pozadi2 Ekonomika veřejného sektoru •Církve a náboženské společnosti pracverse3 pozadi2 • • • • schema disertace AŤ VÁŠ SPOLUHRÁČ UDĚLÁ COKOLIC, POKUD HO PODRAZÍTE, ZÍSKÁTE. Rozhodnutí správné pro jednotlivce je špatné pro skupinu. Užitky (Petr, Pavel) Pro experiment Oba odsoudí na 2 roky. Oba dohromady vydělají na svobodě 4 láhve (2 na osobu) Tereza nezíská nic, Marie vydělá 3 láhve. Marie nezíská nic, Tereza vydělá 3 láhve. Obě nedostanou nic DSC_0039 Reciproční altruismus vs konflikt zájmů •Vězňovo dilema •Byly jste s kolegou zatčeni za loupež. Důkazy nejsou dostatečné, trest může být vyšší jen na základě svědectví toho druhého. (Petr, Pavel) • • Petr mlčí. Petr udá Pavla. Pavel mlčí. Oba odsoudí na 2 roky. (-2, -2) Pavel dostane 10 let, Petr bude volný. (0,-10) Pavel udá Petra. Petr dostane 10 let, Pavel bude volný. (-10,0) Oba odsoudí na 6 let. (-6,-6) To věděli už Flood s Dresherem , nechali hrát Armena Alchiana a Johna Williamse hru o malé peněžní částky 100krát za sebou - v 60% případů kooperovali. Hostadter - 20 lidí v kabinkách, každý před sebou tlačítko. Pokud nikdo nezmáčkne po dobu 10 minut, dostanou všichni 1 000 USD. Pokud někdo nevydrží a zmáčkne dříve, dostane pouze on 100 USD Hofstadter ael de facto vylučuje kooperaci. Pokud zvolíme jiný model, který kooperaci umožňuje (Vernon Smith, výsledky jsou velmi potěšitelné. Metafora pro všechno zlo spojované sekonomickou posedlostí individuálním ziskem. Pokud hrají v jednom kole dva partneři, mají jedinou možnost, podrazit spoluhráče. DSC_0039 Reciproční altruismus vs konflikt zájmů Vězňovo dilema •Charakteristika v roce 1950 - M. Flood a M. Dresher z RAND • •Idealizovaný popis konfliktu mezi individuálními a kolektivními zájmy • •Život nemá jedno kolo Které měli sehrát 200 kol proti všem ostatním programům, samy proti sobě a proti náhodně vybranám programům. Na konci soutěže byly programy vyhodnoceny podle počtu získaných bodů. Nejúspěšnější byly "hodné programy" tit-fot-tat - půjčka za oplátku - v prvním kole spolupracuje a v každém dalším kole se chová tak, jak se k němu zachoval protihráč. Ve druhé soutěži se sešlo 60 programů, ale jediným vítězem se překvapivě stala opět Tit-for-tat. Za úspěch Půjčky za oplátku může její vstřícnost, oplácení, schopnost odpouštět a čitelnost. Chová se vstřícně, takže se nedostává do zbytečných konfliktů. Podrazy oplácí, zároveň dokáe odpouštět, takže může obnovit vzájemnou spolupráci. Čitelnost motivuje protihráče k dlouhodobé spolupráci. Boj všech programů proti sobě – simulace přírodního výběru software se rozmnožuje a bojuje o životní prostorna monitoru počítače. Neúspěšné programy se posouvaly k okrajům monitoru, nejschopnější programy se držely ve středovém poli. Nejprve podrazáci vyhubili dobromyslné, krok s nimi držela jen půjčka za oplátku. Pak však podrazáci vyhubili sami sebe navzíjem a pole ovládl Tit-for -tat I počítače však měly hloupý sklon kooperovat. V roce 1979 vyhlásil Axelrod soutěž programů, které by sehráli 200 kol hry proti všem ostatním programům, samy prot isobě a proti náhodně vybranému programu. Vítězem se měl stát program s největším počtem bodů. Různě složité programy mu poslalo 14 lidí, překvapivým vítězem se stal nejhodněší a také nejjednodušší ze všech programů - program politologa Anatola Rapoporta Tit for tat - půjčka za oplátku. Ten v prvním kole spolupracuje a v druhém kole se chová tak, jak se k němu choval spoluhráč v předchozím kole. Druhá soutěž, jejímž cílem bylo nalézt program, který by porazil Tit-for-tat Sešlo se šedesát programů a vítězem se stal opět program tit for tat. • V dalším kole postavil Axelrod prgramy proti sobě - Boj všech programů proti sobě – simulace přírodního výběru Šlo o přežití nejzdatnějších – přírodní výběr, hybnou sílu evoluce, lze na počítači snadno programovat. Softwaroví tvorové se rozmnožují a soupeří o životní prostor na monitoru počítače stejně jako se skuteční tvorové rozmnožují a