Finanční trhy
Úvod do analýz cenných papírů
G.Oškrdalová: Finanční trhy 2
Úvod do analýz cenných papírů
 Fundamentální analýza akcií
 Technická analýza akcií
 Psychologická analýza akcií
 Teorie efektivních trhů
 Analýza dluhopisů
 Akcioví analytici
G.Oškrdalová: Finanční trhy 3
Fundamentální analýza akcií
G.Oškrdalová: Finanční trhy 4
Charakteristika fundamentální analýzy (I)
 FA je nejvíce používanou analýzou akcií.
 Vychází z předpokladu, že na trhu existují cenné papíry podhodnocené
a nadhodnocené.
 Jde o takové cenné papíry, jejichž vnitřní hodnota (spravedlivá,
objektivní cena), která je stanovena metodami fundamentální analýzy,
se liší od aktuální ceny kótované na některém akciovém trhu.
 FA je schopna poskytovat krátkodobé i dlouhodobé projekce
ekonomické a finanční síly země, odvětví, sektoru a jednotlivých
společností.
 FA využívá historické údaje a na jejich základě se snaží vytvořit
prognózy budoucího vývoje.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 5
Charakteristika fundamentální analýzy (II)
 K odhalování a podrobnému zkoumání kurzotvorných faktorů dochází
na třech úrovních:
1. Globální analýza (analyzuje ekonomiku jako celek a její vliv na
akciové kurzy)
2. Odvětvová analýza (zkoumá specifika odvětví a jejich dopad na
akciové kurzy)
3. Analýza společností (pokouší se ohodnotit důležité charakteristiky
vybraných společností)
* Fundamentální analýza cestou seshora X cestou zezdola
G.Oškrdalová: Finanční trhy 6
Charakteristika fundamentální analýzy (III)
 Za hlavní cíle fundamentální analýzy lze považovat:
1. Stanovení vnitřní hodnoty akcie či skutečné hodnoty celého
podniku, resp. nalezení odpovědi na otázku: Které akcie jsou
podhodnocené, které nadhodnocené a které jsou správně oceněné?
2. Tvorba krátkodobých a dlouhodobých předpovědí vývoje země,
odvětví či společnosti
* Fundamentální analýza je ale schopná odpovědět i na to, proč je daná
akcie podhodnocená/nadhodnocená a jaký další vývoj lze očekávat…
** Fundamentální analýza a Stock Picking
*** Fundamentální analýza a efektivnost trhů
G.Oškrdalová: Finanční trhy 7
Globální analýza (I)
 Hlavním cílem globální analýzy je tvorba krátkodobé i dlouhodobé
předpovědi nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů
a determinace jejich vlivu na odvětví a podnik, resp. na hodnotu akcií.
 Z mnoha makroekonomických veličin, které ovlivňují akciové trhy, je
možné vyčlenit čtyři základní veličiny, kterými jsou:
- potencionální výstup ekonomiky,
- změny peněžní nabídky,
- změny ve vládních výdajích,
- daně korporací.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 8
Globální analýza (II)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 9
Globální analýza (III)
 Vliv globálních veličin na akciové kurzy má další implikace.
 Analyzuje se vliv určitých veličin na kurzy:
1. reálný výstup ekonomiky a vliv na akciové kurzy,
2. fiskální politika a její vliv na akciové kurzy,
3. peněžní nabídka a její vliv na akciové kurzy,
4. úrokové sazby a jejich vliv na akciové kurzy,
5. inflace a její vliv na akciové kurzy,
6. mezinárodní pohyb kapitálu a jeho vliv na akciové kurzy,
7. ekonomické a politické šoky a jejich vliv na akciové kurzy.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 10
1. Reálný výstup ekonomiky a akciové kurzy
 Kurzy akcií se v čase pohybují různými směry (rostou a klesají).
 Kurzy akcií jsou složkou složenou z různých cyklů (obsahují ale
i prvky, které cykly „nerespektují“).
 V krátkém období (obchodní dny) kurzy akcií zpravidla nepotvrzují
vztah s ekonomickým vývojem.
 Ve střednědobém období je více patrná závislost veličin.
 V dlouhodobém horizontu akciové kurzy korespondují s GDP.
(pozitivní vztah mezi reálným výstupem ekonomiky a vývojem
akciových kurzů v dlouhodobém horizontu)
* akciové kurzy předbíhají vývoj reálné ekonomiky o 3 až 9 měsíců
(očekávání investorů)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 11
2. Fiskální politika a akciové kurzy
 Fiskální politika má na akciové kurzy pozitivní i negativní vliv.
 Příjmy státu – zdanění
a) korporativní daně – daně akciových společností snižují zisky
a výplaty dividend, pokles možného budoucího rozvoje firmy
a negativní dopad na akciové kurzy.
b) zdanění investorů – daně snižují disponibilní prostředky investorů
(míra úspor), které jsou faktorem tvořící poptávku po akciích –
negativní dopad.
 Výdaje státu – vládní výdaje a rozpočtový deficit
a) vládní výdaje – za určitých podmínek pozitivní dopad na akciové
kurzy
b) rozpočtový deficit – krytí emisí státních dluhopisů, růst úrokových
sazeb a následně pokles akciových kurzů.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 12
3. Peněžní nabídka a akciové kurzy
 Změny peněžní nabídky působí na akciové kurzy:
- transmisní mechanismus: zvýšení nabídky peněz a nadbytek volných
finančních prostředků zvýší poptávku na trhu dluhopisů, růst kurzů
dluhopisů, pokles jejich výnosových měr, investoři zvyšují poptávku
po akciích (kurz akcií roste)
- nepřímý transmisní mechanismus: náhlé zvýšení nabídky peněz sníží
úrokové míry, sníží se cena zápůjčního kapitálu, firmy zvýší svou
investiční činnost, vyšší zisky, růst kurzů akcií
- efekt likvidity: náhlé zvýšení nabídky peněz stimuluje investování,
růst poptávky po akciích vede k růstu kurzu akcií
*Poznámka: Současné analýzy převážně vychází ze sledování změn
úrokových sazeb a jejich důsledků na kurz finančních aktiv.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 13
4. Úrokové sazby a akciové kurzy
 Negativní vztah mezi vývojem úrokových měr a akciových kurzů
(studie: korelační koeficient -0,85)
vzrostou-li úrokové míry, je možné očekávat pokles akciových kurzů a
naopak
 Pro inverzní vztah mezi pohybem úrokových měr a akciových kurzů
existuje řada vysvětlení:
- diskontování budoucích příjmů z akcie na současnou hodnotu
- konkurenční vztah mezi akciovými a dluhopisovými trhy
- trh volných finančních zdrojů (trh zápůjčního kapitálu)
- signální funkce úrokové míry
G.Oškrdalová: Finanční trhy 14
5. Inflace a akciové kurzy
 Negativní vztah mezi vývojem inflace a pohybem akciových kurzů (?)
