Evropská unie Regionální politika panorama 4 Zima 2011/2012 rJk. A ř. v // Politika soudržnosti ^ — 2014-2020 Investice do evropských regionů / úvodník Johannes Hahn specialita - politika soudržnosti 2014-2020 Investiční strategie pro budoucí růst a konkurenceschopnost EU rozhovory Alain ROUSSET, Prezident Asociace regionů Francie Anders KNAPE, Prezident Švédské asociace místní správy a regionů reakce na návrhy budoucí politiky soudržnosti společný strategicky rámec 2014-ž020 efektivnější reakce na VEL4CE přírodní katastrofy mapy Terciární vzdělávání v EU u osob ve věku 30-34 let Zaměstnanost v EU u osob ve věku 20-64 let analýza chyb v politice soudržnosti uspesne investice dg) príklady projektu ve francií rumunsku a estonsku p udržitelný rozvoj měst regiostars sociální média v politice soudržnosti eu cestovního ruchu velké britanii, Fotografie (strany): Obálka: © Shutterstock Strany 3, 7, 8, 9, 10-11, 31, 33, 34: © Evropské komise Strany 16-19: © Philip Lange/Shutterstock Strana 21: © Johannes Wachter Strany 25, 32-33, 35: © Shutterstock Tento časopis se tiskne v angličtí ně, francouzštině a němčině na recyklovaném papíře. Je k dispozici on-line ve 21 jazycích na http://ec.europa.eu/regional_policy/information/panorama/index_cs.cfm Názory vyjádřené v této publikaci představují názory autora a nutně neodrážejí stanoviska Evropské komise. úvodník V říjnu byly zveřejněny návrhy Komise na vývoj politiky soudržnosti po roce 2013. V tomto vydání časopisu Panorama jsme pro vás připravili jak přehled těchto návrhů, tak vyjádření několika klíčových zainteresovaných osob. Nový přístup k politice soudržnosti je přijímán v době, kdy je pro všechny členské státy EU životně důležitý ekonomický růst. Více než kdy dříve je nutné, aby Evropa realizovala potřebné investice na všech úrovních, které pomohou povzbudit ekonomický potenciál a vytvořit pracovní příležitosti. Politika soudržnosti spravuje více než 350 miliard EUR, což je jedna třetina celkového rozpočtu EU, a měla by se, jak pevně věříme, stát hlavním nástrojem k dosažení těchto cílů. Přínos, jaký politika soudržnosti může v této oblasti mít, již byl prokázán. Díky politice soudržnosti bylo v období 2000-2006 vytvořeno kolem 1,4 milionu pracovních míst. Přibližně 34 milionům evropských občanů se nyní daří lépe, protože se v regionech, v nichž žijí, výrazně zlepšily hospodářské výsledky. Evropa musí být schopná lépe konkurovat nově vznikajícím soupeřům na celosvětovém trhu. Tak zní zdůvodnění strategie Evropa 2020 - rozsáhlého akčního programu, který EU zahájila v roce 2010 a který má podněcovat a podporovat konkurenceschopnější a udržitelnější růst podporující začlenění. Klíčovým prvkem dosažení tohoto záměru bude chytřejší a konkrétněji zaměřená politika soudržnosti. Chceme politiku soudržnosti po roce 2013 převést na hlavní investiční strategii Evropské unie, hlavní nástroj, který nám umožní dosáhnout cílů strategie Evropa 2020. Přitom chceme zajistit, aby i nadále zůstala politikou pro všechny regiony a občany, investičním programem, který podporuje růst a vytváří pracovní příležitosti pro všechny. Propracovanější rozdělování prostředků Také chceme dosáhnout kvantového skoku ve výkonu a výsledcích této nové politiky soudržnosti. Veřejné finance jsou pod neobvykle vysokým tlakem a je nutné je utrácet moudře a efektivně. Proto budou veřejné investice více než kdy jindy zaměřovány především na malý počet investičních priorit podporujících růst. Tento přístup jsme nazvali tematickou koncentrací. To znamená, že určíme prioritu jednotlivých investic, čímž zajistíme, aby měly maximální dopad a přínos. Co je však důležité, výše investic musí být přiměřená pro regiony, ve kterých budou realizovány. Proto jsme v návrzích zohlednili i flexibilitu, čímž jsme zajistili, aby si všechny regiony mohly vybrat investiční strategii podle potřeb a problémů vlastního rozvoje. Toto je zásadní poselství partnerského přístupu, jehož vznik mezi Komisí a jednotlivými členskými státy EU navrhujeme. O těchto tématech se více dočtete na následujících stránkách. Johannes Hahn Člen Evropské komise, který má na starosti regionální politiku panorama 40 specialita POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 - INVESTIČNÍ STRATEGIE PRO BUDOUCÍ RŮST A KONKURENCESCHOPNOST EU Dne 6. října 2011 zveřejnila Evropská komise návrhy na nový přístup k politice soudržnosti EU v období2014-2020. Zaměřují se na modernizaci chodu fondů politiky soudržnosti a detailně vyrovnávají vkládání regionálních zdrojů s vytvářením pracovních příležitostí a inteligentním růstem, udržitelným růstem a růstem podporujícím začlenění- s cíli strategie Evropa 2020. Navrhovaný rozpočet pro programy v období 2014-2020 činí 336 miliard EUR (oproti 350 miliardám EUR v aktuálním období 2007-2013). Téměř polovinu této částky budou tvořit investice do méně rozvinutých regionů - více než 160 miliard EUR. Minimálně 84 miliard EUR bude k dispozici prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF) k podpoře pracovních příležitostí, celoživotního vzdělávání a sociálního začleňování. Rázné oživení regionů Komise vzhledem k rozsahu zdrojů, které má politika soudržnosti k dispozici (více nezjedná třetina celkového rozpočtu EU), věří, že tato politika může být rozhodujícím faktorem při oživení ekonomické konkurenceschopnosti v Evropě, podpoře sociální soudržnosti a vytváření více pracovních příležitostí, které budou současně kvalitnější. „Chceme politiku soudržnosti ustálit jako hlavní investiční strategii Evropské unie a klíčový nástroj k dosažení cílů strategie Evropa 2020," prohlásil evropský komisař pro regionální politiku JohannesHahn. „Potřebujeme kvantový skokvoblasti poskytovania realizace politiky soudržnosti, abychom zajistili, že zůstane politikou pro všechny regiony a občany -investicí, která podporuje růst a vytváří pracovní příležitosti pro všechny." Úspěchy politiky soudržnosti Kromě toho bude vytvořen nový nástroj pro propojení Evropy (CEF), který urychlí rozvoj prioritní infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a informačních technologií. Navrhovaný rozpočet pro nástroj CEF činí 40 miliard EUR, dalších 10 miliard EUR je vyhrazeno ve Fondu soudržnosti. Hodnocení ex post předchozího programového období 2000-2006 ukázala, že investice do politiky soudržnosti měla rozsáhlý dopad. Přibližně 230000 MSP získalo finanční podporu (především granty, ale i půjčky a rizikový kapitál) a další 1,1 milionu těchto podniků byly poskytnuty rady a podpora v oblasti spolupráce, což podle odhadů vedlo k vytvoření jednoho milionu pracovních míst na úrovni EU. Politika soudržnosti dala na poli výzkumu vzniknout 38000 trvalých špičkových pracovních míst. Mimoto bylo postaveno nebo opraveno 8400 km železnica 5100 km silnic a až 20 milionů občanů EU získalo přístup k čisté pitné vodě. Za podpory politiky soudržnosti EU se nové členské státy dočkaly 5% nárůstu hrubého domácího produktu (HDP) na hlavu. panorama 40 REALIZACE STRATEGIE EVROPA 2020 -TEMATICKÉ ZAMĚŘENÍ Politika soudržnosti pomůže s realizací cílů strategie Evropa 2020 tím, že soustředí investice na: • výzkum a inovaci; • informační a komunikační technologie, • konkurenceschopnost malých a středních podniků (MSP); • přechod na nízkouhlíkové hospodářství; • přizpůsobení se klimatickým změnám a řízení a prevence rizik; • ochranu životního prostředí a účinné využívání zdrojů; • udržitelnou dopravu a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách; • podporu zaměstnanosti a mobility pracovních sil; • sociální začleňování a boj proti chudobě; • vzdělávání, rozvoj dovedností a celoživotní vzdělávání; • posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy. Proč nový přístup? Tváří v tvář ekonomické krizi je nezbytné být aktivnější, ale ne za cenu zvyšování rozpočtu. To znamená implementaci ambiciózních politik, které jsou efektivnější, se silnější správou a zjednodušeným systémem realizace za účelem výrazného snížení byrokratických požadavků na přijímající subjekty. Aby toho bylo možné dosáhnout, zdroje musejí být koncentrovány a lépe zaměřovány s jasnějšími cíly. Tak budou mít větší dopad a ještě lepší výsledky. Nástroje politiky soudržnosti toho mohou při pečlivém rozmýšlení výdajů za stejnou částku dosáhnout mnohem více. Záměry a cíle Primárním cílem nového přistupuje ustálit politiku soudržnosti jako hlavní investiční záměr strategie Evropa 2020. Klíčové změny Komise navrhla řadu důležitých změn v oblasti formy a zavádění politiky soudržnosti, jmenovitě: soustředění se na cíle strategie Evropa 2020; odměňování výkonu; podpora integrovaného programování (kombinace investic); zaměření na výsledky a podrobnější sledování pokroku; posilování územní soudržnosti; zjednodušení realizace. Zjednodušený rámec: dva prioritní cíle - tři regionální kategorie Pro období 2014-2020 Komise navrhla zjednodušený rámec se dvěma cíly, kterými jsou „Investice do růstu a zaměstnanosti" v členských státech a regionech a „Evropská územní spolupráce". To odráží soulad se strategií Evropa 2020, podle které se všechny regiony podílejí na společném cíli, jímž jsou investice do pracovních pozic a růstu, způsob a rozsah intervence se však liší v závislosti na míře ekonomického rozvoje. panorama 40 Kategorie regionů Nová kategorie financování je určena pro regiony, jejichž HDP na hlavu se pohybuje mezi 75 a 90% průměru zemí EU. Tyto přechodové regiony budou mít prospěch ze speciální podpory při plnění cílů strategie Evropa 2020 týkajících se úspory energií, inovace a konkurenceschopnosti. Tři definované kategorie budou způsobilé k investicím následujícím způsobem: • „Méně rozvinuté" regiony, jejichž HDP na hlavu nedosahuje 75% průměru zemí EU, budou i nadále hlavní prioritou této politiky. Maximální sazba spolufinancování je stanovena na 75-85% v méně rozvinutých a odlehlých regionech. • „Přechodové" regiony, jejichž HDP na hlavu se pohybuje v rozmezí 75 až 90% průměru zemí EU, budou mít sazbu spolufinancování rovnou 60%. • „Více rozvinuté" regiony, jejichž HDP na hlavu přesahuje 90% průměru. Míra spolufinancování bude činit 50%. Cílem nové „přechodové" kategorie, která má podle očekávání pojmout 51 oblastí a více než 72 milionů osob (odhad na základě aktuálních údajů), je poskytnout mimořádné oživení regionů, které se v posledních letech staly konkurenceschopnějšími, ale