Soutěžní ekonomie
Horizontální dohody a kartely, ne-horizontální fúze
a vertikální omezení
Daniel Donath
ESF MU, Brno, 20. dubna 2014
2
Přehled
 Horizontální dohody
 Kartely
 Nehorizontální fúze
 Vertikální omezení
3
Klíčová literatura (1/2)
 Pokyny k dohodám o horizontální spolupráci- http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2011:011:0001:0072:CS:PDF
 Určení výše škody (EK, 2013) -
http://ec.europa.eu/competition/antitrust/actionsdamages/quantification_guide_
cs.pdf
 Pokyny k ne-horizontálnímu spojování - http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/EN/ALL/?uri=CELEX:52008XC1018(03)
 TomTom/Tele Atlas (EK, 2008) -
http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m4854_20080514_206
82_en.pdf
 ČSA/Letiště Praha (ÚOHS, 2011) - http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-
soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-9149.html
4
Klíčová literatura (2/2)
 Pokyny k vertikálním omezením - http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:130:0001:0046:CS:PDF
 Nařízení Komise č. 330/2010 o blokových výjimkách -
www.uohs.cz/download/Legislativa/HS/EU/2010_330.pdf
5
Článek 101 (bývalý článek 81 Smlouvy o ES)
 1. S vnitřním trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení
podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž účelem
nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty,
které
 přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky;
 omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice;
 rozdělují trhy nebo zdroje zásobování;
 uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří
partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži;
 podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních
zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.
 2. Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle tohoto článku jsou neplatné od počátku.
 3. Odstavec 1 však může být prohlášen za neúčinný pro:
 dohody nebo kategorie dohod mezi podniky,
 rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a
 jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie,
které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského
pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a které
 neukládají příslušným podnikům omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná;
 neumožňují těmto podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto
dotčených.
6
Úvod
 Horizontální dohody jsou uzavírány mezi podniky, které působí na stejné
úrovni na trhu, tzn. mezi soutěžiteli
 Asi nejznámější formou horizontální spolupráce je kartel, jehož výsledkem
může být dohoda o pevných cenách nebo objemech výroby či rozdělení
trhů
 Horizontální dohody mohou vést k značným hospodářským přínosům,
zejména pokud spojují doplňující se činnosti, odbornosti nebo aktiva
 Např. rozdělení rizik, úspory nákladů, zvýšení investic, sloučení know-how atd.
 Na druhé straně mohou dohody o horizontální spolupráci vést k narušení
hospodářské soutěže, pokud spolupráce stranám umožňuje zachovat,
získat nebo zvyšovat tržní sílu
7
Všeobecný analytický rámec (1/2)
 Horizontální dohody mohou mít nejen pozitivní, ale i negativní vlivy na
hospodářskou soutěž => analytický rámec pro posouzení dopadů
horizontální dohody podle článku 101 se skládá ze dvou částí.
 První část: Omezuje dohoda hospodářskou soutěž jakožto cíl nebo znatelně
omezuje hospodářskou soutěž svými dopady, což vede k uchování anebo
získání či zvýšení tržní síly stranám dohody?
 Porovnáním situace, která nastane po dohodě se situací, kdyby na trhu
dohoda nebyla, dojdeme k omezení hospodářské soutěže:
 „[z]a účelem prokázání skutečných nebo potenciálních omezujících účinků na
hospodářskou soutěž je tudíž nezbytné vzít v úvahu hospodářskou soutěž mezi
stranami a hospodářskou soutěž ze strany třetích osob, zejména skutečnou nebo
potenciální hospodářskou soutěž, která by probíhala v případě, že by dohoda
neexistovala.“ (Odst. 29 Pokynů)
8
Všeobecný analytický rámec (2/2)
 V druhé části se podle analytického rámce posuzuje, zda omezení
hospodářské soutěže mohou získat výjimku podle článku 101 odstavce 3,
protože v jejich důsledku dojde k růstu efektivnosti stran dohody v celkový
prospěch hospodářské soutěže na trhu.
 Růst efektivnosti musí splňovat tři kumulativní podmínky:
 Růst efektivnosti musí být přímo přičitatelný dohodě a „omezení [hospodářské
soutěže] musí být nezbytná k dosažení […] růstu efektivnosti.“
 V důsledku dohody nemohou být strany dohody schopny „vyloučit
hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části produktů, které jsou
těmito dohodami dotčeny.“
 Růst efektivnosti musí být „[…] dostatečně přenesen na spotřebitele, takže
těm jsou přinejmenším vynahrazeny omezující účinky dohody; nepostačuje
proto pouze efektivnost, která svědčí stranám dohody […].“
 Čím větší je tržní síla stran, které jsou součástí dohody, tím menší je
pravděpodobnost, že bude vyšší efektivnost přenesena na spotřebitele v
takové míře, že převáží negativní dopady na spotřebitele.
9
BA/AA/Iberia – kooperace dvou (skoro) nepřekrývajících se
sítí
 Sítě BA a AA se nepřekrývají kromě několika tras mezi Londýnem a USA =>
kooperace („virtuální fúze“) eliminuje soutěž na přímých spojeních
 Měl by dopad kooperace být posuzován samostatně na každé trase?