soupeří o životní prostor ve skutečném světě. V axelrodově verzi neúspěšné programy postupně posouvaly k okrajům monitoru. Na počátku prosperovaly podrazácké strategie na úkor spolupracujících naivků, jen ty programy, které oplácely špatné špatným, s nimi držely krok. Když byly naivky vyhubeny, začala dominovat půjčka za oplátku. Axelrod rozbil výchozí předpoklad, že jedinou racionální reakcí na Vězňovo dilema je být zlý. Hodní hoši někdy vyhrávají. Kritika – počítače nedovedou nasimulovat prostředí, ve kterém by dlouhodobě koexistovaly podrazácké a spolupracující strategie, a přitom takový je svět kolem nás. Život není hra s nulovým součtem, mám-li být úspěšný, nemusí to být na tvůj účet (sociální darwinistéa nesprávné pochopení přírodního výběru jako jednokolové hry Vězňova dilematu – pokud se budeme starat o slabší, ztratíme jako celek i jako jednotlivci – a prot by bylo nejlepší postrčit ze srázu zkázy…)) Axelrod udělal ze hry s nulovým součtem (mám-li být úspěšný, musí to být na tvůj účet) hru s nenulovým řešením – oba hráči mohou vyhrát současně. VD formalizováno Albertem Tuckerem Hostadter - vlčí dilema - 20 lidí v kabinkách, každý před sebou tlačítko. Pokud nikdo nezmáčkne po dobu 10 minut, dostanou všichni 1 000 USD. Pokud někdo nevydrží a zmáčkne dříve, dostane pouze on 100 USD Hofstadter ael de facto vylučuje kooperaci. Pokud zvolíme jiný model, který kooperaci umožňuje (Vernon Smith, výsledky jsou velmi potěšitelné. Metafora pro všechno zlo spojované sekonomickou posedlostí individuálním ziskem. Pokud hrají v jednom kole dva partneři, mají jedinou možnost, podrazit spoluhráče. Ještě v 60 letech se zdálo, že racionálním řešením vězňova dilematu je podraz. To však odporovalo situacím známým z běžného života. Vzájemná důvěra je základem společenského i hospodářského života. Překonáváme naše instinkty? V 70. letech se Vězňovo dilema stalo metaforou pro všechno zlo spojované s ekonomickou posedlostí individuálním ziskem. Jestliže z výsledků hry vyplývalo, že jediným racionálním postojem jednotlivce je sobectví, pak to dokazovalo nesmyslnost herních pravidel. Protože ne všichni lidé jsou bez výjimky sobečtí, musí je motivovat nikoliv osobní prospěch, ale obecné blaho a to by znamenalo, že klasická ekonomie, stavící na předpokladu lidského úsilí o vlastní prospěch, po dvě století sledovala falešnou stopu. Sobectví však není ani zdaleka racionální postup, když hru hrajete opakovaně. Je paradoxem, že Flood s Dresherem měli řešení před očima od samého začátku – když požádali své 2 kolegy Armena Alchiana a Johna Williamse, aby tuto hru hráli stokrát za sebou o drobné částky, dokázali kooperovat v 60 případech ze sta. Na turnaj se zapomnělo, s lidmi se ale pokračovalo v experimentech. Lidé však vykazovali tendenci spolupracovat, tedy zkoušeli zdánlivě logicky chybnou taktiku. To bylo omlouváno nedostatečnou racionalitou hráčů a v podstatě nevysvětlitelnými sympatiemi k bližnímu. • „Ukazuje se, že průměrní hráči nejsou strategicky dost nadaní, aby přišli na to, že nekooperativní strategie je jedinou logicky opodstatněnou variantou“ Formalizace v roce 1950 - M. Flood a M. Dresher z RAND Idealizovaný popis konfliktu mezi individuálními a kolektivními zájmy Důvod, proč se ekonomii říkalo „smutná věda“ Život nemá jedno kolo – To věděli už Flood s Dresherem , nechali hrát Armena Alchiana a Johna Williamse hru o malé peněžní částky 100krát za sebou - v 60% případů kooperovali. Pro vědce ale ideální hrou Hoffstadterova vlčí h dilema - 20 lidí v kabinkách, před nimi tlačítko, když ho nezmáčknou po deset minut nikdo z nich, dostane každý 1 000 USD. kdo ho zmáčkne jako první, dostane 100 USD a ostatní nedostanou nic. Tto schéma ale vylučuje kooperaci, když ji umožníme, vásledky jsou potěšitelné. DSC_0039 Vězňovo dilema I. •Lidé se při této hře pokoušeli o spolupráci,tedy o ´logicky´chybnou taktiku • •„Ukazuje se, že průměrní hráči nejsou strategicky dost nadaní, aby