ale především velmi širokého okruhu subjektů, vlastníků kulturních památek a vlastníků nemovitostí ležících v památkově chráněných územích. Výkon veřejné správy na úseku památkové péče je v České republice decentralizován. Cílem památkové péče je poznávat, chránit, uchovávat a zprostředkovávat a předat dalším generacím památkový fond. Základním právním předpisem je zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „památkový zákon“) včetně vyhlášky ministerstva kultury České socialistické republiky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. V oblasti památkové péče byly sjednány mezinárodní úmluvy o ochraně různých částí kulturního dědictví. Pod č. 73/2000 Sb.m.s. byla publikována Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy. Pod č. 99/2000 Sb. m. s. byla zveřejněna Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy. Evropská úmluva o krajině byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 13/2005. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví byla vyhlášena pod č. 159/1991 Sb. A. Vyhodnocení období 2003 – 2010 1. Zásadní změna organizace veřejné správy K 1. lednu 2003 byly zrušeny okresní úřady, které vykonávaly funkci prvoinstančního správního orgánu na úseku státní památkové péče. Nově se správními orgány I. stupně staly obecní úřady obcí s rozšířenou působností v případě řízení týkajících se kulturních památek a krajské úřady v případě řízení týkajících se národních kulturních památek, tj. orgány územní samosprávy, které vykonávají státní správu na úseku památkové péče v přenesené působnosti. Odvolacími orgány jsou krajské úřady a Ministerstvo kultury. V průběhu reformy veřejné správy pokračoval přesun kompetencí z Ministerstva kultury především na krajské úřady. 2. Změny v právních předpisech Památkový zákon byl v období 2003 – 2010 celkem 13x novelizován. Z nejdůležitějších uvádíme: V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie bylo zákonem č. 18/2004 Sb. upraveno uznávání odborné kvalifikace. Nálezem Ústavního soudu publikovaným pod č. 240/2005 bylo zrušeno ustanovení o vynětí řízení o prohlašování věcí za kulturní památku z režimu správního řádu. Zákon č. 1/2005 Sb., o rozpočtovém určení daní, nově upravil otázku nabývání vlastnictví archeologických nálezů. Ve většině případů vlastnictví archeologických nálezů připadne místně příslušnému kraji. Zásadní změnu v oblasti památkové péče přinesl zákon č. 186/2006 Sb., který byl přijat v souvislosti se schválením nového stavebního zákona. I v oblasti památkové péče byl zaveden institut závazného stanoviska vydávaného podle § 149 správního řádu v případech, kdy dále ve věci je dána rozhodovací pravomoc stavebního úřadu. Nově byla dána možnost vymezit nařízením kraje území s archeologickými nálezy. Nařízení bude vymezovat území, kde je stanovena oznamovací povinnost před prováděním zásahu do archeologického dědictví. Novela památkového zákona č. 158/2007 Sb. stanovila lhůtu pro vypracování písemného vyjádření odborné organizace pro řízení o obnově kulturních památek a zásahů v památkově chráněných územích. Zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mimo jiné podřadil řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku pod režim správního řádu. Další novela památkového zákona č. 307/2008 Sb. nově zavedla plány ochrany památkových rezervací a památkových zón, jejichž využití má vést ke snížení administrativní zátěže účastníků řízení. Novela zvýšila doposud velmi nízké horní hranice pokut na 2 000 000 a 4 000 000 Kč. Velkou změnou bylo přijetí nového správního řádu a stavebního zákona. Dotčené orgány, mezi něž patří i orgány památkové péče, již nevedou samostatná správní řízení, ale vydávají závazná stanoviska dle § 149 správního řádu do řízení stavebních úřadů. Pod č. 13/2005 Sb.m.s. byla publikována Evropská úmluva o krajině. 3. Změny v uspořádání odborné organizace K 1. lednu 2003 byl zreorganizován systém odborných organizací památkové péče a správy státních hradů a zámků. Vznikla jediná státní příspěvková organizace Národní památkový ústav, jehož zřizovatelem je Ministerstvo kultury. Vykonává funkci odborné organizace státní památkové péče a rovněž i správu státních památkových objektů. V průběhu let vybudovala své pobočky ve všech 14 krajích. Poslední z nich byly zřízen k 1. lednu 2008 v Telči a Josefově. Stávající organizační uspořádání Národního památkového ústavu odpovídá členění vyšších územně samosprávných celků ČR. V roce 2007 byl nastartován proces restrukturalizace Národního památkového ústavu s cílem zajistit vyvážené pokrytí nezbytných činností a transparentnost organizace směrem k veřejné správě i veřejnosti. 4. Koncepce oboru památkové péče Usnesením vlády ze dne 22. dubna 1998 č. 278 byla schválena Koncepce o účinnější péči o památkový fond v České republice do roku 2005. Před přijetím Státní kulturní politiky Vládou České republiky dne 19. listopadu 2008 na léta 2009 - 2014, usnesením č. 1452, nebyl na celostátní úrovni přijat žádný nový koncepční materiál v oblasti památkové péče. Předkládaná koncepce vychází ze společného obecného resortního koncepčního materiálu Státní kulturní politiky stejně jako koncepční materiály ochrany dalších složek kulturního dědictví tj. „Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2010 – 2014 (koncepce rozvoje muzejnictví)“ (vzato vládou na vědomí usnesením č. 862 ze dne 1. prosince 2010) a „Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2011 až 2015“ (schválena vládou usnesením č. 11 ze dne 5. ledna 2011). 5. Údaje o chráněných kulturních statcích Budování památkového fondu je neuzavřeným procesem. Vzhledem k rozmanitosti památkového fondu můžeme statistické údaje sledovat s doposud omezenou vypovídací schopností. Důvodem je stálá absence jednotného hesláře a neměnného metodického pokynu. I přes tyto přetrvávající překážky lze statistické údaje o památkovém fondu vystihnout a komplexně vyjádřit. K 31. prosinci 2002 památkový fond zahrnoval: 11 památek na Seznamu světového dědictví UNESCO 195 národních kulturních památek a jejich souborů 506 památkově chráněných území - památkových rezervací a zón 38 915 nemovitých kulturních památek a jejich souborů 40 927 rejstříkových čísel movitých kulturních památek evidovaných v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky elektronicky K 31.prosinci 2010 památkový fond zahrnoval: 12 památek na Seznamu světového dědictví UNESCO 272 národních kulturních památek a jejich souborů 596 památkově chráněných území - památkových rezervací a zón 40 244 nemovitých kulturních památek a jejich souborů 43 246 rejstříkových čísel movitých kulturních památek evidovaných v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky elektronicky Evidence dle druhů nemovitých kulturních památek: Skupiny kulturních památek 2002 přírůstek úbytek 2010 obytné stavby 15708 