 Kooperace povede k mnoha „efficiencies“ (lepší načasování letů, lepší
věrnostní program, zamezí dvojím maržím)
 Kooperace eliminuje soutěž na přímých spojeních mezi USA a Londýnem,
ale i zde může dojít k nabídce kvalitnějšího produktu
 Balancování - Jsou efficiencies vyšší než negativní efekty?
10
Kategorie dohod
 Výměna informací
 Dohody o výzkumu a vývoji
 Dohody o výrobě
 Dohody o nákupu
 Dohody o obchodním využití
 Standardizační dohody
11
Výměna informací - úvod
 Různé podoby - údaje mohou být sdíleny (i) přímo mezi soutěžiteli nebo (ii)
nepřímo prostřednictvím společného orgánu (například obchodního
sdružení) (iii) nebo prostřednictvím třetí strany jako např. organizace
provádějící výzkum trhu nebo dodavatelů společností či maloobchodníků
 Výměna informací může být hlavní aktivitou anebo může být součástí
horizontální dohody (například strany dohody o výrobě si sdělují určité
informace o nákladech)
 Pozitivní dopady – řešení problémů s asymetrickými informacemi,
zvyšování efektivity srovnáváním osvědčených postupů, úspory nákladů
snížením zásob, umožněním rychlejších dodávek výrobků; výměny informací
mohou taktéž přinést přímý prospěch spotřebitelům, a to snížením nákladů
na hledání a zlepšením výběru.
 Negativní dopady – umožňuje podnikům zjistit tržní strategie svých
konkurentů a tak jednat ve shodě
12
Výměna informací – hlavní obavy
 Zvýšením transparentnosti trhu může výměna strategických informací
usnadnit koordinaci chování společností
 Může dojít k uzavření trhu, pokud jsou soutěžitelé, kteří nemají stejné
informace
 Dopad výměny informací na trh je nicméně závislý na specifických
podmínkách na trhu, protože určité tržní podmínky mohou usnadňovat
dosažení stabilní koordinace
 Např. transparentnost, vysoká koncentrace, stabilita, symetričnost
 Klíčový dopad má charakteristika výměny informací – strategické
informace, pokrytí trhu, souhrnné/individualizované údaje, stáří údajům
četnost výměny informací, veřejné/neveřejné informace, veřejná/neveřejná
výměna informací
13
Výměna informací – růst efektivnosti
 Informace o nákladech může umožnit společnostem stát se více efektivní,
dodávat výrobky na trh s vysokou poptávkou anebo výrobu produktů
společnostmi s nejnižšími výrobními náklady
 Výměna údajů o spotřebitelích, jejich rizikovosti může být ku prospěchu
nejen společnostem a tak nepřímo spotřebitelům, ale i přímo spotřebitelům
 Pro splnění podmínky nezbytnosti musí být prokázáno, že stejného výsledku
nemůže bát dosaženo, že charakteristika vyměňovaných dat představuje
nejnižší možná rizika
 Růst efektivnosti musí být přenesen na spotřebitele, aby převážil omezující
účinky na hospodářskou soutěž
 Nesmí dojít k vyloučení hospodářské soutěže na podstatné části trhu
14
Dohody o výzkumu a vývoji
 Na co má dohoda vliv? (Současné anebo budoucí) výrobky a technologie,
nebo výzkumné a vývojové činnosti
 Inovace může vést k výrobku (nebo technologii), který bude soutěžit na trhu se
stávajícím výrobkem (nebo technologií)
 Inovace může vést ke zcela novému výrobku (nový relevantní trh)
 Může dojít k omezení hospodářské soutěže různými způsoby
 Zpomalení nebo omezení inovací => méně výrobků či horší výrobky, které se
dostávají na trh později
 Spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje může snížit úroveň hospodářské soutěže
mezi stranami dohody mimo tuto dohodu buď na stejném trhu anebo na trhu
mimo oblast působnosti dohody
 Nicméně obecně je nutno rozlišovat mezi dohodami o výzkumu a vývoji a
dohodami, které poskytují rozsáhlejší spolupráci zahrnující různé fáze
využívání výsledků (udělování licencí, výroba, nebo uvádění na trh)
15
Dohody o výrobě
 Dohody o výrobě a obzvláště společné výrobní podniky mohou přímo omezit
hospodářskou soutěž, i když strany dohody prodávají výrobky nezávisle na
sobě
 Klíčovou obavou dohody o výrobě je, že mohou vést ke koordinaci
dodavatelských aktivit v důsledku větší shodnosti nákladů a výměny citlivých
informací
 Prostřednictvím společné výroby mohou společnosti (i) ušetřit náklady, které
by jinak vynakládaly dvakrát, (ii) vyrábět s nižšími náklady, (iii) zvýšit jakost
výrobků, spojí-li své doplňující se odbornosti a know-how atd.
 Klíčem ke zhodnocení celkových dopadů dohody o výrobě tedy je porovnání
negativních dopadů dohody s jejími pozitivními dopady.