přišli na to, že nekooperativní strategie je jedinou logicky opodstatněnou variantou“ • •V 70. letech nechali hru Vězňovo dilema hrát počítače, které však měli také ´iracionální´ sklon kooperovat. •1979 – R. Axelrod – soutěž programů •Vítězem nejjednodušší program Půjčka za oplátku (Tit-for-tat) •Druhá soutěž, jejímž cílem bylo nalézt program, který by porazil Půjčka za oplátku (Tit-for-tat). příklady – netopýři (jedinci z jednoho stanoviště nejsou obvykle blízcí genetičtí příbuzní, nejedná se tedy o příbuzenskou protekci; grooming, dožívají se 18 let, Gerald Wilkinson objevil, že spolu hrají půjčku za oplátku Upír, který daroval, bude obdarován minulým příjemcem; žádost upíra, který se odmítl rozdělit, bude odmítnuta), krokodýli, korálové čistící stanice, zákopy první světové války Africký kočkodan – když mu přehrajeme magnetofonový záznam, ve kterém jiný kočkodan volá o pomoc, dotyčný spěchá na pomoc mnohem ochotněji, když mu dotyčný pomohl někdy v minulosti. Jsou-li volající a volaný geneticky blízcí příbuzní, reakce volaného kočkodana je méně závislá na jeho zkušenostech. (Tit for tat tedy zajišťuje kooperaci mezi nwepříbuznými)Mláďata považují matčinu pomoc za samozřejmost a neplatí za ni vstřícnými gesty. bratři a sestry necítí potřebu navzájem si splácet každý dobrý skutek.Zato nepříbuzní jedinci vědí velmi dobře, co si navzájem dluží. Upíři vykousnou ranku a z ní pijí krav. Někdy se ale nenatrefí na vhodné zvíře nebo nemohou pít a vrací se z výpravy hladoví. Starým upírům se to stane jednou za deset nocí, zelenáčům v jednom případě ze tří. Ovšem již 60 hodin bez obživy vystavuje upíra nebezpečí smrti hladem. Proto upíři pijí více a hladovým něco stravy vyvrhnou. Na jednom stanovisšti nejsou upíři příliš geneticky spříznění, nejedná se tedy o rodinnou reciprocitu. Dožívají se ale 18 let a pobývají na jednom stanovišti. Hrají spolu půjčku za oplátku - kdo daroval v minulosti, je obdarován původním příjemcem. Kdo se odmítl rozdělit, bude odmítnut. Grooming - vzájemná péče o srst, zejména na břiše. Je-li upír napit k prasknutí. pozná se to a podvodníci jsou záhy odhaleni. Kupodivu ale půjčka za oplátku ve světě zvířat velmi málo. Korálové útesy – čisticí stanice – zvláštní místa na útesech, kam připlouvají rozměrné ryby včetně dravců, aby se malými rybami a korýši nechali očistit od parazitů. Menší ryby se nažerou, větší ryby se zbaví parazitů. změna zbarvení, korál bez čističů – ryb ubyde a z nich je více s boláky. Síoe instinktů těchto korálových čističek odpovídá příklad kanice, který vyrostl v akváriu, a vždy sežral každou rybu, kterou mu hodili do akvária. Na přítomnost čističe však reagoval otevřením úst a skřelí a to i přesto, že neměl žádné parazity. – Proč se nesnaží klient čističky vydělat dvakrát a rybu po vyčištění nesežere? Zachování čističe je z dlouhodobého hlediska důležitější než krátkodobý prospěch z rychlého sousta. Může se totiž spolehnout, že jako klient zastihne stejného čističe na stejném místě útesu. Náhodné setkání navádí k podrazu, častá opakování podporují spolupráci. Půjčka za oplátku je mechanismus, který zajišťuje kooperaci mezi nepříbuznými jedinci Tit for tat – pokud jeden náhodou nebo nevědomky druhého podrazí, hra se zvrtne v nekonečnou sérii odplat. – krevní msta, kterou známe ze Sicílie, skotského pohraničí 16. století či z některých oblastí dnešní Amazonie. Půjčka za oplátku není univerzální všelék Je třeba splnit několik podmínek, a ani pokud jsou splněny, nemusí se reciproční altruismus uplatnit - tanzanské lvice - nekooperují a netrestají. Vlastnictví teritorií lvice oznamují řvaním, takže jim lze s pomocí magnetofonu snadno namluvit, že je čeká invaze nepřátelské smečky. Robert Heinson a Craig Packer jim poušteli řvaní a sledovali chování. Lvice se obvykle vypraví ke zdroji hluku, některé rychleji, jiné se drží vzadu. Aktivní lvice byly aktivními a pasivní pasivními a loudalky nebyly ani nijak trestány, ani