stále vyžadují cílené investice. A fair system for all EU regions (eligibility simulation) Three categories of regions I Less developed regions I Transition regions More developed regions GDP/capita* ■ < 75 % of EU average ■ 75-90% ■ >90% •index EU27=100 Martinique Q Madeira @ Agon Q Malta panorama 40 © EuroGeographics Association for the administrative boundaries Pravidla společná všem fondům Klíčovým prvkem nových navrhuje skupina zjednodušených provozních pravidel doplněná o podmínky a odměny výkonu - vše s ohledem na zvýšení efektivity regionálních investic. Společná pravidla se zavádí pro pět fondů se strukturálními cíli* čímž dochází k posílení jejich soudržnosti i dopadu. Také jsou navržena tři specifická nařízení řídící chod fondu EFRR, fondu ESF a Fondu soudržnosti. Tato ustanovení se zaměřují na poslání a cíle politiky soudržnosti, finančního rámce, konkrétní programovania postup vykazování, velké projekty a sdružené akční plány. Stanovují požadavky na řízení a kontrolu projektů a konkrétní postupy finančního řízení. Mimoto bude zaveden i online zápis dat, který urychlí administrativní postupy. EVROPSKÉ SESKUPENI PRO UZEMNI SPOLUPRÁCI Komise navrhuje změny týkající se následujících aspektů stávajících předpisů ESÚS: • jednodušší zakládání ESÚS; • revize rozsahu aktivit; • otevření ESÚS regionům mimo EU; • jasnější provozní pravidla týkající se náboru pracovníků, výdajů a ochrany věřitelů; • praktická spolupráce při poskytování veřejných a místních služeb; • větší flexibilita v členství; • možnost využití členy mimo EU; • zjednodušená pravidla; • specifikace kritérií pro schválení či zamítnutí ESÚS státními orgány; • vymezená lhůta na posouzení a rozhodnutí. Pro evropskou územní spolupráci (přeshraniční, nadnárodní a meziregionální) a fungování Evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) je navržena samostatná regulace. EVROPSKÁ UZEMNI SPOLUPRÁCE • Cíl politiky soudržnosti umožňuje výměnu zkušeností a provádění společných akcí mezi národními, regionálními a místními aktéry z různých členských států za účelem nalezení obecných řešení společných problémů. • Důležitý přínos k podpoře nového cíle Lisabonské smlouvy v oblasti územní soudržnosti. • Navržené předpisy lépe zohledňují fakt, že se programy týkají mnoha zemí, díky čemuž obsahuje specifičtější ustanovení spolupráce. • Zjednodušená pravidla. • Využití tematické koncentrace. • Nadnárodní spolupráce může podporovat rozvoj a implementaci makroregionálních strategií. "Evropskýfond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořnía rybářský fond (ENRF). fecial: Inteligentní investice omise navrhuje rámec pro strategické a inteligentní investice za účelem dalšího zvýšení způsobilosti politiky soudržnosti dosahovat priorit EU. Společný strategický rámec, který obsahuje hlavní priority EU, se bude vztahovat na všechny fondy, včetně rozvoje venkova a námořní a rybářské politiky. Programy, které zahrnují více fondů, kombinující zdroje z fondu EFRR, fondu ESF a Fondu soudržnosti zlepší koordinaci na místě i jednotný rozvoj. To bude zahrnovat zavedení společného strategického rámce, partnerských dohod a seznamu tematických cílů, které převedou cíle strategie Evropa 2020 na konkrétní činnosti. Komise navrhuje integrovanější přístup k regionálním investicím, včetně společných pravidel způsobilosti a představení možnosti programů, které zahrnují více fondů, pro fond EFRR, fond ESF a Fond soudržnosti. Soustředění na priority EU prostřednictvím fondu EFRR je zajištěno zaměřením na: • úsporu energií a obnovitelné zdroje energie; • výzkum a inovaci; • konkurenceschopnost MSP. Méně rozvinuté regiony si budou moci vybrat z širší řady investičních priorit, což odráží jejich potřeby rozsáhlejšího rozvoje, kdežto od více rozvinutých a přechodových regionů se bude očekávat, že 80% zdrojů z fondu EFRR vyhradí na úsporu energií a obnovitelné zdroje energie, výzkum, inovaci a konkurenceschopnost MSP. výkonnostní rámec pro inteligentní investice • Společný strategický rámec (nahrazující Strategické pokyny společenství), který uvádí hlavní priority EU do praxe, se bude vztahovat na všechny fondy, včetně rozvoje venkova a rybářské a námořní politiky, a zajistí lepší koordinaci investic EU. • Partnerské dohody uzavřené mezi Komisí a členskými státy budou na národní úrovni tvořit odrazový můstek k tematickým cílům a závazkům konkrétních činností vedoucích k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Jasné a měřitelné cíle budou definovány ve výkonnostním rámci. • Dohody založené na národním posouzení potřeb regionálního rozvoje a priorit jednotlivých členských států. Nárok na investice vznikne v případě, že budou stanoveny a dodrženy dohodnuté ukazatele nebo milníky výkonu. Odměňování výkonu Za účelem zlepšení výkonu a výsledků budou zavedena nová ustanovení, která zajistí, aby byly investice EU silnou motivací členských států k realizaci cílů strategie Evropa 2020. Tato opatření „podmíněnosti" budou mít formu dohodnutých podmínek, které musí být splněny před vyplacením fondů (exante), a podmínek, u kterých dodatečné financování závisí na výkonu (expost). panorama 40 Podmíněnost ex posr se snaží posílit zaměření na výkon a dosažení milníků spojených s cíli strategie Evropa 2020, které byly dohodnuty v rámci partnerské dohody (viz rámeček). Přibližně 5% rozpočtu bude odloženo stranou a přiděleno členským státům za programy, které plně dosáhly milníků. výkonnostní rámec • Zaměření na výsledky - společné ukazatele a ukazatele specifické pro každý program, vykazování, monitoring a zhodnocení. • Výkonnostní rámec pro všechny programy -jasné a měřitelné milníky a cíle. • Výkonnostní rezerva - 5% národní dotace (v závislosti na členském státu, fondu a kategorii regionu). • Podmíněnost exante - zajištění podmínek pro výhodné investování. • Makroekonomická podmíněnost - soulad s novou ekonomickou správou. Investice do vzdělání a sociálního začleňování V souladu s prioritami strategie Evropa 2020 se zdroje fondu ESF zaměří na podporu zaměstnanosti a mobilitu pracovních sil, investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního vzdělávání, boj proti chudobě a posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy. Kvůli posílení sociálního rozměru bude 20% výdajů fondu ESF vynaloženo na prostředky sociálníhozačleňování.Většídůraz bude kladen na boj proti nezaměstnanosti mladých a podporu rovnosti žen a mužů a nediskriminaci. Investice do dopravy a životního prostředí U členských států s hrubým národním důchodem (HND) na hlavu menším než 90% průměru EU bude Fond soudržnosti investovat do prioritní oblasti životního prostředí (např. projektů souvisejících s přizpůsobením se klimatickým změnám a s prevencí rizika projektů souvisejících se správní infrastrukturou sektoru vody a odpadů). Vhodné budou i investice do úspory energií a obnovitelných zdrojů energie. Vedle podpory rozvoje transevropských dopravních sítí (TEN-T) pomůže Fond soudržnosti také se směřováním investic do systémů nízkouhlíkové dopravy a do městské dopravy. já •v. panorama 40 fecial: Zjednodušení pravidel a realizace Udržitelný územní rozvoj Probíhá zjednodušování pravidel způsobilosti, které napomáhá omezit byrokracii a snížit administrativní náklady. Společná ustanovení o realizaci zahrnují standardní pravidla o využití finančních nástrojů, zjednodušených výdajích a době trvání operací. Možnosti zjednodušených výdajů, jakými jsou pevná sazba a paušální částky, pomohou členským státům zavést správu zaměřenou na výkon na úrovni jednotlivých operací. Také byl zaveden koncept „jediného kontaktního místa" pro konečné příjemce. Návrhy se ve větší míře zaměřují na udržitelný rozvoj měst. Vzhledem k roli, jakou města mohou hrát při vytváření pracovních příležitostí a růstu, bude přibližně 5% zdrojů fondu EFRR odloženo stranou na udržitelný rozvoj měst (viz rámeček). Pomoc s možnostmi spolupráce mezi městy a výměnou zkušeností v oblasti rozvoje měst byla zajištěna vytvořením nové platformy pro rozvoj měst. V našich návrzích je také ustanoven jednotný postoj k místnímu rozvoji vedenému komunitami. To zajišťuje implementaci strategií místního rozvoje komunitními skupinami, včetně místních orgánů, nevládních organizací a ekonomických a sociálních partnerů, stejně jako je tomu u přístupu LEADER, který je využíván při rozvoji venkova. Prostřednictvím dodatečného financování odlehlých regionů bude zvláštní pozornost věnována oblas tem se specifickými přírodními nebo demogra- > fickými rysy (např. nízká hustota zalidnění). ZJEDNODUŠENÍ REALIZACE Nový přístup k politice soudržnosti EU se zaměřuje na zjednodušení realizace a omezení byrokracie. Společná pravidla - fondy CSF • Politika soudržnosti, rozvoj venkova, námořní a rybářská politika • Jednodušší správa díky lepší harmonizaci pravidel způsobilosti Možnost programů, které zahrnují více fondů • Fond EFRR, fond ESF a Fond soudržnosti Zjednodušený systém realizace • Častější využívání zjednodušených nákladů • Propojení plateb s výsledky • E-soudržnost: posílené jediné kontaktní místo pro konečné příjemce • Úměrný přístup ke kontrole • Méně úřadů zapojených do implementace, jasněji definované role • Jednodušší aplikační systém u velkých projektů ■ panorama 40 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST • Uznání role měst při podpoře růstu a zaměstnanosti v Evropě. • Zaměření na udržitelný rozvoj měst: Každý členský stát by měl účelově vyčlenit minimálně 5% prostředků z fondu EFRR na „integrované kroky" (kombinace investic z různých priorit a programů, správa ze strany měst). • Bude vytvořena platforma pro rozvoj měst vycházející ze zkušeností s programem URBACT (evropským programem podporujícím udržitelný rozvoj měst), která bude podporovat budování kapacit a výměnu zkušeností v rámci EU. • Komise také navrhuje použít část rozpočtu (0,2 % dotace z fondu EFRR) na financování inovativních činností v městských oblastech. • Rovněž bude podporována lepší koordinace mezi investicemi fixního a lidského kapitálu měst. Další kroky Stávající programy regionálního financování budou v platnosti do roku 2013. Je nutné zavést nový předpisový rámec pro programy začínající v roce 2014. Od počátku platnosti Lisabonské smlouvy se na všechna nařízení politiky soudržnosti vztahují běžné legislativní postupy, což posiluje roli Evropského