Vybrané teorie obchodu Tomáš Paleta Katedra ekonomie paleta@econ.muni.cz *Gravitační model obchodu *Rikardiánský model obchodu *Komparativní výhoda s více statky *Hecksher-Ohlinův model obchodu * O čem to bude? *Největší obchodní partneři EU? *http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_122530.pdf *Největší obchodní partneři USA *https://www.census.gov/foreign-trade/statistics/highlights/top/top1608yr.html *Gravitační model: *Vliv velikosti ekonomiky na obchod *Další faktory ovlivňující obchod * 2-3 Část 1 – Gravitační model obchodu *3 z 10 největších obchodních partnerů USA byly největší evropské ekonomiky: Německo, VB a Francie. *Proč USA nejvíce obchoduje zrovna s těmito zeměmi? *Velikost ekonomiky je přímo spojena s objemem importu a exportu *Velké ekonomiky produkují více zboží a služeb, tzn. mohou jich také více exportovat. *Velké ekonomiky mají více lidí, takže mají větší poptávku po importu. * 2-4 Na velikosti záleží: gravitační model *Mimo velikost hrají roli i další faktory: 1.Vzdálenost – ovlivňuje dopravní náklady a tudíž cenu. *Ovlivňuje také osobní kontakt a komunikaci, což může ovlivnit obchod 2.Kulturní blízkost: blízké kulturní vazby obvykle znamenají silné ekonomické vazby. 3.Geografie: přístavy, neexistence horských překážek činí dopravu snadnější. 2-5 Gravitační model 4.Nadnárodní společnosti: korporace intenzivně obchodují mezi svými pobočkami = nárůst obchodu. 5.Hranice: překračování hranice znamená formality, ztrátu času a často také peněžní náklady (clo). *Tyto implicitní a explicitní náklady omezují obchod. *Existence hranic = často odlišný jazyk a/nebo měnu *Další omezení obchodu. 2-6 Gravitační model 2-7 Fig. 2-2: Velikost vybraných evropských ekonomik a hodnota jejich obchodu s USA •Source: U.S. Department of Commerce, European Commission *V základní formě je v gravitačním modelu zahrnuta pouze vzdálenost a obchod: *Tij = A x Yi x Yj /Dij *kde *Tij je hodnota obchodu mezi zeměmi i a j *A je konstanta *Yi je HDP země i *Yj je HDP země j *Dij je vzdálenost mezi i a j 2-8 Gravitační model *Z gravitačního modelu plyne, že 1% nárůst vzdálenosti zemí snižuje objem obchodu o 0.7% až 1%. *Hranice navíc zvyšují náklady a čas *Obchodní dohody jsou uzavírány s cílem omezit formality a cla při překračování hranic = podpořit obchod. *Gravitační model je schopen posoudit vliv obchodních dohod. *Hrají obchodní dohody roli? Tj. je obchod mezi zeměmi, které mají obchodní dohodu, větší než by vyplývalo z odhadu na základě velikosti a vzdálenosti? * 2-9 Vzdálenost a hranice 2-10 Fig. 2-3: Velikost ekonomiky a obchod s USA •Zdroj: U.S. Deparment of Commerce, European Commission fig0204 2-11 Fig. 2-4: Kanadské provincie a státy USA, které obchodují s Britskou Kolumbií tab0203 2-12 Tabulka 2-3: Obchod s Britskou Kolumbií, % HDP, 1996 USA a Kanada – navzdory dohodě o volném obchodu a stejnému jazyku jsou hranice mezi USA a Kanadou překážkou obchodu *Náklady příležitosti a komparativní výhody *Jednofaktorový Rikardiánský model *Výrobní možnosti *Zisky z obchodu *Mzdy a obchod *Dopravní náklady a neobchodovatelné zboží *Empírie 3-13 Část 2 – komparativní výhody *Rikardiánský model říká, že rozdíly v produktivitě práce mezi zeměmi, způsobené rozdíly v technologiích, vedou k rozdílům v produkci v jednotlivých odvětvích a tím k ziskům z obchodu. *Model komparativních výhod *- Něco navíc? Ricardiánský model *Země čelí nákladům příležitosti při zaměstnávání zdrojů k výrobě statků a služeb *Země má komparativní výhodu v produkci zboží, pokud jsou náklady příležitosti nižší než mají jiné země *Země s komparativní výhodou využívá své zdroje nejefektivněji, pokud je používá k produkci statku v níž má komparativní výhodu Ricardiánský model *Předpokládejme, že Peru může vyrobit 20 mil. růží nebo 100 tis. počítačů. *Ekvádor může vyrobit 10 mil. růží nebo 30 tis. počítačů. *Jaké jsou náklady příležitosti Peru a Ekvádoru na výrobu růží a jaké na výrobu počítačů? *Ekv: 1 růže = 0,003 PC, 1 PC = 333,3 růží *Peru: 1 růže = 0,005 PC, 1 PC = 200 růží *KV: Ekvádor v růžích, Peru v PC Opakování matka moudrosti! *Uvažujme následující předpoklady: 1.Práce je jediným faktorem produkce. 