kooperátorky nebyly nijak odměněny. Přírodní výběr se postaral, abychom profitovali z naeho života sociálních tvorů. Možná, že reciprocita, stejně jako protistojný palec či jazyk jsou nám evolucí dopřány pouze pro naše vlastní potřeby. DSC_0039 Vězňovo dilema II. •Předpoklad - Lidé, zvířata i programy mají tendenci spolupracovat, neboť je to evolučně úspěšná strategie •Hledání Půjčky za oplátku ve světě zvířat –Upíři z Kostariky –Africký kočkodan •Reciprocita může být instinktivní •R. Axelrod rozbil představu, že racionální reakcí Vězňova dilematu je být zlý •Podmínkou půjčky za oplátku jsou stabilní a dlouhodobé vztahy. • DSC_0039 http://www.warrenphotographic.co.uk/photography/cats/00955.jpg Výzkumníci zjistili, že lidé mají sklon spolupracovat. Efektivnost společenských směn je postavena na reciprocitě DSC_0039 Kooperativní společenská směna • – • Nicméně pravdou kritiků bylo, že půjčka za oplátku není evolučně stabilní., Hlavním problémem se stalo ohrožení půjčky za oplátku omyly. Když jedna ze dvou půůjček udělá chybu, uvíznou ve vzájemném kolotoči msty. V reálném světě, kde dochází k náhodným chybám, je půjčka za oplátku druhořadou strategií, protože jiným strategiím se daří lépe. Axelrodovi jasné závěry se začaly hroutit se sofistikovanějšími experimenty a strategiemi.Martin Nowak, studoval ve Vídni u Karla Sigmunda , začal hledat strategii pro reálný svět. Co prolamuje kruh krevní msty? Ve světě zvířat je ale půjčky za oplátku velmi málo - upíči, korálové útesy, něco u delfínů a opic a lidoopů, ale to je dost slabé. Půjčka za oplátku - Oko za oko, zub za zub, právní norma, porlamuje problém začarovaného kruhu krevní msty. DSC_0039 •Slabé stránky Půjčky za oplátku – krevní msta, ve světě zvířat je jí málo. • • •Jak prolomit začarovaný kruh krevní msty? •Jak simulovat realističtější model a v něm vytvořit evolučně stabilní strategii? Připravil typ turnaje kde se vš řídilo rozmary statistiky. Strategie podle určitých pravděpodobností náhodně chybovali nebo měnily své taktiky. (reálný svět – znovu a znovu se objevují revivaly různých strategií – sociální darwinismus). Systém se mohl učit, a to tak, že si pamatoval neúspěchy a upouštěl od neúspěšných taktik. Dokonce i pravděpodobnosti, se kterými se různé věci děly, podléhaly evolučním změnám. Tento model umožnil mnohá zlepšení, především místo, aby se v turnaji dařilo zhruba stejně podobným strategiím, vyšel z nich nyní jednoznačný vítěz. Tentokrát jím nebyla Půjčka za oplátku, ale strategie zvaná Velkorysá půjčka za oplátku. Velkorysá občas odpouští ojedinělé chyby. Zhruba ve třetině případů velkodušně přehlédla zradu, pokud se neopakovala. Kdyby odpouštěla všechny neopakované zrady (strategie dvě půjčky za oplátku), pouze by na sebe přivolala potíže. Když však odpouští náhodně a zhruba se třetinovou pravděpodobností, dokáže prolomit cykly vzájemné msty a současně zůstává imunní vůči vytrvalým podvodníkům. Velkorysá se v počítači rozšíří na úkor půjčky za oplátku, pokud tyto příležitostně chybují. Půjčka za oplátku tak umožní přístup dobromyslnější strategii. Ovšem i stragie velkorysá umožní šíření dalším, dobrotivějším strategiím. Díky ní mohla z mrtvých vstá strategie Vždy spolupracuj. Jakmile se ale objeví Vždy spolupracuj, zaútočí vždy podváděj. Půjčka za oplátku připraví cestu velkorysé, velkorysá pak hře Vždy spolupracuj. Problémem bylo, že tato hra neměla stabilní řešení. – strategie náhodně chybovaly nebo měnily své taktiky. Systém se však mohl učit tak, že si pamatoval zlepšení a upouštěl od neúspěšných taktik. - náhodná chyba dvou kooperujících programů vede ke spirále trestajících se strategií Odpouští ojedinělé chyby, (zhruba ve řetině případů přehlédne zradu, pokud se neopakuje, Pokud by odpouštěla všechny neopakované zrady jako Dvě půjčky za oplátku, dostala by se do potíží. Díky náhodnému odpouštění se zhruba třetinovou pravděpodobností dokáže prolomit cyklus vzájemné msty a