parlamentu jako komplexního zákonodárce v oblasti obecných nařízení. Návrhy politiky soudržnosti jsou v současné době prověřovány Radou i Parlamentem. Předpokládanou dobou přijetí je konec roku 2012 s implementací v roce 2014. Na začátku roku 2012 Komise předloží návrh fondu CSF, který je zcela v souladu se strategií Evropa 2020 a převádí své cíle na klíčové činnosti. Bude zahájena rozsáhlá fáze konzultací, která bude přístupná všem: členským státům, regionům, městům, institucím EU, ekonomickým a sociálním partnerům, organizacím občanských společností,akademickým pracovníkům i občanům.Tento rámec provede členské státy návrhem vlastních programů a pomůže národním i regionálním úřadům při stanovování jasných, dosažitel-:h a zřetelných cílů v prioritních oblastech. časně budou probíhat vyjednávání týkající se dalšího letého finančního rámce. panorama 40 ALAIN ROUSSET Prezident Asociace regionů Francie Alain Rousset, prezident Asociace regionů Francie, sděluje časopisu Panorama svůj názor na návrhy týkající se budoucnosti politiky soudržnosti EU. „Francouzské regiony považují za zásadní využít úzkého spojení mezi budoucí politikou soudržnosti a novou strategií Evropa 2020 k posílení snah aktuálního programového období," prohlásil Alain Rousset, prezident Asociace regionů Francie (ARF). „Více než kdy dříve je však nezbytné decentralizovat koncept a správu politik ekonomického rozvoje, aby se mohli zapojit ti, kteří mohou nejlépe posoudit dané dopady," dodává. „Těsnější blízkost upevní vztah mezi volenými představiteli a společnostmi. To je klíčem soudržnosti. Je to také klíč k úspěchu strategie Evropa 2020," zdůrazňuje. Programy, které zahrnují více fondů I když podporují vytvoření nových programů financovaných z více fondů, které napomohou integraci mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropským sociálním fondem (ESF), francouzské regiony trvají na tom, že by z důvodů efektivity veřejné intervence měly být v pozici řídicích orgánů. „Jsme přesvědčeni o tom, že by regiony měly přímo řídit skutečné regionální programy financované z více fondů [EFRR('), ESF (2) a EZFRV(3)]. Takové řešeníby nám umožnilo financovat politiky v souladu se zájmy konkrétních územních oblastí. Vopačném případě bude evropské financování pouze náhražkou státního financování v souvislosti s politikami, o nichž se rozhoduje na národní úrovni a které jsou stále častěji odsunovány na druhou kolej," tvrdí Rousset. „Musíme učinit přítrž této diskriminační anomálii, v důsledku které francouzské regiony nemají možnost stát se řídicími orgány strukturálních fondů jako jejich evropské protějšky," zdůrazňuje Rousset. y)V dnešní době nikdo nepochybuje o tom, že tváří v tvář finanční krizi prokázala politika soudržnosti svůj význam. (1) EFRR - Evropský fond pro regionální rozvoj (2) ESF - Evropský sociálnífond (3) EZFRV - Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova panorama 40 Boj s krizí Rousset, který je rovněž prezidentem Regionální rady regionu Akvitánie, prohlašuje, že je mu „inteligentní růst" osobně velice blízký, že jsou francouzské regiony pozadu s realizací hlavních návrhů Komise řídit implementaci strukturálních fondů i fondů EFRRa ESF, že je třeba podporovat „znalostní ekonomiku" i „inteligentní růst, růst podporující začlenění a udržitelný růst" pro celou Evropu. „V dnešní době nikdo nepochybuje o tom, že tváří v tvář finanční krizi prokázala politika soudržnosti EU svůj význam. Programové období 2007-2013 bylo pro francouzské regiony zlomové. Postoj k financova ní se v tomto období sta I skutečně zásadní pákou a umožnil velké investice do výzkumu, inovace a transferu technologií," dodává. „Protože k implementaci došlo na regionální úrovni a jednalo se především o financování témat souvisejících s Lisabonskou strategií, podílely se na diverzifikaci ekonomických aktivit a stimulaci průmyslové konkurenceschopnosti i růstu MSP všechny francouzské územní oblasti (nejen velká města a průmyslová centra)." Klíčovým dopadem bylo posílení politik prosazovaných regiony a podpora vytvoření a rozvoje inovativních společností v klíčových průmyslových sektorech a službách. „Umožnila nám vytvořit a posílit dynamickou ekonomickou základnu, rozšířit působnost po francouzských i evropských oblastech a nebýt v tak velké míře vydáni na milost budoucím finančním a ekonomických krizím. Umožňuje nám investovat do budoucnosti, což musí pokračovat i nadále," zdůrazňuje Rousset. Podpora v přechodových oblastech Asociace regionů Francie energeticky podporovala vytvoření speciální kategorie „přechodových regionů" a vítá skutečnost, že se politika soudržnosti bude šířit do všech evropských regionů a bude se zaměřovat speciálně na odlehlé regiony. yy.. .partnerské dohody by měly mít formu plně integrovaných třístranných smluv, což zajistí kompletní zohlednění zájmů místních zainteresovaných stran.cc I když francouzské regiony podporují návrh na implementaci partnerských dohod týkajících se konkrétních oboustranných závazků mezi členskými státy a Evropskou unií, jsou přesvědčeny, že by tyto partnerské dohody měly mít formu plně integrovaných třístranných smluv, což zajistí kompletní zohlednění zájmů místních zainteresovaných stran - klíčových aktérů politiky soudržnosti. Makroekonomická podmíněnost Francouzské regiony však kritizují přání některých vlád (včetně francouzské vlády) spojit politiku soudržnosti s výkonem v rámci Paktu stability a růstu. „Kategoricky odmítáme stát se rukojmími kvůli neschopnosti státu plnit závazky ke Společenství," zdůrazňuje Rousset. Asociace regionů Francie a francouzské regiony se aktivně zapojí do vyjednávání finančního rámce a nařízení tvořících základ politiky soudržnosti a vyzvou francouzskou vládu k jednoznačné podpoře „skutečné" politiky soudržnosti, kterou tyto nové návrhy představují. Efektivní využití fondů EFRR a ESF na místní úrovni může být zásadním prostředkem k dosažení cílů regionů i cílů strategie Evropa 2020, prohlašuje Rousset. panorama 40 ANDERS KNAPE Prezident Švédské asociace místní správy a regionů Časopis Panorama se baví s Andersem Knapem, prezidentem Švédské asociace místní správy a regionů (SALAR), o tom, jaký bude mít politika soudržnosti EU po roce 2013 dopad na regiony Švédska. „Orientace budoucí politiky soudržnosti EU na novou strategii růstu a zaměstnanosti - strategii Evropa 2020 - do politiky soudržnosti přináší strategičtější zaměření a zásadní spojení s ekonomickými cíli EU," říká Anders Knape, prezident asociace SALAR. Tato asociace vítá snahu Evropské komise udržet i dále rozvíjet silné politiky soudržnosti v celé Evropě. „Všechny regiony Evropy by měly být i nadále do politiky soudržnosti začleněny, abychom mohli společně dosáhnout dohodnutých cílů v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání, vymýcení chudoby, klimatických změn a výzkumu," dodává. yy Politika soudržnosti primárně není nástrojem pro přerozdělení, ale prostředkem, díky kterému mohou všechny regiony v Evropě pomoci s realizací cílů EU v oblasti ekonomické, sociální a územní soudržnosti. * * Flexibilní priority Asociace SALAR podporuje návrh na intenzivnějšízaměření na iniciativy s méně prioritami v rámci politiky soudržnosti. Podle názoru této asociace tak totiž dojde k zefektivnění a posílení vhodnosti této politiky. Tyto priority však také musí vždy zohlednit měnící se regionální předpoklady a potřeby. „Pokud výzvy, které jsou v určitém regionu vnímány jako nejdůležitější, nelze vyřešit kvůli příliš striktně daným prioritám, může na regionální úrovni dojít ke snížení nepostradatelné energie a zájmu o skutečnou účast na projektech rozvoje v daném regionu, což by byl naprosto negativní stav," varuje Knape. Víceúrovňová správa Politika soudržnosti by měla vycházet z využití financování regionálního rozvoje a měla by se pokusit dosáhnout vyšší koordinace sektorů k podněcování cílených snah podporujících růst. Asociace SALAR se domnívá, že by se tato snaha měla vyznačovat také pokročilou víceúrovňovou správou, v jejímž rámci by místní i regionální úrovně hrály konkrétní roli jak při návrhu politiky, tak její implementaci. Asociace proto vítá nedávný návrh Komise na koordinaci příslušných fondů zaštítěnou jedním společným strategickým rámcem. Tímto způsobem lze posílit regionální rozměr sociálního fondu a jeho spojení s úsilím vkládaným do regionálního růstu. Švédská asociace se však staví kriticky k názoru švédské vlády, podle kterého je třeba fondy politiky soudržnosti omezit a orientovat především na méně rozvinuté evropské regiony. „Politika soudržnosti primárně není nástrojem pro přerozdělení, ale prostředkem, díky kterému mohou všechny regiony v Evropě pomoci s realizací cílů EU v oblasti ekonomické, sociální a územní soudržnosti," říká Knape. panorama 40 yy Růst a konkurenceschopnost městských oblastí představuje předpoklad nejen pro růst a rozvoj okolních regionů, ale také pro národ jako celek.cc „Vítáme návrh Komise na vznik partnerské dohody o rozvoji a investicích mezi EU a členskými státy. Panuje zde však předpoklad, že tato dohoda bude vytvořena v těsné spolupráci na místní i regionální úrovni," říká Knape.