16
Dohody o nákupu - úvod
 Cílem ujednání o společném nákupu je obvykle vytvořit sílu kupujícího,
která může přinést snížení cen nebo kvalitnější výrobky či služby pro
spotřebitele. Síla kupujícího však může za určitých okolností také vyvolat
obavy z narušení hospodářské soutěže.
 Různé formy - lze provádět prostřednictvím (i) společně kontrolované
společnosti, (ii) společnosti, v nichž má mnoho podniků malý podíl, nebo (iii)
smluvního ujednání (aliance)
 Společný nákup nejen ovlivňuje trhy, kterých se bezprostředně týká ujednání
o společném nákupu, tj. relevantní nákupní trhy, ale také navazující
(prodejní) trhy, na nichž účastníci ujednání o společném nákupu působí
jako prodávající.
17
Dohody o nákupu – hlavní obavy, růst efektivnosti
 Pokud soutěžitelé na navazujícím trhu pořizují značnou část svých výrobků
společně, jejich motivace k cenové soutěži na navazujícím trhu může být
značně omezena (protože mají stejné náklady)
 Mají-li strany značný stupeň tržní síly na nákupním trhu, existuje riziko, že
mohou dodavatele nutit k omezení sortimentu nebo snížení jakosti výrobků
(zákon o významné tržní síle)
 Sílu kupujícího je také možné použít k vyloučení konkurenčních kupujících
omezením jejich přístupu k výkonným dodavatelům
 Dohody o nákupu primárně umožňují úspory nákladů (nižší kupní ceny, nižší
dopravní a skladovací náklady) ale také zavádění nových výrobků na trh
18
Dohody o obchodním využití
 Spolupráce mezi soutěžiteli při prodeji, distribuci nebo propagaci jejich výrobků
 Klíčové jsou dohody o distribuci (pokyny k vertikálním omezením), o kterých budeme
mluvit později
 Dohody o obchodním využití mohou vést ke (i) stanovení cen, (ii) omezení objemu
výroby, (iii) rozdělení trhů a (iv) výměně strategických informací
 Na druhou stranu může umožnit výrobcům vstoupit na trh, na který by jinak nemohly
vstoupit
 Všeobecně, společná distribuce může vést k významnému růstu efektivnosti
plynoucímu z úspor z rozsahu nebo sortimentu, zejména u menších výrobků
19
Standardizační dohody
 Cílem je vymezit technické nebo jakostní požadavky, které mají splňovat současné
nebo budoucí výrobky
 To vede nejen k integraci trhů, ale zároveň normy, které stanoví technickou
interoperabilitu a kompatibilitu, často podněcují hospodářskou soutěž
 Na druhou stranu, normy, které stanoví podrobné technické specifikace výrobku nebo
služby, mohou omezit technický rozvoj a inovaci (pokud je vybrána jen určitá
technologie, tak konkurenční technologie mohou být vyloučeny z trhu)
 Stejně tak součástí výsledné normy mohou být práva duševního vlastnictví, ke
kterým nemusí být umožněn přístup anebo je přístup umožněn za diskriminačních
podmínek
20
Přehled
 Horizontální dohody
 Kartely
 Nehorizontální fúze
 Vertikální omezení
21
Úvod
 Tzv. „nahé“ horizontální dohody (o cenách nebo rozdělení trhu) mají jen negativní
dopad na spotřebitele
 Efektivní kartel vede prakticky k (nejvyšší možné) ceně jako u monopolu
 Kartel společností, který má pod kontrolou tvorbu cen a rozdělil se jednotlivé části
trhu, nečelí konkurenčnímu tlaku, a nemusí tedy přicházet s novými produkty,
zvyšovat kvalitu ani snižovat ceny. Výsledkem je, že spotřebitelé platí víc za nižší
kvalitu.
 Podle soutěžního práva EU jsou kartely nezákonné. Komise vyměřuje společnostem
v kartelu vysoké pokuty. Jelikož jsou kartely nezákonné, udržují se většinou v
tajnosti, a důkazy o jejich existenci se proto hledají jen těžko.
 Aby Komise přiměla společnosti předávat interní důkazy o kartelech, zavedla tzv.
„politiku shovívavosti“. První společnost z kartelu, která důkazy poskytne, nemusí
platit pokutu.
22
Pokuty
 Pokuty jsou zaměřeny na prevenci, tzn., že musí trestat a odrazovat
 Klíčové vstupy pro vymezení pokut
 Procentní podíl z hodnoty relevantních tržeb – až 30 % v závislosti na závažnosti
protiprávního jednání
 Doba trvání – procentní podíl z hodnoty relevantních tržeb se vynásobí počtem let a
měsíců během nichž docházelo k protiprávnímu jednání (čím delší je protiprávní jednání,
tím větší je škoda)
 Zvýšení a snížení – pokutu lze zvýšit (opakované porušování pravidel) nebo snížit
(omezená účast); v případě kartelů je pokuta dodatečně navýšena o 15-25%
 Celkový strop – výše pokuty je omezena na 10 % z celkového ročního obratu společnosti
 Snížení z důvodu shovívavosti – Komise aktivně podporuje společnosti, které jsou
zapojené do kartelů, aby se přiznaly (pokuta může být dokonce prominuta)
 Snížení z důvodu narovnání – v případě kartelů může být pokuta snížena o 10 %, dosáhneli
Komise se společností narovnání
 Je dobré, aby soutěžní úřady byly transparentní při stanovování pokut?