zároveň zůstává imunní vůči trvalým podvodníkům. Rozšíří se na úkor Půjčky za oplátku, která náhodně chybuje. Půjčka tak dláždí cestu ještě dobromyslnější strategii. DSC_0039 Vězňovo dilema III. •Komplikovanější turnaj, v němž se vše řídilo různými pravděpodobnostmi • •Půjčku za oplátku (Tit-for-tat) ohrožují omyly • •Vítězem Velkorysá (Generous-Tit-for-tat) •V modelu s dominující Velkorysou pak může prosperovat i ´primitivní´strategie Vždy spolupracuj. Nestane se vítězem, ale udrží se při životě. Spolu s ní však vstane i strategie Vždy podváděj. • •Hra neměla stabilní závěr Programy si pamatovaly nejen poslední tah protihráče, ale i svou reakci a řídily se podle ní. Později vznikla ještě daqlší varianta, kdy už hráči nehráli simultánně. Ani u upírů se neposkytují reciproční služby současně. V takovém světě se vyvinula strategie Přísná, ale spravedlivá - odměňuje spolupráci, obnovuje spolupráci po vzájemné zradě a naivky trestá dalšími podrazy Vyhráváš-zůstaň-prohráváš-prchej - princip vhodný pro výchovu psů i dětí - neměnit každodenní chování, dokud nenastane průšvih - PSy i děti vychováváme s předpokladem, že budou pokračovat v činnostech, ze které je odměňujeme, a zanechají aktivit, za které je trestáme. DSC_0039 •Sigmund & Nowak, 1992 – soutěž na hradě Rosenburg v řešení vězeňského dilematu •Vylepšení paměti • •Strategie Simpleton (Prosťáček) – ve světě ovládaném Tit-for-tat tuto strategii porazí a stane se neprůstřelným •Simpleton zahajuje spolupráci, oplácí dobré dobrým, trestá za chyby, ale vrací se ke spolupráci. Padne-li na Vždy spolupracuj, už se jí nepustí, takže omezí Vždy podváděj • •Ve světě, kde se programy učily, se Simpleton přizpůsobil tak, že Vždy podváděj nedokázal ohrozit jeho převahu. Dosáhl skutečné evoluční stability. •Uvážlivá velkorysost se ještě více vyplácí při asynchronních hrách. Pouhé reciprocitě trvalo dlouho, než etablovala v rámci dvojice kooperativní jednání. Pro velkou skupinu je to ještě náročnější (potřeba paměti) Podle Roba Boyda nesmí úspěšná strategie tolerovat ani vzácné podrazy, jinak by se vzácní vyžírkové rozšířili na úkor slučných občanů.. Navrhuje strategii Moralistní, která trestá nejen podvodníka, ale i toho, kdo podvodníky opomine potrestat. (Je závislá na mravním základu, v rukou totality - trestat toho, kdo neudal souseda) je nebezpečná. Méně drastické omezení vyžírků navrhuje strategie diskriminujících altruistů.Když lidé rozpoznají podrazáky, mohou s nimi okamžitě přestat hrát. To podvodníky připraví o možnost hry. Filosof Phillip Kitcher vytvořil hru se čtyřmi strategiemi - diskriminujícví altristé, kteří hrají jen s těmi, kteří je nikdy nezradili; podrazáky za všech okolností, příležitostné podrazáky a samotáře, kteří nespolupracují. DA se v populaci okamžitwe poznají as sklízí plody ze vzájemné spolupráce. Občasní podrazáci nedokáží proniknout do populace DA, DA se ale úspěšně zabydlují mezi občasnými podrazáky. Systém není stabilní, ale může ukazovat na výhody ostrakismu. DSC_0039 Strategie •Strategie pro turnaj dvojic –Půjčka za oplátku –Velkorysá půjčka za oplátku –Simpleton • •Strategie pro větší skupiny –Moralistická –Diskriminující altruisté • Axelrod - Původ ctnosti - 85 , Sigmund a Nowak - 90 Sigmund s Nowakem se dostali do velkých zamčených vrat a z radosti nad tím si nevšimli, že interiér připomíná synagogu či katedrálu. ZÁVĚR Reciprocita může být instinktivní – přírodní výběr se postaral, abychom profitovali z našeho života sociálních tvorů. Důvod, pro č se k ostatním chováme slušně – jen tak je přesvědčíme, aby s námi hráli. Aby tvor mohl hrát recipročně-altruistické hry, musí se s ostatními navzájem poznat, musí si pamatovat, kdo mu oplatil a musí vědět, kdo mu dluží a kdo dluží jemu. Reciproční altruismus je v říši zvířat vzácným jevem, protože klade určité nároky – opakované setkávání, schopnost vzájemně se poznat a vést si vzájemné účty. V rámci dvou nejchYtřejších skupin zvířat na