– vzestup inflace by měl být následován poklesem akciových kurzů
řada vysvětlení
*Hypotéza „daňového efektu“ vychází z využívání odpisů, odpisy jsou
tvořeny z pořizovací ceny majetku, v období inflace dochází
ke zvyšování daňového zatížení a tím také klesá kurz akcie.
 Ale: růst inflace (i) má za následek růst příjmů (kapitálové a
důchodové výnosy), které působí na růst akciových kurzů Pa = f(i)
Poznámka: akcie jako finanční aktivum je instrumentem k zajištění
rizika růstu inflace (mírná), na rozdíl od dluhopisů a depozit.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 15
6. Mezinárodní pohyb kapitálu a akciové kurzy
 Zahraniční kapitál (příliv, odliv) má značný vliv na akciové kurzy:
- vliv liberalizace portfoliových investic pro zahraniční investory
- změny toků na podhodnocené trhy
 Pohyb spekulativního kapitálu – příliv (odliv) způsobuje krátkodobý
růst (pokles) akciových kurzů, volatilita kurzů aktiv.
 Pro akciové kurzy je potřebný zahraniční kapitál dlouhodobý (růst Y).
* Pohyb zahraničního kapitálu a „emerging markets“
G.Oškrdalová: Finanční trhy 16
7. Ekonomické a politické šoky
 Ekonomické a politické šoky mohou mít jak pozitivní, tak negativní
dopad na akciové kurzy.
 Mezi politické šoky můžeme zařadit válečné konflikty, demise vlád
(popř. pouze kvalitního ministra financí), volební výsledky, revoluce,
válečné konflikty, teroristické útoky…
 Mezi ekonomické šoky lze zařadit měnové krize, ropné šoky,
hyperinflaci, obchodní a celní války…
G.Oškrdalová: Finanční trhy 17
Odvětvová analýza
 identifikace charakteristických znaků jednotlivých odvětví (jako např.
citlivosti odvětví na hospodářský cyklus, typ odvětvové struktury, resp.
na způsob vládní regulace).
 následuje predikce budoucího vývoje odvětví, resp. jeho
charakteristických rysů.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 18
Odvětvová analýza - faktory
 Životní cyklus odvětví
 Citlivost odvětví na hospodářský cyklus
 Tržní struktura odvětví
 Role regulatorních orgánů
G.Oškrdalová: Finanční trhy 19
Životní cyklus odvětví
 Pionýrská fáze – zisky, tržby, vnitřní hodnota a akciové kurzy značně
kolísavé, investice s vysokým výnosem a vysokým rizikem, analýzy a
prognózy velmi náročné
 Fáze rozvoje – celková stabilizace odvětví, klesá kolísavost zisku,
tržeb, vnitřní hodnoty a akciových kurů, pokles rizikovosti investice a
očekávaného výnosu
 Fáze stabilizace – uzavírá životní cyklus odvětví, vysoká stabilita ve
vývoji zisků, tržeb, vnitřních hodnot a akciových kurzů, průměrná
výnosová míra klesá, dvě možné cesty: pokračující pokles nebo
převratná inovace
G.Oškrdalová: Finanční trhy 20
Citlivost odvětví na hospodářský cyklus
 cyklická - kopírují hospodářský cyklus, např. stavebnictví,
automobilový průmysl
 neutrální - nejsou příliš ovlivněna hospodářským cyklem, např.
potravinářský, farmaceutický průmysl, cigarety
 anticyklická - nezávislá na průběhu cyklu, resp. s hodnotami
rostoucími v průběhu recese, např. média, služby, kabelová TV
G.Oškrdalová: Finanční trhy 21
Tržní struktura odvětví
 Monopolní tržní struktura
 Oligopolní tržní struktura
 Nedokonalá konkurence
 Dokonalá konkurence
G.Oškrdalová: Finanční trhy 22
Role regulatorních orgánů
 Omezování vstupu do odvětví udělováním licencí
 Regulace cenotvorby, stanovování cenových stropů
 Regulatorní opatření vyvolávající dodatečné náklady firem
 Poskytování dotací a subvencí
 Preference odvětví ze strany vlády
 Stanovení základních pravidel pro hospodářskou soutěž
G.Oškrdalová: Finanční trhy 23
Odvětvová analýza – predikce vývoje odvětví
 Předpovědi rozvoje odvětví vychází z:
- historických podmínek vývoje (tržby, zisk, kurzy, indexy)
- očekávané strukturální změny, rozvoj odvětví v čase (míra růstu)
 Predikují se zpravidla tyto hodnoty:
- tržby (pro krátké i dlouhé období)
- očekávaný zisk na akcii
- vývoj P/E
- vývoj úrokových sazeb
- vývoj inflace
- volatilita ziskové marže odvětví
- prosperita a růst odvětví v dlouhém časovém horizontu (1 a více let)
- odvětví ovlivněné transformací ekonomiky
G.Oškrdalová: Finanční trhy 24
Analýza společností (I)
 Fundamentální analýza se snaží zjistit, zda je určitá akcie
nadhodnocená, podhodnocená nebo správně ohodnocená. Právě tento
problém je jedním ze dvou, o jehož kvantifikaci se snaží analýza
společnosti.
 Další oblastí, na kterou se analýza společnosti zaměřuje, je využití
finanční analýzy, která napomáhá zjištění stavu finančního
hospodaření firmy a na základě těchto zjištěných skutečností se snaží
předvídat budoucí možný vývoj společnosti.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 25
Analýza společností (II)
 Obrázek znázorňuje vztah vnitřní hodnoty akcie a jejího tržního kurzu:
G.Oškrdalová: Finanční trhy 26
Stanovení vnitřní hodnoty akcie
 Pro stanovení vnitřní hodnoty akcie existuje mnoho metod, které jsou
založeny na výsledcích hospodaření společností.