23
Rámec hodnocení škod způsobený porušením
antimonopolních pravidel ES
 První klíčová otázka: Jaká by byla situace na trhu, kdyby nebyla
narušena hospodářská soutěž?
 Zodpovězení této otázky je obvykle velmi obtížné, protože vyžaduje
stanovení úrovně hospodářské soutěže, která není známa
 Druhá klíčová otázka: Kdo je ovlivněn nesoutěžním chováním?
 Přímí zákazníci: platí vyšší ceny a mají tak vyšší náklady
 Zároveň mohou zvýšit ceny svým zákazníkům (tzv. nepřímým
zákazníkům) a přenést tak na ně určitou část vyšších cen
 Je rozdíl mezi celkovým a čistým dopadem na přímé zákazníky
 Nepřímí zákazníci: platí vyšší ceny za meziprodukt
24
Rámec hodnocení škod - kartely
 Celkový dopad na přímé
zákazníky = X + Y
 Pokud je poptávka velmi
neelastická, Y je malé a
vyhodnocení se zaměřuje
na X
 X = (PH-PL)*QH
 PH and QH jsou cena a
množství produkce během
trvání kartelu a jsou známé
 PL je cena „při neexistenci
kartelu“ a musí být
odhadnuta
25
Odhad cen “při neexistenci kartelu” (1/2)
 Pro odhad ceny při neexistenci kartelu je zapotřebí, aby existovalo období
bez kartelu
 Potom je možné použít ceny v období bez kartelu a vyvodit z nich ceny
během trvání kartelu
 Rozdíly v podmínkách v těchto dvou obdobích mohou mít také vliv na
cenové odchylky, a proto je musíme vzít v úvahu
 Základní ekonomický postup spočívá ve stanovení vztahu mezi poptávkou a
nabídkou (cena, objem výroby) v období bez kartelu
 Např. ceny mohou být specifikovány jako funkce variabilních nákladů,
konkurenčního prostředí, kapacity, a cen na souvisejících trzích.
26
Odhad cen “při neexistenci kartelu” (2/2)
27
Přehled
 Horizontální dohody
 Kartely
 Nehorizontální fúze
 Vertikální omezení
28
Úvod
 Co jsou to nehorizontální fúze?
 Vertikální fúze - podniky působí na různých úrovních dodavatelského řetězce
(předcházející trh/upstream, navazující trh/downstream)
 Konglomerátní fúze - podniky působí na úzce souvisejících trzích (např.
komplementární výrobky, výrobky patřící do téhož výrobkového sortimentu)
 Komise musí posoudit, „zda by spojení nemohlo zásadně narušit účinnou
hospodářskou soutěž, zejména v důsledku vzniku nebo posílení
dominantního postavení na společném trhu nebo na jeho podstatné
části.“ (Odst. 1 Pokynů)
 Postup analýzy
 Vymezení relevantních trhů
 Určení tržní síly
 Ohodnocení teorií újmy
 Ohodnocení zvýšení efektivnosti
29
Vertikální integrace a ekonomická teorie
 Významně nižší potenciál negativních účinků ve srovnání s
horizontálními fúzemi
 Rozdílné podněty podniků
 Absence unilaterálních efektů
 Značný potenciál zvýšení efektivnosti
 Internalizace double marginalization
 2 společnosti s tržní silou (P>MC), po fúzi je upstream cena P=MC
 Snížení transakčních nákladů
 Lepší koordinace vertikální struktury
 One-stop shopping
 Negativní efekty pravděpodobné u podniků s významnou tržní silou
 Vytváření bariér vstupu
30
Soutěžní obavy
 Vytvoření nebo posílení dominantního postavení, uzavření trhu a
snížení schopnosti/podnětu konkurovat
 Zvyšování nákladů konkurentů
 Nekoordinované efekty
 Omezení přístupu konkurentů ke vstupům - fúze vede ke zvýšení nákladů
konkurentů na downstream trhu
 Omezení přístupu konkurentů k zákazníkům - Fúze omezuje přístup konkurentů
na upstream trhu k zákazníkům
 Koordinované efekty
 Změna konkurenčního prostředí a usnadnění koordinace (tacitní/explicitní koluze)
 Přenos monopolní síly (monopoly leveraging) a uzavření trhu
 „Bezpečný přístav“ - „Komise pravděpodobně nezjistí problémy (ať už v
podobě koordinovaných nebo nekoordinovaných účinků) v případě
nehorizontálních spojení, je-li podíl nového subjektu na trhu po spojení na
každém z dotčených trhů nižší než 30 % a HHI (Herfindahl-Hirschmanův
index) po spojení je nižší než 2000 (Odst. 25 Pokynů)
31
Nekoordinované účinky – omezení přístupu ke vstupům
32
Nekoordinované účinky – test omezení přístupu ke vstupům
 Má spojující se subjekt schopnost omezit přístup ke vstupům?
