Politika pracovních trhů úvod Mirka Wildmannová Historie nezaměstnanosti • Pojem „nezaměstnanost“: jev, který vznikl v českém hospodářství v 2. pol. 18. stol. (ekonomicky nízká úroveň a U) • Rok 1754: nová věda „status rei pubicae“: získávání údajů demografických procesů, sčítání obyvatel, číslování domů = nová pracovní místa • Konec 19. stol: industrializace, textilní a strojírenský průmysl: nízká úroveň U – průmyslová revoluce: sociální programy Historie nezaměstnanosti • Rok 1929: světová hospodářská krize, Československo: únor 1933: 920 tis. nezaměstnaných • Po roce 1945: povinná zaměstnanost, pracovní povinnost, trestný čin příživnictví, existence tzv. „skryté nezaměstnanosti“ • 1969-1989: spoutaná společnost, politické „čistky“, „prověrky“ u vědců, kulturních pracovníků, pedagogů • Po roce 1989: viditelná diferenciace společnosti, institucionální řešení problému nezaměstnanosti Základní ukazatele ČR v roce 2015 (%) 2014 2015 Míra ekonomické aktivity 73,5 74 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 6,1 5,1 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti 2,7 2,4 Nezaměstnanost  Složitý jev, nelze hodnotit pouze globálně  K řešení je nutná informační síť potřebných dat Nezaměstnaný/uchazeč o zaměstnání  aktivně hledají práci a jsou registrováni na úřadu práce  bez práce během referenčního týdne  v současné době připraven k nástupu do práce - Definice odpovídá a podmínkám ILO - - nesplněna alespoň jedna podmínka: osoba považována za zaměstnanou nebo EnA Registrovaná míra nezaměstnanosti  MPSV  Nezaměstnaní – registrovaní na ÚP  Od roku 2004 nová metodika výpočtu míry U (+ neexistence překážky v práci)  Uchazečem o zaměstnání je podle zákona pouze fyzická osoba, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost ani se nepřipravuje soustavně pro povolání a osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání ÚP (par. 25, 435/2004 Sb. zákona o zaměstnanosti)  Dosažitelný uchazeč o zaměstnání Pojmy nezaměstnanosti  Podzaměstnaný – nedobrovolná práce na zkrácený pracovní úvazek (ČSÚ)  Polozaměstnaný - nemá zaměstnání, chtěl by pracovat, ale práci nyní zatím nehledá (viz. Mareš)  „ani zaměstnaní, ani nezaměstnaní“ (viz. Mareš) Výpočet míry nezaměstnanosti  Obecná míra nezaměstnanosti – vykazována ČSÚ, výsledky VŠPS (vyhovuje k použití mezinárodní komparace)  Průměrný podíl nezaměstnaných osob (registrovaná míra nezaměstnanosti) – zveřejněna MPSV, výpočty na základě evidence jednotlivých úřadů práce, nepostihuje tzv. skrytou U (informuje lépe o skutečné situaci na trhu práce) Podíl nezaměstnaných osob  Od ledna 2013  Dohoda mezi ČSÚ a MPSV  Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku (nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované U, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k EA osobám) Důvody pro změnu ukazatele registrované U:  Srovnávání nebo záměna míry U MPSV a VŠPS ČSÚ  Údaje o zaměstnanosti z VŠPS na úrovni okresů nejsou dostatečně reprezentativní, detailní výsledky trpí vyšší chybovostí, pro nižší územní celky zcela chybí (úsporná opatření ve státní správě)  Ukazatel reg. míry U srovnává dosažitelné uchazeče o zaměstnání s PS tvořenou kombinací údajů z více zdrojů (dosažitelní uchazeči z evidence ÚP, VŠPS ČSÚ) Výpočet míry nezaměstnanosti UR=ED/LF *100 (%) UR- míra nezaměstnanosti ED – přesná evidence registrovaných – dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání občanů ČR a EU, vedenou ÚP podle bydliště uchazeče ke konci sledovaného měsíce LF – zahrnuje: A) počet zaměstnaných v NH s jediným nebo hlavním zaměstnání dle VŠPS B) počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnávání, zaměstnaných uchazečů EU registrovaných ÚP a cizinců s platným živnostenským oprávněním C)přesná evidence registrovaných – dosažitelných, neumístěných o zaměstnání občanů ČR a EU, vedená ÚP podle bydliště uchazeče Nezaměstnaní - VŠPS Mezi nezaměstnané zahrnujeme osoby ve věku 15 let a více, obvykle bydlící na sledovaném území, které ve sledovaném období souběžně splňovaly tři podmínky:  Byly bez práce během referenčního týdne, tzn. buď neměly práci nebo nebyly v práci (více než jednu hodinu) za mzdu,  V současné době byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku  Aktivně hledaly práci Použití obecné/registrované míry nezaměstnanosti  Která z metodik je přesnější/lepší?  