zemi, primátů a šelem, platí přímá úměra mezi velikostí mozku (resp. neokortexu) a početností sociálních skupin. Reciprocita je posilována reputací, nebo alespoň signalizováním ochoty ke spolupráci. Maloměsto a venkov má menší počet mezilidských střetů, jste svazováni vědomím reciprocity. Lidské sociální instinkty. (K rozpoznávání nás evoluce vybavila velice dobře – Robert Frank shromáždil v jedné místnosti lidi na půl hodiny, kteří se vůbec neznali. Potm je vyzval, aby v soukromí označili ty osoby, o kterých si myslí, že budou ve Vězňově dilematu podvádět a ty, co budou spolupracovat. Dotazovaní měli výrazně lepší odhad, než by odpovídalo náhodě) DSC_0039 Správná strategie musí být •Milá (Vstřícná) –nikdy nezradí jako první, nedostává se tak do zbytečných konfliktů. Tedy i zcela sobecký hráč ze zcela sobeckých důvodů nezradí jako první. •Schopná odvety –úspěšná strategie nesmí být strategie slepého optimismu. Strategie „vždy spolupracuj“ je totiž bezmocná proti zrádcům. •Odpouštějící –Ačkoli umí úspěšná strategie oplatit zradu, musí být schopna odpustit, pokud protivník nechce již více zradit a spolupracuje. Tím se zamezí začarovanému kruhu vzájemné msty. •Nesmí závidět –Úspěšná strategie nechce za každou cenu mít víc bodů než protivník. Pokud je strategie „milá“, pak neskóruje nikdy víc než protivník. • • • Proč by měl ekonom zkoumat oblast církví a náboženských společností? •Jsou součástí veřejného sektoru, hospodaří s určitými prostředky a tedy spoluvytváří předmět studia veřejné ekonomie •Utváří normy, formují preference a instituce, a tak spoluvytvářejí předmět studia ekonomické teorie pracverse2 Poslání, cíle, užitky CNS * Utilitaristický přístup – Garry S. Becker • * Realistický a ekonomizující přístup – Adam Smith • * Realistický a institucionální přístup – Walter Eucken • * pracverse2 Náboženské kořeny sociálních politik Katolicismus Luteránství Reformovaný protestantismus Chudoba je .. Součást Božího řádu (zkouška i očištění) Součást zkoušek, ale také problém zahálky a nemorálnosti Boží trest za hříchy a znak zavržení Práce Pracujeme, abychom se uživili. Práce je břímě. Pokud máte jiné prostředky, práce není nezbytná. Význam práce roste, práce se stává povoláním; honba za ziskem přesahující potřeby jednotlivce je hanebná. Pracovat rozumně a neznaje klidu k vydělání více než člověk potřebuje, k dosažení certitudo salutis Žebrání je Tolerováno Trestáno Trestáno Odpovědnost státu Odmítána ;Přijímána Odmítána Role sokromé dobročinnost Důležitá Nedůležitá Důležitá Rozlišování (ne-)zasloužilých Nedůležité důležité Velmi důležité Institucionální tradice do 19. stol. Špitály pro různé skupiny chudých, decentralizovaná a soukromá pomoc Outdoor relief: financovaná z veřejných sbírek/chudinských daní, pracovní domy jako odstrašující prostředek, centralizovaná veřejná podpora Systém pracovních domů, outdoor pomoc druhotná, decentralizovaná soukromá dobročinnost Náboženské kořeny sociálních politik (Sigrun Kahl: The Religious Roots of Modern Poverty Policy) Katolická tradice Luteránská tradice Reformovaní protestanti (kalvinisté, puritáni) Zavedení hlavních výhod státu blahobytu (penze invalidní důchod, nemocenská, nezaměstnanost) Pozdě Brzy Pozdě Zavedení sociální pomoci Velmi pozdě (Francie 1989, Irsko 1977; Itálie, Řecko, Španělsko: dodnes žádný národní systém) Pozdě (Švédsko 1980, Dánsko 1976, Německo 1961) Časně (US 1935, UK 1948, Australia 1944) Struktura veřejného systému pomoci Dílčí (mnoho programů sociální pomoci, pokrývající odlišné skupiny a rizika) Universální, jednotná (jeden program sociální pomoci) Dílčí (mnoho programů sociální pomoci, pokrývající odlišné skupiny a rizika) Štědrost příspěvků sociální pomoci Skrovná Štědrá Skrovná Kritéria ovlivňující vztahy církve a státu * Jaká je religiozita společnosti? * Existuje státní církev, preferovaná církev či je postavení všech církví rovné? * Je charakter státu světský či náboženský? * Jak