2.Produktivita práce se liší mezi zeměmi, obvykle kvůli rozdílným technologiím, a je v čase konstantní. 3.Nabídka práce je v každé zemi konstantní. 4.Vyrábí se jen dva statky: víno a sýr 5.Konkurence vede k tomu, že dělníkům je placena konkurenční mzda, která je funkcí jejich produktivity a ceny statku. Dělníci mohou pracovat v jakémkoliv odvětví. 6.Existují jen dvě země: doma a zahraničí * Jednofaktorový ricardiánský model *Protože je produktivita práce konstantní, lze definovat potřebu práce na jednotku produkce (unit labour requirement) jako konstantní počet hodin práce potřebných k výrobě jedné jednotky výstupu *aLW jsou potřebné jednotky práce k výrobě vína doma. Například je-li aLW = 2, jsou doma potřeba 2 hodiny práce k výrobě litru vína *aLC jsou potřebné jednotky práce k výrobě sýra doma. Například je-li aLC = 1, pak doma trvá jednu hodinu vyrobit 1 kg sýra. *Vyšší potřeba jednotek práce znamená nižší produktivitu (převrácená hodnota) *Protože je nabídka práce konstantní, pak konstanta L značí celkovou nabídku práce * Jednofaktorový ricardiánský model fig0301 Domácí PPF Domácí produkce vína, v litrech, Qw Domácí produkce sýra, v kg, Qc Sklon křivky udává náklady příležitosti sýra vyjádřené vínem *Výroba dodatečného kila sýra vyžaduje aLC hodin práce. *Každá hodina věnovaná sýru by mohla být využita k výrobě vína *Formálně: 1 hodina/(aLW hodin/litr vína) = (1/aLW) litrů vína *Například, je-li 1 hodina přesunuta na produkci sýra, tato dodatečná hodina mohla vyrobit 1 hodina/(2 hodiny/litr vína) = 1/2 litrů vína. *Nárůst produkce sýra vede k poklesu výroby vína v poměru: aLC /aLW. Produkční možnosti *PC budiž cenou sýra, a PW cenou vína. *Jsme na konkurenčních trzích,tj. *Hodinová mzda výrobců sýra = tržní ceně sýra vyprodukovaného za hodinu: PC /aLC *Hodinová mzda výrobců vína = tržní ceně vína vyprodukovaného za hodinu: PW /aLW *Pracovníci raději berou vyšší mzdy, budou tedy pracovat v odvětví, kde jsou vyšší hodinové mzdy. PRODUKCE, CENY, MZDY *pokud PC /aLC > PW/aLW bude se vyrábět pouze sýr *Pokud PC /PW > aLC /aLW bude se vyrábět pouze sýr *Ekonomika se bude specializovat na výrobu sýra, pokud cena sýra relativně k ceně vína přesáhne náklady příležitosti produkce sýra *Pokud PC /aLC < PW /aLW bude se vyrábět jen víno. *Pokud PC /PW < aLC /aLW bude se vyrábět pouze víno. *Pokud PW /PC > aLW /aLC bude se vyrábět pouze víno. *Ekonomika se bude specializovat na produkci vína, pokud cena vína relativně k ceně sýra převýší náklady příležitosti vína. 3-22 PRODUKCE, CENY, MZDY *Pokud chce domácí země spotřebovávat jak víno tak sýr (a neexistuje obchod),musí se relativní ceny přizpůsobit tak, aby se mzdy ve výrobě sýra a vína rovnaly *pokud PC /aLC = PW /aLW pracovníci nebudou mít důvod pracovat výhradně v produkci sýra nebo vína, takže se bude vyrábět obojí. *PC /PW = aLC /aLW *Výroba (a spotřeba) obou statků nastává v situaci když se relativní ceny rovnají nákladům příležitosti. 3-23 PRODUKCE, CENY, MZDY *Předpokládejme, že domácí ekonomika má komparativní výhodu v produkci sýra: její náklady příležitosti výroby sýra jsou nižší než u zahraniční ekonomiky. *aLC /aLW < a*LC /a*LW * * * * *“*” značí zahraniční proměnné 3-24 Obchod v ricardiánském modelu Když domácí země zvýší produkci sýra, omezí produkci vína méně než by tomu bylo u zahraničí, protože domácí požadavky na jednotku práce produkce sýra jsou nižší než u vína (a v zahraničí právě naopak) *Relativní nabídka *Relativní nabídka sýra: množství sýra nabízené všemi zeměmi relativně k množství vína nabízené všemi zeměmi v závislosti na relativní ceně sýra vzhledem k ceně vína (Pc /PW). 