„Bude Komise takovou spolupráci vyžadovat?" ptá se. Městský rozměr růstu Anders Knape zdůrazňuje, že tento program musí zohlednit především roli městských oblastí při růstu a rozvoji a roli zavedení třetího rozměru soudržnosti, kterým je územní rozměr. Růst a konkurenceschopnost městských oblastí představuje předpoklad nejen pro růst a rozvoj okolních regionů, ale také pro národ jako celek, tvrdí. příslušných členských státech. Městské úřady ve Švédsku například zodpovídají za mnohem větší část veřejných služeb, než městské úřady v jiných zemích, upozorňuje. Rozvoj venkova podle něj musí být vnímán jako nedílná součást regionálního rozvoje, a proto by za něj měly nést zodpovědnost regionální úřady. Nebezpečí závislosti Knape varuje, že návrh nové kategorie přechodových regionů pro regiony, jejichž HDP na hlavu se pohybuje mezi 75 a 90% průměru zemí EU, může přispět kzachování závislosti na financování z EU v konkrétních donedávna méně rozvinutých regionech. „Městské oblasti vytvářejí v regionech pracovních trhů centra pro trhy s produkty a službami i pro znalosti, informace a rozhodování. Proto návrh městské platformy vítáme. Je ale nutné věnovat mimořádnou pozornost spojením mezi městskými a venkovskými oblastmi." „Nakonec také můžeme zjistit, že by tato nová kategorie mohla způsobit vznik nedostatečných fondů v méně i více rozvinutých regionech. Namísto zavedení této nové nákladné trvalé kategorie by bylo vhodnější využít f lexibil nější postu pně u kon-čitelné nástroje, ze kterých by tyto regiony měly prospěch." Knape zdůrazňuje důležitost řádné definice termínu „městská oblast", kterou je nutné přizpůsobit předpokladům ve všech panorama 40 Při vytváření návrhů politiky soudržnosti po roce 2013 Komise vše důkladně konzultovala. V rámci konzultační fáze na začátku roku 2011 poskytlo více než 440 organizací svůj podrobný názor na závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti Komise, čímž zajistily cenné náhledy a pozitivní připomínky k novým návrhům. Vedle oficiálních názorů členských států sem patřilo i 225 příspěvků od regionálních a místních úřadů, 66 od ekonomických a sociálních partnerů a 37 od evropských zájmových organizací týkajících se územních záležitostí. Po vydání návrhů Komise v říjnu časopis Panorama zjišťoval, jaká je reakce mezisek-torových zainteresovaných osob na nový legislativní balíček. PROGRAM MED „Je tematická koncentrace v oblasti nadnárodní spolupráce nezbytná?" ĽEunipe en Mediterranée Europe in the Mediterranean TRANSNATIONAL COOPERATION Programy nadnárodní spolupráce vítají pozitivní změny, které Komise ve svých návrzích zohlednila na základě veškerých konzultací s klíčovými zainteresovanými aktéry. Společný tým pro nadnárodní spolupráci, který spojuje 13 programů z celé Evropy, od nejsevernějších oblastí po program MED, zdůrazňuje, že převažuje názor, že je prvek B politiky soudržnosti vysoce efektivní. S použitím velmi nízké částky (0,5% celkového rozpočtu politiky soudržnosti) bylo implementováno mnoho akcí za účelem dosažení vyšší úrovně územní integrace a zlepšení kvality života osob. Jednou z nejvděčnějších odlišností v návrhu Evropské komise je pravděpodobně zvýšení finančních dotací pro období 2014-2020 ze stávající 1,8 miliardy EUR na 2,4 miliardy EUR. Kromě toho se regionů třetích zemí, na které se vztahují programy ENPI a IPA, může týkat i financování programu z připravovaných externích nástrojů. To je skvělá zpráva, teď ještě přijít na způsob, jak to udělat. Mnoho programů však klade otázku, zda je tematická koncentrace a potřeba vybrat čtyři cíle z jedenácti v oblasti nadnárodní spolupráce nezbytná. Tyto i další otázky budou zohledněny při vyjednáváních s Evropským parlamentem a Radou. Nadnárodní spolupráce je důležitá, protože umožňuje regionům z různých zemí spolupracovat na rozvoji společného a odsouhlaseného přístupu k problémům sužujícím stejnou oblast bez ohledu na to, zda se týká povodí řek, pohoří nebo pobřežní vody. Mercedes Acitores Franzón Styčná úřednice MED-ENPI MB Kancelář styčné úřednice MED-ENPI MB www.programmemed.eu Nadnárodní spolupráce www.transnational-cooperation.eu panorama 40 EVROPSKÁ ZENSKA LOBBY Politikou soudržnosti k rovnosti žen a mužů v Evropě? EUROPEAN WOMEN'S EUROPEEN DES FEMMES Politika soudržnosti má potenciál řešit nerovnoprávnost žen a mužů doma i na pracovním trhu ve všech členských státech EU. V současné době toho však není schopna. Cílené financování rovnosti žen a mužů se snižuje a metoda genderového mainstreamingu není plně implementována. Krokem správným směrem je návrh budoucí politiky soudržnosti Komise. Navrhovaná obecná nařízení obsahují doložky o silnějším genderovém mainstreamingu a vyžadují, aby členské státy načrtly a implementovaly strategie rovnosti žen a mužů. Evropský sociální fond získává jasnější mandát k podpoře rovnosti žen a mužů a členské státy mají povinnost v této oblasti nezahálet. Je nutné zajistit úplnou implementaci těchto nových možností. Návrh opomíjí zásadní otázku, totiž pečovatelské služby. Evropa potřebuje silný a hodnotný sektor pečovatelských služeb, aby mohla vyřešit demografické problémy, dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a vytvořit společnost vyznačující se rovnoprávností žen a mužů. Je třeba, aby se vytvoření „ekonomiky pečovatelských služeb" stalo prioritou budoucí politiky soudržnosti. Anna Elomäki Referentka politiky Evropská ženská lobby www.womenlobby.org UEAPME Strukturální fondy, malé podniky a mikropodniky: vstříc skutečným příležitostem? Podle členů UEAPME, Evropské asociace řemesel, malých a středních podniků, mělo ze strukturálních fondů prospěch méně než 5% malých podniků v Evropě, i když představují více než 95% všech společností v EU a jsou klíčovými aktéry na poli ekonomické aktivity a sociální stability v regionech. Byrokracie, nedostatečná soudržnost mezi evropskou, národní a místní úrovní, problémy s platbami a opakované kontroly, rozporuplné informace atd. způsobily, že malé podniky a jejich organizace ztratily o strukturální fondy zájem. Přesto jsou zde výsledky: V mnoha oblastech vedly příspěvky ve výši 20 000 EUR investované do mikropodniků k vytvoření dvou nebo více pracovních míst a využití místního potenciálu. Díky novým návrhům, zejména díky partnerství při správě, principu podmíněnosti ex-ante,zjednodušení, změně priorit na konkurenceschopnost a tvorbu pracovních příležitostí MSP, podpoře přizpůsobení malých podniků novým výzvám ze strany komunit, chtějí národní a regionální organizace malých podniků opět do strukturálních fondů investovat. Úspěch této nové politiky však bude záviset na třech základních kritériích: • schopnosti úřadů ustanovit efektivní partnerství při správě; • ochotě k využití zprostředkovatelských organizací k podpoře a pomoci podnikům, zejména těm malým; ustanovení zákona o malých podnicích a jeho priorit jako základu strategií na evropské, národní i místní úrovni. Andrea Benassi Generální tajemník Evropská asociace řemesel, malých a středních podniků www.ueapme.com panorama 40 EAPN „.. .ve prospěch závazného partnerského principu" P !F*1 tUHOPfíN *HII POVERTY NETWORK Evropská síť proti chudobě (EAPN) vítá posílení role Evropského sociálního fondu při realizaci cílů snižování chudoby zvýšením rozpočtu a vyhrazením 20% dotace ke snížení chudoby. Dalším pozitivním krokem je podpora vzestupného přístupu při realizaci strukturálních fondů prostřednictvím komunitami vedených iniciativ a zjednodušených a pro nevládní organizace příznivějších mechanizmů realizace. EAPN je všakznepokojena několika strategickými změnami, které by mohly vážně ohrozit realizaci cílů snižování chudoby, např.: • 5 % snížení rozpočtu strukturálních fondů; způsob, jakým bude do fondu ESF integrován režim potravinové pomoci; • zavedení makroekonomické podmíněnosti, která bude mít dvojnásobný dopad v slabších regionech a na zranitelné osoby; • nedostatečné úsilí o silnější sociální začleňování prostřednictvím všech strukturálních fondů. Aby byly strukturální fondy k dispozici malým nevládním organizacím v praxi, EAPN se vyjadřuje ve prospěch závazného partnerského principu (na základě důkladného popisu v návrhu obecných nařízení), lepšího přístupu ke globálním grantům, technické pomoci a rozšiřování kapacity i nadnárodních projektů. Fintan Farrell Ředitel Evropská síť proti chudobě www.eapn.eu/en AER „.. .podporuje další zjednodušování pravidel a postupů implementace..." Shromáždění evropských regionů (AER) vnímá navrhovaný legislativní balíček jako první krok k dobrému výchozímu bodu pro vyjednávání. Přesto zdůrazňuje několik prvků obsahu, které budou vyžadovat hlubší promyšlení, zejména makroekonomická podmíněnost a snaha o kombinaci tematického zaměření s územními prioritami. AER trvá na tom, že by se regiony měly zapojit kompletně, aby došlo k úplnému začlenění jejich znalostí, odbornosti a ochoty podílet se na budoucí politice do všech procesů rozhodování a implementace. Jedná se o jediný způsob, jak může politika soudržnosti skutečně ovlivnit evropský územní rozvoj a pomoci EU vyjít z krize silnější. Vyžaduje, aby se ministři EU během fáze vyjednávání důkladně soustředili na implementaci partnerství a víceúrovňovou správu ve všech fázích politiky. Také silně podporuje další zjednodušování pravidel a postupů implementace strukturálních fondů. Také vyžaduje podniknutí rozhodných kroků k úplnému začlenění jednotného územního přístupu k politikám EU až za samotný rámec politiky soudržnosti. Francine Huhardeaux Vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí Shromáždění evropských regionů www.aer.eu panorama 40 RSA „Efektivita politiky soudržnosti závisí na vzestupném přístupu..." Regional Studies Návrhy Evropské komise ohledně budoucnosti politiky soudržnosti představují důležitý pokus o zlepšení efektivity strukturálních fondů a fondů soudržnosti. Podle průzkumů a hodnocení regionálních studií je třeba zaujmout strategičtější přístup k vyplácení financí z fondů EU, bránit rozdělování výdajů mezi velké množství intervencia zajistit vznik podpůrné politiky a institučního prostředí pro projekty strukturálních fondů. Tyto záležitosti řeší návrhy na společný strategický rámec, tematickou koncentraci, partnerské dohody, podmíněnosti a výdaje zaměřené na výsledky. Klíčovou otázkou však je, jak zajistit zachování teritoriality strukturálních fondů. Strategičtější a tematičtější přístup navrhovaný Komisí nesmí snížit důležitost využívání územních programů, které mohou implementovat financování z EU v souladu s regionálními a místními potřebami a s pomocí regionálních nebo místních partnerů. Efektivita politiky soudržnosti závisí na vzestupném přístupu k určování priorit a postupům implementace a také na racionalizaci administrativy, zejména v případě menších programů. Sally Hardy Generální ředitelka Sdružení regionálních studií www.regional-studies-assoc.ac.uk r EUROCITIES „.. .nové způsoby práce mohou posílit roli měst při realizaci jednotného rozvoje..." ■i li ■■■■■ ~\ EURO CITIES Podle EUROCITIES jsou návrhy Komise týkající se budoucí politiky soudržnosti silným výchozím bodem k dosažení ambiciózního městského programu.Tyto nové způsoby práce mohou posílit roli měst při realizaci jednotného rozvoje na místě. Metropolitní Evropa je schopná řídit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, který je přínosný pro všechny, nejen pro obyvatele měst. Jestliže však máme podle Komise vybudovat města zítřka, musíme rozsáhle investovat. Je třeba, aby se města soustředila především na evropský hospodářský