 Nutnost existence významné tržní síly na upstream trhu
 Nezbytnost vstupu, nákladová významnost vstupu, diferenciace
produktu, kritická komponenta
 Kapacitní omezení konkurentů, míra diferenciace produktu, exkluzivní
kontrakty, vývoj in-house
 Změna tržní síly konkurentů na upstream trhu
 Má spojující se subjekt motiv k omezení přístupu ke vstupům?
 Ziskovost strategie - analýza marží (upstream, downstream)
 Blízkost konkurence na downstream trhu
 Kapacitní omezení spojujícího se subjektu
 Mělo by uzavření trhu negativní dopad na soutěž na trhu a na
spotřebitele?
33
Nekoordinované účinky – omezení přístupu k zákazníkům
34
Nekoordinované účinky – test omezení přístupu k
zákazníkům
 Má spojující se subjekt schopnost omezit přístup na downstream trh
omezením svých nákupů od konkurentů na upstream trhu?
 Důležitý zákazník s významnou tržní sílou na downstream trhu
 Úspory z rozsahu, síťové efekty na straně poptávky
 Možnosti jiného uplatnění vstupu, vliv na investice a R&D
 Má spojující se subjekt motiv k omezení dodávek od konkurentů na
upstream trhu?
 Ziskovost strategie
 Možnost zvýšení cen na upstream a downstream trzích (tržní podíl na
downstream trhu)
 Ztráty z neodběru vstupu (kapacity, diferenciace, nižší efektivnost)
 Měla by strategie omezení dodávek od konkurentů negativní dopad na
soutěž na trhu a na spotřebitele?
35
Koordinované účinky
 Fúze vede k usnadnění koordinace na trhu (tacitní, explicitní)
 Test
 Dosažení podmínek koordinace
 Sledování odchylek od koordinace
 Odrazující mechanismus
 Reakce nezúčastněných subjektů
36
TomTom/Tele Atlas (EK, 2008) - Úvod
 Fúze největšího producenta přenosných navigačních zařízení (TomTom s
tržním podílem 30-50 %) s největším producentem navigačních map (Tele
Atlas s tržním podílem 50-70%)
 Pouze 2 producenti navigačních map - duopol (Tele Atlas, NAVTEQ)
 Navigační mapy jsou nezbytným vstupem pro produkci přenosných
navigačních zařízení
 TomTom lídr na trhu v Evropě
 Technologické trhy charakteristické rychlým rozvojem a komplexností obtížné
předpovídat vývoj trhu
 Zařízení TomTom využívali mapy od Tele Atlas (komplementární produkty)
 Spojení mělo umožnit integraci map Tele Atlas do zařízení TomTom a
zrychlit proces vytváření map a zlepšit jejich kvalitu (růst efektivnosti) Neko
 Hlavní obava – omezení přístupu ke vstupům a uzavření trhu konkurentům
TomTom na downstream (nekoordinované efekty)
 Koordinované efekty - Zvyšuje se pravděpodobnost dosažení koordinace
na trhu?
37
TomTom/Tele Atlas (EK, 2008) – Nekoordinované efekty (1/2)
 SCHOPNOST - ano
 I když existuje další konkurenceschopný dodavatel (NAVTEQ), ten by
měl podnět zvýšit ceny, pokud TomTom/Tele Atlas zvýší ceny
konkurentům spol. TomTom
 MOTIV - ???
 Tele Atlas by mohl prodávat mapy konkurentům TomTom za vyšší ceny
(ztratit část prodejů, ale dosáhnout vyšší marže na ostatních)
 TomTom by mohl zvýšit cenu, aniž by ztratil zákazníky (jeho konkurenti
by měli vyšší náklady)
 2 protichůdné efekty
 Benefit: i) zvýšení ceny vstupu a dosažení vyšší marže, ii)
potenciálně vyšší cena a vyšší tržní podíl na downstream trhu
 Ztráta: snížení prodejů na upstream
 Zpracovány modely chování za účelem zjištění, zda by měl spojující se
subjekt motivaci zvyšovat náklady konkurentů
38
TomTom/Tele Atlas (EK, 2008) – Nekoordinované efekty (2/2)
 MOTIV – ne
 Marže na upstream trhu značně nižší než marže na downstream trhu
(nasvědčuje motivaci, relativně malé ztráty na upstream trhu)
 Nízký podíl vstupu na nákladech finálního produktu (i relativně vysoké
zvýšení ceny map by mělo relativně nízký dopad na zvýšení nákladů
konkurentů)
 Nízké křížové elasticity na downstream trhu (TomTom by získal relativně
málo prodejů)
 Konkurenti na downstream trhu měli uzavřeny dlouhodobé kontrakty se
stanoveným cenovým vzorcem (ochrana proti zvýšení ceny)
 Možnost eliminace double marginalization
 Nízké náklady na přechod zákazníků na upstream trhu
 TomTom kupoval [70-90]% digitálních map od spol. Tele Atlas a zároveň byl
jejím největší zákazníkem
 NAVTEQ - úspěšný globální hráč
39
TomTom/Tele Atlas (EK, 2008) – Koordinované efekty