3-25 Relativní nabídka a relativní poptávka *Relativní nabídka sýra neexistuje, pokud relativní cena sýra klesne pod aLC /aLW . *Proč? Protože domácí země se bude specializovat na produkci vína, kdykoli PC /PW < aLC /aLW *Předpokládali jsme, že aLC /aLW < a*LC /a*LW takže zahraniční pracovníci také nebudou chtít vyrábět sýr. *Pokud PC /PW = aLC /aLW , domácí pracovníci budou indiferentní k volbě mezi sýrem a vínem, ale zahraniční budou stále vyrábět jen víno. 3-26 Relativní nabídka a relativní poptávka *Pokud a*LC /a*LW > Pc /PW > aLC /aLW , domácí pracovníci se budou specializovat na sýr, protože tam mohou vydělat více, zahraniční pracovníci budou nadále vyrábět víno. *Když a*LC /a*LW = PC / PW, zahraniční pracovníci budou indiferentní mezi produkcí vína a sýra, domácí pracovnící vyrábí jen víno. *Neexistuje žádná nabídka vína, pokud relativní cena sýra vzroste nad a*LC /a*LW 3-27 Relativní nabídka a relativní poptávka 3-28 Relativní nabídka aLC/aLW a*LC/a*LW RS Relativní cena sýra, PC/PW Relativní množství sýra, QC + Q*C QW + Q*W L/aLC L*/a*LW *Relativní poptávka po sýru vyjadřuje množství sýra poptávané všemi zeměmi relativně k poptávanému množství vína ve všech zemí při všech relativních cenách sýra (PC /PW). *Při růstu ceny sýra relativně k ceně sýra, spotřebitelé ve všech zemích kupují méně sýra a více vína, takže relativní poptávané množství sýra klesá. 3-29 Relativní nabídka a relativní poptávka 3-30 Relativní nabídka a relativní poptávka RD 1 aLC/aLW a*LC/a*LW RS Relativní cena sýra Relativní množství sýra, QC + Q*C QW + Q*W L/aLC L*/a*LW *aLC /aLW = 1/2 < a*LC /a*LW = 2 3-31 Příklad Potřeba práce na jednotku produkce pro domácí a zahraniční ekonomiku Sýr Víno Doma aLC = 1 hodina/kg aLW = 2 hodin/L Zahraničí a*LC = 6 hodin/kg a*LC = 3 hodiny/L *Domácí ekonomika má absolutní výhodu v obou výrobcích, komparativní výhodu ve výrobě sýru. *Zahraničí nemá žádnou absolutní výhodu, komparativní výhodu má v produkci vína. *Jaké jsou náklady příležitosti jednotlivých zemí v produkci sýra a vína? 3-32 Příklad *S obchodem musí být rovnovážná relativní cena mezi aLC /aLW = 1/2 and a*LC /a*LW = 2 *Předpokládejme, že v rovnováze PC /PW = 1 *Slovně, kilogram sýra se obchoduje ze litr vína. 3-33 Příklad *Pokud domácí ekonomiky neobchoduje, může za hodinu práce vyrobit 1/aLW = 1/2 litru vína. *Pokud domácí ekonomika obchoduje, může použít práci na výrobu sýra, vyrobit 1/aLC = 1 kg sýra a prodat ji do zahraničí za 1 litr vína. *Pokud zahraniční ekonomika neobchoduje, může za hodinu práce vyrobit 1/a*LC = 1/6 kg sýra. *Pokud zahraniční ekonomika obchoduje, může hodinu práce využít k produkci 1/a*LW = 1/3 litrů vína a prodat ji domácí ekonomice za 1/3 kg sýra. 3-34 Příklad *Přínosy z obchodu pramení ze specializace na typ produkce ve kterém využívají zdroje nejefektivněji a využití příjmu z této produkce k nákupu těch statků, které potřebuje *Využití zdrojů nejefektivněji znamená využití na produkci statku ve které má země komparativní výhodu. *Domácí pracovníci vydělávají více z produkce sýra protože relativní cena sýra pro ně s obchodem vzrostla. *Zahraniční dělníci vydělávají více z produkce vína, protože relativní cena sýra pro ně s obchodem klesla a relativní cena vína tudíž vzrostla. 3-35 Přínosy z obchodu *Obchod lze chápat jako nepřímou metodu produkce nebo novou technologii, která konvertuje sýr ve víno nebo naopak. *Hranice spotřebních možností se v případě obchodu dostává nad úroveň PPF *Bez obchodu je spotřeba omezena PPF. *Obchod = specializace = větší produkce = větší spotřeba. * 3-36 Přínosy z obchodu