rozvoj, mobilitu a boj proti změně klimatu. Také vítáme 5 % příspěvek (minimálně) na integrovaný rozvoj měst a přidělování větších finančních prostředků městům. Aby byly strategie konzistentní a výdaje efektivní, musí se vedoucí představitelé velkých evropských měst zapojit do všech fází sestavování, realizace a hodnocení partnerských dohod a operačních programů. Jako politická platforma pro velká evropská města si uvědomujeme význam smysluplného dialogu mezi Komisia těmito městy, která realizují strategii Evropa 2020 prostřednictvím nových nástrojů. Podělíme se o své zkušenosti a pomůžeme formovat novou platformu pro rozvoj měst. PaulBevan Generální tajemník Eurocities www.eurocities.eu panorama 40 SPOLEČNÝ STRATEGICKÝ RÁMEC 2014-2020 Strategie Evropa 2020 vyžaduje, aby všechny společné politiky, včetně politiky soudržnosti, přispívaly k dosažení cílů této strategie společně a vzájemně se přitom podporovaly. Tento přínos zajistí součinnost vlastních cílů politiky i cílů evropské strukturální politiky. Společný strategický rámec reaguje na zásadní potřebu součinnosti politika převádícíle priorit EU ohledně inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění na klíčové akce pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Tímto způsobem bude zajištěno jednotné využití fondů společného strategického rámce k dosažení společných cílů. Fondy společného strategického rámce se díky svému jednotnému rámci pro investice, osvědčenému a vyzkoušenému systému realizace, vlastnictví v místě a progresivnímu partnerství i mezisektorovými přístupy mohou podílet na úspěchu strategie Evropa 2020 tím, že posílí spolupráci s místními a regionálními zainteresovanými osobami. Přínos společného strategického rámce je trojí. Ve srovnání s aktuálními Strategickými pokyny společenství se společný strategický rámec nejen věnuje tematickým cílům a investičním prioritám, ale také obsahuje další prvky, jakými jsou: • efektivnější koordinace fondů i dalších finančních nástrojů a politik EU; • větší důraz na jednotný územní přístup; • soudržnost a konzistence s národními programy reforem. Dalším přínosem společného strategického rámce je zajištění poradenství členským státům a propojení všech strategických prvků (tedy hlavních cílů strategie Evropa 2020 a zásadních iniciativ, územních rozměrů, horizontálních principů, koordinace fondů atd.) programovacího procesu. Další novinka při budování tohoto strategičtějšího a jednotnějšího přístupu se týká partnerské dohody. Návrhy předpisů předpokládají, že je třeba, aby jednotlivé členské státy na základě společného strategického rámce připravily partnerskou dohodu ve spolupráci se svými partnery a v dialogu s Komisí. Partnerská dohoda (a následně operační programy) by měla převádět prvky formulované ve společném strategickém rámci do národního kontextu. Tato dohoda by také měla popisovat pevné závazky k dosažení unijních cílů prostřednictvím programování fondů společného strategického rámce. Co se obsahu týče, společný strategický rámec vytyčuje: • klíčové oblasti podpory; • územní výzvy, které je třeba řešit; • cíle politiky; • prioritní oblasti v rámci kooperačních aktivit; • koordinační mechanizmy i mechanizmy k zajištění soudržnosti a konzistence s ekonomickými politikami členských států a Unie. Další kroky Dalším krokem bude předložení návrhu o společném strategickém rámci Komisí na začátku roku 2012. Budou následovat rozsáhlé diskuze a konzultace s Radou i Evropským parlamentem. K formálnímu přijetí společného strategického rámce dojde pouze po přijetí obecných nařízení Radou a Parlamentem. panorama 40 fond solidarity EFEKTIVNĚJŠÍ REAKCE NA VELKÉ PŘÍRODNÍ KATASTROFY Dne 6. října 2011 přijala Evropská komise Sdělení o budoucnosti Fondu solidarity Evropské unie (EUSF). Obsahem sdělení je návrh na zlepšení fungování Fondu, konkrétně se zabývá zvýšením jeho reakceschopnosti v případě katastrof, jeho zviditelněním a ujasněním kritérií pro chod fondu. V roce 2005 se Komise rozhodla zlepšit nařízení Fondu solidarity tím, že vedle dalších změn navrhla rozšířit oblast intervence a snížit hranici, při jejímž dosažení dochází k intervenci při škodách způsobených přírodní katastrofou. Pro většinu členských států EU jsou však tyto dodatky nepřijatelné. Hlavním důvodem jsou obavy z možných dalších rozpočtových požadavků. Proto bude tento návrh nyní odvolán. jasněji definovaný rámec působnosti pro fond EUSF omezený na přírodní katastrofy, ke kterým dojde v členských státech a zemích vyjednávajících svůj vstup do EU; nová a jednodušší definice regionálních katastrof založená na hranici výše škod ve vztahu k regionálnímu HDP; představení zálohových plateb a urychlení plateb za účelem zvýšení reakceschopnosti Fondu; jasnější rámec pro reakce na katastrofy, které jsou zřejmé až po uplynutí určité doby, jako jsou například období sucha; zjednodušená administrativa díky spojení velkých rozhodnutí a dohody o implementaci s oprávněnou zemí, a tím také urychlení plateb. Nedávno přijaté Sdělení se má stát základem k projednání s členskými státy, Evropským parlamentem a dalšími politickými aktéry. Reviduje proto fungování fondu EUSF od jeho vzniku v roce 2002, zdůrazňuje řadu zjištěných klíčových otázek a navrhuje řešení problémů tam, kde je třeba. V závislosti na výsledku projednávání by po tomto Sdělení mohl v průběhu roku 2012 následovat nový legislativní návrh. Komise se domnívá, že by důležitého zlepšení chodu Fondu bylo možné dosáhnout i při minimálních úpravách stávajících nařízení, díky čemuž zůstane zachován jeho rámec působnosti, princip i charakter a nebudou nijak ovlivněny finanční záležitosti ani objem přípustných výdajů. Navržené úpravy nepovedou k žádným změnám způsobilých provozů financovaných z Fondu, jakými jsou například okamžitá oprava zásadních infrastruktur a náklady spojené s nasazením prostředků vyhrazených na reakci. Mezi tyto navržené úpravyjmenovitě patří: 2009, zemětřesení, ĽAquila, Itálie I TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V EU U OS VE VĚKU 30-34 LET, 2007-20TQ 1 % of population aged 30-34 ( <20 35-40 ^20-25 40-45 (25-30 | >45 (30-35 ■i Ca na rial :•«•<> ^ Guyane Guadeloupe - .Martinique S > > Reunion O Made hra O - - EU-27 = 31.8 I The European 2020 target for the share of population aged 30-34 with a tertiary education is 40% | Source: Eurostat Na této mapě je vyznačeno rozmístění osob ve věku 30-34 let s terciárním vzděláním ve 27 členských státech EU. Vzdělání, kterého populace dosáhla, je jedním z nejdůležitějších faktorů přispívajících k ekonomickému růstu. U osob s terciárním vzděláním je pravděpodobnější, že si najdou práci, budou mít vyšší příjem a delší průměrnou délku života. V rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní růst, udržitelný růst a růst podporující začlenění byl stanoven cílový podíl populace ve věku 30-34 let s terciárním vzděláním činící 40%. V roce 2010 tento podíl v EU činil 34%. Podíl osob s terciárním vzděláním je v rámci Evropy různý. Podle průměrných hodnot pro období 2007-2010 jsou regiony s nejvyššími podíly především regiony hlavních měst nebo regiony přilehlé k regionům hlavních měst. Skotsko, jižní Kypr a regiony nacházející se v severním Španělsku si také vedou dobře. Regiony s nejmenšími podíly se nacházejí v České republice, Itálii, Portugalsku a Rumunsku. Další regiony, které nedosahují evropského průměru, se nacházejí v Bulharsku, Německu, Řecku, Maďarsku, Rakousku a na Slovensku. panorama 40 ZAMĚSTNANOST V EU U OSOB VE VĚKU 20-64 LET, 2010 EU-27 = 68.5 | The Europe 2020 employment rate target is 75% | Source: Eurostat Na této mapě je vyznačena míra zaměstnanosti věkové skupiny 20-64 let v EU (počet zaměstnaných osob ve věku 20-64 let děleno celkovým počtem osob ze stejné věkové skupiny). Strategie Evropa 2020 se snaží zvýšit míru zaměstnanosti osob ve věku 20-64 let, aby do roku 2020 dosahovala v průměru alespoň 75 %. V roce 2010 průměrná míra v EU činila 68,5 %. Zvýšení míry zaměstnanosti pomůže omezit chudobu a sociální vyloučení. Také pomůže s řešením nákladů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, a to zejména v zemích s průběžně financovanými důchodovými systémy. Všechny regiony s nejvyšší mírou zaměstnanosti se nacházejí na severozápadě EU. Není pravděpodobné, že by se v nich míra zaměstnanosti nějak výrazně zvýšila. Vysoké úrovně zaměstnanosti dosáhlo konkrétně Dánsko, Německo, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie. Téměř všechny regiony s mírou zaměstnanosti nižší než 60 % se nacházejí na jihu, východě nebo v odlehlých částech. Některé regiony na severozápadě si však také nevedou příliš dobře, např. západní Wales a region Valleys ve Velké Británii, regiony Border, Midland a Western v Irsku nebo Hainaut a region Brusel-hlavní město v Belgii. panorama 40 Na politiku soudržnosti je vynakládána přibližně jedna třetina celkového rozpočtu EU, přičemž celkové platby v roce 2010 činily téměř 40 miliard EUR. Členské státy a Evropská komise nesou společně zodpovědnost za řádnou finanční správu, přesto i navzdory pečlivému programovému řízení dochází k výskytu chyb. V případě potřeby je zjednána náprava. Podkladová studie vydaná Komisí v říjnu 2011 obsahuje jak analýzu chyb v politice soudržnosti, které zjistila sama Komise i Evropský účetní dvůr za období 2006-2009, tak provedená nápravná opatrenia rámec pro budoucí kontroly. Naprostou většinu výdajů politiky soudržnosti mají na svědomí Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociálnífond (ESF)a Fond soudržnosti (FS). Vzhledem ktomu, že programy soudržnosti zajišťuje mnoho organizací formou nejrůznějších projektuje zde vysoké riziko chyby. Evropská komise a členské státy EU proto zavedly kontroly, které zajišťují soulad s pravidly a dosahují cílů politiky. Pokud se vyskytnout nesrovnalosti, dojde k přerušení plateb. Před jejich opětovnou realizací jsou všechny chyby odstraněny. Je důležité si uvědomit, že pokud dojde k chybě, neznamená to, že se finance z fondů ztratily nebo byly promrhány či byl spáchán podvod. Kde se chyby vyskytují? CHYBY V EVROPSKÉM SOCIÁLNÍM FONDU SOUVISEJÍ SE ZPŮSOBILOSTÍ Typy vyčíslitelných chyb v auditu DAS 2006-2009 O Způsobilost 58% O Revizní záznam 35 % O Přesnost 7% CHYBY V EVROPSKÉM FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A FONDU SOUDRŽNOSTI SOUVISEJÍ SE