 Např.:
- dividendově diskontní modely,
- ziskové modely,
- model volného cash-flow
G.Oškrdalová: Finanční trhy 27
Technická analýza akcií
G.Oškrdalová: Finanční trhy 28
Technická analýza – základní charakteristika
 speciální případ ekonomického modelu, který popisuje chování cen na
finančních trzích
 nejstarší analytický přístup, který se zabývá kurzovým vývojem
cenných papírů, měn, komodit (* Charles H. Dow, Hamilton, Rhea)
 Dow Theory – teoretické východisko technické analýzy
 prognózování kurzových pohybů a budoucích trendů na trhu na
základě studia grafů, které znázorňují minulý vývoj trhu či vývoj kurzu
analyzované akcie
 není náročná na vstupní datovou základnu, podstata většiny
používaných nástrojů a principy TA jednoduché
 univerzální analýza (komoditní, devizové trhy, trhy s cennými papíry)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 29
Technická analýza X Fundamentální analýza
 technická analýza se nezajímá o fundamentální faktory, které ovlivňují
pohyb akciových kurzů (X fundamentální analýza), ale zaměřuje se na
aktivitu a pohyb na akciových trzích
(„pohyb akciového kurzu není způsoben pouze fundamentálními
faktory, ale i faktory psychologického nebo neracionálního,
fundamentálně nepředvídatelného charakteru“)
 snahy FA o určení tzv. vnitřní hodnoty považuje TA za bezpředmětné,
nepřesné, zbytečné, neboť vnitřní hodnota akcie opomíjí
psychologické a další nefundamentální faktory
* úspěšná technická analýza a „šikovnost“ analytika
** odpovídá na jinou otázku než FA
G.Oškrdalová: Finanční trhy 30
Základní předpoklady technické analýzy
 tržní ceny jsou determinovány pouze střetem nabídky a poptávky
 nabídku a poptávku ovlivňují proměnné veličiny kurzu
 kurzy se pohybují v trendech, tj. dobách, kdy dochází
k přizpůsobování se nové informaci
 změny trendů jsou důsledkem změny nabídky a poptávky
 průběh kurzů (trendy) se opakuje
 předpovědi kurzů je možné odvodit z historických údajů
Resp.
 Vývoj na trhu diskontuje všechno.
 Existují vzory v pohybu kurzů.
 Historie se opakuje.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 31
Technická analýza:
faktory ovlivňující vypovídací schopnost
 historie se neopakuje přesně!!! tzn. že ani vzory v pohybu kurzů se
neopakují zcela přesně – prostor pro subjektivní hodnocení analytika,
možnost nepřesných výsledků – omezená vypovídací schopnost
 velké množství nástrojů technické analýzy (grafické metody +
technické indikátory)
 některé technické indikátory se zpožďují, mohou přinášet falešné
signály, příp. nejsou jednoznačně interpretovatelné
G.Oškrdalová: Finanční trhy 32
Dowova teorie – základy (I)
 Kurzy se v průměru pohybují v jasných trendech
 Většina akcií na trhu vykazuje obdobné chování – vývoj na trhu lze
bez problémů popsat akciovými indexy (DJIA, DJTA), veškeré
relevantní faktory, které ovlivňují nabídku a poptávku po akciích,
odráží indexy
G.Oškrdalová: Finanční trhy 33
Dowova teorie – základy (II)
 Základní principy:
1. Akciové indexy konstruované jako průměr z uzavíracích kurzů
několika vybraných akcií v sobě zahrnují všechny relevantní informace.
2. Pohyby akciových kurzů lze rozložit na tři základní trendové pohyby,
kterými jsou primární, sekundární a terciální trend.
* primární, sekundární a terciální trend
3. Budoucí vývoj kurzů (tj. pokračování trendu nebo jeho změnu) lze
odvodit z minulé tržní situace.
* býčí trend, medvědí trend, změna trendu (porušení posloupnosti
minim a maxim, Dow Lines)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 34
Trh býka (Býčí trend, Bull Trend)
 růst kurzu je vyšší než předchozí a pokles kurzu je nižší než předchozí
úroveň, resp. rostoucí vrcholy i dna
 trh má vzestupný trend – každý další vrchol je vyšší než vrchol
předchozí a každé další dno je vyšší než dno předchozí
G.Oškrdalová: Finanční trhy 35
Trh medvěda (Medvědí trend, Bear Trend)
 pokles kurzu je větší než předchozí a vzestup kurzu je nižší než
předchozí úroveň, resp. klesající vrcholy i dna
 trh má sestupný trend – každý další vrchol je nižší než vrchol
předchozí a každé další dno je nižší než dno předchozí
G.Oškrdalová: Finanční trhy 36
Dowova teorie – základy (III)
 Základní principy - pokračování:
4. Hlavní (primární) trendy obsahují tři fáze.
* fáze akumulační, fáze rostoucí, fáze distribuce u býčího trendu
5. Akciové indexy se musí navzájem potvrzovat.
*DJIA a DJTA
6. Objemy obchodů musí potvrzovat trend.
* potvrzení trendu/pravděpodobná změna trendu
7. Nastoupený trend trvá až do doby, než se objeví signály, že došlo k
jeho změně.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 37
Dowova teorie – kritika
 Signály přichází pozdě – investoři přichází o podstatnou část
potenciálních zisků
 Falešné a nejednoznačně interpretovatelné signály
 Cílem – identifikovat druh primárního trendu trhu jako celku a jeho
změnu – není schopná poskytnout nákupní/prodejní signály ve vztahu k
jednotlivým akciovým titulům
 Zaměření na primární trend, sekundární a terciální trendy nejsou
předmětem zkoumání
 Nedává odpovědi na otázky týkající se délky trvání a síly primárního
trendu
G.Oškrdalová: Finanční trhy 38
Metody technické analýzy
 Grafy a formace (grafické metody, charting) – jedná se o obrazce
vzniklé na základě průběhu ceny nebo objemu obchodu.
 Technické indikátory – vztahují se na trh nebo jednotlivý cenný papír.
Indikátor je funkce času, parametrů, historických cen a objemů, která
hodnotám přiřazuje vektor reálných čísel – výsledky se přenesou
do grafů (průběh).
G.Oškrdalová: Finanční trhy 39
Grafické metody (Charting)
 Grafy – základní pomocné nástroje technické analýzy, nejčastěji
konstruovány na základě údajů o vývoji kurzů akcií, objemů obchodů s
danými akciemi, popř. údajů o vývoji akciových indexů
 Grafy
- čárový
- úsečkový
- typu svíce
G.Oškrdalová: Finanční trhy 40
Čárový graf (Line chart)
 konstrukce vychází ze závěrečného kurzu, příp. i objemu obchodu cenného
papíru.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 41
Úsečkový graf (Bar chart)
 na svislých úsečkách je vyznačena závěrečná hodnota kurzu.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 42
Graf typu svíce
 zobrazuje objem a otevírací, nejnižší, nejvyšší a popř. závěrečnou cenu
Tělo – prázdné – závěrečná cena je vyšší než otevírací
– plné – závěrečná cena je nižší než otevírací
nejvyšší cena
nejnižší cena
G.Oškrdalová: Finanční trhy 43
Analýza trendů (I)
 Akciové kurzy se pohybují v trendech v důsledku přizpůsobování tržní
ceny rovnovážné ceně.