599 326 15981 feudální sídla 2211 30 9 2232 církevní a sakrální stavby 7145 345 12 7478 funerální stavby 589 32 3 618 zastupitelské a správní stavby 417 19 7 429 stavby pro soudnictví a vězeňství 65 6 71 stavby pro vědu a výzkum 8 8 stavby pro peněžnictví 107 14 121 stavby pro výchovu a vzdělávání 314 39 1 352 stavby pro obchod 73 6 79 stavby pro služby 304 19 9 314 stavby zdravotnické a sociální 113 8 2 119 stavby pro lázeňství 227 4 1 230 stavby pro kulturu a společenské stavby 218 21 3 236 stavby pro výstavnictví 6 6 stavby pro sport 39 16 55 stavby pro turistiku a rekreaci 46 5 51 stavby pro myslivost 45 3 48 vojenské a opevňovací stavby 276 10 1 285 stavby a díla s převažujícími přírodními prvky 54 9 1 62 drobné stavby a díla 7737 322 42 8017 zemědělské stavby 604 86 20 670 stavby pro zpracování zemědělských produktů 529 57 8 578 stavby pro zpracování dřeva 12 2 14 energetické stavby 29 8 37 vodohospodářské stavby 396 26 2 420 dopravní stavby 447 56 9 494 stavby pro spoje 38 5 43 stavby a pozůstatky těžby surovin 119 4 3 120 stavby pro hutnictví a kovovýrobu 99 7 2 104 ostatní výrobní stavby 107 21 1 127 archeologické nálezy a naleziště 833 12 845 celkem 38915 1791 462 40244 6. Náhrady za omezení vlastnického práva · Nepřímou kompenzací za omezení vlastnického práva z důvodu ochrany veřejného zájmu na zachování památkových hodnot jsou daňové úlevy. A. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zavádí osvobození od daně z nemovitostí pro kulturní památky za podmínek stanovených v tomto zákoně. Jde o následující osvobození a úlevy: 1. dle § 9 odst. 1 písm. k) zákona jsou od daně ze staveb osvobozeny stavby památkových veřejně přístupných objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí; 2. dle § 9 odst. 1 písm. p) zákona jsou osvobozeny od daně ze staveb stavby kulturních památek na dobu osmi let, počínaje rokem následujícím po vydání stavebního povolení na stavební úpravy prováděné vlastníkem; 3. za určitých podmínek daných zákonem č. 338/1992 Sb., jsou od daně z nemovitostí osvobozeny stavby a. ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností, b. stavby ve vlastnictví státu, c. stavby ve vlastnictví obce, kraje na jejichž území se nacházejí; 4. vyhláškou č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, které tvoří jeden funkční celek se stavbou památkových objektů určených dle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb. stanovených., jsou osvobozeny od daně z pozemků. B. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů v § 27 odst. 1 písm. e), určuje, že movité kulturní památky a jejich soubory jsou hmotným majetkem, který je vyloučen z odpisování. Podle § 27 odst. 1 písm. d) téhož předpisu jsou hmotným majetkem vyloučeným z odpisování i umělecká díla a předměty muzejní a galerijní hodnoty, popř. jejich soubory v muzeích a památkových objektech. C. Ustanovení § 47 odst. 4, respektive Příloha č. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (stav k 31. březnu 2011), umožňuje použití snížené sazby daně na vstupné na koncerty, filmová a divadelní představení, ohňostroje, výstavy, vyhlídkové věže, do zábavných parků, cirkusů, muzeí, zoologických a botanických zahrad, historických objektů a na podobné kulturní události; vstupné na sportovní události; použití sportovních zařízení krytých i nekrytých ke sportovním činnostem; použití rekreačních parků a pláží. · Státní finanční podpora pro uchovávání hodnot památkového fondu má již dlouholetou tradici. Při ohlédnutí na její vývoj lze vysledovat významné mezníky, které měly zásadní vliv pro uchování její další kontinuity ve stále měnícím se společenském prostředí. Péče o památkový fond a jeho financování není však pouze záležitostí státu. Podílí se na ní celý veřejný sektor ve všech svých úrovních. Z tohoto důvodu je finanční podpora realizována i na regionální úrovni. Dalšími zdroji jsou finanční prostředky, které poskytují nestátní neziskové organizace. Péče o památkový fond a jeho využití je multidisciplinární činností, jejíž financování se osvědčilo řešit jako vícezdrojové. Pro jeho realizaci byl vytvořen systém specializovaných dotačních programů na Ministerstvu kultury. Jejich přehled včetně finančních objemů je uveden v následujícím přehledu. A. Přehled vynaložených finančních prostředků v dotačních programech Ministerstva kultury v oblasti památkové péče v letech 2005 – 2010, údaje v tisících Kč. Program 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem 2005-2010 Program záchrany architektonického dědictví 336 361 351 000 383 660 365 369 272 000 196 144 1 904 534 Program regenerace MPR a MPZ 160 000 160 000 161 500 145 727 150 000 113 498 890 725 Program péče o VPR, VPZ a KPZ 18 000 18 000 18 000 24 635 15 000 13 128 106 763 Program restaurování movitých kulturních památek 18 000 19 000 18 800 20 812 14 000 11 100 101 712 Havarijní program 55 000 61 711 73 820 98 839 100 371 67 394 457 135 Program podpory záchranných archeologických výzkumů 9 000 4 000 4 000 4 340 5 000 3 339 29 679 Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností 193 662 170 000 125 823 489 485 Program podpory pro památky UNESCO 18 000 11 000 6 654 35 654 Celkem 596 361 613 711 659 780 871 384 737 371 537 080 4 015 687 B. Nezastupitelnou roli při poskytování finančních příspěvků v oblasti památkové péče plní kraje a některé obce. Přehled vynaložených finančních prostředků v dotačních programech krajů v oblasti památkové péče v letech 2005 – 2010, údaje v tisících Kč. kraj 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem 2005 - 2010 Hl.m.Praha 68 636,00 87 965,70 48 507,96 44 250,00 58 480,00 56 950,00 364 789,66 Jihočeský kraj 22 500,00 25 000,00 25 000,00 39 361,33 24 942,68 17 500,00 154 304,01 Jihomoravský kraj 21 863,29 22 730,00 23 085,00 32 010,00 18 518,00 18 997,00 137 203,29 Karlovarský kraj 10 000,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 60 000,00 Kraj Vysočina 17 032,26 15 065,04 17 896,05 19 082,73 18 990,74 11 498,69 99 565,51 Královéhradecký kraj 19 591,00 18 101,00 19 540,00 23 400,00 19 170,00 12 700,00 112 502,00 Liberecký kraj 10 310,00 2 850,00 1 912,99 4 542,40 7 233,50 6 500,00 33 348,89 Moravskoslezský kraj 8 143,00 8 200,00 8 200,00 8 200,00 8 132,55 9 766,40 50 641,95 Olomoucký kraj 9 410,80 13 292,52 15 611,15 20 865,37 18 917,98 13 310,41 91 408,23 Pardubický kraj 12 960,00 17 768,00 19 959,00 23 022,00 19 845,00 11 729,00 105 283,00 Plzeňský kraj 17 000,00 19 000,00 19 500,00 22 000,00 27 000,00 9 000,00 113 500,00 Středočeský kraj 26 100,00 26 615,00 26 741,36 28 060,83 32 231,44 35 526,44 175 275,07 Ústecký kraj 14 400,00 9 211,40 10 128,26 14 000,65 20 136,70 10 000,00 77 877,01 Zlínský kraj 5 868,00 8 900,00 12 880,00 13 000,00 13 758,00 9 061,00 63 467,00 celkem 263 814,35 284 698,66 258 961,77 301 795,31 297 356,59 232 538,94 1 639 165,62 B. SWOT analýza 1. Silné stránky 1. Umělecky, historicky a typologicky bohatý památkový fond evropského významu s vysokou mírou autenticity zachování, jenž je podstatným a nenahraditelným nositelem národní a státní identity. 