 V současné době není na trhu koordinace mezi spol. Tele Atlas a NAVTEQ
 Nepravděpodobné, že fúze povede k tacitní koluzi na upstream trhu
 Nízká transparentnost cen na trhu
 Relativně malý počet zákazníků, z nichž každý má vysokou hodnotu
 Nízké mezní náklady
 Složité koordinovat (geografická či zákaznická segmentace)
 Rychlé inovace a snižování cen (i přes zvyšování poptávky)
 Dosavadní agresivní konkurence
 Argument zvýšení efektivnosti
 Neexistují žádné důkazy, že vertikální integrace spol. TomTom a Tele Atlas
by zvýšila možnosti výrobců navigačních map koordinovat své chování
40
Konglomerátní fúze
 Fúze, která nemá horizontální aspekt (stejný relevantní trh), ani vertikální
aspekt (vztah dodavatel-odběratel)
 Ve většině případů nejsou tyto fúze problematické
 Soutěžní obava – omezení přístupu k trhu
 Přenos tržní síly prostřednictvím vázání prodejů (tying, bundling) či jiných
vylučovacích praktik
 Test stejný jako v případě vertikálních fúzí
41
GE/Amersham (EK, 2004) – Úvod
 Komplementární produkty => Konglomentární fúze
 GE mimo jiné producent diagnostických zařízení (zdravotnictví)
 Amersham producent léků používaných ke zlepšení kvality snímků
 Zákazníci jsou především nemocnice
 Pořizují oba produkty za účelem poskytování služeb pacientům
 Teorie újmy - Uzavření trhu vázáním prodejů (tying, bundling)
 Mixed bundling - balíček produktů prodávaný se slevou
 Technický tying - kompatibilita vlastních produktů, inkompatibilita vůči ostatním
42
GE/Amersham (EK, 2004) – Mixed bundling
 Ani jeden subjekt nemá dostatečně silnou tržní pozici (EEA)
 Vázání zmíněných produktů nebylo zákazníky požadováno
 Rozdíly ve vypisování tendrů na uvedené produkty
 Nemocnice u obou produktů upřednostňují spíše kvalitu než cenu
 Existence konkurentů, kteří by mohli použít obdobnou strategii
 Nízké bariéry vstupu
 Závěr - implementace strategie by nevedla k uzavření trhu
konkurentům
43
GE/Amersham (EK, 2004) – Technický tying
 De facto neexistuje možnost technologického a exkluzivního propojení mezi
uvedenými produkty
 Neexistuje problém interoperability a nelze jej očekávat ani v budoucnu
(zákazníci, konkurenti)
 Nejednalo by se o optimální strategii, spojující se subjekt by ztratil část
instalované zákaznické báze
 Závěr: negativní dopad na soutěž je nepravděpodobný
44
Přehled
 Horizontální dohody
 Kartely
 Nehorizontální fúze
 Vertikální omezení
45
Úvod
 Vertikální omezení se týkají jakéhokoliv vztahu mezi velkoobchodníky a
maloobchodníky nebo vztahu, kdy je prodávaný meziprodukt, který je dále použit jako
vstup do finálního výrobku
 Minulou hodinu jsme již mluvili o vertikálních fúzích, v nynější hodině se budeme
zabývat vertikálními vztahy mezi nezávislými společnostmi
 U většiny vertikálních omezení mohou obavy o ohrožení hospodářské soutěže
vzniknout pouze tehdy, je-li hospodářská soutěž na jedné či více úrovních
obchodování nedostatečná, tj. pokud na straně dodavatele, kupujícího, případně
na obou stranách existuje určitý stupeň vlivu na trhu. Vertikální omezení jsou obecně
méně škodlivá než horizontální a mohou poskytovat značný prostor ke zvyšování
účinnosti. (Odst. 6 Pokynů) => Nařízení o blokových výjimkách
 Pokud se nařízení o blokových výjimkách nevztahuje na vertikální dohodu, pak se
daná dohoda posuzuje podle analytického rámce článku 101
46
„Bezpečný přístav“ vytvořený na základě nařízení o
blokových výjimkách (Odst. 6 Pokynů)
 Pokud vertikální dohody neobsahují tvrdá omezení, což jsou omezení
hospodářské soutěže svým cílem, zakládá pro ně nařízení o blokových výjimkách
domněnku zákonnosti v závislosti na podílu dodavatele a kupujícího na trhu.
 Tvrdá omezení jsou popsaná v nařízení o blokových výjimkách – jedná se všeobecně o
omezení komerční svobody jako stanovení fixních cen, marží, slev, restrikce území pro
prodej zboží atd.
 A pochopitelně se nesmí se jednat o dohody mezi konkurenty
 V souladu s článkem 3 nařízení o blokových výjimkách to jsou dodavatelův podíl na
trhu, na kterém prodává smluvní zboží či služby, a podíl kupujícího na trhu, kde
nakupuje smluvní zboží či služby, které určují, zda lze blokovou výjimku použít.