jsou financovány církve a náboženské společnosti? pracverse2 Religiozita v ČR • pracverse2 • http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6a/Skladba_obyvatelstva_podle_n%C3%A1bo%C5%BEensk%C 3%A9ho_vyzn%C3%A1n%C3%AD.png Odhad nákladů státu na CNS 1948 - 1989 - 42,5 mld. Zabavený patronát - 93,7 mld. Odhad výnosů z majetku - 160 mld. po zdanění Stát vydělal 189,6 mld s patronáty, bez patronátů 96 mld. Kč (Schwarz studie) V ČR 7 133 kostelů, průměrná zastavěná plocha Financování církví a náboženských společností * Státní příspěvek na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi 428/2012 • * Dotace na veřejně prospěšné aktivity – především sociální služby a vzdělávání • * Ostatní zdroje příjmů – sbírky, dary při příležitosti církevních úkonů, výnosy z majetku pracverse2 • • pracverse2 • Název Počet duchovních (přepočtený) Platy duchovních Pojistné duchovních Platy administrativy Pojistné administrativy Věcné náklady Údržba církevního majetku CELKEM % Církev římskokatolická celkem 2 753,68 445 358 482 155 806 501 21 923 200 7 663 279 20 892 000 18 666 400 670 309 862 66 Českobratrská církev evangelická 228,62 39 355 985 13 774 594 2 057 000 719 950 2 286 600 1 421 400 59 615 529 6 Církev československá husitská 388,84 64 696 787 22 643 401 3 134 800 1 097 180 3 485 400 2 166 600 97 224 168 10 Slezská církev evangelická augsbur. vyz. 87,00 15 506 114 5 427 035 710 600 248 710 791 800 563 500 23 247 759 2 Pražská pravoslavná eparchie 101,74 15 263 767 5 342 314 843 200 295 117 939 800 584 200 23 268 398 2 Moravská eparchie Pravoslavné církve 53,50 8 657 836 3 030 178 397 800 139 230 440 300 273 700 12 939 044 1 Apoštolská církev 156,17 24 695 776 8 643 332 1 190 000 416 500 1 320 900 821 100 37 087 608 4 Církev bratrská 90,62 14 806 699 5 182 239 724 200 253 470 806 600 501 400 22 274 608 2 Církev řeckokatolická 36,91 5 990 577 2 096 656 312 800 109 480 347 800 216 200 9 073 513 1 Evangelická církev augsbur. vyznání v ČR 11,09 2 009 020 703 140 88 400 30 940 99 900 62 100 2 993 500 0 Evangelická církev metodistická 45,38 7 733 470 2 706 656 333 200 116 620 370 000 230 000 11 489 946 1 Jednota bratrská 73,25 12 706 871 4 447 317 540 600 189 210 599 400 372 600 18 855 998 2 Luterská evangelická církev a.v. v ČR 13,50 2 634 525 922 070 105 400 36 890 114 700 0 3 813 585 0 Starokatolická církev v ČR 35,00 5 581 938 1 953 638 285 600 99 960 318 200 197 800 8 437 136 1 Federace židovských obcí v ČR 36,59 6 733 436 2 356 658 306 000 107 100 340 400 211 600 10 055 194 1 Náboženská společnost českých unitářů 3,00 584 721 204 652 23 800 8 330 29 600 0 851 103 0 Bratrská jednota baptistů 21,70 3 647 124 1 276 590 292 400 102 340 325 600 202 400 5 846 454 1 Církev adventistů sedmého dne 0,00 0 0 731 000 255 850 0 0 986 850 0 Ostatní církve a náboženské společnosti celkem 1 382,91 230 604 646 80 710 470 12 076 800 4 226 877 12 617 000 7 824 600 348 060 393 34 CELKEM 4 136,59 675 963 128 236 516 971 34 000 000 11 890 156 33 509 000 26 491 000 1 018 370 255 100% % 66 23 3 1 3 3 100% • Název 2005 Počet věřících na jednoho duchovního Církev římskokatolická celkem 2 753,68 998 Českobratrská církev evangelická 228,62 514 Církev československá husitská 388,84 256 Slezská církev evangelická augsburského vyznání 87,00 161 Pravoslavná církev v českých zemích 155,24 148 Apoštolská církev 156,17 29 Církev bratrská 90,62 110 Církev řeckokatolická 36,91 209 Evangelická církev augsburského vyznání v České republice 11,09 1345 Evangelická církev metodistická 45,38 60 Jednota bratrská 73,25 47 Luterská evangelická církev a.v. v České republice 13,50 401 Starokatolická církev v ČR 35,00 46 Federace židovských obcí v České republice 36,59 42 Náboženská společnost českých unitářů 3,00 101 Bratrská jednota baptistů 21,70 168 Ostatní církve a náboženské společnosti celkem 1 382,91 CELKEM 4 136,59 739 • •Stát a CNS v Evropské unii pracverse2 * • pracverse2 cirkvesiroke1 