ZADÁVÁNÍM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Typy vyčíslitelných chyb v auditech DAS 2006-2009 I Zadávání veřejných zakázek41 % O Způsobilost 39% Revizní záznam 11 % O Projekty přinášející zisk 6% O Různé 3% Během tohoto čtyřletého zkušebního období se tyto chyby vyskytovaly zejména větrech členských státech (téměř 60%), což naznačuje, že ve většině členských států jsou systémy spolehlivé. Chyby obvykle spadají do jedné ze čtyř kategorií: zadávání veřejných zakázek, způsobilost, revizní záznam a projekty přinášející zisk. Patří mezi ně nedostatečné hodnocení nabídek při veřejných soutěžích, chyby ve výběru projektů a neschopnost archivovat dokumenty. Analýza ukázala, že k výskytu většiny chyb fondu ERDFa Fondu soudržnosti v období 2006-2009 docházelo v oblastech zadávání veřejných zakázek (41 %) a způsobilosti (39%). Chyby ve fondu ESF jsou spojeny především se způsobilostí (58%). V členských státech s největším výskytem chyb se zavádí speciální postupy a očekává se zlepšení situace. Komise EU poskytuje nepřetržité poradenství státním orgánům a zajišťuje školení o zadávání veřejných zakázek, zatímco se zjednodušují pravidla způsobilosti. V průběhu finančního období 2014-2020 bude Komise tyto aktivity prohlubovat a bude i nadále soustředit audity na méně spolehlivé orgány. ; další informace ; http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/ : ; working/doc/errors_analysis_2011_en.pdf ; panorama 40 USPESNE INVESTICE DO 5ř CESTOVNÍHO CESTOVNÍ RUCH V ČÍSLECH • Sektor cestovního ruchu tvoří více než 5% HDP EU. • 1,8 milionu podniků vytváří 9,7 milionů pracovních míst. • V období 2000-2006 bylo na materiální investice do cestovního ruchu v rámci EFRR přiděleno 4 623 milionů EUR. Cestovní ruch zásadním způsobem přispívá k ekonomickému růstu a zaměstnanosti v evropských regionech. Audit provedený Evropským účetním dvorem (EÚD) odhalil, že investice do cestovního ruchu v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) přinesly pozitivní výsledky. V září 2011 vydal Evropský účetní dvůr zprávu obsahující poznatky zjištěné díky tomuto auditu, který zkoumal efektivitu spolufinancovaných projektů cestovního ruchu během programového období 2000-2006. Audit se soustředil na materiální investice do cestovního ruchu, např. informační centra, ubytování pro turisty a stravovací zařízení. Odvíjel se od náhodného vzorku 206 spolufinancovaných projektů cestovního ruchu v devíti členských státech zahrnujících 26 regionů a posuzoval, zda tyto projekty dosahují očekávaných výsledků, přinášejí udržitelné výsledky a jsou realizovány jako výsledek podpory EU. V této zprávě bylo uvedeno i mnoho úspěchů, 58% projektů dalo vzniknout pracovním příležitostem neboje udrželo, 73% zvýšilo kapacitu cestovního ruchu a 74% zvýšilo aktivitu cestovního ruchu. Téměř polovina (44%) uspěla ve všech třech kategoriích. V době auditu 98% dokončených projektů stále probíhalo a 94% vytvořených nebo udržených pracovních pozic stále existovalo. Financování z EFRR umožnilo realizaci 74% projektů, 20% bylo upraveno kvůli grantům a pouze 6% by bývalo mohlo pokračovat bez této finanční podpory. Ačkoli se 92% předkladatelů domnívalo, že udělení grantu bylo n uznáním kvality jejich projektu, přesto 42% z nich uvedlo, že došlo ke zkomplikování jejich administrativy. Tato zpráva obsahuje řadu doporučení ke zvýšení efektivity financování z EFRR. Jedním z nich je, aby Evropská komise podněcovala řídicí orgány členských států k zajištění vytvoření odpovídajících cílů, záměrů a indikátorů ve fázích návrhu a rozhodování. ; Přečtěte si zprávu „Byly projekty cestovního ruchu i spolufinancované z EFRR efektivní?" na adrese: i http://eca.europa.eu/portal/pls/portal/docs/ : : V8746728.PDF : NOVE VYUŽITI OPUSTENE ŽELEZNICE DÍKY FINANCOVÁNÍ Z EU Veřejný projekt ve Francii (Bretani) sestával z úpravy staré opuštěné železnice na 26 km pěších i cyklistických stezek. Počet uživatelů vzrostl z nuly v roce 2003 na 23 000 v roce 2008. Místní kancelář cestovního ruchu pravidelně dostává statisticky zpracované údaje o využití přístrojů elektronického sčítacího systému. Celkové náklady na tento projekt činily 1,6 milionu EUR, přičemž 39% této částky pocházelo z EFRR. projekty ZAVEDENÍ ŠIROKOPÁSMOVÉHO INTERNETU V REGIONU RHÔNE-ALPES Projekt digitálního věku v méně rozvinutých oblastech regionu Rhône-Alpes na jihovýchodě Francie pomohl vybudovat 2000 km dlouhou infrastrukturu z optických kabelů, čímž 360000 domácností a 96% obyvatel departmentů Arděche a Drôme umožnil připojit se k širokopásmovému Internetu. Projekt Arděche Drôme Numérique (ADN) pomáhá podněcovat vytváření a růst podniků v oblasti znalostní ekonomiky a podporuje vytváření dlouhodobých pracovních míst. Širokopásmový Internet také umožňuje zavádění nových organizačních přístupů, např. práci na dálku z domova, což podnikům a zaměstnancům nabízí další flexibilitu a možnosti. „Připojení k vysokorychlostnímu Internetu zvýší atraktivitu departmentů Arděche a Drôme pro podniky, protože nabídne inovativnější a konkurenceschopnější obchodní prostředí," prohlašuje Bernard Soulage, viceprezident delegace Evropské a mezinárodní vztahy v regionu Rhône-Alpes v belgickém Bruselu. yy 360000 ý domác-I jnostíje F i nyní při- pojeno k širokopásmovému Internetu, který je k dispozici i pro 2 000 podniků a 11000 center sociálního bydlení. „Nová infrastruktura zajišťuje vysoce kvalitní internetové služby, přístup k běžným online službám a lepší veřejné služby pro všechny," dodává Soulage. Projekt ADN vychází z potřeby odstranit diskriminaci na základě přístupu k Internetu, a to zejména v méně zalidněných oblastech, kde jsou zisky pro poskytovatele služeb nižší. Takové oblasti mají k dispozici často jen minimální nebo vůbec žádné internetové služby nebo za připojení musejí platit mnohem vyšší poplatky. „Přibližně 360000 domácností je nyní připojeno k širokopásmovému Internetu, který je k dispozici i pro 2000 podniků a 11 000 center sociálního bydlení," doplňuje Soulage. Za tímto projektem stojí ADN Joint Syndicate, který se skládá z Generální rady Arděche a Generální rady Drôme a má podporu regionu Rhône-Alpes. Tento projekt významnou měrou přispívá k uzemnia sociální soudržnosti a zajišťuje lepší přístup k novým službám pro ty, kdo žijí nebo pracují v izolovaných oblastech. Mezi tyto služby patří zejména zdravotnictví, kultura, vzdělávání, školení, bezpečnost, veřejné služby a sociální sítě. ; DALŠÍ INFORMACE : www.ardechedromenumerique.fr „ARDĚCHE DRÔME NUMÉRIQUE" (ADN) Program EFRR pro programové období 2007-2013 Celkové náklady Příspěvek EU 123000000 EUR 14000000 EUR panorama 40 SKOTSKÉ CENTRUM PODPORUJE PANEVROPSKÝ PŘÍSTUP K ZAVÁDĚNÍ ZELENÝCH ŘEŠENÍ Skotské evropské centrum zelené energie -SEGEC - se soustředí na usnadnění zavádění inovativních, společných infrastrukturních projektů nízkouhlíkových zdrojů energie, které s podporou financování z EU přinesou Skotsku, Velké Británii i Evropě skutečný prospěch. Centrum SEGEC, které se soustředí zejména na technologii zachycování a skladování uhlíkových emisí (CCS), mořskou energii, chytrou a super síť, obnovitelné zdroje tepla, větrnou energii na moři a úsporu energií od svého založení v roce 2009 pomohlo zajistit více než 110 milionů EUR z financování z EU na projekty nízkouhlíkových zdrojů energie. „SEGEC není příspěvkovou organizací, ale podpůrným zařízením, které pomohlo získat evropské finance (40 milionů EUR) pro Evropské centrum nasazování větrných elektráren na moři, které bylo umístěno nedaleko pobřeží Aberdeenu, i finance (74,1 milionu EUR) na nové středisko Moray Firth Offshore HVDC, což zlepší spojení mořských i pevninských obnovitelných zdrojů energie v severovýchodním Skotsku," vysvětluje Chris Bronsdon, generální ředitel centra SEGEC. SEGEC hledá společné projekty a pracuje na zajištění investic z řady veřejných grantů i fondů soukromého sektoru, včetně systému financování z EU, které jsou vyčleněny na podporu rozvoje trhů a technologií. „Také podporujeme projekty, které budou při získávánítako-vého financování úspěšné a které sníží náklady a připraví cestu komerčnímu zavedenítechnologií v příslušných odvětvích," prohlašuje pan Bronsdon. „S podporou a financováním z EU lze rané technologické pokroky z členských států J yy Tyto i mnohé ~ další projekty pomohou na místní úrovni vytvořit řadu nových pracovních příležitostí [...] a posunou Evropu zase o něco blíže k naplnění jejího snu o zelené energii. převést do samostatně existujícího oboru, který podpoří cíle strategie Evropa 2020 a zajistí ekonomický rozvoj," dodává. „Tyto i mnohé další projekty, které podporujeme, dají vzniknout mnoha pracovním příležitostem na místní úrovni, pomohou vybudovat místní dodavatelské řetězce i šířit cenné informace získané při realizaci projektu a významnou měrou se zaslouží o plnění evropských ambicí v oblasti zelené energie," zakončuje Bronsdon. SEGEC aktivně spolupracuje s institucemi, síťovými i technologickými platformami na odhalování příležitostí ve specifických tržních segmentech za účelem spolupráce napříč různými průmyslovými sektory. Centrum SEGEC doposud získalo podporu pro 17 výzkumných projektů týkajících se obnovitelných zdrojů energie, 28 síťových spoluprací v rámci pátého rámcového programu RTD a 43 podniků s partnery z Velké Británie a Evropy. Takovéto projekty pomáhají EU stát se inteligentní, udržitelnou ekonomikou podporující začlenění, cožje také cílem strategie Evropa 2020. : DALŠÍ INFORMACE : www.segec.org.uk SKOTSKÉ EVROPSKÉ CENTRUM ZELENÉ ENERGIE Program Program pro nížinnou oblast (Lowlands) a vrchovinu (Uplands) Skotska EFRR 2007-2013 Celkové náklady Příspěvek EU 2895 900 EUR 1303 100 EUR panorama 40 projekty „PILÍŘ" PRO VÝZKUM TECHNOLOGICKY VYSPĚLÝCH MATERIÁLŮ VYBUDOVÁN V RUMUNSKU V Rumunsku po vytvoření CEUREMAVSU, euroregionálního centra pro výzkum pokročilých materiálů, povrchů a rozhraní, dochází k rychlému rozvoji výzkumu technologicky vyspělých materiálů. Toto centrum je evropským průkopníkem v oblasti výzkumu materiálů a má mimořádný potenciál. „Centrum se soustředí na výzkum prováděný na nejzáklad-nější úrovni, tedy úrovni atomu, dílčích jednotekangstromu, u nových materiálů pro pokročilé technologie," vysvětluje vědec a vedoucí projektu Dr. Cristian-Mihail Teodorescu. y jTento projekt tvoří zásadní stredobod odbor-fných znalostí v