 Má-li být bloková výjimka udělena, podíl dodavatele ani kupujícího na trhu nesmí
překročit 30 %.
47
Negativní účinky vertikálních omezení
 Negativní účinky na trh, které mohou vyplynout z vertikálních omezení a které se
právní předpisy o hospodářské soutěži EU snaží omezit, jsou (odst. 100 Pokynů):
 protisoutěžní uzavření trhu jiným dodavatelům nebo kupujícím vytvořením bariér,
které znemožňují vstup na trh nebo rozšíření činnosti;
 zmírnění hospodářské soutěže mezi dodavatelem a konkurenčními podniky
a/nebo usnadnění nekalých praktik mezi těmito dodavateli, často označované
jako omezení hospodářské soutěže mezi značkami;
 zmírnění hospodářské soutěže mezi kupujícím a podniky, které mu konkurují,
a/nebo usnadnění nekalých praktik mezi těmito konkurenčními podniky, často
označované jako omezení hospodářské soutěže v rámci značky, pokud se
týká hospodářské soutěže distributorů na základě značky či výrobku stejného
dodavatele;
 vytváření překážek bránících integraci trhu, zvláště omezování možností
spotřebitelů nakupovat zboží a služby v kterémkoli členském státu, který si zvolí.
48
Pozitivní účinky vertikálních omezení
 „Řešení problému parazitování“. Jeden distributor může těžit z opatření na podporu
prodeje prováděných jiným distributorem. Výhradní distribuce nebo podobná
restriktivní opatření mohou takovému parazitování zabránit.
 „Otevření nových trhů a vstup na nové trhy“. Vstup na nový trh může vyžadovat, že
distributor bude muset investovat zvláštní „vstupní prostředky“ do zavedení značky
na trhu. To může vést k určité územní ochraně, aby distributor měl možnost po
určitou dobu účtovat vyšší cenu, a tak vynaložené prostředky získat zpět.
 „Otázka parazitování a značky“. V některých odvětvích mají určití maloobchodníci
pověst, že zásobují pouze „kvalitním“ zbožím. Je-li tomu tak, může být pro zavedení
nového výrobku nesmírně důležité, aby byl prodáván právě prostřednictvím těchto
maloobchodníků.
 „Zajištění jednoty a jakosti.“ Vertikální omezení mohou pomoci při vytváření image
značky tím, že distributory nutí dodržovat určitou míru jednoty a určité normy jakosti,
a tak zvyšují přitažlivost výrobku pro konečného spotřebitele. Takové opatření je
obsaženo například v selektivní distribuci nebo v udělování franšízy.
49
Všeobecný analytický rámec
 Hodnocení vertikálního omezení obvykle probíhá ve čtyřech krocích (Odst.
110 Pokynů):
 Zúčastněné podniky musí určit podíly dodavatele a kupujícího na trhu, na němž
prodávají a nakupují smluvní výrobky.
 Pokud podíl ani dodavatele, ani kupujícího na relevantním trhu nepřesáhne
prahovou hodnotu 30 %, spadá vertikální dohoda do působnosti nařízení o
blokových výjimkách (s výjimkou tvrdých omezení a vyňatých omezení).
 Pokud podíl dodavatele a/nebo kupujícího na relevantním trhu přesáhne
prahovou hodnotu 30 %, je třeba zhodnotit, zda vertikální dohoda spadá pod čl.
101 odst. 1 (důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské
soutěže).
 Pokud vertikální dohoda spadá do působnosti čl. 101 odst. 1, je nezbytné zjistit,
zda splňuje podmínky pro udělení výjimky podle čl. 101 odst. 3.
50
Klíčové faktory pro hodnocení vertikálního omezení podle
čl. 101 odst. 1
 Povaha dohody
 Postavení stran na trhu
 Postavení konkurenčních podniků na trhu
 Postavení odběratelů smluvních výrobků na trhu
 Překážky vstupu na trh
 Vyspělost trhu
 Obchodní úroveň – rozdíl mezi finálním výrobkem a meziproduktem (hospodářskou
soutěž může výrazněji ohrozit to, jestliže jsou distributoři vyloučeni z prodeje jedné
značky či většího počtu značek)
 Povaha výrobku - je-li výrobek spíše heterogenní, levnější a nakupovaný spíše
jednorázově, budou negativní účinky vertikálních omezení pravděpodobnější
51
Nákup jedné značky (single branding)
 Uložení povinnosti kupujícímu nakupovat určitý typ výrobku od jednoho dodavatele
(zákaz nakupovat od jiného dodavatele anebo stanovení množstevní povinnosti
kupujícímu)
 Případná rizika nákupu jedné značky pro hospodářskou soutěž, které mají přímý
dopad na soutěž mezi značkami, jsou:
 uzavření trhu konkurenčním dodavatelům a potenciálním dodavatelům
 zmírnění hospodářské soutěže
 usnadnění vzniku nekalých praktik mezi dodavateli v případě kumulativního využívání a
potlačení soutěže mezi značkami v rámci obchodu, pokud je kupující zároveň prodejcem a
dále prodává konečným spotřebitelům.