 Linie trendu je lineární funkcí přímky, kolem které se pohybuje kurz
v určitém časovém období.
- vznikne spojením lokálních minim v případě býčího trendu (rostoucí
trendová linie)
- vznikne spojením lokálních maxim v případě medvědího trendu
(klesající trendová linie)
* trh bez výraznějšího trendu – plochá trendová linie
G.Oškrdalová: Finanční trhy 44
Analýza trendů (II)
 Linie podpory (Support level) – úroveň ceny, při které poptávka je tak
vysoká, že zastaví pokles ceny (viz lokální minima medvědího trhu).
Přeprodaný trh (oversold) – nabídka výrazně převyšuje poptávku…
Znázorňuje hladinu, od které by se měl kurz cenného papíru odrazit
směrem vzhůru. Pokud kurz linií podpory propadne a vzroste přitom
objem, je to známka změny trendu. Prolomená linie podpory se pak stává
linií odporu.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 45
Analýza trendů (III)
 Linie odporu (Resistance level) – odpor je úroveň ceny akcie, při které je
nabídka taková, že zastaví růst ceny (lokální maxima)
Překoupený trh (overbought) – poptávka výrazně převyšuje nabídku…
Linie odporu má význam u býčího trendu. Je to přímka, od které se kurz
odráží směrem dolů při korekci hlavního trendu.
Pokud je linie odporu prolomena za rostoucího objemu, je to známka
změny trendu a linie odporu se obvykle mění v linii podpory.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 46
Pásmová analýza (Trend Channel)
 Pásmová analýza kombinuje linie podpor a odporů s cílem vytvoření
pásma – kanálu, ve kterém se pohybuje kurz cenného papíru.
 Trendový kanál je pásmo ohraničené trendovou a kanálovou (zpětnou)
linií, ve kterém se cena akcie pohybuje v čase.
 Kanál vymezuje průběh na hlavním trendu.
 Při proražení některé z linií platí, že šíře kanálu zůstane zachována.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 47
Analýza přerušení trendu – mezery (I)
 Mezera je cenové rozpětí, při kterém se neobchoduje.
 Mezery vznikají při změnách pohybu kurzu (trendu).
 Pokud je: dnes min. Pt > max. P(t-1) včera nebo
max. Pt < min. P(t-1)
dojde k projevu mezery
G.Oškrdalová: Finanční trhy 48
Analýza přerušení trendu – mezery (II)
 Typy mezer:
- Obecné/běžné mezery (Common Gap) – mají význam na trhu s
malou likviditou, kde se nabídka s poptávkou několikrát změní, než je
uzavřen obchod.
- Mezery prolomení (Breakaway Gap) – obvykle je doprovází
opuštění formací při přechodu k výraznému trendu.
- Pádící mezery (Runaway Gap) – jsou indikátorem trendu zpravidla
uprostřed jeho délky.
- Mezery z vyčerpání (Exhaustion Gap) – mezery na konci trendu
a signalizují jeho blízký konec.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 49
Analýza formací
 Formace je seskupení kurzů
 Dva typy formací:
- konsolidační formace – formace potvrzující trend
- reverzní formace – formace vedoucí ke změně trendu
G.Oškrdalová: Finanční trhy 50
Konsolidační formace
 určitá oscilace kurzu ve vodorovném směru, která dočasně přerušuje
původní trend
 obvykle mají podobu zpomalení nebo přerušení trendu a symbolizují
„nabírání dechu“ trhem
 Prapor, vlajka (Flags) je ohraničen dvěma přímkami, mezi kterými
probíhá krátká korekce – pauza.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 51
Konsolidační formace – praporek
G.Oškrdalová: Finanční trhy 52
Konsolidační formace –vlajka
G.Oškrdalová: Finanční trhy 53
Reverzní formace
 změna jednoho trendu a začátek nového
s opačným směrem, obvykle v průběhu jediného dne.
 Dělí se na akumulaci (přechod z medvědího do býčího trendu)
a distribuci (přechod z býčího do medvědího). Obě fáze by měly trvat
několik dní a dát tak investorům dostatečnou možnost uzavřít staré či
otevřít nové pozice.
 Hlava a ramena jsou nejspolehlivější. Skládají se z levého ramene,
hlavy a pravého ramene, přičemž spojnice oblouků poklesů mezi
hlavou a rameny se nazývá čára krku (kurz – obchod).
G.Oškrdalová: Finanční trhy 54
Reverzní formace – hlava a ramena
G.Oškrdalová: Finanční trhy 55
Indikátory technické analýzy
 Klouzavé průměry a metody na nich založené
 Oscilátory
 Objemové indikátory
 Sentiment indikátory
 Indikátory šíře a relativní výkonnosti trhu
G.Oškrdalová: Finanční trhy 56
Klouzavé průměry a metody na nich založené
 Klouzavé průměry – jednoduché, vážené, exponenciální, variabilní.
 Klouzavé průměry jsou matematické funkce se schopností vyhladit
pohyby v kurzu cenného papíru a tím zvýraznit odchylky.
 Svými signály a doporučeními většinou následují trend („trendfollowing
metody“)
 např. obálky, Bollingerovy pásy, MACD a jednotlivé druhy
klouzavých průměrů
G.Oškrdalová: Finanční trhy 57
Oscilátory
 Jejich hodnota většinou kolísá buď kolem nějaké úrovně nebo v rámci
nějakého pásma, mohou přinášet nákupní a prodejní signály před
„trend-following“ metodami
 např. Momentum, Index relativní síly, Stochastik, Price Oscillator,
Price ROC
G.Oškrdalová: Finanční trhy 58
Objemové indikátory
 Pracuje s údaji o objemech obchodů, často doplňovány údaji o vývoji
kurzů, objem obchodů je zde velmi důležitý – měřítko síly nebo
slabosti trhu
 Poměrně často přináší falešné a obtížně interpretovatelné a
rozpoznatelné signály
 např. OBV index, Price and Volume Trend, Volume Oscillator,
Volume ROC, indexy PVI, NVI
G.Oškrdalová: Finanční trhy 59
Sentiment indikátory
 Všímají si chování dvou částí investičního publika – „smart money“ a
široké, mnohdy laické investorské veřejnosti
 Zohlednění psychologických faktorů a nálad, které v krátkém čase
významně ovlivňují situaci na trhu
G.Oškrdalová: Finanční trhy 60
Indikátory šíře a relativní výkonnosti trhu
 Sledování kvantitativního pohybu celého trhu – údaje o počtu akcií,
které klesly, a počtu akcií, které stouply, nebo se pokouší zmapovat
výkonnost vybrané akcie, odvětví, tržního segmentu v relaci k jinému
odvětví, segmentu
 např. Advance/Decline index, relativní síla, McClellanův oscilátor
G.Oškrdalová: Finanční trhy 61
Postupy technické analýzy
 Základním krokem je výběr určitého cenného papíru na základě
fundamentální analýzy.