této specializované oblasti v celé jihovýchodní Evropě.cc Toto centrum, které bylo vytvořeno v rámci projektu CEUREMAVSU, se skládá ze dvou nově postavených a pěti modernizovaných laboratoří. Výzkumné centrum funguje pod záštitou Národního institutu fyziky materiálů. Hlavním specializovaným vybavením centra je analytický multifunkční transmisní elektronový mikroskop s atomovým rozlišením (rozlišení 0,8 angstromu, se simultánním rozlišením různých chemických prvků), který společně s nákupem nejpokročilejší sestavy k přípravě vzorků, která je v současnosti k dispozici, činil investici v hodnotě přibližně 2,8 milionu EUR. Součástí projektu bylo i získání 23 kusů specializovaného vybavení a vytvoření 24 nových pracovních pozic pro vysoce kvalifikované specialisty, např. fyziky, chemiky a konstruktéry. „Vědecká laboratoř zaměřující se na povrchy a rozhraní je velmi produktivní," říká Dr. Teodorescu. „Od vytvoření prvního kompletního clusteru fyziky pevných částic na konci října 2009 jsme publikovali více než 30 článků v předních odborných časopisech našeho sektoru, např. Angewandte Chemie a Journal ofthe American Chemical Society." V současnosti nabízíme spolupráci výzkumným centrům, univerzitám a organizacím ze soukromého sektoru v Rumunsku i zahraničí. Výzkumní pracovníci již pracují na 10 mezinárodních projektech. „Naším cílem je vytvořit nejdůležitější pilíř odborných znalostí v této specializované oblasti v celé jihovýchodní Evropě a být plně kompatibilní s nejpokročilejšími podobně velkými organizacemi z oblasti západní Evropy," prohlašuje Dr. Teodorescu. : DALŠÍ INFORMACE : www.infim.ro : „CEUREMAVSU" Program EFRR pro programové období 2007-2013 Celkové náklady Příspěvek EU 10239200 EUR 7 849 700 EUR panorama 40 SPÁSNÁ MODERNIZACE ESTONSKÉHO LÉKAŘSKÉHO CENTRA V Tallinu probíhá rozsáhlé rozšíření a rekonstrukce Lékařského centra severního Estonska (NEMC), které přinese centralizaci klíčových budov a výrazným způsobem modernizuje stávající lékařská zařízení. NEMC je největší nemocnicí Estonska. Stará se o zdraví přibližně 800000 osob (60% celkového počtu obyvatel Estonska) v devíti krajích, přesto bylo toto Centrum až donedávna umístěno ve zchátralých budovách roztroušených po celém městě. „Stavební práce na nových budovách (29807 m2) a renovace stávajících budov (28175 m2) využívají stejné zdroje a optimalizují poskytované služby. Současně se z NEMC z hlediska vzdělávání a vědeckého výzkumu stává atraktivnější instituce," říká Tönis Allik, předseda správní rady Lékařského centra severního Estonska. „Nová a rekonstruovaná infrastruktura bude mít největší přínos pro všechny pacienty s onkologickou nebo kardiovaskulární patologií nebo v pohotovostních případech. Zvýšení způsobilosti infrastruktury a odpovídající vybavení umožní zlepšit přístup k technologiím, které mohou zachraňovat životy, jakými jsou rádioterapie a intervenční kardiológie," prohlašuje. Nemocnice není jen poskytovatelem zdravotní péče, ale i důležitou výzkumnou institucí, která spolupracuje s několika univerzitami a centry pro lékařský výzkum. ; DALŠÍ INFORMACE : www.regionaalhaigla.ee ; yy Zvýšení způsobilosti infrastruktury a odpovídající vybavení umožní zlepšit přístup k technologiím, které mohou zachraňovat životy, jakými jsou rádioterapie a intervenční kardiológie.cc ROZŠÍŘENÍ A REKONSTRUKCE LÉKAŘSKÉHO CENTRA SEVERNÍHO ESTONSKA (NEMC) Program EFRR pro programové období 2007-2013 Celkové náklady Příspěvek EU 151 400000 EUR 66800000 EUR KOMISE PODPORUJE UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST Územní soudržnost, která byla představena v Lisabonské smlouvě, se stala novým a důležitým cílem Evropské unie. To se odráží ve výrazném územním a městském rozměru návrhů Komise ohledně nařízení politiky soudržnosti po roce 2013, která je zcela v souladu se strategií Evropa 2020 týkající se inteligentního růstu, udržitelného růstu a růstu podporujícího začlenění. Aby došlo ke zvýšení její efektivity, budou investice směřovány na záležitosti, které mohou významnou měrou přispět k dosažení cílů této strategie. Důležitým způsobem mohou k dosažení cílů strategie Evropa 2020 přispět města, která jsou centry obchodu a podnikání, výzkumu a inovací, vzdelávania učení, sociálního začleňování a kulturních interakcí. Mnoho městských oblastí se však setkává s vysokou mírou chudoby, nezaměstnanosti a zločinnosti, nekvalitním a z hlediska úspory energií nedostatečným bydlení a zhoršováním životního prostředí. Proto Komise navrhuje konkrétní investiční priority pro městské oblasti, které budou financování z měst směřovat na klíčové strategické priority inteligentního růstu, udržitelného růstu a růstu podporujícího začlenenia které se budou podílet na udržitelném rozvoji měst. Mezi tyto investiční priority patří nízkouhlíkové strategie pro městské oblasti, udržitelná městská doprava, aktivity směřující ke zlepšení městského prostředí a fyzická i ekonomická regenerace zanedbaných městských oblastí, např. bydlení. ...prostřednictvím jednotného stanoviska Dřívější iniciativy Společenství URBAN (bojující proti problémům, kterým čelí města v členských státech) a směr iniciativy URBAN vaktuálním programovém období prokázaly význam jednotného stanoviska k rozvoji měst. Města musejí zaujmout celostní postoj k boji proti ekonomickým, environmentálním, klimatickým a sociálním výzvám, kterým čelí, a implementovat kroky vedoucí k rozvoji měst prostřednictvím jednotných strategií. Komise navrhuje, aby města dostala přiděleno alespoň 5% zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) všech členských států EU, které by měly být účelově vyčleněny na integrované kroky vedoucí k udržitelnému rozvoji měst. Aby bylo zajištěno, že jsou tyto zdroje pocházející z různých priorit koordinovány na příslušné úrovni jednotně, měly by být řízeny prostřednictvím integrovaných územních investic (viz rámeček s textem) a správa by měla zůstat v pravomoci měst. Zdroje na takové integrované kroky je třeba v operačních programech jasně identifikovat. Za účelem zajištění, že se zainteresovaná města řádně zapojují do programovacího procesu a implementace operačních programů, Komise navrhuje, aby členské státy tato města, která podnikají integrované kroky k udržitelnému rozvoji měst, identifikovaly vytvořením seznamu měst v partnerské dohodě. Kromě toho je třeba určit přímé roční dotace vyčleněné na tyto kroky na národní úrovni. panorama 40 Cities of tomorrow C h allíi n g M. Irll i □ n i. vt ayi ínruj^rd MĚSTA BUDOUCNOSTI Komise v roce 2010 zahájila proces zvažování budoucích výzev, kterým budou evropská města čelit, Města zítřka. Tento proces byl postaven na kombinaci workshopů, konzultací a cílených studiích. Přímo se do něj zapojilo více než 60 akademických pracovníků, odborníků z praxe a zainteresovaných osob z celé Evropy. Shrnující zpráva „Města budoucnosti -Výzvy, vize, pokrok" upozorňuje na možné budoucí dopady řady trendů, např. demografický úpadek a sociální polarizace, a slabé stránky různých typů měst. Také zdůrazňuje příležitosti a klíčovou roli, kterou mohou města hrát v dosahování cílů EU (zejména při implementaci strategie Evropa 2020), a uvádí několik modelů a vizí pro inspiraci. Tato zpráva potvrzuje důležitost jednotného přístupu k rozvoji měst. Rovněž klade důraz na potřebu nových flexibilních řídicích systémů přizpůsobených funkčním oblastem, rozsah výzev a intervencí, potřebu zapojení občanů a význam přístupů umožňujících aktivní účast. Tato zpráva je také k dispozici ve francouzštině, němčině, polštině, španělštině a portugalštině. 15 ...prostřednictvím výměny informací a vzdělávání Výzvy, kterým města čelí, se čím dál více rozšiřují za hranice států a regionů a vyžadují společný postup a spolupráci. To je důvodem, proč Komise navrhuje nejen pokračovat v programu spolupráce měst, ale i rozšířit jeho působnost vytvořením platformy rozvoje pro omezený počet měst, které implementují integrované kroky a podnikají inova-tivní akce na podněty ze strany Komise. Účelem budoucího programu spolupráce měst (v současnosti nazývaným URBACT) v rámci meziregionální spolupráce je pokračovat v přímé výměně zkušeností mezi městy. To se týká identifikace, predávania šíření osvědčených postupů v oblasti udržitelného rozvoje měst a venkova na základě metodologie vytvořené v rámci aktuálního programu URBACT. Komise vytvoří platformu pro rozvoj měst, aby mezi městy na evropské úrovni podnítila dialog o rozvoji měst, který bude více zaměřen na politiku, aby zviditelnila přínos měst pro strategii Evropa 2020 a aby využila integrované a inova-tivní kroky, které města podnikají, na podněty ze strany Komise. Platforma pro rozvoj měst je inovativní vtom smyslu, že role Komise bude aktivnější než kdy dříve: Vytvoří a bude provozovat platformu, přijme seznam zúčastněných měst odvíjející se od seznamu vytvořeného v partnerské dohodě, v nichž mají být integrované kroky rozvoje měst implementovány, bude podněcovat dialog o rozvoji měst, který bude více zaměřený na politiku, v přímém kontaktu s těmito městy a bude poskytovat odbornou pomoc na úrovni EU. ...a prostřednictvím rozvíjení inovace a podpory funkčních nástrojů pro města Aby mohla podněcovat inovaci na místní úrovni, může Komise zahájit podporu měst za účelem implementace kroků v oblasti udržitelného rozvoje měst. Tyto inovativní kroky určí a prověří nová řešení a přístupy k výzvám, které města představují a které jsou důležité na úrovni EU. Inovativní kroky bude řídit přímo Komise a hlavními příjemci budou místní orgány (např. města, sdružení měst, metropolitní orgány). Města podnikající inovativní kroky budou také využívat platformu pro rozvoj měst, prostřednictvím které budou informovat o výsledcích svého počínania šířit je. Komise rovněž přispívá ke společné evropské iniciativě členských států, měst, sdružení měst a městských sítí zaměřující se na vytvoření funkčního nástroje, který by městům pomohl s implementací strategií udržitelného rozvoje měst a přípravou integrovaných kroků. Referenční rámec pro udržitelná města je webovým nástrojem, který městům poskytuje nástroje, aplikace a kontrolní seznamy k vytvoření strategií a projektů a vybudování monitorovacího systému v souladu s tzv. Urban Acquis, skupinou společných principů, které tvoří základ úspěšných městských politik. Referenční rámec pro udržitelná města bude