2. Bohaté spektrum typů krajiny s kulturně-historickými hodnotami hodnými zvýšené ochrany. 3. Světově unikátní síť památkových objektů s původními historickými mobiliáři, zpravidla hradů a zámků, zpřístupněných veřejnosti pro kulturní a výchovně vzdělávací účely a trvale se zvyšující úroveň jejich prezentace. 4. Vysoká úroveň odborně-metodické propracovanosti způsobů ochrany, výzkumů a průzkumů památkového fondu a praktické péče o něj. 5. Propracovaný a motivující systém přímé finanční podpory obnovy a zachování památkového fondu s možným principem více zdrojového financování a četnými multiplikačními efekty přesahujícími do dalších oblastí společenského a hospodářského života. 6. Početní a zejména kvalitativní nárůst aktivit občanů, resp. dobrovolných občanských iniciativ podporujících ochranu a zachování památkového fondu a památek místního významu a monitorujících výkon státní památkové péče. 7. Právní úprava, plně srovnatelná se systémy právního zabezpečení památkové péče v Evropě. 8. Z větší části již stabilizované majetkoprávní poměry k památkovému fondu. 9. Postupně se zvyšující celková kvalita prací při obnově a restaurování vybraných kulturních památek s využitím tradičních technik, technologií, řemesel a materiálů. 10. Rozvíjející se efektivní mezinárodní spolupráce. 11. Aktivita obcí ve Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska na podporu péče o památkové rezervace a zóny a jejich propagace pro cestovní ruch. 12. Efektivně fungující a v Evropě uznávaný Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví. 13. Fungující rezortní statistika včetně výkazu o výkonech orgánů s přenesenou působností v oblasti památkové péče. 2. Slabé stránky 1. Špatný technický stav části památkového fondu, zejména sakrálních památek v majetku církví a náboženských společností, venkovských panských sídel a dvorů a drobných památek v krajině, příp. památek s nevyjasněnými majetkoprávními vztahy. 2. Podfinancovanost souboru státních národních kulturních památek celostátního významu a z toho plynoucí ztráta konkurenceschopnosti v oblasti cestovního ruchu vinou nedostatku investičních prostředků. 3. Nežádoucí komercionalizace objektů v památkově chráněných územích, zejména městského typu, architektonicky nevhodné novostavby, přestavby nebo i demolice, které znetvořují historické prostředí v daných územích a jejich souhrnnou kulturní hodnotu. 4. Zvýšené riziko krádeží a nezákonného zcizování předmětů kulturní hodnoty a movitých kulturních památek, zejména sakrální a archeologické povahy, v kombinaci s jejich dosud nedokončenou nebo neobnovenou základní a odbornou evidencí. 5. Dlouhodobě nevyjasněné majetkoprávní vztahy u některých objektů památkového fondu. 6. Nedostatečná formální i obsahová kvalita Ústředního seznamu kulturních památek. [DEL: :DEL] 7. Pokles společenské prestiže památkových a paměťových institucí, který se odráží i v přístupu k jejich financování. [DEL: :DEL] 8. Absence uceleného systému ochrany věcí památkové hodnoty, které nejsou chráněny dle ustanovení památkového zákona např. památky místního významu. 9. Nedostatečný objem finanční kompenzace plynoucí ze státního rozpočtu na podporu vlastníků při obnově kulturních památek. Nedostatečná nebo neexistující kompenzace za omezení vlastnického práva vlastníků nemovitostí ležících v památkově chráněných územích, které nejsou prohlášeny za kulturní památky. 10. Absence uceleného systému nepřímé finanční podpory vlastníků jednotlivých složek památkového fondu v daňové oblasti. 11. Absence uceleného systému osvěty v oblasti památkové péče a jejího vyjádření ve vzdělávacích programech na všech stupních škol, nedostatečná popularizace památkového fondu v médiích. 12. Absence přímého ekonomického vztahu mezi příjmy veřejných rozpočtů z cestovního ruchu a výdaji ze státního rozpočtu a rozpočtu krajů a obcí na podporu zachování památkového fondu jako jednoho z hlavních činitelů cestovního ruchu, nedostatečná spolupráce památkové péče s oblastí cestovního ruchu. 13. Nízká efektivita nápravných opatření uložených orgány památkové péče v důsledku nezákonného nakládání s památkovým fondem. 3. Hrozby 1. Nevratné škody ve vybraných segmentech nemovitého i movitého památkového fondu zapříčiněné zanedbáváním péče vlastníků. Speciálním případem je nedostatečná alespoň základní péče o památkový fond sakrální povahy při klesající religiozitě obyvatelstva, což znamená prudký nárůst počtu nevyužívaných a chátrajících venkovských kostelů a far. 2. Oslabení společenského konsensu na účinné ochraně památkového fondu. 3. Fluktuace a odliv specialistů ve výkonné i odborné složce státní památkové péče. 4. Zastarávání památkového zákona a další byrokratizace výkonu státní památkové péče. 5. Marginalizace a snahy o politicky motivované intervence nebo deformace systému ochrany památkového fondu a péče o něj. 6. Rozdělení dnes stabilizovaného a uceleného souboru národních kulturních památek celostátního významu v majetku státu pro kulturní a výchovně vzdělávací účely. 7. Postupující světová globalizace a relativizace tradičních společenských hodnot. 8. Nedostatečná vzdělanost v humanitní oblasti a nízké povědomí o kulturním dědictví a památkách. 9. Nedostatečné zohledňování specifik kulturního dědictví při tvorbě nových právních předpisů, norem, dotačních programů atp. 4. Příležitosti 1. Památkový fond chápaný veřejností jako zdroj národního sebevědomí, společenské soudržnosti a identity a současně tolerance mezi různými národy a jejich kulturami. 2. Zachování kulturně historického potenciálu krajiny a lokalit místního významu. 3. Mezinárodní spolupráce posilující význam památkového fondu v ČR v evropském a světovém kontextu. 4. Rozvoj potenciálu památkového fondu, zejména jeho složek zpřístupněných veřejnosti pro kulturní a výchovně vzdělávací účely, s využitím v turistickém ruchu a jako prorůstového činitele národního hospodářství bez negativních dopadů na památkový fond a životní prostředí. 5. Rozvoj malého a středního podnikání s vysokým podílem kvalifikované práce souvisejících s péčí a využíváním památkového fondu. 6. Snižování administrativní zátěže a byrokratizace systému státní památkové péče bez negativních dopadů na ochranu veřejného zájmu z hlediska památkové péče. 7. Prohloubení spolupráce mezi orgány památkové péče a územními samosprávami (včetně naplnění cíle lepší odborné kvalifikace úředníků na úseku výkonu státní správy v oblasti památkové péče). 8. Zvyšování předvídatelnosti výstupů státní památkové péče v péči o památkový fond. 9. Zapojení do evropských, resp. mezinárodních programů finančně podporujících zachování a propagaci památkového fondu. 