 Povinnost nákupu jedné značky od jednoho dodavatele může vést k protisoutěžnímu
uzavření trhu obzvláště tehdy, pokud by v případě absence této povinnosti vyvíjely
velký konkurenční tlak na konkurenční podniky, které v době uzavření dohody
obsahující tuto povinnost ještě nepůsobí na trhu nebo které nejsou v takovém
postavení, aby mohly plně pokrýt poptávku ze strany zákazníků.
52
Výhradní distribuce (exclusive distribution)
 V dohodě o výhradní distribuci se dodavatel zavazuje prodat své výrobky pouze
jednomu distributorovi, jenž je bude na určitém území dále prodávat.
 Zároveň je distributor omezen v aktivním prodeji na dalších (výhradně přidělených)
územích.
 Případná rizika pro hospodářskou soutěž se omezují na soutěž v rámci značky a na
rozdělení trhu, které mohou vytvořit podmínky zejména pro cenovou diskriminaci.
 Pokud většina dodavatelů nebo všichni dodavatelé použijí výhradní distribuci, může
docházet ke zmírnění hospodářské soutěže a k usnadnění nekalých praktik, a to jak
na úrovni dodavatelů, tak distributorů.
 V neposlední řadě může výhradní distribuce vést k uzavření trhu jiným distributorům,
a tím k omezení hospodářské soutěže na této úrovni.
53
Selektivní distribuce (selective distribution)
 Dohody o selektivní distribuci na jedné straně omezují počet autorizovaných
distributorů a na druhé straně možnosti dalšího prodeje.
 Na rozdíl od výhradní distribuce se omezení počtu obchodních zástupců neřídí
počtem území, ale kritérii pro selekci (primárně ovlivněna povahou výrobku, např.
obchody musí mít určité charakteristiky).
 Omezení dalšího prodeje také není omezení aktivního prodeje na určité území, ale
omezení veškerých prodejů neautorizovaným distributorům, potenciálními kupujícími
se tedy stávají pouze schválení obchodní zástupci a koneční zákazníci. Selektivní
distribuce se téměř vždy používá při distribuci značkových finálních výrobků.
 Může dojít k omezení soutěže v rámci značky, vyloučení určitého typu (typů)
distributorů, zejména v případě kumulativního účinku, a zmírnění hospodářské
soutěže a usnadnění vzniku nekalých praktik mezi dodavateli nebo kupujícími.
54
Omezení cen pro další prodej – RPM (1/2)
 Stanovení cen pro další prodej, jejichž přímým či nepřímým předmětem je stanovení
fixní minimální ceny pro další prodej anebo fixní či minimální cenové hladiny, kterou
musí kupující dodržet, se považují za tvrdé omezení.
 Pokud dohoda obsahuje stanovení cen pro další prodej, je považována za omezující
hospodářskou soutěž, a tedy nespadá do působnosti čl. 101 odst. 1. Rovněž z něj lze
vyvozovat, že dohoda pravděpodobně nesplňuje podmínky stanovené v čl. 101 odst.
3, a proto nelze udělit blokovou výjimku.
 Podniky však mají možnost hájit se v jednotlivých případech argumentem účinků
podle čl. 101 odst. 3. Strany dohody musí doložit, že pravděpodobné účinky vyplývají
ze začlenění stanovení cen pro další prodej do jejich dohody, a prokázat, že jsou
splněny všechny podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3.
 Stanovení cen pro další prodej může napomáhat nekalým praktikám mezi dodavateli
zvyšováním průhlednosti cen na trhu, čímž usnadňuje zjišťování, zda se dodavatel
odchýlil od dohodnuté rovnováhy snížením své ceny. Také oslabuje motivaci
dodavatele, aby snižoval ceny svým distributorům, protože pevné stanovení cen pro
další prodej mu brání v tom, aby měl prospěch z dalšího prodeje.
55
Omezení cen pro další prodej – RPM (2/2)
 Stanovení cen pro další prodej může však nejen omezovat hospodářskou soutěž, ale
může někdy vést ke zvýšení účinnosti
 Pokud výrobce zavádí nový výrobek, může být stanovení cen pro další prodej zejména
užitečné během zaváděcího období, kdy se zvyšuje poptávka, k tomu, aby motivovalo
distributora k lepšímu zohlednění zájmu výrobce na propagaci výrobku.
 Může distributorovi poskytovat prostředky ke zvýšení prodeje a pokud jsou distributoři
na tomto trhu pod tlakem konkurenčních podniků, může je to motivovat k rozšíření
celkové poptávky a k úspěšnému uvedení výrobku na trh, a to i ve prospěch
spotřebitelů.
 Doporučování cen pro další prodej dalšímu prodejci nebo požadování, aby
respektoval maximální cenu pro další prodej je zahrnuto do působnosti nařízení o
blokových výjimkách
 Možné riziko maximální a doporučené ceny pro hospodářskou soutěž spočívá v tom,
že budou mít ústřední význam pro další prodejce a že většina z nich či všichni je
budou dodržovat a/nebo že maximální či doporučené ceny zmírní hospodářskou
soutěž nebo usnadní vznik nekalých praktik mezi dodavateli.