 Následuje zjištění dlouhodobého trendu vybraného cenného papíru, viz
klouzavé průměry.
 Pokud je to možné, měly by být sestrojeny trendové linie, popř. celý
trendový kanál.
 Následuje použití indikátorů jednotlivých cenných papírů, zejména by
měly být použity indikátory, které na sobě nejsou závislé.
 Nejtěžší je vyhodnocení jednotlivých signálů.
 Pokud není shoda nebo pokud si jednotlivé nástroje technické analýzy
výrazně odporují, není vhodné přistoupit k rozsáhlým investicím.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 62
Obchodní systémy
 Obchodní systémy – forma zautomatizování technické analýzy
(programová podpora). Jedná se o funkce, které daným proměnným
veličinám přiřazují hodnotu (vektor hodnot) – udává procento
zhodnocení investice.
 Obchodní systém na základě vložených údajů:
- vyhodnocuje situaci na trhu a jednotlivých cenných papírů,
- oznamuje významné změny (P, Q),
- informuje o dosažení stanovených hladin,
- analyzuje možnosti arbitráže, spekulace,
- investiční příležitosti.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 63
Psychologická analýza akcií
G.Oškrdalová: Finanční trhy 64
Psychologická analýza – charakteristika (I)
 Vychází z předpokladu, že akciové kurzy jsou silně ovlivněny psychologií
burzovního publika, která tím, že působí na všechny účastníky trhu,
ovlivňuje jejich úroveň.
 Předmět zkoumání – člověk/investor a impulsy, které vyvolaly určité
chování, ne cenný papír
 Budoucí cena akcie tedy závisí na impulsech, které ovlivňují chování davu,
který je jimi veden buď k nákupům či prodejům.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 65
Psychologická analýza – charakteristika (II)
 Psychologická analýza zkoumá vliv psychologických aspektů účastníků
trhu, pohyby kurzů a objemy obchodů jsou pro psychologického analytika
sekundárními informacemi, ze kterých je schopen odvodit aktuální chování
určité skupiny investorů.
 Hledání impulsů, které vedly investory k tomu, že masově nakupovali
akcie, což vedlo k vzestupu jejich kurzů, nebo masově prodávali, což vedlo
k poklesu jejich kurzů.
 Výsledky analýz (fundamentální, technické) na reálném trhu selhávají
vlivem psychologických aspektů účastníků obchodů (investoři,
zprostředkovatelé).
 „Doplněk“ fundamentální a technické analýzy
G.Oškrdalová: Finanční trhy 66
Psychologická analýza – charakteristika (II)
 Chování účastníků trhu není racionální.
 Psychologie davu
 Trh je determinován velkým množstvím proměnných veličin:
- fundamentální (výnosy, riziko…), vliv na strategii investorů
- psychologické faktory určují chování investorů
kurzotvorné v krátkém období, na změnu kurzů působí psychologie
investorů
G.Oškrdalová: Finanční trhy 67
Teoretické koncepce psychologické analýzy
 Psychologická analýza zahrnuje čtyři základní teoretické koncepce
zabývající se vlivem masové psychologie na kurzy akcií.
 Jsou to:
1. Keynesova investiční psychologie
2. Kostolányho burzovní psychologie
3. Teorie spekulativních bublin
4. Drasnarova koncepce psychologické analýzy
G.Oškrdalová: Finanční trhy 68
Keynesova investiční psychologie (I)
 Nejstarší teorie psychologické analýzy
 Značný vliv na chování akciových kurzů mají subjektivní faktory,
kterými jsou:
1. struktura vlastnictví akcií (neustále více lidí vlastní akcie a přitom jen
mizivé procento z nich ví, jak se správně ohodnocují)
2. nepřiměřené reakce akciových kurzů na určité události (investiční
publikum reaguje nepřiměřeně na běžné události mající pomíjivý
charakter, to zvyšuje volatilitu akciových trhů)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 69
Keynesova investiční psychologie (II)
3. chování investičního publika je značně ovlivňováno kolektivní
psychologií velkého počtu neinformovaných jednotlivců (tato
skutečnost navazuje na strukturu vlastnictví akcií – čím vyšší je podíl
akcionářů, kteří neumí správně ohodnotit, co drží v rukách, váha
tohoto faktoru se ještě více umocňuje)
4. investiční rozhodování je zaměřeno na prognózování budoucího
chování investičního publika
Pokud budou mít investoři bez potřebných analytických znalostí
na kurzy akcií větší vliv než kvalifikovaní investoři provádějící
fundamentální analýzy, tak se i kurzy akcií budou pohybovat dle nálad
této většiny a dle atmosféry panující na daném trhu.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 70
Keynesova investiční psychologie (III)
 Spekulace X Podnikavost
Spekulace je podle Keynese investiční rozhodování, které je založeno
na prognózování kolektivní psychologie.
Podnikavost je naproti tomu činnost vyplývající
z předvídání budoucího výnosu akciového instrumentu po celou dobu
jeho životnosti a na základě fundamentálních analýz.
Tato teorie považuje za velmi nebezpečné, pokud by spekulace nabyla
většího rozsahu než podnikavost.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 71
Keynesova investiční psychologie (IV)
 Řešení podle Keynese
Psychologie determinuje investory v krátkém horizontu, investorův odhad je
nepřesný ⇒ iracionální faktor – cit (určitý stupeň víry investora, že v
budoucnu nastane nějaká událost)
Proti růstu spekulace nabízí:
- snížení likvidity trhů,
- snížení množství účastníků na trhu,
- přijmout určitá omezení pro vstup na trh,
- zvýšení nákladů spojených s obchodováním,
- zvýšení daní, progresivní zdanění převodu cenných papírů,
- zavedení poplatků na trzích, což by snížilo likviditu trhu.