10. Budování občanské společnosti a soudržnosti společenství. 11. Podpora a rozvoj obecné vzdělanosti. C. Přijímaná koncepce a naplňování cílů Státní kulturní politiky Státní kulturní politika pro léta 2009-2014 si stanovila jednoznačné kroky pro naplnění cílů v oblasti kultury. U těchto cílů má památková péče své nezastupitelné místo zejména při specifických projevech a formách kulturačních hodnot. Cíle kulturní politiky sledují zejména ekonomickou, společenskou a občanskou dimenzi; roli státu, krajů, obcí a jejich podporu pro zachování a tvorbu kulturních hodnot; v neposlední řadě i roli státu při tvorbě transparentních a nediskriminačních pravidel kulturních aktivit. Tyto entity jsou zcela zásadní pro koncepci památkové péče. S některou palčivou problematikou se státní památková péče již vypořádala v průběhu minulých let, velký soubor problémů je však ještě nutno řešit v kontextu nových podmínek, vzešlých ze současné situace. Tyto ovlivňující faktory udávají základní směr koncepce památkové péče a řešení dosud nesplněných úkolů státní kulturní politiky. Tento směr sebereflexe oboru dává dostatečný prostor pro utváření efektivizačních procesů v památkové péči. Především je nutné nastavit přístup k výsledkům výzkumných úkolů a zavést jejich aplikaci do regionálních koncepčních materiálů a následně i do památkové praxe. V neposlední řadě je to i posílení kontrolní činnosti a nastavení jejích mechanismů. Cílená prezentace obnovy kulturních památek se postupně stává nástrojem transparentnosti a řádného využívání veřejných prostředků v památkové péči, ale i edukační aktivitou s etickým účinkem. Tímto způsobem lze také stimulovat a motivovat vlastníky kulturních památek k účinnější péči o vlastní či svěřený majetek při naplňování osobní a národní identity s garancí zachování vlastnických práv. Dosud poměrně opomíjenou kategorií jsou drobné památky v krajině. Jsou zdánlivě nenápadným, přitom však zcela svébytným projevem vývoje evropské kultury, typickým pro středoevropský region jako symbol identity místa a kraje. Pro účinnější péči o ně připravilo Ministerstvo kultury možnost čerpání finančních prostředků z programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Svou nezastupitelnou úlohu v péči o ně mají i občanská sdružení a samospráva. Samosprávné územní celky taktéž mohou vytvářet koordinační orgány pro systematičtější trvale udržitelné využívání památkového fondu. Jedním z dalších úkolů kulturní politiky je nutnost vytváření vhodného prostředí a nástrojů pro získávání mimořádných uměleckých a uměleckořemeslných děl do státních i samosprávných institucí a jejich vědecké poznávání. Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví a možnost předkupního práva státu je v Evropě uznávaným systémem, který je třeba dále rozvíjet. Příspěvkové organizace Ministerstva kultury spravují muzejní a galerijní sbírky a také mobiliární fondy hradů a zámků s neobyčejným kulturním bohatstvím. Jsou zcela jedinečnou hodnotou, jejíž cena na rozdíl od ostatního majetku České republiky neklesá, naopak v čase stoupá. O tuto hodnotu je třeba všestranně pečovat. Její průběžné doplňování akvizicemi významnou měrou přispívá k dalšímu obohacení památkových interiérů či k profilaci oborových sbírek. Zhodnocování majetku státu tímto způsobem je zcela nezpochybnitelné. Ke zhodnocování státního a privátního majetku také dochází díky finanční podpoře Evropské unie. Podpořené projekty nadregionálního a národního významu jsou přínosem pro oblast památkové péče i regionální rozvoj. Celá oblast památkové péče se však neobejde bez systémového řešení legislativních změn jak v krátkodobém horizontu - zejména připravovanou další novelou památkového zákona, tak i v dlouhodobějším výhledu, přípravou nového zákona o památkovém fondu. II. Cíle koncepce 1. Právní předpisy Anotace: Změny právních předpisů na úseku památkové péče, ať již v novele památkového zákona, či v nové právní normě, by měly vyřešit několik okruhů. Odstraněna by měla být nerovnost vlastníků nemovitostí, jejichž vlastnická práva jsou orgány památkové péče omezována z důvodu ochrany veřejného zájmu. Zatímco v současné době mohou o příspěvek na obnovu požádat pouze vlastníci kulturních památek, vlastníci nemovitostí neprohlášených za kulturní památky, ale ležících v památkových rezervacích a zónách, ochranných pásmech, již nikoliv. I jim je správními akty jejich vlastnictví z důvodu ochrany veřejného zájmu omezováno, ale na rozdíl od první skupiny bez možnosti finanční náhrady. Zatímco vlastníkům kulturních památek je omezení vlastnického práva kompenzováno bezplatnou pomocí odborné organizace státní památkové péče a možností žádat o státní příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním a obnovou kulturní památky, vlastníkům nemovitostí, které nejsou prohlášeny za kulturní památky, ale nacházejí se na památkově chráněném území, je kompenzováno omezování vlastnického práva pouze bezplatnou pomocí odborné organizace státní památkové péče. Některé kraje a obce v rámci samostatné působnosti poskytují dotace i vlastníkům nemovitostí, které nejsou prohlášeny za kulturní památky, ale nacházejí se na památkově chráněném území. Znamenalo by to zavedení možnosti čerpání finančních prostředků z rozpočtu Ministerstva kultury. V oblasti archeologie není vykonáván účinný dohled veřejné správy nad organizacemi oprávněnými k provádění archeologických výzkumů a nad jejich odbornou činností. V současné době jej provádí především Akademie věd České republiky, respektive její archeologické ústavy, jejichž je akademie zřizovatelem, a v minimálním rozsahu Ministerstvo kultury. Realizace cíle zajistí efektivní dohled a postih oprávněných organizací, které nebudou dodržovat stanovené povinnosti. Bude znamenat naplnění čl. 3 Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy. Ministerstvo kultury bude usilovat o zefektivnění systému daňových úlev jako kompenzaci vlastníkům kulturních památek a prověřovat možnost vytvoření náhrad vlastníkům nemovitostí ležících v památkově chráněných územích za omezování vlastnických práv z důvodu ochrany veřejného zájmu, jako tomu je např. osvobození od daně z nemovitostí u ochranných lesů dle lesního zákona. Opatření: II.1.a Příprava novely památkového zákona („archeologické“). II.1.b Příprava nového památkového zákona. II.1.c Příprava nařízení vlády o prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky. II.1.d Příprava vyhlášky Ministerstva kultury o prohlášení území za památkové zóny. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.1.a Ministerstvo kultury 2011 Zpracování a předložení návrhu novely zákona dle pravidel Legislativní rady vlády II.1.b Ministerstvo kultury 2013 Zpracování a předložení návrhu zákona dle pravidel Legislativní rady vlády II.1.c Ministerstvo kultury 2015 Zpracování a předložení návrhu nařízení vlády dle pravidel Legislativní rady vlády II.1.d Ministerstvo kultury 2015 Zpracování a předložení návrhu vyhlášky dle pravidel Legislativní rady vlády Dopad na státní rozpočet: bez dopadu Dotčená skupina: Veřejná správa, vlastníci věcí památkového fondu 2. Kulturní památky Anotace: Kulturní dědictví České republiky má v evropském kontextu své nezastupitelné místo. Kulturní památky tvoří jeho zvláštní skupinu věcí. V současné době památkový fond přesahuje u nemovitých památek zahrnující jednotlivé nemovitosti i jejich soubory více jak 40 000 rejstříkových čísel, u movitých památek včetně rozsáhlých mobiliárních fondů dosahuje přes 43 000 rejstříkových čísel Ústředního seznamu kulturních památek. Některé skupiny věcí musí být při prohlašování za kulturní památky posuzovány na základě dalších specifických kritérií, jiné jsou vybírány jako nejkvalitnější a zcela autentičtí reprezentanti dochovaného souboru. Budování památkového fondu je z principu neuzavřeným procesem. Opatření: II.2.a Analýza a vyhodnocení souboru věcí chráněných právem jako kulturní památky. II.2.b Specifikace a zpřesnění kritérií pro prohlašování věcí za kulturní památky. II.2.c Odborné vyhodnocování specifických skupin statků s kulturní hodnotou a výběr jejich významných reprezentantů pro prohlášení za kulturní památky. II.2.d Specifikace a zpřesnění kritérií pro prohlašování kulturních památek za národní kulturní památky. Na základě odborného vyhodnocení výběr významných reprezentantů kulturních památek pro prohlášení za národní kulturní památky. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.2.a Ministerstvo kultury Národní památkový ústav 2011-2012 Sběr dat a jejich zpracování II.2.b Ministerstvo kultury 2011-2013 Metodický pokyn a jeho zveřejnění II.2.c Národní památkový ústav Ministerstvo kultury 2011-2016 Odborné vyhodnocení, Rozhodnutí o prohlášení věci za kulturní památku II.2.d Ministerstvo kultury 2011-2013 Metodický pokyn a jeho zveřejnění, Zpracování a předložení návrhu vládního nařízení dle pravidel Legislativní rady vlády Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Vlastníci kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty, veřejná správa 3. Památkově chráněná území Anotace: Ochrana specifických hodnot památkově chráněných území musí spočívat v součinnosti orgánů státní správy, krajů, obcí, odborné organizace státní památkové péče a vlastníků nemovitostí. Autenticita historických sídel a jejich prostředí spoluvytváří kontinuitu mezi historickým vědomím národa a současností, která do ní v poslední době velmi silně zasahuje. Z těchto důvodů je nutná jednoznačná specifikace hodnot území a stanovení konkrétních podmínek jejich ochrany. Zvláštní pozornost bude věnována krajinným zónám a archeologickým rezervacím. Opatření: II.3.a Analýza a vyhodnocení souboru památkově chráněných území. II.3.b Specifikace a zpřesnění kritérií pro vyhlašování nových památkově chráněných území a jejich zveřejnění. II.3.c Provedení revize památkově chráněných území a prohlášení nových památkově chráněných území. II.3.d Podpora zpracování plánu ochrany památkových rezervací a zón. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.3.a Ministerstvo kultury Národní památkový ústav 2011-2012 Sběr dat a jejich zpracování II.3.b Ministerstvo kultury 2013 Metodický pokyn II.3.c Ministerstvo kultury Národní památkový ústav 2011-2015 Zpracování a předložení návrhu vyhláška Ministerstva kultury dle pravidel Legislativní rady vlády II.3.d Ministerstvo kultury Národní památkový ústav 2012 Metodický pokyn Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Vlastníci nemovitostí v památkově chráněných územích, veřejná správa 4. Ústřední seznam kulturních památek Anotace: Jedním z nejzávažnějších problémů památkové péče jsou nepřehledné a zavádějící informace, které poskytuje Ústřední seznam kulturních památek. Z tohoto pak vznikají závažné problémy s právními důsledky. Jedním ze způsobů dosažení nápravy je urychlená digitalizace a vektorizace mapových složek Ústředního seznamu kulturních památek provedená v úzké návaznosti na probíhající digitalizaci katastrálních map zabezpečovanou Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Ústřední seznam musí být tvořen pouze údaji, které jsou úplné a pravdivé. Jedním ze způsobů dosažení nápravy je urychlená digitalizace a vektorizace mapových složek Ústředního seznamu kulturních památek provedená v úzké návaznosti na vektorizaci katastrálních map Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Zkvalitnění Ústředního seznamu kulturních památek jednoznačně přispěje k právní jistotě vlastníků kulturních památek a k vyšší ochraně památkového fondu. Opatření: II.4.a Zvýšení vypovídací kvality Ústředního seznamu kulturních památek a tím zvýšení právní jistoty vlastníků památkově chráněných věcí a zjednodušení a zkvalitnění výkonu veřejné správy na úseku památkové péče. II.4.b Digitalizace Ústředního seznamu kulturních památek. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.4.a Ministerstvo kultury 2013 Rozhodnutími, metodickým pokynem Ministerstva kultury, případně změnou zákona II.4.b Ministerstvo kultury Národní památkový ústav Český úřad zeměměřický a katastrální 2013-2016 Provedením digitalizace [DEL: :DEL] Dopad na státní rozpočet: bez dopadu, II. 4.b z Programu SMART ADMINISTRATION Dotčená skupina: Veřejná správa, vlastníci věcí památkového fondu 5. Evidence movitých kulturních památek Anotace: Základním předpokladem pro účinnou památkovou ochranu je znalost současného movitého památkového fondu. Po roce 1989 nastala celá řada změn ve vlastnictví významných souborů kulturních památek, zejména mobiliárních fondů, hradů, zámků a církevních památek. Tím, že vlastníci často neplní povinnosti dané zákonem o státní památkové péči (ohlašovací povinnost ad.), se památková péče nachází v situaci, kdy v řadě případů nemá informace o tom, k jakým změnám vlastnictví a umístění u movitých kulturních památek došlo. Základní evidence mobiliárních fondů státních hradů a zámků probíhá již od roku 1976 a je nutné ji dokončit v jednotném evidenčním systému. V souvislosti s prezentací památkových objektů bude provedeno scelování mobiliárních fondů státních hradů a zámků, části jejichž souborů nebo jednotlivé předměty se nacházejí v jiných státních památkových objektech nebo institucích. Opatření: II.5.a Reidentifikace movitých kulturních památek. II.5.b Přijetí právní úpravy, která postihne neplnění ohlašovací povinnosti při převodu kulturní památky, která není evidována v katastru nemovitostí. II.5.c Dokončení základní evidence mobiliárních fondů státních hradů a zámků. II.5.d Scelování mobiliárních fondů hradů a zámků v majetku státu. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.5.a Národní památkový ústav 2011-2016 Realizace úkolu na základě metodického pokynu II.5.b Ministerstvo kultury 2011 - 2013 Zpracování a předložení návrhu vyhlášky dle pravidel Legislativní rady vlády II.5.c Národní památkový ústav 2011-2013 Pokyn zřizovatele II.5.d Národní památkový ústav, Ministerstvo kultury 2011 - 2016 Realizace úkolu na základě metodického pokynu Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Vlastníci movitých kulturních památek 6. Monitoring památkového fondu Anotace: Zajištění ochrany památkového fondu a zamezení nenávratných škod na památkovém fondu se neobejde bez jeho důkladného monitoringu. Ten by měl být řešen jako integrovaný systém s centrální správou dat. Tímto způsobem bude efektivně a účinně sloužit zejména správním orgánům při výkonu památkové péče. Sledován a vyhodnocován by měl být i stav systému památkové péče, jak v oblasti výkonu veřejné správy, tak i za úsek odborné organizace. Opatření: II.6.a Nastavení systémů monitoringu stavu památkového fondu a památkové péče a jejich uvedení do praxe. II.6.b Rozšíření spolupráce mezi orgány památkové péče a nevládními neziskovými organizacemi nebo dobrovolníky při sledování stavu památkového fondu v regionech. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.6.a Národní památkový ústav Ministerstvo kultury 2011-2016 Metodický pokyn II.6.b Národní památkový ústav Ministerstvo kultury 2011-2016 Metodická, odborná a finanční pomoc Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Veřejná správa, nevládní neziskové organizace a dobrovolníci 7. Výzkum a vývoj Anotace: Cílem výzkumu, vývoje a inovací v oblasti památkové péče je přispět k lepšímu poznávání památkového fondu a zajištění jeho kvalitnější a účinnější ochrany, ať už na základě lepšího poznání památkového fondu nebo zlepšení a zkvalitnění možností jeho fyzické ochrany. Nelze opominout ani výzkum v oblasti prezentace a vzdělávání, tedy formy aplikovaného výzkumu a vývoje v oblasti památkové péče. Národní památkový ústav učinil první krok, když zpracoval svoji koncepci výzkumu a vývoje. Opatření: II.7.a Zefektivnění výzkumu a vývoje v oblasti památkové péče. II.7.b Zajištění rozvoje výzkumné činnosti ve spolupráci s dalšími subjekty v oblasti památkové péče. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.7.a Ministerstvo kultury 2011-2013 Provedení analýzy výzkumu a vývoje v oblasti památkové péče II.7.b Ministerstvo kultury Národní památkový ústav 2011-2016 Koordinace výzkumu a vývoje s vysokými školami a Akademií věd ČR a dalšími odbornými institucemi Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Subjekty podílející se na výzkumu a vývoji v oblasti památkové péče 8. Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO) Anotace: Jedním z významných nástrojů ochrany kulturního dědictví České republiky je „Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví“. Tento systém zahrnuje i oblast ochrany kulturních památek, kterou je třeba dále rozvíjet. Hlavní prioritou programu je implementace nových technologií do stávajících struktur ochrany souborů movitých kulturních památek, především v objektech hradů a zámků. Odbornou oporou pro zabezpečení zpřístupněných objektů je spolupráce s Ministerstvem vnitra - policejním prezídiem. Na tyto úkoly ISO A navazuje preventivní ochrana před nepříznivými vlivy prostředí, která se v oblasti ochrany mobiliárních fondů hradů a zámků začala systematicky rozvíjet teprve od roku 2009. Opatření: II.8.a Navázání spolupráce s Ministerstvem vnitra (Policejním prezídiem) při provádění periodických preventivních prohlídek zabezpečení památkových objektů. II.8.b Rozšíření podprogramu ISO D – preventivní ochrana před nepříznivými vlivy prostředí, o možnost čerpání finančních prostředků církvemi a náboženskými společnostmi. II.8.c Jednoznačná specifikace regulativu pro výkup předmětů kulturní hodnoty pro veřejně přístupné hrady a zámky v podprogramu ISO C. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.8.a Ministerstvo kultury Ministerstvo vnitra 2012 Interní pokyn Ministerstva kultury II.8.b Ministerstvo kultury 2013 Interní pokyn Ministerstva kultury II.8.c Ministerstvo kultury 2013 Interní pokyn Ministerstva kultury Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Vlastníci movitých kulturních památek, kteří je uchovávají a prezentují veřejnosti 9. Archeologické dědictví Anotace: Archeologické kulturní dědictví je ze své podstaty jednou z nejméně prozkoumaných a současně i nejohroženějších složek kulturního dědictví. V České republice chybí komplexní úprava nakládání s archeologickým dědictvím, jako je např. zavedení dohledu veřejné správy nad subjekty provádějícími archeologické výzkumy, zvýšení motivace pro odevzdávání náhodných archeologických nálezů a s tím související ochrana archeologického dědictví atp. Opatření: II.9.a Přijetí komplexní právní úpravy ochrany archeologického dědictví reflektující nové podmínky a situaci v oboru. II.9.b Implementace nových právních předpisů v oblasti ochrany archeologického dědictví. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.9.a Ministerstvo kultury 2012 Zpracování a předložení návrhu zákona a prováděcích předpisů dle pravidel Legislativní rady vlády II.9.b Ministerstvo kultury 2012-2014 Metodická činnost Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Organizace oprávněné k provádění archeologickým výzkumům, subjekty realizující činnost, která ohrožuje zachování archeologického dědictví, veřejná správa 10. Ochrana kulturní krajiny Anotace: Česká republika se přijetím Evropské úmluvy o krajině č. 13/2005 Sb. m.s., zavázala k ochraně, správě krajiny a k jejímu plánování. V podmínkách České republiky je pro charakter konkrétní krajiny často velmi důležitá její kulturní složka. Na úseku památkové péče však schází nástroj, který by umožňoval ochranu této složky krajiny z hlediska památkové péče. Opatření: II.10.a Aktivní účast na implementaci Evropské úmluvy o krajině v rámci meziresortní kooperace a spolupráce s dalšími zainteresovanými subjekty. II.10.b Zpracování analytických materiálů vyhodnocující stav ochrany kulturní krajiny na úseku památkové péče. II.10.c Přijetí právní úpravy ochrany kulturní složky krajiny na úseku památkové péče. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.10.a Ministerstvo kultury Národní památkový ústav 2011-2016 Spolupráce s Ministerstvem životního prostředí a dalšími orgány veřejné správy a subjekty II.10.b Ministerstvo kultury 2012 Zpracování analýzy II.10.c Ministerstvo kultury 2014 Zpracování a předložení návrhu zákona dle pravidel Legislativní rady vlády Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Fyzické, právnické osoby, veřejná správa 11. Řešení nepředvídatelných události Anotace: Současný systém neumožňuje operativní rozdělování finančních prostředků na obnovu nebo zachování věcí chráněných památkovým zákonem v případě jejich bezprostředního ohrožení. V důsledku toho nejsou ani aplikována ustanovení právních předpisů, které např. umožňují náhradní výkon uložených nápravných opatření nebo ochranu archeologického dědictví. Opatření: II.11.a Zajištění možnosti operativně čerpat finanční prostředky určené na obnovu kulturních památek po živelních katastrofách a podobných událostech. II.11.b Vytvoření finanční rezervy pro hrazení nákladů vzniklých z uplatnění § 15 odst. 1 památkového zákona a § 176 odst. 2 a 3 stavebního zákona. II.11.c Podpora záchranných archeologických výzkumů, které nehradí stavebník. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.11.a Ministerstvo kultury 2011-2016 Rozpočtové opatření II.11.b Ministerstvo kultury 2011-2016 Rozpočtové opatření II.11.c Ministerstvo kultury 2011-2016 Rozpočtové opatření Dopad na státní rozpočet: Vytvoření finanční rezervy ve výši minimálně 5 mil Kč na rok v rozpočtu Ministerstva kultury. Dotčená skupina: Vlastníci věcí památkového fondu 12. Kompenzace za omezení vlastnického práva Anotace: Dotační řízení, která jsou ze zákona koncipována jako nenároková, jsou jedním z nástrojů, kterým je nahrazováno omezení vlastnictví vlastníkům kulturních památek. Jak vlastníkům kulturních památek, tak Ministerstvu kultury je dán společný zájem na co nejrychlejším a co nejméně zatěžujícím dotačním řízení, které splňuje všechny zákonné náležitosti. V oblasti udílení dotací by dále měla být odstraněna nerovnost vlastníků nemovitostí, jejichž vlastnická práva jsou orgány památkové péče omezována z důvodu ochrany veřejného zájmu. Zatímco v současné době mohou o příspěvek na obnovu požádat pouze vlastníci kulturních památek, vlastníci nemovitostí neprohlášených za kulturní památky, ale ležících v památkových rezervacích, zónách a ochranných pásmech již nikoliv. I jim je závaznými stanovisky orgánů památkové péče jejich vlastnictví omezováno z důvodu ochrany veřejného zájmu, avšak bez náhrady, což je v rozporu se zásadami právního řádu ČR. Opatření: II.12.a Provedení revize zásad a zefektivnění administrace dotačních programů Ministerstva kultury. II.12.b Zavedení možnosti čerpání finančních prostředků u nemovitostí, které nejsou kulturní památkou, ale které se nacházejí v památkových rezervacích a zónách a ochranných pásmech. II.12.c Zefektivnění stávajícího systému daňových úlev pro vlastníky kulturních památek a prověření možnosti jeho rozšíření pro vlastníky nemovitostí, které nejsou kulturními památkami a které leží v památkových rezervacích a památkových zónách. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.12.a Ministerstvo kultury 2011-2016 Vydáním aktualizovaných zásad dotačních programů II.12.b Ministerstvo kultury 2011-2016 Zpracování a předložení návrhu zákona dle pravidel Legislativní rady vlády II.12.c Ministerstvo kultury Ministerstvo financí od 2011 Uzavírání smluv s Ministerstvem kultury, spolupráce s Ministerstvem financí, případně změna zákona Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Vlastníci věcí památkového fondu 13. Odborné vzdělávání Anotace: Odborné vzdělávání pracovníků památkové péče v rámci celoživotního vzdělávání je velmi zanedbanou oblastí. Neprofesionalita, neznalost nových technologií a nutného právního základu se negativně projevuje na vztahu veřejnosti k oboru památkové péče. Mnohdy se setkáváme s nezákonným jednáním orgánů památkové péče, či odborné organizace památkové péče. Z těchto důvodů je třeba soustavně sledovat, účinně podporovat a rozvíjet další vzdělávání pracovníků oboru. Důležitá je však i kvalitní výuka oboru na středních i vysokých školách. Opatření: II.13.a Zajištění kvalitního odborného vzdělávání v oblasti památkové péče a cestovního ruchu reflektujícího současné trendy a nové technologie ve vzdělávacích programech středních škol, vyšších odborných škol a akreditovaných studijních programech vysokých škol. II.13.b Podpora rozvoje programů celoživotního vzdělávání uskutečňovaných dle § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, v oblasti památkové péče a cestovního ruchu. II.13.c Spolupráce s MŠMT při udělování akreditací oboru Konzervátorství a restaurátorství. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.13.a Ministerstvo kultury 2011-2016 Zapojení odborných pracovníků památkové péče do výuky na středních a vysokých školách. II.13.b Ministerstvo kultury 2011-2016 Odborná spolupráce s oprávněnými subjekty. II.13.c Ministerstvo kultury 2011-2016 Odborná spolupráce s oprávněnými subjekty. Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Pracovníci v oblasti památkové péče, žáci a studenti 14. Edukační aktivity Anotace: Rozmanitý památkový fond České republiky je nositelem hodnot a důkazem vztahu člověka ke kulturnímu dědictví a jeho národnímu povědomí. Ke zprostředkování těchto hodnot a posilování tohoto vztahu a povědomí velmi přispívají i edukační aktivity na kulturních památkách. Tyto aktivity jsou však na rozdílné úrovni. Je třeba jejich profesionalizace v řádných pedagogických intencích. Řada projektů již této úrovně dosahuje. Pro plnohodnotné edukační aktivity je zapotřebí vzájemná informovanost všech jejich poskytovatelů a spolupráce s pedagogickými pracovníky a dalšími specialisty. Opatření: II.14.a Rozvíjení edukačních aktivit spojených s oborem památkové péče pro konkrétní cílové skupiny občanů. II.14.b Stimulace implementace nauky o kulturním dědictví do soustavy základních a středních škol. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.14.a Ministerstvo kultury Národní památkový ústav 2011-2016 Vytváření podmínek rozvoje edukačních aktivit prostřednictvím komunikačního metodického pracoviště. II.14.b Ministerstvo kultury Národní památkový ústav 2011-2016 Spolupráce s pověřenými pedagogy dotčených základních a středních škol Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Zájemci o pedagogickou a andragogickou činnost v oblasti výchovy o kulturním dědictví 15. Památky a cestovní ruch Anotace: Bohatost památkového fondu České republiky nabízí velké možnosti pro využití v cestovním ruchu. Jeho rozvoj přináší významné finanční zdroje a vytváří množství pracovních míst. Je proto vhodné podporovat zapojení kulturních památek do aktivit na poli cestovního ruchu při zachování jejich ochrany. Způsob využití kulturních památek v cestovním ruchu nesmí vést k poškozování jejich památkových hodnot. Opatření: II.15.a Podpora zpřístupňování památkových objektů, jejich propagace a rozšiřování nabídky kulturních akcí. II.15.b Využití všestranného potenciálu památek pro poskytování služeb v cestovním ruchu trvale udržitelným způsobem. II.15.c Zapojení vhodných marketingových nástrojů cestovního ruchu pro únosnou ekonomizaci kulturních památek. Využití části výnosu z cestovního ruchu na obnovu kulturních památek. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.15.a Ministerstvo kultury Národní památkový ústav Ministerstvo pro místní rozvoj 2011-2016 Vytváření vhodných podmínek rozvoje zpřístupněných objektů. Spolupráce s dalšími subjekty na propagaci zpřístupněných památek II.15.b Národní památkový ústav Ministerstvo pro místní rozvoj 2011-2016 Metodický pokyn II.15.c Ministerstvo kultury Národní památkový ústav Ministerstvo pro místní rozvoj 2011-2016 Spolupráce se subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Vlastníci zpřístupněných kulturních památek, subjekty působící v cestovním ruchu 16. Výkonné orgány památkové péče Anotace: Efektivitu výkonu přenesené působnosti na úseku památkové péče lze mimo jiné zvyšovat metodickou a kontrolní činností. K poznání a dalšímu směřování oboru mají přispět statistické rozbory o výkonech památkové péče. Neméně důležitá je i informovanost široké veřejnosti o probíhajícím dialogu a vývoji oboru památkové péče. Opatření: II.16.a Zintenzivnění metodického řízení u příslušných orgánů památkové péče. II.16.b Zkvalitnění poskytovaných informačních služeb a prezentace oboru památkové péče. II.16.c Zpracování a vyhodnocování statistických údajů o výkonu památkové péče v České republice. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.16.a Ministerstvo kultury Krajské úřady 2011-2016 Metodické pokyny, jejich zveřejňování, průběžná aktualizace těchto informací II.16.b Ministerstvo kultury Krajské úřady Úřady obcí s rozšířenou působností 2011-2016 Individuální forma dle možností úřadu II.16.c Ministerstvo kultury 2011-2016 Statistické šetření a jeho vyhodnocení Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Orgány památkové péče 17. Památková inspekce Anotace: Památková inspekce jako specializovaný kontrolní orgán Ministerstva kultury v oboru státní památkové péče vykonává ústřední dozor nad dodržováním památkového zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Pro zkvalitnění výkonu památkové péče je zapotřebí zvýšit dostupnost informací o poznatcích získaných při provádění kontrol a dosáhnout odstranění zjištěných nedostatků. Opatření: II.17.a Pravidelné zveřejňování informací o poznatcích získaných v rámci kontrol prováděných Památkovou inspekcí. II.17.b Zavedení lektorské a metodické činnosti Památkové inspekce prováděné i mimo její kontrolní činnost. II.17.c Přijetí právní úpravy, kde budou nově vymezeny postavení a pravomoci Památkové inspekce. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.17.a Památková inspekce 2011-2016 Publikace zjištění z kontrol II.17.b Památková inspekce 2011-2016 Tématická vystoupení, porady, školení, semináře II.17.c Ministerstvo kultury 2011-2013 Zpracování a předložení návrhu zákona dle pravidel Legislativní rady vlády Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Památková inspekce, výkonné orgány a odborná organizace památkové péče 18. Odborná organizace památkové péče Anotace: Odbornou organizací památkové péče je státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem kultury, Národní památkový ústav. Zajišťuje funkci odborné organizace jak pro veřejnou správu, tak vlastníky památkově chráněných věcí a věcí dotčených státní památkovou péčí. Vědecky zkoumá památkový fond České republiky, provádí metodologickou a dokumentační činnost v oblasti památkové péče. V neposlední řadě spravuje státní památkové objekty, především hrady a zámky. Opatření: II.18.a Dokončení transformace Národního památkového ústavu. II.18.b Zkvalitnění úrovně odborných podkladů zpracovávaných pro orgány památkové péče a bezplatné odborné pomoci vlastníkům kulturních památek. II.18.c Koordinace činnosti při péči o památky mezinárodního významu a monitoring jejich stavu. II.18.d Zpřístupnění historických knihovních fondů odborné veřejnosti. II.18.e Tvorba nových instalací v dosud nezpřístupněných objektech Národního památkového ústavu. Restaurování a prezentace specifických historických sbírek hradů a zámků evropského významu. II.18.f Spolupráce s ostatními subjekty při propagaci a prezentaci zpřístupněných objektů ve specifických formách cestovního ruchu. II.18.g Hledání forem interpretace hodnot vědecky zkoumaného památkového fondu a památkového potenciálu, respektive jeho části, která není zpřístupněna a z objektivních důvodů ji ani nebude možné veřejnosti zpřístupnit, ale v celistvém obrazu kulturního dědictví je nepominutelná (např. soukromá obydlí či jiné majetky, movité památky, apod.). Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.18.a Národní památkový ústav 2011 Interní pokyn Národního památkového ústavu II.18.b Národní památkový ústav 2011-2016 Interní pokyn Národního památkového ústavu II.18.c Národní památkový ústav 2011-2016 Interní pokyn Národního památkového ústavu II.18.d Národní památkový ústav 2011-2016 Interní pokyn Národního památkového ústavu II.18.e Národní památkový ústav 2011-2016 Interní pokyn Národního památkového ústavu II.18.f Ministerstvo kultury Národní památkový ústav 2011-2016 Spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj Interní pokyn Národního památkového ústavu II.18.g Národní památkový ústav 2011-2016 Interní pokyn Národního památkového ústavu Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Odborná veřejnost, orgány státní správy, zájmové skupiny 19. Účast dalších subjektů při nakládání s památkovým fondem Anotace: Památková péče je i díky bohatosti památkového fondu v České republice svou povahou multidisciplinárním oborem. Účinná ochrana památkového fondu může být zajištěna pouze provázáním souvisejících právních předpisů a spoluprací dotčených subjektů. Opatření: II.19.a Spolupráce s vědeckými ústavy, paměťovými a sbírkotvornými institucemi při péči a dokumentaci památkového fondu. II.19.b Spolupráce a podpora nestátních neziskových organizací při péči o památkový fond a jeho propagaci a popularizaci. II.19.c Spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj a stavebními úřady, s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem životního prostředí a dalšími dotčenými orgány v péči o památkový fond. II.19.d Rozvíjení zákonné spolupráce s celními úřady ve smyslu § 27a odst.1 písm. c) památkového zákona. II.19.e Podpora účasti donátorů na obnově a zachování kulturního dědictví. Nositel úkolu Termín plnění Způsob splnění II.19.a Ministerstvo kultury 2011-2016 Smlouvy o spolupráci II.19.b Ministerstvo kultury 2011-2016 Smlouvy o spolupráci II.19.c Ministerstvo kultury 2011-2016 Metodické porady, konzultace, schůzky II.19.d Národní památkový ústav 2011-2016 Metodický pokyn II.19.e Ministerstvo kultury Krajské úřady Úřady obcí s rozšířenou působností Národní památkový ústav 2011-2016 Individuální forma dle možností Dopad na státní rozpočet: Bez dopadu Dotčená skupina: Veřejná správa, nestátní neziskové organizace, paměťové a sbírkotvorné instituce, veřejnost