od dubna 2012 bezplatně k dispozici všem evropským městům. panorama 40 Jednotné investice k udržitelnému rozvoji měst Městský rozměr politiky soudržnosti se snaží zajistit, aby intervence měst probíhaly efektivně.Toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím jednotných strategií. Ze zásady by proto městské investice měly být prováděny v rámci jednotné strategie pro udržitelný rozvoj měst. Z návrhů Komise vyplývá, že existuje několik způsobů podpory udržitelného rozvoje měst ze strukturálních fondů: Zaprvé lze udržitelný rozvoj měst podněcovat prostřednictvím operačních programů s prioritní osou obsahující investiční prioritu související s městem (např. podpora sociálního začleňování fyzickou i ekonomickou regenerací zanedbaných městských oblastí - viz Článek 5 navrhovaných nařízení fondu EFRR). Zadruhé lze udržitelný rozvoj měst podporovat prostřednictvím Integrované územní investice (ITI). ITI je nástroj spojující financování z několika prioritních os jednoho nebo více programů v případě vícerozměrných a mezi-sektorových intervencí. ITI je ideální nástroj pro podporu integrovaných kroků v městských oblastech, protože nabízí možnost kombinace financování z více zdrojů. Jako jednotná investiční strategie (také miniprogram) může ITI pokrývat různé typy funkčních městských oblastí od sousedství nebo čtvrtí po větší funkční oblasti, jakými jsou například městské regiony nebo metropolitní oblasti včetně sousedících venkovských oblastí. Aby bylo zajištěno, že se investice ITI doplňují, je třeba (částečnou nebo kompletní) správou a implementací pověřit jediný orgán, např. místní úřad. Komise navrhuje, aby bylo alespoň 5% zdrojů fondu EFRR přidělených jednotlivým členským státům použito na kroky k rozvoji měst implementované prostřednictvím ITI, jehož řízením jsou pověřena města (vizčlánek99 návrhu obecných nařízení). Zatřetí lze jako nástroj k implementaci udržitelného rozvoje měst použít místní rozvoj vedený komunitami. Jednotné strategie závislé na určité oblasti, které byly vytvořeny a implementovány místními akčními skupinami skládajícími se z aktérů z veřejné, soukromé nebo občanské společnosti, včetně občanů, mohou zmobilizovat vnitřní potenciál, čímž se intervence přesunou z globálního do místního prostoru (viz Články 28 až 31 návrhu obecných nařízení). Začtvrté lze udržitelný rozvoj měst podporovat prostřednictvím finančních nástrojů (viz Články 32 až 40 navrhovaných obecných nařízení). Tyto finanční nástroje, které doplňují podporu ve formě grantů, mohou nabízet řadu výhod, zejména v případě veřejných zdrojů, které jsou nedostatečné v porovnání s narůstajícími potřebami investic ve městech, např. recyklace fondů v dlouhodobém měřítku, posílení přilákáním dalšího financování, shromažďování zkušeností a podněcování efektivnějšího využití zdrojů. PĚT LET EXISTENCE CEN REGIOSTARS-OD SILNÉ STRÁNKY K SILNÉ STRÁNCE Od roku 2008 se ceny za inovativní projekty RegioStars soustředí na identifikaci, informování a šíření osvědčených inovativních postupů financovaných prostřednictvím politiky soudržnosti Evropské unie. V prvních pěti ročnících tohoto výročního udělování cen se do různých oceňovaných kategorií přihlásilo úctyhodných 377 uchazečů. Přesněji řečeno 286 uchazečů v nejrůznějších tematických oblastech včetně environmentálních technologií a ekonomické konkurenceschopnosti a 91 v kategorii informácia komunikace. V průběhu času se stanovisko Generálního ředitelství pro regionální politiku (GŘ Regio) Evropské komise k ustanovení tematických kategorií několikrát změnilo. V posledních soutěžních ročnících 2012 a 2013 došlo ke změně pojetí kategorií, které jsou nyní těsně spjaty s problematikou dosahování cílů strategie Evropa 2020 týkajících se inteligentního růstu, udržitelného růstu a růstu podporujícího začlenění. GŘ Regio každý rok najímá nezávislé odborníky na různá témata a v rámci soutěžních kritérií klade důraz na dopad projektů, aby zajistilo vysokou kvalitu vybraných projektů. Když se podíváme podrobněji na ceny RegioStars pro rok 2012, zjistíme, že GŘ Regio obdrželo rekordní počet přihlášek - 107. Prvním úkolem poroty je zúžit výběr finalistů. Užší výběr je pro GŘ Regio nejdůležitějším krokem, protože z něj vzejde seznam odborně posouzených projektů odrážejících různé reakce politiky, které lze přepracovat v konkrétní výzvy. Porota paktaké může soustředit podrobnější otázky na menší počet projektů, což jí pomůže vybrat vítěze cen. V rámci soutěžního ročníku 2012 si porota vyslechne veřejné prezentace finalistů 14. ledna 2012 a vítěze oznámí v červnu 2012. Oproti zvyklostem Komise zahájila soutěž o ceny RegioStars pro rok 2013 již během DNŮ OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 2011, výroční události, která městům a regionům umožňuje předvést kapacitu pro zajištění růstu i vytváření pracovních pozic a implementaci politiky soudržnosti EU. Důvodem bylo rozhodnutí změnit roční harmonogram, aby bylo možné z udílení těchto cen vytěžit naprosté maximum a ještě více je zatraktivnit pro regiony a programy. Finalisté proto byli pozváni, aby své projekty prezentovali během následujícího ročníku DNŮ OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Posledním termínem k odeslání přihlášek do soutěže o ceny RegioStars pro rok 2013 je 20. duben 2012. Kategorie jsou následující: 1. INTELIGENTNÍ RŮST: Propojování univerzit s regionálním růstem 2. UDRŽITELNÝ RŮST: Podpora účinného využívání zdrojů v MSP 3. RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ: Sociální inovace: nápadité reakce na společenské výzvy 4. KATEGORIE CITYSTAR: Jednotné postoje k udržitelnému rozvoji měst 5. KATEGORIE INFORMACÍ A KOMUNIKACE: Podpora regionální politiky EU za pomoci krátkých videí Další informace naleznete na webové stránce RegioStars: http://ec.europa.eu/regional_policy/cooperate/ regions_for_economic_change/regiostars_en.cfm Nebo se můžete zapojit do interaktivní výměny informací v síti Regio Network 2020, což je online platforma pro spolupráci určená pro představitele evropských regionů a další osoby, které se zajímají o regionální politiku EU: https://webgate.ec.europa.eu/regionetwork2020/ node/9315 (hledejte v části „forums") panorama 40 SOCIÁLNÍ MÉDIA V POLITICE SOUDRŽNOSTI EU Zrod sociálních médií, jakými jsou YouTube, Facebooka Twitter, v posledních 5-10 letech radikálně změnil strukturu komunikací. Ve většině členských států EU již Internet předběhl tiská stal se druhým nejdůležitějším zdrojem informací o aktuálním dění. I když se na prvním místě stále drží televize, diváci jsou kvůli narůstající rozmanitosti kanálů stále méně jednotnou skupinou. Zatímco tradiční média s cílovou skupinou nakládala jako s pasivními spotřebiteli informací, sociální média lidem umožňují interakci formou komentářů, sdílení a hodnocení „líbí/nelíbí". Sociální média také výrazně zredukovala množství překážek v oblasti publikování a umožnila všem, aby vytvářeli zprávy při blogování, tweetovánía zveřejňování vlastních popisů probíhajících událostí. Vlády, společnosti i mezinárodní organizace stále častěji sociální média využívají k oslovování nových skupin osob, shromažďování informácia získávání zpětné vazby ke svým aktivitám, produktům a službám. Nástroje sociálních sítí a spolupráce jsou stále častěji využívány také na pracovištích, důvodem je zlepšení interní komunikace, zvýšení spokojenosti zaměstnanců a zvýšení produktivity. Mnoho regionů a měst dnes sociální média využívá jako součást svého komunikačního mixu za účelem sdílení nej-aktuálnějších informací o místních službách, shromažďování zpětné vazby a návrhů ze strany místního obyvatelstva a přilákání turistů a investorů. Evropská unie není v tomto trendu žádnou výjimkou. Instituce, političtí představitelé, kampaně i služby EU mají v dnešní době své místo ve většině platforem sociálních médií, jakými jsou YouTube, Facebooka Twitter. V oblasti regionální politiky EU Evropská komise vytvořila vlastní profesionální síťovou platformu a nazvala ji RegioNetwork 2020 (www.regionetwork2020.eu). Tato platforma uživatelům umožňuje vytvářet nebo se připojovat k tematickým skupinám, účastnit se diskuzí i živých webových konverzací a sdílet příklady osvědčených postupů, videa a fotografie. K oznamování běžných informací o událostech, novinkách, příkladech projektů a rozvojích politik Komise využívá Twitter (@EU Regional). Více než 1 000 fotografií ze DNŮ OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 2011 je k dispozici na Flickru, kde návštěvnost přesahuje 40000. Komise také spolupracuje s tiskovými mluvčími v regionech a řídicími orgány z celé Evropy, k čemuž využívá síť INFORM. Cílem této sítě je sloužit jako místo setkávání tiskových mluvčí, projektových manažerů a všech osob, které se zajímají o poskytování informací o politice soudržnosti. Komise spolupracuje s partnery z regionů a doufá, že se jí podaří využít celého potenciálu sociálních médií k posílení komunikace o dopadu regionálního financování z EU. ; Kompletní seznam účtů EU v sociálních médiích ; naleznete na stránce: ; http://europa.eu/take-part/social-media/index_cs.htm : panorama 40 termíny do diáře 16. ÚNORA 2012 Evropské fórum měst Brusel (BE) 14. ČERVNA 2012 Ceny RegioStars Brusel (BE) 14.-15. ČERVNA 2012 Konference Regiony pro hospodářskou změnu Brusel (BE) 2.-3. ČERVENCE 2012 2. fórum pro nejvzdálenější regiony Brusel (BE) 8.-11. ŘÍJNA 2012 DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Evropský týden regionů a měst Brusel (BE) Další informace o těchto akcích najdete v části Agenda na webové stránce Inforegio: http://ec.europa.eu/regional_policy/conferences/ agenda/index cs.cfm NECHTE SVŮJ HLAS Á ZAZNÍT // Ve 40. vydání časopisu Panorama jste se dočetli spoustu informací o návrzích Komise ohledně budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2013. Chcete-li se podělit o své názory na to, jak tyto plány ovlivní váš region nebo oblast zájmu, nebo získat odpovědi na případné otázky, napište nám na adresu: regio-panorama@ec.europa.eu ISSN 1725-8197 © Evropská unie, 2011 Reprodukce je povolena s uvedením zdroje. Evropská komise, generální ředitelství pro regionální politiku Komunikace, informace a vztahy se třetími zeměmi Raphaěl Goulet Avenue de Tervueren 41, B-1040 Brusel Courriel: regio-info@ec.europa.eu Internet: http://ec.europa.eu/regional_policy/index_cs.cfm