Postupy individuálních a profesionálních investorů se neliší od davu.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 72
Kostolanyho burzovní psychologie (I)
 Vychází z rozdílů kurzů pro krátké, střední a dlouhé období:
- v krátkém období je změna kurzů určena psychologickými reakcemi
burzovního publika na různé události
- ve středně dlouhém období jsou změny kurzů funkcí úrokových
sazeb a likvidity
- v dlouhém období jsou dominantní veličiny fundamentální analýzy
G.Oškrdalová: Finanční trhy 73
Kostolanyho burzovní psychologie (II)
 Burzovní psychologie vychází ze dvou skupin účastníků burzy:
- hráči (roztřesené ruce): snaha o dosažení výnosu v krátkém období,
jednají emocionálně, nikoliv na základě znalosti fundamentálních
údajů, pouze reagují na nové informace a události, jdou vždy s davem
(tzn. že kupují, když všichni kupují a naopak), malé zisky, tvoří až
90 % burzovního publika, v krátkém období způsobují volatilitu kurzů
- spekulanti (pevné ruce): jednají na základě vlastní analýzy
a zkušeností, realizují dlouhodobější transakce, nechovají se
emocionálně a většinou jdou proti proudu
G.Oškrdalová: Finanční trhy 74
Kostolanyho burzovní psychologie (III)
 Toky peněžních prostředků a akcií mezi hráči a spekulanty tvoří dle
Kostolányho věčný koloběh burzy.
 Koncepce vychází z technického složení trhu:
- trh přeprodaný (oversold market) – stav trhu, kdy po převaze
nabídky se očekává růst ceny
- trh překoupený (overbought market) – stav trhu, kdy po převaze
poptávky se očekává pokles ceny
 Koloběh akciových kurzů má 3 fáze:
1. určení fází nákupu a prodeje (změna, korekce)
2. vyčkávání a držení akcií (fáze doprovodná)
3. držení peněžních aktiv (fáze přepínání)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 75
Kostolanyho burzovní psychologie (V)
 Výchozí bod Y – trh se nachází v blízkosti svého dna. P nízké,
pesimismus – informace – optimismus ⇒ fáze změny – A1
 Stálý růst optimismu, kurzy rostou. Diskontní sazba je stále na nízké
úrovni ⇒ doprovodná fáze – A2
 Trh je v euforii do doby, kdy hráčům vydrží jejich optimistická víra ⇒
fáze přepínání nebo-li přehánění – A3
 Rychlým ochabnutím optimismu nastává trend znehodnocovací.
Zahájena fáze změny nebo-li korektury. Růstem cenové hladiny byly
vyvolány inflační tlaky, zvýšení diskontních sazeb.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 76
Kostolanyho burzovní psychologie (IV)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 77
Věčný koloběh burzy – legenda (I)
 Fáze A1 – vzestupná korektura
- nízký obrat a nízký počet vlastníků akcií
- v ekonomice existuje velmi málo disponibilních prostředků
pro nákup akcií a investoři pesimisticky hodnotí též budoucí
hospodářský vývoj
- akcie jsou po poklesu kurzů ve vlastnictví spekulantů
- po určité době začnou přicházet příznivější hospodářské zprávy
a investoři začnou pomalu nakupovat akcie při stoupajících cenách,
což následně způsobí řetězovou reakci a nastane prudký vzestup kurzů
akcií k úrovni jejich reálných tržních cen
G.Oškrdalová: Finanční trhy 78
Věčný koloběh burzy – legenda (II)
 Fáze A2 – vzestupná doprovodná fáze
- hospodářství je nastartováno, vzrůstají zisky společností, na trhu
panuje optimistická nálada a ceny akcií rostou, stoupá počet vlastníků
akcií
 Fáze A3 – přehánění vzestupného trendu
- na burzu přichází stále více zájemců, neustále roste optimismus
a nastává burzovní euforie
- značně stoupají objemy burzovních obchodů
- velmi vysoký počet vlastníků akcií
- skupina hráčů je přesycena počtem vlastněných akcií, které jim
prodali spekulanti
G.Oškrdalová: Finanční trhy 79
Věčný koloběh burzy – legenda (III)
 Fáze B1 – sestupná korektura
- euforie na trhu akcií způsobuje inflační tlaky, na něž reaguje centrální
banka restrikcí své monetární politiky
- hráči v důsledku toho začnou pociťovat nedostatek likvidity a začnou
prodávat své akcie, čímž nastane první fáze jejich kurzového poklesu.
Tato fáze se vyznačuje nízkým obratem a poklesem počtu vlastníků
akcií.
 Fáze B2 – sestupná doprovodná fáze
- přicházejí špatné zprávy týkající se hospodářských výsledků podniků,
které urychlují pokles akciových kurzů, které začínají opět pomalu
nakupovat spekulanti. Objemy obchodů stoupají, klesá počet vlastníků
akcií.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 80
Věčný koloběh burzy – legenda (IV)
 Fáze B3 – přehánění sestupného trendu
- „výprodej“ akcií, nízký počet jejich vlastníků – klesající kurzy
a nepříznivé hospodářské zprávy totiž vedou k panice hráčů, jejímž
důsledkem je zoufalý prodej jimi dosud vlastněných akcií vedoucí až
k totálnímu výprodeji jejich portfolií. Kurzy akcií tak pod tlakem jejich
paniky klesají, a to podstatně více, než ve skutečnosti odpovídá
reálnému stavu ekonomiky.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 81
Kostolanyho burzovní psychologie (V)
 Dosáhnout nadprůměrných zisků je teoreticky velice jednoduché.
 Problém však nastává při praktické realizaci. Jak určit, kdy přesně
začíná ta která fáze trendu? Jak dlouho budou jednotlivé fáze trvat?
 Takové otázky umí řešit podle Kostolanyho minimum lidí, které
nazývá spekulanty. Předpokladem úspěchu je porozumění masové
psychologii a anticyklickému chování v určitých fázích koloběhu
akciových kurzů.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 82
Teorie spekulativních bublin (I)
 Spekulativní bubliny = situace, kdy se kurzy cenných papírů dočasně,
bez jakéhokoli racionálního vysvětlení velmi výrazně odchylují oběma
směry od vnitřních hodnot stanovených fundamentálními analytiky.
 Výskyt je vysvětlován masovou psychologií.
 Teoreticky je tento jev spojen s nadměrnou reakcí na nějakou událost
nebo řadu událostí.
 Bubliny mohou být dvojí:
1. nejprve dochází k růstu tržních kurzů a poté k prudkému propadu
cen (zvlášť nebezpečné pro investory)
2. nejprve dochází k velkému poklesu tržních kurů a poté k prudkému
růstu (též nebezpečné, protože mnoho zejména nezkušených investorů
zpravidla uvěří v dlouhotrvající pokles ⇒ prodej v panice ⇒ ztráty)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 83
Teorie spekulativních bublin (II)
 Vysvětlení:
- davová (masová) psychologie
- teorie hlučného obchodování
- neefektivnost trhu
G.Oškrdalová: Finanční trhy 84
Teorie spekulativních bublin (III)
 Příklady:
- Tulipánová horečka (1634-1637)
- Tichomořská bublina (1711 – 1720)
- Velký krach (říjen 1929)
- Krach 19. října 1987
- Česká spekulativní bublina 1993/1994
- Technologická bublina z konce a přelomu tisíciletí
G.Oškrdalová: Finanční trhy 85
Drasnarova koncepce psychologické analýzy (I)
 Považuje zhodnocovací a znehodnocovací trend za projev dvou
protichůdných vlastností – chamtivosti a strachu, kterými podle něj
disponuje každý člověk.