Jakou a kdy použít?  Pozor na sledování vývoje nezaměstnanosti a porovnávání k určitému datu…! Harmonizovaná míra U celkem v mezinárodním srovnání Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Nedobrovolná zaměstnanost na částečný úvazek jako procento celkové zaměstnanosti na částečný úvazek Specifika fungování trhu práce  Předmětem směny na trhu je práce (zaměstnanci=prodávající, zaměstnavatelé=kupující, cena práce=mzda, další skutečnosti=rizikovost, prestiž)  Přizpůsobivost nabídky a poptávky podle ceny práce  Trh práce je segmentován(rozdílnost mezi lidmi, pracovními místy, územní alokace)  Vliv kolektivního vyjednávání na mzdy (odbory=monopolista)  Trh práce ovlivněn ze strany státu (pracovní zákonodárství) Trh práce  inklinuje k nerovnováze a k nezaměstnanosti  Je rigidní, regulovaný  Není typicky konkurenčním trhem, administrativně regulovaný Makroekonomická opatření na trhu práce  Monetární, fiskální a příjmová politika  Nástroje přímého ovlivňování nabídky a poptávky = politika zaměstnanosti Typy nezaměstnanosti  Frikční  Strukturální  Cyklická  Dobrovolná  Nedobrovolná  Dlouhodobá  „Work reduction“  „Job reduction“ „určitá nezaměstnanost“ – mobilita PS = část PS se přizpůsobuje technologickým změnám – v tržních ekonomikách přirozený průvodní jev Nezaměstnanost není nutně zlem  Projev mikrostrukturální adaptace ekonomiky  Změna některých výrobních postupů  Technologické změny  Přirozená míra U má vzestupný trend – dobré sociální jištění Důsledky nezaměstnanosti  Ekonomické důsledky = HDP je pod úrovní potenciálního produktu, náklady stagnace, ovlivňují rozvojové možnosti ekonomiky a možnosti sociálních transferů  Sociální důsledky = vliv na chování postoje nezaměstnaných  Vliv na životní úroveň  Vliv na rodinu  Vliv na strukturaci a vnímání času  Vliv na fyzické a psychické zdraví Politika zaměstnanosti  Soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití PS  Aktivní politika zaměstnanosti  Pasivní politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti se orientuje:  Na rozvoj infrastruktury trhu práce  Podporuje vytváření nových pracovních míst a pracovních činností  Zaměřuje se na zvýšení adaptability PS  Zabezpečení životních podmínek pro ty, kteří jsou dočasně nezaměstnaní (dávky, podpory) Současné politiky zaměstnanosti  Tlumí preference příjmové ochrany nezaměstnaných a zdůrazňuje investování do lidského kapitálu  Podpora strany nabídky práce a její kultivace Zdroj financování aktivit  Účelově vytvářené fondy na bázi pojištění v nezaměstnanosti (příspěvek na státní politiku zaměstnanosti)  Státní rozpočty, které čerpají prostředky na financování politiky zaměstnanosti z daní  Efektivní mohou být opatření tehdy, pokud nevyvolávají nepřiměřený růst ceny práce a nadměrně vysoké daně či pojistné Státní politika zaměstnanosti  Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (účinnost od 1.10.2004) Vytváří: stát, zaměstnavatelé, odbory Provádí: stát, ÚSC, profesní organizace, sdružení osob se ZTP, organizace zaměstnavatelů Vykonává: MPSV, úřady práce Použitá literatura  Brožová, D. Společenské souvislosti trhu práce. Sociologické nakladatelství, Praha, 2003. ISBN 80-86429-16-4, kapitola 1.4  Mareš, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, SLON,Praha.1994.ISBN 80-901424-9-4.  MPSV, Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011, MPSV, 2012 Úkol: - prostudovat další pojmy (míra zaměstnanosti, míra ekonomické aktivity, KZAM, apod.), která jsou dostupná na www.czso.cz. - Seznámit se se základními ekonomickými přístupy k pojetí a interpretaci nezaměstnanosti (např. kap. 3 Nezaměstnanost ve vývoji ekonomického myšlení, Brožová)