Stát a CNS v Evropě Identifikace, kooperace, odluka * Státní církev – Dánsko, Řecko, Finsko, Spojené Království * Privilegovaná církev – Španělsko, Itálie, Portugalsko, Švédsko * Rovnost CNS – Belgie, Německo, Francie, Irsko, Rakousko, Nizozemí pracverse2 Financování církví v Evropě * Stát hradí činnost CNS – Belgie, Řecko (pouze Pravoslavná církev), Španělsko (pouze KC), * Církevní daň – Dánsko, Německo, Rakousko, Finsko (pouze Luterská a pravoslavná církev), Švédsko (pouze Švédská církev) * Asignace - Itálie * Hospodářská samostatnost – Francie, Irsko, Portugalsko, Spojené Království pracverse2 Prameny konfesního práva v ČR * Listina základních lidských práv a svobod * Zákon č. 3/2002 Sb. ve znění úprav Ústavního soudu * Zákon 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi * Jiné zákony * Vnitřní normy CNS – např. Codex iuris canonici * Mezinárodní smlouvy * pracverse2 Právní postavení církví a náboženských společností a církevních právnických osob (CPO) •Církev či náboženská společnost vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob •Církev se stává právnickou osobou registrací, splňující podmínky uvedené v zákoně 3/2002 Sb. • •Církevní právnická osoba vzniká založením příslušným orgánem registrované CNS podle jejího základního dokumentu. Tento orgán pak podá návrh na evidenci církevní právnické osoby pracverse2 Zvláštní práva církví a náboženských společností pracverse2 •Být financována podle zvláštního právního předpisu o finančním zabezpečení církví a náboženských společností. •Konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu. •Pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova. •Pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky. •Vyučovat náboženství na státních školách podle zvláštního právního předpisu. •Zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem. •Zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu. pracverse2 Církevní právnické osoby * základní územní jednotky (farnosti, sbory, misijní skupiny, …) * Vyšší organizační složky (biskupství, konference, církevní provincie, eparchie, …) * Charity a diakonie * Řehole * Jiné – vzdělávací instituty, kapituly, centra pro mládež či rodinu, komunity, bratrstva, atd. * pracverse2 • Církev / Náboženská společnost Sbory, farnosti, obce Vyšší org. složky Charity a diakonie Řeholní řády Jiné CPO CELKEM % Apoštolská církev 37 ~ 1 ~ 3 41 0,83 Bratrská jednota baptistů 33 ~ ~ ~ ~ 33 0,67 Církev adventistů sedmého dne 143 2 ~ ~ ~ 145 2,94 Církev bratrská 57 ~ 11 ~ ~ 68 1,38 Církev československá husitská 298 5 4 ~ 1 308 6,23 Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů ~ ~ ~ ~ ~ 0 0,00 Církev Křesťanská společenství 49 ~ ~ ~ ~ 49 0,99 Církev řeckokatolická 25 1 ~ ~ ~ 26 0,53 Církev římskokatolická 3 168 13 177 170 53 3 581 72,49 Česká hinduistická náboženská společnost ~ ~ ~ ~ ~ 0 0,00 Českobratrská církev evangelická 263 14 32 ~ ~ 309 6,26 Evangelická církev augsburského vyznání v ČR 3 ~ ~ ~ ~ 3 0,06 Evangelická církev metodistická 15 ~ 6 ~ ~ 21 0,43 Federace židovských obcí v České republice 10 ~ ~ ~ 1 11 0,22 Jednota bratrská 18 ~ ~ ~ ~ 18 0,36 Křesťanské sbory 35 ~ ~ ~ ~ 35 0,71 Luterská evangelická církev a. v. v České republice 1 ~ ~ ~ ~ 1 0,02 Hnutí Hare Krišna ~ ~ ~ ~ 2 2 0,04 Náboženská společnost českých unitářů 3 ~ ~ ~ ~ 3 0,06 Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 160 ~ ~ ~ ~ 160 3,24 Novoapoštolská církev v ČR ~ ~ ~ ~ ~ 0 0,00 Obec křesťanů v České republice ~ ~ ~ ~ ~ 0 0,00 Pravoslavná církev v českých zemích 74 2 ~ 5 ~ 81 1,64 Slezská církev evangelická augsburského vyznání 21 5 1 ~ ~ 27 0,55 Starokatolická církev v České republice 18 ~ ~ ~ ~ 18 0,36 CELKEM 4 431 42 232 175 60 4 940 100,00 % 89,70 0,85 4,70 3,54 1,21 100 Aktuální problémy odvětví • •Má stát přispívat na činnost církví či ne? Na co, v jaké míře? •Jsou restituce správné? • • pracverse2 pozadi2 pracverse3 Více na stránkách CVNS • •http://www.e-cvns.cz/