Chamtivost vzniká z přirozeného přání člověka něco vlastnit, tato
touha vlastnit nikdy nemizí, ale spíše se s růstem bohatství násobí.
Snaha dosáhnout vysokých zisků z investic do cenných papírů,
především do akcií, podporovaná chamtivostí podněcuje poptávku
po těchto cenných papírech, což vede k růstu jejich kurzů.
Zhodnocovací trend trvá tak dlouho, dokud není chamtivost investorů
vystřídána strachem ze ztráty nabytého bohatství ⇒ zárodky paniky +
strach se šíří davem investorů ⇒ ve spěchu prodej cenných papírů ⇒
pokles kurzů cenných papírů.
 Podle toho, která vlastnost převládne nad vlastností zbývající, dochází
na trhu k růstu kurzů cenných papírů nebo k poklesu.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 86
Drasnarova koncepce psychologické analýzy (II)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 87
Psychologická analýza – další přístupy
 Le Bonova psychologie davu
 Epsteinové a Garfieldova investiční psychologie
G.Oškrdalová: Finanční trhy 88
Le Bonova psychologie davu (I)
 Analýza celkové povahy davu – kolektivní duše, která vzniká vždy
tam, kde se vytvoří (nejen fyzicky) určitá skupina či shromáždění lidí a
jistá událost či jev způsobí, že toto seskupení lidí nabyde vlastností
psychologického davu
 Kolektivní duše – soubor nově vzniklých vlastností, které jsou typické
pro psychologický dav jako celek (ne vlastnosti jednotlivých členů
davu) X osobní vlastnosti jednotlivých členů davu potlačeny
členové davu „cítí, myslí a jednají naprosto odlišně, než by každý z
nich cítil, myslel a jednal, kdyby byl sám. Určité myšlenky a city
vznikají nebo se přetvářejí v činy pouze u jednotlivců v davu.“
G.Oškrdalová: Finanční trhy 89
Le Bonova psychologie davu (II)
 Důležitou roli hraje podvědomí, činy davu povahově reprezentovaného
kolektivní duší jsou determinovány tím, že v jednání jedinců v davu
převládnou podvědomí a pudové prvky. Rozum ustupuje do pozadí,
rozumová úroveň davu je velmi nízká, výrazně nižší než při jednání
normálního průměrného jedince.
 Lze nalézt podobné rysy u kolektivních duší různých psychologických
davů.
 Zákon duševní jednoty davu – dav vždy myslí, jedná a cítí stejně,
jednotně. Stírají se intelektuální schopnosti jednotlivců, jejich
individualita. Vlastnosti společné pro celý dav převáží a potlačí
individuální vlastnosti
G.Oškrdalová: Finanční trhy 90
Le Bonova psychologie davu
 Typické psychologické vlastnosti davu:
- Prudká proměnlivost mysli a citu
- Lehkověrnost
- Přehnané a zjednodušené city davu
- Nesnášenlivost a autoritativnost davu
- Mravnost davu
G.Oškrdalová: Finanční trhy 91
Epsteinové a Garfieldova investiční
psychologie
 Konec 20. století
 „návod“, jak se vypořádat s určitými úskalími, které jim do cesty
za investičními úspěchy staví jejich psychika
 6 psychologických profilů investorů s rozdílnými charakterovými rysy
osobnosti investora, životní filosofií a investiční psychikou – slabiny a
přednosti daného typu investorů
 Úspěch investora není ovlivňován jeho věkem nebo pohlavím
G.Oškrdalová: Finanční trhy 92
Teorie efektivních trhů
G.Oškrdalová: Finanční trhy 93
Analýza efektivních trhů (I)
 Tzv. teorie náhodné procházky.
 Je zbytečné se pokoušet analyzovat společnosti, cenné papíry, kurzy
a objemy obchodů, burzovní publikum či jiné faktory za účelem
zjištění budoucího vývoje kurzů, protože kurzy akcií vykonávají podle
této hypotézy „náhodnou procházku“.
 Na trhu není možné dosahovat v dlouhém období nadprůměrných
zisků po očištění rizika (resp. nadprůměrný zisk – větší zisky očištěné
o riziko a transakční náklady než při pasivní strategii „kup a drž“).
 Pokud někdo těchto nadprůměrných výsledků dosahuje, pak je to
pravděpodobně způsobeno používáním neveřejných informací.
 Teorie náhodné procházky je předmětem sporů a kritiky již po dlouhá
léta zejména ze strany finančních analytiků, mezi jejichž hlavní
nástroje patří fundamentální a technická analýza.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 94
Analýza efektivních trhů (II)
 Myšlenka efektivních trhů je založena na předpokladu rychlého
zpracování všech nových kurzotvorných informací a jejich okamžité
reflexe v ceně akcií. V takovém prostředí ztrácí význam jak technická,
tak i fundamentální analýza.
 Efektivní je takový trh, který absorbuje okamžitě kurzotvorné
informace (očekávaný výnos, riziko…).
 Akciový kurz odráží všechny dostupné a významné informace,
aktuální tržní cena je objektivní cenou. Nevzniká diference mezi
vnitřní hodnotou a kurzem akcií, kurz představuje správně ohodnocené
akcie (neexistují podhodnocené ani nadhodnocené akcie).
G.Oškrdalová: Finanční trhy 95
Předpoklady analýzy efektivních trhů
1. Stále přítomný ziskový motiv investorů, který napomáhá správnému
ocenění cenného papíru, tedy ocenění na tzv. vnitřní hodnotě, která
je stanovena fundamentální analýzou.
2. Vysoce konkurenční tržní prostředí a stejné postavení účastníků
na trhu.
3. Volný a neomezený přístup k informacím a informačním
technologiím.
4. Vytvoření kvalitní infrastruktury na trhu.
5. Dostatečná likvidita na trhu.
6. Kvalitní právní legislativy na trhu.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 96
Základní charakteristiky efektivního trhu
 Okamžitá, skoková reakce na novou, neočekávanou informaci.
 Náhodné změny v kurzech.
 Žádný investor na efektivním trhu není schopen v dlouhém období
trvale při dané úrovni rizika dosahovat nadprůměrného výnosu.
 Na plně efektivním trhu musí selhat všechny obchodní a investiční
strategie, protože cenný papír je neustále správně oceněn a díky
skokové reakci na novou informaci chybí jakýkoliv časový prostor
pro realizaci i té nejinteligentnější strategie.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 97
Formy informační efektivnosti (v rámci teorie efektivních trhů)
 Slabá forma efektivnosti – aktuální kurz obsahuje všechny historické
informace
 Středně silná forma efektivnosti – aktuální kurz obsahuje historické
a současné veřejné informace
 Silná forma efektivnosti – kurz vyjadřuje veřejné i neveřejné
informace
G.Oškrdalová: Finanční trhy 98
Anomálie na efektivních trzích (I)
 I přes velké množství důkazů, že trhy jsou efektivní, existuje mnoho
anomálií.
1. fúze a akvizice – společnosti se slučují nebo dochází k převzetí
jedné společnosti druhou; vysoká prémie, která převyšuje běžnou tržní
hodnotu (až o 30 – 60 %). Největší kurzové zisky je možné realizovat
před dnem oznámení, s tímto obdobím je spojena největší kurzová
prémie. Po celou dobu však existuje nebezpečí odvolání fúze, což vede
k velkým cenovým poklesům. Investor musí před dnem oznámení
posoudit řadu faktorů (management firem, postoj akcionářů…).
G.Oškrdalová: Finanční trhy 99
Anomálie na efektivních trzích (II)
2. Emise nových akcií – akcie společností vstupujících poprvé
na primární trh jsou zpravidla podhodnoceny (cca o 10 %). Efekt
podhodnocení vyvolávají investiční banky z obavy úspěšnosti uvedení
akcií na trh, popř. informační asymetrie (nedostatek informací
o nových akciových společnostech). Podhodnocení akcií přináší
po jejich uvedení na trh růst kurzu akcií. Efekt výnosu se snižuje
uvedením emise akcií prestižní bankou.
3. Kotování akcií – akcie mimoburzovního trhu se uvedením
na kotovaný trh stávají více likvidními. Efekt výnosu z realizovaného
obchodu před oznámením kotace může být značný. Při zrušení kotace
naopak dochází k prudkému kurzovému poklesu.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 100
Anomálie na efektivních trzích (III)
4. Efekt nízkého P/E – akcie s nízkým poměrem P/E přinášejí nadprůměrný
výnos, akcie signalizují podhodnocení.
5. Lednový efekt – výnosy akcií jsou v lednu relativně vysoké. Jedna
hypotéza říká, že investoři v prosinci realizují daňové ztráty tím, že prodávají
cenné papíry (pokles cen). Naopak v lednu je nakupují zpět, čímž dochází
k růstu cen.
6. Efekt malé firmy – právě malé firmy v lednu dosahují většiny výnosů
z „lednového efektu“. Malé firmy mají vzhledem k riziku relativně vysoké
výnosy. To lze částečně vysvětlit tím, že analytici se zpravidla soustřeďují
na velké firmy a malých si příliš nevšímají.
7. Víkendový efekt – existuje tendence poklesu cen akcií během víkendu,
resp. pondělního dopoledne. Důvodem mohou být špatné zprávy, které
investoři během víkendu obdrží.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 101
Akcioví analytici
G.Oškrdalová: Finanční trhy 102
Akcioví analytici – tři skupiny
 Analytici na prodejní straně (sell-side analysts) – zaměstnanci
obchodníků s cennými papíry, vydávají doporučení ke koupi či prodeji
akcií institucionálním a individuálním investorům
 Analytici na kupní straně (buy-side analysts) – zaměstnanci
institucionálních a velkých individuálních investorů, na základě analýz
analytiků na prodejní straně a svých vlastních analýz připravují zprávy
pro portfoliové manažery s doporučeními ke koupi či prodeji akcií
 Nezávislí analytici (independent analysts, indies) – pracují pro
společnosti provádějící výzkum akciového trhu, klienty těchto
výzkumných společností jsou obchodníci s cennými papíry,
institucionální a velcí individuální investoři
G.Oškrdalová: Finanční trhy 103
Investiční doporučení
 Koupit (strong buy, buy)
 Držet (hold, neutral)
 Prodat (sell, strong sell)
 Přikoupit (moderate buy)
 Částečně prodat (moderate sell)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 104
Analýza dluhopisů
G.Oškrdalová: Finanční trhy 105
Analýza dluhopisů
 Analýza krátkodobých dluhopisů
 Analýza dlouhodobých dluhopisů
G.Oškrdalová: Finanční trhy 106
Analýza dlouhodobých dluhopisů
 Fundamentálně analytický přístup – výpočet „správné ceny“, vnitřní
hodnoty dluhopisu, která je dána současnou hodnotou veškerých
budoucích příjmů z dluhopisu, porovnání s tržním kurzem –
nadhodnocený, podhodnocený, správně ohodnocený dluhopis
 Dluhopis s pevným zúročením
 Dluhopis s nulovým zúročením
 Perpetuita (konzola)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 107
 Dluhopis s pevným zúročením
kde V0 vnitřní hodnota dluhopisu
Cn pevná kupónová platba vyplácena v n-tém roce držby dluhopisu
FN jmenovitá hodnota dluhopisu vyplácená na konci doby životnosti
dluhopisu
N počet let do doby splatnosti dluhopisu
r tržní úroková míra (resp. výnosová míra, kterou investor z investice do
daného dluhopisu požaduje)
( ) ( )N
N
N
n
n
n
r
F
r
C
V
+
+
+
= ∑= 111
0
G.Oškrdalová: Finanční trhy 108
 Dluhopis s nulovým zúročením
 Perpetuita (konzola)
( )N
N
r
F
V
+
=
1
0
r
C
V =0
G.Oškrdalová: Finanční trhy 109
Analýza krátkodobých dluhopisů
 Pokladniční poukázky
kde YD diskontovaný výnos
P0 cena pokladniční poukázky
F jmenovitá hodnota dluhopisu
n počet dnů, které zbývají do doby splatnosti dluhopisu






−=
360
10
n
YFP D
G.Oškrdalová: Finanční trhy 110
Literatura
 DSO: Fuchs, D.: Finanční trhy. Brno : ESF MU, 2004. ISBN 80-210-
3526-9. str. 67 – 97.
 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích. Praha : ASPI, 2007.
ISBN 978-80-7357-297-6. str. 277 – 371, 422 – 581.
 Říha, J.: Technická analýza cenných papírů. Praha : Comenia Nova,
1994. ISBN 80-901784-0-5.
 Brada, J.: Technická analýza. Praha : VŠE, 2000. ISBN 80-245-0096-
5.
 Jílek, J.: Akciové trhy a investování. Praha : Grada Publishing, 2009.
ISBN 978-80-247-2963-3. str. 240 - 241.